#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
ŽENSKÝ LIST.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 5.
#4
alto_textblock
#4
jest křiklavou skutečností, že na příklad český cukr
prodává se v Anglii o polovinu laciněji
nežli v samotných — Čechách! . . . Protože
pak takovéto nesmyslné poměry i v jiných státech
spoustu škod natropily, sešla se na popud Anglie
v Belgii mezinárodní konference, která o celé věci
uvažovala a jejímž výsledkem patrně bude: zrušení
premií, jimiž na účet poplatnictva si páni
cukrovarníci cpou kapsy a snížení cel na
dovoz cukru, aby tak mohla nastati zdra vá
soutěž výrobců cukru různých států, čímž
se opět zamezí, aby domácí cukrovarníci
nemohli ve vlastní zemi stupňovati ceny
cukru dle vlastní libovůle, čili lépe ře-
čeno zlovůle! A této docela rozumné snaze staví
se naši cukrobaroni urputně na odpor. Uvidíme, zda-li
jejich záludné a chamtivé snahy více zmohou v Ra-
kousku, nežli vůle milionů obyvatelstva, z jehož těžce
střádaných daní se jim dosud platily premie, aby cukr,
tuto životní potřebu všech vrstev, stále a stále mohli
zdražovati!
J. M.
O tělesném trestání mládeže, tomto vycho-
vatelském ideálu našich klerikálů, přináší časopis
»Zdraví« poučný článek, z něhož vyjímáme: Metla
jest především hmotný symbol práva pěstního.
Osoba, zvyklá děti trestati citelně, na př. učitel nebo
otec, může dítěti ve zlosti způsobiti závažné fysické
úrazy, ba může z něho učiniti nevyléčitelného mrzáka.
Ale neběží jenom o fysickou stránku, možnost zmrza-
čení dítek. Rozrušen je bitím chara kter
dítěte ve své nejvnitřnější podstatě,
dotčena jest hrdost dítěte, vědom
vlastní důstojnosti. Dle toho, jak citlivo, rea-
guje různě na utrpení, jež je potkalo. Žádným způ-
sobem neodplácí za metlu láskou. Svým dětským
pudem pociťuje, že bylo trestáno tímto způ-
sobem, poněvadž jest slabé a nemůže
se brániti. Citlivější děti spáchaly i sebevraždu
nad utrpeným pokořením. Protože vždy, kdykoli jed-
náme s dítětem, máme si býti vědomi toho, že pra-
cujeme s řadou neznámých veličin, které tvoří kom-
binace často pro nás neočekávané, nemáme ta-
kové pokusy prováděti. Ono barbarské, bru-
tální tělesné trestání, jako je bití metlou, které za-
tracují jak lékaři, tak i rozumní paedagogové, působí
nepříznivě nejen na ty, které bijeme, ale demo-
ralisuje i bijící, utlumuje v nich deli-
kátnost citovou, budí nižší, zvířecí pu-
dy, se kterými kultura zápasila po celá
století.
Volební právo žen a klerikálové. V čísle 3.
našeho listu upozornili jsme na to, že agitace ve pro-
spěch volebního práva žen, již ve Francii zahájili
klerikálové, jest velmi podezřelá, už proto, že
dosud klerikálové vždy proti tomuto požadavku žen
urputně se stavéli. A k tomu jsme podotkli, že se
jim jedná při tom jen o nachytání žen pod
prapor zpátečnictví a lži. Tento náš názor dochází
nyní plného a všestranného potvrzení a to právě se
strany klerikálů samotných. Páter Dlouhý Pokorný
zmiňuje se totiž ve svých »Lidových Listech« č. 24.
o obdobném případu v Belgii, kde sociální demokraté
a pokroková část obyvatelstva zahájili velice účinný
boj za všeobecné rovné právo volební a praví: »Kon-
servativní (po česku: šosáčtí) katolíci, vidouce, že
mandáty jejich zavedenim všeobec-
ného, přímého, jednoduchého (t. j. rov-
ného) práva hlasovacího ocitly by se
u valném nebezpečenství, hledají spásu
v zavedení hlasovacího práva žen. Jsout
ženy doposud více víře oddány nežli mužové, ač
i v ženách začínají agitace socialistické, liberální,
pokrokářské. Co bylo v táboře konserva-
#5
alto_textblock
#5
tivních katolíků posměchu proti hla-
sovacímu právu žen a teď země velice
vzdělaná, katolickou vládu mající, chce
zavésti hlasovací právo pro ženy, ne že
by uznávala spravedlnost tohoto požadavku, ale
z prospěchářství, hlasy žen udržeti svou vládu..«
Jsme páteru Dlouhému Pokornému velice povděčni
za toto upřímné a cenné doznání, jímž jen dotvr-
zeno to, co už je naším dávným přesvědčením a co
jsme také minule uvedli: že se klerikálům ne-
jedná o povznesení a uvědomění žen, nýbrž
jen a jen o získání jich k utužováni re-
akce a k potlačování pokroku a svo-
body! A aby tento černý záměr se neuskutečnil,
to už si vezmeme na starost my, jimž
opačně nejedná se o získání žen pro stranické účele,
nýbrž o jich vzdělání a hmotné i duševní
povznesení. Že pak uvědomělá, vzdělaná a roz-
umná žena dovede najíti své pravé přátele, o tom
nemáme žádných pochybností!
Liga A 5.
#6
alto_textblock
#6
O práci dětí v průmyslu hračkářském přináší
orgán vídeňské odborové komise dle právě uveřej-
něné vývozní zprávy obchodní a živnostenské ko-
mory v Sonnebergu tato pozoruhodná sdělení. Vý-
zkumy, jež na její podnět podnikal okresní školní
inspektor, ukázaly, že hračkářský průmysl, jenž v tom
okresu převládá, pojal děti do živnostenské práce tou
měrou, v jaké tomu není snad v žádném jiném od-
větví průmyslovém. Z 12.076 školských dítek
okresu zaměstnáno bylo živnostensky
5105, tedy jen o málo méně, než polovice!
Z těch dětí bylo 1257 starších než 12 let.
ostatní mladší až dolů k šesti létům... Živno-
stenskou činností zaměstnáno před počátkem vyučo-
vání neméně než 1069 dětí, to jest 21 procen
v živnostenské práci zaměstnaných
dětí vůbec. O tomto bodu provedeny byly po-
drobnější výzkumy a tu vyšlo na jevo, že na ně-
kterých místech toto procento překro-
čilo polovici, ano dostoupilo až i na 64 a 70
procent. V kruzích učitelských, s nimiž obchodní ko-
mora navázala styky, bylo všeobecně žalováno na to,
že děti přicházejí do škol po většině sesláblé a k při-
jímání duševní potravy neschopné. V Sonnenbergu
se ukázalo, že nesmí se ustati s ochranou dětí před
dílnami rodičů, protože to znamená úplné zmaření
vší ochrany těchto dětí, neboť až na 202 dětí jsou
všechny ostatní zaměstnány u rodičů.
#7
alto_textblock
#7
Ženy proti klerikalismu. Organisace žen v Pro-
stějově na Moravě konala důvěrnou schůzi v neděli
dne 26. ledna s programem: »Ženy proti klerikalismu«.
Potěšitelno jest, že ženy byly četně súčastněny, z če-
hož vidno, že i ony počínají se vymaňovati ze spárů
klerikalismu.
#8
alto_textblock
#8
Ani zjednodušeny pravopis *) nenalezne milost
v očich klerikalniho fanatika, rozhněva-li se hněvem
spravedlivim na dnešni nevěreckou školu. Znama jest
každemu učiteli i neučiteli prace těžka, unavujici a
namnoze bezvisledna: naučiti spravně psati pravo-
pisem českim. Viskitli se snahi, směřujici k tomu,
zjednodušiti pravopis a ulehčit tudiž psani mladeži.
S povděkem vita je každy, kdo zna obtiže dosavad-
niho pravopisu. — To však nenaleza milosti v očich
klerikala. Aby kopnouti mohl do nenaviděne školi,
vismiva se snaham těm (viz Křesť. Školu č. 2.), při-
davaje k tomu sve obvikle vtipi a pitome nadavki
na učitele. K tomu podotykame: Pane, odpust jim,
neboť nevědi, co čini!
Liga A 27.
#9
alto_textblock
#9
*) Psáno v novém, zjednodušeném pravopise,
jejž někteří vychovatelé navrhují k usnadnění práce
dětem a o němž nahoře jest řeč.