#1
alto_textblock
#1
27. listopadu 1904
#2
alto_textblock
#2
II. Příloha „Národich List
#3
alto_textblock
#3
k číslu 328.
#4
alto_textblock
#4
Strana 21.
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 26. listopadu
#7
alto_textblock
#7
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Nebezpečné úspěchy. — Princip a pro
vedení. — Ekonomie bursovních sil. —
Vojenská taktika na burse. — Speku-
lační moudrost Tobiášova. — Papíry
k uložení kapitálu. — Akcie.)
Úspěch dodává odvahy — a také ovšem
úspěch bursovní. Jestlíže někdo tímto způsobem
dospěl a jde do vyvýšené řady statisíců a ještě
výše, již se mu promijí, že svého jmění nabyl
timto způsobem dosti nebezpečným. O našich
poměrech však můžeme říci předem, že mnohem
více jest těch, kdo na nižší stupeň svého jmění
sestoupili, než těch, kteří přes prkno činnosti
cné na vyšší stupeň vystoupili. A i tím by bylo
vhodno se někdy zabývati. V častých případeeh
lze zajisté shledati, že chyba neúspěchu, když
se již někdo odhodlal své jmění rozmnožit: koupí
cenných papírů spekulačních, neleží ani tak
v prineipu jako spíše v jeho provedení. Jmění
zajisté nešlo z pravidla na zmar proto, že akcie
byly koupeny, nýbrž spíše proto, že akeie nebyly
koupeny s náležitým rozhledem anebo
se správnou methodou.
Muže z našich poměrů, který pro rozmno
žení svého majetku se odvažuje na parket bur
sovní, kterážto fráse ostalně u nás zůstává
pouze frásí, poněvadž takový dobrý muž bur-
sovního parketu ani nevidí a nohy si neláme —
jeho osudem bývají prahy jiné — muže tako-
vého správně bychom porovnali s cestovatelem,
který se odvažuje do končin zcela neznámých
anebo s vojevůdcem, který se svým vojem vstu-
puje na půdu jemu nepovědomou. Voj jednoho,
jmění druhěho. Také ten, kdo vstupuje na ne-
jistou půdu bursovní, nalezá se v zemi nepřá-
telské oproti nelitostnému nepříteli, kterého
nevidí a kterého přece musí zmoci. Jako válka
není vyběračna ve volbě prostředků, tak i boj
bursovní. Úskoky, přepadnuti, klamné zprávya
násilí jsou prostředky, kterými proti nepříteli
se bojuje a jimiž jest domáháno nadvlády. Jest
tc ústředí jako v nepřátelské zemi mezi dvěma
voji. Protož i na burse jest se tomu, kdo nebez-
pečí ono podniká, chovati právě tak, jako voje-
vůdci v nepřátelské zemi, který dosavade neví
kde jest jeho nepřítel a který musí býti připraven
pro všechny případy. Především tudíž si musi
zjednati jistoty o poměrech nepřítele r z do-
cházejících ho zpráv, klamných i správných, do-
jiti ko správnému posudku o situaci válečné —
to jest posudek o bursovní situaci.
V této příčině jest ovšem třeha velmi vy-
tříbeného rozhledu. Jestliže pak již z pravidla
vstup do posice majetku v cenných papírech ne-
bývá korrektní, druhou chybou, ještě častější a
větší, bývá nesprávná ekonomie sil. Vedle ne-
správného posudku o situaci ještě častější bývá
nesprávná taktika postupu. I laiku leži na snadě,
že vůdce dopustil by se neodpustitelné chyby,
jestliže by proti nepříteli hned rozvinul celou
svoji vojenskou moc. Již prvá náhoda, snad ná-
hoda útoku s neočekávané strany, nebo obe-
jití, neho náhle na pomoc přikvapivší záloha,
by obrátila onen voj na útěk. Jest tudíž příro-
zeno, že vůdce v peli vysílá do boje především
malé čety, předvoje, ony linie rojů, které mají
účelem, nepřítele zdržeti a silu jeho vyzkou-
mati. A teprve dále, jak nepřitel sílu svoji vy-
vine, proti němu postupuje s mocí další.
A v zadu za bojujícím vojskem musí zajisté
státi ponotově silná záloha, jejíž úkolem jes
zasáhnouti pouze tenkráte, kdyby první řady
skutečně byly vážně ohroženy. Jest také takti-
ekou úlohou v boji stojících oddilů neustupo-
vati hned na prudký útok nepřitele, nýbrž zajisté
jest jich povinností uhájiti místo, dokud nedo-
jdou posily, a ustoupiti jen tenkráte, jestliže by
přicnázející nové a přepočetnější přesily ne-
přílele posici činily neudržitelnou. Pak ovšem
oběť jest marná a na místě jest rychlý a ener
gieký ústup.
To jest také pravá taktika bursovn
A jestliže by majitel cenných papírů postupoval
dle tčchto taktických pravidel a zásad vojen-
ských i na burse hájil s porozuměním, můžeme
tvrditi, že by polovina millionů neuvizla n
onom bojišti zlata, které na oné nejisté a ne-
známé půdě bývá pohřbeno. Obecenstvo oby-
čejně postupuje k boji beze všeho rozmyslua
z pravidla teprve potom, když již nepřítel — at
již strana la hausse nebo strana a la baisse —
své postavení co nejvíce upevnily — pak také
ihned k boji rozvine celou vojenskou moe svého
jmění, obyčejně slabého, aniž by pro všechny
připady si ponechalo půdu, zajištěnou jakous
zálohou. Obecenstvo při prvním úfoku nepřítele
při prvním ústupu kursů pak také hned ztráei
hlavu, jest bez rady a z pravidla jest také nu
ceno při prvnír tomto nárazu z posice utíkati
poněvadž ení zálohy.
Taktika ovšem má býti jiná. Jakmile pro
zíravým úsudkem byl okamžik uznán pro pod-
nik za příznivý — snad po prudkém ústupu kur
sovém, po krisích spekulačních — předpoklá-
dáme klidnou situaci politiekou — muž zkušený
kupuje pouze zlomek onoho množství, na něž
jest připraven, a k této koupi voli především
trh při náladě slabé, ježto levný kurs mu ovšem
přichází vhod. Oproti této praxi obecenstvo
z pravidla chybuje tím, že rozhoupává se ke
koupi, když již haussa nabyla svého plného vý-
razu a jakousi dobu již trvá, teprve pak obe-
tenstvo — řekněme vulgárně, dodává kuráže-
řřichází obyčejně v té době kupovat, když jiní
kdo si časněji přivstali, již prodávají, aby si za-
jistili zisk. Tím se stává, že obecenstvo přejím
zboží za kursů poměrně vysokých, při kterých
jakási reakce nebo zpětná vlna kursového vý-
voje jest velice pravděpodobnou. Když pak tate
skutečně nadejde, dostává obecenstvo husí kůži
a horem pádem utíká při této první šarvátee
z bojiště. Protož první Tobjášovou moudrostí
pro spekulující syny jest, kupovati s baissou
totiž, když kursy náležitě klesly.
Na pražské burse zaznamenáváme do bur-
sovního archivu týden veliké čílosti a značnýeh
ebratů. Vedle pravidelného obchodu s papíry
k uložení kapitálu vyniki na druhé straně také
obehod v akciích a nabyl živosti vynikající.
Mezi papíry k uložení kapitálu těšily se stálé
přízni 4%% zástavní listy České hypoteční banky-
které při nepatrnosti maferiálu nabízeného, při-
rozeně zvýšily svůj kurs. Také 31/23% zástavní
listy téhož ústavu byly hledány, ač účasť na nich
ovšem při nevžité formě jich zúročení byla
menší. Hlavnír okruhem obchodů však zůstá-
vají titry Zemské banky království českého
#8
alto_textblock
#8
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky
. ..
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota
. . .
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . ..
Společnost státní dráhy .
Jižní dráha
. .
Polabská dráha
. .
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost ..
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . ..
Londýnská devisa . . ..
Říšské marky . . . . ..
#9
alto_textblock
#9
bylo skutečně velkou újmou pro obchod, že mě-
rcu tak citelnou stal se patrným úplný nedo-
statek komunálních úpisů. Oblíbenost a náležitá
disposice při umístění těchto papírů jest opět
plným výrazem dokumentována. Silná poptávk
po titrech Zemské banky, především ovšem o
ústavů, které se hledí zajistiti pro nadeházejíe
potřebu novoroční, musila se spokojiti menším
položkami úpisů melioračních a železničních
ač i tyto pouze v slahých pramenech plynuly na
trh. Kurs papírů moravských, zejmena 4% zá
stavních listů Moravské hypoteční bankya
První moravské spořitelny při čílé poplávce na
zdejším místě se pevně uhajuje. Také papíry
haličské se těšily přízni.
Na poli akciovém strhly na sebe pozor-
nost akcie bankovní, mezi nimiž předovším
akcie Živnostenské banky byly před-
mětem četných obratů za pevného kursu. Vedle
těchto akeií jednány dále akeie České průmy-
slevé banky a akcie Hospodářské banky, které
upevnily svůj kurs na 395.—. Nynější rozběh
záznamu směřuje především přes bariéru kursu
al pari, jakmile tato bude ztečena, není po-
chyby o tom, že akcie dotyčná dosáhne ažia,
třeba v prvním čase neznačného, Rovněž jed-
nány a hledány akcie České banky Union. Po
delší době došlo také k obratu v akciích Za-
jišťovací banky po 200.—, když dříve poptávka
nesmělým způsobem hledala trh kursem, ne-
přiměřeně nízkým: až 160.—, 170.—, 180.—.
V oboru akcií průmyslových Podolské hledány
za 195.—. Též Kolínské hnojivky vyšší na
vícestrannou poptávku. Akcie Budějovického
pivovaru opět klidné a jest jen s potěšením ví-
tati, že papír, representující podnik tak zkonso-
lidovaný v intencích své prozíravé správy, pře-
jímá na sebe také onen charakter závodu.
#10
alto_textblock
#10
Vídeňská bursa v týdau minulém.
Ve Vídni, 26. listopadu.
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Také minulý týden znamenal na vídeňské burs
období klidu a jakýchsi příprav. Očekávané zahájení
říšské rady nepřineslo kýženého rozřešení v otázce
vnitřní politiky, ježto jako dříve otázka dělnosti nebo
nedělnosti dosavade není rozřešena. Jakýmsi po-
krokem může býti nazváno pouze, že příkré protivy
národnostní, které vznikly nešťastnou náhodou právě
před otevřením parlamentu, byly poněkud utišeny.
Jest samozřejmo, že s vývojem věcí v říšské raděa
konstellacemi stran také se pohybovaly kursy. Avšak
více nežli od těchto okolností, záznamy papírů, které
nyní stoji v popředí bursovního styku, totiž akcií
železářských, závisely na jednání o obchodní smlouvu
rakousko-německou. Stálá otázka snížení nebo ne-
snížení cla na železo zůstávala předním problémem
a hlavním motivem pohybů kursových. V průběhu
týdne se vyskytla zpráva, že cla skutečně mají být
snížena o 10 kr. ve zlatě. Na zprávu tuto kursy
železářských papírů polevily, avšak pevnost nálady
nebo nedůvěru k této zprávě jest shledávati v okol-
nosti, že kursová reakce ona se pohybovala v roz-
dílu velice nepatrném. Ke konci týdne však nabýval
trh opět přesvědčení, že cla zůstanou na dosavadní
výši, a kursy obratem se opět upevnily. Dle finanč-
ních informací snížení dosavadní celní sazby na že-
lezo jest velice nepravdě podobno, a se zřetelem
k tomu, by skoncování obchodní smlouvy v průběhu
přištího týdne mohlo působiti jako silný podnět pr
železářské papíry, které ostatně v minulém týdnu
nebyly ušetřeny mnohých okamžiků poplašných.
Krise způsobená pověstí o snížení ela na želez
byla totiž ještě přiostřena většími prodejí jistého
zprostředkovatele, který obyčejně bývá nást rojem
skupiny Witlgensteinovy. Z té příčiny roznesla se
hned po bursovním okrsku a městu strašná zvěsť, že
skupina prodává. Zpráva zajisté by bývala
měla také hlubšího působení, kdyby dotyčný zpro
středkovatel hned druhého dne vebyl zase kupoval.
Tak záznam papírů železářských plně se opět upevní
a nálada se opět budí pro akcie pražské železářské
i české báňské společnosti, i dále alpinky. Rima po-
někud tísněny politickými událostmi uherskými.
Rovněž pro banky bylo v kruzích vídeňské bursy
z příčiny obchodní smlouvy rakousko-německé dobre
mínění. V popředí stály rakouské kreditky, akcie vídeň-
ské banky »Union« do výše hnané jistou spekulační
firmou a akcie banky pro země rakouské.
Papíry drah poměrně zanedbávány až na dráhu
severní, pro niž působilo znovu projevené přání pol-
ského kola po sestátnění.
Z jiných akcií průmyslových těšily se přízní
papíry »vojenské« Hirtenberské a Waffen, jakož i hod-
noty cementárenské na pověsti o zjednání vzájem-
nosti mezi společností perlmoskou a kaltenlenigeben-
skou. Také pro akcie továrny na fezy vzbuzována
pozornost.
Důležitější varlace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto seslavení:
#11
alto_textblock
#11
Nezaměstnanost v Anglii. Anglický průmysl na-
lezá se po léta v tísni, ze které mohou mu pomoci
jen energická opatření hospodářské politiky. Soutěž
Německa a Spojených států potlačila značně tovary
Anglie na světovém trhu. Zalím co byla průmyslová
deprese, která se projevila roku 1901 v průmyslových
zemích evropských, v Německu již roku 1902 vystří-
dana zlepšením, které se roku 1903 přesunulo i do
Rakouska a Švýcarska, nezlepšil se stav průmyslu a
obchodu v Angiti ani roku 1903, ba letos se nadále
zhoršoval. Již v roce 1903 ozývaly se stesky do ve-
likého počlu nezaměstnaných, jenž udáván koncem
řijna 200 0U0. Nedávno prošla novinami zpráva, že
počet tento dosahi 600.000. Ve srovnání s lelošním
odhady jest údaj roku loňského jistě nízký, tolík ale
jest patrno z výkazů odborových spolků, že počet
nezaměstnaných jest letos značně vyšší. V žádném
roce nebyla nezaměstuanost cvičeného dělnictva tak
veliká jako letos. Patrno to i z následujícího sesta-
vení. Výše procentní nezaměstnaných byla tato:
#12
alto_textblock
#12
1894-1903. . 4.7 44 3.9 3.8 3.8 44
1902 . . . . 4.4 4.3 3.7 3.9 42 5.0 50
1903 . . . . 5.1 4.8 4.3 41 4.5 58 58
1904 . . . . 6.6 6.1 6.0 6.0 5.9 6.8 6
K nezaměstnanosti přispívá v tomto roce v prvé řadě
špatná zaměstnanost průmyslu železářského a sta-
vebnictví. V jednotlivých oborech, především co do
stavby lodí, dostoupil počet nezaměstnaných necby-
čejné výše. V jednotlivých měsících tohoto roku činil
toliž počet nezaměstnaných v jednotlivých oboreci
(v procentech):
#13
alto_textblock
#13
19. listop. 26. listop
100.10 100.15
120.05
119.90
118.90
118 85
98.10.
98 15
133.—
133. 25
674.—
677. 25
446.60
453 25
799.50
796 50
547.—
564.25
969.—
967.—
—.—
650.—
650.—
87.—
87.-
417.—
415.50
1045.—
1038.—
892.—
892.—
542.—
535.—
486.—
494.25
514.—
512.—
2305.—
2368.—
1392.—
1426.—
654.—
660.—
842.—
870.—
703.—
700.—
239 40
239 42
117 60
117 57
#14
alto_textblock
#14
Strojnictví:
leden březen květen červenec srpen
září říjen
6.7 6.4 6.6 6.7 6.9 7.4 7.
Stavba lodíi
144 11.8 131 129 127 15.3 158
Stavebnictví:
77 6.7 59 5.7 5.7 70 8.3
Ještě nepříznivější jsou poměry dělnictva necvi če
ného. V Londýně konají se kroky na zmírnění hro
zících důsledků tohoto stavu. Prostředkem ku posou-
zení pohybu nezaměstnanosti jest v Anglii chu
dinská statistika. Dle ní stoupl oproti loňsku
značně počet chudých. Jen na Londýn připadalo
114.634 chudých číli na 10.000 obyvatelů 248 čili
15 pro mille více než loni.
K jednání o obchodní smlouvě německo-zakouské.
Nemůže překvapiti, že zprávy docházející o jednán
o nové německo-rakouské obchodní smlouvě vzbuzují
vážné znepokojení v kruzích interessovaných. Čím
dále tím více jest zřejmo, že Německo chce využít
co nejpronikavěji své mocenské převahy v dnešních
poradách. Opírajíc se o okolnost, že přese zvýšenou
ochranu docílilo nových smluv s pěti státy, mez
nimiž Rusko obzvláště padá na váhu, jest co do po-
velování koncessí Rakousku co nejzdrželivější a snaží
se, aby nemusilo zde skytnouti více, než povolilo jinde.
Tento moment vliskuje jednání ráz. Že je v kruzích
odborných jednatelů rakouských značný odpor proli
postupu Německa, nemění na stavu ničeho, protože
konečné rozhodnuti vyhraženo společným minister-
ským poradám, kde budou motivy politické
silnější motivů hospodářských. Tato
okolnost přirozeně zvyšuje napjelí a rozruch kruhů
inleressovaných, které zří, jak z ohledů jen cizích
má býti požkozen jich zájem. A to je právě nej-
smutnější fakt dnešního jednání, fakt. který dokazuje
že Německo asi svého cíle dosáhne. Porady referento
odborných jsou v podstatě skončeny. Ohledně bodů.
kde rozpory nebyly značny, dosaženo dohody, ohiledně
ostatních podán přesný obraz stavu. Tento momeni
dodává právě sítuaci napjatosti. Pochopitelno, že
otázka budoucích cel na ječmenaslad v Německu
obrací k sobě pozornost zemědělských kruhů českých
v prvé řadě. Vývoz sladovacího ječmene a sladu do
Německa učinil za platných smluv značné pokroky —
jak hluboké důsledky mělo by jeho zaražení! Rusko
docílilo aspoň ústupku, že clo na ječmen krmný,a
ten hlavně do Německa dováží, sníženo na 3 mk.
Ohledně ječmene k sladování trvá však Německo na
4 mk. Co jest ale ječmen k sladování? Jak bude
ho lze odlišovati od krmného? Neumožní právě tato
okolnost Rusku dovoz lepších druhů pod známkou
ječmene krniného, zatím co se ostří zvýšené sazby
na ječmen k sladování obrátí jen a jen proti našemu
ječmenu? To vše jsou příliš vážné otázky, než aby
nějaké politické přesvědčení o nutnosti smlouvy za
každou cenu ministerské rady rakouské stačilo k upo-
kojení interessentů! Totéž platí o vývozu dobyt-
čím. Německo nejen zvyšuje celní sazby (dle tarifu
téměř pateronásobně), nýbrž zostřuje i opatření zdra-
votnická. Že zostření toto bude provázeno bezohled-
nou praxi, jest po posledních událostech nesporno.
Že rakouští zmocněnci v tom směru ústupky činí.
jest známo. Intervence hr. Posadowského v Pešti.
cesta zvěrolékařských znalců do Vídně ke konferencím
a na to se vyskytující zprávy o „větší ochotě“ uher
ského ministerstva, tomu plně nasvědčují. Ale i tal
bude povinností rakouské vlády, aby usilovala o utvo-
ření stavu, který by aspoň z části vyhovoval opráv-
něným přáním zdejších interessentů a nepodlamoval
naší vývoznosti do Uher. V posledních dnech opět
se proslýchá, že ani co do cel železářských
dosud nebylo docíleno dohody. Toto tvrzení ovšem v
svě všeobecnosti správným není a týká se asi jen
určitých podskupin železářských cel, nikoli ale cel
surového železa a polotovarů, ohledně nichž bude za-
chován smluvní status quo. — Siluace spěje k roz-
řešení. Bude aspoň poněkud příznivo? Málo známek.
velmi málo, mluví pro výhlednější pojímání slavu!
Konvenoe německých tkalcoven vlnařských. Jak
»Tr. Zig.« oznamuje, podepsali delegáti vinařských
tkalcoven saských, duryňských a elsaských dohodu.
kterou se počinaje 1. prosincem t. r. upravují na tř
léta přodejové podmínky co do konfekce damských
a mužských lálek. Konvenci přijalo 140 závodů.
Zahraniční obchod Německa. Dle úřadních dat
zahraničného obchodu německého činil od ledna do
konce řijna dovoz 39,841.146 tnn proti 38,852.859
36,185.636 tunám v tomže období dvou předchozích
let. Vzestup dovozní jeví se hlavně co do zemin,
rud, dříví, léčehných látek a barviv, čilského ledku
a pod. Dovoz obilní vykazuje naproti tomu pokles
(— 409.091). Vývoz dostoupil 31.803 989 tun prot
31,648.003 a 28,602 602 tunám téhož období dvou
předchozích let. Nejvíce stoupl vývoz uhlí (ztroj-
násobil se), obilí (+ 268.921), značně za to kles
vývoz železa (— 639.898).
Z organisačních snah železářských. Dle zprávy
»Berl. Tgbl.« konala se mezi Thyssenem a zástupcem
amerického ocelářského trustu porada o dohodě
německoamerické co do odbytu litýc
rour. Po delším jednání sjednána úmluva, dle níž
se Američané vzdají vývozu rour do Německa, zalím
co totéž učiní Německo co do Kanady a Mexika. —
Jednání o prodioužení německých svazt
plechů (jemného a hrubého) se ztroskotala, v sna-
hách o docílení dohody se však pokračuje. Nebu
dou li kartelní úmluvy prodlouženy, utvoři die zprávy
»Br. G. A.« hornoslezské továrny sdružení, ktere
přistoupí k hornoslezskému svszu ocelářskému.
— Různé zprávy. Stav německé ban ky
říšské lepší se i na dále. Na včerejší schůzi
ústředního výboru banky této moment tento důrazně
vytčen. Výkaz ze dne 23. t. m. uvádí tylo změny
kovový poklad + 63 mill, směnky — 22, lombardy
— 6, cenné papíry — 27, oběh bankovek — 39, ži-
rový účet + 44 mill, marek. Nezdaněná záloha ban-
kovková stoupla ze 177 na 286 mill. mk. — Z Ber
lina docházejí zprávy, že se vyjednává o utvořen
zájmového společenství Darmštatské bank
s Obchodní společností. Potvrdí-li se, usku
teční se opět jeden z mocných vývojových momento
v berlínském bankovnictví.
Petrohradská bursa. Minulý týden zahájen byl n
celé čáře realisacemi, čímž kursová úroveň byla valně
stlačena. V dalším průběhu lýdne roziaděna byla
bursa úmrtím ředitele petrohradské Mezinárodní banky
Rothsteina. Realisace tudíž se přiostřily a zvláště
trpěly ony hodnoty, jež s Mezinárodní bankou úzce
souvisejí a to: nikopolské, moskevsko-vindavsko-ry-
binská dráha, jihovýchodní dráha, Rusko-čínská ban-
ka, Debalcevo, Hartmann a tulské patronky. Ochab-
nutí na petrohradské burse však dlouho netrvalo,
hned druhého dne se všech stran došly kupní rozkazy,
jež kursy všech papírů vydatně zvýšily. Konec týdne
zůstal klidným při pevném smýšlení. Na trhu bankov-
ním bylo hlavní událostí sensační klesnutí akcií Mezi-
národní banky, které ve dvou dnech zlevnily o 30r.
na 376.—, načež kolísaly kolem 380.—. Akcie diskont-
ní banky ochably přechodně o 4 ruble na 414.—, avšak
na pozdější koupě nejen domácího kapitálu, ale i za-
hraničních bank vzpružil se kurs až na 420.—. Akcie
Ruské banky ochably přechodně o 6 rublů na 310.—
a končí 314.—, Akcie Ruské průmyslové banky ob-
chodovaly se po 244.— a 243.—. Hodnoty petrolejové
držely se v začátku týdne pevně, avšak ochably při
všeobecných realisacích, a po přechodném vzpružení
končí na nižších kursech na hlášené nižší ceny nafty
v Baku. Akcie spol. Baku obchodovaly se po 457.—
až 465.—, akcie spol. Mantašev po 240.— až 250.—
a akcie kaspijské petrolejové společnosti po 5500.—
až 5750.—. Trh papírů železářských nejvíce vzdoro-
val realisacím a zachoval veskrze pevné záznamy
Akcie sormovských železáren ochably v prvních dnech
se 208.— na 203.—, avšak pozdější vydatné koupě
zvedly kurs až na 212.—. Lelošní v prosinci splatná
dividenda odhaduje se na 12 až 13 rublů. Akcie haři-
mannských strojíren klesly o plných 10 rubiů na
#15
alto_textblock
#15
Zástavní listy české hyp. banky 5
4
31/20
4 %
Základní úpisy české zem. banky
4 %
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
4%
. , , » (v K
4
Mel. úpisy . » » (ve zl.)
„ » . (v K) 40
4
Žel. ,„ „,
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
4%
„
»
»
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49%.
4 %
»
Želez. úpisy ,
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
40%
» »
„ » hal. zem. banky 41/29
. . , ,
49%
4
Kom. dl. úpisy „ , ,
Železnič. » » » » 4 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41,
» 4 %
„,
„ „ Rak.-uherské banky 4 0
Dolnorak. hyp. ústavu 49%
„
» 31/2
„ „ 4 %
Kom. dl. úp. „
„ „ 31/2
„ . ,
Zástavní listy Rak. byp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 9%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
Dubnová »
(ve stř.) 4.29
Květnová » »
(v pap ) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 40
korunová renta . . 4%
» investiční » . . 31/s9
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .»
»
Česká zajišťovací banka . .
»
Haličská akc. hypoleční banka .
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . ..
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
. . . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
» » tov. orient. cukrov.
#16
alto_textblock
#16
180.—, načež posléze se mohly zolaviti na 189.—.
Akcie putilovských železáren zlevnily na úterní burse
na 134.— proti sobotnímu kursu 140.— a koncem
týdne docílily opět kursu 139.—. Jak se proslýchá,
páčí se objednávky těchto závodů na 30 mill. rublů.
Akcie brjanských železáren klesly o 11 rublů na
160— a končí vydatnou reprisí při kursu 175.—. Akcie
nikopolských železáren ustoupily též o 8 rublů na
92.50 a zotavily se později na 94.—. Klidnější trh měly
akcie petrohradské metalurgické spol., které se vůbe
neoslabily a později stouply na 150.—. Velice čilý
obchod rozvinul se v tomto týdnu v akciích brjanské
uhlářské spol. Tytéž klesly sice v prvních dvou dnech
o 8 rublů na 135.—, avšak v brzku kurs mohl se zo-
taviti na 148.—. Akcie vagonových podníků měly th
pevný. Baltické vagonky zlevnily nejdřive o 75 rubl
na 1025.—, avšak hned v následujícím dnu stouply
na 1100.— a pohybovaly se později kolem 1080. —.
Akcie vagonky „Fénix“ obchodovaly se po 233.— až
239.— a akcie vagonky „Dvigatěl“ po 57.—. Trh pa-
pírů důchodových byl pevný. Losy z r. 1864 stouply
o 6 rublů na 425.— a losy z roku 1866 vzpružily se
o 4 ruble na 323.-
Hospodářské přednášky, pořádané českým o-
borem rady zemědělské pro království české, konati
bude hospodářský inspektor rady zemědělské pan
Richard Purghart v prosinci 1904: 1. a 2. při místním
cdboru Národní jednoty pošumavské společně s hospo-
dářským spolkem v Borovanech; 4. při hospodářském
spolku příbramském v Podlesí; 8. při hospodářském
spolku v Milcíně; 11. při hospodářském spolku v Te-
rešcvě; 18. při místním damském odboru Národní jed-
noty pošumavské v Okrouhlicích; 26. při hospodář-
ském spolku okolí Zásmuk
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobylě
v pondělí dne 28. t. m. přihlášeno jest 148 kust
hovězího dobytka původu domácího, 298 kusů původu
haličského a 120 kusů původu uherského.
Gremium majitelů a nájemců cihelen v policejním
obvodu pražském v Praze konati bude v pátek dne8
presince 1904 ve velkorestauraci Choděrově o 9. hod
dopol. řádnou valnou hromadu
Predej starého moteriálu. Roditelství státních drá
v Praze ohlašuje tímto prodej starého materiálu ve
skladištích v Podmoklech a v Lounech ležícího. Lhůta
k podání olfert končí 30. listopadu t. r. o 12. hodině
polední
Trhy. Trh na hovězí dobytek spojený s vý-
kladním v Pacově bude 5. prosince. — Výroční trl
v Jistebnici bude 5. prosince
#17
alto_textblock
#17
Trhy poněžní-
#18
alto_textblock
#18
Pražská bursa.
V Praze, 28. listopadu. (Pův. zpr. » Nár. Listů s.)
Dnešní bursa minula klidně a došlo k závěrkám
melioračních a železničních úpisů české zemské
banky za K 99.95, akcií Hospodářské úvěrní banky
za K 394.— a akcií zajišťovací banky za K 200.—
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.50, České banky »Union« K 249.—, České
společnosti pro průmysl cukerní K 180.—, strojírny
Daňkovy K 372.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Officiální záznamy zněji
#19
alto_textblock
#19
Z Vípně, 26. listopadu. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Ivovskočernovická 583.—
Únorová renta.
spol. st.dr.rak-uh. 650.—
květnová
87.—
jižní dráha
červenc. ,
štyrsko hr. - kön.
říjnová,
5500. —
severní dráha.
rakouská » zlatá
421 50
rak. severozáp. dr.
„ kor.
—
pardubická dráha
uherská » zlatá
415.50
» kor.
polabská dráha
—.—
česká sev. dráha
rak. invest. renta
—.—
buštěhradská A
uher.
1038.—
B
45o zást. listy Hyp.
—.—
pražsko duchcov
banky král. č.
—.—
duchcov.« podmok
31/2% zást. I. Hyp.
—.—
ústecko- tepl. dr.
banky král č.
892.—
dunaj. paroplaveb.
4% kom. dluhop.
715.—
rakouský Lloyd
Zem. banky kr. č.
33 3.50
turecká tabák. rež.
3% žel. dl. úpisy
535.—
rak. zbrojovka
Zem, banky kr.č.
Rudolfova hut
státní losy 1860
494.25
alpská montan. sp
po 500 zl. ..
512. —
rým.-muráň. spol
po 100 zl. .
468.—
státní losy 1864
Poldina huť.
2368.—
praž. želez. sp.
losy úvěrního úst.
1428 —
česká montan. sp.
vídeň. I. komun.
373.—
Daněk . . .
tisské losy . . .
—.—
západočeská uhl.
turecké losy
—.—
severočeská uhl.
rakouh. banka.
660.—
mostecká uhl. sp.
rak. úvěrní ústav
—. —
b. anglo-rakouská
vídcň. stavební sp
700.—
vídeňská unionka
Schodnica .
453.25
haličsko-karpatské 1114—
b. pro země rak.
796.50
peštska vagonka
uh. úvěrní banka
546 2
devisa německá . 117.5
banik, jednota
r.úst. pro úv. poz
967.—
» pařížská . 95.2
curyšska . 95. 0
Česka průmyslová
412—
londynská 239.4
banka . . . .
394 —
dvacelifrank . . 19.0
roln. úvěr. banka
česká b. Unton . 249.—
marka papírová . 117.57
Živnost. banka . —. — rub
» . 254 25
Eskoniní sazby 31/.—334 procenla.
na konec smýšlení na či
Po klidném průběhu
stoupání kreditek pevné.
#20
alto_textblock
#20
100. 25
100.—
99 85
100.30
119. 90
100 15
118 85
98 15
#21
alto_textblock
#21
91.30
#22
alto_textblock
#22
88 85
#23
alto_textblock
#23
100 35
#24
alto_textblock
#24
93.90
#25
alto_textblock
#25
99.85
#26
alto_textblock
#26
99.85
#27
alto_textblock
#27
156.15
186.—
479 —
524 —
#28
alto_textblock
#28
273.—
#29
alto_textblock
#29
162.—
#30
alto_textblock
#30
133 75
1630 -
677 25
284 75
#31
alto_textblock
#31
558.—
#34
alto_textblock
#34
Peníze] Zbotí
#35
alto_textblock
#35
104.25
100 20
93.70
101.2b
99.85
99.85
99 85
99.85
99.85
100.75
—.—
99 80
99.50
99.75
101.25
99.40
101.40
99.—
98.70
98.90
101.5
98 80
100.25
99.90
93.75
99.80
93.75
99. 80
81.60
100.25
100 30
100.—
99 85
119. —0
100.15
91.35
—.—
249.—
412.—
199.—
546.—
—.—
562.—
—.—
—.—
525.-
372.—
1498
180.—
585.—
330.—
—.—
466.—
2368
—.—
224.—
#36
alto_textblock
#36
394. —
#37
alto_textblock
#37
249.50
#38
alto_textblock
#38
105. 25
101.—
94 70
102 25
100.35
100.35
#39
alto_textblock
#39
100 35
#40
alto_textblock
#40
100.35
100.35
101.75
—.—
100. 40
100 50
100.—
102.25
100 40
102 40
99.80
99. 9
101 .7
99 80
100 75
100-90
94.75
100.80
94.75
100.80
82 6
100.45
100 50
100-.20
#41
alto_textblock
#41
99.70
#42
alto_textblock
#42
100 05
120 10
91.55
#43
alto_textblock
#43
100.35
#44
alto_textblock
#44
249.50
414.—
201.—
547 50
#45
alto_textblock
#45
395
572.—
—-
—.—
250.50
5.40.—
375.—
#46
alto_textblock
#46
1432
184-
—
370.—
#47
alto_textblock
#47
470.—
2378
—.—
#48
alto_textblock
#48
—.—
#49
alto_textblock
#49
x. Z Víäně, 26. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listo-
Denní bursa. Kdežto v prvé polovině obchodu
panovala všeobecná zdrželivost následkem nevzjas-
něné vnitropolitické situace, nastalo později pod-
statné zlepšení a tendence se úplně upevnila. Pod-
nělem k tomu byly příznivé zprávy z burs zahra-
ničných, větší koupě kreditek, zpráva, že Škodovy
závody obdržely větší objednávky, jakož i příznivé
posuzování zvýšení kapitálu jänderbanky. Výsledky
burs byly následkem toho positivní. Vedle kreditek
stouply také akcie länderbanky, uherské kreditkya
akcie Unionbanky. Akcie státní dráhy byly rovněž
dražší, akcie »Adria« se ze včerejšího poklesnutí zo-
tavily. Po akciích paroplavebních byla poptávka.
Dále stouply akcie pražské železářské společnosti,
alpinky, české báňské a huti Poldiny. Nepříznivou
výjimku na trhu průmyslovém tvořily jen akcie hir-
tenberské a zbrojovky, jejichž poklesnutí se vysvět-
luje tím, že vyjednávání s Řeckem se zhoršilo. Akcie
fésové podstatně stouply. Trh rentový byl pevný.
Devisy a valuty povolovaly.
Na trhu eskomptním stav peněz nezměněn.
311a0.
x. Z Vídně, 26. listopadu. (Telfgr »Nár. Listů «.)
Večerní bursa. Kreditky 678.—, po —.—, —.-
uberské kreditky 798.—, anglobanka 285.25, bankovní
jednola 546 50, unionka 558 50, länderbanka 454.—
státní dr. 650.50, —.—, jižní dráha 87.50, polab. dr
416.—, severozápadní dráha 422 50, turecké tabákové
334.75, rýmavsko muráňské 515.—, alpinky 495 25
květnová renta 100.—, uherská korunová 98 15,
turecké losy 134 —, marky za hotové 117.53, ultimo
117 57. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 26. listopadu. (Telfgrm. »Nár. Listůe. )
Devisy. (První číslo znači penize, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 821/2,
199 671/ Amsterodam na dolší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117.50, 117.70, Německo na
delší lhůty 117..60, 117.85. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239 421/2, 239.621/2, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.221/1,
95.35, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.— Petrohrad delší lh. ——, —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.20, 95.35, Paříž delší lh-
—.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
—.—, na delší lhůty 95.05, 95.15. Švýcary
šek a kr. ih. —.—, —.—, na delší lhůty 95. 05,
95 15
Berlinská bursa, 26. listopadu. (Zvl. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Rýnské ocelářské stouply o 2 proc.
německo loxemburské o 1 proc. lepší. Také darm-
štatské, obchodní podíly, bochumské, rýnské kovové
a merid onální dráhy vyšší. Slabší byly středomoř-
ské a velké silniční. Ve druhé hodině byla dávána
přednost akciím železářským, zvláště bochumským
Lauřiným. Celkem byl trh na Londýn pevný. Ke
konci byly kreditky, bochumské, Lauřiny a gelsen-
kirchenské pevně a podstatně vyšší.
Soukromý diskont 33/4 proc.
První ciíry znamenají začáleční, druhé konečn
kursy: Rakouské kreditky 211.60. 213.12. Diskonto
192.75, 193 —, Německá banka 236.10. 236.—., Ob-
chodní společnost 164.40, 165 37, Drážďanská banka
155 80, 156 12, Bochumské ocelárny 230. 30, 233.—.
Lauřina huť 258.——, 259 25, Dortmund. Union lit. Č.
85.75, 85.75, Harpenská uhl. spol. 217.30, 218.—,
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 433.—, 454.—
Severoněmecký Lloyd 107 70, 107.37, Packet 126.—
126.37, Kanada —.—, —.—, turecké losy 129 60,
129.75, Španělské exterieury —.—, —.—
Z kasovních papírů: Loncordia 292.50, Esch-
weilské 251.50, Geisweidské 177.50, Hochdahl
124.80, Katovické 211.—, Wilhelm 290.—, Phönix
174.—, Rh. Stahl 198 —, Schalker Gr. 577.—,
Westfalia 179 —, Orenstein 169.—, Rh. Metali,
102.—, Hasper 201.—, Donnersmark 268.—, Hul-
schinský 140.25, Vulcan 291.—, Bismark 300.—,
Caro 116.50, Hoesch 242.50, Georg Marie 112.—
Königsb. 150.—, Nordstern 290.25.
Z Berlina, 26. listopadu. (O 1 hod. 15 min. odpol.
Kreditky 211.60, slátní dráha 138.80, lombardy 17.90
Smýšlení pevné.
Z Berlína, 26. listopadu. (C.-B.) Kreditky 212.20
státní dráha 139.10, jižni dráha 17.50, diskonto 192.90,
německá banka 236 10, obchodní b. 165.20, dráž
danská b. 156 —, darmštadiská banka 144.20, ná-
rodní banka 129.50, dráha Henri 109.90, Transvaaí
—.—, Kanada 133..50, Gotthard 192 40, Lloyd 107.40.
Pscket 126.40. — Za hotové: Lauřina huť 259 20,
dortmundské 85.80, bochumské 233.10, gelsenl.ir-
chenské 235.—, Hibernia —.—, harpenské 218.—
Consolidace 452.70 Smýšlení pevné.
Z Franklurtu, 26. listopadu. (Telegr. závěr, kursy.)
Úvěrní akcie 211.90, akcie společnosti státní dráhy
138.80, lombardy 17.80, papírová renta 100.20, stři-
brná ranta 100.20, zlatá renta 102.—, uherská zlat
renta 100.20, uh. korunova renta 98 05, 49% rak
korun. renta 100.40. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 26. listopadu. (Dod. bursa.) Úvěrn
akcie 211.90, státní dráha 138 80, lombardy 17.80.
Z Pařiže, 26. listopadu. (Počáteční bursa.) Bpro
renta 98.35, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení stísněné
Z Paříže, 26. listopadu. (Telegr. zavěrečné kursy.
3proc. umořitelná renia —.—, Sproc. renta 98.32
3oproc. renta —.—, italská renta 104.95, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1330, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.151/2, rakou-
ská zlatá renia 101.30, uherská zlatá renta 102.—
otomanská banka 596.—, tabáková režie 359 —, tu-
recké losy 130.25. Smýšlení chabé.
#50
alto_textblock
#50
Trhy na zboží-
#51
alto_textblock
#51
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: p šení ce
česká 1904 78—83 kilogramů K 10.95, 11 40, uherská
—.—, moravská 78—80 11.—, 11.15, rakouská
jakosť — kg —.—, —.—, vadné jakosti —.—
—, cizozemská
nová česká —.— kg —.—
—.— kg —.—, —.—; žito české 1903 —
až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 8.05 a
8.30; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.35, 9.50, první jakosti
8.90, 910, střední 8 60, 8.70, merkantilní 8.40, 8.50
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chiík 1903 7 25, 7.30, prima 1903 7.20, 7.25, merkantilní
710, 715, k selí 7.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0.—
kukuřice uher. 1903 0.—, 0.—, cizozem. 7 95, 8 05,
cinquant. 1903 K 9 25. 9.35, vikev česká 9. 50, 9.75,
haličská 0 —, 0.—, uber. K 0.—, 0.—, pohanka
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
nična mouka č. 0 K 33 50, 35.—, č. 1 32.50, 33.50.
č. 2 31 50, 32.50, č. 3 29.75, 30 75, č. 4 28.50, 29.50,
č. 5 26.50, 27.—, č. 6 24.50, 25.—, č. 7 22 —, 23.—
č. 8 1650, 17.—. Žitná mouka č. I. 24.—, 24.50, č. Il.
22.—, 23.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15.50, 16.50,
Pšeničné otruby jemné 12.80, 13.—, hrubé 13.—.
13.20 otruby žitné 13.—, 13 20, krupice 33 50, 35.—
prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38.50, čís. 2/0 36.—, 37.50
čís. U 35.—, 36 50, čis. 1 33.—, 34.50, čís. 2 32.—
33.50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30.50, čís.5
29.—, 29.50, zlom 20.—, 21. 50.
Luštěniny, Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—. —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 11.50, 12 50, ke krmení
0.—, 0.—, čočka 1904 17.75, 24. —.
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 28 —
29—, modrý ruský 26 —, 27.—, kmín český —.—
—.—, holandský 25.50, 26.50, jetel bílý 46.—, 61.—
červený 1904 55.—, 79.—, růžák —.—, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus)
#52
alto_textblock
#52
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 4.8U, 5.—, nelisované 4.80, 5.—, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 2 20, 2.50), ke krmení 1.90
2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
—.— —.— merkantilní 9.25. 9.75, bosenské 110/120
10.25, 10.50, 95/100 15.—, 15.50, 80/85 25.—, 25.50
70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —.—
—.—, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 35.—, kří-
žaly —-
—.—,
—,
#53
alto_textblock
#53
Pražská plodinová bursa, 26. listopadu.