3
masthead
17. května 1908.
5
article
nimi bývalého soupeřstvi. Jim záleží na tom,
aby se Persie probudila a hlavní odpor ture-
ekým zbraním i německým intrikám kladla
sama. Avšak na tom přestati nemohou a musejí
býti připraveny na všecko, nechť si Vysoká
Porta a Berlin dávají ujištění jakákoli.
Události v Marokku.
U Bu-Dembu na alžirských hra-
nicích srazilo se mužstvo generála Vigy
s barkou marobuta Muleje Hassana
v krvavé bitce. Maročané podnikli 13. t. m.
útok na Francouze. Boj trval až do večera
a skončil zapuzením Maročanů délo-
střelbou a jizdním sborem spahiů. Francouzi
maji 15 mrtvých a 65 raněných.
Z Tangeru se oznamuje, že tam koluje
pověsť o obkličení mehaly Buchty ben Bag-
dada počtem 4000 mužů, táhnoucí do Fezu,
kmenem Benisnasů, který ji donutil u Nesti-
gesu, aby se přidala k Muleji Hafidovi.
Podobnou zprávu přinesl rychlý posel do Tan-
geru, jenž oznámil, že Buchta ben Bag
dadi prohlásil Muleje Hafida sul-
tánem.
Postavení kabinetu Clémenceanova
pokládá se všeobecně po ukončení obecních
voleb za pevnější nežli kdy před tím. Výsledek
voleb byl velmí příznivým radikální straně
velká většina země prohlásila se pro nynější
vedení radikálů bez kompromisu se spojenými
socialisty. Clémenceau získal si důvěry fran-
couzského lidu svou politikou rozhodně pokro
kovou a reformni, při tom však věrnou ná
rodnímu cítěni France. V páteční ministerské
radě byla docílena dohoda o rozpočtu na r. 1909.
který bude předložen sněmovně, jež se opět
sejde 19. t. m.
Demba
Mulej Hassan
Maročan
Francouz
Benisnas
Hafid
Buchta
Clémenceau
Berlín
Maroko
Vigo
Tanger
Tana
spojený socialista
Franca
Buchta ben bag
6
article
Ubecní volby v Mor. Ostrave.
Ubecní volby v Mor. Ostrave.
V Mor. Ostravě konají se právě volby do
obecního výboru. Začaly dnem 9. května a po
trvají až do 23. května. Příčina tak dlouhého
volení spočívá v tom, že na Moravě dosud se
volí na základě zastaralého volebního řádu, dle
něhož se volí ústně. Každý volič musí před ko
misí odřikat jména kandidátů, která se do vo-
lebních listin zanesou.
Tohoto volebního řádu až dosud plně vy-
užitkovala německo-židovská vládnoucí klika na
radnici mor.-ostravské, která je úplně ve vleku
lamějších velkozávodů uhelných, jakož i vitko-
vických železáren.
Tim, že každý volič musí ústně voliti, po-
zbývá naprosto svobody volební, poněvadž od-
vislý člověk je při volbě kontrolován svými
představenými a pod ztrátou existence nucen
voliti kandidátní listinu německo-závodní. Ná-
sledkem toho zejména veškeré dělnictvo šmahem
volí se závody a německy, takže německá strana
uhájí při volbách vždy své posice.
Přes to obecní volby mor.-ostravské jsou
vždy nejsilnějším střetnutím živlu českého s ně-
meckým v tomto hospodářsky vysoce důležitém
kraji a proto zasluhují i širší pozornosti.
Ostravsko bylo ještě před nedlouhou dobou
krajem úplně českým, do té doby, dokud ne-
nabylo svého nynějšího hospodářského významu.
Rozvojem však průmyslu uhelného a železář-
ského ovládl vliv vídeňských spekulantů, naše
kruhy hospodářské daly se jednak úplně vytla-
čiti, jednak zůstaly pasivními, a Němci ani ne
ve třech desítiletích dostali nejdůležitější stře-
diska ostravská Mor. Ostravu, Vítkovice a Přívoz
do svých rukou. Během té doby se populace
na některých místech i zdesateronásobila, s tím
přibyl i ve velké míře živel polský a Ostravsko
nabylo zcela nové tvářnosti.
Němec
Mor
Morava
Ostrava
Ostravsko
Vítkovice
obecní výbor
7
article
Stalo se jevištém velkých zápasů hospodář-
ských, národnostních a sociálních.
Závody sledují eíl hospodářsky ovládnou
celý kraj a s tím paralelně sledují i eíl germa-
nisační. Prvního již vlastně dosáhli, k druhému
jsou v nejvělším rozmachu. Germanisaci prová-
dějí jednak sami, jednak prostřednietvím obcl.
jimiž vladnou. Podnikají systematické útoky na
obce dosud české, kdež zakupováním pozemků,
kolonisací svých lidí, třeba českých, stavěním
dělnických i úřadnických domků, podplácením
polovičatých lidí, zřizováním poněmčovacích škol
připravují si půdu. Takovým způsobem ohrožují
dosud české obce Mar. Hory, Zábřeh, Hrabovou,
Hrabůvku a j. V obeích, kdež jsou u vlády.
vystupuji bezohledně a nesvědomitě proti všemu
českému a všech výhod komunální politiky vy
užitkují proti nám.
Těžká je situace českého živlu v tomt
kraji. Nepoměrnou přesilou hospodářskou je ve-
hnán do posice obranné a poněvadž zůstávě
osamoceným, jest jeho stanovisko velmi kritické.
Mor.ostravské volby bývají vždy měřitkem
vyspělosti a sily české a proto jsou nemalého
významu.
Abychom si jasně uvědomili způsob mor
ostravských voleb, je nutno všimnouti si volič-
ských seznamů. V prvém sboru voli ze 30 voliču
kromě jediné honorace okresního hejtmana
vesměs vysocí poplatníci, v prvé řadě veškerá
težířstva a průmyslníci. V druhém sboru z 560
voličů voli sto čestných měšťanů mor.-ostravských,
hlavní svíce němeciva z různých krajů Moravy.
Mar
Zábřeh
Hrabová
Morava
8
article
Slezska a vůbec Rakouska, kteří byli asi rok
před volbou jmenováni k záchraně druhého
sboru. Dalšího voličstva je 300 honorace, skláda-
jící se z úřadnictva, profesorů, učitelů a kněží
Otatní jsou poplatníci. Jelikož česká strana se
voleb ve 2. sboru zúčastní, nebudeme předbíhst
skutečnosti a vyčkáme na vzůjemný poměr,
který se vytváří.
Ve třetím sboru je 3697 voličů a proto se
volí sedm dní. Těměř třetina v tomto sboru
jsou židé, dobrá třetina je dělnietvo české
polské a zbývající část jsou střední vrstvy
občanské české a německé.
Již z toho stručného náčrtku lze seznati,
na čem spočívá němectví mor.-ostravské. V prve
řadě je to vliv kapitálu. Tento vliv zasahuje
nejvíce na dělnictvo české a polské, které
v řadšch, jak vojsko, za vedení představených
příváděno je k urně volební, kdež odřiká ně-
meckou listinu volební, třebas i německy neumí
Nejhlavnější však opora Němeů jsou židé
Namnoze jsou to židé z Haliče přišlí, tak zvaný
chabrus, houževnatí a bystři obchodníci a na
ostravské půdě přišli snadno ke značnému jmění.
Slezsko
Rakousko
Halič
9
article
Nyní tvoří hlavní část poplatnictva mor. costrav-
ského a rozhodující živel v III. sboru. A tit
jdou vytrvale k volbám a voli s Němci za kaž-
dých okolností. Němci se jich štíti, vyhazují je
ze svých společností, příkře se proti nim staví
vždy a všude. I mezi židovstvem to vře a byly
mezi nimi bouřlivé odpory proti němectvu, vý-
sledek však je, že židé jdou k volbě pro ně-
mecké kandidáty mnohem horlivěji nežli Němei
sami. Tvrdí se, že je to vypočílavost, ve sku-
tečnosti je to naprostá jeho neschopnost k čemu-
koli jinému nežli k obehodování. Jsou přílepkem
němectví, kdežto za jiných okolností by ovládli
úplně Ostravu, poněvadž i závody jsou židovské.
V celém tom Babylonu ostravském jsou
Němci minimálním živlem a jen následkem ne
přirozených pomérů a všemožných nadpráv-
udržují se u vesla.
Němec
Němei
Ostrava
Babylón
10
article
Němci jsou si vědomi své vnitřní slabost
a spokojí se pouhým efektem na venek, vlastn
vedení ponechají závodům. Na Ostravsku ne-
uzřile nikdy vzkypělý nacionalismus německý.
Ten nacionalismus německý, rvavý a fanatický
jako v Opavě nebo v severních Čechách, v Mor-
Ostravě nenalezneme, poněvadž vnitřního cítěn
německého tu není, aspoň ne v té míře, by
nalezl širší souzvuk. Sem tam nějaká pěna
nic více. Proto též všechna německá vystoupení
a okázalosti končí fiaskem a jestliže zidé
ostravští jsou stranou, tedy Němci nesvedou
vůbec nie.
Co však je charakteristiekým rysem pro
ostravské Němectvo — je zištnost. Celá akce
germanisační, systematicky vedená, je vlastně vy-
kořisťovací system velkokapitalistický. Všechno
pak to, co stůně po rychlém výdělku, laciných
penězích, touží po přízni závodů, vše se tlač
k Němcům a je zahřívá a z toho hnutí se rodí
noví tak zvaní Němei. Občanské vrstvy německé
jen z takových lidí se skládají a celá řa
ostravských rodin, dnes německých, původně do
Ostravy přišia ze střední Moravy, z Čech jako
české. Mezi dnešními kandidáty německými na-
jdete lidi, kteří dříve nosili čamary a p. Toto plémě
renegátů ze sobectví nebo následkem znásilnění
závodního vzniklé, tvoří z největší částí ostrav-
skou občanskou stranu německou.
Česká strana stojí v zápase proti tomu ko
likerému zlu a nepříteli, který se soustředí na
(Dokončení příště.)
radnici ostravské.
Němec
Němei
Čo
Ostravsko
Opava
Čechy
Morava
Ostrava
11
article
Valná hromada Hárodní jednoty
pošumavské,
24. od založení této důležité obranné jednoty
konala se včera dopoledne ve velkém. sále Me
šťanské besedy pražské za velmi hojného úča
stenství.
Z korporací byly zastoupeny rada králov-
ského města Prahy, Ústřední Matice školská.
Národní jednota severočeská, Českoslovanská
jednota, Česká obec sokolská, Národní rada če-
ská, Zemská jednota soukromých úřadníků, Me-
licrační svaz v Čechách, Českoslovanská obeh.
besedn, pěvacký kruh „Tovačovský“, ŘRemesl-
nicko-živnostenská beseda v Praze, krajinský
spolek „Prácheň“, Ústřední spolek českých žen.
Zemská jednota řemeslnických a živnostenskýel
společenstev, Akademický odbor Národní jednoty
severočeské, Klub českých turistů, Rodinr če-
ských hádankářů, Sdružení českých zoměděleů.
Spolek architektů a inženýrů v království če-
ském, hosté v Černém pivovaře, Obee Baráčníků
staroměstských a jesefovských, okresní výbor
vinohradský, městsků rada v Žižkově, spolek
„Dr. Herold“, výkonný výbor české strany po-
krokové. Z poslanců přítomni byli pp.: J. Anýž.
dr. K. Baxa, J. Blahovec, J. Bukvaj, F. Hybš
J. Hyrš, J. Jirousel., J. Rataj.
Zastoupeny byly odbory: Český Krumlov
České Budějovice (město), České Budějovicn
(linecké předměst!), Plzeň, Koruna Zlatá, Kato-
vice, Rožnov, Domažlice, Volenice, Zdíkov
Vimperk, Račov, Velešín, Hodina, Strážov. Pra
chatice, Prachatice Staré, Sušice, Pelhřimov
Strakonice, Suchdol nad Lužnicí, Hory Matky
Boží, Okrouhlice, Kralovice u Plzně, Bližejov.
z pražských a předměstských odborů, Pražský
damský, Praha I., III. a IV., Praha II., Prah
VI., Praha VII., Praha VIII., Praha — Sv. Petr
Karlín, Smichov damský a mužský, Vinohrady
damský a pánský, Zižkov, Dejvice, Praha aka
demický.
Tovačovský
doktor
Herold
J Anýž
K Baxa
J Blahovec
J Bukvaj
F Hybš
J Hyrš
Jirousel
J Rataj
Petr Karlín
Praha
Čechy
Žižkov
Český Krumlov Český Budějovice
Plzeň
Kato
Rožnov
Domažlice
Volenice
Zdíkov Vimperk
Račov
Velešín
Hodin
Strážov
Prachatice
Sušice
Pelhřimov
Strakonice
Suchdol nad Lužnice
Kralovice
Bližejov
Dejvice
I šťanský
národní rada če
krajinský spolek „ Prácheň
sdružený český zoměděle
spolek architekt
Český Budějovicn
Hora Matek boží
Praha II
Zižkov
12
article
Blahopřejné projevy a listy zaslali J. E. pan
JUDr. Bedřich Pacák, lajný rada, ministr m. sl.
J. E. pan JUDr. František Fiedler, c. k. ministn
obchodu, p. ředitel PhDr. Ant. Decker v Hrade
Jindřichově, Ústřodní výbor Národní jednoty
v Brně, Národní jednoty v Olomouci, Česká obec
sokolská, spolek „Komenský“ ve Vídni, Zem-
ská jednota řemeslnických a živnostenský ch
společenstev v království českém, Svaz česko-
slovanského studentstva, Klub českých poslaneů
sociálně-demokratických na radě říšské, Zemsk
ústřední hasičská jednota, místní odbor Nár odn
jednoty pošumavské v Mladém, Hradci Jindři
chově, Sušici, Horách Kašperských, v Českých
Budějovicích, JUDr. Jazoslav Červený v Jihlavi
JUDr. J. E. Baštýř, E. St. Vráz.
Valnou hromadu zahájil starosta jednot.
pan JUDr. Fr. Seheichl, který především po-
smrinou vzpomínku věnoval zesnulým menšina-
vým pracovníkům a přiznivcům jednoty, pak
vřelými slovy vzpomenul úmrtí předsedy Národ-
ní rady české JUDra. J. Herolda, Svatopluka
Čecha, JUDra. E. Grégra, MUDra. J. Engla.
PhDra. Palackého. Pamět všech uetěna byla po-
vstáním. Na jednotu většími dary pamatoval
a jednotě věnovali p. J. Smil z Volyně 200 K
JUDr. Dobruský, advokát v Praze, 400 K, ob-
chodník pan Babor v Praze 200 K, sládek par
Berar z Karlina 1200 K, paní Rezáčová, ho
stinská v Praze, 1000 K, dr. Srdinko z Hradee
Král. 500 K, dále vyplaceny byly jednotě od
kazy pana ředitele Kolbaby v Plzni 1494.74 K.
pana prof. Solpery v Hradei Jindř. 400 K,J.
JUDr
Pacák
Fiedler
PhDr
Antonín
Decker
Jindřichův
Ústřodní
chův
Jazoslav
Baštýř
Vráz
Seheichl
Čecho
E Grégr
Mudra
J Engl
Palacký
Dobruský
Babor
Berar
Rezáčová
Srdinko
Kolbaba
profesor
Solpera
Olomouc
Vídeň
Hradec
Sušice
Český Budějovice
Francie
Volyň
Praha
Plzeň
národní jednota v Brno
národní jednota
spolek „ Komenský
svaz českýslovanský studentstvo
Karlin 1200 K
Hradee Královský . 500 K
13
article
Sklenáře z Roudnice 945 K, inž. K. Adamce n
Král. Vinohradech 5000 K, pana E. Kavalíra
10.000 K, nejmenovaný obmyslil jednotu darem
20.000 K, J. E. JUDr. Bedřich Pacák věnoval
jednotě 500 K, J. E. JUDr. Fořt 100 K.
S uznáním a díky vzpomenuto předsedou
účinné podpory, kterou jednotě věnovaly rada
knál. hlav. města Prahy, český odbor rady země-
dělské pro král. české, četné městské rady,
okresní zastupitelstva, peněžní ústavy, korpo-
race, sdružení a společnosti, jakož i četní jed-
natlivci. Rovněž poděkoval starosta české žurna
listice za podporu snah jednoty. Zvláště pal
vzpomenul horlivé činnosti a vydatné součin-
nesti pražských, předměstských a venkovský-l
vynikajicích odborů jednoty.
Ke zprávě jednatelské (z níž obšírný výňa
tek byl v listě našem již uveřejněn), promluvi
jednatel pan František Titěra, který uved
jednotlivé vynikající body činnosti a práce jed
noty a slovy vřelými a výmluvnými poukázal na
potřebu, oprávněnost a důležitost národní práce
Pan JUDr. Karel Pík jako zástupce rady
král. hlav. měsla Prahy ujistil jak Ústředí, tak
i shromáždění o neutuchajícím zájmu městské
rady pražské pro těžký zápas menšin českých
slíbil jim všemožnou podporu.
Potom přednesl za revidující výbor pan re
vident J. Jeřábek návrh na udělení absolu
torir a zpráva jednatelská i pokladní schváleny.
Volných návrhů nebylo. Na to vykonány
volby a zvoleni do Ústředního výboru na tři roky
pp. Jan Hejret, redaktor, Ant. Hubka, říšský
poslanec, Fr. Hybš, zemský poslanec, Kučera
Jan, zemský úřadník, MUDr. O. Schrutz, univer-
sitní profesor, JUDr. K. Svohoda, místotajemník
městské pojišťovny, Šípek Ladislav, administrá-
tor olektr. podn., Titěra Frant., zemský úřadník.
Sklenář
Ing
K Adamec
Král
E Kavalír
JUDr
Pacák
Fořt
Titěra
Karel píka
J Jeřábek
Hejret
Hubka
Hybš
Kučera
Jan
MUDr
Schrutz
K Svohoda
Šípek
František
Praha
Francie
Roudnice 945 K
český odbor rada země
K , J . E
14
article
Vondráček Karel, odborný učitel, JUC. K. Žák
redaktor; na 1 rok pí. A. Malkovská, pp. JUD
J. Holý, advokát, J. Velflik, MUDr. A. Velich
universitní profesor, říšský poslanec, za náhrad
níky pp. V. Durlín, bankovní úřadník, L. Felber
učitel, F. Machula, učitel, J. Raboch, stavitel
P. Soukenník, zemský úřadník, PhSt. F. Sou-
kup, za přehlížitele účtů pp. A. Krützner,
Moc, zemský úřadník, A. Skála, pokladník zá-
ložny. — V ústředním výboru jsou dále pp.
JUDr. J. Auerhan, úřadník zemské statistické
kanceláře, JUDr. K. Baxa, říšský poslanec,J
Fritz, zemský inspektor, JUDr. V. Kazda, 3.k
auskultant, JUDr. S. Kolářík, tajemník rady
zemědělské, E. Lanč, mistr lakýrnický, JUDr
L. Nekvasil, advokát, JUDr. A. Povný, advokát,
JUDr. K. Pík, advokát, městský radní, JUDr.
Raček, PhDr. A. Roušal, ředitel škol, J. Said
tajemník strany národně-sociální, JUDr.
Scheichl, advokát, Schrötter, učitel, městský
radní, MUDr. A. Steidl, lékař, G. Trnka, úřad-
ník pojišťovny.
Valná hromada ukončena vřelým doslovem
starosty pana JUDra. Scheichla, jenž, poukazuje
na veliké úkoly, které jednotu v roce příštím
čekají a nabádá nejenom odbory, ale i celou
českou veřejnost, aby plně využily příštího roku.
jenž jest dvacátým pátým jubilejním rokem
trvání jednoty, v kterém menšiny české na jihu
království očekávají od jednoty mimořádných
obětí.
Vondráček
Karel
K Žák
A Malkovská
J Holá
J Velflik
MUDr
A Velich
V Durlín
L Felber
F Machula
J Raboch
P Soukenník
A Krützner
A Skála
JUDr
J Auerhan
K Baxa
Fritz
V Kazda
S Kolářík
L Nekvasil
Raček
PhDr
A Roušal
Scheichl
Schrötter
A Steidl
G Trnka
rada zemědělský
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dr. Wenzeslans Titta, předseda »Volks-
ratu«, příjímá české poštovní zásilky. Totiž
s podminkou, jsou-li doprovázeny nějakým, byt
sebe skrovnějším obnosem peněžním. Důkaz
o tom provedl p. V. Klička, pokladník spořitelny
města Kroměříže. Když četl, že »Volksrat pro
Čechy« vydal k Němcům a zvláště korporacím
přisný rozkaz, vraceti všechny české dopisy
poštovní zásilky bez výjimky, s poznámkou
»Nesrozumitelné. Naše úřadní řeč je německá«
sedl a napsal poštovní poukázku na 2 K ve
všem všudy česky vyplněnou, na adresu »Ně-
meckého Volksratu pro Čechy«, s výslovným
dodatkem »k rukám p. dra. Václava Titty«.
A takto vypravenou poukázku skutečně zaslaí
do Třebenie s obolem dvou korun. Český zasí
latel měl za to, že slavný »Volksrat«, korpo-
race nepochybné německá s nepochybně ně-
meckou řeči úřadní, sám první vyvodí ze svého
nařizení důsledky a českou poštovní poukázku
odmitne jakožto nesrozumitelnou. Ale nestalo se.
Za několik dní došla zasilatele odpověď na
úřadním volksratském papíře tohofo znění:
Deutseher Volksrat für Böhmen.
Kanzlei Trebnítz bei Lobositr
Trebnitz, am 13. Mai 1908.
Euer Woblgeborenl
Wir bestätgen bestens dankend den Empfany
der uns freundliehst übermitlelten 2 Kronen
und ersuchen gleichzeilig um Mitteilung, wofůn
dieselben sind. Sehliesslich m ö ch t en
wir unserer Verwunderung Aus-
druck verleihen darüber, dass
Sie sich uns gegenüber de
tschechischen Sprache bedienen
Mit treudeutschem Grusse
für den Volksrat in Böhmen
der derzeitige Vorsitzende:
doktor
Wenzeslans Titt
V Klička
Němec
Titta
Volksrat
Verwunderung
Gruss
Kroměříž
Čechy
Mai
Volksrat
Kanzlei Trebnítz bei Lobositr Trebnitz
Mitteilung
Deutseher Volksrat für Böhmen
Volksrat in Böhmen
16
article
Dr. Titta,
(Po česku: Vaše Blahorodí! Potvrzujeme
s nejlepšími díky přijem laskavě nám zaslanýeh
2 korun i prosíme zároveň o sdělení, k jakému
účelu jsou. Konečně však rádi bych on
projevili podiv nad tim, že vůč
nám uživáte českého jazyka. S věrno
německým pozdravem za německý Volksrat pro
Čechy nynější předseda dr. Titta.)
Baron Prášil když chytal medvěda na voj,
musil ji namazat celou medem hojně, na dra.
Wenzeslause stačily dvě kapky. Za dvě koruny
byla zásada německého Volksratu o nepřijímání
českých zásilek na prodej! Pan Klička, jak do-
slýcháme, odepsal, že se mu jednalo o praktický
důkaz, že i Volksrat přijme za jistých podminek
českou poštovní poukázku a že nehodlá-li tyto
české peníze poslati zpět, nechť si je Titta po-
drží na pivo jako honorář za podařenou švandu,
které se mnoho Čechů upřímně zasměje. A to
skutečně stojí za ten nepatrný obnos národního
jmění. Za dvě koruny odhalená podstata tuhé
šíje dra. Wenzeslause Tilty.
doktor
Titt
Baron Prášil
Klička
Čecho
Wenzeslaus Tilta
Čechy
17
article
— Z jazykově praxe mezi c. k. soudy
a českými městskými úřady. Městský úřad
z Týna n. Vlt. píše nám: »C. k. okresní soud
ve Vídni, Leopoldov I., zaslal nám spisy v ja-
kési chudinské záležitosti s německým přípisem,
které vrátili jsme jako nesrozumitelné zpět.
V několika dnech došly nás však spisy ty opět
s německým přípisem, z jakého důvodu byl
původní připis nesrozumitelným. Spis vrátili jsme
s touže poznámkou zpět. Nyní obrátil se c. k.
okresní soud na c. k. okresní hejtmanství v Týně
nad Vltavou přípisem, který v doslovném pře-
kladu uvádíme: Zasílá se c. k. okr. hejtmanství
v Týně nad Vltavou s požádáním za odpomoc
proti »protizákonnému« postupu představenstva
obce Týna nad Vltavou a za podání zprávy
o učiněném opatření. C. k. okr. bejtmanstvl
zaslalo nám pak spisy s českým překladem
původní žádosti.« — Podle názoru c. k. něme-
ckých soudců není čeština tam »zemsky v okrese
obvyklou«, kde nechtějí, ale němčina musí být
městsky obvyklou tam, kde chtějí, byť to bylo
v nejryzejším českém městě, kde je O Němců.
Němec
Vltava
Vídeň
Leopoldov
Týn nad Vltava
18
article
Pozoruhodno, že podle týchž názorů, odmitne-li
soud v Chebu, Mostu, Chomutově, Čes. Llpě
české podání, je to zákonně, odmítne-li však
městský úřad v Týně nad Vlt., je to proti-
zákonné.
— Chomutovský soud opětně zamítl české
podání. C. k. krajský soud v Mostě povolil v exe-
kuční věci České záložny v Duchcově, zastou-
pené panem JUDrem. Rudolfem Stejskalem, ad-
vokátem v Duchcově, proti panu T. v Chomu-
tově českým usnesením exekuci, a požádal o vý-
kon její c. k. okresní soud v Chomutově jako
soud exekuční. Českým podáním ze dne 5. květ-
na 1908 požádal zástupce České záložny
v Duchcově za zastavení mobilární exekuce v při-
čmě některých zabavených předmětů. Slavný
e. k. okresní soud v Chomutově české podání
toto, jakož i české vyjádření se České záložny
v Duchcově ze dne 7. května 1908 a limine za-
mítl usnesením ze dne 7. května 1908 a ze
dne 10. května 1908 č. j. E 401/8-2 a E 402/8-2
z důvodu toho, že nebyla sepsána ja-
zykem německým, jako řečí jedin
u tohoto soudu prý obvyklou. Proli
usnesením těmto byl podán zástupcem České
záložny v Duchcově panem JUDrem. Rudolfem
Stejskalem, advokátem v Duchcově, rekurs
k c. k. krajskému soudu v Mostě a současné
dohlédací stížnost k témuž soudu pro odepírání
spravedlností. Ježto na den 15. května 1908
ustanoven byl prodej zabavených předmětůa
návrh na zastavení exekuce zamítnut byl, může
dojíti v případě podání excindační žaloby na
Českou záložnu v Duchcově k syndikátní žalobě
na příslušného pana referenta chomutovského
soudu.
— O práci němockých t. zv. „ochranných
spolků“ v Čechách přednášel pověstný emisat
nýřanský dr. Fr. Perko ve zdejším německém
kasině na pozvání pražské „Rede- u. Leseballe“.
JUDr
Stejskal
Perka
Cheb
Most
Chomutov
Čes
Týn nad Vltava
Duchcov
Choma
Čechy
Francie
Český záložna
Rede
19
article
Dr. Perko, známý svými cestami a přednáškami
po německé říši o poměrech v Čechách a o
„bezpříkladném utiskování Němeů“, při čemž
již jednou zakřiknut ze středu svého říšsko-
německého posluchačstva, mluvil týmž tónem a
tendencí také v kasině. Pozoruhodno jest, že
když dovozoval vzrůst „českého nebezpečí pro
německý národ“ vlivem vlády „Slovanům přá-
telské“, nepopraskala zrcadla zrcadlového sálu
v německém domě. Pojednávaje o finančních
výsledcích té „ochranné práce německé“, po-
ukázal dr. Perko k tomu, že německý Schul-
verein (vídeňský) přijal 6 mil., Bund. Němeů
v Čechách více než 1 mil., Böhmerwaldbund
mil., Bund Němeů ve vých. Čechách 100.000
korun, německý spolek pro vydržování něme-
ckých škol v Praze 11/4 mil, korun, kteréžta
sumy však „obětmi, přinesenými národním pro-
tivníkem českým, byly zastíněny“. Také prý
úspěchy Čechů v Českých Budějovicích dlužno
prý děkovati jenom (1!) bezpřikladné národní
obětavosti české. Avšak Němci počínají prý se
rozpomínati nad svými povinnostmi a „ochranné
spolky jich vzkvétají“. Závěrek přednášky své
věnoval dr. Perko nadšené velebě něm. Volksratu,
který slaví pětiletí svého trvání. Tisk německého
kasina nařiká na tuze slabou návštěvu Perkovy
přednášky. Ovšem, pražské publikum německé
není tak naivní, aby bralo Perkovy rozumy za
bernou minci, znáť pravou podstatu ochranných
spolků lépe, než sám Perko. Pražským augurům
bude nýřanský apoštol vykládati o „poslovaňu-
jící vládě“. „Dass ich nicht lach'!“ řekne si
pražský kasiňák.
doktor
Perka
Čecho
Němec
Volksra
Perkův
Dass
Čechy
Český Budějovice
cký škola v Praga
20
article
— Uznání zásluh. Městské zastupitelstvo n
Král. Vinohradech, oceňujíc zásluhy, kterých si pan
císařský rada Karel Kavka, ředitel Záložny vino-
hradské, získal o obec i život společenský na Král.
Vinohradech, jmenovalo jej ve schůzi 13. t. m. mě-
šťanem města Král. Vinohradů.
— Z České akademie Františka Josefa I. pro vědu,
slovesnost a umění. První třída měla dne 13. kvělna
zasedání. Přítomno 12 pánů. Předsedaí J. Ex. ryti
Randa. Jednalo se o publikování inventaře rukopisů,
chovaných v knihovně hr. z Nostic Rhienecků; in-
ventář sestavil dr. Šimák a třída ho vydá, splní li se
některé podmínky finanční. Oznámeno, že co nejdřive
dotiskne se Marešovo dílo »Prokopova Praxis can-
cellatine« a Kaprasovy »Desky opavské (r. 1431 až
t53u) II. dll.« S potěšením vzato na vědomost, že
školní rada Aug. Sedláček v Písku do publikaci aka-
demických chystá II. díl Heraldiky. Aby nebyla lite-
rární činnost akademie veřejnými listy tak pomijena,
jako dosaváde, sneseno rozmnožiti požet denních listo
a měsíčníků, jimž se publikace I. třídy budou cestou
bezpečnou zasílati pravidelně.
— Svaz osvětový. Ustavující valná hromad
moravského Svazu osvětového kená se dnes v neděli
o 10. hodině dopol. v Brně. Svaz osvětový zastupo-
vati budou předseda prof. dr. Frant. Pastrnek a první
jednatel F. V. Moravec, učitel v Praze. Hiavní záslu-
hu o zřízení důležitě této lidovýchovně instituce na
Moravě mají prof. inž. M. Ursiny, prof. dr. Vl. Novák
a řed. Jos. Úlehla. — Druhé číslo „České Osvěty“
vyjde v nejbližších dnech. Roční pledplalné jest 3
50 h (s pošt. zásilkou 3 K 70 h). Členové Svaz
osvětového (roční příspěvek činných členů a k) d
Král
Kavka
Randa
Nostic Rhienecka
Šimák
Marešův
Praxis
Kaprasův
Aug
Sedláček
profesor
doktor
František
Pastrnek
F V Moravec
Ing
M Ursiny
vládní
Novák
Úlehla
Písek
Brno
Praha
Morava
Český akademie František Josef I . pro věda
svaz osvětový
moravský svaz osvětový kený
svaz osvětový zastupo
Český osvěta
21
article
Hudba.
Hudba.
+ George Bizet: Carmen. Napsali Meilha
a Hslévy. Přeložil Otakar Smrčka. Poprvé provedena
na Městském divadle Král. Vinohradu dne 15 května.
»Carmen« — mistrovské dílo, jakých hudební litera-
tura vykazuje jen skrovně — založila hudební vý-
znam Bizetův i jeho nesmrtelnost. V něm naplnil
Bizet formu staré opery novým obsahem a silou své
dramatické individuality uplatnil v rámci staré formy
reformační snahy, charakterisujicí novým hudebním
výrazem osoby i scenu. Bizet výraznou meludikou
hudebně vytvářel charaktery osob a kreslil situaci
dějovou na ro-dil od Wagnera, jenž úsol budebně-
dramatické charakteristiky především svěřil orchestru.
Přes to při premieře »Carmen« r. 1875 v Paříži dilo
propadlo s výtkou prý Wagnerovského epigonismu
jako jednou z hlavních příčin, vedle dalších ovšem
ještě, jež shledány v realismu děje a »nemorálnostie
titulní rekyně. Dnes náleží »Carmen« k operám, jeh
vedle Wagnerových dramat hrají se nejčastěji. Praha
sama provozuje dnes »Csrmen« na všech třech svých
operních scenach a schváliti jest vinohradskému di-
vadlu, že zařadilo ji v pořad svých her, i bez ohledu
na přibližující se pohostinské výstupy p. Navalový.
k vůli nimž divadlo sáhnouti musilo do zásob re-
pertonru běžného. Jmenovitě pak není třeha omluv
pro nastudování tohoto díla, může-li je vinohradská
opera provésti tak krásně, jak jsme při páleční pre-
meře byli »vědky. V žilách chefa opery p. L. V.
Bizet
Carmen
Meilh
Hsléva
Smrčka
Bizetův
Wagner
Wagnerův
Paříž
Praha
Csrmen
divadlo Královský
22
article
Čelanského proudí pravá muzikantská krev, jeho
temperament strhuje a uchvacuje: nejen svěřený mu
soubor k nejvyššímu vypjelí sil — vlastní tajemstvi
úspěchů vinohradské opery — nýbrž i posiuchače
k pinému uvědomění si, že podává se tu opravdu
cosi mimořádného, k čemu nestačí jen úporná práce,
nýbrž i duch kongeniální. Provedení »Čarmen« jest
vinohradské opeře ke cli právě taktovkou Čelanského,
jenž s ensemblem dociluje výsledků překvapujících.
Výkony mladé opery jsou již dnes pozoruhodnya
ostavičným svým pokrokem stávají se čím dale lím
závažnějším činitelem v naší operní reprodukci.
Solové obsazení »Carmen« jest velmi dobrě,
místy i vynikající. Páně Ouředníkův Escamillo
jest jadrný hlasem, výrazem i postavou. Jeho ha-
debně přesný výkon netrpí jednotvárností hereckou
a má v bravurně zapéné plsni toreadorově svoj
vrchol. Pan Ouředník — dle podaných dosud ukázek
soudě — jest nejlepší silou ensemblu, t. j. pěvcem,
jenž vedle intelligence má i opravdovou snahu
svůj vydalný hlasový fond, vyspěle ovládaný, sesi-
tuje ješté značným fondem cilovým. Sl. D ro ze-
Čelanský
Carmen
Ouředníkův
Ouředník
Escamillo
23
article
nova zpíva svoji Micaelu uštechtile. Prošla zname-
nitou školou, jež jeví se v přednesu krásně vyrovna-
ném a zaokroubleném. Hlavní péči věnuje kráse tone
jež jest mimořádná, byť tím snad i srozumitelnost
slova poněkud trpěla. Jako José překvapil pan Po-
korný kovovým zvukem i vytrva osti svého orgánu.
Timbre jeho hlasu připomíná silné nezmarný orgán
Karla Veselého a příbuznost jest tu ještě patrnejší
tím, že i svým naturahismem zdají se oba hlasy býti
podubnými. Herecky není mladý pěvec dosud nále-
žitě vyvinut, ale přes to výkon jeho zaslubuje všeho
respektu. S takovým materiálem lze již podstoupiti
obětavou námahu dalšího zdokonalování. Carmen
pí. Skálové nepřilehá svojí vášnivostí dobře natu-
relu pěvkyně, která jako něžná »Butterfly« podala
sympatický, citem prodchnutý výkon. Rutinovanost
pěvecká přenesla ji však obratně přes toto úskalí
které ovšem v solidnosti celkových rysů nemohl
zanechati nějakých očividných stop. Zuniga p. L an-
bausův ma ostrý výraz i hlasové přednosti zvuč
ného basu. Jeho výslovnost jest zvláště jasna. Vý-
borně obsazen jest podloudnický kvartet mladými
svěžími hlasy sl. Charvatovy a Zelenkovy a pp. Men
šíka a Mannsfelda.
José
Veselý
Carmen paní
Skála
Charvatův
Zelenkův
24
article
Kvintet v jizbě Pastiově (s Carmen) byl před-
nesen s neobyčejnou plastičnosti a podivuhodným
vystižením nálady. Vůbec v celém podání »Carmen-
dominuje a plného účinu dochází snaha dirigentov
po nejrázovitějším koloritu a plastice a nejvěrnějším
vystižení nálady. V něm odráží se také proti dosa-
vadním znamým provedením »Carmen« takový nad-
bytek temperamentu, živost melodická i rythmnická
že mnohá místa (na př. doprovod druhé strofy písně
toreadorovy, ensemblové sceny továrních dělnic.
zmíněný kvintet, lidové výjevy při vstupu Escamilla
roztomilá a velmi působivá dětská avantgarda a j)
nabývala zcela nové tvářnosti, měla pravý ráz špa-
nělského originálu, prudký tep krve a vášní přimo
hýřila. A v tom právě spočívá význam p. L. V. Če-
lanského jako dirigenta, že svojí osobní sugescí
rozpoutal onu živost na sceně. Také orchestr jeho má
jak obvykle již svůj skvělý zvuk, propracování jde
do nejhlubších a nejdrobnějších delailů a vynáší na
povrch noance nejjemnější i zase prudké dramatické
akcenty, plné energie i ohně. Sbory poprvě vystupují
tu velkou roli; jsou pečlivě nastudovány, reagují na
každý pokyn dirigentův a vynikají mladými zdra-
vými hlasy, oživujice scenu i případnou hrou. Poně-
vadž i vnější, dekorační výpravy dostalo se opeře
velmi krásné, bohaté a dobově i lokálně věrné, byl
celkový dojem premiery tím jednotnější. Vinohradské
divadlo za prvé pololetí své činnosti vykonalo
opeře kus intensivní a umělecké práce a jeho » Car
men« ukazuje nejlépe, jaké výše opera dostoupi, ne
budou-li dnešní šťastné disposice jejího vývoje ničím
porušeny.
Carmen
L V če
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Sňatak ministra Schönaicha. Z Vídně
16. května. (K. k.) Dnes v poledne vykonány byly
oddavky ministra vojenství polního zbrojmistr
Schönaicha s paní Matyldou Hillerovo
roz. Gallovou, vdovou po vladním radovi Hillerovi
=Hlad v Ugandě. Z Londýna, 16. května.
(K. k.) »Daily Mail« dovídá se z Entebbe (Uganda)
že špatná sklizeň bananů v obvodu busogském měl
v zápětí, že v severní časti Viktorie Nyanzy vypuk
hlad. Na tisíce lidí umírá. Vláda uvá-
zala se v dodávání potra vin.
= Romantický konec. Z Pešti, 16. května. Ve
Velkém Varadu zastřelila se nápadně krásná po-
kladní »Caté Nationa!« Helena Grossova Oblekla
se do svatebních šatů, objednala do svého bytu
cikány a dala si hráti po celou noc veselé písně.
K ránu posypala své lože květinami, propustila hu
debníky a střelila se do hlavy. Několik minut na to
přišel k ni její milenec, berní úřadník, nalezl ji však
již jako mrtvolu. V dopisech, zaslaných policii
rodičům udala svou lásku jako příčmnu sebevraždy.
= Loď se potopila. Z Paříže, 16. května.
(K. k.) Do Havru došla zpráva, že čtyřstěžník »Pre
sident Felix Fzure«, jedna z největších francouzských
plachetních lodí, potopila se plujíc z Nové Kaledonie
do Havru s nákladem niklu u ostrova Protinože
u Nového Zélandu. Mužstvo bylo zachráněno.
Schönaich
Hillerův
Gallův
Grossův
Fzure
Protinož
Vídeň
Uganda
Londýn
Entebbe
Pešť
Paříž
Havre
Nová Kaledonie
Nový Zéland
Daily Maila
Viktoria Nyanza
rada Hiller
Catý Nationa
26
article
= Lemoinovy diamanty. Z Paříže, 16. května.
Na předměstí Saint-Denis panuje jisté rozčilení, co
bylo sděleno, že k nastávajícím pokusům Lemoi-
novým o výrobu umělých diamantů má býti užito
elektrické síly 2000 ampěrů. Lemoine sdělil vyšetřu-
jícímu soudcí Poittevinovi, že se při instalac
setkává s velkými obližemi a proto jest pochybno.
bude-li do ustanovené lhůty 2. června moci vyrobiti
umělý diamant. Poittevin mu navrhi, aby zatím vyrobil
menší diamanty, což by se však musilo státi u přílom-
nosti jeho a znalců. Lemoine na to odpověděl: »Vlastní
život mohu své občanské a vědecké cti obětovati, ale
nikdy nemohu vás a jiné otce rodiny vydati nebez-
pečí výbuchu.
= Sebevražda před očima nevěsty. Z Bo-
chumu, 16. května. Na severním nádraží spácha
20letý pekař Rösen z Dahihausenu sebevraždu ve
přítomnosti své nevěsty, vrhnuv se před přijiždějící
Lemoinův
Denis
Lemoin
Paříž
Lemoi
Bochum
27
article
osobní vlak. Tělo jeho bylo na kusy roztrháno. Pri-
činou byla prý neshoda mezi snoubenci.
= Neštěstí na videňské eloktrické dráze. Z Vídně
16. května. Choť odborného chefa nejvyšší společné
účtárny pana Zavadila stihla dnes velmi vážná ne-
hoda. Chtěla skočiti na tramwayový vůz, když se již
rozjižděl. Ale pokus se nezdařil a paní Zavadilová
spadla mezi motorový vůz a připjatý k němu vůz
vlečný. Záchranné opatření bylo by málem zasáblo
jeji hlavu, ale řídič ještě v čas zastavil vůz. Pan
Zavadilová utrpěla pohmožděniny na hrudníku;j
obava, že ji byla zlámána i žebra. Dopravena byla
k léčení do svého snukromého bytu.
= Nové plány hraběte Zeppelina. Dle zprávy
časopisů hodlá hrabě Zeppelin na virlemberském
pobřeží Bodamskéhc jezera, pokud možno mezi Frie-
drichshafenem a bavorsk u hranicí zakoupili poze-
mek asi 600 m dlouhý a 600 m široký, aby tam
pokračoval ve svých aeronautických pokusech. Hledá
společníky k založení podníku, jehož řízení pak pře
vezme.
Zavadil
Zavadilová
Zeppelin
Vídeň
28
article
= Létadlo bratří Wrightů. Z Londýna, 10
května. K poslednímu nešťastnému pokusu s aero-
planem bratří Wrightů se sděluje z Mantea: Ve
středu podnikli bratří Wrightové několik delších vzle
tů a Orville Wright uletěl večer asi 5 anglických mil
Ve čtvrtek vystoupil Wilbur Wrighl a urazil pr
aniž se stroj dotknul země, v kruzích a zatáčkách drá-
hu, kterou odhadovali na šest až osm anglických mi
přesně za 7 minut 40 vteřin. Zpravodajové tvrdí, že
tím byl překonán světový rekord, poněvadž všal
bratří Wrighlové sami ničeho nesdělili a pozoro-
vatelé dívali se jen tajně z dálky, jsou údaje nespo
lehlivy. Odpůrci bratří Wrightů tvrdí, že zpravodaji na
dšeně popisované elezantní obraty siroje byly časte
nedobrovolné a že se nemohlo zjistiti, zdali stroj.
jenž letěl stále nizko, někdy se nedotkl země. Ko
nečně vrazil stroj plnou rychlostí do písečného p
horku, místo aby jej přeletěl a rozbil se na kusy
Musil býti složen a hude dopraven k opravě do Day
tonu v Ohiu. Wilbur Wright utrpěl těžký otřes a zra-
nění v obličeji, soudl se však, že si vážně neublížil
Bratří Wrightové mají duplikáty součáslí stroje i po-
drobné plány, takže lze stroj snadno znova zbudo
vati a sice ještě do lhůty, kdy má býti dle úmluvy
odevzdán americké vládě. Následkem nehody zdrž
se však cesta některého z bratři do Francie, kdei
jim byla učiněna nabídka, při níž jde o 400.000 mk
Příčinou nehody bylo prý, že Wilbur Wright, když
chtěl pahorek přeletěti, v rozéilení nakídil páku k se
stupu místo ke vzestupu.
Wright
Orville Wright
Wrighl
Wrighlová
Musil
Londýn
10 květen
Ohio
Francie