ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2df397d0-71f4-11dc-9c0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 30 celkem · entity: person 86, place 58, org 12, work 5
1 masthead
5. října 1904.
2 masthead
Číslo 275.
3 masthead
NÁRODNÉ LISTY-
4 masthead
Strana 5.
5 article
ťransportům, potopivši je i s nákladem kolejí a snad i parovozů. Konečně se zdá, že se Ja- poncům nepodařilo najmouti 150.000 kuliů k ta- hání vagonů. Od svých vojsk nemohli odděliti tolik mužstva, kolik by bylo k tomu zapotřebi a obyvatelstvo, jež se rozprchlo po horách, také neni možno sehnati k té práci. Vše to charakterisuje nesnáze, které vzni- kají Japoncům s dopravou zásob na vzdálenosti čím dál tím větší, ale přece dosud nepatrné na- proti těm, které musili překonati Rusové při do- vážení zásob na vzdálenosť 10.000 verst. Místo obdivu, nepřátelé pro tento ruský výkon měli posměch. Ukáže se, snese-li japonská doprava srovnání s ruskou. Japonští a ruští generálové. Reuterův zpravodaj z tábora Kurokiova činí zajímavé srovnání mezi tím, jak si v boji vedou rušti a jak japonští generálové. Dosud nebyl žádný japonský generál raněn, Rusové naproti tomu ztratili mnoho generálů. To se vysvětluje tím, že ruští generálové podle vzoru Skobeleva jdou do každého boje v čele svých vojů. Ja- ponšti generálové naproti tomu jsou za svými voji, mimo dostřel, a odtud je řídí. Rušti důstoj- nici, jakoby nepřátele vyzývali, oděni jsou sněhobílými uniformami, které jsou z daleka vidny. Japonští důstojníci mají tmavé uniformy jako mužstvo a nejsou ničím nápadní. Kuroki, sedě za armádou, rozdíli rozkazy telegrafema telefonem. Elektřina ještě nikdy nehrála ve válee takovou úlohu, jako nyní v Japonců. Každý ja- ponský brigádník veli sedě na konci telegrafi- ckého spojení. Inženýrská vojska za kolonami s náramnou rychlosti zřizují elektrické spojení. Jakmile odněkud se ozve střelba, hned tam z hlavního stanu pospíchají pionýři se soumary. nesoucími měděný drát a otep špičatých bambu- sových tyčí. Tyče zarazí, drát napnou, a telefon zo nedlouho začne pracovati.
Japonec Rus Reuterův Kuroki Tyč
6 article Státníci a učenci japonští o své
Státníci a učenci japonští o své vlasti. Pod názvem »Naše vlasť Japan« vydána byla letos v červenci v Londýně Angličanem Steadem nákladná kniha o více než sedmi stech stranách velké oktávy, věnovaná cí- saři japonskému. Kniha tato, jež dočkala se v krátké době značného rozšíření u překladů do několika jazyků, má býti věrným obrazem dějin, rozvoje i dnešního stavu říše desíti tisíců ostrovů — Japanu. O pragmatičnosti neb objek- tivnosti těžko tu mluvit. Jsouť všechny kapitoly její psány předními státníky a učene japonskými, kteří vzdor snaze po nestran- nosti přece zůstávají jen patrioty a vlasť svou a jeji zřízení líčí barvami eo nejjasnějšími. Než okolnost, že kniha psána vysokými hodnosty japonskými, kteří zasvěceni jsou do všeho co nejdůkladněji, činí spis tento vysoce interessant- ním. Mezi autory jednotlivých statí nalezáme jmena, jež z událostí válečných čtenářům jsou dobře známa. V prvé řadě několik kapitol o poli- tickém vzrůstu Japanu píše tu »japonský Bis- ma k« markýz Ito, jenž zasvěcuje čtenáře do politických názorů japonských, do důležitějšíeh události v dějinách tohoto ostrova, do převratů státních, otázek národohospodářských a pod Maršál Jamagata velice přehledně promlouvá o vývoji armády japonské. O dnešní její organi- saci píše maršál Oyama, o námořní moe contreadmirál Saito, o zahraniční politice hr.
Angličan Stead Bis Ito Jamagata Londýn Oyama Saito
7 article
Okuma, dále professoři university v Tokiu. ministři a podobně. Čtenáře naše zajímati bude především kapitola O vývoji a vzrůstu japonské armády, pochodíci z péra maršála, markýza Arioš Jamsgaty. Starý tento válečník a pamětník »Rok 1871 může býti vzat za dobu pře chodnou, kdy organisace vojska, založená na principech systému feudálního, změněna byla v pravidelný odvod. Stalo se tak po několikastoletém trváni systému lenního, když ještě dříve před tím, před několika tisíci lety byl existoval starý systém námezdní. Z počátku zaveden odvod jaksi na zkoušku v pěti pro- vineiích a to Tamaširo, Jamato, Kavachu, Izumi a Sedžu, později však v roce 1873 zákonem stanoven pravidelný odvod pro celou říši. Původní plán mikadův byl poříditi trvalou armádu v počtu 400.000 mužů, složenou ze dvanácti divisi (Šidan), nebo šesti armád- ních sborů; ve skutečnosti však podařilo se sehnati jen armádu 40000 mužů v době míru a 75.000 mužů pro připad války. Téhož roku založena byla vojenská akademie, na kterou za instruktory povoláni byli francouzšti dů- stojníci. Současně vypracován plán na pořízení zbroje a nábojů, zřízena škola pro vojenské lékaře a založeny odborné kursy vojenské a to pro pěchotu, dělostřelecivo, jízdu, sbory tech- nické, vozatajstvo a zdravotní sbory. Všechna tato zařízení přijata byla s na lšením, jež ne- šetřilo nákladu. Také založeno několik ústavů pro výchovu poddůstojníků.
Okuma Arioš Izumi Sedža Šidan Tokio Jamato profesor univerzita
8 article
V roce 1883 příkročeno k reorganisae vojska a počet jeho zvýšen na 200.000 mužů, kteří rozděleni byli na šest divisí řadového vojska a jednu divisi gardovou. Tou dobou po- řizeny byly také pevnosti, pobřežní tvrze a batterie, vystavěny arsenály v Tokiu a Osacea továrny na střelný prach. V roce 1896 po válee čínsko-japonské uznáno, že počet 200.000 m. nikterak nestačí a zvýšen na dnešních 500.000 mužů. Toto vojsko čítá 12 divisi pod různým a odděleným velením a jednu divisi gardovou. Zvýšení toto zdálo se skoro nemožným; ale ať bylo možným nebo nemožným, musilo se státi za každou cenu a stalo se; tenkráte vztaby mezinárodní na Východě nebyly sice po- vážlivými, ale pro budoueno skýtaly smutné vy- hlídky. Obavy v tom směru množily se denně a jelikož bylo úlohou Japonska udržeti na dálném Východě mir (1) bylo nezbytně nutno opatřiti (k udr. žení míru!!) náležitě silnou armádu a — loďstvo. Toho dosíci, bylo naší úlohou a třeba že s velikými obtížemi, přece se to podařilo. Znač- né těžkosti činila výzbroj. Sotva že naše armáda opatřena zbraní, již opětně musila býti pořizo- vána nová a dokonalejší, abychom nepokulhá- vali za jinými, moderními státy. Před válkou s Čínou studoval jsem dů- kladně její vojenskou organisaci a zjistil, že pod velením Lichunčana nalezalo se
Lichunčan Tokio Japonsko Čína
10 article
50.000 mužů, kteří byli velmi dobře vyzbrojeni a německými důstojníky vycvičeni. Kromě tohoto dobře organisovaného vojska bylo ještě v Číně 900.000 až 1,000.000 mužů, z nichž v severních provineiích postaveno 300.000 mužů. Proto rozhodl jsem se pro pří- pad války s Čínou proti armádě Lichunčanově poslati 50.000 mužů naší armády (tenkráte 200.000 mužů čítající) a zbytek 150.000 mužů postaviti proti 300.000 mužům nevycvičeného vojska čínského v Pečili. V armádě Lichun- čanově odkryl jsem pak mnohé slabé stránky, z nichž zejmena choulostivou byla náhrada za padlé důstojníky. Kromě toho přesvědčil jsem se, že čínská vláda šizena veliteli pododdělení. Na papíře měl míti prapor 500 mužů, ve skuteč- nosti měl však 300—350, tak že velitelé pra- porů brali žold pro 200—150 mužů pro sebe. Až do povstání boxerů zůstal tento švindl velitelů utajen a teprve pak se prozradil. Po- znání těchto slabých stránek čínské armády umožnilo mně vypracovati organisaci mnohem pevnější a bezpečnější a utužiti vojenskou ká- zeň tak, že vítězství bylo zabezpečeno. Na tomto základě solidnosti armáda naše pak mohutněla a mohla dodělati se zdárných výsledků ve válce s Čínou ..
Čína
11 article
Llegrar- Situace na bojišti mandžurském. Z Petrohradu, 4. října. V Kuropat ki- nově hlavním stanu se ví, že Siasyn a Čiandšan, dvě místa, jež jsou klíčem k průsmyku dalinskému, obsazena jsou 12.000 Japonci. Hlavní síla armády Kurokio vy stojí ještě u Banjapudzy. Armáda generála Nodzu stojí východně od silně opevněných dolů jantajských, aby pro případ, že by došlo k obkličovacímu manévru mezi Fuli a Fušunem, mohla do akce zasáhnouti. Armáda Okuo v leží západně od železniční trati. Kuropatkin pro připad, že by musil ustoupiti k Tjelinu, dal opevniti přechody přes sedlo Šamalinské. Japonci vyvracejí ruské zprávy o Port Arturu. Z Londýna, 4. října. »Times« oznamuj z Tokia: Ruské zprávy, že všechny japonské útoky na Port Artur ve dnech od 20.—26. září byly odraženy, prohlašují se za nepravdivé. Obležení stále pokračuje a ně- kolik důležitých míst bylo po- slední dobou právě dobyto. Železnice mezi Fuzanem a Seulem dostavena. Z Londýna, 4. října. »Standard« ozna- muje ze Seulu, že Japonci právě dokončili stavbu dráhy z Fuzanu do Seulu a že tato v nejbližších dnech bude odevzdána vojenské dopravě. Trať jest 272 km dlouhá a bude ještě o dalších 50 km prodloužena. Místodržitel Alexějev nástupcem Lamzdorfa?
Siasyn Čiandšan Japonec Nodza Port Artur Petrohrad Londýn Tokio Seul Times km
12 article
Z Londýna, 4. října. »Morning Post« za- znamenává v Petrohradě rozšířenou pověsť, že místodržitel Alexějev vyhlédnut jest za ná stupce ministra zahraničních záležitostí hraběte Lamzdorfa. Zpráva tato jest kolportována nejvíce jeho přáteli, kteří raději by jej již vidél z bojiště doma. Padlí a zranění ruští a japonští. Z Londýna, 4. října. Zpravodaj »Standardu« nalezající se v hlavním stanu Kuroki a, po čítá, že od bitvy u Jalu a Kinčan, exelusive u Port Arturu, mají Japonci 35 000 mrtvých a 10.000 zraněných, nemocných a pohiře šovaných. Rusům něco přidal. Ti prý maj 50.000 padlých a 30.000 zraněných, nemoe ných a pohřešovaných. Princ Karel Hohenzollern o japonské armádě. Z Londýna, 4. října. Při bankelu, který dáván na počest prince Karla Hohenzollerna, jenž odchází k armádě japonské na bojiště, proneseno bylo několik řeči. Také prine si za- řečnil a neskrblil ehválou na armádu japonskou, kterou prý obdivuje celý svět. Mikádův syn připil císaři Vilémovi a princi Karlovi, jakož i celému německému dvoru. Označil návštěvu princovu za utužení intimních styků obou dvorů a národů. Nová válečná půjčka Japonska. Z Tokia, 3. října. (»Standard«). Guvernér japonské banky a jiné přednější banky jsou ochotni přejmouti III. emissi domácí válečné půjčky japonské 50 millionů jenů za týchž pod mínek, jako vydány půjčky dřívější. Emissn kurs je 92 proc, úrok 5 proc., splátka v 7 le- tech. Veřejná vyhláška bude vydána v něko lika dnech.
Lamzdorf Artur Japonec Rus Hohenzollern Mikádův Vilém Karel Londýn Petrohrad Jal Japonsko Tokio Morning Post
13 article
Lichá zpráva.
14 article
Z Londýna, 4. října. (C.-B.) »Reuterova kancelář« sděluje ze Šanchaje z dneška: Zpráva, že jistá ruská válečná loď (prý »Bajan«) kotvila u ostrovů Gützlaffových anebo v blízkých vodách, jest mystifikací. Vojenský zmocněnec o trvání vojny. Z Paříže, 4. října. (C.-B.) »Petit Parisiene uveřejňuje rozmluvu petrohradského dopisovatele s vojenským zmocněncem tamějšího francouz- ského vyslanectva Moulina, jenž vyjádřil se — bude li míti vojna normálný průběh, potrrá aspoň dvě léta. Zatím nebude se mu moci udě- lati přítrž, protože Rusové nepodvolí se žádnému zakročení. Zničené lodi. Ze Šanchaje, 3. října. (»Daily Telegraph a) Se strany hodné důvěry tvrdi se, že lodi, jichž používali Rusové k odstraňování min, skoro vesměs narazily na miny a byly zničeny. Anglická sensace. Z Nagasak, 3. října. (»Daily Telegraph.«) Dne 24. m. m. Japonci dokončili podzemui chodbu do Port Arturu a hned ji použili. S ja- kým výsledkem, není známo. Mobilisace nových záloh japon- ských. Z Londýna, 4. října. Japonsko povolalo dalších 350.000 mužů do zbraně. Na předních postaveních. Z Petrohradu, 4. října. (C. B.) [Úřadní. General lieutenant Sacharov telegrafoval včera hlavnímu štábu: Dne 1. t. m. na úsvitě nepřátelská ška- drona podnikla dvakrát útok na přední stráze gardových kozáků mezi Chvan- Chvandrianem Sindjapu, ale vždy marně a byla odražena. Nepřítel ustoupil na Sjaljucheczy, pronásledován naší jízdou. Na naší straně raněni 2 důstojníei a 2 kozáci. Týž den obořil se nepřítel v síle 11%3 pra- poru a jedné škadrony ve třech skupinách na přední stráže našeho gardového vojska mezi řekou Chunem a železnicí. K večeru byl útok odražen. Ruská hlídka, poslaná týž den k východu, shledala, že davanhonský průsmyk byl obsazen asi 200 chunehuzy za velení japonských důstojníků.
Gützlaffový Petit Moulin Rus Japonec Sindjap Londýn Paříž Šanchaj Japonsko Petrohrad Chvany Bajan Daily Telegraph Port Artur General lieutenant Sacharov Reuterův kancelář Daily Telegraph
15 article Balkán.
Balkán. Z Cařihradu, 4. října. (C. B.) Rumunský vyslanec Lahovary odebéře se zejtra do Buku- rešti podati zprávu a vyžádati si instrukce. Do- sud bylo utvořeno již asi 70 kucovlašských církevních obcí v Makedonii a je činno téměř 100 kucovlašských duchovních. Od pokusů do- rozuměti se s ekumenickým patriarchátem církevních požadavcích Kucovlachů s rumunské strany úplně upuštěno a je snaha dosíci od Porty alespoň světské úpravy. Čáky v této pří- čině pokládají se za příznivé, poněvadž podpora velmocí jest prý zabezpečena. Z Cařihradu, 3. října. (C B.) Protože byly nalezeny kompromitující listiny, Porta ne- chce dostáti slibu, daněmu před třemi týdny bulharskému exarchovi v příčině výběru uči- telů pro Makedonii a činí nové obtíže v této věci. V příčině návratu zbývajících uprehlíkův do vilajetu drinopolského Porta odpoví prý dnes. Očekává se, že odpověď bude přízniva, třeba s jistými výhradami v příčině dozoru, aby se zamezil přichod nebezpečných osob.
Čáka Balkán Cařihrad Makedonie
16 article
Ze Sofie, 4. října. (C.B.) Vnitřní make- donská organisace uveřejnila dnes již dí.sno předvidaný pamětní spis o všech událo- stech, jež sběhly se od r. 1893 v Makedoniia kraji drinopolském. Prohlašuje, že bude pokra- čovati, dbajíc na poměry, v boji za osvobození. dokud mezinárodní branné zakročení neodklidi skutečně nynější turecký a řecký režim nezabezpečí se v zemi zákonné poměry a lidská existence. Z Cařihradu, 3. října. (C.-B.) O oznámené srážce bulharské čety se srbskou v prilepském okresu (bitolský kraj) úřadní zpráva doposud vydána nebyla. Římská zpráva »Morningpostu« o makedonském četnictvu je částečně přehnána nebo zmatena, částečně nesprávna nesrovnává se ani s minulými, ani nynějšími poměry. k. Ze Sofie, 4. ríjna. Příjezd Hesapčijeva, bulharského zástupce v Bělehradě, souvisí s brzkou návštěvou krále Pelra u knížete Ferdinanda. Z Bělehradu, 4. října. Zprávy z Ma- kedonie jsou opět velmi nepříz nivy. Komiti bulharští pronásledují neuprosně Srby, kteři nedncházejí ochrany u úřadů. Nej- váženější Srbové Makedoniea Starého Srbska jsou komity od- souzeni k smrti a také jeden po druhém ubíjeni . . Toto ničení srbského živlu budí zde veliké znepokojení. Ministr vnějších věcí povolal sem srbského konsula ze Skoplje Rističe. Tento konferoval včera celé dopoledne s Pašičem. Odpoledne odebral se pak Pašič ke králi. Možno, že události ty uryehlí cestu královu do Euxinogradu. Ve vládních kruzích mluvíse o chystaném protestu k Portě a o pamětním spisu velmocem.
Morningpost Ferdinand Srba Pašič Sofie Makedoniia Cařihrad Bělehrad Ma Skoplje Ristič
17 title
Zemskó sněmy.
18 article Sněm markrabství moravského.
Sněm markrabství moravského. (II. zasedání schůze 6.) V Brně, 4. října 1904. (Zvl. tel. »Národních Listů«.) Dnešní schůze konala se za okolností mimo- řádných. Prostranství před sněmovnou poskytovale dnes nezvyklý obraz. Kolem 11. hodiny dopolední shromáždily se zástupy lidu před zemským domem, byly však polcií později rozehnány a zatlačeny do vedlejších ulic. Všechny ulice, vedoucí k zemskému domu, byly policií siln obsazeny. Kdo chtěl jíti do zemského domu, musil se legitimovati. To žádáno bylo po poslancíci i žurnalistech. Na galerie vydáno bylo tentokráte jen 75 vstupenek, počet to zajisté velmi obmezený. Celkem postaveno bylo v ulicích, vedoucích k zemskému domu, 150 strážníků. Galerie byly slabě jen obsazeny. Jednání sněmovní z počátku bylo klidné, po- zději rozvířilo se při rokování o návrhu dra. Strán- ského Příkázání návrhu výboru bylo usnesen jednomyslně, ulužení jemu lhůty ku podání osnovy zákona ještě v tomto zasedání bylo za- mítnuto. Galerie byly pro projevy nevole nad jedná ním německých liberálů vyklizeny. Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůzí o 12 10 hod. Oznamuje, že jistě se souhlasem sněmu podal podal za příčinou jmenin panovníkových císařskému dvoru blahopřání sněmu. Poslanci vyslechli oznámení toto stojíce. Dále oznamuje hr. Vetter: Aby se zamezilo opakování politováníhodných události, které překa- zily dokonce schůzi sněmu, bylo nakázáno, by vy- dány byly vstupenky pouze na den předem. Slu- hové dostali rozkaz, by nikoho na galerie bez vstu- penek nepouštěli. Opatření toto nelýče se lože pro poslance. Žádné rušení pořádku se strany galerie nebudu trpěti a dám je ihned v případě tom po prvním marném napomenutí vykliditi a bude-li to nutno, učiním tak násilím.
Vetter Brno
19 article
Asi 3 poslanci z levice volají: Bravo! Posl. hr. Razumowsky omluvil se. Posl hr. Szerenyi žádá pro ochuravění za 14denní dovolenou. Povoleno. Posl. Heimrichovi udělena pro nemoc do- volená. Následuje přidělení předloh příslušným výborům, Nouzovému návrhu posl. Zoťfla přiznána pilnost a návrh přikázán odboru finančnímu. Posl. P. Ševčík a soudr. podávaji návrh v pří- čině zdanění jízdních motorů a vydán policejního nařízení pro jízdu na automobilech. Vý- těžek zdanění věnován budiž účelům silničním. Na to vyřízena fada drobných předloh a povo- leny subvence, načež sněmovna přešla pak k jednání o pilném návrhu posl. dra Stránského a soud na zavedení všeobecného práva hlasova- cího do sněmu. Posl. dr. Stránský: Návrh můj není ničím novým. Jest vlastně provedením ideje, se kterouv r. 1848 nastoupil na trůn náš panovník. Vydal tehdy manifest, v němž pravil, že vlásti může jen na zá- kladech svobody, rovného práva všech občanů říše a rovnosti před zákonem. Panovník náš mluvil tehdy tónem, který by mohl podepsati každý presidení republiky. A kdyby byl panovník dle své vůle, vi- děti šťastnými národy v říši, také jednal, kdyby mi- nistří, jeho rádci nebyli radili jinak, také by stav říše byl dnes jiným. Již tehdy, před více jak půl stoletím, řekl panovník, že chce říši viděti na zákla- dech svobody, rovného práva národů v Rakousku. A dnes dosud nemáme svobody, nemáme rovného práva, jen jeden národ v říší vládne. Němci a náro dové slovanští jsou utíačenými, porobenými. Slovo s tak vznešeného místa dané nebylo dosud splněno. (Výborně! Souhlas) Místo rovnosti vidíme pravé karikatury. Jen majetek, ne zásada rovnosti občanské zde rozhoduje.
Posl P Ševčík Stránský doktor Němec Rakousko nařízený pro jízda
20 article
Máme na základě majetku lidi vládnoucí a lid z práv vyděděný, lid porobený. Pak ovšem nelze se diviti, že nemůžeme míti dle slov panovníkových vlasť ve staré velkosti, staré slávě a síle. Místo toho vidíme po více jak 50 letech dnes pravý chaos. Není v Rakousku ústředního sboru zákonodárného, není autority a jen tak bylo možno, že lidé na galerii zde v tomto sněmu vypudili odtud poslance, zne- možnili schůzi sněmu. (Souhlas.) Jak si to vysvět- líte? Jak jest to možno, že dostala se říše do tako vého úpadku? To jest následkem toho, že to, co za ústavu bylo nám dáno, stalo se va- ším, pánové, přičiněním pro nás pra- vou kletbou. (Hlučný souhlas.) Když vy (obrácen k lavicím německým) vidíte. že sami máte zodpovědnost za tento stav, pak sami musíte se tázati, proč vlastně se tak stalo? Na to jest odpověď: Sotva že slova panovníkova byla slavnostně manifestována, dostali se k veslu lidi, kteří dříve měli moc ve státě v rukou a ti řídíli se ve svém jednání jedině z ájmem němectvíl Zájem němectví diktoval tehdy ústavu v roce 1867, diktoval volební řád do říšské rady i volební řády zemské.
Rakousko
21 article
Článek II. státních základních zákonů praví; Před zákonem jsou si všichni občané rovni. To praví státní základní zákon. Ale ve skutečnosti je st to ministerský předseda, který dovo- luje si vůči zákonu mluviti o državě národů. Ministerský předseda nemá hájiti žádnou národní državu, má znáti jenom zákon. (Výborně! Hlučný souhlas.) Vlády povinností bylo, zásadu rovnosti před zá- konem provésti ve volebních řádech. Před jakým zákonem mají si vlastně býti občané rovní? Před zákonem trestním nejsou rovni, před občanským rovněž nikoli, před zákonem vojensk m jen potud, že lid chudý a vyděděný musí odváděti daň z krve, ovšem ještě ve větší míře, než děje se u tříd hospo dářsky lépe postavených. Zbývá tedy záko politický, před nímž není naprosto žádné rov- nosti všech občanů.
22 article
Ale pánové, nezapomínejte toho: Stát, jehož základna sestává z bezprávi, stát, který není pro- sycen právem a spravedlností, nemůže činiti nároku na úspěch, chřadne a spěje k jisté katastrofé. To je jisto. Ale my si katastrofy tohoto státu nepře jeme, my oba i s vámi potřebujeme existence jeho. Ale chcete-li jej udržeti, pak musíte pracovati s námi. Dejte lidu volební listek do ruky a bude se cítiti zúčastněným na správě země. Dejte mu vole bn právo a bude míti více zájmu na osu- dech země a půjdeme lepší budoucno- sti vstříc než za poměrů nynějších. Po dru. Stránském, který skončil appellem na německé poslance za souhlasu poslanců českých i galerie, promluvil ještě posl. dr. Fux. Tento pro- hlásil, že němečtí poslanci, sdružení v klubu levice. považují za nezbytné učinit obyvatelské kruhy z vo- lebního práva sněmovního dosud vyloučené jeho účastným, avšak — jak vždy veřejně prohlašováno — národní zájmy německého lidu na Moravě ne- smějí se pustiti se zřetele. Vážnost našeho úmyslu dosvědčuje faktum, že my jsme parallelně s usnešením obecního zastupitel- štva brněnského stran rozšíření základů volebního práva v stálém výboru doplnili návrh na lvolební re- formu, předložený pravici sněmovny stran přidružení IV. kurie. Budeme proto hlasovati pro příkázání ná- vrhu stálému výboru, ale ne pro navrženou lhůtu ku podání zprávy, proto že by se nedodržela pro důle- žitost této věci a nerozlučnou souvislost volební re- formy s kuriatním zákonem. Vyzýváme však již ted vládu, aby svolala sněm hned, jak stálý výbor ukončí svou činnost, s níž třeba pospíšiti. (Pochvala v levo.) Posl. dr. Hruban jménem národní katolické strany vyslovil se rozhodně pro změnu volebního řádu.
Stránský doktor Fux Posl Hruban Morava národní katolický strana
23 article
Posl. dr. Perek polemisoval s drem. Fuxem, vyčítaje jemu a dru. Grossovi, že zmařili opětně svolání stálého výboru a teď prohlašuje dr. Fux, že jeho strana myslí to s vyrovnáním do opravdy, on však hlasuje proti pilnosti. Německé straně jedná se pouze o to, aby udržela co možná dlouho mo v zemi. Navrhuje hlasování dle jmen. (Pochvala v pruvo) Posl. Fux brání se proti Perkovým vývodům prohtašuje, že v této sněmovně se obecného voleb- ního práva nedosáhne, protože velkostatkáři ne- zřeknou se svých práv. Dosíci lze pouze IV. kurie. Popírá, že Němci jsou proti svolání výboru. Nedají se terrorisovati pravicí ani ulicí. Budou hlasovati jak jim svědomi káže. (Hlučná pochvala v levo.) Posl. dr. Novák konstatoval, že všecky strany jsou svorny, že změna volebního řadu je nezbytnou. Ať se tedy hned provede. Posl. Pokorný jménem rolnictva vyslovil s pro pilnost, načež bylo hlasováno. Odhlasováním jednací pořad vyčerpán a schůze skončena. Galerie byly zemským hejtmanem vyklizeny. že při hlasování levice způsobily bouři a pěly »Píseň práce«.
Posl doktor Perek Fux Gross Perkův Němec Novák
24 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vlaši proti Němcům. Z Gorice, 4. října. Gorická obeení rada usnesla se ve vě rejší schůzi, v níž někteří řečníci si stěžovali na jednání Němcův a vlády, zastaviti dosavadní subvenei pro Schulverein. Přijata dále i resoluce pro zřízení italské university v Terstu. Nová konference míru odmítnuta. w. Z Londýna, 4. října. Ve Washinglonu proslýchá se, že státy jednomy sl ně odmítly podnět k nové konferene míru jako dnes nevhodný. Soudí se, že jest tím návrh Rooseveltův odbyt. Demokrati trvají na tom, že Roosevelt vytasil se s ním jedině za svým účelem volebním. Volební agi- tace stává se ve Spojených státech vůbec stále prudší. Mormoni hlasovati budou pro Roosevelta.
Vlach Němec Němcův Rooseveltův Roosevelt Gorica Terst Londýn spojený stát
25 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Změna ve vídeňském zasloupení Bulharska. Ze Sofie, 4. října. (C. B.) Úřadně oznamuje se, že diplomatický agent vídeňský Gešov dán do pense a na jeho místo jmenován Michal Sarafov. Tittoni u krále. Z Racconigi, 4. října. (C.-B.) Ministr za- braničních záležitostí Tiltoni sem přibyl a ode- bral se ke králi, s nímž měl delší rozmluvu. Ze španělské sněmovny. Z Madridu, 3. řijna. (C.-B.) Dosavadní před- seda poslanecké sněmovny Romero Robledo byl zvolen znovu předsedou. Předseda ministerstva Maura vyslovil v kuloárech sněmovny k Villa verdovi ochotu, že dá projednati hned otázku zlepšení směnečného kursu. Poměry francouzského námořnictva. Z Toulonu, 4. října. (C. B.) Parlamentní komise pro vyšetření poměrů ve francouzském námořnielvu prohližela včera arsenál toulonský a lodenici. Podreditel Salvayra prohlásil komisi, že v arsenálu není žádné kázně. Částečně ne- může dáti dále již ani pracovati, aby dílovedoucí nebyli vydání urážkám a násilnostem. Z francouzské armády. Z Pařiže, 4. října. (C.-B.) »Matin« uve- řejňuje dopis pensionovaného ředitele továrny na zbraně v Pertenux u Paříže, podplukovnika Harlmanna, v němž tento blahopřeje »Matinu« ke kampani jeho proti ministru války a prudee útočí na okolí ministrovo. Hartmann byl jedním z několika důstojníků, kteří u kasačního soud- ního dvoru i u soudu vojenského v Rennes zjevně vystoupili pro nevinu Dreyfusovu. Z Francie. Z Paříže, 4. října. (C.-B.) »Figaro« se do- vídá, že francouzský vyslanec v Bukurešti Henry má býti jmenován přednostou odboru pro obchodní a konsulární záležitosti při mini- sterstvu zahraničních záležitosti.
Sarafov Tittoni Romero Robledo Maur Harlmann Matin Hartmann Dreyfusův Figaro Bulharsko Sofie Madrid Toulon Paříž Rennes Francie Bukurešť španělský sněmovna Matin
26 article
Balfourův projev. Z Londýna, 4. řijna. (C.-B.) Lord Balfour měl včera v klubu skotských konservativců v Edinburgu řeč, v níž prohlásil, že nemůže nadále zůstati vůdcem strany, jestliže tato pře- vezme do svého programu protekcionismus, kte- rým se sice některým odvětvím průmyslu pro- spěje, jiným však značně uškodí. Naproti tomu přimlouval by se pro to, aby ve všech přípa- dech, kde se to doporučuje, zavedlo se elo na cizí zboží a tím aby připravila se anglickým státníkům příznivá půda pro vyjednávání s ci- zinou. Tím způsobem bylo by možné, pravil, vlastní celní tarif tak upraviti, aby se svobodná výměna zboží mezi různými zeměmi celé říše umožnila a upevnila. Mezi mateřskou zemia velkými koloniemi utvořily se dnes již takové poměry, že toliko svobodná konference Anglie se samostatnými koloniemi a Indii může situsci opět vyjasniti. Členové konservativní strany, jakož i ti, kteří stojí mimo stranu, měli by s o to zasaditi, aby kolonie byly vyzvány k úča- stenství na takověto konferenci. Jedině takovým způsobem, končil Balfour, mohli bychom k tomu přispěti, aby rozptýlené zlomky mocné říše stá- valy se vždy více a více členy jedině rodiny.
Balfourův Balfour Londýn Edinburg Anglie Indie
27 article
Tibelské výpravy. Z Gjance, 3. října. (»Renter«.) Přední ko- lona tibetské výpravy dorazila šťastně na indi- ckou stranu charolského průsmyku. Ostatek vý- pravy mine průsmyk snad dnes. Návrat do Indie je velice namáhavý. Zima je tuze krutá. Shledalo se, že čínský amban ve Lhasse nepodepsal uzavřenou tam smlouvu, nedostav od pekinské vlády potřebné zmocnění k jejímu podpisu. Marocké zmatky. Z Paříže, 4. října. (C.-B) Zdejší vydání »New York Heraldu« uveřejňuje zprávu z Tan- geru, dle které prý marocký sultán prohlásil, že, bude-li britská vláda činiti oblíže jím za- mýšlenému vypovězení ministra války El. Me- nebhia, předloží záležitost tuto haagskému smír- čímu soudu.
Indie Paříž Tana New York Herald
28 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Průmyslová rada.
29 article
Z Vídně, 4. října. (C.-B.) Včera odpoledne dorokovalo III. oddělení o živnostenské m řádu, načež ředitel Glaser referoval o indi- viduálním rozdělení lihového kontin- gentu, žádaje, by se uznala majetkově právná povaha živnostenských kontingentův a ustanovila se zákonem zevrubně nynější kontingentní kvanta živnostní. Referát postoupen vládě k uvážení. Předseda Vetter referoval o Schöllerově návrhu na rozvržení nebezpečnostních tříd v závodech, povinných úrazovým pojišťo- váním a navrhl vyzvati vládu, aby najisto za- mítla připadnou žádost některé pojišťovny za zvýšení přispěvkových tarifů jejích, což přijato. Ředitel Glaser odůvodňoval svůj návrh na zřízení státních uhelných skladů, aby se zabezpečilo zaopatřování uhlí průmyslu a zvolen také referentem. Návrhy: vrch. staveb. rady Günthera o projednání návrhů na zadání dodávek vojen- ského materiálu, jež se mají předložiti vojenské správě (Ať průmyslová rada záležitost uvážía podá vhodné návrhy.«); — Neuratha (»Po- žádati vládu, by vojenská správa při svých ob- jednávkách zavázala továrny, s nimiž uzavřeny smlouvy o dodávce střel, děl, lafet a pod., aby potřebné nové strojní zařizení opatřovaly si u domácích továren.«) přikázány k referátu na- vrhovatelům; rovněž Friesův návrh na za- mýšlené zřízení svobodného skladiště pro ruský cukr v Ústi n. L. nebo v Děčíně. (Zní: »At průmyslová rada věc uváží a podá vládě dobré zdání v tom smyslu, aby skladiště to nepovolo- vala, protože by to bylo na újmu rakouskému eukrovarnictví v tuzemsku i v cizině a protože by jí mohly z toho vzniknouti nesnáze při ko- nání povinností, převzatých čl. VIII. brusselské smlouvy.«) Navrhovatel zvolen také zároveň zpravoda jem.
Glaser Vetter Schöllerův Günther Neurath Friesův Vídeň Děčín Ata průmyslový rada
30 article
Předseda Vetter odůvodnil svůj návrh na revisi vydaných nařízení a správních výnosův a povolování živnostenské práce přes čas dle § 96. živn. ř. Nepřimlouvá se za neobme- zený počet hodin přes čas. Jedná se hlavně o odstranění některých formálných nedostatkův a rychlejší řjení při povolování práce přes čas. — Navrhovatel zvolen také referentem. K. r. Singer zvolen rovněž zpravodajem o svém návrhu, by podalo se dobrozdání a) o stanovení kompelencí přiměřených průmyslovým a živnostenským zájmům při rozhodování o živ- nostenském používání vody a vodoprávních spo- rech, souvislých se živnostenskými závodya b) o institucích k vydatné péči o průmyslové zájmy při schvalování živnostenských staveba závodů. V druhém oddělení za předsednictví řišského poslance Kitschelta komerční rada Vetter refe- roval o návrhu na dosazení stálého výboru pro správní a záležitosti jednacího řádu. Je ho třeba pro skrovný počet schůzí průmyslové rady, tak že nemůže často zaujmouti postavení v důleži- tých záležitostech a to často v parlamentní době. Proto přimlouvá se za dosazení tohoto odboru, aby průmysl nebyl překvapen nenadálými udá- lostmi. Ryt. Kink není v zásadě proti takovému výboru, ale dává na pováženou, že tento komitét má podávali předhěžné úsudky.
Vetter Singer Ryt Kitschelta komerční rada