#1
alto_textblock
#1
Strana 6.
#2
alto_textblock
#2
ŽENSKÝ LIST.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 5.
#4
alto_textblock
#4
počet ten 6,382.000, stoupl tedy vice nežli o třetinu.
Zejména v oboru textilním nejvíce jest žen za-
městnáno jakož i v oboru potravním a v zeměděl-
ství. V obchodech stoupl r. 1896 počet zaměstnaných
žen na 296.000 oproti 158.000 v r. 1866. Ještě větší
pokrok uč nila práce žen francouzských v podnicích
dopravních, na poštách a v bankovních závodech,
kde z 15.000 v r. 1866 vzrostl počet zaměstnaných
žen v r. 1896 na 164.000! Jak vidět, razí si žena
jako pracovnice čím dále tím více cestu ku předu.
Ženy ve službě železniční. Ruský ministr že-
leznic hrabě Khilkoff vydal nařízení, jímž se při-
pouští, aby na menších stanicích železničních byly
zaměstnány též ženy co přednostky stanic. — V Pru-
sku, kde již po léta jsou při železnicích zaměstná-
vány ženy co brzdařky, dovoleno v poslední době,
aby i při vydávání jízdních lístků, telegrafní a tele-
foní službě, při výpravě zboží a v kancelářích byly
ženy zaměstnávány. Služné stanoveno na 720—900
marek ročně.
Z Mladé Boleslavi. V našem průmyslovém mě-
stě zaměstnáno jest mnoho dělnic v různých továr-
nách, zejména však v továrně Klingerově. Dalo by
se soudit, že alespoň čásť jich jest v organisaci, avšak
zmýlil by se velice, kdo by tak myslil. Máme zde
všodborný spolek »Jednota pracujícího lidu pro Mla-
dou Boleslav a okolí«, kde by ženy a dívky zdejší
mimo jiné výhody i poučení, vzdělání a zábavu na-
lezly. Jim však jest po celotýdenni práci milejší tanec,
nežli klidná, ušlechťující a poučná zábava mezi sou-
druhy a soudružkami. V organisaci jest jich asi de-
set. O své odborové organisaci nemají ženy zdejší
ani ponětí. Podle toho také vypadají jejich mzdy.
V továrně Klingerově vydělá týdně dělnice 3—6 K.
v nejlepším případě 8—10 K. Špatné zacházení se
strany úředníků a různých poháněčů není žádným
kromobyčejným zjevem. Zvláště nižší úředníci a zří-
zenci častují i starší dělnice hrubými nadávkami. Po-
dobně je tomu i v jiných továrnách, a ještě hůře
jsou v tom služky a švadleny ve větších závodech
pracující, které s opovržením hledí na tovární dělnice.
U služek je to předně neurčitá doba pracovní, kterou
zaměstnavatelka hledí co možno nejvíce prodloužiti,
tak že ubohá služka jest nucena od časného rána do
pozdní noci pracovati bez přestávky, mnohdy při ne-
dostatečné stravě a nepříliš vlídném a slušném za-
cházení. Běda jí, pakli odepře vyplniti některý z roz-
marů svých službodárců nebo jejich dětí! . . . Švad-
leny pak v závodech pracující mimo hladové mzdy
mají dlouhou pracovní dobu, která se ještě prodlu-
žuje v době saisony. Ačko iv poměry jejich přímo
křičí po nápravě, jsou dělnice tyto úplně indiferentní.
Podobně s malými výjimkami je tomu u všech žen,
ať jsou kdekoliv zaměstnány. Nápravu zjednati
může jen řádná organisace, a proto hleďte,
ženy a dívky boleslavské, které zde vylíčenými po-
měry trpite, hojným přistupováním k všeodbornému
spolku »Jednota pracujícího lidu« dokázati, že jste
dbalé svých zájmů!
B. M.
Z Kardašovy Rečice. U nás, ač je v továrně
i mimo továrnu zaměstnána celá řada děvčat, jest
většině z nich spolek dělnický španělskou vesnicí.
Je-li v místě nějaká taneční zábava, tu neschází skoro
ani jedna, avšak pořádá-li se přednáška, tu se jich
účastní pět nebo nejvíce deset. Podle toho také vzdě-
lání většiny zdejších děvčat vypadá. Kdo bliže sezná
u nás děvčata, zvláště pak ona, je jsou zaměstnána
v továrně, bude zajisté souhlasit s výrokem jednoho
našeho soudruha, že u nich (až na čestné výjimky)
mravní skleslost slaví své orgle; a také skutečně
dvojsmyslné řeči, ano i písně, jsou u nich na den-
ním pořádku. Ze by však děvčata i ženy měly se
stejně jako muži súčastňovati politického a hospo-
#5
alto_textblock
#5
dářského zápasu dělnického, o tom u nich není ani
potuchy, jakož i o sebevzdělávání. Při pohledu na
tuto zanedbanost našich děvčat jest nejnutnějším to,
že z nich mají býti vychovatelky příští generace děl-
nické, na kterou sociální demokracie s nadějí pohlíží.
Bylo by již na čase, aby naše děvčata se učila bavit
ušlechtilým způsobem, aby více sobě hleděla
také svého vzdělání vstupováním do dělni-
ckého spolku »Pokrok« a odebíráním svého »Žen-
ského Listu«, neboť »Ženský List« odebírá u nás jen
jedna naše soudružka, což také charakterisuje čin-
nost našich děvčat. Tím pak odstraníte všechny ty
výtky, jež jsou vám ve tvář vrhány a jež nemůžete
dosud popřítil
Jedna z vás.
Z Horního Litvínova. V sobotu dne 8. února
konal spolek dělnic »Pokrok« v hostinci »u císaře
rakouského« v Horním Litvínově svoji zábavu, jež
byla velmi četně navštívena a jež účastníkům při-
nesla srdečné a upřimné pobavení. Za to hostinský
p. Löfler, u něhož se zábava konala, zachoval se
velmi nepěkně. Ač na nynější svoji výši dostal se
jen z peněz dělnictva, jež dříve v hostinci jeho bylo
soustředěno, obrátil se ve svém chování, sotvaže byl
zvolen náhradníkem do zdejšího obecního výboru,
který německým nacionalismem jen jen překypuje.
Prvním jeho »vlasteneckým« činem bylo, že dal če-
skému vzdělavacímu spolku »Lasalle« okamžitě vý-
pověď ze spolkové místnosti. Že tak neučinil hned
i druhému spolku, toho příčinou byl jen jeho ob-
chodnický zájem, neboť počítal, že by mu tím ubylo
několik velkých zábav dělnických. Sotva však byla
zábava »Svornosti« jako poslední skončena, dostala
i »Dělnická mezinárodní tělocvičná jednota« výpo-
věď . . . Je tedy nyní na nás, soudružky, abychom
dokázaly, že hornolitvínovské dělnictvo také bez jeho
místnosti se dovede obejíti a doufáme proto, že také
náš spolek dělnic nebude mezi těmi, již by chtěli
nadále vnucovati své peníze p. Löflerovi, jenž, jak
vidět, má už tolik, že nadále o ně nestojí. To necht
zdejší a vůkolní soudružky vezmou na vědomí a pra-
cuji k tomu, aby se tomuto hodnému pánovi dostalo
od dělnictva náležité odpovědi.
Z Lužic u Hodonína. Dělnická Beseda u nás
čítá 54 členů a 9 členek, z nichž 5 jest děvčat a 4
vdané ženy. Že není zde více žen a dívek organiso-
vaných, toho příčina vězí v tom, že zdejší ženy se
domnívají, že žádné vzdělání nepotřebují, že už jsou
dost chytré a že více věděti nemusí. . . Jím dostačí,
když se vdají a mají muže hodně pod pantoflem.
A kdo je této neuvědomělosti žen z velké části pří-
činou? Sami muži, neboť většina z nich slejně za-
sluhuje pokárání, neboť místo co by měli dbáti o uvě-
domění svých žen, chodí radějí do hospody karbanit.
Karty jsou jejich vzděláním! . . . Jsou
zase muži, kteří naopak nechají se celý čas ženou
držeti za pecí, než by občas šli mezi soudruhy. Stejně
je to se ženami; řekněte některé, že v neděli bude
schůze a uvidíte, co vám odpoví: Oh, já nemám na .
takové věci čas, já mám plné ruce práce, než abych
se zabývala s takovými věcmi, do nichž mi nic.
není! . . . Nebo řekněte některé, aby si něco přečtla.
To také nemá čas, ale chodit od sousedky k sousedce
a klepat a pomlouvat, na to má mnohá času dost!
Kdyby si taková žena místo klevetění raději něco
moudrého přečtla, to by jí bylo užitečnější. Aspoň
půl hodiny denně by na to mohla obětovati každá,
třeba nejvíce zaměstnaná, jen kdyby chtěla! O ano,
ony by četly, ale nějaké romány nebo noviny, avšak
kniha poučná je nebaví. Proto, soudruzi, je vaší po-
vinností, abyste se vynasnažili takové ženy a dívky
uvědomovati, neboť muž má vždycky větší vliv než
žena. Vždyť máte hojně příležitosti v dílnách, kde
společně s nimi pracujete, vysvětlovati jim jejich po-