ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 32284b60-71f5-11dc-bb5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 27 celkem · entity: person 93, place 81, org 9, work 7
1 masthead
15. října 1904.
2 masthead
Číslo 285.
3 masthead
NÁRODN LISTY.
4 masthead
Strana 5.
5 article
mnoho japonskou dělostřelbou, byli odraženi s velikými zírátami. Pravé křídlo levé kolony střední armády zajalo 150 Rusů. Z Tokia, 13. října ve 4.30 hod. odpol. (Reuter.) Z posledních telegramů z hojiště lze seznati, že pohyby Japonců úspěšně pokračují Levá armáda, jíž velí Oku, dobyla včera 25 děl. Myslí se, že úspěchy druhé armády zvýší značně tento počet. Rusové podnikli na Japonce dva zoufalé protiútoky, ale byli odraženise značnými ztrátami. Japonští velitelé obdivujíse výkonům Rusů. Z Tokia, 13. října. (C.-B.) [Ú řadní.] Maršá Ojama oznamuje: Ve středu odraženy ned leko Benziku nepřátelské útoky na všech stra- nách. Pravá armáda poslala jedno oddělení do Šikjsoczy (8 mil severně od Benziku), aby za- tižila nepřiteli ústup. Střední a levá kolona pravé armády obsadily ve středu několik návrší severovýchodně od jantajských dolů a pronásle dovaly nepřitele rázně. Prostřední armáda zahá jila své operace v úterý v noci, ve středu ráno dorazila na návrší několik mil východně o Jantaje a ukořistila v boji dvě polní děla a8 kar se střelivem. Pronásledujíc nepřítele uko řístila u Sankvajšiochenu dalších 11 polních dě a voziků se střelivem a zajala 150 Rusů. Pro následování nepřítele pravou a prostřední ar mádou pokračuje úspěšně. Ve středu obklíčeno nepřátelské oddělení s děly 12 mil západně od
Rus Japonec Benzika Tokio Oka Reuter Šikjsocza
6 article
Jantaje a dalo se kvapně na útěk. Jedna část ustoupila v nepořádku k severu. Levá armáda od úterka v noci napadala nepřílele ustavičn nedaleko železnice, 10 mil severovýchodně o Jantaje. Její prostřední kolona odraživší silný nepřálelský oddil, obsadila ve středu odpoledne Lancechich (5 mil severovýchodně od Jantaje a při tom ukořistila 16 děl. Kolona pronásledo vala hned potom ustupujícího v nepořádku ne- přítele a při tom ukořistila další 4 děla. Ne- přítel podnikl dvakrát zoufale protiútoky, al byl vždy odražen s velkými ztrátami. Pravá ko lona levé armády, stihajíc nepřítele nedaleko Ši licha, ukořistila 5 děl a 5 kar střeliva. Z Petrohradu, 14. října. (C. B) [Úřadní Generál Kuropatkin telegrafoval včera : Dle zpráv došlých mne do 1 hod. s pol., dva pluky na šeho pravého křídla 12. t. m. utrpěvše velké ztráty, zůstavily svá děla a ustoupily. Brigádník byl raněn a velitel jednoho z obou pluků padl Oba pluky vydobyly později pod velením plu- kovníka Vanovského ztracených děl až na 16. jež zůstaly v rukou nepřílele. Výsledek boje 12. října na tomte (pravém) křídle byl následkem noč- ního japonského útoku nepříz nivý. Nejen že vojsko musilo ustou- piti ze svých postavení, ale ztra- tilo také zase svá vydobytá děla a ustoupilo na ustanovená předem postavení na řece Šache. Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) [Úřadní.
Kuropatkin Jantaj Petrohrad Manche
7 article
G.-l. Sacharov telegrafoval dnes hlavnímu štábu: Vojsko I. mandžurské armády obnovil boj 13. října. Nepřitel zahájil prudkou offensivu a obořil se na naše pravé křídlo, zvlášť směrem na osadu Sjalincheczy. Tamější naše vojska držela se na všech zaujatých svých po- staveních, odrážejíce četné útoky Japonců. Také poslavení na našem krajním pravém křídle se držela. Protože však postavení vojska, jež hájilo silnici vedouci k osadě Sjalincheczy, u porov- nání s naším krajním křídlem bylo tuze vysu- nuté, dán vojsku ráno rozkaz, aby drželo se až do soumraku a potom odstoupilo, aby nebylo tuze osamoceno. Ústup počal v úpln ém pořádku o 6. hodině večer. Levé křídlo armády pokračovalo 12. října v úlocích na průsmyky. Po velice tvrdo- šijném odporu nepřítele obsadili jsme skalnatá návrší nedaleko průsmyků. Protože však Japonei dostali značně posily, dán rozkaz, protože vojsko mělo tuze exponované postavení, aby ustoupilo poněkud do zadu. Naše ztráty v tomto 3denní boji jsou velké. Z Tokia, 14. října. (C.-B.) Maršál Ojam oznamuje, že boj zuří skoro na celé frontěa Japonci dělají uspokojiv pokroky.
Sacharov Japonec Ojam Tokio
8 article
Berlínská zpráva o bitvě u Jantaje. Z Berlína, 14. října. »Local Anzei- gers oznamuje z Hukdenu: Rusové postoupili dne 12. října k Jantaji. O 11. hodině v noci počal boj, který trval po celou noc. Ráno dne 13. října na novo se rozpoutala krvavá bitva se střídavým štěstím; posice, kterých Japonci dobyli, Rusové jim konečně vzali zpět a postoupili dále. Na trati železniční byl strašlivý boj. Jantaj sám není ještě v rukou Rusů, ale jest naděje, že bude v jejich moci. Japonci brání se zoufale. Krveprolití jest hrozné, mnohem větší než u Ljao- janu. Ztráty jsou nebývalé. Rusové bejovali přímo vzorně. Za prudkého deště střel postupovali ku předu. 1 na straně japonské uznáva se jejich statečnost. Mrtvých jest poměrně málo, raněných mnohem více. V boji tomto zejmena dělostřelectvo způsobilo vy- datnou palbou celé průseky v japon- ských kolonách: jeho šrapnely a gra- náty nadělaly veliké ztráty. Několika škadronám japonské jízdy vpadly do boku dva prapory ruské pěchoty.o jízdě vznikla nesmírná panika, jeli- kož překvapení bylo náhlé a neoče- kávané. Salvy ruských pěšáků, z blíz- kos i vypálené, smetly v pravém slova smyslu japonské jezdce s koní. Ani jediný z nich se nenavrátil. O japonské střelbě dlužno říci, že byla prudká a že nešetřeno ná- bojl; scházely jí však disciplina, klid a rozvaha. Zajati Japouci vyslovili se, že jejich obrana byla velmi těž- kou a že byly chvíle, ve kterých se zmocňovala důstojníků i vejska malo- myslnost a obavy, že všechno je již ztraceno. Ruské dělostřelectvo nadě- lalo hrozných spoust a jeho převaha nad dělostřelectvem japonským jest doznána i s této strany. Vítězství anebo porážka? Z Paříže, 14. října. »New-York He raldu« oznamuje se z Petrohra du
Japonec Jantaj Rus Salva Berlín Paříž NewYork Vocal Anzei
9 article
V Mukdenu kolují o poslední bitvě u Jantaj nejrůznější, na vzájem si odporující pověsti. Brzy mluví se o velkém vítězství, brzy o těžké porážee Rusů. Pravé ruské křídlo jest pravdě- podobně zatlačeno zpět. Jisto jest, že Rusové jsou v držení Benziku, že však pro silné obsazení břehů říčních, nemohou dostati se na druhou stranu. Celý pravý břeh řeky Taja jest Japonci hustě obsazen. Z Paříže, 14. října. »Petit Parisien« ozna- muje z Petrohradu: Soukromá depeše z Muk- denu sděluje, že z bitevní čáry do- pravují se neustále celé transporty zraněných do Charbina. Zprávy průběhu bitvy u Jantaje učinily v Paříží vzru- šující dojem. Vše snaží se dopátrati pravdy na čí straně jest vítězství; zprávy však spolehlivé nedocházejí. Zápas o Port Artur. Z Pařiže, 14. října. (C. B) »Matinu« ozna- muje se z Čifu: Japonci opevňují před Por Arturem svá postavení u Aňčanšanu. Očekává se záhy nový útok na Port Artur. Z Čiíu, 13. října. (»Daily Telegraph«. Džonky do Port Arturu skoro již ani ne jezdí. Čiňané oznamují, že Rusové zabavili tam všecky džonky, co mohli, aby na nich vyvezli z města a pevnosti všecky lidi, na něž nelze bezpečiti se. Japonci podnikají již dva dn po předchozím bombardování nové útoky na Itšan, jejž Rusové s úspě chem hájí.
Rus Japonec Petit Parisien Port Artur Matin Tajo Paříž Petrohrad Pařiže Port Artur Daily Telegraph
10 article Japonské vítězství?
Japonské vítězství? Z Pařiže, 14. října. (C. B.) »Agence Havas« dostala z Mukdenu tento telegram: Japone dobyli velikého vítězství. Rusové ustupují zvolna k severu. Utrpěli značné ztráty. Bitva trvá dále. Censura se přísně vykonává. Parníky propuštěné z válečné služby. Z Viktorie (brit. Kolumbie), 14. října. (C.B.) Japonská vláda propustila šest parník novoyorsko-japonské linie, jež byly na počátku vojny najmuty za dopravní lodi, takže konaj zase obyčejnou svou službn. Ruský vyslanec ve Washingtonu ohrožován Japonci. Z Londýna, 14. října. Hrabě Cassini ruský vyslanec ve Spojených státech, jest střežen proti své vůli detektivem, ježto mu byly zaslány výhrůžné listy. Ruská vláda se obává, že bude naň učiněn útok japonskýmí fanatiky. V Tokiu počítají ztráty ruské. — Přípravy pro raněné. Z Londýna, 14. října. V Tokiu počí- tají ruské ztráty od neděle mrtvých a raněných na 37.000 mužů. Celá třetina ztrát těch připadá na boj úterní. Z Churbina telegrafují anglickým listům,že se tam konají přípravy pro umístění 12.000 raněných. Baltické loďstvo. 2 Petrohradu, 14. října. (Rus. Tel. Ag - Baltické loďstvo vyplulo z Libavy v noe na 14. říjen. Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) Zpráva »Ruské telegrafní kanceláče« praví: Vyplut baltického loďstva z Libavy v noci na 14. t. m. bylo jen manevrem. Loďstvo se zase již tam vrátilo.
Havas Rus Japonec Cassin Pařiže Kolumbie Washington Londýn spojený stát Tokio Churbina Petrohrad Rus Libava Viktoria
11 article Balkán.
Balkán. Z Cařihradu, 13. října. (C.-B.) Generál De Giorgis přibyl do Skopije. Poměr mezi Tureckem a Bulhar skem zkalil se pro opětné opozdění návratu ostatních vystěhovalců z drinopolského kraje pro politováníhodné vytáčky Porty v této zále- žitosti. Z Říma, 14. října. (C.-B.) »Tribuna« pro- hlašuje zprávy, šířené různými listy, zejmena zahraničnými, o domnělých sporech a různo- stech v mínění mezi orgány evropských moe- ností, pověřenými prováděním reform v Ma- kedonii a zvláště mezi velitelem četnictva generálem De Giorgisem a občanskými agenty Rakousko-Uherska a Ruska za bezpodstatně. Tito orgánové jednali vždy a jednají také nyní ve vzájemné dohodě a důvěře. Neprovádějí-li se reformy se žádoucí rychlosti, jsou toho příčinou všeobecně známé nesnáze. Z Cařihradu, 13. října. (C.-B.) Při pro hlíce místa v Brodu, kam v neděli vtrhla četa, shledalo se, že chrámové dvéře byly roz štípány sekerami a prostříleny. Duchovní by zastřelen ranami z revolverů a na mrtvole byle kromě toho 59 ran noži. Dva sedláci byli ubo dáni noži mimo chrám. Popova žena byla za střelena a potom upálena. Dle výpovědí vesni ckého obyvatelstva byla bulharská četa velm četná a hledala ještě čtyry jiné vesničany, chtějí je zabiti. Tito prchli do Bitole a skryli se v tam ním biskupském domě. Krajský úřad poslal na místo události 26 vojáků, již se brzo vrátili, vrahy nepronásledovavše. Četa byla dávno přea hory a doly, protože ani v okolí nebylo jiného vojska nebo četnictva. Čety pohrozily podob nými ukrutnostmi, třeba rázných opatření, zvlášté v obcích kolem Murychova. Konsulové mocnost navštívili také místo události.
Giorgis Bulhar Popův Balkán Cařihrad Turecko Řím Ma RakouskoUhersko Rusko Brod Bitola
12 article
Ze Sofije, 14. října. (C.-B.) Vyjednáván bulharsko-turecké o návratu uprehlíků, tureckými úřady na hranicích zadržovaných, mělo positivní výsledek. Přijímací komise mají v nejbližších dnech přerušenou činnost svojí opět zahájiti. a. Z Bělehradu, 14. října. Komitét Sara fova vynesl rozsudek smrti proti dr. Godjine v Bělehradě, předsedovi rozpuštěného srbského komitétu makedonského, jemuž v ministerstvu vnějších záležitostí má býti svěřena správa zá- ležitostí makedonských. Rakousko-uherský konsul Pára. »Novému Vremeni« telegrafují z Vidně, že rakousko uherský konsul v Skopiji, Pára, brzy bude odvolán, protože se příliš zkompromitova rozpalováním nepřárelství mezi Srby a Bulhay v kosovském vilajetě. O konsulu Párovi psal náš bělehradský dopisovatel Sp. v dopise, který uveřejněn v našem úterním odpoledním listu. Doufáme, že nebude zapomenuto na důstojného kollegu Párova ra kousko uherského konsula Krále v Bitolii.
Srba Párův Král Sofijá Bělehrad Sara Nový Vremit
13 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského. (II. zasedání schůze 13.) V Brně, 14. Hjna 1904. (Zvl. tel. »Národních Listů«.) Dnešní schůze byla schůzí po výtce pracovní Vyřídila celé své pensum. Nebylo pohnuté debaty nikde, páteční nálada zírala z každého kouta polo- prázdné sněmovny. Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůz o 11. hod. Interpellace podali posl. nci k zemskému hejtmanu: dr. Přikryl a soudr. ve příčině morav- ského diplomatáře; Vychodil, dr. Pereka soudr. ve příčině předložení nového řádu služebního pro čeled. Posl. dr. Perek a soudr. podali návrh ve pří- čině železničního spojení (středomoravská transver sálka) Bystřice pod H., Přerova, Prostějova, Plu mlova, Blanska a Tišnova. Na to odpověděl přísedící zem. výboru dr. Fu na interpellaci dne 12. t. m. posl. Sýkorou a Ševčí- kem podanou, jež se týkala jazykové rovnoprávnost u zemské pojišťovny. Řečník pravil, že se zde jedná o býv. zástupce ústavu naduč. Kadlčáka ve Frýdlandě kterémuž bylo v posledním 31/2 roku zasláno deset přípisů rozličného obsahu. Mezi těmito nalezal se z pouhého nedopatření též německý přípis. Právě při tomto ústavě dbá se úzkostlivě národnostní rovno- právnosti. Okolnost tato bya též českými pp. po- slanci v sezení sněmu dne 28. prosince 1901 uznána. Letos bylo již 75.000 přípisů vyřízeno a tak se stal též z nedopatření, že i němečií zástupcové obdrželi české přípisy. Ostatně není pravda, že p. Kadlčák se zastupitelství zemských pojišťoven vzdal, nýbrž prav- dou jest, že zastupitelství bylo mu pro nedostatečnou činnost pojišťovnami odňato.
Vetter Interpellace Přikryl Vychodil doktor Perek Posl Sýkora Ševčí Kadlčák Brno Bystřice pod H Přerov Prostějov Blansko Tišnov Frýdland Pla mlov
14 article
Sněm přechází potom k jednacímu pořadu. Za zpravodajství posl. Seidla: 1. Vzala na vědomí zpráva v příčině organisace místních pojišťoven dobytčích. Při jednání o zem- ském rozpočtu na rok 1904 schválena byla resoluce posl. P. Ševčíka, kterou vyzván byl zemský výbor aby pro rozšíření pojišťování hovězího dobytka u zemské pojišťovny věnoval největší pozornost organisaci místních pojišťoven po způsobu bavorském Zemský výbor zahájil ihned akci, vyzval představen stva všech obcí, v nichž jsou podmínky ke zřízení místní pojišťovny dobytčí, t. j. nejméně 100 kusů poji štěných zvířat a nejméně 50 chovatelů dobytka, by učinila potřebné kroky ke zřízení pojišťovny místní. Chovatelé dobytka vyhověli pouze nepatrnou měrou této výzvě. Většina jich dává přednost přímému po- jištění u zemského ústavu, takže akce ke zřízení místních pojišťoven setkala se s nezdarem. Posl. P. Ševčík navrhuje resoluci, kterou zemský výbor se vyzývá, by podporoval zakládání nových místních dobytčích pojišťoven a změnil stanovy jich dle vzoru bavorského. Po řeči dra. Fuxa návrh poslance P. Ševčíka se přijímá. 2. Jednáno o výsledeích činnosti dobytčí poji- šťovny markrabství moravského za r. 1903, Zpráva zemského výboru s dodatečnými návrhy poslance P. Ševčíka, týkajícími se místních poj- šťoven dobytčích, byly s ch váleny. Schválena byla zpráva o činnosti zemske životní pojišťovny, při čemž přijaty resoluční návrhy, týkající se starobního a invalid ního pojišťování.
Seidl P Ševčík Posl
15 article
Za zpravodajství poslance dra. Pl a ch ky be schválena byla zpráva odboru pro záležitosti obecní stran úhrady schodku v řádném hospo- daření města Brna v letech 1906 /9. Odbor ve zprávě své podává následující návrh - Zemskému hlavnímu městu Brnu povoluje se na úhradu schodku v řádném hospodaření obcev letech 1906 až včetně 1909 vybírati přirážky ke všeobecné daní z výdělku, k dani z vý- dělku podníků k veřejnému skládání účtů povinných. k dani ze služného a k dani z rent, k dani ze služného však jen potud. pokud obecní přirážky jsou přípustny, kteréžto přirážky míru dle paragrafu 87 prozatímního řádu obecního pro město Brno dovo- lených přirážek: a) při výměře daně až včetně 200 korun (100 zl.) nejvýše o 11 proc.; b) při výměře daně větší 200 kor. až včetně 920 kor. (460 zl.) nej- výše o 22 proc.; c) při výměře daně větší 920 kor. (nebo 460 zl.) nejvýše o 33 proc. převyšují, tudíž ad a) ve výší až do 36 proc.; ad b) ve výši až do 4 proc.; ad c) ve výši až do 58 proc. s tou však pod- mínkou, že přirážky ke přímým osobním daním, po- volené zákonem ze dne 24. srpna 1897 z. z. č. 79 odst. 1. za příčinou zúrokování a splácení 7millio nové korunové půjčky (31/2 mill. zlatých r. č.) schválené zákonem ze dne 30. prosince 1874 z. z. č. 3, r. 1875, pokud vybírání těchto obecních přirá- žek je přípustno, při předpisu daně až 200 korun (100 zl.) jenom až do 4 proc., při předpisu daně větší než 200 kor. (100 zl.) až včetně 920 kor (460 zl.) jenom až do 8 proc. a při předpisu dan větší 920 kor. (460 zl.) jenom až do 12 proc. v le- tech 1906 až včetně 1909 skutečně předepsůny a vy- bírány budou.
doktor Brno obecní pro město Brno kora letechnický
16 article
Posl. dr. Koudela prohlašuje: Hlasování pro tento návrh jest vlastně projevem důvěry. My však — čeští poslanci — důvěry v brněnsko radnici nechováme a máme mimo to jisté pochybnosti o správnosti obecníh hospodářství. Budeme tedy hlasovati proti vědouce, že najde se ještě příležitost, kdy své ná mitky a pochybnosti budeme moci uplatniti. Návrh zemského výboru se přijímá. Vyřízeny pak drobné předlohy stran stavby sil nice z Kujav k okresní silnici pustějovské, stran sy stemisování 4. místa poříčného pro regulovanou Bečvu s příslušnými požitky a udělena subvenc vodnímu družstvu pro regulaci Jihlavky v Malýeh Němčiceích. Návrh poslanců Ševčíka, dra. Koudely Kobzíka a soudruhů ve příčině zdaněn jízdních motorů a vydání policejních předpise o jízdě na automobilech přikázán odboru pro zále žitosti obecní. Sněm přikročuje k jednání o návíhu posl. dra. Šíleného a soudr. v přičině náležitéh zřetele ku potřebám komunikačním markr. moravského při sestavení státního rozpočtu.
Posl doktor Koudela Ševčík Koudela Kobzík Kujavy Malýeh Němčicee
17 article
Posl. dr. Šílený odůvodňuje návrh svůj praví v podstatě toto: Morava jest zkracována, ba drancována státem také ve věcech silničních. Do- kázal jsem v minulém zasedání, jak jsme zkracováni při vodních stavbách. Říšská rada povolila od r. 1891 do 1900 na vodní stavby 72 mill. K, z toho dostaly Dolní Rakousy 12 mill. K, Halič 34 mil. K Morava maličkost 200.000 K. — Co do silnic vy držuje stát říšské silnice na Moravě 832 ku v Haliči 2887 km., v Tyrolích) 1642 km., v Čechácl 4294 km., na něž vynaložila vláda r. 1900 na Morav 494.188 K, v Haliči 2.430.503 K, v Tyrolsku 2, 236.544 K. v Čechách 2,774671 K. V rozpočtu ministerstva vnitra na silniční stavby a sice na říšské silnice 12,550.580 korun, jež jsou i na rok 1904 v tom po- měru jako roku 1900; v mimořádném rozpočtuj na různé stavby a podpory silniční 4,169.831 kor., a tu zaráží, že Morava z toho nedostane nie, al
Posl doktor Dolní Rakousy Halič Morava Tyroly Tyrolsko Čechy km
18 article
Halič 592.200 kor., Tyroly 1,057.172 korun, Čechy 639 990 kor. a sice udilí z této částky vláda v oslat ních zemích: 1. dláždění silnic říšských v městech. 2. stavbu okresních a obecních mostů, 3. podpory na stavbu okresních silnic, obecních cest, 4. podpor na konkurenční stavby silniční (ve Vorarlbergu na devět silnic, v Tyrolích na 19 silnic najednou). 5. na regulace potoků, 6. přehrady bystřin, 7. n umoření starých silničních slavebních dluhů. Žam berecký okres sám dostane subvenci 8,433.996 kor Takovýchto druhů subvencí se Moravě vůbec nedo- stává, obce a okresy o ně ani nežádají. Nutno jeo tom poučiti a sice úřadní cestou. Zemský výbor má působiti u vlády o nápravu a oběžníkem poučiti obce, silniční výbory a hospodářské spolky, jakým způsobem min. vnitra podporuje v ostatních zemích stavby a udržování silnic, cest, mostů, regulací po toků a bystřin, aby si z toho vzaly příklad a peti cemi u vlády podobných podpor se domáhaly. (Sou
Halič Tyroly Čechy Vorarlberg Morava hospodářský spolek obecní most
19 article
hlas.) Návrh posl. dra. Šíleného a soudr. přija a přikázán odboru komunikačnímu. Zemský hejtman hr. Vetter oznamuje, že odbor nouzový se uslavil následovně: před sedou zvolen posl. šl. Skéne, I. místopředsedou zvolen posl. Kanenýř, II. místopředsedou posl. Zofll. Příští schůze v úterý o 12 hod. dopl. Subkomitét permanentního výboru pro volební opravu na Moravě konal dnes dopol, i odpoledne několikahodinné schůze, v nichž kromě referátu posl. hr. Serényiho a souhlas ného korreferátu svob. pána Chlumeckého příčině volby ve velkostatku předložena byla refe- rentem drem. Žáčkem řada zásad pro volebn opravu, o nichž by se především dohody docílit mělo, než se přistoupí k podrobnému vypracování příslušných osnov zákonů. O těchto zásadách byl zevrubně rokováno, při čemž přijata velká čásť zásad drem. Žáčkem navržených, tak v příčině připojení nové kurie všeobecnéh práva volebního, rozmnožení po- slanců z měst i obcí venkovských, ve příčině konání voleb odděleně dle národností, zavedení systému propor cionálních voleb při velkostatku v obchodních komorácb, přímého a pí semného volení ve všech volebníc třídách atd., kdežlo o některých jiných odstavcích zvláště stran rozdělení mandátů vyměněny názorya usneseno, konati o tom šetření, dohodnouti se se stoupenci strany a pokračovati co nejdříve v jedná ních v subkomitétu.
Vetter Žáček Morava
20 article
Slezský sněm. —n— V Opavě, 13. října. (Pův. zpráva.) (41. zasedání 14. schůze. Podáváme dodatečně text prohlášení dra. Mi chejdy jmenem slovanských poslanců. Posl. dr. Michejda: Jmenem slovanských po- slanců prohlašuji: Považujeme za důsledek našeho v otázce poboček zaujatého zásadního stanoviska, při němž v celém rozsahu trváme, že vedené právě debaly meritorně se nezúčastníme; soudíme,ž jsme sl. sněmovně povinni, úvahy, jimiž jsme s řídili, loyalně sděliti. Otázka tato jest kulturní, potřeba ústavo pro vzdělání slovanských učitelů je skutečnými po- měry, jakož i výsledkem zápisu do poboček na všecky pochyby prokázána. Těmto nynějším kultur- ním potřebám vyhověti bylo ústavní povinnost vlády. Odpověď na dotaz nestaví se tomuto stano- visku na odpor a také my opělovně jsme se prot tomu ohražovali, aby na záležitost jako na politickou bylo pohlíženo, aby ona učiněna byla otázkou moei a národně- politickým agitačním prostředkem, Proto a poněvadž jsme my své stanovisko v této záležitosti několikrát veřejně vytkli a projevili a naše stížnosti o vypravení poboček patří před jiné forum nemáme přímých věcných příčin, abychom se debaty zúčastnili, k čemuž ještě přistupuje, že interpelac posl. Türka skutečně dostala se na národně politické pole, jehož se varujeme a též debata na této úrovní ponejvíce se držela, pročež by zúčastnění se debaty jakožto přistoupení na názor námi potíraný mohlo býti považováno. Tímto reservovaným chováním doufáme, že přispějeme k věcnému, klidnému a vášně prostému posuzování věci.
Posl doktor Michejda Türek Opava
21 article
Konečně posl. dr. Michejda věcně opravil a vy vrátil některé nejhrubší nepravdy v řečech předešlých řečníků a zvláště dru. Ottovi vytkl, proč usadil se mezi nenáviděnými »Wasserpoláky« v Bohumíně, mezi nimiž žije a našel svůj chléb. Dr. Michejda žádal, aby nám stále nedoporučovali učení se něm čině a učili se raději slovanským jazykům, bez jichž znalosti se ve Slezsku obejíti nemohou. Sněm mohl dáti častěji vládě dobrozdání v otázce poboček, ne učinil toho, ba zamitl před 7 lety návrh dra. Mi- chejdy, aby se vyslovil, by se na učitelském ústavu v Těšíně dvěma předmětům vyučovalo polsky. Za to chtěli jste toho použíti k rozdvojení Čechů a Poláků. (Slyšte! u slov. poslanců). Dr. Rochovanský tvrdil že je škodlivé dávati do hlavních měst země slo- vanské ústavy. Hlavní město je pro všecky, má svá práva, ale i povinnosti a slov. obyvatelstvo nesmí býti z jeho výhod vylučováno. Konstatuje, že celá debata je na stanovisku negativním a nenávisti prot slov. obyvatelstvu. (Souhlas u slov. poslanců.) Z Lublaně, 14. října. (C - B.) Na počátku schůze kraňskébo sněmu zem ský hejtman volal posl. Tavčara a Šusterši č k pořádku pro událost v poslední schůzi a napo- minal galerii, aby se chovala dnes klidně. Posl. Hribar a sp. dotazovali se po úřadním sdělení, uveřejněném v »Laib. Zlgu.« o projednávan kasinové afléře. V něm vyvrací se výtka, činěná zemskému presidentovi, že nedementoval zprávu úřadní korresp. kanceláře, že o lonských výtržno- stech před německým kasinem střílelo se do kasi- ňácké kavárny. Dotazovatelé táží se zemského presi- denta, myslí-li, že státní zastupitelstvo jest opráv- něno souditi v této záležitosti a postará- li se, aby všecka soudní akta byla sněmu předložena.
doktor Michejda Ott Čecho Polák Rochovanský Tavčar Šusterš Posl Hribar Bohumín Slezsko Těšín Lublaň
22 article
Zemský president bar. Hein odpovídá, že do- posud snášel klidně všeliké utrhačství, ale teď prý již musí promluvit. V minulé schůzi nemohl tai učinit pro známé události. Nový dotaz u státního zá stupce považoval za zbytečný. Předložení soudníeh spisů záleží na úřadech jiných. Hribarův návrh, aby se zahájila debata o téte odpovědi, byl zamítnut. Posl. Šusteršič odůvodňoval dál svůj náv h stran nedoslatků ve zprávách korrespondenční kanceláře. Za hlučné pochvaly galerie dorážel n zemského presidenta, jenž je nepřitelem zeměa národa. Po vyřízení méně důležitých věcí přišel na řadu Krekův návrh. (Viz soukr. zprávu telegrafickou z Lublaně na jiném místě. R.) Při vyhlašování výsledku hlasování posl. Šu steršic hodil několik knih na stolek a provolal »Abcug Hein! Pryč s ním!« načež nastala vřava. Zemský hejtman opustil již dříve své místo prohlásil schůzi za skončenu. Zemský president bar. Hei n zůstal na místě, až bylo zase ticho. Mezi došlými spisy byl návrh stran většiny na volební opravu, v němž vykládají se jej zásady a zemskému výboru se ukládá vypracovat příslušnou předlohu. Z Vidně, 14. října. (C.-B.) Mezi došlými spisy dolnorakouskéh sněmu byly: Reekendorfův návrh na zákaz výroby strojeného vína a na zamezení falšování vína a Oberndorferův, jímž vláda vyzývá se aby v zájmu rakouského lesnictví ministerstvo že- leznic odvolalo tarifní výhody pro vývoz kulaléh dříví přes labská překladiště a obnovila v plném rozsahu dřívější výhodné sazby-
Hein Hribarův Posl Šusteršič Šu Abcug Hein Reekendorfův Lublaň
23 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Velké bouře na sněmu kraňském. ša. Z Lublaně, 14. října. Na sněmu kraň- ském došlo dnes k velkým bouřím proti zemskému presidentu bar. Heinovi. Př tem obě strany slovinské spojily se po dlouhé doběke společné akci. Odů- vodňoval totiž posl. Krek návrh, aby se zem- skému presidentu vyslovilo politování, že jako zástupce vlády měl ve sněmovně skoro jen německou řeč a sněm aby zemskému výboru uložil, by nepřijímal od zemské vlády něme- ckých přípisů. Řečník pravil, že bar. Hein ze svých řečí proslovil jen jedno procento slovm- sky. Byrokracie kraňská nesmí míti — pravi řečník — německého rázu. Pravil-li bar. Hein v minulé schůzi, že němčina je jeho řečí mateř- skou, namítáme, že jako úřadník žádné řeči ma- teřské míti nemůže, chce-li býti zástupcem ra- kouské vlády. Bar. Hein chce u nás zavés státní němčinu a uplatniti tak hlavní požadavek německých stran. Bar. Hein ihned odpověděl, za velkého hlomozu slovanských poslanců a galerie. Pravil, že slovenština a němčina jsou v Krajině rovno- právny. Dr. Šusterši č volal: „Jak se mluví na sněmu štyrském?“ (Velká pochvala.) Bar. Hein pokračoval: Každý v Rakousku může mluviti jazykem jakýmkoli. (Hlae: Vy máte miti ohled na jazyk většiny.) Navrženo pak hlasování dle jmen. Jménem liberálů pravil posl. Arco, že budou hlaso- vati pro pilnost. Slova jeho provázena potleskem galerie. Pilnost velkou většínou přijata a návrh přikázán zemskému výboru. Výsledek hlasování pozdraven poslanci i galerií bouřlivě. Voláno: „Abeůg Hein!“ „Vyhoďte ho!“ Za velkého hlomozu zemský hejtman skončil. Před sněmovnou čekalo několik set lidí. Voláno: „Sláva slovinské jednotě! Spojte se a zůstaňte svorni proti pangermanismu!
Hein Odo doktor Šusterš Sláva Lublaň Rakousko Abeůg Hein
24 article
Pochodňo ý průvod Luegrův policií zakázán. Z Vídně, 14. října. Dnes odpoledne měl ministerský předseda dr. Körber poradu s místo- držitelem hr. Kielmanseggem, která byla asi vě- nována pochodňovému průvodu Luegrovu. Večer se nám oznamuje, že pochodňový průvod, chystaný k oslavě dra. L uegra na neděli dne 23. října, byl policií zakázán. Cesta srbského krále do Bulharska. Z Vídně, 14. října. »N. Wr. Tagblatt« oznamuje z Bělehradu: Protože za nynějších poměrů odklad cesty královy do Bulharska by mohl býti pokládán za projev nedůvěry a mli snad v zápětí porušení styků srbsko-bulharskýcho usneseno, že král Petr v nejbližší době do Bul- harska pojede, doufaje, že tím přispěje k uklid- nění myslí. Z Bělehradu, 14. října. (C.-B) Na přísluš- ných místech prohlašují, že sejde nejspí s královy cesty do Bulharska. Diplomatický jednatel bulharský Hesapčijev vrátil se do Bělehradu. Sesazení tureckého finančního ministra. n. Z Cařihradu, 14. října. Dosavadníf- nanční ministr Rešad paša byl sesazen, poněvadž nemohl opatřiti nutnou záloh u i millionu liber. Dosavadní ministr Nazif pa š byl jmenován prozatím na jeho místě.
Luegrův doktor Körber Kielmansegg N Wr Petr Rešad Nazif Vídeň Bulharsko Bělehrad Cařihrad
25 article
Papež a volby sněmovní v Italii. Z Říma, 14. října. (»A. Zlg.«) Zde se pro- slýchá, že papež zůstaví na vůli italským bi- skupům mimo obvod bývalého eírkevního státu, aby dovolili katolikům zúčastniti se voleb sně- movních, kde jedná se o to, potírat kandidáty podvratné. Výslovně však bůlla »Non expellite zrušena nebyla. Ke konfliktu mezi Vilémem II. a vladařem lippským. n. Z Detmoldu, 14. řijna. K poslední schůzi sněmu lippského, jež zabývala se otázkou vla- dařskou, dlužno uvěsti ještě tento dramati- cký moment. Ministr Gevecot objasnil nej- prve, proč jest vláda proti návrhu komise. Ne- pochybuje prý sice o dobré vůli spolkové rady, ale musí se obávati, že by linie schaumburgská použila lhůty dvouleté, komisí navrhované, aby způsobila nové průtahy. Ministr potom pokra- čoval: Čeho se lze od linie schaum- burgské nadíti, vysvítá z tajné h dokumentu, kterýž vláda lippská dnes po- prvé veřejnosti předkládá. Běží o tajnou smlouvu mezi knížetem lippe detmoldským Valdemarem a knižetem schaumburgsko lippským Jiřím. K této tajné smlouvě přistoupili všichni agnáti linie schaumburgsko lippskě. Tajná smlo uva ta stanoví, že po smrti knižete
A Zlg Vilém Gevecot Valdemar Jiří Řím Detmold
26 article
Valdemara Adolf prine schaum- burgsko-lippský (svak císaře Vi- léma II) má převzíti vladařstv Detmoldu a že členové lini Biesterfeldské a Weisenfeldské mají býti z posloupnosti vylou- čeni. Vyloučení to chtěl provésti kníže Val- demar zemským zákonodárstvím. Ministr pravil dále, že vláda dlouho si kladla otázku, má-li tajnou smlouvu uveřejniti, neboť tato je st způsobilá vážností monarchie ně- mecké otřásti, ale dnes jest v takové situaci, že nezbývá, nežli brániti se v bojiji vnuceném. Teprve smlouva ona dokazuje, jak rod schaumburgský bezohledně hledí trůnu dosíci. Ministr přečetl pak poselství vladaře ke sněmu, kteréž bylo již sděleno. Nová násilnost anglická v Africe. s. Z Brusselu, 14. října. Přes Antverpy došla zpráva o opětných pokusech Angličanů, obsaditi násilně území konžské ho státu, ležící jižně od je zera Al- bertEdvardova. Vojsko konžského státu ale až dosud úspěšně vždy nepřátelské pokusy takové odrazilo.
Valdemar Adolf Angličan Detmold Val Afrika Brusel Antverpy Biesterfeldský Weisenfeldský
27 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Uherská sněmovna. Z Pešti, 14. října. (C.-B) V poslaneck sněmovně ministr obchodu předložil devět zpráv o daných železničných koncesích. Ref. Badoky přečetl zprávy výborové úpravě řeky Rabu, načež přešlo se k jednacimu pořadu, na němž je zatímná obchodní s mlou v s Italií. Ref. Rosenber g podal obšírnou zprávu, již opposice poslouchala s velkou netrpělivostí a přerušovala hlučnými výkřiky. Posl. Krasznay (košutovec) prohlásil za fri- volnost chtit, aby tak důležitá předloha pro- mrskala se za 1—2 schůze a dokazoval ze- vrubně, že uzavřením zatímné obchodní smlouvy s Italií porušují se všecky podmínky garančního zákona Szellova. Strana neodvislosti ustupuje pouze proto od návrhu na obžalobu vlády, aby jí neposkytla příležitosti k laciné pochvale její stranou. Podává resoluční návrh, dle něhož zamitá předlohu, protože příčí se XXX. zákonu z r. 1899, a zahrnuje v sobě porušení ústavy, odpírá vládě absolutorium a zatracuje porušení zákona. Sněmovna vyzývá zároveň vládu k pří- pravným opatřením, aby obchodní zájmy příští obchodní smlouvě s Italii, byly hájeny bez ohledu na Rakousko na základě autonomního celního tarifu uherského. Posl. Bernath odsuzoval pomíjení ga- rančního zákona Szellova a vyslovil se prot
Posl Bernath Pešť Raba Rakousko Italia