2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
20. ledna 1907. Číslo 20.
4
article
jenž službám ústavu věnoval své síly po celou
téměř polovici svého požehnaného věku 82 let.
Kdo měl přiležitost společně pracovati s odstou-
pivším presidentem Karlem Dimmerem, nauči
se vážiti si jeho vzácných vlastnosti osobních,
jeho opravdovosti, a jakou svou úlohu konal,
jeho poctivé snahy vždy a v každém případě
prospěti ústavu. Karel Dimmer byl mužem své
doby. Poměry, v jakých ve zralého muže vy-
spěl, nalezly ho připraveného ku práci vlastní
i cizi. Odhodlaně a ochotně přispíval k dílu,
kamkoli byl postaven, seč jeho síly byly.
Pro své vynikající zásluhy, jakých si získal
dlouholetou činnosti veřejnou a jako vynikajieí
hodnosta v nejpřednějších našich domácích
podnicích, dostalo se Karlu Dimmerovi vyzna-
menání rylířským řádem Františka Josefa, titu-
lem císařského rady a komturským křížem řádu
Františka Josefa.
Odeházeje z funkcí v Živnostenské bance,
je cís. rada Karel Dimmer provázen vědomím
o poctivě vykonané práci a upřímnými sym-
patiemi všech, kdo jej znali. Budiž mu dopřáno,
aby i ve svém vzácném kmetství dlouho ještě
těšiti se mohl ze svěžesti tělesné i duševní.
Apollo Růžička.
Dimmer
František Josef
Růžička
5
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
479. schůze.
Z Vídně, 19. ledna.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Docela jinak představovali si mnozí konee
šestiletí, než ve skutečnosti jest. Myslilo a čekalo
se, že bude rozechvěným, rychlým, snad náhlým
na všechen způsob že bude bystrým a hlučným
Jsou to však staré hodiny, naposledy natažené
které docházejí pravidelně tiše, sotva slyšitelně.
Poslanci, kteři nebudou kandidovati, protože ne-
chtějí, nebo že nemohou, dávno již opustil
Videň a nechtějí již přijeti, ba zdráhají se při-
jeti na raut, jejž pořádá bar. Beck na roz-
chodncu v pondělí 28. t. m., a ke kterému bude
pozvána také celá diplomacie. Ti, kteří budou
kandidovati, mají starost jednu: by voličové
všech kategorií byli spokojeni. Proto naléhají.
by se vyřídilo ještě co nejvíce. Nejde to snadno-
Sluhové, vyslaní prosidiem, aby zjistili pří-
tomnost poslaneů v domě, než zahájena byla
dnešní schůze, napočetli ve všech šatnách 120
zimníků. Tímto způsobem zjišťuje se totiž v po-
chybných připadech, zdali sněmovna jest způso-
bilá platně se usnášeti. Byla; trvalo však půl
hodiny, než hr. Vetter mohl oznámiti, že jest
100 poslanců v zasedací síni.
Zatím co se čekalo, až tento počet se sejde
— bez mála byli bychom řekli: bude sehnán —
křičel posl. Holanský, sedící v první řadě.
rozkládaje široce rukama: „Pane presidente, kde
jsou přátelé úřadnictva? Pošlete pro ně do ka-
várny Planeruvy (hned za parlamentní budo-
vou)! Na schůzích voličských mluví pro státn
úřadníky a teď tu nejsou! To jest neupřimnost!“
Hr. Vetter odpověděl, pokrčuje rameny: „Ne-
mohu si pomoci.
Vetter
Vídeň
Hradec
poslanecký sněmovna
6
article
Dobrá věc udělala se dnes. Byl přijat pilný
návrh prof. dra. Roszkowského na ochra
nu literárního majetku v cizině. Zvláště hudeb
ního. Je záslužnou prací toto zákonné dílo, ktere
způsobí, že stane se přítrž stavu, za kterého du-
ševní plody považovány byly za res nullius et
omnium.
O všech zákonech na zlepšení platů státníeh
úřadníků a státních učitelů/ zahájeno bylo roko-
vání společné. Prazvláštní tato methoda, která
zvolena byla k vyřízení agendy říšské rady v po-
sledních jejich koncích, má v zápětí, že s
o každé věci konají debaty tři: napřed o pilnosti
potom rozprava všeobecná, naposledy pak po-
drobná. Pilné vyřízení není, jak viděti, v tomto
případě nikterak také řízením zkráceným. Dnes
porokovalo se o pilnosti.
Poslanec dr. Klumpar v rámci tom za-
hrnul do řeči své věcné výklady a návrh k § 1.
v čl. II. osnovy o státních úřadnících, aby se ve
stupnici aktivních přídavků zřídila třída nová,
jako třída 1., platná pro města, čítající pře
200.000 obyvatel a činící 90% přídavku vídeň-
ského.
K témuž článku a paragrafu navrhl tentýž
poslance dodatek v ten rozum, aby vládě nastal
povinnost, zařaditi do vyšší třídy aktivních př-
davků obec, která o to zažádá a ve smyslu zásad
pro úřadní sčítání lidu platných, dokáže, že ono
misto patři do stupnice vyšší třídy přídavkové.
doktor
Klumpar
7
article
Konečně hájil dr. Klumpar stanovisk
minoritního návrhu dra. Kramáře o vřaděn
mimořádných profesorů vysokoškolských do VIl.
třídy diětní. S důrazem dodával, že tento spra-
vedlivý požadavek hájiti musili čeští poslanci
v rozpočtovém výboru sami. Věcné a přece za-
jimavé a důtklivé plaidoyery své na prospěch
státních zaměstnanců zakončil dr. Klumpar ape-
lem, aby ostatní strany v plénu napravily, co v
výboru zanedbaly, řka, že stát musí konečně zá-
ležitost úřadnickou upraviti definitivně, aby při-
kročiti mohl zase k otázkám ostatních vrstev l-
dových a aby nenastalo žehrání proti úřadnictvu.
V dorozumění s poslanci Maštálkou
Formánkem podal zástupce městské sku-
piny přibramské resoluci v ten rozum, aby města
Jičín, Králové Hradec, Beroun
Přibram zařadily se do vyšší třídy přídavků
aktivních. Ukázal konečně na neudržitelnost sy-
stému, za kterého zdržuje a nahromaďuje se
jmenování konceptních úřadníků, zejména soud-
ních. Jako jediný prostředek doporučoval vřaditi
do zákona ustanovení, podle kterého vláda jest
povinna, úřadnická místa obsaditi do 3 mě-
síců, vytýkaje, že každé jmenování stává se pak
předmětem zápasů politických, jež lze ukliditi.
obsadí-li se každé místo ihned a se slušným zře-
telem na rovnoprávnost.
Klumpar
Kramář
Maštálka Formánek
Přibram
Jičín
Beroun
Králové Hradec
8
article
Ministr financí dr. Korytowski, jenž
poslouchal tuto část výkladů dra. Klumpara,
činil si do svého zápisníku četné poznámky.
Dr. Klumpar připomenul, že nestalos
— žel — opatření na úpravu poměrů oněch
kategorií nižšího úřadnictva a zřízenectva, na
které nevztahuje se zákon úřadnický; varoval
vládu, aby slíbenou úpravu, pro tyto kategorie
nejpotřebnější, zdržovala.
Diskuse e pilnosti mohla býti ukončena. Ž
bylo při tom ve sněmovně 100 poslanců, přísa-
hati bychom nechtěli.
V ponděli a v úterý vyřídí se tyto dvě finan
čni předlohy také věcně. Pro budoucí týden pro
jektovány jsou tři schůze noční.
V Kuloáru vypravovaly se dnes zajímavé
historky o tom, co vše žádá se od poslanců. Sdě-
lujeme tu jen některé. Polského poslance ven
kovského došel list, ve kterém prosí ho volič,
aby mu koupil ve Vídni nějaké brejle. Byv tázán
zdali zná toho voliče a ví-li, jakých potřebuy
brejli, dal poslanec odpověď: „Neznám ho a ne-
vím, ale nějaké brejle mu na všechen způsob
koupím. Nemohu si přece s ním rozlíti ocet!“
Moravský poslanec klerikální dostal písmo to-
hoto obsahu: „Dojděte na toho Becka, by za-
kázal měmu sousedovi psa. Štěká celou noc a
já nemohu spáti.“ Klubu, jehož poslanci voleni
jsou převahou v království českém, zaslána byla
dojemná prosba. Stařeček vysloužilec a jeho
manželka oeitli se u velké tísni. Zabavili jim fla-
šinet, ze kterého žili, protože nezapravili dopla-
tek na něj. Celých 70 K. Vznesli na klub úpěn-
livou prosbu, by peníze ty jim dal a jan dopo-
mohl k živobytí. Když bylo zjištěno, že věc za
kládá se na pravdé, bylo starému párku 70
posláno.
doktor
Korytowski
Klumpar
Vídeň
9
article
Z Vídně, 17. ledna. (K. k. )
Předseda br. Vetter zahájil sehůzi v 11.45 hod
dopol.
Posl. Hanok a soudr. podali pilný návrh v nou
zových záležitostech.
Dotazy podali poslanci Frssl a soudr. po po-
měrů skladištních dělníků státních drah v obvodu
plzeňského a pražského ředitelství a po jednání
ředitelstva st. drah v Plzni se zřízenci; — Breiten
a soudr. po opatření na ochranu ohroženého domá-
cího mlynářství vzhledem na zamýšlené snížení
sazeb při železniční dopravě uherské mouky z Pešti
do Vídně.
Sněmovna rokovala o pilném návrhu Roszkow
ského na změnu
zákona o právu autorském.
Posl. Roszkowski žádal vzhledem na materiáln
a etický význam osnovy za přijetí pilnosti.
Posl. Skedl dovozoval, že rakouští autoři v
většině zahraničních států jsou zrovna bezprávni
čímž trpí oni i knihkupci a nakladatelé hudebnin.
Bude hlasovati pro pilnost.
Po zpravodajově doslovu pilnost přijata a rokuje
se podrobně i zevrubně o předloze.
Vetter
Posl
Frssl
Roszkowski
Vídeň
Plzeň
Pešť
zákon o práv
10
article
Ministr dr. Klein praví, že rakouští autoři jsou
chránění jen ve státech, kde ochrana je odůvodněna
v obsahu státních smluv, t. j. v Uhrách, Francii
lalii a Velké Britanii. S Německem jest uzavřena
literární smlouva. Že s jinými státy nejsou podobné
úmluvy, jest zdůvodněno jednak tím, že poměry obou
polovin říše nejsou stejné, jednak okolností, že říše
pro jisté obtíže nepřistoupila k bernské smlouvě
Avšak tato smlouva obmezila poněkud silně ochranu
práva autorského, a třeba proto uvažovati, nebylo-li
by snad lépe zůstati při našem zákonodárství, jež
zájmy původců a všeobecnost uvádí v pravý soulad.
Vedle států, jež poskytují smluvní ochranu, jesť jiná
skupina, jež vzala za zásadu klausuli reciprocity. Ny-
nější zákon zabraňoval reciprocitu se státy, kde jsou
pro to podmínky. Předloženým pilným návrhem byla
by dána tato možnost, tak že by ochrana autorství
došla tím cenného rozšíření. Mezi uvedenými státy
je Dánsko, Řecko, Norsko, Rumunsko, Švédsko
Španělsko. V zákonném ustanovení, jež má býti pil-
ným návrhem Roszkowského pojato do zákona
z r. 1895, vyhražuje se úprava právní ochrany zpu-
sobu nařizovacímu, což má různé výhody. Dopo-
ručuje předlohu ke schválení.
Posl. Roszkowski navrhuje osnovu, jejíž meritorn
ustanovení zní: K odst. II. § 2. zákona o právu
autorském připojuje se tento dodatek: Pokud nen
státních smluv, může se nařízením ministra sprave-
dinosti, uveřejněným v říšském zákonníku, prohlásiti.
že lze úplně nebo z části použíti též takových děl
za podmínky vzájemnosti ustanovení tohoto zákona.
Klein
Posl
Uhry
Velká Británie
Německo
Dánsko
Řecko
Norsko
Rumunsko
Švédsko
Španělsko
11
article
Navrhovatel slibuje si od toho veliký úspěch, ponka
zuje na palisk našich hudebních děl, prováděný
v obrovském rozsahu ve Spojených státech a našich
knih otiskovaných rovněž v tak velikém rozsabu
v Rumunsku. Doufá, že vláda neprodleně zahájí vy
jednávání s cizími státy-
Posl. dr. Vogler upozorňuje, že v nejnovější
době používá se gramofonů a fonografů k vyučování
cizím jazykům. Tato methoda má velikou budoucnost.
Avšak naše dnešní právo autorské nemůže poskyt-
nouti ochrany, aby literární dílo, jež jest jaksi dáno
tím, že se učebnice diktuje do aparátu, anebo aby
deska a válec nebyly padělány anebo aby dokonce
dle koupeného válce nebyly rozmnožovány. Ze s-
častněných kruhů byl dán podnět, aby po této
stránce právo autorské bylo doplněno. Upozorňuje na
to vládu.
Osnova navržená posl. Roszkowským přijímás
pak ve 2. a 3. čtení.
Dál projednávaly se pilné návrhy Steinerův
v příčině zákona o státních úřadnicích a Grossův
o platech státních učitelských osob.
O pilnosti obou návrhů jedná se najednou.
Posl. Steiner upustil od pozměňovacích návrhů
se zřetelem na prohlášení vlády, že by schválení
těchto návrhů mohlo zabrániti skoncování zákona.
Posl. dr. Gross v zdal se slova.
Posl
doktor
Vogler
Roszkowska
Steinerův
Grossův
Steiner
Gross
spojený stát
Rumunsko
12
article
Posl. dr. Sobotka (česky a německy) praví, že
v prvé řadě mělo se pomoci státním zřízencům, již
za nynějších drahotních poměrů nemohou vyjíti, totiž
úřadníkům nižších hodnostních třid, kteří dostávají
pouze několik krejcarů, kdežto značně zvyšují se
platy vyšších úřadníků. Řešení úřadnické otázky mělo
týkati se nejen služného, rýbrž také služebního po-
stupu a úřadního postavení úřadnictva. Poměry
praktikantů a auskultantů jsou zrovna hanebné. Sně-
movna měla upraviti také poměry kancelářských po-
mocníků, finanční stráže, poštovních oliciantů a j.
kategorii cestou zákonnou a neměla připustit, aby se
tak stalo cestou nařízení. Upozorňuje na nepřízniv
poměry zaměstnanců ve státních dolech příbramských
a přimlouvá se, aby suplentská léta počítána byla do
služební doby profesorům a učitelům hudby na ško-
lách hudebních. Žádá, by utvořena byla zvláštní
třída aktivitního přídavku pro města, jež mají více
než 200.000 obyvatelů. Jeho strana bude hlasovati
pro pilnost, ale v podrobném rokování navrhne
změny.
Posl
doktor
Sobotka
13
article
Posl. dr. Gessmann soudí, že po vládním pro-
hlášení jest vlastně zbytečno ještě mluviti. Snad na-
skytne se později příležitost prosaditi ještě něco, tak
na př. zavedení čtyřletí pro úřadníky VI. až VIII. tříd
hodnostní. Upuštěním od předlohy o 20 mil. úvěru
pozbyli úplně drahotního přídavku smluvní a ostatní
úřadníci, poštmistří a poštovní expedienti. Co s těmito
se stane, nikdo neví. Také na zemské školdozorce
nebylo vzato v zákonu paprosto žádného zřetele.
S méně úřadníky, avšak dobře placenými, by celý
státní úřadnický aparát pracoval mnohem rychleji
a mnobem lépe. U poštovních zřízenců zamýšlené
zvýšení o 80 K nemůže se považovati za zlepšení.
Ohlašuje příslušnou resoluci.
Posl. Fresl prohlašuje předlohu za nedostatečnou
Zvláště aktivitní přídavky mimovídeňské jsou vyměřeny
nespravedlivě. Protestuje, že kancelářští pomocní pra
covníci nejsou jmenování kancelářskými pomocníky.
Posl
doktor
Gessmann
Fresl
14
article
Pojednává o poměrech kancelářského pomocného per-
sonálu, kresličů a litografů u drah a naléhá na vy-
řízení svého návrhu z r. 1903 o úpravě postupu že-
lezničních zřízenců. Dosud jim nebyl splněn ani jeden
z daných slihů. Troufá, že nařízení ohlášené mini-
strem financí splní očekávání. Jinak by nastala nut
nost, ihned zahájiti akci na prospěch těchto zřízencu
státních. Provisorium nesmí trvati přes rok, provisorní
služební doba musí včítati se do pense. Zřízencům
musí dostati se zastoupení v disciplinární komisi
Bylo by dobře, kdyby šikovatelům po jich dvanácti-
leté službě se nedávala služba občanská, nýbrž po-
nechali se ve vojště. Přimlouvá se za požadavek tele-
grafních a telefonních dozorců po zavedení pětatřiceti-
leté služební doby. Zcela neoprávněné jsou obavy,
že by se obyvatelstvo opřelo, kdyby se skutečně po-
třebným státním zřízencům poskytlo zvýšení příjmo.
Posl. dr. Klumpar lituje prohlášení ministra f-
nanci, že zákon v případě změny nemohl by býti
předložen ke schválení. Tím padá právo zákonodárné
činnosti. Cíl, o němž hlavně pracováno, aby totiž
vhodně pomohlo se nejnižším kategoriím státních
a smluvních úřadníků a státních sluhů, nebyl bohu-
žel! opět dosažen, ač úprava jejich platů byla nalé
havější než úprava příjmů úřadníků vyšších hodnost
ních tříd. Ale přes to znamená úřadnická před-
loha značný pokrok zvláště tím, že snížena slu-
žební doba na 35 let. Pokud týče se úpravy plat
úřadníků a zřízenců státních drah, brojí proti pro-
hlášení ministra financí, že na jmenovanou úprav
Posl
doktor
Klumpar
15
article
se pomýšlí. Varuje před odkladem této úpravy. Mluvě
o drahotních poměrech v Praze a předměstích, ohla-
šuje návrh na zřízení nové třídy pro aktivitní přída-
vek, jež činila by 90% pro Vídeň stanovených obnosů
ve všech místech, jež mají více než 200.000 obyva“
telů. Dále hodlá podati v dohodě se svým klubem
návrh ke čl. 2., aby pro zařadění míst do čtyř tříd
aktivitního přídavku bylo z pravidla rozhodným sčí-
tání lidu, ale aby vláda byla povinna zařaditi do
nejblíže vyšší třídy aktivitního přídavku obec, jež z
to požádá a dokáže, že dle platných pravidel pro
oficiální sčítání pevně stanovená číslice obyvatelstva
odůvodňuje toto zařadění dle stupnice aktivitního
přídavku. Dále pojednal řečník o postupových pomě
rech zvláště konceptních úřadníků v právní a poli
tické správě v Čechách. Jsou mnohem horší nei
v alpských zemích a Haliči.
Hlavní toho příčinou je, že čeká se s jmenová-
ním, až jest uprázdněno asi 40 úřadnických míst
Při obsazování rozhodují též důvody politické, co
se nesrovnává s důstojností justice. Navrhuje proto
k článku 4. dodatečný návrh, dle něhož je vláda
povinna obsaditi každé uprázdněné systemisovan
místo úřadnické ve třech měsících. Pokud jde o pro-
fesory vysokých škol, trvá jeho klub na minoritním
návrhu Kramářově a bude hlasovati pro pilnost.
(Souhlas.)
Posl. Breiter soudí, že úřadnické předlohy se
dělají jen k volbám.
Kramářův
Posl
Praha
Vídeň
Čechy
Halič
16
article
Odsuzuje jednání ministra financí; ani úřadníci
ani sluhové, ani poplatníci nemohou býti s toute
akcí spokojeni. Tíseň nutí přijmouti předlohu. Ape
luje na sněmovnu, by vykonala vlasteneckou povin-
nost a schválila předlohu se změnami.
Posl. Schreiter shledává v předloze nedo
statek sociální spravedlnosti, jenž se krutě pomsti
Poukazuje na vysoké obnosy, jež budou dány vyš-
ším-hodnostním třídám. Chudým ubožákům nemělo
by se odpírati vhodné zlepšení. Nelze nahlédnouti
proč mají býti nařízením upraveny platy kancelář
ských výpomocných sil, poštovních oficiantů, želez
ničních podúřadníků a státních sluhů. Rozhořčen
mezi malými a výpomocnými úřadníky, již bezpečil
se na drahotní přídavek, je velké. Sněmovna měl
by se pokusiti a prosaditi drahotní přídavek.
Řečník ohražoval se konečně také proti pokra-
čujícímu poslovaňování při jmenování úřadníků
v Čechách.
Posl. Choc a Holanský volají: Vy jste
první, který mluví o olázce národní!
Posl. Šchreiter prohlašuje, že jako první
německý poslanec z Čech je nucen, zmíniti se o té
záležitosti. Poslovaňování úřadnictva pokročuje nejen
v Čechách, ale také ve Vídní. Navrhuje různé změny
a navrhuje vřaditi různá německá města v Čechách
do vyšší třídy aktivního přídavku.
K Wrabtzovu návrhu rozprava přerušuje s
Posl. Brdlík podal petici státních úřadníků
profesorů a c. k. učitelů v Čes. Buděj ovicíc
za vřadění tohoto města v nejbližší vyšší třídu měst.
čítajících přes 40.000 obyvatel, současně s přísluš
ným zákonem, upravujícím aktivní přídavky státním
úřadníkům.
Příští schůze bude v pondělí odpoledne
Posl
Choc
Wrabtzův
Brdlík
Čechy
Vídeň
17
title
Z parlamentních výborů,
18
article
Z Vídně, 19. ledna. (K. k. )
Vídeň
19
article
Úžší výbor rozpočtový ku projednání
různých námořních předloh skončil dnes své porady
a rozhodl se pro předložení zákonné osnovy k nové
úpravě řádné dalmatské lodní dopravy rozpočtovému
výboru. Jednomyslně byl přijat návrh předsedajícího
a zpravodaje, aby za účelem zřízení pravidelného
urychleného lodního spojení, jakož i účinného zve-
lebení nášladní dopravy mezi Terstem, po případě
Istril a dalmatskými i albánskými přístavy, ať již
zřízením paroplavby ku připojení na státní dráhy.
ať již jinak smluvní cestou a nejpozději do 1. ledna
1908 byla učiněna bezodkladná přislušná opatření.
Při tom bylo vytčeno, že o zřízení takových spojení
přes hranice dalmatské a o úpravu pokud možno
účinné dopravy zboží a místní má býti v čas posta-
růno uzavřením smluv s příslusnými lodními společ-
nostmi. K zahájení této akce a zejména k prvnímu
opatření lodí má býti vládě zatím dán k disposici
úvěr v obnosu 1.8 mil. korun a další osnovy zákonů
o zřízení slíbených lodních spojení mají býti v čas
předloženy k ústavnímu schválení.
Terst
20
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. ledna. (Schválený z em-
ský zákon.) Panovník schválil usnesení sně
mu království českého ze dne 31. prosince m. r.
jímž se zemský výbor zmocňuje k vybírání 55
zemské přirážky v době od 1. ledna do 31. břez
na 1907.
V Praze, 19. ledna. (K rovnopráv
nosti u slezských zemských úřadů.
Poněvadž ve Slezsku nešetří jazykové rovno
právnosti státní ani zemské úřady, podaly
všechny obce polsko-ostravského okresu (až na
Hrušov) stížnost zemskému hejtmanu hr. Lari-
schovi. Ve stížnosti sc líčí, jak i zemští úřadníc
při komisích a jiných příležitostech užívají ve
styku s občanstvem slovanským výhradně ja-
zyka německého, takže záslupcové obci, neznal
tohoto jazyka, nevědí z pravidla ani oč běží
Praha
Slezsko
Hrušov
21
article
Protokoly, jež zástupci obcí mají podepsati, spi
sují se opět jen německy a zemský úřadník ne
vezme si ani tolik práce, aby přítomným obča-
nům obsah listiny řádně přetlumočil. Zástupci
polsko-ostravských obcí žádají tedy, aby vedle
německého textu byl sdělán aspoň také věro-
hodný překlad český neb polský, jejž by každý
interesent mohl pak podepsati dle dobrého vě-
domí a svědomi. Také výpovědi svědků zapisují
se jen německy a strany se nutí, aby podeponly
svůj výrok, ač se nemohou přesvědčiti, je-li za-
psán správně. Proto se žádá, aby výpovědi stran
a svědků zapisovaly se v protokolu v původnín
jazyku svědka. Na žádosti této, úplně spravedli-
vé a neobyčejně skromné, zástupcové polsko
ostravských obcí trvají a žádají zemského hejt-
mana, aby zemským úřadníkům konečně nařídil.
by dbali práv slovanských občanů slezských, za-
ručených jim platnými zákony. „Op. Týden.“
vyzývá nyní také české obec ostatních slezskýel
okresů, aby podobnými stížnostmi se domáhaly
svého práva v zemském výboru. Nikdo nemůže
starostu nutiti, aby podepsal listinu, jíž neroz-
umí. Oprou-li se všechny slovanské obce dosa-
vadní praxi zemského výboru, náprava se stát
22
article
V Praze, 19. ledna. (Proti požadav
kům Dalmacic.) Užší výbor rozpočtového
výboru usnesl se, doporučiti, aby se otázka paro-
plavebního spojení s Dalmacií vyřídila jen provi-
sorně a ponechalo se příštímu parlamentu, aby
učinil v té věci rozhodnutí definitivní. Dalmatští
poslanci dr. Ivčevič, Klaič, Dulibič a Zaffro
přimlouvali se včera u ministerského předsedy
bar. Becka, aby otázku tu vyřídil definitivně již
nynější parlament, ale bar. Beck jim odvětil, že
definitivné vyřízení jest na ten čas vyloučeno,
poněvadž jest proti němu témě
celý parlame nt.
Antisemitský vídeňský „Volksbl.“ vysvět-
luje dnes příčinů tohoto odporu proti požadavku
Dalmacie. Přičinou jest nerozřešená dosud otáz-
ka, patří-li Dalmacie státoprávně k Rakousku
musí.
nebo ke Koruně sv. Štěpána. Rakousko moblc
by se prý starati o zlepšení obchodního spojení
s Dalmacií jen v zájmu státním, nikoli jen v zá-
jmu samotné Dalmacie, o níž se neví, zdali ne-
připadne k Uhrám, až se Rakousko postaráo
zlepšení poměrů hospodářských. „Je-li otázka
hospodářského povznesení Dalmacie neodbytna,
rádi uznáváme, že vskutku jest — dodává
„Volksbl.“ — ať se nejprve rozhodne otázka
patří-li Dalmacie k Rakousku nebo k Uhrám.
Připadne-li Dalmacie k Rakousku, pak se snadne
naleznou peníze na její hospodářské povzne-
sení; jinak rakouský parlament nemá práva za
tížiti rakouské poplatníky ani haléřem na dal-
matské paroplavební spojení.
Na tyto vývody orgánu strany křesťansko-
sociálně Dalmatinci mohou klidně odvětiti, že
jich nynější snahy c sloučení s Chorvatskem jsou
přímým důsledkem soustavného zanedbání Dal
macie vídeňskými vládami. Kdyby se Dalmaci
pod rakouskou vládou vedlo jen trochu obstojně
neutíkala by z Rakouska.
doktor
Ivčevič
Klaič
Dulibič
Zaffro
Beck
Štěpán
Dalmac
Praha
Dalmacie
Rakousko
Uhry
Chorvatsko
23
title
Politické zprávy zahraničné.
24
article
V Praze, 19. ledna.
Praha
25
article
Rusovo pozorování českého života.
Profesor varšavské university Petr Zabolot
ský delší dobu eestoval po slovanských zemích,
a co v nich pozoroval, ukládá nyní v orgánu Slo-
vanského spolku petrohradského. S Čechy začal
a věnoval jim prvé dvě stati. Pozorování takové.
zakládajíc se na srovnávání, bývá velmi poučné.
Proto obeznamujeme obecenstvo s hlavními jeho
výsledky.
Podav stručně charakteristiku národního če-
skéhc obrození, pisatel přistupuje k revisi stupně
kultury, kterého Čechové dosáhli v přítomné
době. Vzdávaje zaslouženou chválu „Ústředn
matici školské“, promlouvá o obecném školstv
a obdivuje se jeho výši. Srdce ho bolí, když po-
rovnává městské i vesnické školy v Čechách
s ruskými, líbila se mu úcta, které se těší české
učitelstvo u občanstva. Přichází ke kritice. Vytýká
především, že česká nižší škola je nucena užívati
učebnic, podrobených přísné filtraci v rakou-
ském ministerstvě. Čítanky se vyznamenávají
nadbytkem materialu o Habsburcích, o něme-
ckém heroismu atd., ale o Komenském, Jiřím
z Poděbrad, českých buditelích jedva se v nieh
děje zmínka, a jména Husovo, Jeronymovo atd-
docela se zamlčují. V zeměpise a dějepise za
nedbává se mimorakouský svět, o Rusku jsou
české dítky poučovány tendenčně. Mechanisace
české obecné školy je přílišná a potřebuje re-
formy. Také je třeba omeziti klerikálný vliv na
školu a lživé (rakouské) vlastonectví. Jinak je
možno obecné škole české záviděti výše, na
kterou se vyšinula.
Rusův
Zabolot
Čecho
Habsburk
Komenský
Jiří
Husův
Jeronymův
Čechy
Poděbrady
Rusko
26
article
Také odbornému školství českému vzdává
hold. Avšak střední a vyšší škola česká nestojí
nad ruskou. I tu vytýká, že vědomosti o cizích
zemích a národech jsou velmi slabě (a nejslabší
ovšem o Rusku a Slovanstvu). Střední školstv
ženské jest u Čechů docela zanedbáno. Mají je-
dině ženské gymnasium, „Minervu“.
O stycích studentů vysokých škol českých
s profesory praví, že jsou daleké a úřadní, ovšem
ne vinou studentů. Život českého studentstva
v přirovnání s pražským němockým jesť účelný
a ideový; buršáci naproti tomu tráví mladý věk
v krčmách a rvačkami.
Přichází k žurnalistice, již nazývá školou
dospělých. Čtení novin je v Čechách velmi roz-
šířeno a tisk má velký vliv. Nejen měšťan, nýbrž
i sedlák předplácí si svůj laciný časopis. V každé
vesnické hospodě je několik novin. Hlavními
čítárnami jsou kavárny po městech i městečkách.
Čecho
Minerva
Rusko
Čechy
27
article
Redaktor a novinář u Čechů mají tak vlivnou
kathedru a tak hojně posluchačstvo, že ani pro-
fesor vysoké a střední školy, ba ani učitel nižší
školy nemají tolik posluchačů, následovatelů
učedníků, jako jich mívají představitelé tiště-
ného slova. Vadami českých novin jsou: stran-
nický duch, jenž je vůbec silný u všech slo-
vanských národů, příliš časté pořádání osobníeh
účtů na sloupcích novin, zvláště ale nedostatek
poučení o jevech zahraničného života, o nichž
české noviny nemají zpráv od vlastních dopiso-
vatelů z té neb oné cizí země (?), ani ne z původ-
ních pramenů, nýbrž obyčejně z němcekého
tisku, jenž sám nebývá nestranný. Všecky tyto
nedostatky, dohromady vzaty, ovšem snižuji mo-
ralně národní význam českého tisku, až na ně
které světlé vyjímky. Hluboce vzdělaní a kri
tičtí lidé arci snadno odděli dobré semeno o
plev, ale široké massy gramotných, ale málo kri-
tických občanů uvádějí se tím způsobem v blu
atd. Záliba Čechů v kavárenském a hospodském
způsobu života, vášeň ke čtení nejnovějších
zpráv při sezení v kavárně po celý večer, maji
za jeden ze svých následků, že české obecenstvo
dává přednost krátkým článečkům novinovým
před čtením knih, k němuž je zapotřebí více
času a napjatější pozornosti; odtud vzniká ve-
liká širokost, ale při tom mělkost poučení o roz
manitých otázkách politiky, dějin, literatury atd
Knihy české, že je po nich malá poptávka, jsou
poměrně dražší, což je často činí nedostupným
těm, kdo by je rádi měli a čítali.
Čecho
28
article
Poláci na Ukrajině.
Poláci na Ukrajině.
Paní Anna Kossakowska v polském „Dzien-
níku Kijowskiem“ líčí poměry, jak dosud na
Malé Rusi byly a jak se nyní utvářejí.
Školy byly dotud ruské, ale polské děti
v nich nehněteny. Žák nebyl pronásledován
proto jedině, že je Polákem. V gymnasiích žáei
Poláci volně spolu směli rozmlouvati polsky a
nebyli proto vypovídáni ze školy. Polským kně-
žím nebylo svobodno obraceti pravoslavné na
katolickou víru, Poláci nesměli kupovati půdu.
ale polskosť domácnosti byla nedotknutelná. Do-
ma polšti rodiče směli po vůli vzdělávati děti své
v polském jazyku, v polském duchu a v katolické
Nyní Polákům dáno právo domáhati se, aby
jejich jazyku bylo vyučováno v gymnasiích, ale
dosud se o to nikdo nestará. Zřizují se sborové
lekce polského jazyka za plat báječně malý, ale
málo je přihlášených. Divadlo polské v Kyjevě
dosud svítilo prázdnotou a teprve nejnověji zvá-
bilo k sobě obecenstvo tím, že začalo dávat
kluzké pařižské frašky. Inteligence polská na
Ukrajině nemá zájmu o vážné umění. Na ven-
kově tu máme mnoho zesedlačilé šlechty pol-
ské, ale ji zbyla jen oddanost ke katolické církvi
ke všemu ostatnímu polskému je lhostejna.
víře.
Polák
Kossakowska
Ukrajina
Kyjev
29
article
Shromáždění biskupů francouzských.
Od 15. ledna zasedá v Paříži, v zámku bar
Franguevilla shromáždění biskupů, kteří se radí
jak má být organisována církev katolická za ny
nějších poměrů, nastalých po zavedení zákons
rozlukového. Usnesení schůze se konají v taj-
nosti, ale již leccos proklouzlo na veřejnost
Vatikán dosud zapověděl tvaření církevních spo-
lečností ve smyslu rozlukového zákona. Nezbývá
tudíž biskupům nic jiného nežli uvažovati, jak
by mohli organisovati svůj kult na základě shro-
mažďovacího zákona z r. 1901. Je pochopitelno,
že lze tvořit podobného druhu církevní spolky,
ale je sporno, zda-li má vláda právo beze všeho
témto spolkům přenechávati kostely. Kostel není
soukromá shromažďovaci místnost. Budou-li chtit
církevní spolky utvořené dle zákona z r. 1901
použíti kostelů k veřejným bohoslužbám a ni-
koliv se omeziti na provozování soukromých ob-
řadů, musí se přece jen podrobiti ustanovením
zákona rozlukového. Biskupská konference může
přijíti tudiž jen k přesvědčení, že nelze spokojiti
se pouze spolkovým zákonem, dokaváde Vatikán
se nerozhodne vzdáti se veřejných bohoslužeb
a dokud se neuspokojí organisací pouze soukro-
mého kultu. Biskupové ve značném počtu jsou
přístupni jistým kompromisům a nesmítlivé sta-
novisko Vatikánu nenalezá u nich dosti nadšeného
ohlasu.
Paříž
Vatikán
30
article
Marokko.
Podle spolehlivých zpráv »Tempsu« z Tan-
geru zastavila vláda marocká operaci vojenskou
proti Raisulovi a dokonce prý zahájila vyjedná-
vání s pověstným náčelníkem lupičů. Ministr
války El Guebbas očekává odpověď šerifova dvoru
na návrhy Raisulovy, jehož přátelé se chtějí po-
drobiti. V kruzích diplomatických se velmi ostře
odsuzuje tento nový postup, jenž znamená, že
vše má ostati při starém. Tím je na bílední
nemohoucnost Maghzenova a není naděje na
změnu anarchie v kraji tangerském.
»Daily Telegraph« si dává telegrafovati
z Tangeru: »Za velkého sběhu lidu dopraveni
byli do mésta zajatci z bandy Raisulovy. Byli
spoutáni a pokryti ranami, křičeli: »Bůh ochraňuj
našeho pána AbdulAzize, ať nás stihne zaslou-
žený trest za to, že jsme následovali prokletého
Raisula!«
Temps
Raisulův
Abdulaziz
Maroko
Tana
Tanger
El Guebbas
Maghzenův
31
article
Polská školní stávka.
Polská školní stávka.
Bezohledné nastupování proti rodičům i dě-
tem, kteréž se zúčastní z čisté lásky k národu
stávky školní, rozpěnilo krev i v některých čá-
stech tamního chudého lidu polského měrou
bouřlivou. V jedné vesnici pobliž Toruně byla
ve škole vytlučena všechna okna školní budovy
a dvéře proraženy, Učitel hrozil revolverem zá-
stupu, načež se tento rozptýlil. Druhého večera
shromáždili se před školou Poláci s cepy a ho-
lemi, ale k násilnostem nedošlo.
750.000 otiskův řeči.
Dernburgovy řeči o německých osadách
byly lipskými »Neueste Nachrichten« vydány ve
zvláštním otisku. Ač řeči ty známy jsou již ze-
vrubně z veškerého tisku německého, přece musil
list zmíněný pořiditi 750.000 zvlášt. otisků. Ovšem
jest to důkazem, že mezi německými voliči jevt
se silný zájem pro osadní politiku, ale nikoliv
ještě důkazem, že interes ten projeví se za v-
leb ve smyslu vládním.
Kitchenerova nehoda.
»Reuterova kancelář« sděluje z Bombaye,
že vrchní velitel indické armády lord Kitehener
unikl s těží vážné nehodě. Za cvičení v okrsku
Poona uvázl kůň Kitchenerův jednou nohou
jámě a sřítil se se svahu zvýší 14 stop.
Kitchener vsedl opět na kůň a pokračoval
inspekci přes těžký otřes, jejž utrpěl.
Dernburgův
Kitchenerův
Reuterův
Kitehener
Toruň
Púna
Kitchener
Neueste Nachrichten
32
article
Rok činnosti Svazu osvětového.
Rok činnosti Svazu osvětového.
Rok tomu, kdy popudem Národní rady české
vznikl v národě našem Svaz Osvětový, nová organi
sace kulturní velikého významu celonárodního. Došlo
se k přesvědčení, že nutno je dosavadní činnost n
poli vzdělání lidu sjednotiti a rozšířiti a poznalo se,
že je potřebí vzdělávání nejširších vrstev lidových
organisovati a dle určitého programu pěstovati.
Dobře objasňuje účel a význam Svazu osvěto-
vého přednáška prof. dra. J. Čelakovského, která při
ustavující valné hromadě Svazu osvětového dne 6.
ledna 1906 byla konána a potom v 5000 exemplářích
nákladem S. O. vydána a spolkům a jednotlivcům
rozeslána
První starosti byly přirozeně organisační a dosu
ještě zabírá organisační úsilí většinu práce.
Členové výboru Svazu, zaslupující všechny nej-
důležitější ústřední spolky vzdělavací v národě našem,
rezestoupili se do čtyř odborů pracovních, jež jsou:
přednáškový, knihovní, umělecký a organisační. Od-
bery vypracovaly podrobný progam osvětné práce
v národě našem. Programy vydány ve způsobě bro-
žury a slouží výborně za informaci všem vzdělavacím
spolkům a udávají směr vzdělavací práce okresním
místním vzdělavacím sborům a spolkům. Rozdány
byly každému na požádání a rozdáno jich dosud více
než 1000.
Organisování vzdělavací práce počalo výzvou
k utvoření okresních a místních vzdělavacích sborů.
profesor
doktor
J Čelakovský
S O
svaz osvětový
svaz osvětový den
výbor svaz
33
article
Pořádány okresní výbory a městské rady za svolání
přípravných schůzí, při nichž by všechny vzdělavací
spolky společně s autonomií a veškerou inteli gencí
se shodli, kterak by dle místních poměrů vzdělavacl
práce nejlépe dala se spoládati a podnítiti.
Na mnohých místech utvořeny vzdělavací sbory
okresní ze spolků a autonomie, někde vznikly nově
sbory místní a někde dosavadní orgapisace přejaly
ochotně úkol sboru Svazu osvětového. Vzděla-
vaci sbory jako odbočky Svazu osvělového nebo
jako vykonavatelé úkolů jeho jsou zřízeny dosud:
v Berouně, Českém Dubě, Domažlicích, Hradci Krá-
lové (Veřejná čítárna Palackého), Hořicích, Humpolci
Kostelci n. Černými lesy, Kostelci nad Orlicí, Kla-
tovech, Kouřimi, Křivoklátě, Litomyšli,., Lomnici nad
Popelkou. Lounech, Miletíně, Mnich. Hradišti, Mlade
Boleslavi, Nepomuku, Nových Benátkách, Písku, Po
děbradoch, Plzni, Rychnově nad Kněžnou, Říčanech
Sobotce, Strakonicích, Sušicích, Úpici. Místní vzdě-
lavací sbory Svazu osvětového jsou v Bubenči, Chol
tlcích, Uhřiněvsi a Veltrusích.
K ustavujícím schůzín vysílán delegát Svaz
osvětového. Na Moravě přikročeno popudem Svazr
osvětového k utvoření zemského vzdělavacího sbor
pro Moravu a Slezsko. Práce přípravné jsou vykonán
Beroun
Domažlice
Hradec
Hořice
Humpolec Kostelec
Kostelec nad Orlice
Kl
Kouřim
Křivoklát
Litomyšl
Lomnice nad Popelka
Louny
Miletín
Mlade Boleslav
Nepomuk
Nová Benátky
Písek
Plzeň
Rychnov nad Kněžná
Strakonice
Sušice
Úpice
Bubeneč
Uhřiněves
Veltrusy
Morava
Slezsko
svaz osvětový
Český dub
Palacký
Říčany Sobotka