2
masthead
V Fraze, v pátek dne II. srpna 1905.
Fraga
4
article
Na ranní a odpol. listy
předelkeí se
v Praze v admánisi raei.
s měsle . . . . . . 2
na čivrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denáškou
na měsíc
na čtnit lata . . . . 7 K 50h
na měsie . . . . . . 2 K 00 h
Pošitou:
na štvrt lela . . . . 9 K o0
s dvejí zisilkou
na měsí
k čivrt lota . . . . 11 K esh
Praha
5
article
Episody z moderní historie
rakouské.
Episody z moderní historie
rakouské.
Začněme s rokem osmačtyřicátým. Vítězní
revoluce maďarská ohrožovala existenci této
říše, jež marně sháněla síly k odporu uvnitř
marně ohlížela se po pomoci odjinud.
V nejkritičtějším okamžiku hnulo se ko-
nečně Rusko a zachránilo tuto monarchii.
Několik málo let na to odvděčilo se mu
Rakousko ve krimské válce tím, že ocholně s
připojilo ke koalici západních mocností prot
slovanskému velestátu. Od té doby nepřestal
býti poměr télo říše oproti Rusku »napjatým«.
Tak napjatým, že dle výroku vynikajícího diplo-
mata německého v jednom okamžiku bylo by
bylo stačilo prudši kýchnutí ke krvavé srážce
obou mocí. Vždyť do nedávna — a snad děje
se to podnes — stříleli rakouští vojáci při
cvičení do figurin, jež představovaly ruské
vojáky. — — — —
Bylo to po zajímavé válce šlesvické, jejíž
velice zajímavá historie dosud není napsána,
kdy brousil Bismark dýku, kterou věrnému
spojenci měla býti zasazena rána, aby se z ne
tak snadno nevykřisal. Té doby, co redigována
byla v Berlíně pověstná »Stoss—ins —Herz-
depesche«, byli různí maďarští politikové v ber-
linské Wilhelmsstrasse, kde spřádal Bismark
příšti německou jednotu, velice častými i víta-
nými hosty. A sotva že na pomezí slezském
bylo rakouské přední hlídce odevzdáno pruskou
pikettou formální vypovězení války, započato v
Hlohově s organisací Klapkovy legie, jejíž úkol
byl vzbouřiti Uhry a vpadnouti rakouskému
vojsku do týla.
Stoss
Herz
Rusko
Rakousko
Berlín
Hlohov
Uhry
Klapkův legie
6
article
Zcela jinak v Čechách.
Zde tlačili se dobrovolníci do řad, aby
vedeni byli na jatky proti pruským jehlovkám.
Když pak se ukázalo, že Rakousko své národy
na poli válečném chrániti nedovede, vznikla
v samém lidu myšlenka, zorganisovati zemskou
hotovost na pomoc poraženému vojsku řado-
vému. Na štěstí bylo nabídnutí zamitnuto. Ve
stinu pruských bodáků pak oslavoval lid český
narozeniny panovníkovy.
Rok na to dostalo se strůjeům Klapkovy
legie daru tak velkolepého, že dle Tiszova vý-
roku, učiněného před čtrnáeti dny, nikdo z
starých zápasníků o uherské právo a samostat-
nost o něm ani nesnil. Za legii Klapkovu od-
měnění byli Maďaři svobodným, samostatným
uherským státem a spolustrůjeům katastrofy
Hradce Králové vydáni byli k »volné disposici«
všichni ostatní věrní národové v Uhrách. Nám
věrným Čechům dostalo se ale za oběti na ži-
votech a na statcích, přinesených této říší —
prosincovky s pověstným občanským minister-
stvem. Za věrnost svou téměř »obratem pošty«
odměněni jsme byli Auerspergem, Herbstem.
Giskrou a ostatními, kteří, jak známo, učili nás,
již jsme utrpěli válkou Němců s Němci škody
v obnosu více než 200 millionů zlatých, rakou-
skému vlastenectví výjimečnými stavy, žalářová-
ním, dragonádami a pokutami, jdoucími do sta-
tisíců. —
Klapkův
Tiszův
Maďar
Čecho
Auersperg
Herbst
Němec
Čechy
Rakousko
Hradec Králové
Uhry
7
article
V roce 1892 rozházeny byly po Praze
ústřižky papíru s různými politickými heslya
průpovídkami, po většině velezrádnými aneb ta-
kovými, jež — řečeno policejním jargonem —
byly způsobilé »rušiti veřejný klid a pokoj.«
Obratnou kombinací povolaných orgánů bylo
z této papírově revoluce, při níž pomalováno
bylo též několik černožlutých poštovních schránek
železným lakem, sestrojeno daleko široko roz-
větvené spiknutí a Praha s okolím obmyšlena
byla tak zvaným »malým stavem obležení-
se všemi velice příjemnými důsledky tohoto jen
v Rakousku možného opatření. Při tom počl-
nali si úřadové nejinak, než jakoby se chvěly
v Čechách pilíře existence státu a aniž by dbal
reputace jeho, počínal si vládní a národu na-
šemu nepřátelský tisk způsobem takovým, že
nezasvěcený v politickou intriku domnívati s
musil, že království české je v předvečeru vzbou-
ření. Když ale v Chebu vztýčena vlajka vše-
německá a za komandování policejních orgánů
trhány se zdí »emblemy státní svrchovanosti«,
když proklamováno zjevně odtržení »chebské
vlasti« od Rakouska, nikomu ani nenapadlo za-
kročiti. To jakoby se v tomto interessantním
státě rozumělo samo sebou. Naopak, třeba jen
býti svědkem toho, jak vřele přátelsky tiskne
c. k. ministr pan Kosel ruku Bareuthrům,
Irům, Schalkům, vůbec těm, jejichž vůdce pro-
volává ve sněmovně »Hoch« Hohenzollerům.
Kosel
Bareuthr
Ir
Schalek
Praha
Rakousko
Čechy
Cheb
8
article
V roce 1897 vydal tehdejší chef vlády
hrabě Badeni a po něm baron Gautsch známá
jazyková nařízení. Neučinili nic jiného, než co
platným zákonem bylo přesně stanoveno, co ale
excepcemi na prospěch němčiny křížem krážem
sešněrovali. Co se tehdy dělo, je známo. Némei
k vůli těmto nařízením, jež práv jejich v ničem
se nedotýkala, dali do klatby nejen správu
státní, nýbrž vypověděli nejzuřivější boj sa-
mému státu i koruně. My Čechové naproti
tomu zřekli jsme se k vůli problematickým
jazykovým vymoženostem aspoň po dobu
aktuální všech ostatních požadavků svých, byli
ochotní povoliti všechny tak zvané nezbytnosti
státní, vůbec s plným sebezapřením dělati poli-
tiku vládní.
A jakého dostalo se nám vděku za to
Že jazyková nařízení byla po tom, když byla
dvě a půl léta v platnosti, prostě odvolánaa
německý vzdor že skvělé slavil vítězství. — —
Ve vévodství slezském, pokud formálně
přináleží ještě k Rakousku, je bezmála čtyři
sta českých školních tříd a tedy bezmála také
tolik českých učitelů. Přes to nebylo v zemi té
dosud českého ústavu učitelského, kde by se
učitelské síly pro české školy vychovávaly.
Baden
Gautsch
Čecho
Rakousko
9
article
Předloni konečně zařídili při německém
učitelském ústavu v Opavě české pobočky
s částečně českým vyučováním, však se správou
vedenou nejen jazykem německým, nýbrž i v ně-
meckém duchu.
Němri, jichž ve Slezsku je notorická men-
šina, však prohlásili veřejně a slavně, že po-
bočky ty v Opavě trpěti nebudou a aby dal
náležitý důraz tomuto svému povelu, uspořádal
loni v den císařových narozenin demonstraci,
o níž nemohlo býti nejmenší pochybnosti, proti
komu je namířena. Tak zachoval se »německý
líd« na ulici, kdežlo jeho vysocectění zástupei
v parlamentních a jiných sborech prohlásili, že
demonstrace v den 18. srpna zcela v jiném
rozměru budou se opakovat, nebude-li doté
doby zemský president, jenž pokládán byl za
původce oněch parallelek, odstraněn, a pobočky
ty zrušeny.
A co se stalo?
Baron Gautsch, jenž ve své známé řeč
s velikým důrazem byl prohlásil, že on, jako
chef vlády, říditi se bude vlastními rozhodnu-
tími, s úžasnou promptností provedl, co mu
Němci nadiktovali. Před měsicem odklidil pre-
sidenta a před týdnem české parallelky.
V Opavě snad dne 18. srpna nebo v před-
večer toho dne letos demonstrovati nebudou ..
Co jsme zde uvedli nejsou naprosto věci
nové, ale nepopíratelná historická fakta, z nichž
bychom se mohli po případě ledačemus přiučiti
Baron Gautsch
Němec
Opava
Slezsko
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 10. srpna. (Posl. Michejda
o věcech slezských.) Pod záhlavím
„Jakého presidenta potřebuje Slezsko?“ uveřej-
ňuje posl. dr. Michejda v „Poln. Corr.“ stao
o poměrech ve Slezsku. V úvodu stati upozor-
ňuje na to, že ve Slezsku jest značně vyvinuté
rolnictví a ještě více vyvinutý průmysl, jež obe
zasluhuje stálé pozornosti vlády. Ve Slezsku
bydlí 297.000 Němců, 220.000 Poláků,
146.000 Čechů a všecky tyto tři národnosti
jsou stejně pilné, dělné a intelligentní. Ale přes
to obyvatelstvo slovanské jest zbaveno práv.
Z dvanácti říšských poslanců ze Slezska jsou jen
dva Slované, z 30 poslanců sněmovních pouze
šest Slovanů. Umělá německá většina nechce ani
slyšeti o změně sněmovního volebního řádu.
V úřadech a soudech, jakož i v životě veřejném
jazyk polský (a podobně i český) jest pouze
trpěn při jednání ústním a i tu bývá hrozně
mrzačen. V jednání písemném platí výhradně
němčina. Úřadníci z převážné většiny nejsou
znali jazyka lidu. Slovanští úřadníci se do Slez-
ska nepřijímají, a kteří tam jsou, překládají se
jinam. Poláci a Čechové mají po jedné střední
škole; Němci zuby nehty vzpírají se rozšíření
slovanského školství ve Slezsku a vláda couvá
před jich hrozbami.
Posl
Michejda
doktor
Poln
Polák
Čecho
Slovan
Němec
Praha
Slezsko
Němec
11
article
Mohou takové poměry trvati dlouho? táže
se dr. Michejda a dodává, že ze všeho toho, co
předeslal, vysvítá samo sebou, jakého zemského
presidenta potřebuje Slezsko. Musí miti přede-
vším dosti odvahy a energie, aby mohl prověsti
nutné změny v poměrech slezských. Musí býti
v prvé řadě zkušený úřadník administrativný.
musí býti nestranný v každém vzhledě, must
znáti aneb aspoň se řádně seznámiti se všemi
třemi plemeny, všemi vrstvami obyvatelstva, se
všemi stranami, jich snahami, stesky a poža-
davky. Nový politický náčelník Slezska musí
znáti jazyky slezské, neboť jen ten, kdo zná
jazyk lidu, může poznati onen lid, porozuměti
jeho potřebám a státi se jeho přítelem. Zemský
president slezský musí býti muž pokrokový.
musí poskytnouti rovné právo každému, kdo plní
své povinnosti ke státu a společnosti. Nesmí se
báti reforem hospolářských, společenských, po-
litických a národních, na které mají právo malí
a slabí přese všechen odpor nynějších velmožů
politiky a kapitálu. Mimo jiné musí se ucho-
piti reformy volebního řádu, musí zavésti jazy-
kevou rovnoprávnost do soudů a úřadů, do škol
i života veřejného a konečně musí odstraniti vý-
minečný stav, trvající ve Slezsku pro národnost
slovanské.
doktor
Michejda
Slezsko
12
article
Vše, co tu dr. Michejda píše, jest ovšem
pravda, po všem tom už dávno volají zástupcové
Čechů i Poláků slezských, ale zemský presiden
to nespraví, dokud ve Vídni nebude vlády tal
„odvážné a energické“, aby se uměla vzepřít
i terroru slezských Prušáků.
V Praze, 10. srpna. (Od hranic no vo-
pazárského sandžaku.) Lublaňský
„Slovenec“ má zprávu, datovanou z Mitrovice
9. srpna, v níž se praví: „Z Plevlje se sděluje,
že rakouský generál s větším počtem důstojník
podnikl výlet do Bělopolské Janty a zastavil s
na jakémsi břehu, aby si odpočinul. Když Ture
zpozorovali, že vstoupil, kam neměl vstoupiti
t j. na tureckou půdu, sebralo se jich na 300
počali stříleti do Rakušanů. Ti neodpovídali,
nýbrž vrátili se. Proslýchá se, že bylo při tom
zabito několik rakouských důstojníků, ale žes
Teprve po této zprávě lublaňského listu
vzchopila se rakouská úřadní telegrafní kan-
celář a sděluje dnes, že na hranicích tureckých
konalo se jízdní evičení a že v noci bylo na tá-
bor cvičících se stříleno. Se strany rakouské ni
to tají.“
Michejda
Čecho
Polák
Janta
Rakušan
Vídeň
Praha
Mitrovice
13
article
kdo prý hranic nepřekročil a střelbou prý nikde
nebyl poraněn.
V Praze, 10. srpna. (Věci uhersk é.
Mimořádné hlavní shromáždění pešt-
ské stolice vzalo dnes na přetřes reskrip
ministra vnitra, jímž se zrušuje usnesení stolič-
ního výboru stran trpného odporu při vybíráni
daní a odvodu rekrutů. Shromáždění přijalo
návrh výboru, jimž se prohlašuje, že vládní zá-
kaz nehoví platným zákonům. Municipium ne
může býti nuceno, aby překročilo zákon, což
jest cílem vládního reskriptu, a poněvadž mini-
strova annullace se příčí platným zákonům, jest
sama sebou neplatna a nemá tedy právní plat-
nosti. Annullačního reskriptu nelze tedy dbáti.
Z Lublaně, 9. srpna. (Zrušené volby.
Nedávno konaly se obecní volby v celském
předměstí Techarjích; při volbách těeh
slovinská většina obyvatelstva poprvé zvítězila.
tak že obocní správa měla přejíti v ruce slovin-
ské. Němci podali však proti volbám protest
okresní hejtmanství, hovíc požadavku Němců.
volby zrušilo. Doufáme však, že Slovinci i př
nových volbách uhájí už svých práv a dokážou
celským Němcům, že v Techarjích dohospoda-
řili na vždy.
Ze Záhřeba, 8. srpna. (O čekávaná ná-
vštěva sněmovního předsedy dra.
Věk
Němec
Slovinec
Praha
Lublaň
Záhřeb
14
article
Justha.) Předseda poslanecké sněmovny uher-
ské, Jul. Justh, oznámil býv. ministru pro
Chorvatsko, Josipoviči, že počátkem září na-
vštiví Záhřeb. Zpráva o této návštěvě uvítána
všemi stranami opposičními, jež předsedov
Justhovi chystají přátelské uvítání. Pouze zbytky
bývalé strany Khuen-Hédervárovy, kupicí se ko-
lem bána hr. Pojačeviče a býv ministra Toma-
šiče, hledí návštěvě Justhově s obavou vstříe.
poněvadž tuší, že Justh vejde ve styk jen s těmi
stranami, které hledají nové půdy pro trvalou
dchodu chorvatsko - uherskou. Prostředníkem
mezi předsedou Justhem a stranami, snažícím
se o sblížení chorvatsko-uherské, bude Josipovič.
Justh chce promluviti zejmena s drem. M az-
zurou jako hlavou strany „obzorášů“, Fran-
kem z čisté strany práva, Baňavčičem, nedávno
propuštěným bánovým náměstkem drem. Šu-
manovičem jako zástupcem Srbů, jenž se
tyto dni vyslovil, že chorvatská národní (vládní)
strana se musí obroditi a vyhledávati styky
s uherskou koalicí. V Záhřebě se předpokládá.
že Justhova návštěva může míti za následek
i změnu vládního systému v Chorvatsku.
S jiné strany se sděluje, že Justh hodláv
Záhřebě učiniti vůdcům politických stran chor-
vatských i srbských návrh, aby se nynější sněm
rozpustil a provedly se nové, čisté volby
Dříve ovšem musil by odstoupiti též nynější bán
hr. Pejačevič a jeho nástupcem stal by se Josi-
povič. Poněvadž propuštěním Šumanoviče
všichni Srbové, kteří dosud patřili ke straně
vládní, jsou nyní proti vládě hr. Pejačeviče, čeká
se, že by z nových voleb vyšla značná většina,
podporující nový směr, řízený Josipovičem.
Justh
Jula
Josipovič
Khuen
Hédervárův
Justhův
Fran
Šu
Srba
Pejačevič
Josi
Chorvatsko
Záhřeb
Pojačevič
poslanecký sněmovna
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 10. srpna.
Praha
17
article
Tajný záměr Viléma II.
»L'Echo de Paris« přinesl článek zakláda-
jící se na informacích z kruhů diplomatických
o cílech politiky německého císaře. Cizozemský
diplomat interviewovaný pařížským žurnalistům,
vytýkal zahraniční politice francouzské váhavost.
Její největším skutkem byla v poslední době
l'entente cordiale s Anglií, avšak zdá se, že
především Anglie dovedla těžit ze situace. Dále
mluvil diplomat o německém eísaři a o jeho
známých projektech koloniálních. V okolí císa-
řova nejspíše jsou zasvě seni do jeho ideje
Lucanus, chef jeho civilního kabinetu L'Emi-
Vilém II
Paris
Lucanus
Anglie
18
article
V.drobném prodejír
nní sčíslo o sobě . . . za §
pepolešní“.
. . . za 2h
Ve sllalkách za venkově
sanní čšslo. . . . . .
sdpolední . . . . . . . . 3h
Inserá ty
platí ze hotnvé napřed.
Plečplasení a lnserty plijíná sdmalal-
strace v Marianské ulici č.
Tam nachérnjí se ték rodakce
tiskárna n eapedice „ Národnich Laista-.
Rukopisy se nevraesji.
Inserý
Národnich Laista
19
article
nence grise«, Ballin, ředitel společnosti Ham-
burk-Amerika, finanční velmož Bleichröder. Vilém
II. rád si zahrává s diplomaty a překvapuje svět
náhlými skutky a svou těkavou pohyblivostí.
Z Tangeru jede do Štokholmu, z Björke do Ko-
daně a nejraději by vykonal cestu kolem světa,
kdyby měl čas. Mysli na Napoleona a mluvío
Bedřichovi Velikém. Jeho tajný záměr obrací se
na Východ, přes Cařihrad do Indie, jež je ko-
lébkou plemene germánského. Používá marocké
afféry, aby zastrašil Francii a přinutil ji po do-
brém či po zlém k dohodě s Německem. Chce
osamotniti, seslabiti Anglii, jež stojí v cestě jeho
grandiosním plánům. Rusko není mu nyní již
překážkou. Rakousko po smrti Františka Josef
bude vždy více rozháráno vnitřními boji. V Ber-
lině mysli, že pomoci obratného plebiscitu stane
se Rakousko součástí velkého Německa. Král
pruský tak by se dostal k Balkánu. Vilém II.,
jenž má portrét Napoleonův nad svou postelí,
sní též o Alexandru Velikém. Proto obrací svou
pozornost až k Indii. Uznává jen dvě mocnosti:
boha na nebi a německého císaře na zemi.
V londýnském zahraničním ministerstvu jej na-
zývají »Vilémem Dobyvatelem«. To vše skončí
obrovským zápasem mezi Anglil a Německem
světové panství. Vítězství bude na straně pod-
porovsné Francií, která má k sehrání zname-
nitou partii.
Vilém II
Napoleon
Bedřich
František Josef
Napoleonův
Veliký
Vilém dobyvatel
Anglit
Ballina
Tanger
Štokholm
Björke
ko
Cařihrad
Indie
Francie
Německo
Anglie
Rusko
Rakousko
Balkán
HamaburkAmerika
Bleichröder
20
article
Polský rozmach v Prusku.
V rýnsko-vestfalské pánvi, kam se v po-
slední době přistěhovalo asi čtvrt millionu
Poláků, zvláště horníků, nebyli v poslední
době kandidáti středu Poláky podporováni.
»Wielkopolanin« poznaňský uvádl za důvod
toho, že se římsko-katolické duchovenstvo opírá
národním snahám Poláků. Poláci v Porýnsku
a Vestfalsku žádají mimo jiné uznání polštiny
při křtech, sňateích, kázání, polské zpěvy cír-
kevní atd. Hrozí, že kandidátům středu nedají
dřive hlasů svých, dokud nebudou požadavky
ony splněny. Řada mandátů středu byla by tím
ovšem ohrožena.
Německo popichuje i Holandsko.
Do Tangeru přistály tři nizozemské lodi,
aby prý dodaly důrazu holandským zájmům při
postupu konferencí o Marokku. Lodní demon-
strace tato děje se, jak se v Tangeru bez
okolků ujišťuje, na radu německou. Proti komu
jest hrot její namířen, jest zjevno.
Porušení práv říšského sněmu německého.
Orgán katolické strany německé, »středu«,
»Köl. Volkszeitung«, trvi na tom, že vyslání dal-
šiho vojska do Afriky za prázdnin sněmovních
znamená porušení přáv říšského sněmu něme-
ckého. List ohlašuje, že jeho strana vládě na
podzim za to »polévku pořádně přisolí«. Poku
vlády, pokračuje list, jest s to vyvolati řadu
konfl ktův, zvláště když písek jihozápadní
Afriky nemá pro Německo celkem žádn
ceny.
K napjetí rakousko-italskému.
Poukázali jsme již v delším dopise z Kopru
dle zjištění očitých svědků, jak přes zapírání
officiosů rakouských — a částečně též vlaš-
ských — vyskytují se v pohraničních územleh
při březíeh Adrie známky nejpovážlivější, svěd-
čící o vzrůstu napjetí mezi oběma — spojenci.
Dnes dochází hned několik sdělení, potvrzu-
jicích zúplna pessimistické výklady dopisu na-
šeho a dokazujících zároveň, jakého stupně na-
byla vzájemná nedůvěra.
Polák
Adrie
Prusko
Porýnsko
Německo
Holandsko
Tanger
Maroko
Afrika
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Různý hmyz.
Kdož by, pozoruje přírodu, nevšiml si
mocného činitele, jakým všude, ve vzduchu, nad
zemí i pod zemi, na vodě i ve vodě — jest
hmyz? Celý chorál bzučících včel a vos ozývá
se z kvetoucí lípy, písklavé vysoké tóny komárů
doprovázejí vás u rybníků, dotěrný bzukot much
ruší váš spánek odpolední a co tu zvuků ne-
slyšitelných v lese, kde celá armáda ničitelů
hlodá, vrtá, hryže, ssaje. Štěstí, že není sluch
náš jemnější, takže neslyšíme neunavnou činnost
tisicerých čelistí a vše splývá jen v onu ne-
určitou harmonii, jež vábí nás do ticha lesního.
Hmyz jest nejčetnější skupinou živočišstva, i co
do počtu jedineů i druhů — rozeznáváť se dnes
as 240.000 druhů — a všechno tole tvorstvo
chová se k člověku většinou nepřátelsky aneb
lhostejně. I včele — jedinému druhu zdomácně-
lému — člověk pohostinství jen nabídl svými
úly; jinak zachovává si roj svou samostatnos
v jednání a nelne nijak ke svému ošetřovateli.
Vůbec představují nám všechna ta pokolen
hmyzu — ať žiji ve spořádaných státecha
společnostech či samotářsky, tu Iehce kolem
těkajíce neb zákeřnicky na kořist se vrhajíce,
jako obyvatelstvo jiné planety, ústrojnosti od
naší úplně odchylné.
Jsou-li na jiných hvězdách též tvorové cí-
tící, budou as od nás tak odehylní, jako hmyz
líší se od stavby naší; a dorozumění tedy by
bylo sotva kdy možné.
Avšak hmyz jest starším obyvatelem naší
země nežli člověk. Již z nejstarších útvarů za-
chovaly se stopy hmyzu zkamenělého; nejkrás-
něji ovšem v jantaru z doby třetihorní.
Kdybychom měli někde tak krásně a do-
konale zachované stopy prvotních lidí, jako
v balsamu strnulé tilko hmyzu, jenž uvízl
v pryskyřici nyní v jantar ztvrdlé, snad před
millionem let, jak jinak řešila by se záhiada
o původu člověkal
22
article
V době třetihorní, době pro utváření ny-
nějšího tvorstva zvlášť důležité, klerá zahrnuje
snad milliony let trvání svého, připadá hmyzu
zvlásť důležitá činnost: stalť se tvůrcem pe
strých barev a vůně květů.
Jako podnes bez sprostředkování čmeláků
včel, motýlů a j. nestalo by se zúrodnění květů
pelem, a kvetoucí tyto rostliny by tedy vyhy-
nuly, tak dělo se ve starších dobách geologi
ekých, že květy během vývoje svého vůní
sladký nektar jen proto získaly, aby vábily jistý
hmyz, způsobilý ku přenášení pelu. Rostlinstv
starších útvarů jest tajnosnubně, bezkvěté
nahosemenné.
Jakkoli se hmyz tím stává rostlinstvu uži-
tečným, a prostředně tedy i člověku služby pro-
kazuje, jevi se stinná stránka činnosti hmyzu
v přenášení — mnohdy bezděčném — zárodků
nakažlivých nemoci s jednoho tvora na dru-
hého. —
Jak často slýcháme: »Štipla ho jedovatá
moucha a on od toho zemřel.« Tážeme-li se
jaká že to byla moucha, nikdo nemůže říci.
Neníť u nás žádného zvlášť jedovatého druhu
a přece jsou nešťastné náhody, kde i obyčejné
mouchy mohou přenésti na člověka nákazu v po-
době zárodku, jenž způsobí otravu krve a jiné
svízele.
Vedle těchto nahodilých otrav jsou však
cizopásníci, kteří život svůj přizpůsobili tak, že
pravidelně užívají hmyzu jakožto mezihostitele
a přenášeče na teplokrevná zvířata a člověka.
23
article
Vylíčili jsme svého času na tomto místě.
jak komáři v krajinách, malarií stižených, pře-
nášejí míkroorganismy, zimnici způsobující, na
člověka. Předmětu tomu věnují novější badatelé
velikou péči. Tropy, které jsou hmyzem zvláště
požehnány, poskytují studiu tomu stále bohatý
materiál. Kde jindy hledali původ zákeřných
nemocí v činnosti démonů a zlých čarodějů,
poznán namnoze drobný okřídlený hmyz jako
šířitel zhoubných zárodků.
Než obraťme se k našim méně nádherným
krajinám, kde máme sice též různé svízele pod
nebl, ale časem přece klidněji těšiti se můžem
z půvabů luhů a lesů.
Ovšem, bydlíte-li venku poblíž stájů, může
vám ztrpčiti mnohé chvile i obyčejná mouch
domácí (Musca domestica). Jsouc pů-
vodně jen průvodcem koně, do jehož výměto
vajíčka svá klade, a zde též se zapupuje, zdo
mácněla úplně v příbyteích lidských, mlsajie
poskvrňujíe, kde co najde.
Moucha domácí má chobot ssavý, koleno-
vitě ohnutý, jímž může jen tekuté látky ssáti.
Rozpoušti si je slinou svou, zanechávajíc př
tom známé muší stopy, Nesedá však jen na
pokrmy, nýbrž i na chrchle a výměty všeho
druhu, a tím může se státi osudnou, nebo
drobnohledné zárodky nemocí velmi snadno
utkvl i na sosáku, nobách, neb křídlech. Tez
i trusem svým může zárodky rozsévati. Zvláštní
jest, že zárodky témi, které projdou útrobam
jejími, moucha sama zůstane netknuta a zdráva
Byloť zjištěno, že bacilly tuberkulí,
cholery i tyfu hromadně se v mouše roz-
množily, aniž jí samé ublížily.
24
article
Kde nemá cholera původ ve vodovodech
(jak dr. L. Roinhardt v Prom. uvádí), tam prý
rozšiřování cholery na podzim s mizícími mou
chami též přestává, kdežto kde vodovody jsou
bacilly infikované, šíři se cholera i v zimě
Vlaští badatelé Tizzoní a Catani naleal
bacilly cholerové nejen na nohou, ale i na vý-
mětech much, zdržujících se v sálech nemoc-
nice cholerové. Hofman a jiní nalezli živé
bacilly tuberkulové ve střevě mouchy, jakož i ve
výmětech much na stěnách pokoje, souchotináři
obývaném. Ficker krmil mouchy zárodky
tyfu, a nalezl na hlavě, křídlech a nohou ještě
po pěti dnech, ve střevě ještě po devíti dnech
živé bacilly tyfové.
Nejčastěji zjištěn ve střevě much z plísní
poltivých Proteus vulgaris, jenž jeso
zvlášť zhoubný při kažení masa.
Jen bacillus moru dle všeho nesvědčí an
mouchám, neboť Yersin, badatel této zhoubné
nákazy, viděl ve své laboratoři v Honkonu
na sta mrtvých much ležeti, když tyto mlsaly
na hlonu, morové bacilly chovajícím. Když pal
z nitra takto pošlé mouchy vytlačenou šťávu
vočkoval morčatům, pošla tato v 48 hodinách.
Jinak mravenci; ti mohou mor přenésti kousnu-
tím do bosých noh Hindův, aniž by při tom sam
škodu trpěli.
Uvodeme-li ještě, že dle Kocha mouchy
šířiti mohou i předrobounké bacilly, t. zv. egypt-
ské oční nemoci (trachom), ano dysenterie
vajíčka tasemnic, patrno již každému, jak nutno
dbáti čistoty a střežiti se much zvlášť v kuchy
ních, jídelnách, nemocnicích atd.
Jiný nemilý host příbytků lidských jest
štěnice (Cimex lectularius), původně cizo-
pasník jen netopýrů a holubů, jenž však z ho-
lubníků přestěhoval se do příbytků lidských.
doktor
L Roinhardt
Hofman
Ficker
Yersin
Koch
Proma
Cimex
25
article
Podnes vyhlodávají stinky se zálibou hnizda
vlašťovek, na domech umistěná, tak že na př.
ve starých domech pražských nelze ani nabíd-
nouti milým těm zvěstovatelům jara přístřeši.
Obtížný hmyz tento byl znám již starým Řekům
a Řimanům, nastoupil ale pouť do střední
Evropy toprve v 11. století a sice nejprve do
Štrassburku. Do Anglie se dostal teprv
v 16. století, dnes jest po vší zemi rozšířen, kam
člověk osady své přenesl. Také o štěnici bylo
dokázáno, že přenáší zárodky nákazy. R. 1892
dokázal Dewevre ve střevě stinek, chycených
v bytu souchotináře živoucí bacilly tuberkulosní.
V Oděsse několik let na to zavlečena byla
epidemie střídavé zimnice syrským lodníkem do
nečistých herberků námořnických.
Roku 1900 konal Christy v Indii pokusy
se štěnicemi na vlastním těle a poznal, že
mohou, jsou-li krví chorého infikovány, nákazu
přenésti ještě po dvou týdnech.
K rozšíření moru přispívají dále zvlášo
blechy. Tak podařilo se Ogatovi r. 1897
blechami mor přenésti z krys, morem stížených,
na myši zdravé. Jelikož mor původně jest cho-
robou krys, mohou blechy nemálo přispěti k roz-
šíření moru, jelikož bacilly morové utkvi jim t
na kousadlech, tu na nohou neb výměty svými
přenésti je mohou na oděv člověka. Mor jest
doma a šíří se zvláště v obyvatelstvu nečistém.
hmyzem oplývajícím, zde patrno, jakým způ-
sobem.
Řek
Christus
Ogata
Mor
Evropa
Anglie
Indie
26
article
Klíště, které náleží k roztočům, tedy
zvířatům pavoukovitým, jest u nás dost ob-
tížné, nikoli ale tak nebezpečné jako v sub-
tropickém pásmu, kde zvláště přenášejí t. zv.
texasskou zimnici na skot, druhdy i na je-
leny, srnce, kozy, zajíce.
Tak se objevila na dunách u Pas de Ca-
lais zvláštní nemoc u zajíců, kteří hromadně
mřeli. Psi, tam honící, byli podobně klištěmi na-
kaženy a hynuli za podobných úkazů. V krvi
chorých zvířat všude dokázána jako původkyně
nákazy Piroplasma, klišťaty na zvířata pře-
Podivno, že mezi všemi okřídlenými hmyzy
jsou jen samičky krvelačné, kdežto samei
jsou nevinní vegetariáni, a za svého krátkého
života berou za vděk sladkou šťávou z květů,
pryskyřicí ze stromů a pod., požívaji-li vůbec
něčeho... Mnozí spokojí se jen láskou; po oplo-
zení samiček nemají jiného životního úkolus
Paso jít Ca
27
article
Samičky však potřebují mnohem více látek
a zvláště látek bílkovitých, neboť mají uložiti
četíá vajíčka na vhodná místa k zachování
druhu. Samičkám nepostačují proto jen sladké
šťávy, na bílkoviny a tuk chudé, i osvojilysi
během vývoje zvyk, vyhledávati hlen z otvorů
tělesných, serum, vyloučené z kůže poraněné,
ano, stávají se i útočnými, aby bodnutím n
cběti vyhlídnuté ke krvi se dostaly.
Pokusy dokázaly, že samice bodavých ko-
márů mohou jako samci delší čas, jsouce uza-
vřeny, živiti se jen rostlinnou potravou, plody,
medem neb cukrovanou vodou, mají-li však va-
jíčka jejich prospívati a dozráti, potřebují nevy-
hnutelně potravu bílkovitou, totiž krev.
Proto má limyz přiměřeně kousadla k bo-
dání přizpůsobená. Spodní pysk prodlužuje se
v trubkovitý chobot, svrchní a spodní čelisť pro-
měněny jsou v bodavé štětiny. Těmito dýkami
dostane se hmyz ke krvi své oběti. Krev má
ovšem tu vlastnost, že při dotknuti s cizím tě-
lesem, tedy i se ssavým ústrojím komára se
srazí a tím by chobot ssajícího hmyzu ucpala