ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 fc8cf7f0-71f7-11dc-8e0f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
27. listopadu 1904.
#2 alto_textblock #2
Číslo 328.
#3 alto_textblock #3
NÁRODNÍ LISTY
#4 alto_textblock #4
Strana 5.
#5 alto_textblock #5
národních písní česko-slovenských (u klavíru slečna Krásova); sl. Helena Solcova s plným úspěchem re- citovala první čásť Čechovy básně »Ve stínu lipy«a šprýmovnou deklamovánku »Jindy a nyní« od Ru- beše; slečna Emma Stará vroucně zapěla ariiz opery »Carmen« a písně Dvořákovy a Doušovy (u klavíru pan Starý): sl. Lola Beranova, virtuoska na klavír, skvěle zahrála skladby Dvořákovy a Sme tanovy (»Rej skřítků«, »Furianí«, »Na břehu moře«. »Snové«). K posledu přednašel P. Alois Svojsík o své cestě Palestýnou, provázeje při té příležitosti poutavý, humorem kořeněný výklad světelnými obrazy. Všichní účinkující po zásluze sklízeli obdiv a bouřii- vou pochvalu vděčného obecenstva, které se zřejmým zklamáním přijalo sdělení, že příští dychánek se bude konati teprve 15. ledna příštího roku. Pl. Jir- sáková jménem Amerického klubu přála veselé Vá- noce, načež se shromáždění rozcházelo. — Ře- mesl.sživnostenská beseda v Praz pořádá dnes obvyklou domácí zábavu v místnostech svých. Začátek po 7. hod. večer. — Střelecký ostrov. Dnes v neděli v dolejším nově přestavě“ ném sále koncert kap. pl. č. 91. Zač. o 7. hod.
#6 alto_textblock #6
Válka rusko-japonská.
#7 alto_textblock #7
Baltické loďstvo.
#8 alto_textblock #8
Baltické loďstvo soustřeďuje nyni na sebe hlavní pozornosť všech, kdo stopují běhy vá- lečné. Každým dnem roste tíseň Port Arturu, a tím i potřeba, aby mu baltické loďstvo přišlo na pomoc. Do Mukdena donesli Číňané zprávu, že Port Artur nebude s to, do nekonečna odolávati návalu nepřátelskému, bude-li sám sobě zů- staven. Telegramy přinášejí denně zprávy pouze o té části baltického lodstva, která pluje Suezem. Avšak tudy plují pouze méně dokonalé křižáky a minonosy. Nejlepší pancéřníky plují kolem mysu Dobré Naděje. Třetí oddil, jenž později vyplul z Libavy, má dohoniti loďstvo, plujíe Suezem. Oddíl tento skládá se z křižáků, trans- portů a minonosů. Čásť, plující kolem Afriky, sestává ze čtyi nových pancéřníků, jež jsou: „Kňaz Suvorov“ „Borodino“, „Alexandr III.“, „Orel“, starší pancéřník „Osljabja“, obrněné křižáky „Admi- rál Nachimov“, a „Dmitrij Donský“ a nový brněpalubný křižák „Avrora“. Za ťouto částí loďstva pluje 5 transportů s uhlím a válečnými zásobami. Tato čásť musí uraziti mnohem delší cestu, než čásť druhá. Z Libavy do Port Arturu kolem Afriky je 17.000 mořských mil, a do Vladivo- stoku 500 mil nad to. Příčiny, které přiměly admirála Rožestvenského poslati hlavní čásť lod- stva kolem Afriky, tkvějí v přání, vyhnouti se průlivům, kde jsou vždyeky možny úkladya přepady. Rožestvenskému jde o to, aby při- vedl do Tichého okeánu hlavní síly v plné branné hotovosti, a proto se vyhýbá každému překvapení, které mu Japonci chystají po cestě. Lodi, plující kolem Afriky, jsou výborně připra- veny na delší plavbu. Čtyři pancéřníky typu „Borodina“ mohou bez zastávky a bez naložent uhlí samostatně uraziti 8500 mil, „Osljabja“ 7500 mil. Co se toho týče, nejníže ze všech stojí „Dmitrij Donský“, „Admírál Nachimov“ „Avrora“, jež mohou bez zajíždky do přístavu uraziti 4800—5600 mil. Čásť loďstva, plující kolem Afriky, zasta se nyní až na Madagaskaru. Křižáky budou s cestou doplňovati uhlí z vlastních transportů, z nichž jeden, „Anadyr“, nese kromě uhlí, sobě potřebného, ještě 11.000 tun uhlí pro loďstvo. Ostatní lodi, jejichž cesta vede Suezem, nemohly by tak dlouho vydržeti na širém moři Jsouce slabší, museji býti připraveny na to, že jim bude nutno hledati útočiště, zvláště v pří padě bouří. Proto bylo třeba zkrátit jejieh plavbu. Kromě toho minonosy nemohou plavati samostatně. Kde se části baltického loďstva spojí, roz- umi se, nikomu není známo. Jedni mysli, že u Madagaskaru, druzi, že v Kolombu (na Cej- loně). V každém případě admirál Rožestvenský učinil všecka opatření, aby dospěl v Tichý okeán v plné hotovosti nejen k obrannému, nýbrž i k útočnému boji. Velké napjetí budí plavba té části, která má cestu Suezem a Rudým mořem. Za ni plují tři anglické lodi, jejichž velitelé vstoupili již ve styk s ruským admirálem Felkerzamem. Angli- čané Rusy ujišťují, že jsou jim k ochraně,a ubezpečují, kdyby k nim Rusové již na počátku své plavby byli měli takovou důvěru, jako k Dá- nům, že by jim Angličané při svém břehu byli prokazovali takové úsluhy, jako činili Dánové, a že by nebýlo došlo na hullský případ. Rusové však nejsou prosti podezření, že Angličané jsou srozumění s Japonci a že jim chystají společný úklad někde v Rudém moři. Jako válka rusko-japonská ve všech smě- rech představuje něco v dějinách nebývalého. tak ani tak daleké plavby, jako baltické loďstvo. nekonalo desud žádné válečné loďstvo, a ovšem ani plavby tak nákladné. Baltické loďstvo spaluje denně 3140 tun uhlí, a to ještě nepluje plnou parou, nýbrž tak zv. „ekonomickým chodem“, jenž vyžaduje as třetinu toho uhlí, co plná pára. Při zastávkách spaluje 423 tun za 24 hodin. Aby urazilo 1000 mil, loďstvo potřebuje 16.966 tun uhli. A do Port Arturu má 17.000 mil! Nesmí se zapomenouti, že před samým vplutím na bojiště nastane baltickému loďstvu nejen zásoby uhlí, nýbrž i sladké vody, ma- zadla, spíže atd., doplniti na nejvyšší možnou Výprava baltického loďstva mnohem více imponuje národům, majícím moře, než národům v hloubi pevniny. Tak napsal španělský list „Fare de Vigo“ v úvodním článku, napsaném při příležitosti, když se tam baltické loďstvo zastavilo: „Výprava baltického loďstva je nej- grandiosnější a pro Japonce nejhroznější pod- nik severního kolossu. Těžká služba milosrdných sester. (Zpráva válečného zpravodaje V. Taburina.) Bylo 6 hodin ráno. V ranním pološeru z východní strany, z mlhavého údoli, bylo slyšet volání „urá!“ Velitel armády obracel so s pro- voláním k vojskům, táhnoucím k jantajským vý- šinám. Tam za horami už se seskupila armáda Kurokiova, hodlajíe nás obklopiti. Na jihu již je slyšet střelba. Po kolejích že- lezné dráhy přinášejí s této strany raněně. Ne- přestali je nosit celou noc. Na výbybce na dru- hých kolejích, poněkud severněji od našeho vlaku stojí sanitárný vlak, který v noci přibyl. Rovnoběžně s násypem železné dráhy bělá se řada stanů „Červeného kříže“, a celé prostran- ství mezi nimi a dráhou jest zastaveno nosítky s ležícími na nich raněnými vojáky. Takové množsiví rančných, v jedně době na jednom
#9 alto_textblock #9
míru.
#10 alto_textblock #10
místě nahromaděných, neviděl jsem nikdy — píše zpravodaj. Není více mista pro nově přinášená nositka s raněnými. Na kraji ležení na hromadě „telat“ raněných vojáků sedí lékař. Přijímá raněné a roztřiduje je do vagonů. Na tomto místě pro- seděl bez odpočinku celou noc. Tázal jsem se ho, kolik raněných bylo přinešeno do tohoto ležení? „Doposud je jich půl druhého tisice, ale jak vidíte, není to vše“ — dodal, ukazuje na celou řadu nových nosítek. Široké dvéře všech vagonů jsou otevřené a v nich mizí vyzdvižená od země nosítka. Všude úsilovně pracují lékaři, sanitáři a milosrdné sestry. Neustále je slyšet volání: „Sem raněné do hlavy!“ „Tam raněné do nohou! Ze stanů doléhají k nám vzdechy a nářky. Tam se obvazují rány a dělají operace. Mez množstvím těl — ležících, sedících, svíjejícíeh se v bolestech, v horečce sebou lomcujících, le- kaři mohli se jen stěží protlačiti. Milosrdné sestry třesoucíma se rozčilením rukama, pomá- haly jim vymývati rány. Některou chvili se lékai zamyslil nad nepohnutě ležícím tělem a ukazo- val rukou v tu stranu, kde v záři zapadajícího slunce mezi dvěma stromy odrážely se silhouety čtyř vojáků s lopatami v rukou. Sanitáři vy- zdvihli tělo a odnášeli je naznačeným směrem Z jednoho stanu vychází lékař v bílé zásteře, utíraje si ručníkem ruce. Dle zevnějšku je vi- dět, že je nad míru unaven; sedá si na nějakou bednu. V tom okamžiku chvátá k němu starší již milosrdná sestra. „Vy jste zde, doktore““ — obrací se k ně mu celá polekaná. „Pojďte rychle k nám .. musí se noha amputovat . ..“ Chirurg se dívá zmateně na ni, jakoby slo vům jejím nerozuměl. „Jen okamžík mi dopřejte klidu . . . jen okamžik...“ vyrazil konečně ze sebe. — „Snad byste přece mohl jíti hned ... ach, pro sím vás, pojďtel. .. Chirurg dívá se na ni několik vteřin tá- zavým zrakem, konečně vstává a jde za nl. Nedaleko leží na nositkách raněný, při- krytý důstojnickým pláštěm, Hlava jeho je ob- vázána, jakoby byla v čepci. Lékař nahnul se nad ním, zkoušel několik minut jeho tepnua odcházeje, šeptal něco milosrdné sestře. Tato se přiblížila k raněnému, sedla si na zem vedle něho, přikryla ho pláštěm, který s něho spadl, a pravila tichým hlasem; „Napsala jsem vaší matce...“ a ukazo- vala mu zalepenou obálku. „Napsala jsem ji že... ačkoli jste těžce raněn... že bůh dá ... jen aby se za vás pomodlila ...“ Raněnému vrá- tilo se na okamžik vědomi a polozhaslý zrak obrátil se tázavě k milosrdné sestře. Zdálo se, že by rád něco řekl, ale místo hlasu vydal ze sebe jen slabý chrapoť... „Bože můj“ — za- šeptala sestra a pokřižovala se. „Teprve pře třemi dni příjela na bojiště do spolku „Červe- ného kříže“ a tento byl první raněný, jenž umí- ral v jejích rukou. Věděla, že v podobných pří- padech jiné sestry volají kněze. Tento neznámý důstojník, kterého před několika hodinami vi- děla poprvé, se zakrvácenou hlavou a rozbitými údy, stal se jí tak drahým a blízkým, jako vlastní bratr. Z jeho několika slov poznala, že má matku a bratra — kadeta, že ale jsou daleko .. dáleko... a zde je pouze ona jemu nejbližší ze všech. Teprve nyní pochopila všechnu důle- žitost svého povolání jako milosrdná sestra. Umínila si zapamatovati si každé jeho slovo a býti přítomnu jeho pohřbu, aby mohla všechno napsati jeho ubohé matce .. „Musím to udělat... já jsem sestra .. Ubohý... ubohý bratr! „Neplačte a nenaříkejte...“ uslyšela na sebou hlas duchovního. „Líbal již kříž? Jak se jmenuje?“ „Ondřej, velebný otče! Duchovní nahnul se nad raněným, pomodli se a přiložil k jeho ústům kříž. „Neplačte“ — řekl ještě jednou, vstávaje „Kolem jsou ranění — nehodí se to. On všichni umírají jako hrdinové — smrtí veli- kou... ale i vaše práce jest hrdinná. Budte milosrdna a silna... On neni prvním ... a ne- bude ani posledním .. „Ano, otče, je to pravda. Nebudu více pla- kat...“ zašeptala sestra a její mladá tvář stala se přísnou a zasmušilou. Střelba na chvíli ztichla, ale v obvazován raněných se pokračuje. Většina byla raněna smrtelně v boji bodákem. Mnozí umírali hned na místě. Duchovní nepostačoval zaopatřovat Se všech stran volali: „Důstojný otče, sem! Nosítka nepostačovala. Raněné nosili na rukou na pláštích a na puškách . .. Ve vagoně nalezá se též raněný Japonec leží vedle ruského vojína. Ze slov vojáka vy- svítá, že v době útoku ranili jeden druhého bo- dáky. Potom byli oba přineseni do stanu k ob- vázání, kde leželi vedle sebe celou hodinu a po znali se, a nyní zase leží oba ve vagoně vedle sebe. Ruský voják se nad tím velice potěšil. „Vidíš, jaký jsi nyní hodný...“ povídá mu — „a tam jsi mne chtěl mermomocí za- kousnout. „Všichni Japonci jsou na jedno brdo, kde pak bys ho poznal mezi tisíci“ — volá na něho voják z druhého konce vagonu. „Je to on, jak bych ho nepoznal, byl bos měl na ruce řetízek.“ — Japonec ke všemu kývá hlavou a při tom stahuje se u něho bolesti obličej. Je raněn bodákem do prsou a nemůže ležet. „Bodákem se musí bodat“ — pokračuje voják „a tys mne jím tloukl... Co pak se t tak dělá?... Vidiš, tys mne škrábl, a já tě mu- sil probodnout... Ano, ani bodák váš k ničemu se nehodí. Takový bodák se hodí babám na sekání cibule, a ne vojákům do boje . .. „Člověk umírá, a on k němu leze s takovým mudrováním“ — ozval se voják s druhé strany. Vida, jaký se tu vyskytl zpravodaj. .. Ale soused si z poznámky nic nedělá a po- kračuje: „A co, babičku máš? jú?“ (Čiňané, na- podobujíce Rusy, říkají ženě — babička; čín ské jů — ano.) Japonec ještě nie nerozumí a jen kývá hla vou dále. „A nohy má také ohnuté, jako kopyto? „Ale co to mluvíš, to je v Číně a to zdeje Japonec — to je dvojí“ — ozývá se hlas z dru- hého konce. Je 7 hodin — nastává noc. Slunce se skrylo ve mraku, který se rozšiřoval vždy víe více, a za čtvrt hodiny zakryl černou, hustou. neproniknuselnou rouškou celé nehe o M. Ji— va.
#11 alto_textblock #11
Lelegreny
#12 alto_textblock #12
Boje o Port Artur. Z Londýna, 26. listopadu. Z Toki a se telegrafuje: Panuje zde pevné přesvědčení, že nyní dojde při obléhacícb ope- racích u Port Arturu k vážnému obratu. Práce zákopníků, směřující podkopem k hlavní tvrzi, pokročily velmi daleko přese všechnu tvrdost zmrzlé půdy. Dle z prá v o obléhací armády, bombardují nyn Japonei pevnost Sungunčan a E- lunčan, aby připravili tak cestu pro hlavní útok. Veliký počet námořníeh děl koncentruje na tyto pevnosti oheň. Pád těchto dvou tvrzí čeká se v příštím týdnu. Z mandžurského bojiště. Z Petrohradu, 26. listopadu. (Č.-B.) (Úřadní. Generál Kuropatkin telegrafoval v čera Fronty obojí armády (ruské i japonské) střílely včera chvilemi z děl i ručnic na pro- tivníky pracující v okopech a na vyskytující se oddíly. O nějaké vážnější události v noci na 25. listopad ani dnes nedošly žádné zprávy. Bitka u Čanlinpanu. Z Vídně, 26. listopadu. »Zeit« oznamuje z Čansiancatunu, že oddíl ruského pravého křídla napadl v noci dne 23. t. m. japonské posice u Čanlinpanu, dobyl dva dvorce osazené Japonci a spálil je. Ztráty Ja- ponců jsou těžké. Japonci nespokojeni s Angličany Z Londýna, 26. listopadu. (C.-B.) »Reute rova kancelář« dovídá se, že velké dovážky britského uhlí pro Rusko a ohromné množstv střeliva, jež dodává se z britského pramene ne- přímo do Ruska, je předmětem hovorů mezi Japonci, jež jsou pohoršeni, že britské úřady nezamezují tyto dodávky. Myslí se, není-li zákonných prostředků na zamezení takové hmotné podpory se strany pod- daných spolčeného národa, že takové prostředky se musí vymyslit. Dovážka uhlí mohla by se prý znamenitě omeziti přísnou prohlídkou poji- šťovních listin a j. podobnými opatřeními. Japonské hospodářství v Inkou. Z Petrohradu, 26. listopadu. (C.-B.) Muk denský dopisovatel »Birževých Vědomostí« telegra- foval včera o rozmluvě s čínským diplomatickým úřadnikem, jenž den před tím vrátil se z Inkou. Po obsazení města Japonci náčelník posádky svolal čínské obchodníky a oznámil jim ceny všech potravin. Vojáci dostali kuponové sešitky s tímto cenníkem; kupony měly platiti za hotové. Opatření to způsobilo rozhořčení mezi Číňany. již začali se pak stěhovati z města. Následkem toho nařízeno, prohledati zevrubně každého od- cházejícího Číňana, neboť vyhlášeno, že nesm s sebou vzíti více než 80 doll. na hotovosti, avšak papírových peněz japonských, kolik chce. V polovici října Japonci zavedli daň z jatečného dobytka: 1 dollar z kusu drobného, 2 dollary z kusu rohatého dobytka. Toto opatření způ- sobilo zase velký odpor a řezníci zavřeli své krámy, načež prodávalo se maso obyvatelstvu na neutrálním územi. Japonská kontrola peněz oběžných mezi obyvatelstvem je velmi přísná Najdou-li u některéjo Čiňana jen jediný ruský peníz, zabaví mu všecko jeho jmění, a jeho samotného odsoudí k nucené práci. Baltické loďstvo, Ze Cherbourgu, 26. listopadu. (Č.-B.) Z Skagenu sem přibyly dva rušti minonosci s do- pravní lodi. Z Petrohradu, 26. listopadu. (»Rus. Tel Ag.«) Naproti jiným zprávám oznamuje se, že křižák »Oleg« nevrátil se do Libavy. Koupě jihoamerických lodí Ruskem. Z Londýna, 26. listopadu. Petrohradský zpravodaj »Daily Telegraphu« oznamuje: Přese všechno popírání jest jistou věcí, že jihoamerické republiky prodaly ruské vládě četné z nejrychlej- ších a nejlepších křižáků. Koupě jest uzavřena. Čilské a argentinské lodi tyto mají se připojiti k loďstvu Rožestven- ského a v úžině Magelhaensově vstoupí na paluby jich rušti námořnici a důstoj níci.
#13 alto_textblock #13
Kořistní soud. Z Petrohradu, 26. listopadu. (C.-B) Vrchní kořistní soud jednal dnes o zabavení angli- ckého parníku »Cheltenham« a po- tvrdil konfiskaci lodi i nákladu.
#14 alto_textblock #14
Ralkán.
#15 alto_textblock #15
Z Cařihradu, 25. listopadu. (C.-B.) Zpráva vídeňského listu, že rakousko-uherský vyslanec interpelloval v sobotu zahraničního ministrao povolání rakousko-uherských a ruských četni- ekých důstojníků pro Makedonii, jest nesprávná Od posledních kroků k žádným dalším nedošlo. Očekává se jen přichod šestého ruského důstoj- níka do Soluna, aby mohla býti Portě podána zpráva o přítomnosti rakousko-uherských a ru- ských důstojníků v Skopiji. Rovněž není prav- diva zpráva, že sv. pán Calice podal interpel- laci ohledně opětného vypovídání vystěhovaleů do vilajetu drinopolského, protože vilajet ten není v reformní akci vůboc zahrnut a vyslane- ctva spojených států v tom ohledu žádných krokův neučinila. Z Cařihradu, 25. listopadu. (C.- B) Ministn vyučování poslal včera ekumenickému patriar- chátu notu, v níž se patriarehovi doporučuje aby přivedl poměry do zákonitých kolejí. Ton noty jest nerozhodný a příznivý patriarchovi. nepříznivý synodální opposici, Rada patriarchátu chce v odpovědi své usnesení jako zákonné odůvodniti. Z Cařihradu, 25. listopadu. (C.-B.) Divise utvořená v Mitrovici a Prizrenu, se opět, jak se zdá, rozptýluje. V posledních dnech odtáhl jeden prapor do Vodeny a Džumbaly (vilaje solunský).
#16 alto_textblock #16
Události v Uhrách.
#17 alto_textblock #17
Policie v peštské universitě. Z Pešti, 26. listopadu. (C-B.) Vy zván děkana theologické fakulty, aby policie budovu opustila, tato pů- vodně odmítla, zůstala však přes opěto- vané insulty se strany nově se shromaždujícího studentstva passivní vzhledem k obecenstvu, kleré se zůčastnilo promoci. Konečně k vyzvání
#18 alto_textblock #18
rektorově policie se odklidila. Po odchodu jejím rektor dal otevřiti hlavní vehod a studenti odešli. Čtyři studenti budou povoláni na policii. Z Pešti, 26. listopadu. Dnes dopoledne došlo zde ke krvavým demonstracím studentským. Před polednem shromáždila se universitní mládež v aule, jejíž vehod na hlavní třídu byl v posledních dnech uzavřen. Studenti se usnesli vyslati deputaci k rektorovi a žádati ho, aby brána, ústící na universitní ná- městí, byla opět otevřena. Rektor odvětil, že v této věci nechce a neučiní žádné opatření. Záležitost tuto předloží k vyřízení universitnímu senátu. Odpověď rektorova, kterou deputace sdělila shromáždění studentů, byla při- jata s bouřlivým voláním »abeug«. Studentstvo prohlásilo, nebude-li do poledne brána universitní otevřena, vypáčí ji ná- silím. Rektor, který byl dnes zabrán rigorosy a promocemi, dal zavolati policii a žádal ji za assistenci. V krátké době dostavil se před universitní budovu velký kordon jízdní i pěší policie. O 12. hod. polední, když většina před- nášek byla skončena a velký počet studentů vnikl na ulici, nařídil městský hejtman Jeszen- sky, aby policie zakročila a dal vyklidili chodnik. Studenti následkem toho vrátili se zase do universitní budovy a obsadili dvě posluchárny v I. a II. poschodí. Odtud počali potupně na policii pokřiko- vati a za nedlouho počaly s oken na ulici lítati kalamáře a kusy uhlí. Městský hejtman Jeszensky, který byl také zasa žen kusem uhli do ramene, dal rozkaz, aby policie vnikla do budovy. Před dvěma lety u přiležitosti podobných demonstraeí vydal totiž městský hejtman nařízení, dle kte- rého má policie »právo«, jestliže se na ni z bu- dovy universitní útočí, vniknouti dovnitř. Asi 80 policistů za vedení měst. hejtmana vniklo do university, kde odehrály se divoké scény. Studenti volali na policii po- tupné výkřiky a když posléze jeden student vyťal polic. inspektoru políček, dán rozkaz, aby policie tasila šavle. 12 studentů bylo při tom těžce raněno. Právník Ludvík Nagy byl nebezpečně raněn na hlavě a dopraven záchrannou sta- nicí do nemocnice. V nedlouhé době do- stavil se prof. Kiss a žádal inspektora Fa- schinga, aby policie ihned opustila universitní budovu. Žádosti bylo vyhověno. Studenti zůstali shromážděni ještě několik hodin před universitou. Z Pešti, 26. října. Deputace studentů do- stavila se dnes k posl. Košutovi a hr. Appo- nyiovi a vyžádala si jejich intervenci. Z Pešti, 26. listopadu. Universitní se- nát konal odpoledne na rychlo svolanou po- radu, ve které bylo vysloveno rozhoř- čení nad vniknutím policie do anly a ustanoveno zastaviti provisorně přednášky. Z Pešti, 26. listopadu. Dopoledne o 11. hodině táhlo asi 200 posluchačů ulicí Lajoše Košuta a rozbilo při tom několik okenních tabulI. 20 jízdních strážníků a 200 pěších přitáhlo potom na universitní ná- městí, aniž by však měli příčinu k zakročení. Zejtřejší projev opposiční. Z Pešti, 26. listopadu U příležitosti zejtřejších protestních sehů z opposičních stran bylo konsigno- váno veškeré vojsko a nařízena hotovost veškeré policie v městě. Společná zchůze demokratických spolků. Z Pešti, 26. listopadu. (C.-B.) V dnešní společné schůzi demokratických spolků přijat Vazsonyův resoluční návrh, jímž odsuzují se sněmovní události 18. t. m. a požaduje obecné tajné volební právo.
#19 alto_textblock #19
Pro opravu jednacího řádu. Z Čače, 26. listopadu. (C.-B.) V dnešn hojně navštívené schůzi liberální strany usne- sena resoluce ve prospěch opravy jednacího řádu a vládě vyslovena důvěra. M.-p. hrabět Tiszovi zaslána blahopřejná depeše. Podobnou resoluci přijal také municipáln výbor města Vršce.
#20 alto_textblock #20
Tisza na hostině. Z Pešti, 26. listopadu. (C.-B.) Na hostině ve vnitřním městě měl min. předseda hr. Tisza řeč, v níž dovozoval, že z významných projevů vážených mužů, hr. Julia Andrassye a K. Szella, je patrno, že považují opravu jednacího řádu za nutnou a uznávají jeho požadavek za správný, aby technická obstrukce stala se ne- možnou a hájila se svoboda slova. Minění roz- chází se pouze v tom, jak dosíci toho cíle. Avšak co činiti, když opře se opravě 20—-30 lidí, jejichž kariera je založena na obstrukcia její technická možnost jest jim životní otázkou? Nelze mluviti jako nyní Szell o zá- konu a právu, kdy jsme již přes rok v stavu ex lox, kde zákon se porušoval ještě vle. Aby stát byl před takým stavem zachován, musí se obstrukce potlačiti bez ohledu na ně- která ustanovení jednacího řádu, jinak by to zna- menalo dávati národ v šane vášním oněch lidí Nesmýšlí lehkomyslné porušení právních pravidel a jeho útěchou je pouze, že tak, jako národ po- zději schvaloval vládní opatření za mimozákon- ného stavu, tak promíne také nynější porušení zákona. Býval zkušebným kamenem politiky zra- losti a svobodomilovnosti národa, dovedl-li pře- moci ty, kdo zneužívali nedoslatkův ústavy. Všichni národové, již toho nedovedli, brodí se bahnem parlamentní zdivočilosti a šíří se mezi nimi nechuť k parlamentarismu. Je fanatikem, jak se mu vyčítá, kdy jedná se o to, zamezit, aby národ nestal se hříčkou podlých zájmů. To zamezí, tento boj dobojuje celým fana- tismem Maďara u vědomi, že Prozřetelnost ne- opustí Uhry, národ porozumí mužnému slovu a smete vše, co se mu dostane do cesty. Připiji na zdar této věci a vyzývá poslance, aby pod- porovali tento eil vší svou silou. Tiszova řeč byla přerušována častou po chvalou.
#21 alto_textblock #21
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#22 alto_textblock #22
K sítnaci. Z Vídně, 26. listopadu. Teprve 10 dní trvá podzimní zavedání poslanecké sněmovny již zahostilo se všude smýšlení pessi mi
#23 alto_textblock #23
stické, beznadějné, ba resignované. Pochy- buje se, že bude možno zjednati dělnost par- lamentu. Všechny snahy jsou nyní soustředěny ke skoncování obchodní smlouvy rakousko- německé. Doufá se, že podaří se tak na pondělní společné konferenci delegátů německé říše se zástupci předlitavskými a zalitav- skými. Kolo polské má v pondělí dopoledne schůzi, ve které zabývati se bude situací, jaká způsobena byla poslední řečí ministerského předsedy. Parlamentní korrespondence německá sdě- luje: Včerejší usnesení německé stra- ny lidové neprodleně po její schůzi dodáno bylo členem německého velkostatku (patrně drem. Bärnreithrem) vládě. V konferenci před- sedů všech klubů, ke které německá strana li- dová dala podnět, žadáno bude, by projednal se pilný návrh v příčině zrušení vlašské fakulty právnické, zároveň pak vládní předloha, kterou zřizuje se definitivní vlašská fakulla právnická v Roveredě. Nyní alespoň víme, k čemu se kon- ference svolává.
#24 alto_textblock #24
Po čem touží pan Abrahamowicz. Z Pešti, 26. listopadu. Posl. ryt. Abraha- mowiez dal se dnes interviewovati referentem nového listu peštského »A Nap« a vyjádřil se zajímavým způsobem o otázce jednacích řádů v uherské a rakouské sněmovně. Pravil, že, podaříli se provésti revisi uherského jednacího řádu a ministerský předseda uherský zvílézí, bude míti událost tato značný vliv na »ozdra- vění rakouských parlamentních poměrů.« Počin hr. Tiszy bude dobrým prý příkladem pro Ra- kousko (1!) Ryt. Abrahamowicz myslí na pro- vedení podobného plánu v Rakousku a sice pomocí novelly o provisorním jednacím řádě, který by zůstal tak dlouho v platnosti (!), dokud by nebyla provedena revise jednacího řádu. V rozmluvě o detailech tohoto plánu pravil, že jsou dvě cesty pro tuto revisi. Jedním prostřed- kem byla by oktroirka zákona o jednacím řádě na základě § 14. (!) a druhým prostředkem, kterého by bylo možno užíti ovšem jen v nej- krajnějším případě, bylo by nejvyšší rozhodnutí. Na konec prohlásil znovu, že od srdce přeje si, aby se Tiszův plán podařil (!) a sice z toho důvodu, že bude »dobrým příkladem« pro Ra- kousko ()
#25 alto_textblock #25
Alféra na šlyrské universitě. Ze Štyrského Hradce, 26. listopadu. Dnes o 6. hodině večerní shromáždili se četní stu- denti v budově universitní. Někteří z nich opa- třili se nádobami s barvami a pomazali tabule určené pro vyhlášky slovanských studentských spolků. Stalo se tak následkem toho, že rektor odepřel slovanské vyhlášky s prken universitních odstraniti. Vinníci byli rektorátu oznámeni a bude s nimi zahájeno disciplinární vyšetřování.
#26 alto_textblock #26
Buršácí vídeňšti. Z Vídně, 26. listopadu. Dnes odpoledne dostavil se na vyzvání rektorovo vysokoškolský výbor německého studentstva vídeňského do rek- torátu. Protože rektor nemohl se dostaviti, uvítal výbor ředitel kanceláře. Účelem schůze bylo, aby vysokoškolský výbor, který podal, jak známo, demissi, zůstal ve svém úřadě. Mluvčí výboru vyslovili především své »rozhořčení« nad tím, že rektor, který je pozval, se nedostavil a pro- hlásili, že na složení svých mandátů trvají. Večer konala se schůze zástupců všeho vídeňského studentstva, na které bylo jednání vysokoškolského výboru jednomyslně schváleno. Byli všichni vinníky? n. Z Homburku, 26. listopadu. Dle sou- kromé zprávy z Malupi v Novém Pomořansku (německá osada austrálská) bylo za zavraždění 10 mnichův a jeptišek missie německé z astře- leno celkem 85 domorodcův; 20 jich bylo odsouzeno — každý — na 5 let k nu- cené práci.
#27 alto_textblock #27
Boxerské hnutí. Z Petrohradu, 26. listopadu. Boxerské hnut hrozi nabýti větších ještě rozměrů, nežli v roce 1900. Celá Čína i Mandžursko zaplaveny jsou lidmi, kteří lid podněcují. Hnutí jich nesměřuje jen proti Evropanům, hrozí se smutí i každému Číňanu, jenž by se nechtěl s nimi spojiti. Čínská vláda poslala už v říjnu tajný rozkaz, v němž se nakazuje stihání hlavních vůdeův boxerských, ale to sotva bude úspěšno, jelikož část nejvyšších osobností vojen- skýchi vojáci sami stoji na straně boxerů. Vláda čínská pak sama asi nejedná upřímně. Nebezpečí jest den za dnem většl.
#28 alto_textblock #28
Telegramy korres p. kanceláře
#29 alto_textblock #29
Proti vlašským studentům. Z Inšpruku, 26. listopadu. (C.-B.) Akade- mický senát universitní zavedl s vlašskými stu- denty, kteři se zúčastnili nepokojů, disciplinární vyšetřování a zakázal jim vstoupiti do akade- mických prostor, dokud vyšetřování nebude ukončeno.
#30 alto_textblock #30
Sebastopolské nepokoje.
#31 alto_textblock #31
Ze Sebastopole, 26. listopadu. (»Rus. Tel. Ag.«) O zdejších nepokojích zjistilo se tolik : Když zvědělo se, že lze očekávati velké nepokoje, vrchní velitel nařídil, aby v předvečer pouštěli se do města vojáci pouze za služebními záleži- tostmi. K 6. hodině večer, když setmělo se, shromáždilo se asi 20 m. u zavřené brány 2. kasárního dvora, hlučeli a vytloukali okna. Sběhší se zatím dav — mezi nm mnoho za námořníky přestrojených lidí — za- čali tlouci a rozbíjeti vše, co jim padlo do rukou. Výtržníci vtrhli potom do 1. dvora, 31. a 34. lodní ekypáže stranila se demonstrace. Hlídky snažily se ukonejšiti buřiče a obsadily průchody. Jedna čásť střílela ostrým nábojem, ostatní na slepo. Ponenáhlu byl pokoj obnoven. Několik vo- jáků raněno těžce. Na pokladny a pra- pory se nesáhlo.. Bouře byla přichystána propa- gandou. Na několika místech nalepena provolání. Nebylo organisace a proto byl pokoj tak záhy obnoven.
#32 alto_textblock #32
Arabské nepokoje. Z Cařihradu, 25. listopadu. (C.-B.) Do Ara- bie budou dopraveny lodí další zbraně a mu-
#33 alto_textblock #33
nice.