ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2de036e0-71f4-11dc-9de6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 69, place 76, org 4, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. října 1904.
4 masthead
Číslo 275.
5 article
k místodržiteli, pravil: „Co, co? Čestné slovo? Dalmatinec nemá čestného slova!“ Jest přirozeno, že zemský sněm, jenž se shromáždí dne 6. t. m., bude se na prvém místě zabývati afférou Handlovou. V Praze, 4. října. (Změna v míst držitelstvích.) Nedělní úřadní noviny ví deňské publikují ohlášenou již změnu v místo- držitelství terstském a zemském presidentstv bukovinském. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 1. října dává se dosavadní místodržitel terstskýa přímořský, hr. Leopold Goess dočasně do vý- služby a udílí se mu řád železné koruny I. třídy Jeho nástupcem jmenuje se dosavadní zemský president bukovinský, kn. Konrád Hohen- lohe-Schillingsfürst a zemským pre- sidentem bukovinským jmenuje se ministerský rada v ministerstvu vnitra, dr. Oktavian ryt. Regner z Bleylebenu. Odcházející do výslužby hr. Leop. G oes narodil se ve Štyrském Hradci 28. října 1848 a ukončiv právnická studin, vstoupil r. 1869 do politické státní služby v Tridentě, pobyl nějaký čas ve Štyrsku a Solnohradsku, načež se roku 1875 dostal do ministerstva vnitra, odkudž roku 1877 přeložen do Terstu, načež až do roku 1884 byl okresním hejtmanem v Pazině, Kopru av Pulji. Z Pulje dostal se do Celovce, kdež se stal dvorním radou a po odstoupení bar. Krausa jme- nován zemským presidentem v Bukovině. Dne 15. prosince 1897 stal se po odchodu bar. Rinal- dina místodržítelem terstským a přímořským.
Goess Hohen doktor Oktavian Regner Bleylebena Praha Štyrský Hradec Štyrsko Solnohradsko Terst Pazina Celovec Bukovina
6 article
Jeho nástupce kn. Konrád Hohenloh byl bukovinským zemským presidentem pouze půldruhého roku. Do státní služby vstoupil roku 1888 u solnohradské zemské správy, roku 1889 byl přeložen k pražskému místodržitelství, načež byl okresním hejtmanem na Smíchově. Roku 1892 povolán do ministerstva vnitra, odkudž roku 1894 poslán de Teplic zase jako okresní hejtman. kdež pobyl do roku 1899. Toho roku vzat opět do ministerstva vnitra, načež 4. dubna 1903 jme- nován zemským presidentem bukovinským. Vý sledek posledních bukovinských sněmovníeh voleb, při nichž povalena bývalá rumunská bo- jarská většina a sněmu se dostalo německo-ruské liberální většiny, pokládá se za jeho dílo. V Bu- kovině byli činností kn. Hohenloha celkem spo- kojeni. Pližši zprávy o novém bukovinském presi dentu ryt. Bleylebenovi byly podány tyt- V Praze, 4. října. (Slezské pobočky. Jakýsi slezský poslanec vysvětluje v „Konserv Korr.“, proč známý projev německých poslaneů slezských proti slovanským pobočkám vyzně tak nápadně umírněně. Nacionální poslanci měli prý v úmyslu rozbíti slezský sněm na tak dlouho, dokud nařízení o slovanských pohočkách nebude odvoláno a zemský president hr. Jos. Thun ze Slezska odstraněn. Proti tomuto plánu vystou- pili prý však němečti velkostatkáři, kteří spolu se slovanskými poslanci mají na sněmu většinu.
Hohenloh Thun Smíchov Teplice Praha Slezsko
7 article
Tu kard. Kopp, aby zachoval dosavadní něme- ckou většinu na sněmě, počal prostředkovati podařilo se mu zjednati kompromis, jehož plo- dem jest osvědčení proti pobočkám, které pode- psali všichní němečti poslanci se zemským hejt- manem hr. Larischem a kardinálem Koppem. Redaktoři tohoto osvědčení vyhnuli se opatrně každé zmínce o tom, je-li slovanských učitel- ských ústavů ve Slezsku třeba nebo není. Protc slovanští poslanci ve své odpovědi právem po- znamenali, že potřebu poboček nemohli popříti ani poslanci němečtí. dni. Ze Lvova, 1. října. (Ruské poža- davky.) V dnešní schůzi sněmovní podali rušti poslanci skrze dra. Olesnického opětný návrh na zřízení ruského gymnasia v Stani- slavově, návrh na změnu volebního řádu a na změnu zákona o vodních stavbách. Návrh stran stanislavovského gymnasia podepsali také tři polští poslanci z tábora P. Stojalowského, sice Stojalowski, Skolyszewski a Szajer. Ze Štyrského Hradce, 1. října. (Slovin- ský poslanecký klub) na sněmě štyr- ském se ustavil. Za předsedu zvolen přísedíe. zemského výboru Robič a za jeho náměstk dvorní rada dr. Ploj.
Kopp Larisch P Stojalowský Stojalowski Skolyszewski Szajer doktor Ploj Slezsko Lvov Staňa Štyrský Hradec Slovinsko Robič
8 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné V Praze, 3. října. Lord Curzon, místokrál indický, jehož diplomatická a politická činnost vstupuje vždy více do popředí, je před mětem studie, napsané v »Republique francaise« známým mladým politikemp René Henryem. Vyjímáme některé podrobnost z interessantního článku našeho přítele a spolu- pracovníka pařížského. Lord Curzon, jenž se uplatňuje vždy více svým zasahováním do svě- tové politiky, upozornil na sebe svou prudkou protiruskou kampaní, již jako mladý publicista vedl v »Timesech«. Svými články a knihami ne unavně upozorňoval na »ruské nebezpečí« v Persi střední Asii i na nejzazším Východě. Jako pod sekretář státní lorda Salisbura zasvětil se lore Curzon do velkých záležitosti politických i stát ních a ve stáří čtyřiceti let byl jmenován míso králem indickým. Byl vždy zuřivým imperialistou Dle jeho názoru je Indie jen částí nesmírného efsařství anglického, jež se má prostírati v jižní i východní Asii. Indie je pouze východištěm nastávajících operaci anglické dobyvačnosti. Anglie musí hájit Indii proti Rusku tím, že se zmocn výšin tibetských a afganistanských a jižních pro- vincií činských. Anglie musí se připraviti na rozhodující zápas s Ruskem o panství nad Asií.
Curzon Henry Salisbura Praha Asie Indie Anglie Rusko Timesy
9 article
Ve směru těchto myšlenek se pohybuje všechna činnost Curzonova. Jeho agenti a emissaři ben ustání pracují v Siamu, Persii a Afganistanu. všude je pozorovat siť intrik a machinací, roz- prostřenou energiekým a obratným lordem Cu zonem. Záliv perský je předmětem jeho zvláštní horlivosti, neboť Anglie chce tu vládnouti. Je to jedna z těch důležitých světových posicí, strate- gických a hospodářských, z nichž již tolik se nalezá v rukou Angličanů. Sem bude směřovat nesmírná železnice, spojující Německo s Caři- hradem a Bagdadem. Angličané mají pod svým protektorátem Koweit, přístav, jenž bude míl velký význam po ukončení zmíněné dráhy. Lord Curzon prohlásil: »Převaha britská v zálivu per- ském je nevyhnutelna bezpeči britskému v Indile a pohnul lorda Lansdowna k deklaraci a la Monroě: »Jakékoliv zřízení námořní base v zá- livu perském bude pokládáno za přímou vý hrůžku zájmům britským«. Smělým dílem lorda Curzona je odvážná výprava plukovníka Young husbanda do Tibetu. Indický místokrál vnuti anglické vládě tuto výpravu. Anglie využitkovala války rusko japonské, aby s Tibetem provedla totéž jako s Egyplem. Ale když Rusko totéž chtělo provésti v Mandžurii, byla Anglie roz- horlena. Mnozí tvrdl, zejmena Victor Bérard, autor znamenité knihy »Vzpoura Asie«, že lor Curzon velice pracoval k tomu, aby vypukla válka rusko-japonská a aby mohl podniknouti výpravu do Tibetu. Henry končí tímto charakte- risováním lorda Curzona: »Je to jeden z těch, kteří jsou sehopní přivoditi válku rusko-anglickou a strhnouti Asii a Evropu do ohně. Snad vítr moudrosti a rozvahy, vanoucí nyní ve »Foreign Oflice«, zažene vyvstávající černý mrák!«
Curzonův Angličan Curzon Lansdown Young Bérard Henry Siam Persie Afghánistán Anglie Německo car Bagdád Tibet Rusko Asie Evropa Foreign Oflice
10 article
Řeč Millerandova. Na kongressu mezinárodní společnost k ochraně dělníků v Basileji pronesl bývalý mi nistr obchodu a jeden z vůdců parlamentn strany socialistické Millerand zajímavou závěrečn řeč. Millerand děkoval helvetické republice za pohostinství prokázané kongressistům a po- rovnával centralistickou vládu republiky fran couzské s pružnějším organismem švýcarské konfederace. Obě země jsou demokratické. ovládané duchem rovnosti a všeobecného hlaso- vacího práva. Millerand prohlásil, že pravá svo- boda a rovnost jsou více domovem ve Švýcarsku nežli ve Francii a oceňoval tu okolnost zejmena. že v kantonech švýcarských pěstuje se úcta ke všem přesvědčením, což je základem svobodné politiky. Ve Francii naopak vládne nesnášenlivos a terrorismus. »Le Teinps« věnoval řeči Millerandově článek, v němž chváli názory bývalého ministra obchodu a připomíná, že ve Švýcarech spoji se též vhodně duch pokroku s duchem tradice.
Millerandův Millerand Basilej Francie Le Teinps
11 article
Pokrok ve Švýcarsku postupuje volně a od- měřeně, bez náhlých výpadů a převratů. Švýca- rové kráčí k reformám tím volným krokem, jímž vstoupají na vrcholy svých hor. Ve Francii zavládl nyní zcela jiný system. Úetu k mínění jiných nemají ani ředitelové politiky, tím méně lze ji očekávati od její zbrojnošů a hlasatelů. Ministr Pelletan pokládá ohledy k tradici za něco směšně zastaralého a chce odstraniti »staré námořnictví«. Podobný směr vládne v jinýeh administracích, počínaje vojenskou. Řeč Millerandem pronesená v Basileji je zajímavá dvojnásob minulosti řečníkovou, jenž z nejkrajnější strany byl povolán k vládě. Millerand nebyl nikdy přemrštěný stranník, ač vždy patřil k stranám nejkrajnějším. Z radikal lismu přešel do socialismu. Tehdy ještě nepol znal velké pravdy, již pronesl v Basileji o pravé svobodě a úctě ke všem přesvědčením. Ted mluvila z něj dlouholetá zkušenost z parlamentu i krátké a vydatné jeho účastenství ve vládě.
Pelletan Millerand Ted Švýca Francie Basilej
12 article
Interviow s Bülowem. Redaktor milánského »Corriere della Serae interviewoval německého kaneléře říšského v ilom- burku o schůzce jeho s Giolitlem. Bülow nepo- věděl mu nového však téměř nie: vývody jeho byly vlastně jen ryze záporného rázu. Bülow totiž popíral, nejen že by se hovory byly týkaly prostředkování ve válce rusko japunské, nýbrž také že by se byly zabývaly otázkou balkánskou. Naopak poměry balkánské jsou prý dnes mnohem uspokojivější, nežii loni a nebylo tudiž příčiny jednati o nových opatřeních. Již Tayllerand vy- slovil se, jak známo, že diplomaté mají mluvu jen proto, aby zakryli pravdu .. . Bülow doznai toliko, že se na schůzce jednalo o stycích Italie a Německa a o poměru trojspolku prý ale jen »ryze všeobecně a soukromě.« Podruhé, tušíme. redaktor milánského listu k Bülowovi zajisté nepůjde- Charakleristika Pia X. Již včera jsme v depeších zaznamenal stručně v telegramech výrok bývalého ministra Napoleonova Olliviera o novém papeži. Výrok ten, učiněný bezprostředně po audienci státníkově u Pia X, podává příliš ostrou charakteristiku papeže, než abychom ho necitovali doslovně. Ollivier vyjádřil se po audienci k dopisovateli »Tempsu« takto: »Nechť si vláda francouzská rozmysli způsobiti konílikt s takovýmto papežem To není hovorný Lev XIII, nýbrž muž málo slov a odhodlaných skutků. Není to ni republi- kánský ni monarchistický papež, ale papež, jenž proti každému zasáhnutí do svých práv zvedn neochvějný odpor a jenž neustoupí hrozbám. Náleží k těm, kteří nedají se zastrašiti.« Mezeru jednu zájímavé upozornění Ollivierovo však má Opomněl sděliti, co papež pokládá za právo svoje, by se vidělo, nezasahá-li sám tímito po kládáním v práva jiných.
Bülow Charakleristik Pius Napoleonův Ollivier Pius Temps Mezera Německo Corriere della Serae
13 article
Viišm II. pro příbuzné. Vládce říše německé neomeškává ničeho aby zabezpečil svým přibuzným trůny i prol liniím rodin, kteréž vlastní zastupitelstva sně movní uznávají za legitimni vládce. Tak správní výbor oldenburského sněmu vyslovil se jedno hlasně pro posloupnosť vévody Šlesvicko- Hol štýnsko Sonderburgsko-Glücksburgského a plenum sněmu rovněž tak. Přes to ale z inspiraece berlínské vévoda Arnošt Šlesvicko- Holšťýnský bratr německé císařovny, podá protest proti této posloupnosti k spolkové radě. V ní má ovšem cisařský dvůr zástupců nejvíce. nikoli však většinu, i musí se ukázati, zdaž tu vliv císařský zvítězí nad výkladem legi- timních práv, jak je podali zemská zastupi- telstva. Totěž platí o posloupnosti v knížectví Lippe, kterýmž — jak známo — zabývati se bude z těchže podnětů rovněž spolková rada, jelikož tu linie, příbuzná Hohenzollerům, ráda by do- sedla na trůn místo linie přijaté a uznané do- mácím zastupitelstvem. Nevrlost svou nad tím, že se zde nyní po smrti zesnulého vladaře Leo pold hrabě z Lippe z Biesterfeldu vladařstv ujal, dává Vilém II. na jevo způsobem až společensky nejpřikřejším. Nejen že dvůr ber- linský byl jediným, kterýž neprojevil soustrasti nad úmrtím vladaře dosavadního, nýbrž nedal uveřejniti též ani v »Řišském Věstníku« ob- vyklý nekrolog, jako děje se v podobných při- padech jinde vždycky. Teprve když lippské úřady na nelibosť veřejně projevovanou v té věci u kaneléře Bůlowa zakročily, vymohl kancléř na panovníku — pět řádek nechladněj- šího nekrologu. Vojsko pak v Lippe přísahu no- vému vladati rovněž ještě neskládalo. — Tyto zvláštní projevy hněvu císařského jsou ovšem v Německu předmětem velmi živých komentářě a ne vždy lichotivých
Arnošt Šlesvicko Lippe pold Vilém II Bůlowa Šlesvicko Sonderburgsko Glücksburgský Lippe Německo
14 article
Povstání uruguayské. Generál Munoz, dosavadní náčelník po vstalců uruguavských, byl vlastními stou- penci zastřelen jako zrádce, jelikož uzavřel mír s vládou. Generál Porupiller přejs vedení 6000 ozbrojených povstalců. Zajímavý interview o egypřské otázce. Redaktor »Berliner Tagblattu« měl rozho vor s Mustafou Kemalem pašou, jedním z nej čelnějších arabských publicistův nynějších. Roz hovor týkal se zvláště otázky egyptské. Mustafa. rodilý Egýpťan, projevil živé politol ván nad tím, že nynější vláda fran- couzská dala známou smlou vo anglofrancouzkou Anglii Egyp po svém dřívějším 22letém od- poru úplně v šanc a to za problema- tické přiznání lecjakéhos protektorátu nad Marokkem, kdež ale Francie bude musit překo nati ještě nesmírné potíže a zápasy, z nichž ale zase bude Anglie kořístiti. Má ovšem ale Anglie v Egyptě ještě mezi- národní závazky, ale jest pochybno, že by se zúčastněné státy opřely tomu, kdyby se chtěla z nich vyzouti. Díky obratu v politice fran- couzské urovnána Anglii cesta, abý dosáhla na Nilu konečných cílů svých. Jest jakýmsi i pro nás zadostučiněním, že tuto potvrzuje přední publicista sám názor, kterýž jsme zde své doby vyslovili o tom, zdaž postup nynější francouz- ské vlády v télo věci i zmíněnou její smlouvu lze nazvati šťastnými. Mustafa paša prollásil dále však, že byí 1 celý svět Egypťany opustil, že oni nikdy neustanou domáhati se samostat nosti své proti »anglíckým vetřel cům.« Jak tito jsou v Egyptě nenáviděni, toho dokladem jest i tento připad. Když v květnu toholo roku přední státník egyplský Riaz paša při kladení základního kamene k průmyslové škole v Kahýře vzdal chválu anglickým ovlada- telům Egypla, v celé zemi propukla bouře nevole proti němu, i stal se mezi rodáky svými nemožným.
Munoz Porupiller Kemal Roza Mustafa Egyp Mustafa paša Egypťan Anglie Maroko Francie Egypt Nil
15 article
Zmíniv se ještě o otázce mohamedánské. v níž neposuzoval příznivě zakročení evropské v Makedonii a Albánii, těchto »posledních dvou útuleích islamu v Evropě«, Mustafa dotkl se i války rusko-japonské. Mýslí, že díky svému »nezištnému« (?) přilnuti k Rusku v těžkých jeho dobách Německo hráti bude po válce vynikající roli. Mustafa paša projevil své potě- šení ze stavby hedžaské dráhy. Nikoliv proto jen, že prý tu mohamedánský svět dokázal, co dovede ještě vlastními silami, ale také proto, že dráha ta, usnadňujíc spojení Turecka s Arabií posíli v níjeho postavení a stíží tím úklady anglické, které dnes již i tam se stále nápad něji jeví. 100.000 žen bude volit presidenta republiky. Plných sto tisíc žen, oprávněných k volbě v nastávajících presideniských volbách ve Spo jených státech bylo, jak jsme již stručně sdě- lili, registrováno ve státech Koloradu Wyomingu Utahu a Idahu letošního roku a zkušení politi- káři američtí připouštějí, že ženy ty budou ja- zýčkem na váze, Obě velké strany plně uzná- vají důležitost ženských hlasů v nastávajícíeh volbách a snaží se všemožným způsobem, aby je převedly do svého táhora. Paní J. E. Fo- sterová, předsedkyně ženské národní republi- kánské jednoty vyslána byla národním výborem na západ, aby řídila kampaň mezi ženami oněch čtyř států. Očekává se, že mormonská otázk bude jednou z vůdčích v Utahu Idahu a Wyo- mingu, kdežto dělnická otázka bude nejdůleži- tější při této účasti ženské v Koloradu.
Mustafa Mustafa paša Fo Makedonie Albánie Evropa Rusko Německo Turecko Arabia Idaho západ Utah Idaho Kolorad Wyoming Utah
16 article Schůze voličů v Bechyni.
Schůze voličů v Bechyni. Na den 2. října svolal do Bechyně zemský poslanec p. M. Vojta schůzi volič okresu bechyňského, aby pojednalo se na ní o nouzi, která hrozí českému rolnictvu i živnostnictvu následkem loňského krupobití letošního sucha. Schůze byla velmi četně naa- vštívena a se všech stran sešli se rolnici i živ- nestnící, by vyslechli řeč svého zástupce a po radili se o krocích k zamezení hrozící nouze. Předsedou jejím zvolen purkmistr města Be chyně, p. MUDr. Hynek Daniel, místopřed- sedou p. Skalák, obecní starosta z Hvožďan a zapisovatelem p. Karel Pekař, odborný učitel v Bechyni. Poslanec p. M. Vojta v delší řeči pojed nal o katastrofě, která leni stihla krajiny jiho- české, a poukázal, jak tato hrozná rána ještě převýšena byla letošním suchem. Loni aspoň po děsném krupobití bylo dosti píce — ale letos není ani obili ani píce. Rolník, který loni, obá vaje se nedostatku, vypródal ze stáje dobytek letos, když ukazovala se z jara píce, opět za vy soké ceny hleděl si ho získati, ale nyní musí ho pro veliký nedostatek píce opět pod cenu pro dati. To znamená v nynější krisi úplné ožebra čení lidu rolnického. A kdo tu má rolnictvu v této kalamitě po moci? Kdož jiný, než vláda, která tolik millionů ze země vybore, a skoro ničeho zpět nevrací A jak dopadla podpora loni?
M Vojta MUDr Hynek Daniel Skalák Pekař Bechyně Be Hvožďany
17 article
Všeobecná nespokojenost vznikla mezi rol- nictvem, když nastalo rozdílení; úřadové nehle- děli na usnesení komisí a rozdělovali, jak chtěli a jak dostali pokyn z místodržitelství. Živnostnictvo bylo z podpor těch vyloučeno úplně. A jak se nyní vláda zachová, je neznámo. Víme jen, že nemá k nám lásky, že všude hledí a dává nám pocítiti své nepřátelství a že hledí aby této nouze v českém obyvatelstvu využit kovala ke svým zámyslům; avšak přece byla svolána tato schůze, aby i z tohoto okrsku ozval se hlas lidu, trpícího nouzi, aby i odtud vzne- sen byl appell na vládu, by konala svou povin- nost vůči poplatnictvu. Po řeči, přijaté s pochvalou, rozproudila se delší debata, jíž zvláště účastnil se p. před seda dr. Daniel a živnostník p. Huml z Be- chyně. Za debaty sestavena a přečtena zapiso vatelem resoluce: „Shromáždění voličové okresu bechyňského na schůzi dne 2. října 1904, vyslechnuvše s povděkem řeč svého poslance, p. M
doktor Daniel Huml Be
18 article
Vojty, vyslovujeme mu svoji důvěru a žá dáme své zástupce, by veškerým úsilím se přičinili: 1. aby vzhledem na loňské krupobití v zdejším okresu a na letošní sucho daň pozem ková pro letošak úplně odepsána, daň výděl ková co nejvíce snížena byla, a pouze okresn přirážky vybírány byly. Též budiž zvláštn zřetel vzat při vyměřování osobní daně na le tošní poměry. 2. Budiž poskytnuta státem rolnictvu i živ nostnictvu značnější peněžitá podpora ve způ sobě subvence, nebo nezúročitelné půjčky. 3. Tarií nouzový na dráhách budiž nadále ponechán a snížen a budiž též rozšířen na do voz otrub. 4. Zákaz vývozu píenin hudiž i nadále po nechán v platnosti. 5. Při dovozu kukuřice ke krmení budiž clo zrušeno, 6. Dotace státní zemědělské radě ke zve- lebení chovu skotu a bravu vepřového pr r. 1905 budiž povolena ve výši dvojnásobné 7. Zemědělská rada při udílení subvene vůbec nechť vezme zvláštní zřetel na okres poškozené loňským krupobitím 8. Úlevy v placení úroků a annuit u zem ských peněžních ústavů buďtež také pro le- tošní rok povoleny! Resoluce tato schválena jedno- myslně a bude podána na příslušná místa. Usneseno, by tato resoluce v podobě petice zaslána byla všemi obcemi okresu na místo držitelství.
Vojta
19 article
Vídeňská výstava učednická. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Není to nová myšlenka, jíž Vídeň dnes v Ro tundě uplatňuje. Před 2 roky pořádána byla tatáž vý stava v Praze v Král. Oboře museem technologickým zá spoluúčasti pokračovacích škol a vynikajících muze na poli školství i průmyslu. V poměrech pražských byla výstava ona velice zdařilá a není žádné pochyb- nosti o tom, že výstavr vídeňská vznikla z této my- šlenky pražské. Ale jaký tu rozdíl! Jenom Vídeň, jako resideněn město mohla výstavu v tak ohromných; překvapujících rozměrech na místě tak příznivém, jaké skýtá vídeň- ská Rotunda, uspořádati. Residenční město má k tom ty nejlepší podmínky. Kdo ví, s jakými obtížemi praž- skou výstavu bylo možno k cíli přivěsti — a kdo nahlédl, s jakou přízní v kruzích vysokých přijata byla výstava vídeňská, ten roztrpčen odchází z vý- stavy, ten zklamán ve svých ideálních snahách pře mýšlí, co že toho příčinou, že tak těžkopádně my šlénky dobré u nás se uplatňují a nalezají poroz umění jak v kruzích živnostenských, tak i širokého obecenstva?
Král Vídeň Praha
20 article
Vídeň nynější svou učedníckou výstavou ukázala moc na poli průmyslu i živností. O tom není pro nestranného pozorovatele žádné pochybnosti. Pře konala dosavadní naše s velikou pílí a snahou prová děně podniky úplně. Vidíme, co zmůže centralismus co zmůže proležování Vídně před ostatními zeměmi. vidíme a trpce neseme, že u nás málo pro podniky tak blahodárné jest porozuměni. Vidíme to, jakna pracích dílenských a dílnách k tomu účelu ve výstav zřízených — vidíme to ještě více ve školstvi pokra- čovacím, tak vysokými subvencemi proti pražskému nadaným. Vidíme to v té obrovské účasti, jaké výstava učednická ve Vídni se těšíi v kruzích vysokých, v obecenstvu samém. A tato poslední okolnost nejvíc bolí českého člověka. Pražská výstava před dvěma roky mohla vykázati jen naprosto malý zájem obecen- stva i ze stavu živnostenského — ve Vídni na př v neděli navštívilo výstavu 70.000 lidí. Ve dny všední jest přeplněna a musilo pořadalelstvo za příčinou tak veliké návštěvy výstavu prodloužiti. V čele vý- stavy ve Vídni jest arcivévoda Otto, čestné president- ství převzali ministr vyučování, obchodu, mmistodržitel starosta Vídně, president komory.
Otta Vídeň
21 article
Hlavní zásluhu o výstavu přičísti sluší instruk toru vídeňskému cís. radovi Adlerovi. Stojí výstava ve znamení sociálně křesťanské strany. S posmněšken snad se o tom praví, že jest to první cenný výkon strany této. Na liberální straně proto těžce to nesou Výslava dělí se na práce škol průmyslových pokračovacích z Vídně, na práce dílenské, zhotovené v dílnách vídeňských a k těmto dne 2. října připojena byla ústřední výstava z 8 měst z Dolních Rakous Vedle toho sluší jmenovati výstavu c. k. ministerstva kullu a vyučování. Úprava výstavy, jest velikolepá — zde nešetřilo se ani nákladem, ani prací. Nedá se upříti, že veliká zásluha přísluší živnostenským spole- čenstvům vídeňským, která věnovala tomuto úůkolu značné oběti, zejmena upravením dílen, v nichž denně na strojích i ručně se pracuje.
Adler Vídeň Dolní Rakousy
22 article
Ve Vídni jest 138 živnostenských společenslv která mají na 50.000 učňů. Z těchto obeslalo pracemí dílenskými 6000 učňů, ve školách pokračovacích na 30.000. Již toto číslo překvapuje! Práce vystavené jsou vzcrné. Snad není předmětu, při němž bychom ne zůstali státi, abychom neměli pochybnost v mysli S lakovými pracemi bychom v Praze nepochodili Snad jsme až příliš nedůvěřivými. Zde se tvrdí vše obecně, že jsou to práce skutečně učednické. Dobre Jest v nich větší procento práce české, aspoň tomu nasvědčují jména učňů. V dílně jedné tázal jsem se učně po jistém výkonu. Odpovídal mně zkomo- lenou němčinou a seznal jsem, že není ani trochu Němcem. Jinak jsme se dohovořili česky! Hochi by rád a já o jednu zkušenost bohatší Podnět k pořádání výstavy letošní přičítati sluš vídeňské komisi škol pokračovacích, k spolučinnost byl získán druhý svaz vídeňských společenstev. Jim na ruku šlo jak ministerstvo obchodu, tak i vyuče vání. Velkou oporu nalezla komisen školská v město Vídni, v zemském výboru dolnorakouském, v komole společenstvech a spolcích.
Němec Jim Vídeň Praha
23 article
Jenom za poměrů těchto bylo možno stvořili dílo. jež zasluhuje všeobecného obdivu, které nám' dává však mnohou příležitost k přemýšlení a neunavné další činnosti a domáhání se prostředků ke zvýšen odborného vzdělání naší mládeže živnostenské a ř meslnické. V prvé řadě poukázati sluší na odborn školství pokračovací. Uvádíme, že na př. komisí pro školy pokračovaci jenom 4 školy pekařské, dále škol pro tkalce, stávkáře a čalouníky vydržovány jsot fondem školním, kdežto ostatních 32 škol čistě od- borných vydržováno jest společenstvy. Každé spole čenstvo, které školu zřizuje, volí si vlastní školn výbor, který podléhá komisi pro školy pokračovací školnímu výboru podléhá ředitelství i učitelově dotyčn školy. Každá školu má svůj individuální plán učebný Náklad hradí společenstvo. Ovšem jaké tu podpory dostává se společenstvům; uvádíme na př. subvenee odborně školy knihařské: ministerstvo vyučování 160 kor., město Vídeň 1000 kor., obchodní a živnostenská komora 800 kor. atd. Společenstvo samo věnovalo 1886 při založení školy na 5000 K a na pořizen pomůcek ročně značnými subvencemi přispívá.
Vídeň
24 article
Takovým způsobem ovšem mohou odborně školy zkvělati. Nejlépe zračí se vývoj ten na sbírkách a po- můckách vyučovacích, které jsou vzorné, poučné nejen pro učně, ale pro každého. Kdo viděl pomůcky vy- učovací školy řeznické, hostinských, gremia hotelier sklenářů, obuvníků, krejčí, truhlářů soustružníků atd ten odnese si obrázek, jak škola odborná pr. učně má vyhlížeti. Snad mohlo by mně býti namítnuto, že poměry naše jsou jiné, že nemáme tolik prostředků, že mi- nisterstvo by nám subvence takové neposkytlo. Ovšem Vídeň má mnohé přednosti proti nám, jež sídelnímu městu jsou na prospěch, na úkor naší král. Prahy. avšak víme také, že naše společenstva maji veliká jmění a z ročních výkazů škol pokračovacích shledá- váme, jak malým obnosem na školství odborné s připlácí. Nevím, zdali které společenstvo v Praze dalo na zařízení školy 5000 neb více jako ve Vídni.
Vídeň Praha škola odborný pr
25 article
Školství pražské nelze podceňovati — avšak n drubé straně musíme uznati, že při větším nákianu a při větším porozumění prc odbornost mohlo by divy konati. Jest potřebí v tom směru reorganisace tak. aby každý obor sám školu si zřídil, jí vedl a tolike v celku podléhal vedení školního výboru. Pochybuj. ž2 by stát, země, nebo město mohlo odříci subvenci v poměru vídeňském, kdyby rázně na místechy kompe- tenlních bylo zakročeno, kdyby i společenstva vě- novala této eminentně důležité své otázce pozornost a podporu. My stále se domníváme; že musíme ží v poměrech skrovných, ač často k tčmto úkolům mám dešti prostředků a mohli bychom i na základě jich použití žádati rovněž za mnohem větší podpo. u slátní i zemskou. Vídeňská výstava v tom směru nám dává za pravdu a bylo by si přáti, aby povolani činitel studovali na výstavě v Rotundě nejen význam a dů- ležilost odborných škol pro mládež řemeslnickou, nýbrž i poměry, za jakých tohoto výsledku byl docílenol Z lakových škol mohou odcházeli mladíci vše- stranně poučení; jen v takových školách možno tech- nfologii a praktické vyučování s prospěchem uplatniti kde tyto podmínky dány jsou ve sbírkách, pomůckách vyučovacích ať technologie lučební, ať mechanické se týkajících, kde učňové mají k ruce odborné knihy. jichž my tolik postrádáme Po stránce odborného školství poskyfuje viueňiská výstava tolik přemýšlení, tolik poučného, jako mnále která výstava průmyslová. Sem měli by putovati cele řady našich odborných sil, aby i naším školám do- stalo se po právu, aby vyhověti mohly požadavkům na ně kladeným.
26 article
Školství pokračovací ve Vídni stálo v roce 1902 K 784.430.49. V obnosu tom nejsou zahrnuly subvence státu, země, komory a města Vídně, dále příspěvky společenstev na vydržování škol odborných jakoži příspěvek obce k osvětlování místností. Celkem lze olnos ten 925.000 K označiti. Školní fond přispívá celkovým obnosem 871.500 Ky Náklad ten dle zákon- ných předpisů rozvrhnut jest 25% na zemi, 20 %% n obec, 10% na komoru vídeňskou a 45% na živnost- nictvo. Příspěvek poslední docílí se rozvrlinutím na daň výdělkovou. Při tom sluší mítis na zřeleli, ž. škol- ství pokračovací v Dolních Rakousích upraveno jest zákoném zemským již z r. 1872 a 1873 a že u ná v král. českém marně po léta úpravy školství pokra čovacího zákonem zemským se domáháme. Jest toho co litovati tím více, poněvadž školství pokračovac u nás zákonem zemským stabilisované mohlo se do- dělati velikého významu při naší snaze po povzne- sení stavu živnostenského. Zde jest také jedna velice bolavá stránka přízně vídeňské k našim důležitým kullurním požadavkům! To tane na mysli každému. kdo vídeňskou výstavou se prochází. K výstavě odhorného školství pokračovacího řan se velice poučná výstava c. k. průmyslových učiliš ve Vídní. Zajímavé jsou předměty vystavené z c. k ústředního kursu krajkářského a vyšívačského; vzor- né dílny košikářské, práce c. k. státní prům. školy všech oborů a odborné školy pro textilní průmysl.
Vídeň Dolní Rakousy
27 article
Pokud dílenských prací se týče, i lu předčila nás Vídeň úplně. Na 6000 učňů- jest tu zúčastněno ne jen pracemi, ale i praktickými dílnami, v nichž od3 do 9 hod. véčer denně pracují. Musil bych vyjmenovat všech 138 společenstev vídeňských, abych mohl po- dati přehled veškerých prací zde vystavených i pra- covaných. Kladu jen otázku, zda bylo by možno pod- nik u nás v takovém rozsahu prověsti. Nehledě k ne- doslatkům finančním, jež podniky výstav učedníck ýeh u nás pronásledují, tanou mně na mysli slova rozho- dujíeího činitele vídeňského, který snad z pohnutek ne rozhodně věcných varoval ještě před nedávnem před podniky našimi, které by ve výstavách znamenaly „krach“. Nevím, zda vídeňská výstava tomuto krachu není bližší. Nebot účel výslav učednických je daleko jiný než na vídeňské jsme shledali. Míním, že Vídeň chitěla i učednickými pracemi ukázati převahu nadji- nými městy v průmyslových svých výrobcích, což nás v rezvoji našeho průmyslu velice tísní. Sta a s agentů vídeňských navštěvuje naše závody, celá řada oborů odvislá jest od výrobků vídeňských, obchodní závody naše přeplněny jsou zbožím vídeňským a u nás pchybujeme se pořád v kolejích stejných, ač víme, že v národním ohledu Vídeňák jest naším nejvělším ne- přítelem. Naříkáme na záplavu tuto, ale není podni- kavosti, abychom z této odvislosti se vymanili. Tím způsobem se mohlo státi, že ve Vídni povstala celá odvělví specialisovaných oborů, jež samozřejmo mohou s námidépo a výhodněji konkurovati. Sídelní město poskyllo řemeslu k tomu značné výhody; povstal tu celá řada nových moderních oborů a co více, po- skytla značného výdělku. Dnes v řadách řemeslnických utvořil se mohutný stav majetných malých továrníků, kteří však cíti se příslušníky stavu řemeslného, s ním jdou za jedno a účastní se veškerých jeho akcí.
Musil Vídeň
28 article
Tam nezávidí jeden druhému lepší kabát, ale každý se snaží státi se větším. K tomu cíli nelituje se ani obětí. Nevím, zda bychom docílili u nás toho, aby učňové denně po 2 měsíce v dílnách na výstavě pracovali. Toto předvádění práce má veliký význam; obecenstvo zcela jinak pohlíží na stav řemeslnický vidí v něm něco vyššího, než jak u nás jest zvykem. Tisíce lidí tlačí se tu kolem dílny knihařské, kden strojích hoši pracují, poslouchá klepolu zlatotepců, při- blíží na klempíře, zámečníky, zajímá je skutečné ke- vání koní, přihlíží, jak učeň sklářský brousí skla, jal truhlář na hoblici pracuje, jak kamnář staví kamne. jak úzenáři pracují v bohaté, stroji opatřené dílně jak pekaři v moderní dílně se pohybují, přihlíží, jal učňové holí, kadeří, jak lakýrníci pracují v dílně ald atd. Škola kuchařská vystavuje vzornou kuchyni z niž vůně kolem se nese, a odkudž učňové-sklepníc ve vzorném hostinství školském ti posluhují. Nevím, zda bychom toho i u nás docílili, aby cel řada uěňů po 2 měsíce denně do výstavy jezdila a zde půl dne trávila! Dílny zřízeny byly nákladem spole- čenstev, na jich náklad i odměny vyznamenaným učňům budou uděleny. Za těchto podmínek bylo ovšem možno výslavu v takovém rozsahu, s takovým kom- fortem uspořádati. Vyskytly se četné překážky i obtíte také u společenstev vídeňských; ale podřídila s celku a dnes společně předvedla dílo, jemuž třeba s obdivovatí, Videňská výstava učednická jest valin