ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 2b3cd770-661b-11dc-9a1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 27 celkem · entity: person 70, place 62, org 2, work 1
1 masthead
Strana4
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
6. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 215.
5 article Moravské punktace.
Moravské punktace. Z Brna, 5. srpna. Druhý článek dra. Stránského o mo ravském vyrovnání v dnešních »Lidových Novi nách« v podstatě zní: Zdá se býti psáno ve hvězdách rakouského nebe, že národ český svými zvolenými po slanci v žádně zemi koruny česk nesmí míti absolutní většinu. Avšal většinu s velkostatkem tak kvalifikovaným, jak jsme předešle naznačili, s velkostatkem, v něma zasedati bude asi 5 prelátů a jenž flankován bude ještě olomouckým arcibiskupem a brněn- ským biskupem, takovou většinu strana lidová jako strana dbalá pokroku u budouenost národa uzákonit nemůže. Nota bene takřka na věčné časy . .. My jsme nestvořili nynější volební řád. nejsme tudiž za něj mravně zodpovědni. Avšal za nový, stejně zpátečnický volebn řád byli bychom zodpovědni. Jak drahou jest nám národnost, za svo bodu, volnost a osvětu nesmíme ji vyměniti A konec konců bychom onu velkou cenu vy platili, kdežto želaného vývoje národ nostního by se nám ani nedo stalo Ovšem s většinou v plné sněmovně spojen jest také ústupek naší většiny v zemském výboru, což na první pohled velice padá na váhu. Zemský výbor vlastně a nikoliv zemský sněm tvoří zemskou vládu. Zemský výbor jest výkonným orgánem sněmu, on spravuje zemi, jmenuje úřadníky atd. Avšak i zde má dojíti ku platnosti zásada Němců, že žádné národní straně nemá připadnouti většina. Ne- boť nový zemský výbor má pozůstá- vati ze sedmi členů tak, že v šechny tři kuric, a sice česká, německá velkostatkářská zvoli po dvou členech a plná sněmovna sedmého.
Stránský Noto Brno Novi
6 article
Ten tedy připadne většině sněmovny, tedy nám Čechům, a poněvadž kurie velkostatku voliti musí své dva členy dle soustavy proporcionální. tudiž 1 německého liberála a 1 konservalivce, měli bychom opět jem ve spojení s kon servativním velkostatkem většinu čtyř členů proli třem Němcům. Avšak zde nelze zapomínati, že onen sedmý, plnou sněmovnou z Čechů zvolený člen, může býti zvolen jen za pomoci zklerikalisovaného velkostatku, že tudí bude musit býti naším klubem praesentován klubu konservativního velkostatku, má-li pro něho býti docílena většina. Co taková praesen- tace znamená, leží na dlani. Nemáme tudíž v volbě svého třeliho člena volných rukou a jsme i zde poukázání na milost i nemilost církevních hodnostů. Ke všemu tomu přistupuje ještě požadavek Němců, aby i zemský výbor ve svých záležitostech národnostního rázu dělil se na odbor český a německý a aby veškeré tyto záležitosti a jmenovitě veškeré školní a s nimi spo- jené osobní otázky zpracovány byly zemským výborem jen a výlučně v odboru dotyčné ná- rodnosti. A v takto vykuchaném zemském vý boru máme míti — pochybnou — většinu!« Na konec připojuje dr. Stránský pro lepší přehlednost ještě obrazee složení nového sněmu dle posledního sprostředku- jícího návrhu: Volební skupina
Čecho Němec Stránský
7 article
Češí Němci
Němec
9 article
I. Virilní hlasy a) biskupů b) rektorů techniky . .. II. Velkostatek (Volba dle soustavy propor- cionální) . . . . . . III. Obchodní komory (Volba dle soustavy propor- cionální) . . . . .. IV. Zemědělská rada . s V. Mésta . . . . . . VI. Venkovské obce .. VII. Všeobecná kurie (tak zvaná pátá) Celkem . . . - Kuriátní veto je protikladem principu vět- šiny a bez většiny není žádný zákonodárný sbor možný. Toho svědky jsme byli živými na říšské radě, jež stala se hromadou řvavců, jak mile Němci prohlásili, že není žádné zásady majoritní. Nicméně přistoupili jsme zásadně k jednání o zavedení kuriátního veta, jednak abychom prokázali svoji ochotu k želanému smíru, jednak také, abychom dokumentovali, že se nám nikdy nejednalo a jednati nebude o ně- jaké znásilnění némecké národnosti.
V Mésta Němec
10 article
Avšak věci přišli jínak. Němci dali ve svých požadaveích kompetenci kuriátního veta ta kový rozsah, že český člověk n Moravě nemůže nikdy jejich sta- novisko sdileti a v otázce změny zem ského volebního řádu a zemského zřízen chtějí kuriátní veto uděliti také kurii velko- statku, takže zatarasí každý pokrok politický i když by se o něm jednou Čechové s Něme dohodli. Návrh referenta pro kuriátní veto barone d' Elverta obsahuje ve příčině kompetence ku- riátního veta následující ustanovení: Právo všech tří kurií kodporu. § 10. Každá ze tří. kuril může podat odpor proti usnesením sněmu, kterými by na- stala změna zemského řádu, řádu volení do sněmu zemského a přítomného zákona. Tež může každá ze tří kurií podati odpor proti zařizení takových voleb ve sněmu, po případě v kuriích, které by neodpovídaly ustanovením tohoto zákona. Právo národních kuril kodporu § 11. Kurie německé a české národnost mohou kromě toho podati odpor A. Proti usnesením, kterými by změněný byly následující zákony: 1. Zemský zákon ze dne . . . . . ., jenz se týče zemské školní rady; *)
Němec Čecho Elvert český člověk můj Morava
11 article
*) Zde jsou míněny ony zákony, o nichž se má státi shoda a kterými tyto korporace dle národ- nosti mají býti rozděleny. 2. zemský zákon ze dne . . . . . „, jenž se týče okresní školní rady; 3. zemský zákon ze dne . . . . ., jenž se týče zemědělské rady; 4. zemský zákon ze dne . . . . ., jenž se týče užívání jazyka při úřadech samosprávných 5. zemský zákon ze dne . . . . ., jenžse týče dle národností rozděleného obstarávání správy záležitostí školních, pokud tyto spadaj do působnosti zemského sněmu, pak stanoven nákladu na vyučovací účely každé z obou ná- rodností ; *e) 6. zákon ze dne 15. března 1864, jen obsahuje obecní řád a řád volení v obeích na Moravě; 7. statut pro zemské hlavní město Brnoz dne . . . . ., pak zemské zákony, kterými byly vydány statuty pro města Olomouc, Znojmo,J hlavu, Uh. Hradiště, Kroměříž . . . . B. Proti usnesením, kterými: 1. přivoditi by se mělo zřízení učilišť, kter nejsou školami povinnými, v některé obci, jejíž zákonné zastupitelstvo by proti tomu odpor po dalo k zemskému sněmu; 2. kterými by se měly odňati nebo ztenčit příspěvky, klerě, než zákon tento platnost nabyl, byly povoleny učilištím státním, zemským nebo soukromým; 3. kterými by mělo se přivoditi sloučen nebo rozloučení obel proti vůli zákonného za stupitelstva alespoň jedné z obcí zúčastněných C. Proti usnesením, která by se snad hodlala učiniti v příčině vydání zákona, jenž se týče okresních zastupitelstev, a v případě, že by tato byla uzákoněna, proli usnesením, kterým by takovýlo zákon měl býti změněn. I samému baronu Chlumeckému je návrh shora uvedený silným tabákem a on viděl se nucena dotyčně dvou v kompetenci vet spadajícíoh předmětů podati zproštředkujieí návrh.
Chlumecký Morava Olomouc Znojmo Uh Kroměříž
12 article
Z Brna, 5. srpna. (Telel. zpr. »Nár. Listů.-) Na schůzi voličů v Jevíčku posl. dr Žáček v sobotu pojednal opětně o mo ravské akci vyrovnávací. — Z řeč jeho zasluhují pozoru tato místa: Vzhledem ke změně volebního řádu zem ského, že žádali jsme v elaborátu mém, aby poslanci českého lidu měli na sněmě sami o sobě většinu, jakož vyplývá to spravedlivěz počtu a postavení našeho v této zemi — vy jednávání o přiznání většiny takové s končil však bezůspěšně. Namítnuto nám že jako v jiných zemích této poloviny říše velko statek má zaručeno vynikajíci postavení a jako že tam nikde ještě nebylo zkráceno an odstraněno, a jako že dále ani Čechově v krá lovství nemaji většiny bez velkostatku, aniž Němci na snémě našem bez něho, také pr nás nelze zásadného převratu způ sobiti a zastoupení velkostatku jako velko statku zkrátiti. Přiznána nám jen e ventuáln většina se zástupei konservativního velko- statku, a jakkoli ani tu není věc definitivné ujednána, přece dle pravdy uvádím, že řekli jsme na nabídku onu, nebude li počet konserva- tivních velkostatkářů v poměru k nám příliš velký, t. j. nebude-li se budoucí počet s amýeh poslanců českého lidu přílišn o dchylovati od nadpoloviční vět šiny, že pak za jistých jiných ještě okolnost mohli bychom projeviti svůj souhlas s arran- gementem takovým .- Ale tu namítá se nám, že to učiniti ne- smíme a že jen takovou opravu volebního řádu zemského smíme přijati, která by poslanc ům českého lidu samým o sobě za- ručovala většinu náležitou a ne stane-li se to, třeba se rozejit. Ale dnes neběž o to, rozhodovat mezi »buď — anebo« — dnes neběží o to, chtit buďlo většinu česko- velkostatkářskou, anebo česko-lidovou — dnes ta prvá se nám nabízí, ta druhá však jest in parlibus infidelium — a tu arci politik reální.
Čechův Němec Brno Jevíčko
13 article
národa svého a jeho zájmů obhájee opravdový nehledící na přízeň či nepřízeň chvilkových strannických chtíčů, zcela jinak o věci mus souditi .. Jeden list se ozval: »Zaveďte všeobecné rovné hlasovací právo, zrušte volební privilej velkostatku a máte ohromnou většínu na sněmu hned!« Ale to není rada, to není prostředek nýbrž také jen opět — cíl. Jak to jen zavést jak to jen zrušit — o to běži! Kdyby závisel to pouze od našeho chtění, už čtyřieet let mohl jsme míti zdreující většinu na sněmu, my po- slanci českého lidu, bez konservativních velko statkářů, bez ústupků, bez »smiřovaček« — a také v Čechách by to podobně už mohli míti — ale to přece pro opravdové intelligenty nen snesitelnou řečí. (Souhlas.) Či myslíte, že císni k vůli vám zruší velkostatkářskou privilej oktro- jírkou?
Čechy
14 article
A když nebude oktrojírky, tu musí být o tom sněmovní jednání — a tu přece pro každého, kdo zřízení naše zemské zná — a kdo o našich moravských věcech tonem tak kantorujíeím se vyslovuje, měl by je přece znát — jest zřejmo, že máme zde jako v Če- chách atd. platné veto kvalifikované většiny. a že ta čtvrtina poslanců vždycky by se našla, která by takové změny odehodem zamezila — nemluvě ani o tom, že ti, proti kterým změny ty by příkře čelily, nyní i pro dohlednou bu- douenosť, dojde-li k boji, mají a budou i na- dále míti většinu na sněmu. Bohužel jest tomu tak, přátelé — já se z toho nikterak ne- těším — mně by bylo dojista nepoměrně mi- lejší, kdyby pání Pražané měli pravdu, a ni- koliv já — takové porážky velmi rád byeh oželil i celého sebe bych milerád za ni obě toval — — ale pravda jest pravda, skutečnost jest skutečnost. S jistého místa řeklo se, že kdybychom mohli doefliti podobné většiny jako na sněmě českém, mohli by si to vysvětliti a souhlasiti. — ale my prý za slabší většinu poskytnouti chceme- národním odpůrcům svým veto tak rozsáhlé, že by tím — jak už dříve naznačeno — nespravedlivý německý Besiztstand zabezpečen byl na věčné časy, a národní vývoj náš další na vždy zadržán. Tvrzení toto však v této své přehnanosti není pravdivo, ani co se týče něme- ckých požadavkův samých. Ani ta německá zvůle a nenasytnost nežádá toho, aby pro bu- **) Mlá se za to, že dojde ke shodě ve pří čině této.
Pražan
15 article
doucnost vše, co národně a osvětově potřebu- jeme, vázáno bylo na souhlas německý. A my sami na pranic tak obmezujícího nepřistoupilia nepřistoupíme. Veto, pokud by snad bylo přija- telno, nemůže sahati dále, než platí fakticky dnes na základě ustanovení zemského zřízení o nutné většině kvalifikované při návrzích na změnu zemského zřízení a zemského volebního řádu. Veto tedy pro vyrovnávací zákony v tomto smyslu lze povoliti, ježto na daném slavu věc nemění se tím nic in peius. Namlouváli se však kýmkoli, že chtěl připustiti veto, které by veškeren národní vývo další na Moravě zamezovalo, jak školský, tal obecní, tak aby vše to odkázáno bylo na mi- lost a nemilost odpůrců, tu námitka a výtka taková naprosto jest vymyšlena. Jest pravda, Němci žádali, že kromě ško povinných, t. j. obecných, nesmí býti v žádn obci zřízena škola vyšší (střední, odborná atd. proti vůli příslušného obecního zastupitelstv Jest pochopitelno, že Němci to chtěli — jiste obavy jejich ženou je i k takovým přílišno stem — my však ihned a nečekajíce teprve posthumních rad, postulát ten jako zhola n přijatelný jsme odmítli, poněvadž jest nespra vedlivý a nerozumný, příče se přirozeným po měrům a potřebám. My, jak řečeno, nejsme proti vetu veskrze — jest to obranná zbraň dvousečná — a jakože my ehceme míti zaručeným nerušený pokrok svůj- tak ani jim záruk stejných odpirati nemůžem a nemíníme. Proto také řekli jsme, že na při klad středních jejich a podobných škol prot jejich vůli nikdy bychom po nastalém vyrovnán o své újmě nezrušovali, vždyť každá škola trvá jen potud, pokud jsou pro ni dány přirozené podmínky a proti souchotinám není léku.
Němec Morava
16 article
Nemůžeme nikterak a za žádnou cenu při stoupiti na zmíněnou už žádost, aby zřizování středních a jiných vyšších škol záviseti měle od vůle a zvůle toho kterého obecního zastu pitelstva. Jakým způsobem by tedy pokrok náš ná- rodní za takových okolností novou úpravou po- měrů měl býti zamezován a hacen, nevím, tím méně, jak by to mělo zhoršiti stav dnešní, kdy v potřebách svých školských odkázáni jsme na německé okresní školní rady, na německou zemskou školní radu, na německý zemský výbor a německý zemský sněm! O tom pro nésti soud ponechávám klidně celé veřejnosti. Vzhledem k tomuto stavu věci, přátelé velectění, mohu vysloviti jen důtklivé přání, aby nedala se z pokusu vyrovnávacího u nás věc politického strannictví. Mohu jen raditi: Setrvejme v poradách vy- rovnacích, vynasnažme se se své strany upřímn o jejich zdar, ohledně pak Němeů vyčkejme co sami udělají, co přiznají nám či nepřiznaj z práv, na něž plný nárok máme Myslíli kdo, že rozbitím akce nynější po měry naše by se zlepšily, tu pro naději takovou podstatných příznaků nevidím žádných. Ne z ně- jaké malomyslnosti, která byla a jest mne vůbee daleka, říci musím naopak, že na to, co snad nyni můžeme získati — pravím snad, poněvadž némecký souhlas není nikterak ještě jistý — za změněných, za rozvrácených poměrů několik aspoň let musili bychom čekati a namáhavě oto usilovati
17 article Otevření trati Čerčany—Kácov.
Otevření trati Čerčany—Kácov. Počátkem dvacátého století otevírá se Sá zava světu. Kus českého kraje plného krás lesů, kus kraje s bohatými vodními silami, su- rovinami a četnými nevyužitými silami pracov- ními, kus kraje stvořeného pro letní zátiší pro rozvoj průmyslu, v poblíží hlavního města a v bezprostředním sousedství k průmyslovému severovýchodu. Nelze těžko určiti, jak asi bude souditi o tomto opozděném činu národní ho- spodář budoucna — nám však vinu toho ne- přičte. Co práce bylo třeba, co námahy,c úsilí, co bylo nutno překonati překážek nez došlo k uskutečnění věci, která by se rozuměl sama sebou v každém jiném státě, kterému jen poněkud není hospodářský rozvoj lhostejným — ale zase ta stará pohádka: šlo o kus če- ského kraje. A tak stalo se jako obyčejně dlouho se uvažovalo, jednalo a konec kone musili jsme si pomoci sami. Královstvi české svými slabým finančními silami vykonalo toto dílo hospodář ského významu nemalého a jen jemu m Sázava co děkovati, jemu a intere- sentům. Pomoc státu byla minimální a tu za přímo ubohý příspěvek 8% nadiktovalsi stát podmínky, které v nejednom směru víc vadí, než mohou vůbec kdy i státu prospěui Historie samechovského nádraží, polože- ného uprostřed liduprázdného obvodu, vyzbroje ného vodní stanicí pro 72 parních strojů, vy stavěného nákladem 160.000 K z důvodů »stra- tegických« mluví za celé řady jiných fakt. Ale k čemu kaliti radostnou jinak udalost Sázava dostala druhý díl své tratě a n třetím (Kácov-Světlá) se brzy začne pracovati. Za- kopaná hřivna vyhrabána a čeká, abychom ji vy- užili. Čeká na zúrodňujíeí působon českého kapitálu a české práce.
Čerčany Kácov Sázava
18 article
Zde vzcházejí nám nové povinnosti. Otevřel jsme si Sázavu, zachovejme její síly, její bohat- ství a její krásy pro sebe. Toť úkol nejbliž- šího budouena. Další dá splavněné Labe a kana- lisovaná Vltava. Včera v ponděli o půl deváté vyjel prvý vlak z Čerčan po nové trati. Ozdoben vez oficiální hosty. Zemský výbor vyslal pp. vrchního inženýra Pražáka, inženýra Rudyše, revi- denta Valentu, dostavil se poslanec dr Fořt, místodržitelství zastupoval místodržitelsk rada bar. Heinold, státní dráhu pp. vrchn inženýr cís. rada Kopista, vrchní reviden Guber, vrchní komisař Talpa a adjunkt Pokorný, za interesenty účastnili se pp. kon- cesionář F. hr. Šternberg, majitelka panst sázavského pí. Schwarzová se svým synem, vrchní inženýr Hauser, inženýr Stuchl majitel skláren Kavalír, notář Sláma, po slanec Prokůpek a j. V prvé stanici Po dubi uvítán vlak starostou panem Strejč kem, jemuž poděkoval pan hr. Šternberg- Na nádraží koceradském pozdravení účast- níci prvé jizdy starostou panem Kopřivou a vrchním správcem panem Veselým, jimž odpověděl opětně pan koncesionář dráhy. »Vojen- ská« stanice samechovská valného uvítání nepři- chystala, vojska v ní nebylo a jiných nadšenců nenalezlo se vůbec. Mimo zastávku P is ko
Rudyš Valent Heinold Kopista Pokorná Šternberg Schwarzová Hauser Stuchl Kavalír Prokůpek Strejč Kopřiva Veselá Sázava Vltava Čerčany Šternberg doktor Fořt
19 article
čely vjel vlak na nádraží sázavské. Sázava se k uvítání pěkně připravila. Nádraží přeplněno bylo místními spolky a obyvatelstvem a celým tím přijetím vanul duch takové srdečnosti a roz tomilosti, že jen neradi jsme po chvíli určeno opouštěli stanici, z které se nám rozvíral po hled na kout, jakých v Čechách málo, Starosta okresní p. Kohora a p. městský tajemníl Stránský uvitali v čele zástupců samosprávy účastníky prvé jízdy. Památce zasloužilého pra- covníka, zemřelého p. B. Sch warze, majitele velkostatku sázavského, dostalo se zde vřelé a jistě povinné vzpominky. V Převlakác uvítal prvý vlak starosta p. Jůza, ve Štern bergu, který se ladně vyzdobil, starosta pan Fořt a na poslední stanici, Kácově, říd. učite p. Klima. Řečníkům odpovídal hr. Štern- berg a míst. rada bar. Heino ld. Byla to krásná cesta po břehu Sázavy, již nová trať nikde téměř neopouští, údolím vroube- ným lesy, vonícím lukami a okouzlujíeím svým půvaby. Každou chvíli nová scenerie a každá svého zvláštního rázu, sytá a plná a při tom tak úchvatná. Hláska, Stará Dubá, Pirk- štejn, Šternberg černají se z lesů, pa mátky staré slávy české, prvé tři v zříceninách poslední zachovaný a obývaný. A tak byste nej raději opustili vlak a zatoulali se hluboko d těch Iesů, šli údolím a stráněmi, z nichž vane sila a klid. A přece tak dlouho opuštěn ten ku českého ráje. Snad nyní bude lépe. Průmyslu zde velmi málo. V Čtyřko lech pp. Čížek a Landa postavili novou továrnu v Sázavě p. Kavalír své světoznámé sklárny zdokonaluje a rozšiřuje, po stráních několik pil několik lihovarů a pivovarů, a jsme hotovi. A zatím po Sázavě odvážejí nám n vorech naše dřiví do továren německých . ..
Stránský Jůza Štern Fořt Klim Šternberg Landa Sázava Čechy Kácov Hláska Stará Dubá Pirk
20 article
Vracíme se z Kácova do Sternbergu Hr. Šternberg pozval sem účastníky do své elegantní restaurace na oběd. Víídný hostitel na krásném místě. S terassy, na níž sedíme, roze- vírá se nevylíčitelný pohled na Šternberg, který na skále tu ční. Mnohé na něm čas zničil. mnohý rázovitý pavlán strhl, ale přece jen stoj tu hrad zachován a pevný. Jeho majitel předse- vezme nyní dosti značné práce restaurační. Ve veselé náladě minul oběd. Krásná jízda a milé uvítání rozehřálo hosty, sblížilo je, hudb doplňovala hluk zábavy. Přípitky zahájil hr. Šternberg. Vzpomíná pracovníků na tomto díle, kterým stala se Sázava přístupnou světu. Hr. Šternberg a p. B. Schwarz nedočkali se této chvile, kdy jich dílo korunováno výsled- kem. Nalozli ve svých snabách hojně podporo- vatelů, kteři jim porozuměli a ve šlépejích jich pokračovali. Těm platí dík. Dnes došli cíle.
Šternberg Schwarz Kácov Sternberg Hradec Hradec
21 article
Význam dnešního dne jest veliký a hlu- boký. Mnoho zásluh přísluší vládě, zvláště však zemskému výboru u interessentům. Nechť jieh práce nese hojné ovoce. Přípitkem císaři řečnik končí. Benešovský okr. hejtman Heinz vzpo- míná arcivévody Františka Ferdinanda z Este. jemuž připíjí. Místodržitelský rada bar. H e- nold přeje si, by dnešní den byl počátkem nově, šťastné doby pro Sázavu. Kéž nová trao povznese zdejší průmysl a obchod, nechť jim dá nové vzpruhy a nové podněty. Budoucí po- kolení s díkem a láskou vzpomenou těch, kteř dnes tak obětavě pracovali. Jim připijí, jieh práci záslužné a vlastenecké. Cís. rada K- pista vzpomíná práce těch, kteří stavěli no- vou trať. Bylo jim překonati mnoho překážek úskali. Učinili tak čestně. Jim a hr. Šternber govi platí jeho připitek. Hr. Šternberg dě- kuje. Učinil, seč jeho síly stačily, z lásky k vla- sti. Sděluje telegramy zemského maršálk kn. Lobkovice, sekč. předn. Wurm- bra nda, hejtmana Kostky a řed. J. Ve- selého. Účastníky jízdy zaslány telegramy kabinetní kanceláři císařově, zemskému maršál- kovi a ministru Wittkovi. Hostiny účastnili se vedle účastníků jízdy zástupci všech interesso- vaných obcí a okresů.
Heinz František Ferdinand Jim Šternberg Lobkovic Wurm Wittek Est H e Sázava Hradec
22 article
Po veselé zábavě vracíme se zpět. Kra září odpoledním sluncem a na různých stanicíeh loučíme se s účastníky. Bylo jich hojně, jiek jmen nelze nám ani vyčísti, měli tolik srdeč nosti a pozornosti a tolik porozumění pro práci budouena. Kéž úmysly radostné chvíle nevy- vanoul Trať stavéna vzorně. Její stavba nebyla lehkým ořiškem. Až do Sázavy zapadaly skály které bylo nutno proraziti, četně průkopů bylo třeba. Tim větší zásluha. Podnikatel p. O. Ž- vocký odnáši si odtud skutečnou zásluhu s ním jeho spolupracovníci. Zemský výbor vy slal sem k práci pp. inž. Pražáka, Ru dyše, Mladějovského, Ponce Getlera. Spolupracovníky p. Živockého byli pp. inž. Hauser, Plucha, Havelka. Stuchl a Henych. Ale bez ostudy přece jen nezůstalo- Vzpomínám na ni jen nerad, ale nemohu přece jen mlčky ji přejíti. Pan uč. Klíma ji při- pravil ve své řeči na stanici kácovské. Na stavbu dráhy přispěla země 72 proc., vláda 8 proc. a ostatním interessenti. Na poslední stanici neměl řečník občanstva a samosprávy pro král. české ani slova, za to vzpo- mínal »moudré vlády« a pod. Byl to trapný dojem, dojem ostudy. Mohl býti ušetřen i Kácovu i našemu samostatnostnímu horování. kdyby — inu — kdyby bylo více probuzení méně — — Místodržitel hr. Thun to kdys řekll
O Ž Ing Ponec Getler Živocký Hauser Havelka Stuchl Henych učit Klím Thun Sázava Pražák Kácov
23 article Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou- Telegramy, Z Londýna, 5. srpna. (C.-B.) Dle »Ti mesů« hodlá Francie vystavěti železnici z Pa otinu do Tjencinu a to za souhlasu Číny neh bez něho. Z Pelina, 5. srpna. (C.B.) Přípravy k o chodu cizího vojska z Pekina budí roztrpčen v cizím obyvatelstvu. Toto poukazuje k tomu že Číňané počínají si opět nevlídně a že dle starého zvyku již opět cizincům po ulicíeh spílají.
Číňan Čína Londýn Francie Pelin
24 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Telegramy. Z Brusselu, 5. srpna. (Zvl. tel. »N. Le Dle zpráv z transvaalského vy jest celé severn slanectva odboji proti Angl Kapskov čanů m. Burský generál Kruitzinge ovládá, dle těchže zpráv, okoli Kimberleye. Z Brusselu, 5. srpna. (Zvl. tel. »N. L.-) Ve schůzi výkonného výboru, konané za před- sednictví Krü'grova, usneseno zaslati pro- testní notu do Londýna proti použiván Kafrů ve válce proti Burům. Z- stane-li prolest bez výsledku, sáhne se k nej- ostřejším repressáliím.
Kruitzinge Bur Brusel Anglie Londýn
25 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Koloman Szell. Z Vídně, 5. července. Uherský mini- sterský předseda Koloman Szell přibyl dnes sem na své cestě k císaři do Išlu. Volby v Srbsku. Z Bělehradu, 5. srpna. (Zvl. telegr.) Dle zpráv zvoleno bylo 88 dosavadních stou- penců vládních, mezi nimi 76 radikalů, dále 4 neodvislí radikálové a 7 liberálů. Ve čty- rech okresích konají se užší volby mezi pří- vržencem vládním a neodvislými radikály. Tak i v Bělehradě. V těchto okresích docí- lili kandidáti neodvislých radikálů dílem po- měrné většiny, dílem velmi silných menšin, čímž také obdrželi 7 mandátů liberálové, jejichž počet hlasů v poměru k lonským volbám vzrostl. Zvolení liberálové patří oppo- siční frakci Avakumovičově a Ribarcově. Z Bělehradu, 5. srpna. (Zvl, telegr.) Volby, při nichž bylo zvoleno 88 stoupenců vlády, jsou tím významny, že v nich byl patrna roztržka mezi radikály, poprvé o vzniku radikální strany stáli proti sobě čle- nové její. Neodvislí radikálové málem byli by dosáhli ve 4 srbských okresích většiny naprosté. č. Z Bělehradu, 5. srpna. V běle- hradském okresu dostali neodvislí radikálové 4127, vládní radikálové 3676 hlasů, v po- drinském prví 5626, druzí 5377 hlasů, v se- mendrijském prví 4190 a druzi 4727 hlasů.
Szell Vídeň Išlu Srbsko Bělehrad
26 article
Bude záviseti od liberálních menšin, budou-li míti neodvislí při užších volbách úspěch. V Šabci a Prokuplji zvoleni byli liberalové absolutní většinou. V Niši Avakumovič podlehl, prošel ale v kráji vranském; Riba- rac zvolen v Požarevci. V negotinském kraji zvolen býv. předseda ministerstva dr. Velj- kovič, jenž při sňatku krále Alexandra úřadu toho se zřekl. Z Bělehradu, 5. srpna. (C.-B.) Dle dalších zpráv o výsledku voleb musí se vy- konati užší volba kromě v Bělehradě av krajích bělehradském, valjevském, semen- drijském a podrinském také v kraji užickém a to mezi vládními a neodvislými radikály. Až dosud zvoleni 84 stoupenci vlády, z nichž 71 radíkál, dále 6 liberálů a 3 neodvislí radikálové. 38 mandátů musí býti vybojo- váno v užších volbách. Sjezd bulharských socialistů. s. Ze Sofie, 5. srpna. Dnes byl za- hájen v Plevně sjezd socialistů. Mezi účast- níky jest mnoho bulharských učitelů. Nejstarší poslancc anglické dolní sněmovny. Z Loudýna, 5. srpna. William Beach, jenž zván byl všeobecně »otcem anglického parlamentu«, upadnuv v pátek z drožky, zemřel včera následkem utrpěného zranění. Stár byl 75 let; ve sněmovně zasedal za hampshirský volební okres již od r. 1857. Hlásil se ke konservativcům. Nedostatky anglického loďstva. w. Z Londýna, 5. srpna. Admiralita rozhodla se ihned po skončení manévrů lod- ních rozmnožiti středomořské loďstvo o několik torpedoborců. Jest to následek nedávného listu Besafordova o nedostatcích tohoto loďstva.
Velj Alexandr William beach Šabac Niš Bělehrad Sofie Londýn dolní sněmovna
27 article
Telegramy korresp. kanceláře. Z Berlína do Pešti. Z Pešti, 5. srpna. (C.-B.) Německý vyslanec ve Vídni kn. Eulenburg telegra- foval z Vídně ministrpresidentu Szellovi: Německý císař mi uložil, bych V. Excellenci vyslovil upřímnou jeho soustrasť nad úmrtím Szilagyia. Císař zná velikost ztráty, která stihla vaši vlasť.« Vyslanec připojuje vlastní projev soustrasti a končí: »Nezapomenu nikdy vznešeného ducha nezapomenutelného vašeho krajana.« Spor Francie s Tureckem. Z Paříže, 5. srpna. (C.-B.) »Tempse zvěděl prý, že v ministerstvu zahraničných věcí uvažuje se o návrhu francouzského vy- slance v Cařihradě, aby on sám následkem nesnází, činěných Portou v otázce dok a ná- břeží byl odvolán a tureckému vy- slanci v Paříži Munirovi aby byly pověřovací listiny jeho doručeny. Crispi. a. Z Říma, 5. srpna. Crispí strávil celý včerejšek na loži, nemoha tělem vůbec vládnouti, ale jsa při plném vědomí. Večer žádal, aby posunuli postel jeho před balkon, aby mohl uzříti ještě jednou západ slunce. Z Neapole, 5. srpna. (C.-B.) Dle bulle- tinu, vydaného dnes o 5. hod. odpol., jest stav Crispův nezměněný. Z Neapole, 5. srpna. (C. - B.) Noe ztrávil Crispi nepokojně. Slabosti srdce velmi přibylo. Vévoda Orleauský. Ze Saigonu, 5. srpna. Zlepšení ve stavu prince Jindřicha Orleanského potrvalo. Jest nyní naděje, že lékaři prince při životu zachovají. Na pomezí černohorském. Z Cetyně, 5. srpna. (C.-B.) Náčelníci okresu Plava a Gusinye usnesli se v souhlasu s náčelníkem černohorských pohraničních okresů dovoliti návrat lidem do hor uprch- lým. 150 osob bylo doprovoděno do svých osad. Stávka učitelův. D. Z Tridentu, 5. srpna. Zdejší orgán učitelský »Didaskalie« hrozí stávkou učitelův obecných škol, nebudou-li brzy zlepšeny finanční poměry jejich.
Temps Crispi Crispův Noe Orleauský Orleanský Berlín Pešť Vídeň Francie Turecko Paříž Cařihrad Řím Neapol Saigon Cetyně Trident