Císlo 36.

„Nový Jihočeský Dělník“

Strana 5.

rý, chatrný žebřík a ubohý mladík utrpěl těžké zranění v koleně, pro které nebyl schopen chů- ze. Po dva dny ležel netoliko beze všeho ošetřo- vání, bez lékaře, nýbrž i bez potravy, ježto Chrtová mu řekla: „Když nemůžeš dělat, nebu- deš také jíst.“ Stejně nechtěl zaměstnavatel va- volati lékaře, ani dovézti jej k matce do blíz- kého Rudolfova, že prý „nemá čas“. Zatím ubo- žákovi tak velice zatekla noha, že byl nucen sám nožem rozříznouti nožinu u kalhot, ježto nemohla otoku již stačiti a příliš jej tísnila. Dne 30. srpna, pozdě večer, na smrt vyhladovělý, s pláčem a nářkem, za nesmírných bolestí plazil se ku starostovi obce, který hladového nasytil a s tpolitováním vše, co již mladík přetrpěl, vyslechl. K dovezení do Rudolfova k matce na- bídl se sám místní radní, statkář Václav Fencl. Z jednání tohoto statkáře by si měl vzíti necita Chrt příklad. Ačkoliv po leta s Chrtem nežije v přátelství, přece ze soucitu k trpícímu blíž- nímu netoliko jej odvezl zadarmo, nýbrž dal do vozu ještě peřiny a podušky. Upozorňujeme zde, že hospodář, onemocní-li čeledín, má dle § 20. čeledního řádu pečovati po 4 neděleo jeho ošetřování a léčení. Zde však v tomto pří- padu má Chrt ještě další povinnosti. Fr. Vávra utrpěl zranění při práci, ježto byl žebřík pří- liš chatrný — jinými slovy: onemocněl vinou ho- spodářovou. Tu pak § 21. čeleď. řádu praví: „Dokáže-li se, že čeledín onemocněl vinou ho- spodářovou, jest hospodář povinen sám o jeho ošetřování a léčení pečovati, aniž mu za to můze ze mzdy něco strhnouti. Mimo to má če- ledín právo, žádati na hospodáři náhrady.“ Fr. Vávra nechť tedy si vezme řádné lékařské oše- třování, jež musí zaplatiti necita Chrt. Stejně Chrt jest povinen hraditi ošetřování i výživu matce zraněného, pokud bude u ní nemocný dlíti — i zaplatiti dovoz Fenclovi. Bylo by zá- hodno, aby celé věci si všimly c. k. úřady a pí- nily tu svou povinnost. Jest to týž surový Chrt. jenž již jako školák ztrýznil ve škole starého řídícího učitele, — týž Matěj Chrt, jenž loň- ského roku těžce zranil kosou v hádce čeledína Ludvíka Němce, takže tento byl po více neděl neschopen ku práci. Též o tomto sporu bychom rádi věděli něco bližšího. Původně prý Matěj Chrt byl c. k. krajským soudem v Budějovicích odsouzen na týden do vězení a k náhradě útrat i bolestného — ale vše prý dosud není skon- (Nestor.)

čeno.

OBZO MALOROLNICKÝ, ŽIVNOSTENSKÝ H SHMOŠPRÁVNÝ.

ŽIVNOSTNÍKIM H OBCHODNÍKM N ČESKÉM JIHU. Agitační výbor „Filiálky zemského spolku živnostníků a obchodníků v Čechách“ v Č. Budě- jovicích, svolává na den 24. listopadu t. r. doČ Budějovic „Dělnický dům

Sjezd jihočeských živ nostníků a obchodníků

s programem

1. Zahájení a ustavení sjezdu. 2. Živnostnictvo a obchodnictvo na českém jihu, jeho situace hospodářská, organisace a poměr k politickým stranám. 3. Debata a různé. Sjezdu, jenž zahájen bude o 10. hod. dopo- lední, mohou se súčastniti všichni přislušníci jme- novaných stavů, pokud mají zájem na tom, aby hospodářská otázka živnostníků a obchodníků cestou cílevědomé organisace a spolupůsobením v dobyté politické moci byla řešena. Přihlášky ku sjezdu přijímá Jan Svatek, krejčí České Budě- jovice, roh Krausové a Schillerové ulice. Svolavatelé.

. . .

SOCIÁLNÍ DEMOKRATÉ V MÍSTNÍCH ŠKOLNÍCHRADÁCH. Od Václava Beneše, učitele měšťan. školy ve Vršovicích.

(Dokončení.)

se zpátečníky a s farou. Kněžstvo často přestu- puje svou právomoc ve škole, žádá od učitele víc než zákon dovoluje. Členové sociálně demo- kratičtí v místní radě budou míti na mysli ko- nečný cíl o poměru školy a fary a budou vždy hájit učitele. I k tomu by měli spolupůsobit, aby varhanictví v obcích odloučeno bylo od úřadu učitelského. Ať je vykonává k tomu po- volaný řemeslník, hudebník, muzikant a nikol učitel. Když starý učitel-varhaník školu opouští a nový přichází, měla by místní rada se přičinit, aby nový nástupce už k varhanám ruce si ne- uvazoval. Správci škol mívají ve škole byt, a- však hůře je s mladými učiteli. V některé obci bydlí učitel hůř než v kriminále. Četníku o byt se obec postará, pro učitele té ochoty nemá. Místní rady měly by ochotně o slušnější pobyt učiteli v obci také se starat. Místní rady mají úsilně pracovat o zrušení školního platu, o podporu chudých dětí, dbáti o to při školním rozpočtu, míti stále na my- sli rozšiřování školy o potřebné třídy (ve tří- dě smí sedět 80 dětí, ale Němci opírají se o jiný § zákona a nepřipouštějí do tříd více dětí, než kolik se tam vejde, aby každé dítě mělo dosti místa, t. j. až 4 krychlové metry prostoru); naši členové budou se držeti programu strany, který chce míti ve třídách nejvýš 30 dětí. Místní rada smí upravovati čas vyučovací a prázdniny mezi rokem; má toho dle místních potřeb vyu- žíti. Má se scházeti jednou měsíčně pravidel- ně, po přání dvou členů mimořádně. K její čin- nosti má dohlížeti okresní školní inspektor, jenž má právo při své návštěvě v obci svolati ji ke schůzi, ale obyčejně inspektoři toho nečiní, ač- koli si ve svých písemných zprávách k zemské školní radě všichni na nečinnost místních škol- ních rad velmi stěžují. Kéž se podaří našim soudruhům čilé a čin- né otce rodin dostati do místních školních rad, aby tam hýbali stojatými vodami na prospěch dětí, učitelův, i občanův.

SMĚS.

VÁLEČNÉ PRÁVO.

Jedním z těch skoro nezměřitelných lánu polí, které vlastní v Anglii bohatí lordové, kráčí nešťastný dudák, zvoliv tato pole, aby zkrátil skoro o dva kilometry dlouhou cestu již musil vykonati. Vlastník těchto polí, vévoda (nezáleží na jménu), který jde rovněž přes pole, přibližuje se náhle k tulákovi a oslovuje ho: He! Kudy to kráčíš tady? Pane, musím vykonati ještě dlouhý pochod a jdu nejkratší cestou. Ale tato pole nejsou tvými a nemáš práva jimi choditi. Pane, kdybych měl dhoditi jen po svýci polich, musil byc lítati, neboť nemám ani palec půdy. Nuže, pryč odtud; tato půda patří vévo- dovi, to jest mně. A já to poroučím. A řekněte, pane vévodo, jak to, že tato pole jsou vaše? Zdědil jsem je po otci. A jak váš otec jich dosáhl? Zdědil je od měho dědečka. A váš dědeček? Zdědil je od svých praotců. Dobře; a vaši praotcové? Dobyli je v boji! Výborně, zvolal tulák, zatím co svlékal kazajku, vyhrnoval rukávy své hadrové košile a zavíral pěstě, pokládaje je v obrannou po- sici. — Jsem jako vaši praotcové; nemám žádné země, připravte se, pane vévodo, že vybojuji, jak se mi zdá, velikých lánů půdy — bojuje tak jako vaši praotcové. „La Kulturo“. Z esp. d.

Pro přímé spojení se školou volí si místní školní rada školdozorce. Měl by to býti pro školní práci zaujatý přítel učitelstva, jenž by často a radostně do školy přicházel, o potřebné nářadí a pomůcky dbal, o docházce školní se přesvědčoval, děti povzbuzoval, s učiteli konfe- rence konal. Má i do úřední měsíční porady učitelské přístup — ale, kdy se stane, že by ho učitelstvo mezi sebou rádo uvítalo? Větši- nou nemívají tito místní školní dozorci o svém úřadě pravého ponětí. Mnohý se dá zvoliti pro- to, že soudí: Ode dneška budu policajtem nad učiteli! Nic takového! Prostředník mezi občan- stvem a školou, její ochránce, jenž není usta- noven biřicem nad učiteli, jimž nemůže dávati nějaká nařízení nebo výtky, dokonce snad i před dětmi ve třídě. Pro školu však může vykoná- vati víc než starosta obce. Pro učitelstvo je místní rada důleži- tým úřadem. Především spolupůsobí, když se u- čitel do obce dosazuje: Okresní školní rada po- šle jí všechny žádosti o místo s dokladya dobrým zdáním o tom, jaké je chování mrav- ní, služební a politické všech žadatelů, k to- mu je poznámká, jak se pro vypsané místo ten který žadatel hodí. Místní rada má si ze ža- datelů vybrati tři a určiti, koho staví na první, na druhé a na poslední místo. Pravidla pro tento výběr nejsou stanovena vůbec žádná. Členové mají úplnou volnost a velmi často jí zneuží- vají. Protekce tu dělává divy. Hlasující nehledí k době, jak dlouho žadatel působí, ani k tomu. jak je způsobilý; často rozhodují zájmy zcela osobní, jak který učitel zpívá, umí-li hrát v kar- ty, chodí-li do hospod, koho si vezme za ženu. až to místo dostane, je-li jeho žena z přízně atd. Učitelstvo si naříká v tomto ohledu na členy místních rad nejhněvivějšími slovy, ba často zřízení této korporace vůbec potírá, jako škole a učiteli nepřátelské. Tu cítí, že by všeobecné hlasovací právo přivedlo i v tomto sboru zlep- šení, zvláště kdyby prosvé jednání měla lmístní rada jednací a pracovní řád a v něm stanove- no, že při volbě učitele musí přihlížeti: 1. k do- bě služební, 2. ke způsobilosti žadatelá. Místní školní rada má být ochránkyní uči- telstva. Nazírání učitelstva přes všechnu bídu je většinou pokrokové; proto přichází do sporů

V BELGII připravuje se proletariát ku ge- nerální stávce, která provedena bude v obrov- ských rozměrech. Stávka vedena bude za dobytí rovnocennosti občanské v tomto, dosud kleri- kály ovládaném státě. Je vypočteno, že náklad na stávku bude obnášeti 50 milionů franků. MĚSTO LOMNICE na Třeboňsku nazývá se se souhlasem úřadů na dále Lomnice n ad Lužnicí. ZRUŠENÉ SPOLEČENSTVO. „Strojové, ná- kupní a prodejní družstvo truhlářské v Lede- nicích“ likviduje. Stalo se tak z usnesení po- slední valné hromady. NEMECKA SOCIALNÍ DEMOKRACIE RAKOUSKU svolává na dny 31. října až 4. listopadu t. r. do Vídně svůj řádný sjezd stra- ny. Vedle administrativních záležitostí stavěny jsou následující body denního pořádku: Změna organisačního řádu strany. — Vzdělavací práce. Parlament a ochrana dělnictva. — Mezinárodní sjezd ve Vídni v roce 1913. JUBILEJNÍ KOMITÉT gymnasia a Štítného v Táboře oznamuje, že slavnost určená na den 7.—9. září 1912 odkládá se na den 27.—29. září 1912, kdy provede se úplně dle programu stanoveného na dobu 7.—9. září. Soustředění velikého množství vojska v městě Táboře při manévrech, o kterých nebylo dříve nic známo, právě ve dnech 7.—9. září t. r., ohrozilo úplně možnost postarati se přiměřeně o hosty a ze- jména jejich ubytování. Kdo se již přihlásil, nechť laskavě oznámí, zda na své přihlášce trvá i po změně data. Kteří již zaplatili a neobnoví přihlášky, obdrží peníze zpět. Nové přihlášky s použitím starých formulářů znamenají přihlá- šku pro 27.—29. září 1912 „Jubilejnímu komi- tétu v Táboře. Gymnasium.“ ČEŠTI CENTRALISTÉ, POMAHAČÍ KAPI- TALU. V Brně, jak známo, bije se 17.000 děl- níků textilních za větší skývu chleba. Zpupno- stí kapitalistů byli vyloučeni z továren, když nechtěli bez jakýchkoliv záruk na zlepšení po-

Ryzí pravda jest, že nejlepší uhlí hnědé, smolné a kamenné má Matěj Stěpka,