Ročník XXXVII.

HOSPODÁRSKÝ LIS

Str. 411.

U nás a v cizině. Není tomu tak příliš dávno, kdy poprvé ru- chadlo v Rybitví zapuštěno do země, aby „zhob- lovalo“ poprvé půdu. Za tu dobu, jak veliký pokrok, jak velikou přeměnu s tím naším rolní- kem prodělal i náš národ, prodělal celý vzdě- laný, intelligentní svět! Dnes motor výbušný po- číná konečně zastávat u nás i koně v polních pracích. Ale nejde pokrok všude tak rychlým krokem čím vzdelanější lid, tím rychlejší jeho pokrok, jeho vývoj. V jižních Uhrách, v Bosně, malorol- níci dodnes mlátí ještě obilí vyšlapováním do- bytkem neb v sedě vytloukají jej zvláštními tlu- kadly. A ještě hůře na Balkáně, kde většinou při stavbě nářadí, vozů, převládá výhradně jen dřevo a místo práce řemeslnické — nerci-li to- vární — převládá venkoncem výroba domácká. A nejen na jihu i na východě od nás: ve Vý- chodní Rusi, záp. Sibiři přijdem do týchž poměrů. A na západě jest to samé; již Španělsko je za- nedbané, všude arciť ne, ale celkem jsou rol- níci tamní přec daleko, daleko za na- ším lidem rolnickým. A nejinak v Portu- galech. Ani zde rolníci nevyužitkují př.- rodních pokladů klimatu a půdy jako u nás. Jak jsou tam pokročilí rolnici viděti na našem obrázku čís. 189. zná zorňujícím tamní spřežení horské. Od Bosny si taková soupřež ničím nezadá.

Zvířata tam mučí v nepraktickém jhu, k pohánění používá se holi s bodcem místo biče — zrovna jako před tisíciletí- mi v době římské. Zacházení s dobyt- kem je tam surové, bezcitné. Kraje ty u otevřených bran světových, vzdor- moři a přiměmu styku se světem jen málo liší se — co polního hospodářství se týče — od dob středověku. A přeplujeme-li úžinu Gibraltarskou a podíváme se ještě dále na jih, na hospodářství domorodých Arabů, v Su- danu: ještě hůře. Arabu milejší je krva- vé řemeslo válečné než pluh mírnéa pokojné práce, raděj usedne si k plné míse; násilím zmocní se cizího hotové- ho výrobku, než sám k základu svého blahobytu volil by klopotnou práci, než by vydal pot. Odpornou jemu práci jako muže nedůstojnou předává otrokům a svým četným ženám. A kde okolnosti přinut jej vybočiti ze sladké lenosti, „sole to jeho ži- vota“, tam děje se to prostředky, jež vymykaji se vůbec vší představě evropského zemědělce.

Role vůbec nehnojí, půdu k setí přípraví jen po- škrabáním nejsvrchnějšího povrchu primitivními dřevěnými háky, k orbě používá se zvířaty i síly svých žen, dětí, otroků. Pracuje jen s odporem a nerad. A ještě hůře jižněji: v Abesinii, zde provozuje se sice také orba, ale hlavní hospo- dářské těžiště spočívá zde vlastně — podobně jako u Arabů — v stromaření, v sadařehí stro- movém pomocí rýče, motyky a nůžek, jimiž ple- velovitý podrost křovinný se přistřihává a tak se v stínu kultur stromových dusí Nepřítelem kultury jest jednak přílišná zima, jednak zase přílišně teplo: končiny tropické lidstvo zlenivují, končiny polární zas vše zamořují mra- zem. Pás mírného klimatu zplodil nejkrásnější květy kultury, v zemích těch nalézá orba nej- lepší podmínky svého zdaru a zde také nachá- zíme lidstvo nejpokročilejší, rolnictvo nejdoko- nalejší. Zde také na skrovné poměrně prostoře sféroidu zemského vykázáno místo i malému na- šemu, za to tím přičinlivějšímu, vzdělanějšímu národu, rolnictvu našemu přičinlivému, jemuž ctí drahocenný pot, který se skrání perlí a v poctivé práci vědomé svých cilů prameni vod

Ddchov dle výkonnosti. nešní dobytek jest produkt vysokého vyšlechtění: ne již příroda sama pů- s pusoba vytvoření rass, věka sám. Poněvadž se jedná člověku bud o výrobu masa, buď o produkci co možna největšího množství mléka — dle poměru odbytu a cen — vypěstovány za tím účelem plemena dobytka, která žádanými vlastnostmi u vysoké míře se vyznačují a od původního plemene, z něhož všecky rassy skotu pochází. jsou svými užitkovými vlastnostmi i celým útvarem svým již příliš vzdáleny. Kde bylo asi naše dobytkářství za času tuhé roboty, za času politického úbytí a zbídačení lidu rol- nického ukazuje náš obrázek 188. Lid selsky

188. Skot selský z dob nejtužší roboty z konce XVII. století (po válce 30tileté). Obr. ani neměl času k řádnému poklidu dobytka svého, tedy o nějakém tehdá rationelním chovu skotu, ovytvoření účelných užitkových plemen nebylo řeči. Přihlídneme-li k bohatému výběru našich modernich rass, k užitkové zdatnosti moder- ních plemen vedených v knihách plemenných kde užitkovou kontrolou přesně zjišťována dojnost, přírůstek živé váhy, ani by člověk nevěřil, že podkladem moderních rass skotu byla by táž krev. Umělý výběr plemeniva kotví v tom, že béřeme plemenníky od nejvýkonnějších matek krytých nejlepšími plemenníky, rovněž z nej- výkonnějšího rodu pocházejících. Kontrolou nabývá rolnik přehledu, která dojnice, který kus píci nejlépe zužitkovati dovede a nejvíce skytá užitku. Proto výběru býka, jenž je vlastně základem celého rodu, všeho potom- stva, přísluší daleko větší péči věnovati. Býk, jenž pochází od nejlepší dojnice celé stáje, připuštěn zase na nejdojnější krávu, jest schopen — pokud o příbuznou krev se ne- jedná — zploditi potomstvo, z nějž příští dojnice na základě dědivosti vlastností vy- sokou dojivostí se vyznamenávají. Poněvadž za našich poměrů mléko dosti platí, vypěstována byla plemena a jedinci, jež možno nazvati dnes živými laktačními stroji, které jsou s to i při nedostatečném krmení spíše vlastní podstatu tělesné hmoty vydojit, než by ustaly ve své vysoce vy- šlechtěné dojivosti. Zajisté vysoce vynikající to vl stnosti moderních plemen a skotu, který vlastnostmi svými od původního plemene daleko, daleko jest oddálen. V knihách kontrolních spolků užitkových ve Východofrýžsku poznalo se, že velikou část nejcennějších zvířat kontrolních jen od několika málo vynikajících býků odvoditi lze.

Býk plemenný má na užitkové vlastnosti pro- nikavější vliv než sama matka. Dobrým býkem lze mnoho zlepšit, nevhodným bý- kem od špatné dojnice pocházejí- cího, třeba i tělesně vhodně utváře- ného ještě více možno pokazit, lze jím pokazit dojivost u celé ge- nerace příští. Z vynikajících býků simenských možno uvésti na obr. 194. zobraze- ného simenského býka Regenta; v r. 1908 z 16 jeho potomků na výsta- vě v Štuttgartě vystavovaných bylo 13 premiováno! Jeho potomci jsou v Sasku četně zastoupeni: synové, vnuci i pravnuci. V obr. 192. zob- razujeme také vynikajícího býka ple- mene hollandského z východ. Pruska „Primus“ jmenovaného, jehož po- tomci jsou v plemenných knihách východopruských vyznačeni jako nadjiné dojností vynikající. Ročni do- jivost 2.5001 mléka jest zajisté slušná a není mnoho stájí, kde tuto dojivost ve velkém průřizu od kusu docilují, 3.500 mléka roční dojivosti jest dojivost vynikající: kráva na obr. 193. znázorněná, kříženec to plemene východofrýžskéhos hollandským na- dojila však v roce 8.920 kg. mléka, kteréž mělo 3.33% tuku; to jest trojnásobná do- jivost dojivosti normální. Tvarem podobá se plemeni holandskému. Kdyby taková vynikající dojnice nedostal dostatek živin stravitelných, potřebných k tak silné výrobě mléčné, zajisté ochuravěla by. poněvadž by vydojila i vlastní podstatu svého těla. Kdo by byl letos chtěl takovéto kusy krmit dávkou záchovnou, do jara z kusů takových zbyly by mu perlovití kostlivci po- tažení koží. Úkolem kontrolního krmení jest dobré zpe- něžitelky krmiv v stádu vyhledati a špatné

Smrt hrabošům apolním myším!

Pište si korrespondenčním listkem o zajímavý cenník s „Domnácim rádeem