#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
27. listopadu 1904.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 328.
#5
alto_textblock
#5
Šusteršičovi zůstali při hlasování v menšině. Tím
nastala možnost, že v lůně »Slovanské zvezye
vznikne rozkol.
V Praze, 26. listopadu. (Zprávy z Uher.
Szellův list k voličům, odůvodňujíeí
složení mandátu a vystoupení z liberální strany
způsobil ve vládních kruzích peštských menšt
dojem, než otevřený list hr. Jul. Andrassya.
Hr. Tisza ve včerejší schůzi liberálního klubu,
rozbíraje obsah listu Szellova, prohlásil, že by
nemohl srovnati se svým svědomím, kdyby ještě
dále vyčkával, jak radí Szell ve svém listě.
Další vyčkávání přispělo by prý k ještě horšímu
zbahnění politických poměrů. Také tomu prý
nevěří, že by obstrukce přestala pod nátlakem
veřejného mínění. »Rád bych viděl onen tlak
veřejného mínění — prohodil Tisza — pod jehož
účinkem by pánové Polonyi a Kubik nabyl
vozumu«.
Některé listy sdělují, že hr. Tisza se od-
hodlal předložiti hned v prvé schůzi nového
zasedání uherského sněmu návrh na opravu
volebního řádu, aby jim vyrval opposie
nejostřejší zbraň z ruky. Dle jeho reformy mají
míti volební právo: 1. všichní státní a obecn
úřadníci; 2. samostatní obchodníci a průmysl-
níci a průmysloví pomocníci, zaměstnaní aspon
pět let v témž závodě; 3. kapitalisté, platíe
aspoň 25 K daně z důchodů; 4. všichni ma-
jetníci pozemků a domů a nájemci aspoň 100
jiter pozemků; 5. hospodářští úřadníci, kteři
vykonali jednoroční dobrovolnickou vojenskou
službu. Každý volič musí býli uherským státním
občanem, 21 rok stár a grámotný. Volby mají
se konati, jako dosud, veřejně a podle obci.
Reforma Tiszova udilí tedy volební právo všem
majetníkům pozemků, kdežto dosud volili jen
čtvrtlánníci, při čemž lán byl v každé obei jiný
pak dělníkům, pracujícím pět let v jednom zá-
vodě. Důležito bude nové rozdělení volebních
okresů, neboť nejvíce stižnosti bylo dosud do
zastaralého rozdělení okresů a nepoměrného jich
rozdělení. Podržením veřejnosti voleb Tisza
chce ovšem zabezpečiti i na dále vládní vliv
na volby.
Z Krakova, 25. listopadu. (Ruští sbě-
hlové.) Dnes ráno přibyl sem ze Lvova zvláštní
vlak s více než 400 ruskými sběhy; někteř
jedou se ženami a dětmi. Jsou to témě
výhradně židě. Část jich odjela dále do
Vídně, kdežto ostatní zůstali zatím v Krakově.
Ujal se jich zvláště za tím účelem zřízený po-
mocný výbor, jenž je bude po částech posílati
dále na západ. Poněvadž četní sběhové zůstá-
vají ve Lvově a v nejbližším okolí a tamse
najímají do práce, čímž ubírají výdělek obyva-
telstvu domácímu, ozývají se proti nim hlasy
zorganisovaného dělnictva východohaličského, žá-
dajícího, aby všichni tito vystěhovalci byli co
nejrychleji vypravováni dále na zápud, aby ne-
ujídali chleba dělnictvu domácímu.
Ze Lvova, 24. listopadu. (Rozkol mez
ukrajinci.) Dne 21. t. m. konala se zde
sehůze ruských radikálů, jež měla za účel obno-
viti bývalou ruskou radikální stranu, která před
dvěma roky splynula se stranou demokratickou
neboli ukrajinofilskou. Ve schůzi ostře kritiso-
vána činnost strany ukrajinské jak na sněmu
tak i mezi lidem a zejmena odsouzeno propa-
gování myšlénky samostatné, neodvislé Rusi
Ukrajiny, poněvadž její provedení jest nemožno
Po delší poradě ustanoveno rozejíti se s ukra-
jinci a obnoviti radikální stranu, jejíž předním
účelem bude šířiti radikalism mezi venkovským
lidem. K nové straně, k níž dal podnět dr.
Trylevský z Kolomyje, přistoupil také známý
spisovatel dr. Franko, jenž následkem toho vy-
stoupil z redakce ukrajinofiiského »Dila«. Strana
založí si svůj týdenník, jenž počne vycházeti
od Nového roku.
Ze Záhřeba, 25. listopadu. (Ze sněmu
chorvatského.) Ve včerejší schůzi sně-
movní uspořádána ironická ovace oněm chor-
vatským delegátům, kteří v peštském sněmu
hlasovali pro zostření jednacího řádu. Opposice
se usnesla, že zašle králi adresu, v níž požádá,
aby nebylo schváleno nové finanční vyrovnán
s Uhrami, poněvadž by bylo zhoubou pro Chor
#6
alto_textblock
#6
vatsko.
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 26. listopadu.
#8
alto_textblock
#8
Vrahové Plevovi.
Jak »Journal de St. Pětersbourg« ozna
muje, přelíčení s vrahy ministra Václava Kon
stantinoviče Pleva začne dne 30. listopadu v 11
hodin dopoledne. Vrahové jsou: Sazonov
Sýkorský.
#9
alto_textblock
#9
Otázka rozšíření práv obyvalelstva v Rusku.
»Berliner Tageblatt« dovídá se od svého
petrohradského dopisovatele, že ruch, usilujíe
o přeměnu Ruska ze státu samoderžavného
v ústavný, má moenou oporu v mladé carové
jež od té doby, co se jí narodil syn následník.
je plna bodré mysli.
Sjezdu zemstev, o němž se nesmí zapomí
nati, že měl charakter soukromý, zúčastnilose
127 členů, z nichž 100 vyslovilo se pro ústavu.
27 pro samodržaví, pro něž byl také svolavate
sjezdu Šípov, jenž při té příležitosti promluvi
skvělou řeč.
Car je proti změně zemského zřízení. Pr
konstituci je nový ministr vnitra kníže Svjato
polk Mirský, jenž tím budí nelibost živlů ná
rodně konservativných.
#10
alto_textblock
#10
Dementi.
»Prager Abendblatt« dopisem z Vídně pro-
hlašuje za vymyšlenou zprávu »Rappelu«, milán-
ského »Secola« a bukureštského »Adeverulu«
jakoby hr. Goluchowski byl zosnoval spiknut
proti bulharskému knížeti Ferdinandu Kobur-
skému, jiné spiknutí proti srbskému králi Petru
dále jakoby strojil válku mezi Rumunskem a
Bulharskem za tím účelem, aby Bulharsko bylo
rozděleno.
#11
alto_textblock
#11
Rouvier.
Finanční ministr francouzský Rouvier vzdal
se nepochybně přece úmyslu na demissi a mín
pokusiti se znovu ještě o shodu s komisi sně-
movní v příčině daně z příjmů, velké to re-
formy finanční, o kterouž Francie usiluje už od
mnobých let a která své doby i ministerstvu
Bourgeoisovu zlomilo vaz. V dnešní minister-
#12
alto_textblock
#12
ské radě, pořádané za předsednictví Loubeta,
sdělil Rouvier totiž zněmy, kteréž učiní na své
předloze o dani z příjmů, aby dospěl s komis
k doho dě. Ministerská rada usnesla se, vyžádat
si na sněmovně, aby věnovala dvě schůze týdně
rokování o této reformě.
#13
alto_textblock
#13
Německé oběti na osa ly jihoafrické.
Rozpočet na výpravu k potlačení povstání
v osadě jihoafrické, kterýž bude říšskému sněmu
německému předložen 29. t. m., vykazuje
v mimořádných požadavcích výdaj pro r. 1905
48.743.110 marek. Za rok 1904 žádá se však
ještě na potlačení povstání dodatečný úvěr
73,580.250 m. Prozatím tedy 112 million
marek místo nedávno ohlašovaných 80 mill.
Při tomto čísle nebudou se němečtí poplatníe
snad ani již tázati po užitku právě z této osady,
neboť s ustrnutím nad cifrou takou zadrhne se
jim vůbec hlas v hrdle.
#14
alto_textblock
#14
O postátnění nebo pozemštění ob-
chodních škol a ponechávání jich
v dosavadním stavu autonomním.
O tomto thématu, o němž v poslední době
následkem vzrůstu obchodních škol a ješťě více
následkem stoupání jich finančního nákladuv
kruzích odborných i na širších schůzích se
stále více mluví, rokováno bylo včera na debat-
ním večeru České společnosti národohospodářské
Debata vyzněla jednomyslně v požadavek nut-
nosti brzkého sestátnění škol obchodních.
Schůzi zahájil a řídil předseda p. prof
dr. Gruber.
Referent pan vládní rada řed. dr. Řežá-
bek uvedl, že z důvodů osobních měl bys
vysloviti proti sestátnění nebo sezemštění škol
obehodních, ale ukáže-li se pečlivým rozborem,
že buď pozemštěním nebo sestátněním obchod-
ních učilišť by bylo přivedeno zároveň vnitřn
zvelebení a povznesení učitelstva i žáků, pak
neváhá se vysloviti pro reformu tu. Jako auto-
nomista nerozpakoval by se ani na chvíli, jak
se rozhodnouti. Chtěl by míti zemské ústavy
obchodní a je snad škodou, že se země toho
včas neujala. Jest však otázka, zdali by se po-
zemštěním učilišť obchodních dosáhlo vnitřního
zdokonalení správy a tu myslím, že to není
dobře možno, poněvadž finanční stav země neni
takový, aby se mohlo na učiliště ta mnoho obě-
tovati. Vady, které jsou na dosavadních učili-
štích, závisejí právě na nedostatku finančních
potřeb a na tom by se právě nemohlo a
mnoho změniti. Může se tedy jednati pouzeo
postátnění těchto učilišť a to by mohlo mii
dobré účinky jako pro učitelstvo tak i pro
Předně by se uspíšila pro dnešní vývoj
obchodních škol otázka velice důležitá, totiž
zřízení zvláštního vyššího učiliště pro výchovu
učitelstva obchodních škol. Dalšími přímými vý-
hodami, které by učitelstvu sestátněním obchod-
ních škol vznikly, bylo by na př., že by po-
skytovalo ministerstvo učitelům obchodních škol
stipendia na cesty do cizmy, po případě na
delší studia v cizině, že by se tam, kde jest
několik parallelních oddělení, mohly zlepšiti
osobní poměry učitelstva, že by se mohly vy-
datněji sepisovati učebnice poskylnutím dovoleno
k tomu účelu, že by učitelé, kteří by se chtěl
habilitovati na vysokých školách, dostali dovo
lené, že by učitelé způsobilí k úřadům ředile!
ským dostali spíše místa, že by se professoř
ve své samostatnosti více uvolnili a že tam
kde dosud tomu tak není, by zavedeny byly
platy jako na školách průmyslových.
Vedle těchto výhod, jež by plynuly z po-
státnění professorům, měli by také žáci nemale
výhody. Dosud zůstalo udržování škol vedle
nepatrných celkem subvencí žákům samým.
Žáci nezámožní a chudí jsou vysokým školným
od návštěvy obchodních škol odrazování a přece
vychování obchodnictva jest u nás důležitější
nežli kteréhokoliv jiného stavu.
Postátnění bylo by tedy jak pro učitelstvo
tak pro žactvo jenom s prospěchem. Jestliže
stát dnešního dne převezme do své správy ně-
jakou školu střední třeba na místě národně dů-
ležitém, jako jest na př. Opava, považuje se t
za národní vymoženosť a za splátku našich po-
stulátů, ale kdyby mělo býti obchodní školství
sestátněno, praví se, že by to bylo poškozením
našich národních prospěchů. Ukazuje se na to,
že by postátnění obchodních učilišť přitužilo
dozor státní, ale zapomíná se, že státní dozor
sáhá stejně na školy veřejné i soukromé. Ná-
mitky ty proto úplně odpadají a dlužno se vy-
sloviti právě s českého stanovis ka pro sestát-
nění, k němuž ostatně dříve či později dojde,
neboť stát, který zřizuje školy průmyslové nižší
i vyšši, který zřizuje technická učiliště, musí
rozhodně také zřizovali, po případě vydržovat
učiliště obchodní.
Řečník má za to, že by se snad dal najít
modus, aby dosavadní kuratoria nebo správní
výbory zůstaly ve svém složení jako sbory po-
radně, kterým by se mohl vyhraditi dozor nad
školami těmi.
Předseda pan dr. Gruber konstatoval
oproti článku v »Obchodních Listech«, že okol-
nosti, že kupecký stav zaopatřoval velmi brzy
a velice slušně poměrně své příslušníky, že byl
veliký nával žáků na školy obchodní, kteří byli
způsobilí platiti velké školné a levné náklady za-
řizovací škol těch, způsobily, že vznikly obchodní
školy soukromé a že stát nepovažoval za po-
třebné zasahovati, poněvadž o potřeby ty bylo
postaráno školami soukromými. Nebylo to tedy
znevažování stavu obchodního, když obchodní
školství má u nás dosud soukromý ráz. Dále
uvádí dle dat slatistických, sestavených panem
drem. Samkem, že do r. 1904 věnoval stát n
subvencích školství obchodnímu 3 mill. K, kdežto
na školství průmyslové věnováno 60 mill. K.
Obavy, vyslovované ve příčině odnárodnění, řeč-
ník nesdíli. Nebojí-li se naše veřejnost sestátnění
středních škol, z nichž vycházejí úřadníci na
vládě a státu závislí, proč najednou ta obav
před nebezpečím odnárodnění na státních obchod-
ních školách, z nichž vycházejí mužové samo-
statní a nezávislí? Řečník obává se naopak, že
čím více budeme se sestátnění tomu brániti, tím
více bude se prováděti pro nás za podmínek ne-
příznivějších.
Pan dr. Samek nastínil historický vývo
obchodního školství rakouského a poukázal
v olázce jeho sestátnění nebo sezemštění na
#15
alto_textblock
#15
žáky.
#16
alto_textblock
#16
státní základní zákony, v nichž kompetence říš
ské rady je přesně stanovena a v článku XII.
se výslovné uvádí, že vše, eo tam vyjmenováno
není, patří před sněmy zemské. Musila by se
tedy změniti ústava, kdyby se mělo školství ob-
chodní upraviti zákonodárstvím říšským. Zákonná
úprava jest možná jedině zákonodárstvím zem-
ským, ovšem financování by musil převzíti stát.
Pan řed. Pazourek připomenul, že
státní odborné školy mají svá kuratoria a proto
hy snad mohla zůstati také u státních obehod-
ních škol.
Pan dr. Havelka, předseda kuratori
Akademie chrudimské, praví, že doba nynějš
je velice nutkavá a že třeba tu otázku co nej-
dříve popohnati. Jest nejvyšší čas, aby povolané
orgány se přičinily o organisovanou akci v duchu
přednesených vývodů. Aby národní duch na
školách těch zůstal zachován bude věcí uči
telstva.
Pan vl. rada dr. Řežábek upozorňuje.
nestane-li se organisace obchodního školství
zákonodárstvím zemským nebo říšským, že vláda
může tak učiniti nařízením. Kromě toho může
vláda vždy bez násilných prostředků přinutiti
jednotlivá kuratoria a správní výbory, aby se
podrobily jejím instrukeím a rozkazům. Docílila
by toho hned, kdyby na př. jen na svých
ústavech snížila školné. Pokud běží o zachování
ducha vlasteneckého na školách obchodních,
nemůže učitelstvu v lomto směru ani nejpřísnějš
vláda brániti. Vždy je dána učitelstvu volnost,
aby do osnovy učební vložilo co chce.
Předseda p. dr. Gruber vyslovil ve svém
doslovu, že má za to, že cestu zákonodárství
zemského vláda asi nezvolí a že zůstane asi
při postupu nařizovacím. Poděkováním řečníkům
i účastníkům skončil pak schůzi.
#17
alto_textblock
#17
Jest možno u Prašně brány stavěti
II. české divadlo?
(Projev z kruhů odborných.)
Předpokládejme, že obec pražská odhodlala by
se nejen pozemek u Prašné brány věnovati, ale sama
svým nákladem postaviti II. české divadlo. K jakým
finančním důsledkům bychom dospěli? Počilejme
především náklad. Plocha staveniště měří 4085 m .
Porovnejme to s některými divadly nově postave
nými, jak vyznačeno v následující tabulce
#18
alto_textblock
#18
—
566
588
2184
466
854
#19
alto_textblock
#19
1. Národní divadlo ..
31861) 1862
5,671.0002
2. Nové německé div. 2655 1800 1,500.000
3. Divadlo v Plzni. . 1744
1150
1,026.000
4. Dvor. div. ve Vídni 6050
1475 13,200.000
5. Lidové div. ve Vídni
1925
2000
960.000
6. Měst. div. v Lipsku
4300
2000
3,672.000
7. Dvor. divadlo v Dráž-
danech . . . . .
5200 2000 5,878.000
8. Prince vladaře div
711
v Mnichově . . .
3720 1106 2,645.000
9. Frankfurt-činohra . 2403 1200 2. 280.000
958
10. Wiesbaden . ..
3180 1360 2,003.400 630
11. Měst. div. v Kolíně
n. Rýnem. . ..
3550 1806 3,060.000 1068
(4462) Proz. 2,000.000
Veškerá jiná novější divadla činoherní mají ve-
směs menší zastavenou plochu a neuvádějí se proto.
Divadlo u Prašné brány patřilo by co do velikosti
mezi největší divadla a pojalo by 1800—2000 míst.
Nemohlo by tedy býti žádným intimním divadlem,
nýbrž lidovým.
Vzhledem k význačné poloze a dimensím sálu stál
by 1 m* zastávené plochy okrouhle 900 K. Byl by
tedy stavební náklad 40851X 900 . . 3,676.000K
Vedlejší vydání při stavbě 10% . . . 367.000 k
Stavba by stála úhrnem . . . . . . 4,043.000
Celkový náklad: Pozemek ke dní 1/1.
2,198.000 K
1907 . . . . . . . . . . . .
4,043.000 K
Stavba . . . . . . . . . . ..
6,241.000
Dohromady . . . . . . . . .
Annuity a roční potřeba divadla:
1. Na annuitách by se platilo
85.316 K
za pozemek . . . . . . . . ..
171.827 K
za stavbu . . . . . . . . . . .
Celkem
257.143K
2. Náklad na činohru vypočítává
řed. Schmoranz ve své brožuře: »Dva-
cátý rok Nár. d.« str. 10 t. j. etat samo-
statné činohry: gaže solistů 120.000K
gaže personálu kancel., tech-
nického a malého orkestru . 120.000 K
ostatní režie asi. . . . . 95.000 K
K tomu by přišlo:
3. Pojistné budovy (Plzeň při ná-
30.300
kladu 1,000.000 platí 7576) . . . . .
4. Udržování budovy
6.000k
5. Elektrická síla (Plzeň platí
23.731 K) . . . . . . . . . . . 40.000 K
Úhrnem 668.443K
Při tom se předpokládalo, že stavbu by provedla
obec sama, aby odpadly poplatky z převodu, které
by jinak obnášely 4%, tedy okrouhle 88.000 Ka
o které by se náklad zdražil, kdyby stavbu prová-
děla nějaká jiná korporace na pozemku, obcí jí po-
stoupeném.
Kryti nákladu: Předně by musil náklad
budovy býti kryt výnosem budovy.
Ve své brož. str. 9 vypočítává ředitel Schmoranz
příjmy samostatné činohry při počtu (1862) v Národ-
ním divadle a při nynějších vysokých cenách na
základě průměrné návštěvy za posledních tří let ná-
sledovně
Za 300 představení v předplacení . . . K 159.300
Za 33 představení mimo předplacení . . » 61.300
Za 92 představení odpol. nedělní a svát. » 91.540
K 402.220
Úhrnem . ..
Srovnáme-li roční příjem s vydáním,
K 266.223
obnášel by deficit ročně 668.445—402.220
Kdyby obec chtěla divadlu věnovati
subvenci v téže výši, jakou chce přispěti
ke stavbě domu representačního, byl by
roční deficiti
K 220.200
po 12 roků 266.200—46..000 .
. .
po dalších 60 roků 266.200—76.000 . . K 190.200
Při tom ztratila by obec přirážek v obnosu
18.000 K a činž. groše 17.000 K, stavbou domují
zajištěných, takže by roční efekt. ztráta národního
jmění činila 301.200 K.
Připustíme však, že by se dovolilo zříditi v bu-
dově velkou restauraci a kavárnu, které by nesly
čistých (po odrážce daní) 35.000 K, zbyl by tedy
deficit v dřívější výši 266.200 K.
Kalkulace lato platí však jen pro případ, že by
nové činoherní divadlo bylo součástí Národního
divadla, takže by odpadla potřeba opatřiti samo-
statný fundus, dekorace a pro ně potřebné skladiště
pro případ úplné neodvislosti od Náro-
ního divadla bylo by dalšího nákladu třeba:
1. Skladiště na dekorace (poz. a stav.) . K 12o.o0o
. . . . . . . . . . K 150.000
3. Nové dekorace . . . . . . . . . K 250.000
Celkem . . . K 520.000
takže by celkový náklad na úplně samo-
statné divadlo obnášel 6,358.000+520.000 K 6,878.000
Jaký roční deficit by z toho povstal, není třeba
blíže vypočítávati.
Ke konci budiž konstatováno, že ke zdanění
budovy a podniku nebyl brán zřetel, ač by budova
mezi 10. a 20. rokem musila platit equivalentní po
platek, který by obnášel aspoň 14.000 K.
V PRAZE, dne 27. listopadu 1904.
Polivka, Balšánek.
#20
alto_textblock
#20
960
#21
alto_textblock
#21
335.000K
#22
alto_textblock
#22
2 Fundus
#23
alto_textblock
#23
i s přístavkem
s) i s rekonstrukcí
#24
alto_textblock
#24
Denní zprávy.
— Německo-nacionální horlení pro dělný
parlament. Německo-nacionální hora porodila
čistou myš. Kdo se domníval, že požene se
všechno za drem. Erlerem, jenž před týdnem vy-
zýval Němce k rozhodnému boji proti vládě
dnes hlavou kroutí nad německou energií, jež
zmírněného již dra. Erlera před rozhodnutím po-
slala do Inšpruku, sama pak ve schůzi německo-
nacionálních poslanců prohlásila, že jí ani nena-
padá, vstoupiti do opposice proti nynější vládě,
nýbrž že spokojiti se chce pouze s ostřejšími
akcenty proti ní. Výborně! Aby ale maskovali
námi předvídaný ostudný ústup, usnesli se páni
němečtí nacionálové na tom, vládu vyzvati, aby
působila na díle, jehož cíl je učiniti parlamen
dělným a ne aby, jako prý dosud, Čechy ještě
za to odměňovala, že dělají obstrukci. Rádi by-
chom znali odměnu, kterou jsme za svou ob
strukci obdrželi? Snad že vláda při jmenování
soudních i jiných úřadníků, způsobilé a zasloužilé
české kompetenty preteruje a místa zadává po
kariéře lačným Němcům, kteří by po právu a spra-
vedlnosti na řadu se dostali po mnoha letech?
Aneb v tom naše odměna, že ignoruje všechny
naše stesky na útisky, které v ohledu jazykovém
snášíme ve všech oborech veřejné správy?
Neb v tom, že odepírá nám školy a ústavy
na něž svým počtem i svou poplatnosti máme
nároky? A ještě něco náramně bolí pány
nacionály. Třeba prý »energicky« vystoupiti
proti praktice vládní, jež má ve zvyku obvi-
ňovati z obstrukce celý parlament, kdežto prý
sněmovní práci zdržují a maři pouze Čechové
a nikdo jiný. — Kdo pak je vynálezce ob-
strukce, kdo ji prováděl bezmála po celá tři
léta a komu byly v době té říše, obyvatelstvo,
práce a povinnosti do té míry lhostejny, že
šíleně bylo aplaudováno řečníku, když zvolal:
Čert vem stát, čert vem Rakousko se vším
všudy, když nemůžeme v něm rozhodovat myl
Pronesl slova ta snad český řečník a aplaudo-
vali mu snad čeští poslanci? A kdo byse
k obstrukci ihned zase vrátil, kdyby vládě na-
padlo vyhověti spravedlivým požadavkům národa
našeho ? Kdo hrozi neustále obstrukeí? Kdo ji
má stále v záloze připravenou pro ten případ,
že by vláda v něčem nám povolila ? Titéž
Němci, titéž nacionálové, kteří dnes proti nám
k vůli obstrukci štvou. Aneb se domnívají, že
také dělání obstrukce náleží ku privilejím Némců
v této říši, národové ostatní že chopiti se této
zbraně práva nemají?
— Baron Wieser o rakouské ústavě. Bý-
valý professor na pražské německé universitě
jenž povolán byl nedávno na universitu vídeň-
skou, patrně v odměnu za to, že tak znamenitě
dovede snížiti vědu na pomahačku v německé
národní agitaci, namáhá se v »Oesterreichisehe
Revue« rozřešiti problém rakouské ústavnosti.
Jakkoli průzračný je účel této jeho nové publi-
kace, namáhá se náramně, aby vzbudil dojem
objektivnosti a dal vědecký nátěr svým výkla-
dům, vypočtěným výhradně na prospěch národní
věci německé. Nový to doklad, jak umi Němei
manipulovati s vědou i uměním v zájmu politi-
ckém i národním a jak každou diseiplinu do-
vedou zapřáhnouti ve službu oněch snah, jež
čelí k založení nezvratného německého panství
v této říši. Nebudeme rozebírati na tomto místě
páně Wieserovy výklady, v nichž správné názory
střídají se s vývody zcela falešnými; jen na dvě
místa v jeho článku dovolujeme si upozorniti.
Svobodný pan Wieser praví o německé straně
ústavácké, že prý dle staré klassické tradiee
pracovala mnohem více pro kulturu než pro
státní moc, v jistém tedy směru mnohem více
pro veškerenstvo a pro právo a spravedlnost,
než v zájmu státním, jak prý to vůbec Gen-
manův je zvykem. A právě proto prý před
všemi ostatními národy jsou v Rakousku Němei
povoláni k řízení státu. Tedy záse ta stará
fráse o německém státotvorném a vlast udržu-
jíeím umění. A přece to Německo, jež k
všemu tylo ze starých tradie římských a jež
více než půldruhého tisíeiletí bylo prosyceno
právními názory římskými, dovedlo propracovati
se ke státu, jenž přestal být předmětem po-
směchu celého světa — teprve před 30 léty ! A zdali
pak to nebyli Němci, již po celou tu dobu, co
vládnou touto říši Habsburgové, stáli v čele státní
správy vídeňské? A kam stát tento svým státni-
ckým uměním zavlekli, toho přesmutným dokladem
jsou poměry, v nichž nalezá se Rakousko dnes.
A potom ta německá nezištnost a spravedlnost.
jež nikdy nedbala státní moci, nýbrž na mysl
měla vždy jen kulturu a spravedlnost! Jak moho
pan baron Wieser napsati tuto frási oproti zji-
štěným a nade vši pochybnost povznešeným
pravdám v soudobé historii? Což ještě dnes
nevedeme boj naproti institucím, jichž původcové
byli výhradně ústaváčtí Němci a jichž účel nebyl
jiný, než švindlem a podvodem zabezpečiti ně-
mecké menšině v tomto státě panství? Jsou
snad volební řády Schmerlingovy co do rozdělení
volebních okresů a co do počtu mandátů prosin-
covkou akceptované doklady, z nichž bar. Wieser
čerpal poznání, že Němci výše cení spravedlnost
než státní moc? Což bylo veškeré jednání ně-
meckých centralistů něčím jiným, než negae
práva národů neněmeckých v této říši ? Což
dokazuje německou lásku ke spravedlnosti,
že v parlamentě státu, kde vedle 16 millionů
Slovauů, žije pouze 8 millionů Němců, zasedá
206 poslanců německých a pouze 196 poslaneů
slovanských? Je v tom německá spravedlnost,
že v nejvyšších úřadech a soudech vedle 80
proc. Němců zasedá pouze asi 20 procent Ne-
němců? Svědčí snad o německé spravedlnost
faktum, že v ministerstvu, proti němuž Němei
pro domnělou přízeň ke Slovanům útočí, zaseda
do nedávna pouze jeden Slovan a teprve o
několika dnů že jsou tam opět dva mezi deviti
ministry? A kdo prý byl vynálezcem učenío
omnipotenci státní, kdo hlásal nauku, že stát je
účelem sám ssebou, než Němec? Němečtí ústa-
váci chtěli a budovali stát, jenom že stát ně-
mecký. A právě proto se sesypala tato stavba
jejich, že byla pravým opakem spravedlnosti
práva. — Naproti tomu podepíšeme milerádi výrok,
jenž panu Wiesrovi patrně v nestřežené chvili vy-
klouzl: Že by totiž Rakousko jinak vypadalo,
kdyby Němci své doby s Čechy jakž takž se
byli vyrovnali. Věříme. Naší vinou a naším
hříchem to nebylo, že se tak nestalo. Že b
se to dnes ještě státi mohlo, tomu pan Wiese
nevěří a má příčiny k této skepsi. Kdo pozo-
ruje, kam až se německá troufalost odvažuj
#25
alto_textblock
#25
dnes, prost je již veškeré naděje, že by dojt
mohlo mezi oběma národy k vyrovnání spur.
Zejmena bude-li seděti ve Vídni vedoucí ministr
jenž pokládá za úkol svůj chrániti kořisť, o ni
nás krajané naši druhého jazyka průběhem
smutných pro nás věků oloupili.
— Velice nešťastným způsobem reaguje
pan »president« Prášek v pražském obranném
listě zemědělském na naši ukázku klerikálniei
choutek agrárnických, uvedenou dokladem z jehe
mladoboleslavského orgánu. Děje se tak v »za-
slánu z Vídně« tónem i u pana Práška necb-
vykle velkopanským a tudíž tím směšnějším, čím
jalovější a nerozvážnější jest věcný obsah vlas
ního rozkladu páně Práškova. Píšeť pan presi
dent, že by nie proti tomu neměl, kdyby »Nár
Listy« názory v »dotyčném« článku »Jizerana«
byly potiraly a také potřely. Nuže, c
napsal mladoboleslavský list páně Práškův? Vy-
náší do nebe zásluhy moravského Šamalíkv,
známé to klerikální stvůry agrární, jeho zásady
i činnost spolkovou, mor to všeho rolnického
a opravdu agrárního pokroku na Moravě i do-
dává výslovně: »Šamalíkův spolek organisuje rol
nietvo na základě křesťanském (t. j. ultraklerikal
ním) a program jeho spolku je na-
prosto takový, jaký prohlásila
i česká strana agrární«, »President«
Prášek na nás žádá, abychom takové názory,
které jsou vlastně autoritativním sdělením, po-
tírali? My je můžeme nejvýše přibíjet
a dotázat se příslušných činitelů, zakládají-li s
na pravdě. To jsme ovšem učinili svým dota-
zem, že »snad tak daleko nepůjde agrární od-
padlictví od svobodomyslného programu českého
sedláctva, aby přivolilo k příšernému buntu se
šamalikismem.« Vyvraceti měl pan Prášek sám
a na místě svého osobně útočného vídeňského
zaslána měl etí, věrou i podpisem svým pro-
hlásiti slavně, že není pravda, co »Jiz. «, osobnl
orgán jeho, tvrdí, že totiž strana, v jejíž čele
stojí, má naprosto takové zásady
jako Šamalikův ultraklerikáln
spolek moravský. Či snad jeho včerejší
prohlášení o nevývratnosti »Jizera-
nových« názorů má býti potvrzenim
naprostého upadnutí i českého agrár-
nictva ve tmy klerikálního zpátečnictví?
Vzpomeneme-li si na Práškovu blahopřejnou de-
peši svatohorské klerikální orga-
nisaci české letošní, uvěříme to siceo
něm samém, ale nikdy o celé té části če-
ského rolnictva, pokud stojí v jeho táboře.
Víme, že to není možná, aby český lid rolnický,
u něhož prvního v Čechách myšlenka svobody
a pokroku došla porozumění, lásky a přístřeš
a který dobyl jí konečně vítézství pro celý ná-
rod platného, zpronevěřil se své slavné tradici
v lidu českém. Neboť není přece snad jen ani
myslitelno, aby se nějaká značnější vrstva rol-
nictva českého postavila do řady — až za ně
mecké rolnictvo alpských zemí. Ale přece jenom
nemůžeme mlčeti k takovým znamením doby.
jako jest prohlášení listu, vůdci agrárníků nej
bližsího, že zásady jeho strany jsou totožny
se zásadami nemožného typu české strany rol-
nické, Šamalikova moravského tmářského, reak-
cionářského spolku. Nemůžeme a také nebudeme
a také nás sebe hranatější a osobnější výbuchy
Práškovy od naší povinnosti neodstraší. Nedáme
přece dojíti k úplněmu úpadku svobodomyslno-
sti v rolnickém lidu českém, neboť ptáme se.
co se má ještě státi po venkovské králove
hradecké volbě, kteráž postavila za český
lid rolnický do poslanecké sněmovny řečník
z druhé schůze letošního zasedání říšské rady,
a po letošní agrární Svaté Hoře ?
— Klub mladší generace národní strany
svobodomyslné, chtěje uvěsti na veřejný přetřen
řadu otázek povahy národohospodářské a so-
ciální, pořádá třetí svoji veřejnou schůzi člen-
skou v úterý, dne 6. prosince t. r. o půl8.
hodině večerní ve velké dvoraně Novoměstskýeh
sálů »u Štajgrů« ve Vodičkově ulici, na jejíž
program položen byl rozhovor o časovém the-
maté hospodářském: »O cestách k naš
hospodářské samostatnosti«. Roz-
pravu zahájí pan JUDr. Emil Hoffer, námě-
stek sekretáře Nového obchodního gremia král.
hlavního města Prahy. Ježto odborné kruhy
jeví již nyní o schůzi tu zájem, lze doufati.
že účast bude velmi četná. Uvedení hosté jsou
vítáni. Pozvání reklamovati lze v klubovní míst-
nosti v domě Měšťanské besedy pražské.
— Národní zřízení. K diskussi o potřebě
ustrojení síl národních píše se nám: »Zde malá
ukázka ze života našich menšin, jaká je ne-
zbytnost ústředního jakéhos ústroji
pro všecku naši práci národní. V městě s oko-
lím bohatým na průmysl a obchod, se silnou
českou menšinou, zakoupilo české národní sdru-
žení útulek nutný českému zdejšímu životu.
Véc, obchodnicky dobře promyšlená, nena-
lezla sluchu u českého kapitálu, ač hypotéky
na straně odpůrné za dobré uznány jsou
přes všecky předsudky a hlomozící bojovná
hesla ani spořitelna německá ani soukromý
účastník druhého tábora obchod nevypov-
děli, neboť úrok 5 při kapitálu tisíeovém je
vždy a všude vítán. Nezasvěceností a ne do-
statečným ustrojením našeho života
národního je možno, že však zde jako na
stu jiných místech plyne český pení
na posilu živlu — odpůrného. Naše české pivo-
vary v nitru území mohou se konkurenčně
umačkati, ale spojiti se s podnikem restaurač-
ním, českým, v území uzavřeném, využitkovat
jeho výnosnost a postaviti jej na základ úplné
český, toho se od nich nedočkáš. A vše jen
následkem neinformovanosti, nedostatkem pe-
volaného prostředkovatele, jakým
by mohl být jen nějaký všestranné důvěře
těšící, spolehlivě svou funkci konající ústře dn
orgán. Toho však nikde není a následken
toho panuje přírozená nedůvěra všech prot
všem, obava jednoho před druhým, nezřízenos
a — využitkování poměrů se strany odpůrc
Místní pivovar, ovšem německý, nabízí našemu
restauratéru v uzavřeném územi úvěr ažp
samu krajní možnost. Pražské pivovary a i jié
bližší zachovaly se z neznalosti poměrů co n-
upjatěji, ač známo, že v Praze a okolí ponšt
se konkurenčně do podniků, jež nikterak s pe-
nými, výnosnými zněmčených krajů porovnat
se nedají. Tak nezřízeností svou sami své slly
dusíme a oslabujeme. Nemluvě ani o tom, ž
nikoli vždy bývá český kapitál tak upjatý, jde-li
o to, spěchati na pomoc do zněmčeného územi,
ovšem nikoli na prospěch věci — naší ! Nei