2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
18. srpna 1905.
5
article
Z Liverpoolu, 17. srpna. (Telegr.) Ve 4 hod
10 minut. Obraty činily 3000 žoků. Z toho na
spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —ž.
Amer. dodávky na srpen 5.59, 0.—, na srpen-zář
5.59, 0.—, na září-říjen 5.61, 0.—, na říjen listopad
5.63. 0.—, na listopad-prosinec 5.65, 0.—, na
prosinec-leden 5.66, 0.—, na leden únor 5.67, 00.—.
na únor-březen 5.68, 0.—, na březen duben 5.69
na duben květen 5.69. Smýšlení pevné.
st. Z Pešti, 17. srpna. (Zvi. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 metr. cenlů
pšenice o 10 až 15 haléřů levněji. Platila za
100 kg: pšenice tisská 80 kg K 17.30
banátská 76.5 kg K 16.40, nová tisská 81 kg
K 17.—, 79 kg K 16.85, 78 kg K 16 60
z okolí Pešti 80 kg K 16.80, 78 kg K 16.40
snětivá, 77 kg K 16 30, hartská 77.6 k
K 16.55, hornouherská 78 kg K 16.—, bač-
ská 77 kg K 16.6215, babatská 78 kg K 16.60
sv.-tomášská 77.8 kg K 16.70, zentská 77 k
K 16 55, pančovská 76 kg K 16.—, srbská
76.2 kg K 15.50; žito nové (+ 10 haléřů)
K 12.30, K. 12 85, ječmen nový K 12.25
oves nový K 12.50, K 12.70, kukuřice
K 16.90.
Na terminovém trhu z počátku
liknavo, později ceny stouply na nepříznivé
zprávy o ruských žních.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 15 96, na duben K 16.48; žito na říjen
12 94, na duben K 13.40, oves na říjen K
1204, na duben K 12.58, kukuřice na
srpen K 16 70, na květen K 13. 14, řep ka
na srpen K 24.40.
Platil
Liverpool
Pešť
kg
banátský 76.5
oves nový K
6
article
Plodinový trh beze všeho odbytu
změny.
Počasí: horko.
Z Nového Yorku, 17. srpna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevné, Znamenala: pše-
nice na září 87 75 (871/4), na prosine
89 50 (88 75), kukuřice na září 591/s.
(591/s), cukr (Fair Muscovad.) 3.50 a
—.— (3.50—311/22), bavlna 10 60 (10.50).
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
nepravidelné.
Nový York
7
article
Krajinský sjezd Raiffeisenovel
ve Stankovech.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Při krajinské výstavě v Stankov
byl v úterý dne 15. srpna svolán do Stankov
Ústřední jednotou českých hospodár
ských společenstev v král. českém
krajinský sjezd spořitelních a zálož
ních spolků a družstev českého zápa-
du. Sjezd konal se ve velkém sále hostince „U Zídků
a byl čelnými zástupci spolků a družstev hospodář-
ských obeslán. Zástupci „Raiffeisenek“ dosta
vili se z Dražínova, Osvračíma, Postřekova, Šepadel,
Klenče, Poleně (u Klatov), Srbic, Mrákova, Lštění,
Předslav (u Klatov), Bližejova, Přívozce, Chodova, Vel-
kého Boru (u Horažďovic), Dolan (u Klatov), Stráže.
Zástupci „družstev“ z Plzně a Klatov. Za Ústr
jednotu českých hospodářských společenstev dostavil
se ředitel p. JUC. Jan Sedlák a taj. p. Hybě. Místní
zástupci spolků a samosprávných korporací jak z mě-
sta Stankova tak i z okolí se v plném počtu sjezdu
zúčastníli.
Pořad schůze a sjezdu byl tento: 1. Zahájení
schůze a volba předsednictva. 2. Rokování o nyněj-
ších a příštích úkolech družstevnictví. 3. Dotazy.4
Společný oběd. 5. Vycházka do výstavy.
Zídek
Sedlák
Hyba
Stankův
Stankov
Dražínov
Osvračím
Postřekov
Šepadel
Kleneč
Poleň
Klatovy
Srbica
Mrákov
Lštění
Předslav
Bližejov
Přívozec
Chodov
Vela
Horažďovice
Dolany
Plzeň
Raiffeisenovela
8
article
Přesně o 10. hodině zahájil schůzi jměnem svola-
vatelů p. říd. učitel CIsler z Mrákova u Domažlic
Ve svém proslovu zmínil se o důležitosti zřizování
družstevnictví, jedné to z nejmladších větví na poli
národohospodářském. Zmínil se o rozkvětu myšlénky
zřizování těchto družstev v cizině, hlavně v Dánsku
a Německu. Zmínil se dále o spořitelních a záložních
spolcích u nás, o důležitosti jich pro stav země-
dělský a hlavně pro naše Pošumaví a Stankovsko
zvláště, pravil, že proto, aby přispělo se k povzne-
sení těchto spolků a aby povzbudila se důvěra a síla
v ty, kteří ve spolcích činnými jsou, svolán byl tente
sjezd, kterémuž také vždy ochotná Ústř. jedn. českých
hospodářských spolků v král. českém dala své jměno
Řečník doznává, že jeho to byla myšlenka, uspořádati
tento sjezd v době výslavy ve Stankovech a projevuje
potěšení nad četnou účastí na tomto sjezdu, která
jest novým důkazem pochopení důležitosti zakládání
družstev hospodářských a záložen, které mají býti
mocným ochranným sloupem našeho lidu. Uvílav
znovu všechny přítomné, zahajuje sjezd a přikročuje
k volbě předsednictva. Akklamací zvoleni: čestným
předsedou p. řed. JUC. Sedlák, předsedou říd. uč.
Cisler, zapisovateli pp.: Polák, uč. ze Srbica
Karlík, uč. ze Lštění.
Cisler
Sedlák
Polák
Mrákov u Domažlice
Dánsko
Německo
Pošumaví
Akklamace
Lštění
hospodářský spolek v král
Srbica Karlík
9
article
Pan řed. JUC. Sedlák pojednal pak o thematě
„Nynější a příští úkoly družstevni-
ctví.“ Pravil, že chce věcně, beze všech frází zby-
tečných, pojednati o důležitosti stavu rolnickéhoa
o organisaci rolnického lidu, kteréžto organisace jest
mu nezbytně třeba, má-li lid náš vybřednouti z ny-
nějších neutěšených poměrů, které na slav rolnický
dolehly. V další své řeči líčí řečník vznik organisae
podobných v jiných zemích, přichází pak k výkladu
o vzniku Raiffeisenových záložen, jichž tvůrcem byl
flanderský starosta, vykládá důležitost, která v ci-
zině dávno již je uznávána i ceněna, zmíňuje se
o tom, kterak upadal stav rolnický a dosud upadá
proto, že nedostávalo se hospodáři v době, kdy naň
nehody anebo živelní pohromy dolehly, dostatečného
úvěru, tak že musil obraceti se o úvěr k lidem ne-
svědomitým, kteří tísně jeho využitkovali a přivedli
jej mnohdy do takové situace, že nemohl živnost svoji
dále udržeti. Líčil trudné poměry, které na stav rol-
nický nalehly, vykládal věcným a srozumitelným
způsobem, jaké výhody plynou rolnictvu z toho,
když dostane se mu pomoci z různých těch zá-
ložen, které zřizovány jsou na prospěch rol-
nictva a které za účel mají přispěti k tomu, aby stav
rolnický opět se povznesl. Vyložil, kterak je mylným
náhled, že Raiffeisenky čelí snad a jsou na škodu
různým městským ústavům peněžním. Uváděl pří-
klad o tom, kterak čeleď a děti učí se spořiti a
pomocí malých úspor, které jsou jim umožněny
Raiffeisenkami, stávají se majiteli menších kapitálů
Zmínil se o vedení pokladen, o vzrůstu jich, usnad-
nění jich vedení, podrobně pojednal o vzrůstu ka-
pitálu, o zúrokování jeho i o všech výhodách, kleré
se naskytují těm, kdož přičiní se o zřízení Raiffei-
senky a jsou pak jejími členy.
Sedlák
Raiffeisenův
Raiffeisenka
10
article
V druhé části své řeči pojednal p. přednášejíc
o důležitosti zakládání družstevnictví, vyložil
důležilost těch družstev, doloživ příklady o tom, v jaké
výhodě jsou rolníci sdružení v družstvu oproti jedno-
tlivcům kupujícím, jde-li o nákup potřebných strojů,
plodin a j. k zemědělství nezbytných potřeb. Líčil vý-
hody družstev nejen nákupných, ale i prodejných,
znovu poukazuje na příklady mnohdy nesnadného od-
bytu plodin u jednollivců. Vykládal i osvětloval, kterak
družstva mají si počínati, aby prospívala. Poukázal
opět na cizinu, kterak důležitost družstev pocho-
pila a k jakým výsledkům zřizováním jich po stránce
národohospodářské dospěla. Nabádal dále ke zřizo-
vání družstev pro chov dobytka, družstev pro zužit-
kování ovoce, osvětlil opěl příklady, kterak cizina
tomto směru si vede a pokračuje, nabádal ke zřizováni
skladišť společných a družstev ke společnému prodeji
plodin hospodářských. Radil ke spořivosti a doporu-
čoval výhodné pojišťování pro případ stáří. Pojednal
při tomto bodu obšírně o „výměnkářství“, kler
mnohdy nejen rozkol rodinný, ale i horší ještě sví-
zele hospodáři přináší. Uváděl příklady o tom, kteral
nepatrnými ročními splá tkami lze si ke stáří slušný
kapitálek opatřiti ke klidnému a bezstarostnému
žití. Když byl ještě pojednal o akci k umořování
dluhů hypotekárních, které mnohdy naše rolnictv
tak tísní a veškeré naděje do budoucna zbavují, když
znínil se a poukázal na kroky, jaké byly ve směru
Radil
11
article
tom již učiněny, doporučoval vřele našemu rolnictvu,
aby samo ruku k dílu v této věci přičinilo a nečekalo
až snad z Vídně pomoci se mu dostane.
Řečník skončil své výklady přáním, aby každý
z přítomných měl za svou povinnost přičiňovati se
o to, aby rolnictvo se organisovalo náležitě a tak
v prvé řadě sobě prospělo. (Pollesk.)
Následovaly pak dotazy pp.: Koziny z Tluma
čova, Poláka, učit. ze Srbic a Bizka z Přívozce
na něž dpověděl a případná vysvětlení podal řed
p. Sedlák.
Ke konci schůze promluvil ještě p. taj. Hyb
z Prahy, který líčil velkou konkurenci, která nejen
z ciziny, ale i z Uher na naše zemědělce naléhá. Líčil
jakým způsobem bylo proti konkurenci čeleno, zmínil
se o tom, že sjezdy, různé schůze a ani brožůrky tu
a tam vydané nám nepomohou, nýbrž jen vlasin,
opravdová svépomoc. Radil proto ke sdružování a do-
poručoval vzájemnou důvěru, ochotu, shovivavost jed-
noho ke druhému a upřímnost a ubezpečoval, že
při těchto cnostech podaří se družstvům i všem rol-
nickým podnikům docíliti nejen zlepšení poměrů do-
savadních, ale i povznesení stavu rolnického. (Sou-
hlas a pollesk.)
Potom, když nikdo již ke slovu se nehlásil.
skončil předseda p. Císler schůzi vřelým dosloven
a donoručil přítomným návštěvu výstavy slankovské
Následoval společný oběd, po něm pak společná ná
vštěva výslavy, kterou zdařilý tento sjezd ukončen.
Kozina
Polák
Sedlák
Císler
Vídeň
Srbica
Praha
Uhry
12
article
Japonská válečná náhrada. Jednou z nejdůleži-
tějších otázek v jednání o mír rusko japonský bude
asi zásadní rozhodnutí, prohlásí-li Rusko ochot
zaplatiti Japonsku válečnou náhradu a když ano
v jaké výši. Poněvadž nebyly dosud japonské ná-
vrhy oficiálně oznámeny, zakládají se všechny
zprávy o vyměření válečné náhrady se strany Ja
ponska pouze na domněnkách, Finanční a hospodář-
ská ročenka, vydaná právě japonským ministerstvem
financí v Tokiu, obsahuje však data, jež mohou
býti zajisté směrodatná pro požadavky Japonska ve
příčíně válečné náhrady. V uvedené publikaci jsou
totiž vypočteny dosavadní válečné náklady, vznikl
ze sporu s Ruskem a návrhy na jich úhradu. Lze
tudíž míti za to, že číslice tyto budou míti pod
statný vliv na vyměřování požadované válečné na-
hrady. Dosud likvidovalo Japonsko pro svá vydání,
podmíněná válečnými operacemi, obnos 1.356.000.00
yenů (asi, tři milliardy korun), z čehož ovšem není
ještě velká čásť, určená k úhradě útrat válečných at
do konce tohoto roku, vydána.
Přijmy z nepřímých daní. Výnos nepřimýc
státních daní kolísá dle situace průmyslů. Běžné
příjmy z nepřímých daní vykazují v tomto roce cel-
kem buď stagnaci, anebo nehledě k daní z petroleje.
klesnutí. Spotřeba cukru klesla v kampaní
1904—1905 oproti předešlé asi o 10 procent. Výnos
daně z kořalky jest asi o 2—3 proc. menší. Také
výnos pivní daně značně klesl. Naproli tomu stoup
výnos daně z petroleje, což je tím pozoruhod-
nější, že osvěllování elektrické činí stále velké po-
kroky.
Zamílnntí nabídek lováren vaponů v Bulharsku.
Ruska
Přijem
Japonsko
Tokio
Rusko
Bulharsko
yen
13
article
Před delší dobou vypsala bulharská vláda oferty na
dodávku železničních vozů a parostrojů pro příšt
léta. Dodávka měla býti značných rozměrů, vztaho
vala se na více než 600 vagonů. Bylo však v úmy-
slu nevydati více než 2,700.000 franků. Bulharská
vláda vyhradila si právo v případě, že by ceny sub-
missní tento obnos převýšily, počet vagonů snížii
tím způsobem, aby nepřevyšovala úhrnná cena 2
millionů franků. Čásť obnosu chtěla vláda bulharská
zaplatiti v době od 1. února 1906 až včetně do roku
1913, tedy v sedmi letech. Vypsání toto mělo velice
pozoruhodný průběh. Poněvadž, jak uvedeno, žádala
vláda bulharská velice dlouhé lhůty platební, obsa
hovaly oferty většiny továren omezení těchto plateb-
ních termínů. Vypsání ofert bylo pravděpodobněv
souvislosti s touto okolností zrušeno. Vláda vypsala
nyní druhé ofertní tízení. Zúčastnily se ho většinou
továrny německé a rakouské. Nabídka rakousko
uherských firem byla prý v obnosu nejnižší. Tak
toto ofertní řízení mělo však slejný výsledek jako
první. Bulharská vláda totiž veškeré nabídky ben
udání důvodů zamítla, ale nelze nalézti pro to dů-
vodu jiného, než ceny dodávky takto stlačili. V prů-
myslu vagonovém stěžují si právem, že továrny vy-
naložily dosti značné náklady na vyslání svých zá-
stupců do Bulharska, jakož i na spracování kalku
laci, aniž by byly mohly docíliti nějakých vý
sledků.
Bulharsko
14
article
XXII. sjezd a zemská výstava včelařstva česko-
slovanského ve Mšeně u Mělníka zahájena byla 13.
L. m. okázale a došla pravého pochopení a ocenění
od mnohých včelařů, výstavu tuto v den olevření na-
vštívivších. Velké účastenství nejširší veřejnosti a plně
uznání na všech stranách hlasitě projevované jest
nejlepší odměnou poměrně malému Spolku včelař-
skému pro Mšeno a okolí za velkou jeho píli a obě-
tavost, kterou vynaložil, aby čestně před veřejnost
předstoupiti mohl. Mnozí, kteří výstavu navštívilia
předem k návštěvě té stanovili jediný den, zdrželi se,
aby vše prohlédnouti mohli. Málokterý z účastníků
odjíždí, aby opomenul navštíviti některé z výletních
míst v bezprostředním sousedství města Mšena (Ko-
kořín, Houska, Bezděz). Městu Mšenu i účastníkům
výstavy zůstanou milé dny, na výstavišti ztrávené,
zajisté ve vděčné paměti.
Dopravní příjmy rakouských státních drah. V do-
bě od 1. do 31. července t. r. dopraveno bylo osob
5,497.900 a 2,889.300 tun zboží a přijato bylo za
dopravu tu 23,759.000 K proli 23,199.272 K v měsíci
červenci r. 1904. Od 1. ledna do 31. července t. r. do-
praveno bylo osob 28,102.700 a tun zboží 20.016.400
a dopravní příjmy v době té činily 145,177.400 K.
proti soudobí loňskému více o 3,141.048 K.
Houska
Mšeno
Mělník
ko
15
article
Včelařský spolek pro Prahu a okoli pořádá v ne-
děli dne 20. srpna 1905 výlet do Lodenic u Berouna
na včelín pana MUDra. J. F. Iserle. Odjezd z Prahy,
z nádraží cís. Frant. Jos. v 11 hod. 24m. dop. Jízdné
1 K 10 h, z Vyšehradu 90 h, ze Smíchova 90h
v 11 hod. 40 m.
Dodávky vojenské obuvi a zboží z kůže. C. ak.
minislerstvo vojenství vypisuje dodávky vojenské
obuvi, řemenářského, brašnářského a podobného zboží
z kůže, vyhražené malým živnostníkům pro
rok 1906 za obvyklých podmínek dodacích. Nabídky
kolkem 1 koruny opatřené buďtež podány nejděle do
dne 7. září 1905 u přislušné obchodní a živnosten-
ské komory. Ve vyhlášku, vzorce offert, seznamy zboží
a cen lze v hodinách úřadních nahlédnouti u obchodní
a živnostenské komory v Praze, v kanceláři ochran-
ných známek a vzorků v mezzaninu.
Trhy. Příští trh na hovězí dobytek v Ml ade
Vožici koná se dne 22. srpna. Přihon pěkného
dobytka bývá hojný. Váha i zvěrolékař v místě. —
Výroční trh bartolomějský, tak zv. »osmidenní«, koná
se v Jistebnici ve dnech 24. až 31. srpna. Trh
ten patří k nejsilnějším v roce. Zvěrolékař přítomen,
obecní nová mostová váha poblíž tržiště.
Dobytčí hh ve Vyrokém Mýtě bude konán dne
21. srpna t. r. (v pondělf) a výroční trh dne 2
srpna t. r. (v úterý).
Mudra
Iserle
František
Lodenice
Beroun
Praha
Jos
Vyšehrad
Smíchov
Jistebnice
Vyroký Mýto
spolek pro Praha
živnostenský komora v Praga
16
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
z. Z Vídně, 17. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Hlavní zájem spekulace obracel se
dnes na hodnoty železářské, z nichž zvláště alpinky.
ryma-muráňské a pražské železářské těšily se znač-
nému zájmu, aniž by se však jejich kursy upevnily.
Akcie länderbanky a anglobanky bylý hledány
stouply. Také bodenkredilky stouply následkem pří-
znivého odhadování bilance. Akcie státní dráhy byly
zánedbávány, naproti tomu jevila se přechodně po-
plávka po buštěhradských akciích lit. A. Obchod byi
klidný a jen v některých speciálních hodnotách do-
šlo k pozoruhodnějším obratům. Akcie Nobelovy
spol. a Petrolejové značně stouply. Trh k ukládání
měl tendenci pevnou. V rentách se kursy nezměnily
Devisy a valnty klesly. Na eskomptním trhu sta
peněz nezměněn. 31/4 proc.
x. Z Vídně, 17. srpna. (Telfgr. »Nár. Listů«.
Večerní bursa. Kreditky 668.—, po —.—, —
uherské kreditky 783.—, anglobanka 318.25, bankovní
jednota 562.50, unionka 549.75, länderbanka 457.—
státní dr. 672.75, ——, jižní dráha 88.50, polab. dr
Nobelův
doktor
Vídeň
17
article
448.—, severozápadní dráha 429.—, turecké tabákově
381.—, rýmavsko-muráňské 550.—, alpinky 536 75
květnová renta 100.55, uherská korunová 96 60
turecké losy 142 25. marky za hotové 117 28. ultimo
117 32. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 17. srpna. (Telfgrm. »Nár. Listů-,
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.)
Amisterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.75.
198.95. Amsterodsm na delší lhůly —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., — —, —.—
Brussel na delší lh —.—. —.—, Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117 20, 117.40, Německo na
delší lhůty 117.25, 117.55, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 240.—, 240 25, Londýn na delší lh
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —,
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 37 12
95 521/2. Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.— Petrohrad delší Ih. —.— —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 95.371/2. 95.521/. Paříž delší lh-
—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.40, 95 571/2 na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. Ih. 95.40, 95 571/2, na delší lbůty —.—
z Vidně, 17. srpra. (Závěrečně úřadn
kursy.)
Vídeň
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Petrohrada Ruska město šek
Italia šek
18
article
Květnová renta . 100 55
Ivoeskočernovická 583 —
únorová » . 101.25
spol. st. dr. rakuh. 671.50
červenc. «
100 50
jižní dráha . . 88 10
říjnová .
101.20
štyrsko hr.-köfi. . —.—
119.55
rakouská » zlatá
severní dráha . 5870.——
„ » kor.
rak. severozáp. dr. 428 —
100 50
pardubická dráha 418.—
uherská » zlatá
115 75
polabská dráha . 447. —
„ kor.
96.60
česká sev. dráha. 372.—
rak. invest. renta
uher.»
buštěhradská A . 2968.—
1100.—
4% zást. listy Hyp.
banky král. č..
pražsko - duchcov
31/29o zást. 1. Hyp.
duchcov.« podmok
banky král č.
ústecko-tepl. dr. . 2325.
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb. 1000.—
7440.—
Zem. banky kr. č.
rakouský Lloyd
380.—
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež.
558.—
Zem. banky kr.č.
rak, zbrojovka
státní losy 1860
Rudolfova hul
536 50
po 500 zl. .
alpská montan. sp
549.50
po 100 zl..
rým.-muráň. spol.
státní losy 1864
530 —
Poldina huť .
2747.—
losy úvěrního úst
praž. želez. sp..
videň. l. komun.
česká montan. sp.
460.—
tisské losy . ..
Daněk . ..
280 —
141.75
turecké losy
západočeská uhl.
1631.—
rak.-uh. banka.
severočeská uhl.
667.50
672.—
rak. úvěrní úslav
mostecká uhl. sp
159.—
317.75
b. anglo-rakouská
vídeň. stavební sp
549 25
1002.—
vídeňská unionka
hirtenberské ..
652.—
456 40
b. pro země rak.
Schodnica .-
918.—
782.—
uh. úvěrní banka
haličsko-karpatské
562.—
bank jednota . .
pešťská vagonka
devisa německa . 117.30
1035.—
r. úst. pro úv. poz
pařížská . 95.35
Česká průmyslová
95.4
416 —
„ curváská
banka. . . .
„ londýnská 240 0
roln. úvěr. banka 409 —
19.10
česká b. Union . 247.—
dvacetifrank
marka papírová . 117. 30
Živnost. banka
253.—
králodvor. cement. 906.— rubl
Eakontní sazby 31/14—31/2 procenta.
Při velice klidném průběhu trh místni pevný.
Železářské papíry na chvili čilejšl. Mezínárodní pa-
píry zanedbávány. Dodatečná bursa: Slátní dráha
doktor
Lloyd 380
Rudolfův
Daněk
Poldin huť
úvěrní banka
Český průmyslový 95.4 416
curváský banka
český b
19
article
872.75.
872.75.
Pražská bursa.
V Prazs, 17. srpnal (Původní zpráva »Nár. Listů«.
Dnešní bursa minula klidně a jednány komunáln
dlužní úpisy české zemské banky za K 100.40
41/2% zást. listy haličské akciové hypoteční banky
za K 101.45.
Dále podáváno za akcie: Zivnostenské banky
K 247.—, české banky »Union« K 247.—, České
spol. pro průmysl cukerní K 157.—, strojírny Dan
kovy K 463.—, Zajišťovací banky K 235.—, Rak
uherské K 1636.— a První česko-moravské strojlnn
K 606.—, peníze.
Otfciální záznamy znějí
Zástavní listy české hyp. banky 5%
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl..
» . . . . (v K)
Mel. úpisy » » » (ve zl.)
„ . . (v K)
Žel. ,
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/.
» hal. zem. banky
41/2
Kom. dl. úpisy . , , 4%
Železnič. . » » »
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/,
„ „ Rak. sherské banky 4%
»» Dolnorak. hyp. ústavu 40
» 34/2
dan
Zivnostenský banka
český banka
Český společenský
Český průmyslový
Hal
20
article
Kom. dl. úp. . . , 49%
» » 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obli spol. rak. míst. dráh 39 %
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
(ve stř.) 4.2
Dubnová »
Květnová »
(v pap.) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%.
Hakouská zlatá renta . . . . 49%
» korunová renta . . 4 9%.
investiční » . . 31/1
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v C. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raď. v Modřanech
„, tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Rakousko
Hradec Králové
C . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
Dubnová
21
article
Živn, banky.)
Z Pstrobradu, 17. srpna. (Zpráva
vnější obchod
Diskontní 404.—. Ruská banka pro
347.—. Mezinárodní banka 377.—. Ruská průmy-
slová banka 273.—. Baku 446.—. Mantašev 210.—
Caspienne 5000.--. Sormovo 243.50. Putilovské že-
lezo 130.—. Hartmannské lokomotivy 289.—. Petro-
hradské metallurgické 175.—. Fénix 296.—. Ruská
konstrukce 245.—
Z Barlina, 17. srpna. (Zvl. telef. zpr. »N. L.«)
Bursa byla z počátku zdrželivá na odporující si po-
věsti o vyjednávání o mír a na slabší londýnské
kursy hodnot amerických. Obraty dosáhly jen větších
rozměrů v akcilch plavebních, které byly kupovány
na neodůvodněné pověsti o sestátnění a stouplyo
2%. Také Prince Henri stouply o 20. Dále byla
poptávka po varšavsko-vídeňských, Lauřiných a dort-
mundských. Ostatně bylo smýšlení chabě, zejmena
kanadské slabší. Také rakouské hodnoty, vyjímaje
lombardy, kteréž podražily o 1/4%, chabější. Porlu
galské, japonské, turecké, argentinské a španělské
pevné. Hutní akcie upevněny. Rýnské ocelářskéa
luxemburské vyšší, uhelné slabší. — Soukromý
diskont 21/4 procenta.
První citry znamenají začáteční, druhé konečn
kursy: Rakouské kreditky 210 12, 209 87. Diskoni
193.80 193.25, Německá banka 242 90. 242 75, Ob
chodní společnost 171.40, 171.50, Drážďanská banka
164.50, 164 12. Bochumské ocelárny 253.25, 251.62
Lauřina hu! 262—— 263.75, Dortmund. Union lit. C.
97.25. 98.50, Harpenská uhl. spol. 223.—, 222 75
Hibernia —.-
— Consolidace —.—, 443.50.
Pstrobrad
Petro
Fénix
Barlin
Bursa
Henri
Lauřin
Bak
Ob
Dortmund
mezinárodní banka 377
171.40
drážďanský banka
Caspienne 5000
Lauřin hu
22
article
Severoněmecký Lloyd 135.50, 135.50, Packeť 171.—
170.87, turecké losy 134.50, 135.25, Španělské exte
rieury —.—, —.—
Z kasovních papírů: Coneordia 329.50, Esch-
weilské 251.50, Geisweidské 211 60, Hochdahi 129 —
Katovické 208.—, Wilhelm —.—, Phönix 184. 10
Rh. Stahl 206.10, Schalker Gr. 586.—, Westphali
202.—, Orenstein 225.—, Rh. Metall 127.—, Hasper
231.—, Donnersmark 266.50, Huldschinský —.—
Vulean 336.—, Bismark 336.—, Caro 133.50, Hnesch
244.50, Georg Marie —.—, Königsb. 159. —, Nord
stern 303.50.
Z Berlína, 17. srpna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.
Druhé číslice značí záznam ze dne 16. srpna.
41/2procentní ruská renta 1905 94..40 (94.40), 4pro
centní ruská renta 1902 88 75 (88.70), 4procentní ruská
konsolidační renta 1889 88.30 (88.—), di/nprocentn
ruská zlatá renta 79 90 (79 60), petrohradská diskontní
banka 160.60 (—.—), petrohradská mezinárodní bank
—.— (148.50), ruská banka pro vnější obchod 138.—
(137.50).
z Bérlina, 17. srpna. (O 1 hod. 15 m. odp.
Lloyd 135.50
Esch
Wilhelm
Stahl
Orenstein
Cara 133.50
Hnesch
Georg
Marie
Bérlin
Donnersmark
Nord
Berlín
Packeť 171
Schalker Gr . 586
Geisweidský 211 60
Hochdah 129
Phönix 184
Westphat 202
Hasper 231
Vulean 336
Bismark 336
23
article
Kreditky 209.90, státní dráha 144.—, lombardy 18.50
Smýšlení chabé.
Z Berlína, 17. srpna. (C.-B.) Kreditky 210 —
berl. obchodní 171.90. darmštadlská banka 148.90
německá banka 242 70, diskonto komand. 193 10
drážďanská hanka 164.10, národní banka 132.70
státní dráha 144.—, lombardy 18.50, Kanada 157 90
Gotthard —.—, dráha Henri —.—, bochumské
251.70, dortmundské 108 —, Lauřina huť 263 70
Consolidace 413.50, gelsenkirchonské 236.—, harpenské
222.70, Hibernia —.—, Packet 171.—, Lloyd 135. 50
dynam. trust 115.40. Smýšlení slabší.
Z Frankfurtu, 17. srpna. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 210.—, akcie společnosti státní dráhy
144.—, lombardy 18 40, papírová renta 101.45, stří-
brná ranta 101.50, zlatá renta 101 95, uherská zlatá
renta 97.70, uh. korunová renta 96.95, 4% rak.
korun. renta 100.80. Smýšlení pevně.
Z Frankfurtu, 17. srpna. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 210.—, státní dráha 144 10, lombardy 18.40
Z Paříže, 17. srpna. (Počáteční bursa.) Spro.
renta 99.80, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení udržené.
Z Paříže, 17. srpna. (Telegr. zavěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 99.77
Blaproc. renta —.—, italská renta —.—, rakouský
pozemkový úvěrní úslav —.—, státní dráha 720 —.
lombardy —.—, cheky na Londýn 25.171/2, rakou-
ská zlatá renla 101.90, uherská zlatá renta 97.50
otomanská banka 594.—, tabáková režie 413 —, tu-
recké losy 131.70. Smýš'ení pevné.
Henri
Lloyd 135
Berlín
Kanada
Lauřin huť
Frankfurt
Paříž
Londýn
německý banka
národní banka
Hibernia
Packet 171
24
article
92.90
87 50
100.50
95.10
100-.25
100.25
157.—
191.—
293 25
475 —
535.—
165 90
90
25
article
Trhy na zboži.
Pražská plodinová bursa, 17. srpna.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: p šenree
česká 1904 79—80 kilogramů K 9.55. 9.70, uherská
—.— kg 0.—, 0.—, moravská 0—0 kg. —
rak. jakosť O—0 kg —.—, vadná 1905 7.75, 8 5
nová česká 75—80 kg 8 75. 9 25, cizozemská —.— k
—.—; žito české 1905 73—75 kg 7.80 —7. 75-
české 1904 — kg 0.— až 0 —, moravské 0.— a
—.— rakouské 7.90 až 8.—, uherské 0.— a
0.—; ječmen výběr 8.—, 8.10, první jakosti
7 65, 7.80, střední 7.20, 7.50, merkantilní 7.10, 7 25,
ječmenk selí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1904 8.40, 8.20, prima 1904 8.30, 8.40, merkantiln
0—. O —, oves 1900 nový 7..30. 7.50, vadný 0.—. 0.—
kukuřice uherská 0 —, 0.—, cizozemská 8 20, 8.40
cinquant. 19C4 K 9 50, 9.60, vikev česká —.—, -..—
haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, poha nk
0.—, 0.—, proso 5.—. 0.—
Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 R 29 50, 30.30, č. 1 28.50, 29.30,
č. 2 27.50, 28 30, č. 3 26.60, 27.40, č. 4 25 90, 26.40
č. 5 25.20, 25 40, č. 6 23.60, 24.—, č. 7 21 40, 22 20
č. 8 16.30. 16.80. Žitná mouka č. I. 23.—, 24.—, č. 1
22.—, 22.50, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 16.—, 17.—
Pšeničné otruby jemné 13.—, 13.20 hruhé 13.—
13.20 otruby žitně 13.——, 13 20, krupice 29.50, 30.30
prach —.—, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/0 B
39.— 40.—, čís. 3/0 39.—, 40.—, čís. 2/0 38.——, 39.—
čís. 0 37.—, 38.—, čis. 1 35.—, 36.—, čís. 2 34.—
35 —, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.—. čís.
30.—, 31.— čís. 6A 31.—31.50, čís. 7A 27.—
28.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.—
zlom 22.25, 23.25.
kg
20
cinquant . 19 C
28.50
hruhý
26
article
Peníze] Zboží
Peníze] Zboží
103.—
100.40
101.25
100.25
100.25
100.25
27
article
104.—
101 .40
102 25
100.75
100.75
100.75
100.75
100.75
100.25
100 25
28
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
tení K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —
—.—, hrách Viktoria 11.—, 12.50, k vaření žlutý
—.—, —.—, k vaření zelený 11 50. 12 50, ke krmen
.—, —.—, čočka 1904 17.—, 24. —.
Semsna. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 26 —
27—, modrý ruský 25 50, 26.—, kmin český 29 —
30 —, holandský 32.—, 33.—, jetel bílý 1905 —
žervený 1904 —.—, —.—, červený 1904 (prostý ko-
kotice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus)
—.—, — —, řepka zimní 1905 13.25, 13 60.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 3.80, 4.—, nelisované 3.80, 4.—, cizí — -
—.—, sláma cepy mlácená 2.—, 2.21), ke krmení 1.80
1.90, ke stlaní 1.80, 1.90, cizí —.—, —.—
Sušená ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
—.—.—.— merkantil. —.—, —.—, bosenské 110/120
11.50, 12.—, 95/100 13.50, 14.50, 80/85 19.50, 20.50,
70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně 47. —
49 —, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří-
žaly —.—, —.—,
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub.
79.5U, 80 50. sadio amer. —.—, —.—, 1ů1 —.—, —. —
kg
kg : Švestka
U , 80 50
30
article
101.75
100.—
100.30
100.—
100.80
101.—-
101.10
102. 35
100.75
102.65
100.50
100.45
100. 45
102.25
100.—
101.50
101.30
95.50
101.20
95.50
101.—
84. g0
101.45
101.40
100.75
100.70
119.75
100 80
P3 10
248.—
418.—
416.—
570.—
455.—
248.—
610.—
470.—
161.—
660.—
200.—
2754
260.—
31
article
100.05
100.10
101.35
99.80
101.70
99.50
99.45
99.45
101.30
100.50
100.30
94.50
100.20
94.50
100.—
83.80
101.25
101 20
100.55
100.50
119.55
100.6
92.90
247.—
416.—
235.—
555.—
410.—
560.—
440.—
247.—
606.—
463.—
33
article
T. Z Vídně, 17. srpna. (Telel. zpr. »Nár. Listů«.
Plodinová bursa. Dnešní bursa byla slabě
navštívena a to již předem znamenalo, že nebude
velká koupěchtivost. Naprotí zprávám z ciziny, které
byly pevny, byla tendence v chlebovinách ještě cha-
bější nežli včera. Majitelé byli znovu nuceni povo-
liti při pšenici a žitě slevy 5 h, ale reflektanti po-
tom ještě více své objednávky zmenšili, ačkoliv ne-
mají téměř žádných zásob. Patrně budou majitel
nuceni povoliti nové ústupky. Po ječmeni byl zájem
ale nedošlo k větším obchodům. Kukuřice se upev-
nila, ačkoli byla slabá poptávka. Oves zlaciněl
5 hatéřů.
Vídeň
34
article
Znamenaly: Pšenice tisská stará 8 75, 9.25
nová 8.70, 9.10, banátská stará 0.—, 0.—, nová
0.—, 0.—, pšenice slovácká stará 0.—, 0.—, nová
8.20, 8.70, z Moravského pole nová 8.40, 8 60
z jižní dráhy 0.—, 0.—. Žito slovácké staré 0.—
0.—, nové 6.85, 7.—, z okolí Pašti staré 0.—
0.—, nové 6.85, 7.—, z jižní dráhy 6.80, 7.—, dolno-
rakouské 6.70, 7.—, české staré 0.—, 0.—, nové
0.—, 0.—. Ječmen moravský 7.—, 8.35, ze stanie
0.—, 0.—, z Mor. pole 6.70, 7.20, ze stanic 0.—
0.—, slovácký 6.—, 8.50, z jižní dráhy 6.20, 7.65
severo-uherský 0.—, 0.—, lisský 0.—, až 0.—
pro pivovary 5.70, 6.40, ke krmení 5.70, 6.40. —
Kukuřice uherská 8.40, 8 60, nová 0.—, 0.—, kuku-
řice cinquantinská 8.70, 3.—, laplatská 0.—, 0.—,
americká 0.—, 0.—, ruská 0.—, 0.—. — Oves uher-
ský nový 0.—, 0.—, špatnější 0.—, vybraný 6.60
6.90, prima 0.—, 0.—, český a moravský 0.—, 0.—
Repka pohotová 12.15, 12.45, rumunská 11.70, 12.—
Z Vídně, 17. srpna. (Závěr.) Pšenice tisská
starů 8.75, 9 25, nová 8.70, 9.10, pšenice banálská
stará 0.—, 0.—, nová 8.65, 8.90, slovácká stará
0.—, 0.—, nová 8.20, 8.70, smýšlení mdlé. —
Žito slovácké 6.85, 7.—, pešťské 6.85, 7.—, smý
šlení mdlé. — Ječmen moravský 8.40, 8.60, smýšlení
dodržené. Kukuřice uherská 8.40, 8.60, cinquan-
tinská 0.—, 0.—, smýšlení klidnější. „Oves uherský
prostřední 7.05, 715, prima 7.20, 7.40, nový 6.65
6.95, smýšlení mdlé. — Repka pohotová 12.15, 12.45
smýšlení klidné. Počasí: částečně zamračené.
Z Pošti, 17. srpna. (Telegr.) Pšenice na říjen
1574. 15.76, na duben 16.26, 16.28, žito na řljen
295.—
157 —
Ječmen
Pošť
slovácký
Vídeň
nový 8.70
35
article
640.—
380).—
175.—
2747
250.—
36
article
12.82, 1284, na duben 13.30, 13.32, oves na říjen
11.94, 11.96, na duben 1244, 12.46, kukuřice na
srpen 16.60, 16.70, na září —.—, —..—, na květen
1906 12.98. 13.—. — Nabídky pšenice mírné, koupě-
chtivost mírná, smýšlení mdlé. Obraty činily 22.000.
Ceny pšenice o 15 h levnější, kukuřice klidná. Žito
zlacinělo o 15—20 h, ostatní druhy bez obchodu.
Trh terminový byl zahájen na prodeje smýšlením
ochotným, jež se však později zlepšilo na úhrady.
Na konec však kursy opět na mdlý obchod effek-
tivní a v souhlasu s kukuřicí ochably. — Počasí
krásné.
Z Pešti, 17. srpna (C.-T.-B.) Záv. kursy. Pšenice
pevná, na říjen 15.95, 1598, na duben 16.48,
16 50, žito pevné, na říjen 1294, 12.96, na duben
13.42, 13.41, oves pevný, na říjen 12.04, 12.06, na
duben 12.60, 12.62, kukuřice pevná, na srpen —.—,
—.—, na září —.—, —.—, na květen 13.14, 13.16,
řepka vleklá, na srpen 24.30, 24.50. Počasí: krásně.
Z Berlina, 17. srpna. (Tel.) Pšenice pevná, na
září 172.25, na říjen 172.25, na prosinec 173.75, žito
pevné, na září 150.—, na říjen 149..25, na prosinee
149.50, oves stálý, na září 136.—, na pro-
sinec 137.75, kukuřice klidná, na září 125.—, n
prosinec 122.25. Počasí: krásně.
Z Hamburku, 17. srpna. (Telegram.) Pšenice
lenivá, holštýnská 165.—, 175.—, žito lenivé, meklen-
burské 148.—, 156.—, žito ruské lenivé, 113.50
—.—. Počasí: krásně.
Z Paříže, 17. srpna. (Telegr.) Závěrečné kursy.
Pešť
Berlín
Hamburk
Paříž
37
article
Oves stálý, na srpen 18.70, na září 17.25, na záři-
prosinec 17.25, na listopad únor 17.45, žito klidné,
na srpen 15.25, na září 15.25, na září-prosinec
15.40, na listopad-ůnor 15.50, pšenice stálá, na
srpen 22.90, na září 22 65, na září-prosinec 22 85,
na listopad-únor 23.30, mouka stálá, na srpen
29.80, na září 29.95, na září-prosinec 30.15, na
listopad-ůnor 30.50. Počasí: zamračené.
Z Paříže, 17. srpna. 3 hod. 15 min. (C.- T. B.)
Oves, smýšlení stálé, na srpen 18.70, na září 17.25
na září-prosinec 17.25, na listopad-ůnor 17. 45, žito,
smýšlení klidné, na srpen 15.25, na září 15.25, na
září-prosinec 15.40, na listopad-únor 15.50, pšenice,
smýštení stálé, na srpen 22.90, na září 22.65, na
září-prosinec 22.85, na listopad únor 23.30, mouka,
smýšlení stálé, na srpen 29.80, na září 29.95, na
září prosinec 30.15, na listupad únor 30.50. Počasí:
zamračeno.
Paříž
39
article
—n.— V Praze, 17. srpna. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Večerní zprávy
z burs zahraničných byly klidné. Dnešní náš
trh zahájen rovněž klidně a podáváno za po-
hotové K 21.40 a za říjen-prosinec K 21.—
z Ústl. Na polední chabý a nižší Magdaburk
poklešly ceny na K 21.25, resp. K 20 85.
Londýn byl klidný a odpolední Hamburk při
mírně ustáleném směru přinesl však opět ústup
záznamův o 5 a 10 fen. Naše bursa končí
však smýšlením klidným a cenami K 21.30 za
pohotové a K 21.— za novou kampaň v paritě
ústecké.
Na trhu s bílým zbožím při spo-
rém jen obchodě znamenáno K 67.50 ažK
68.— ze stanic továrních.
Cukerní zásoby ve 4 hlavních přístavech
Spojených státův amerických obnášely 16.
t. m.: 212.000 t. proti 201.000 t. před týdnem
a 136.972 t. před rokem. — Na ostrově K ubě
páčeny zásoby v týž den na 243.000 tun proti
261.000 t. před týdnem a 69.000 t. před
rokem.
Uřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. S-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za
100 kg. pohotové ho zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 21 30, —.—, z Ústí nad Labem
přístaviště 21.30, —.—, z Prahy —.—, —.—, z Praby-
Karlina překladiště —.—, —.—, z Kolfna —.—, —.—
z Pardubic —.—, —.——, z Kralup —.—, —.—. —
Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanice
prosinec —.—, z Ústí z přístaviště na leden —.—
.—, na kampaň 1905/6 říjen prosinec 21.—-, 21.15.
Z Hamburku na květen —.—, —.—. Zadní vý-
robek z Ustí n. L. basis 829% —.—, —.—-, basis
88% —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg:
pohotové zboži: rafináda I. 68.—, 68.50, rafi-
náda Il. —.—, —.—, pilé centrifugální ——.—, —.—,
cukr kostkový v bednách I. 69.75, 70.75, cukr kost-
kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučka
v pytíích —.—, —.——, centrilugální pilé transito k do-
dání z Terstu 32.—, 33.—, krystalový cukr zda-
něný 68.50, 69.50.
A S
B Cukr
Praha
Londýn
Hamburk
spojený státův
Ústí nad Labe
Praba
Karlin překladiště
Pardubice
Kralupy
Ústí
Terst
kg
40
article
Poslední telegramy.
První číslice plenize a druhá z božl.
Z Hamburku, 17. srpna. 5 hodin 45 minut
(C.-T.-B.) Na srpen 19.60, 19.65, na září 19 20, 19.35,
na říjen 18.40, 18.50, na listopad 18.10, 18.15, na
prosinec 18.20, 18.25, na leden 18.35, 18.40, na
onor 18.45, 18.50, na březen 18.50, 18.55, na duben
18.60, 18 70, na květen 18.70, 18.70, na červen
—.—, na červenec —.—, —.—. Smýšlení
mdlé. Počasí: krásně.
Z Magdeburku, 17. srpna. 5 hodin 45 minut
(C.-T.-B.) Na srpen 19.60, 19.70, na září 19.15, 19.30.
na říjen 18.40, 18.45, na říjen prosinec 18.20, 18.30,
na leden-březen 18.40, 18.50, na květen 18.70, 18.75.
Smýšlení klidné. Počasí: krásně.
Z Pařiže, 17. srpna. 3 hod. 15 m. (C. -T.-B.)
Bilý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Na srpen 26.75,
na září 27.—, na říjen leden 271/4, na leden-duben
2734. Surovina klidná, 23.25, 23.50. Rafináda 63.—,
63.50. Smýšlení klidné. Počasí: zamračeno.
Z Londýna, 17. srpna. 3 hod. 30 min. (C.- T.-
B.) Na srpen 9.8, 9.92, na září 9.61/2, 9.71/2
na říjen-prosinec 9.01/2. 9.11/4, na leden březen 9 2,
9.21/2. Smýšlení klidně. Obrat 1000 pytlů.
Pařiže
Hamburk
Magdeburk
na říjen
Londýn
42
article
Z Hamburku, 17. srpna. O 10. hod. — minut.
(Telegr.) Santos good average, na září 39.75,
na prosinec 40.25, na březen 41.—, na květen
41.50. Smýšlení stálé.
Z Hamburku, 17. srpna. O 2. hod. 30 minut.
(Telgr.) Káva na září 39.75, na prosinec 40.25, na
březen 40.75, na květen 41 50. Smýšlení stálé.
Z Hamburku, 17. srpna. O 5. hod. 30 minut.
(C.-T.-B.) Smýšlení klidné, na září 39.75, na pro-
sinec 40.25, na březen 41.—, na květen 41.50.
Z Havru, 17. srpna. O 12. hod. (Telegt.) Káva
na září 49.—, na prosinec 49 25, na březen 49.50,
na květen 50.—. Smýšlení stálé.
Z Havru, 17. srpna. O 12. hod. Závěr (C. - T. - B.
Smýšlení stálé, na září 49.—, na prosinec 49 25,
na březen 49.50, na květen 50.—.
Lih.
V Praze, 17. srpna. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.
Ceny lihu zůstaly nezměněny a podáváno dle polohy
stanice za zboží kontingentované K 36.50 a
K 37.—, za zboží nekontingentované K 23.— až
Hamburk
Havre
Praha
43
article
Olficiální záznamy znějio
nekonting.
konting.
čistěný lih z Prahy transito 129.50 129.75 —.— —.—
37 50 38.—
lih z bramborů z Prahy
36.50 37.— —.— —.—
z trati Kolín-Pardubice
36.50 37.— —.— —.—
z trati Kolín-Něm. Brod
36.50 37.— —.— —.—
z trati Praha- Podmokly
36.50 37.— —.— —.—
z dráhy Františka Josela
lih z melasy z Prahy 1E 36.50 37.— 23. — 23.50
z trati Praha-Podmokly) 35.50 36.— 22.— 22 50
Z Vídně, 17. srpna. (Telefgr. »Nár. Listud.)
Ceny se dnes seslabily. Znamenal lih pohotový
K 39.20 až K 39.60.
Z Hamburku, 17. srpna. (Telegr.) Lih klidný,
na srpen 17.—, na září-říjen 17.—
Z Paříže, 17. srpna. (Telegr.) Lih klidný, na
srpen 49.75, na září 46.75, na září-prosinec 41.50, na
leden-duben 38.—.
Z Paříže, 17. srpna. 3 hod. 15 minut. (C.-T. B.)
Smýšlení klidné, na srpen 49.75, na září 46.75, na
září-prosinec 41.50, na leden-duben 38.—.
Melasa.
V Praze, 17. srpna. (Původní zpr. »Nár. Listůc )
Josel
Praha
Kolín
Pardubice
Německo
Brod
Podmokly
Praha 1
E 36.50
Vídeň
Hamburk
Paříž
44
title
Na trhu s melasou není nic nového a podáváno za