#1
alto_textblock
#1
27. listopadu 1904.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 328.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 5.
#5
alto_textblock
#5
národních písní česko-slovenských (u klavíru slečna
Krásova); sl. Helena Solcova s plným úspěchem re-
citovala první čásť Čechovy básně »Ve stínu lipy«a
šprýmovnou deklamovánku »Jindy a nyní« od Ru-
beše; slečna Emma Stará vroucně zapěla ariiz
opery »Carmen« a písně Dvořákovy a Doušovy (u
klavíru pan Starý): sl. Lola Beranova, virtuoska na
klavír, skvěle zahrála skladby Dvořákovy a Sme
tanovy (»Rej skřítků«, »Furianí«, »Na břehu moře«.
»Snové«). K posledu přednašel P. Alois Svojsík
o své cestě Palestýnou, provázeje při té příležitosti
poutavý, humorem kořeněný výklad světelnými obrazy.
Všichní účinkující po zásluze sklízeli obdiv a bouřii-
vou pochvalu vděčného obecenstva, které se zřejmým
zklamáním přijalo sdělení, že příští dychánek se
bude konati teprve 15. ledna příštího roku. Pl. Jir-
sáková jménem Amerického klubu přála veselé Vá-
noce, načež se shromáždění rozcházelo. — Ře-
mesl.sživnostenská beseda v Praz
pořádá dnes obvyklou domácí zábavu v místnostech
svých. Začátek po 7. hod. večer. — Střelecký
ostrov. Dnes v neděli v dolejším nově přestavě“
ném sále koncert kap. pl. č. 91. Zač. o 7. hod.
#6
alto_textblock
#6
Válka rusko-japonská.
#7
alto_textblock
#7
Baltické loďstvo.
#8
alto_textblock
#8
Baltické loďstvo soustřeďuje nyni na sebe
hlavní pozornosť všech, kdo stopují běhy vá-
lečné. Každým dnem roste tíseň Port Arturu, a
tím i potřeba, aby mu baltické loďstvo přišlo na
pomoc. Do Mukdena donesli Číňané zprávu, že
Port Artur nebude s to, do nekonečna odolávati
návalu nepřátelskému, bude-li sám sobě zů-
staven.
Telegramy přinášejí denně zprávy pouze
o té části baltického lodstva, která pluje Suezem.
Avšak tudy plují pouze méně dokonalé křižáky
a minonosy. Nejlepší pancéřníky plují kolem
mysu Dobré Naděje. Třetí oddil, jenž později
vyplul z Libavy, má dohoniti loďstvo, plujíe
Suezem. Oddíl tento skládá se z křižáků, trans-
portů a minonosů.
Čásť, plující kolem Afriky, sestává ze čtyi
nových pancéřníků, jež jsou: „Kňaz Suvorov“
„Borodino“, „Alexandr III.“, „Orel“, starší
pancéřník „Osljabja“, obrněné křižáky „Admi-
rál Nachimov“, a „Dmitrij Donský“ a nový
brněpalubný křižák „Avrora“. Za ťouto částí
loďstva pluje 5 transportů s uhlím a válečnými
zásobami.
Tato čásť musí uraziti mnohem delší cestu,
než čásť druhá. Z Libavy do Port Arturu kolem
Afriky je 17.000 mořských mil, a do Vladivo-
stoku 500 mil nad to. Příčiny, které přiměly
admirála Rožestvenského poslati hlavní čásť lod-
stva kolem Afriky, tkvějí v přání, vyhnouti se
průlivům, kde jsou vždyeky možny úkladya
přepady. Rožestvenskému jde o to, aby při-
vedl do Tichého okeánu hlavní síly v plné
branné hotovosti, a proto se vyhýbá každému
překvapení, které mu Japonci chystají po cestě.
Lodi, plující kolem Afriky, jsou výborně připra-
veny na delší plavbu. Čtyři pancéřníky typu
„Borodina“ mohou bez zastávky a bez naložent
uhlí samostatně uraziti 8500 mil, „Osljabja“
7500 mil. Co se toho týče, nejníže ze všech
stojí „Dmitrij Donský“, „Admírál Nachimov“
„Avrora“, jež mohou bez zajíždky do přístavu
uraziti 4800—5600 mil.
Čásť loďstva, plující kolem Afriky, zasta
se nyní až na Madagaskaru. Křižáky budou s
cestou doplňovati uhlí z vlastních transportů,
z nichž jeden, „Anadyr“, nese kromě uhlí, sobě
potřebného, ještě 11.000 tun uhlí pro loďstvo.
Ostatní lodi, jejichž cesta vede Suezem,
nemohly by tak dlouho vydržeti na širém moři
Jsouce slabší, museji býti připraveny na to, že
jim bude nutno hledati útočiště, zvláště v pří
padě bouří. Proto bylo třeba zkrátit jejieh
plavbu. Kromě toho minonosy nemohou plavati
samostatně.
Kde se části baltického loďstva spojí, roz-
umi se, nikomu není známo. Jedni mysli, že
u Madagaskaru, druzi, že v Kolombu (na Cej-
loně). V každém případě admirál Rožestvenský
učinil všecka opatření, aby dospěl v Tichý
okeán v plné hotovosti nejen k obrannému, nýbrž
i k útočnému boji.
Velké napjetí budí plavba té části, která
má cestu Suezem a Rudým mořem. Za ni plují
tři anglické lodi, jejichž velitelé vstoupili již ve
styk s ruským admirálem Felkerzamem. Angli-
čané Rusy ujišťují, že jsou jim k ochraně,a
ubezpečují, kdyby k nim Rusové již na počátku
své plavby byli měli takovou důvěru, jako k Dá-
nům, že by jim Angličané při svém břehu byli
prokazovali takové úsluhy, jako činili Dánové, a
že by nebýlo došlo na hullský případ. Rusové
však nejsou prosti podezření, že Angličané jsou
srozumění s Japonci a že jim chystají společný
úklad někde v Rudém moři.
Jako válka rusko-japonská ve všech smě-
rech představuje něco v dějinách nebývalého.
tak ani tak daleké plavby, jako baltické loďstvo.
nekonalo desud žádné válečné loďstvo, a ovšem
ani plavby tak nákladné.
Baltické loďstvo spaluje denně 3140 tun
uhlí, a to ještě nepluje plnou parou, nýbrž tak
zv. „ekonomickým chodem“, jenž vyžaduje as
třetinu toho uhlí, co plná pára. Při zastávkách
spaluje 423 tun za 24 hodin. Aby urazilo 1000
mil, loďstvo potřebuje 16.966 tun uhli. A do
Port Arturu má 17.000 mil!
Nesmí se zapomenouti, že před samým
vplutím na bojiště nastane baltickému loďstvu
nejen zásoby uhlí, nýbrž i sladké vody, ma-
zadla, spíže atd., doplniti na nejvyšší možnou
Výprava baltického loďstva mnohem více
imponuje národům, majícím moře, než národům
v hloubi pevniny. Tak napsal španělský list
„Fare de Vigo“ v úvodním článku, napsaném
při příležitosti, když se tam baltické loďstvo
zastavilo: „Výprava baltického loďstva je nej-
grandiosnější a pro Japonce nejhroznější pod-
nik severního kolossu.
Těžká služba milosrdných sester.
(Zpráva válečného zpravodaje V. Taburina.)
Bylo 6 hodin ráno. V ranním pološeru
z východní strany, z mlhavého údoli, bylo slyšet
volání „urá!“ Velitel armády obracel so s pro-
voláním k vojskům, táhnoucím k jantajským vý-
šinám. Tam za horami už se seskupila armáda
Kurokiova, hodlajíe nás obklopiti.
Na jihu již je slyšet střelba. Po kolejích že-
lezné dráhy přinášejí s této strany raněně. Ne-
přestali je nosit celou noc. Na výbybce na dru-
hých kolejích, poněkud severněji od našeho
vlaku stojí sanitárný vlak, který v noci přibyl.
Rovnoběžně s násypem železné dráhy bělá se
řada stanů „Červeného kříže“, a celé prostran-
ství mezi nimi a dráhou jest zastaveno nosítky
s ležícími na nich raněnými vojáky. Takové
množsiví rančných, v jedně době na jednom
#9
alto_textblock
#9
míru.
#10
alto_textblock
#10
místě nahromaděných, neviděl jsem nikdy —
píše zpravodaj.
Není více mista pro nově přinášená nositka
s raněnými. Na kraji ležení na hromadě „telat“
raněných vojáků sedí lékař. Přijímá raněné a
roztřiduje je do vagonů. Na tomto místě pro-
seděl bez odpočinku celou noc. Tázal jsem se
ho, kolik raněných bylo přinešeno do tohoto
ležení?
„Doposud je jich půl druhého tisice, ale
jak vidíte, není to vše“ — dodal, ukazuje na
celou řadu nových nosítek. Široké dvéře všech
vagonů jsou otevřené a v nich mizí vyzdvižená
od země nosítka. Všude úsilovně pracují lékaři,
sanitáři a milosrdné sestry. Neustále je slyšet
volání: „Sem raněné do hlavy!“ „Tam raněné
do nohou!
Ze stanů doléhají k nám vzdechy a nářky.
Tam se obvazují rány a dělají operace. Mez
množstvím těl — ležících, sedících, svíjejícíeh
se v bolestech, v horečce sebou lomcujících, le-
kaři mohli se jen stěží protlačiti. Milosrdné
sestry třesoucíma se rozčilením rukama, pomá-
haly jim vymývati rány. Některou chvili se lékai
zamyslil nad nepohnutě ležícím tělem a ukazo-
val rukou v tu stranu, kde v záři zapadajícího
slunce mezi dvěma stromy odrážely se silhouety
čtyř vojáků s lopatami v rukou. Sanitáři vy-
zdvihli tělo a odnášeli je naznačeným směrem
Z jednoho stanu vychází lékař v bílé zásteře,
utíraje si ručníkem ruce. Dle zevnějšku je vi-
dět, že je nad míru unaven; sedá si na nějakou
bednu. V tom okamžiku chvátá k němu starší již
milosrdná sestra.
„Vy jste zde, doktore““ — obrací se k ně
mu celá polekaná. „Pojďte rychle k nám ..
musí se noha amputovat . ..“
Chirurg se dívá zmateně na ni, jakoby slo
vům jejím nerozuměl.
„Jen okamžík mi dopřejte klidu . . . jen
okamžik...“ vyrazil konečně ze sebe. —
„Snad byste přece mohl jíti hned ... ach, pro
sím vás, pojďtel. ..
Chirurg dívá se na ni několik vteřin tá-
zavým zrakem, konečně vstává a jde za nl.
Nedaleko leží na nositkách raněný, při-
krytý důstojnickým pláštěm, Hlava jeho je ob-
vázána, jakoby byla v čepci. Lékař nahnul se
nad ním, zkoušel několik minut jeho tepnua
odcházeje, šeptal něco milosrdné sestře. Tato
se přiblížila k raněnému, sedla si na zem vedle
něho, přikryla ho pláštěm, který s něho spadl, a
pravila tichým hlasem;
„Napsala jsem vaší matce...“ a ukazo-
vala mu zalepenou obálku. „Napsala jsem ji
že... ačkoli jste těžce raněn... že bůh dá ...
jen aby se za vás pomodlila ...“ Raněnému vrá-
tilo se na okamžik vědomi a polozhaslý zrak
obrátil se tázavě k milosrdné sestře. Zdálo se,
že by rád něco řekl, ale místo hlasu vydal ze
sebe jen slabý chrapoť... „Bože můj“ — za-
šeptala sestra a pokřižovala se. „Teprve pře
třemi dni příjela na bojiště do spolku „Červe-
ného kříže“ a tento byl první raněný, jenž umí-
ral v jejích rukou. Věděla, že v podobných pří-
padech jiné sestry volají kněze. Tento neznámý
důstojník, kterého před několika hodinami vi-
děla poprvé, se zakrvácenou hlavou a rozbitými
údy, stal se jí tak drahým a blízkým, jako vlastní
bratr. Z jeho několika slov poznala, že má
matku a bratra — kadeta, že ale jsou daleko ..
dáleko... a zde je pouze ona jemu nejbližší
ze všech. Teprve nyní pochopila všechnu důle-
žitost svého povolání jako milosrdná sestra.
Umínila si zapamatovati si každé jeho slovo a
býti přítomnu jeho pohřbu, aby mohla všechno
napsati jeho ubohé matce ..
„Musím to udělat... já jsem sestra ..
Ubohý... ubohý bratr!
„Neplačte a nenaříkejte...“ uslyšela na
sebou hlas duchovního.
„Líbal již kříž? Jak se jmenuje?“
„Ondřej, velebný otče!
Duchovní nahnul se nad raněným, pomodli
se a přiložil k jeho ústům kříž.
„Neplačte“ — řekl ještě jednou, vstávaje
„Kolem jsou ranění — nehodí se to. On
všichni umírají jako hrdinové — smrtí veli-
kou... ale i vaše práce jest hrdinná. Budte
milosrdna a silna... On neni prvním ... a ne-
bude ani posledním ..
„Ano, otče, je to pravda. Nebudu více pla-
kat...“ zašeptala sestra a její mladá tvář stala
se přísnou a zasmušilou.
Střelba na chvíli ztichla, ale v obvazován
raněných se pokračuje. Většina byla raněna
smrtelně v boji bodákem. Mnozí umírali hned
na místě. Duchovní nepostačoval zaopatřovat
Se všech stran volali: „Důstojný otče, sem!
Nosítka nepostačovala. Raněné nosili na rukou
na pláštích a na puškách . ..
Ve vagoně nalezá se též raněný Japonec
leží vedle ruského vojína. Ze slov vojáka vy-
svítá, že v době útoku ranili jeden druhého bo-
dáky. Potom byli oba přineseni do stanu k ob-
vázání, kde leželi vedle sebe celou hodinu a po
znali se, a nyní zase leží oba ve vagoně vedle
sebe. Ruský voják se nad tím velice potěšil.
„Vidíš, jaký jsi nyní hodný...“ povídá
mu — „a tam jsi mne chtěl mermomocí za-
kousnout.
„Všichni Japonci jsou na jedno brdo, kde
pak bys ho poznal mezi tisíci“ — volá na něho
voják z druhého konce vagonu.
„Je to on, jak bych ho nepoznal, byl bos
měl na ruce řetízek.“ — Japonec ke všemu
kývá hlavou a při tom stahuje se u něho bolesti
obličej. Je raněn bodákem do prsou a nemůže
ležet.
„Bodákem se musí bodat“ — pokračuje
voják „a tys mne jím tloukl... Co pak se t
tak dělá?... Vidiš, tys mne škrábl, a já tě mu-
sil probodnout... Ano, ani bodák váš k ničemu
se nehodí. Takový bodák se hodí babám na
sekání cibule, a ne vojákům do boje . ..
„Člověk umírá, a on k němu leze s takovým
mudrováním“ — ozval se voják s druhé strany.
Vida, jaký se tu vyskytl zpravodaj. ..
Ale soused si z poznámky nic nedělá a po-
kračuje: „A co, babičku máš? jú?“ (Čiňané, na-
podobujíce Rusy, říkají ženě — babička; čín
ské jů — ano.)
Japonec ještě nie nerozumí a jen kývá hla
vou dále.
„A nohy má také ohnuté, jako kopyto?
„Ale co to mluvíš, to je v Číně a to zdeje
Japonec — to je dvojí“ — ozývá se hlas z dru-
hého konce.
Je 7 hodin — nastává noc. Slunce se
skrylo ve mraku, který se rozšiřoval vždy víe
více, a za čtvrt hodiny zakryl černou, hustou.
neproniknuselnou rouškou celé nehe o
M. Ji— va.
#11
alto_textblock
#11
Lelegreny
#12
alto_textblock
#12
Boje o Port Artur.
Z Londýna, 26. listopadu. Z Toki a se
telegrafuje: Panuje zde pevné přesvědčení, že
nyní dojde při obléhacícb ope-
racích u Port Arturu k vážnému
obratu. Práce zákopníků, směřující podkopem
k hlavní tvrzi, pokročily velmi daleko přese
všechnu tvrdost zmrzlé půdy. Dle z prá v o
obléhací armády, bombardují nyn
Japonei pevnost Sungunčan a E-
lunčan, aby připravili tak cestu
pro hlavní útok. Veliký počet námořníeh
děl koncentruje na tyto pevnosti oheň. Pád těchto
dvou tvrzí čeká se v příštím týdnu.
Z mandžurského bojiště.
Z Petrohradu, 26. listopadu. (Č.-B.) (Úřadní.
Generál Kuropatkin telegrafoval v čera
Fronty obojí armády (ruské i japonské)
střílely včera chvilemi z děl i ručnic na pro-
tivníky pracující v okopech a na vyskytující se
oddíly. O nějaké vážnější události v noci na
25. listopad ani dnes nedošly žádné zprávy.
Bitka u Čanlinpanu.
Z Vídně, 26. listopadu. »Zeit« oznamuje
z Čansiancatunu, že oddíl ruského pravého
křídla napadl v noci dne 23. t. m. japonské
posice u Čanlinpanu, dobyl dva dvorce
osazené Japonci a spálil je. Ztráty Ja-
ponců jsou těžké.
Japonci nespokojeni s Angličany
Z Londýna, 26. listopadu. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« dovídá se, že velké dovážky
britského uhlí pro Rusko a ohromné množstv
střeliva, jež dodává se z britského pramene ne-
přímo do Ruska, je předmětem hovorů mezi
Japonci, jež jsou pohoršeni, že britské úřady
nezamezují tyto dodávky.
Myslí se, není-li zákonných prostředků na
zamezení takové hmotné podpory se strany pod-
daných spolčeného národa, že takové prostředky
se musí vymyslit. Dovážka uhlí mohla by se
prý znamenitě omeziti přísnou prohlídkou poji-
šťovních listin a j. podobnými opatřeními.
Japonské hospodářství v Inkou.
Z Petrohradu, 26. listopadu. (C.-B.) Muk
denský dopisovatel »Birževých Vědomostí« telegra-
foval včera o rozmluvě s čínským diplomatickým
úřadnikem, jenž den před tím vrátil se z Inkou.
Po obsazení města Japonci náčelník posádky
svolal čínské obchodníky a oznámil jim ceny
všech potravin. Vojáci dostali kuponové sešitky
s tímto cenníkem; kupony měly platiti za hotové.
Opatření to způsobilo rozhořčení mezi Číňany.
již začali se pak stěhovati z města. Následkem
toho nařízeno, prohledati zevrubně každého od-
cházejícího Číňana, neboť vyhlášeno, že nesm
s sebou vzíti více než 80 doll. na hotovosti,
avšak papírových peněz japonských, kolik chce.
V polovici října Japonci zavedli daň z jatečného
dobytka: 1 dollar z kusu drobného, 2 dollary
z kusu rohatého dobytka. Toto opatření způ-
sobilo zase velký odpor a řezníci zavřeli své
krámy, načež prodávalo se maso obyvatelstvu
na neutrálním územi. Japonská kontrola peněz
oběžných mezi obyvatelstvem je velmi přísná
Najdou-li u některéjo Čiňana jen jediný ruský
peníz, zabaví mu všecko jeho jmění, a jeho
samotného odsoudí k nucené práci.
Baltické loďstvo,
Ze Cherbourgu, 26. listopadu. (Č.-B.) Z
Skagenu sem přibyly dva rušti minonosci s do-
pravní lodi.
Z Petrohradu, 26. listopadu. (»Rus. Tel
Ag.«) Naproti jiným zprávám oznamuje se, že
křižák »Oleg« nevrátil se do Libavy.
Koupě jihoamerických lodí
Ruskem.
Z Londýna, 26. listopadu. Petrohradský
zpravodaj »Daily Telegraphu« oznamuje:
Přese všechno popírání jest jistou věcí, že
jihoamerické republiky prodaly
ruské vládě četné z nejrychlej-
ších a nejlepších křižáků. Koupě
jest uzavřena. Čilské a argentinské lodi
tyto mají se připojiti k loďstvu Rožestven-
ského a v úžině Magelhaensově vstoupí na
paluby jich rušti námořnici a důstoj níci.
#13
alto_textblock
#13
Kořistní soud.
Z Petrohradu, 26. listopadu. (C.-B) Vrchní
kořistní soud jednal dnes o zabavení angli-
ckého parníku »Cheltenham« a po-
tvrdil konfiskaci lodi i nákladu.
#14
alto_textblock
#14
Ralkán.
#15
alto_textblock
#15
Z Cařihradu, 25. listopadu. (C.-B.) Zpráva
vídeňského listu, že rakousko-uherský vyslanec
interpelloval v sobotu zahraničního ministrao
povolání rakousko-uherských a ruských četni-
ekých důstojníků pro Makedonii, jest nesprávná
Od posledních kroků k žádným dalším nedošlo.
Očekává se jen přichod šestého ruského důstoj-
níka do Soluna, aby mohla býti Portě podána
zpráva o přítomnosti rakousko-uherských a ru-
ských důstojníků v Skopiji. Rovněž není prav-
diva zpráva, že sv. pán Calice podal interpel-
laci ohledně opětného vypovídání vystěhovaleů
do vilajetu drinopolského, protože vilajet ten
není v reformní akci vůboc zahrnut a vyslane-
ctva spojených států v tom ohledu žádných
krokův neučinila.
Z Cařihradu, 25. listopadu. (C.- B) Ministn
vyučování poslal včera ekumenickému patriar-
chátu notu, v níž se patriarehovi doporučuje
aby přivedl poměry do zákonitých kolejí. Ton
noty jest nerozhodný a příznivý patriarchovi.
nepříznivý synodální opposici, Rada patriarchátu
chce v odpovědi své usnesení jako zákonné
odůvodniti.
Z Cařihradu, 25. listopadu. (C.-B.) Divise
utvořená v Mitrovici a Prizrenu, se opět, jak
se zdá, rozptýluje. V posledních dnech odtáhl
jeden prapor do Vodeny a Džumbaly (vilaje
solunský).
#16
alto_textblock
#16
Události v Uhrách.
#17
alto_textblock
#17
Policie v peštské universitě.
Z Pešti, 26. listopadu. (C-B.) Vy zván
děkana theologické fakulty, aby
policie budovu opustila, tato pů-
vodně odmítla, zůstala však přes opěto-
vané insulty se strany nově se shromaždujícího
studentstva passivní vzhledem k obecenstvu,
kleré se zůčastnilo promoci. Konečně k vyzvání
#18
alto_textblock
#18
rektorově policie se odklidila. Po odchodu jejím
rektor dal otevřiti hlavní vehod a studenti odešli.
Čtyři studenti budou povoláni na policii.
Z Pešti, 26. listopadu. Dnes dopoledne
došlo zde ke krvavým demonstracím
studentským. Před polednem shromáždila
se universitní mládež v aule, jejíž vehod na
hlavní třídu byl v posledních dnech uzavřen.
Studenti se usnesli vyslati deputaci k rektorovi
a žádati ho, aby brána, ústící na universitní ná-
městí, byla opět otevřena. Rektor odvětil, že
v této věci nechce a neučiní žádné
opatření. Záležitost tuto předloží k vyřízení
universitnímu senátu. Odpověď rektorova, kterou
deputace sdělila shromáždění studentů, byla při-
jata s bouřlivým voláním »abeug«. Studentstvo
prohlásilo, nebude-li do poledne brána
universitní otevřena, vypáčí ji ná-
silím. Rektor, který byl dnes zabrán rigorosy
a promocemi, dal zavolati policii a žádal
ji za assistenci. V krátké době dostavil se před
universitní budovu velký kordon jízdní i pěší
policie. O 12. hod. polední, když většina před-
nášek byla skončena a velký počet studentů
vnikl na ulici, nařídil městský hejtman Jeszen-
sky, aby policie zakročila a dal vyklidili chodnik.
Studenti následkem toho vrátili se zase do
universitní budovy a obsadili dvě posluchárny
v I. a II. poschodí.
Odtud počali potupně na policii pokřiko-
vati a za nedlouho počaly s oken na ulici lítati
kalamáře a kusy uhlí. Městský hejtman
Jeszensky, který byl také zasa žen
kusem uhli do ramene, dal rozkaz,
aby policie vnikla do budovy. Před
dvěma lety u přiležitosti podobných demonstraeí
vydal totiž městský hejtman nařízení, dle kte-
rého má policie »právo«, jestliže se na ni z bu-
dovy universitní útočí, vniknouti dovnitř. Asi
80 policistů za vedení měst. hejtmana
vniklo do university, kde odehrály se
divoké scény. Studenti volali na policii po-
tupné výkřiky a když posléze jeden student
vyťal polic. inspektoru políček, dán rozkaz,
aby policie tasila šavle. 12 studentů
bylo při tom těžce raněno. Právník
Ludvík Nagy byl nebezpečně raněn
na hlavě a dopraven záchrannou sta-
nicí do nemocnice. V nedlouhé době do-
stavil se prof. Kiss a žádal inspektora Fa-
schinga, aby policie ihned opustila
universitní budovu. Žádosti bylo vyhověno.
Studenti zůstali shromážděni ještě několik hodin
před universitou.
Z Pešti, 26. října. Deputace studentů do-
stavila se dnes k posl. Košutovi a hr. Appo-
nyiovi a vyžádala si jejich intervenci.
Z Pešti, 26. listopadu. Universitní se-
nát konal odpoledne na rychlo svolanou po-
radu, ve které bylo vysloveno rozhoř-
čení nad vniknutím policie do anly
a ustanoveno zastaviti provisorně
přednášky.
Z Pešti, 26. listopadu. Dopoledne o 11.
hodině táhlo asi 200 posluchačů ulicí Lajoše
Košuta a rozbilo při tom několik
okenních tabulI. 20 jízdních strážníků
a 200 pěších přitáhlo potom na universitní ná-
městí, aniž by však měli příčinu k zakročení.
Zejtřejší projev opposiční.
Z Pešti, 26. listopadu U příležitosti
zejtřejších protestních sehů z
opposičních stran bylo konsigno-
váno veškeré vojsko a nařízena
hotovost veškeré policie v městě.
Společná zchůze demokratických spolků.
Z Pešti, 26. listopadu. (C.-B.) V dnešní
společné schůzi demokratických spolků přijat
Vazsonyův resoluční návrh, jímž odsuzují se
sněmovní události 18. t. m. a požaduje obecné
tajné volební právo.
#19
alto_textblock
#19
Pro opravu jednacího řádu.
Z Čače, 26. listopadu. (C.-B.) V dnešn
hojně navštívené schůzi liberální strany usne-
sena resoluce ve prospěch opravy jednacího
řádu a vládě vyslovena důvěra. M.-p. hrabět
Tiszovi zaslána blahopřejná depeše.
Podobnou resoluci přijal také municipáln
výbor města Vršce.
#20
alto_textblock
#20
Tisza na hostině.
Z Pešti, 26. listopadu. (C.-B.) Na hostině
ve vnitřním městě měl min. předseda hr. Tisza
řeč, v níž dovozoval, že z významných projevů
vážených mužů, hr. Julia Andrassye a K.
Szella, je patrno, že považují opravu jednacího
řádu za nutnou a uznávají jeho požadavek za
správný, aby technická obstrukce stala se ne-
možnou a hájila se svoboda slova. Minění roz-
chází se pouze v tom, jak dosíci toho cíle.
Avšak co činiti, když opře se opravě 20—-30
lidí, jejichž kariera je založena na obstrukcia
její technická možnost jest jim životní
otázkou? Nelze mluviti jako nyní Szell o zá-
konu a právu, kdy jsme již přes rok v stavu
ex lox, kde zákon se porušoval ještě vle.
Aby stát byl před takým stavem zachován,
musí se obstrukce potlačiti bez ohledu na ně-
která ustanovení jednacího řádu, jinak by to zna-
menalo dávati národ v šane vášním oněch lidí
Nesmýšlí lehkomyslné porušení právních pravidel
a jeho útěchou je pouze, že tak, jako národ po-
zději schvaloval vládní opatření za mimozákon-
ného stavu, tak promíne také nynější porušení
zákona. Býval zkušebným kamenem politiky zra-
losti a svobodomilovnosti národa, dovedl-li pře-
moci ty, kdo zneužívali nedoslatkův ústavy.
Všichni národové, již toho nedovedli, brodí se
bahnem parlamentní zdivočilosti a šíří se mezi
nimi nechuť k parlamentarismu. Je fanatikem,
jak se mu vyčítá, kdy jedná se o to, zamezit,
aby národ nestal se hříčkou podlých zájmů.
To zamezí, tento boj dobojuje celým fana-
tismem Maďara u vědomi, že Prozřetelnost ne-
opustí Uhry, národ porozumí mužnému slovu a
smete vše, co se mu dostane do cesty. Připiji
na zdar této věci a vyzývá poslance, aby pod-
porovali tento eil vší svou silou.
Tiszova řeč byla přerušována častou po
chvalou.
#21
alto_textblock
#21
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#22
alto_textblock
#22
K sítnaci.
Z Vídně, 26. listopadu. Teprve 10 dní
trvá podzimní zavedání poslanecké sněmovny
již zahostilo se všude smýšlení pessi mi
#23
alto_textblock
#23
stické, beznadějné, ba resignované. Pochy-
buje se, že bude možno zjednati dělnost par-
lamentu.
Všechny snahy jsou nyní soustředěny ke
skoncování obchodní smlouvy rakousko-
německé. Doufá se, že podaří se tak na
pondělní společné konferenci delegátů německé
říše se zástupci předlitavskými a zalitav-
skými.
Kolo polské má v pondělí dopoledne
schůzi, ve které zabývati se bude situací,
jaká způsobena byla poslední řečí ministerského
předsedy.
Parlamentní korrespondence německá sdě-
luje: Včerejší usnesení německé stra-
ny lidové neprodleně po její schůzi dodáno
bylo členem německého velkostatku (patrně
drem. Bärnreithrem) vládě. V konferenci před-
sedů všech klubů, ke které německá strana li-
dová dala podnět, žadáno bude, by projednal
se pilný návrh v příčině zrušení vlašské fakulty
právnické, zároveň pak vládní předloha, kterou
zřizuje se definitivní vlašská fakulla právnická
v Roveredě. Nyní alespoň víme, k čemu se kon-
ference svolává.
#24
alto_textblock
#24
Po čem touží pan Abrahamowicz.
Z Pešti, 26. listopadu. Posl. ryt. Abraha-
mowiez dal se dnes interviewovati referentem
nového listu peštského »A Nap« a vyjádřil se
zajímavým způsobem o otázce jednacích řádů
v uherské a rakouské sněmovně. Pravil, že,
podaříli se provésti revisi uherského jednacího
řádu a ministerský předseda uherský zvílézí,
bude míti událost tato značný vliv na »ozdra-
vění rakouských parlamentních poměrů.« Počin
hr. Tiszy bude dobrým prý příkladem pro Ra-
kousko (1!) Ryt. Abrahamowicz myslí na pro-
vedení podobného plánu v Rakousku a sice
pomocí novelly o provisorním jednacím řádě,
který by zůstal tak dlouho v platnosti (!), dokud
by nebyla provedena revise jednacího řádu. V
rozmluvě o detailech tohoto plánu pravil, že
jsou dvě cesty pro tuto revisi. Jedním prostřed-
kem byla by oktroirka zákona o jednacím řádě
na základě § 14. (!) a druhým prostředkem,
kterého by bylo možno užíti ovšem jen v nej-
krajnějším případě, bylo by nejvyšší rozhodnutí.
Na konec prohlásil znovu, že od srdce přeje
si, aby se Tiszův plán podařil (!) a sice z toho
důvodu, že bude »dobrým příkladem« pro Ra-
kousko ()
#25
alto_textblock
#25
Alféra na šlyrské universitě.
Ze Štyrského Hradce, 26. listopadu. Dnes
o 6. hodině večerní shromáždili se četní stu-
denti v budově universitní. Někteří z nich opa-
třili se nádobami s barvami a pomazali tabule
určené pro vyhlášky slovanských studentských
spolků. Stalo se tak následkem toho, že rektor
odepřel slovanské vyhlášky s prken universitních
odstraniti. Vinníci byli rektorátu oznámeni a
bude s nimi zahájeno disciplinární vyšetřování.
#26
alto_textblock
#26
Buršácí vídeňšti.
Z Vídně, 26. listopadu. Dnes odpoledne
dostavil se na vyzvání rektorovo vysokoškolský
výbor německého studentstva vídeňského do rek-
torátu. Protože rektor nemohl se dostaviti, uvítal
výbor ředitel kanceláře. Účelem schůze bylo,
aby vysokoškolský výbor, který podal, jak známo,
demissi, zůstal ve svém úřadě. Mluvčí výboru
vyslovili především své »rozhořčení« nad tím,
že rektor, který je pozval, se nedostavil a pro-
hlásili, že na složení svých mandátů trvají.
Večer konala se schůze zástupců všeho
vídeňského studentstva, na které bylo jednání
vysokoškolského výboru jednomyslně schváleno.
Byli všichni vinníky?
n. Z Homburku, 26. listopadu. Dle sou-
kromé zprávy z Malupi v Novém Pomořansku
(německá osada austrálská) bylo za zavraždění
10 mnichův a jeptišek missie německé z astře-
leno celkem 85 domorodcův; 20 jich
bylo odsouzeno — každý — na 5 let k nu-
cené práci.
#27
alto_textblock
#27
Boxerské hnutí.
Z Petrohradu, 26. listopadu. Boxerské hnut
hrozi nabýti větších ještě rozměrů, nežli v roce
1900. Celá Čína i Mandžursko zaplaveny jsou
lidmi, kteří lid podněcují. Hnutí jich nesměřuje
jen proti Evropanům, hrozí se smutí i každému
Číňanu, jenž by se nechtěl s nimi spojiti.
Čínská vláda poslala už v říjnu tajný rozkaz,
v němž se nakazuje stihání hlavních vůdeův
boxerských, ale to sotva bude úspěšno, jelikož
část nejvyšších osobností vojen-
skýchi vojáci sami stoji na straně
boxerů. Vláda čínská pak sama asi nejedná
upřímně. Nebezpečí jest den za dnem většl.
#28
alto_textblock
#28
Telegramy korres p. kanceláře
#29
alto_textblock
#29
Proti vlašským studentům.
Z Inšpruku, 26. listopadu. (C.-B.) Akade-
mický senát universitní zavedl s vlašskými stu-
denty, kteři se zúčastnili nepokojů, disciplinární
vyšetřování a zakázal jim vstoupiti do akade-
mických prostor, dokud vyšetřování nebude
ukončeno.
#30
alto_textblock
#30
Sebastopolské nepokoje.
#31
alto_textblock
#31
Ze Sebastopole, 26. listopadu. (»Rus. Tel.
Ag.«) O zdejších nepokojích zjistilo se tolik : Když
zvědělo se, že lze očekávati velké nepokoje,
vrchní velitel nařídil, aby v předvečer pouštěli
se do města vojáci pouze za služebními záleži-
tostmi. K 6. hodině večer, když setmělo se,
shromáždilo se asi 20 m. u zavřené brány 2.
kasárního dvora, hlučeli a vytloukali
okna. Sběhší se zatím dav — mezi nm
mnoho za námořníky přestrojených lidí — za-
čali tlouci a rozbíjeti vše, co jim
padlo do rukou. Výtržníci vtrhli potom do
1. dvora, 31. a 34. lodní ekypáže stranila se
demonstrace. Hlídky snažily se ukonejšiti buřiče
a obsadily průchody. Jedna čásť střílela
ostrým nábojem, ostatní na slepo.
Ponenáhlu byl pokoj obnoven. Několik vo-
jáků raněno těžce. Na pokladny a pra-
pory se nesáhlo.. Bouře byla přichystána propa-
gandou. Na několika místech nalepena provolání.
Nebylo organisace a proto byl pokoj tak záhy
obnoven.
#32
alto_textblock
#32
Arabské nepokoje.
Z Cařihradu, 25. listopadu. (C.-B.) Do Ara-
bie budou dopraveny lodí další zbraně a mu-
#33
alto_textblock
#33
nice.