#1
alto_textblock
#1
Dne 11. ledna 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLIUKÉ LIsTV.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 9. Strana 5
#4
alto_textblock
#4
z Chrudimi. Její hlas, příjemného zvuku, zní čistě
jasně v každé poloze, a jest schopen vyjádřiti hlubo-
kou vášeň. Pěkný přednes, svědčící o hudebním po-
chopení skladby, provázel všecky výkony pí. Musilové,
jež přednesla tři novinky: náladovou píseň Vendlerovu
»Kdy láska přilétá?«, píseň » zapomeň« od Frant.
Součka, kterou třeba posuzovati jako skladatels kou
prvotinu, v níž větší jest vůle než umění a pak vý-
bornou píseň Pickovu »Pohádka touhy«, plnou
vššnivého vzletu. Ze starších písní byly to ještě: ve-
selý Jarní pozdrav K. Kovařoviče, Weiszova poetická
Večerní píseň a Malátová zdařilá Gdouloň. Klavírem
provázel velmi delikátně avšak výrazně skladatel
#5
alto_textblock
#5
Fr. Picka
#6
alto_textblock
#6
Válka v jižní Africe.
Z bojiště jihoafrického nedošlo až do této
chvíle žádných nových a závažných zpráv. Ozna-
muje se jen, že nový velitel anglických vojsk
v jižní Africe, lord Roberts a náčelník jeho gene-
rálního štábu lord Kitchener připlují dnes do Kap-
ského Města. Mnoho se asi nepotěší, neboť na-
leznou tam silně ohroženou vojenskou situaci.
Pravíť samy »Times«: »Ani největší vojenské nebo
správní nadání neumožnilo by lordu Robertsovi,
aby rychle rozmotal propletené pásmo a dal našim
roztříštěným branným silám, které se páčí na
110.000 mužů, zdravé vedení strategické.s
Londýn, jenž především zachvácen byl ná-
sledkem strachu o pád Ladysmithu takovým roz-
čilením, jakého nynější anglické pokolení dle tvrzení
»Globe« dosud nezažilo, pomalu se zas utišil. Ve-
liké napjetí následovala, jak přirozeno, únava. Bal-
fourova řeč v Manchestru neučinila ani toho nej-
menšího dojmu na londýnské obyvatelstvo. Přesto
považuje se nejen v politických, nýbrž i ve vlád-
ních kruzích za jisté, že nynější kabinet odstoupí
a nahražen bude liberálním kabinetem Roseberyho,
zvláště když earl of Rosebery požívá na pravici
při nejmenším zrovna tolik sympatií a důvěry jako
na levici.
Z Ladysmithu nic nového. Obě strany utrpěly
patrně v sobotním boji velkých a těžkých ztrát.
Boj sveden byl o Wagon Hill a Caesars Kamp.
kdež Boerové již se usadili, ale od Angličanův
byli zase odtamtud bodákem zapuzeni. Ladysmith
leží, jak známo, v kotlině na východ otevřenéa
utvořené výběžky pohoří Dračího. Jižní výběžek
tvoří horský hřbet, jehož vrchy se nazývají Wagon
Hill a Besters Hill. Na tomto posledním nalézají
se dvě anglické reduty a tábor položeného tam
vojska sluje Caesars Camp. A na ten právě v po-
sledních dnech útočili Boerové. S výšin Wagon
Hillu a Besters Hillu měří vzdálenost do města
ještě jen pět anglických mil a poněvadž se tam
nalézá rovinaté závodiště, dal by Ladysmith po
dobytí Caesars Kampu na dlouho se udržeti jen
s těží, ačkoli mezi vzpomenutým závodištěma
městem tekoucí řeka Klip tvoří ještě jednu po-
slední obrannou čáru. Všecky tyto okolnosti byly
zajisté příčinou, že Boerové hnali právě na Cae-
sars Camp útokem, jenž však — aspoň v sobotu
se jim nezdařil. Snad že byli od té doby
šťastnější.
#7
alto_textblock
#7
Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) »Daily Maile
se dozvídá, že co nejdříve bude odvolán ještě jeden
v jižní Africe velící generál.
Z Moltena, 10. ledna (T. k.) Včera v noci z
Sterkstromu podniknutá větší objíždka ukázala, že
Boerové obsadili Stormberg většími silami. Zároven
byly z Moltena značné zásoby šťastné odvezeny.
Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) Při jezdecké
hlídce poblíž Colesburgu byl sir John Mil b a nk,
člen dolní sněmovny, raněn lehce na noze.
Zabavené lodi.
Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) »Reuter
kanc.« oznamuje z Adenu ze dne včerejšího: Pro-
puštěný už německý parník »General«
dnes večer odpluje. Na jeho palubě nebylo nalezeno
nic, než trochu chemikalií a kolové osy
—Na jednom rakouském Iloydovém par-
níku, jehož jméno telegram neudává, bylo nalezeno
množství mouky, jež byla — jak se soudí — určena
pro Transvaalsko, Mouka ta bude — až do
rozhednutí námořního soudu — zadržána.
Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) »Reuterova
kanc.« oznamuje, že po vydání parníku »General«
bude asi také parníku »Herzog« další plavba povo-
lena. — Jest zjištěno, že cestující parníku »Bundes-
rath« jsou členy italského červeného kříže, kteří měli
ošetřovati stejnou měrou raněné Angličany i Boery.
Dosud však není zjištěno, zdali mezi nákladem »Bun-
desrathu« nenachází se válečný kontraband. Kdyby
však nebylo nalezeno žádného válečného nákladu,
jest prý vláda anglická ochotna nahraditi všechnu
škodu, vzniklou opozděním plavby lodě. Rozklady
německé vlády o ochraně neutrálních lodí bez o-
#8
alto_textblock
#8
kladu učiněné, byly prý se strany anglické vlády
projednávány s veškerými ohledy. — Jak se pro-
slýchá, bude prý záležitost opětného dopadení ne-
meckého parníku vyřízena po přátelsku mezi oběma
vládami. — »Standard« sděluje: Náklad »Bundes-
rathu« se vykládá, aniž bylo objeveno dosud něco
podezřelého.
Z Bruselu, 10. ledna. (T. k.) Správní výbor
Červeného kříže odbýval včera v ministerstvu války
poradu o postavení členů zdravotního oddílu, jenž se
nalézá na palubě německého poštovního parníku
»Herzog«. Výbor uznal mezinárodní dobrovolníky.
z nichžto se ambulance skládá, úřadně za nenáležející
ku Červenému kříži. Ministerstvu zahran. záležitostí
v Londýně zaslal telegram, ve kterém protestuje proti
zabavení parníku a žádá propuštění ambulance ve
smyslu ženevské konvence.
Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) V rozpravě
o telegramu císaře Viléma ku králi virtem berskému
ohledně lodní otázky praví »Standard«, že Anglie
nepřekáží, nýbrž podporuje každé opatření, jež smě-
řuje k tomu, aby Německo mohlo konati svoje povin-
nosti jako koloniální moc Co se týče zabavení lodí,
nepotřebují se v Berlíně báti, že Anglie nebude še-
třiti úcty. Na druhé straně nepotřebuje se Anglie
báti, že němečtí státníci nebudou jednati proti An-
gličanům ve smyslu zdvořilosti, která se zakládá na
vzájemnosti.
Z Berlína, 10. ledna. (T. k) »Wolffova kanc.
oznamuje z Londýna: Říšský poštovní parník »Her-
zog« byl vydán od britských úřadů v Durbanu.
#9
alto_textblock
#9
Z delegací.
#10
alto_textblock
#10
Z Vídně, 10. ledna. (T. k.)
Předseda hrabě Vetter z Lilie zahájil
schůzi v 10 hodin 30 minut. Po přečtení proto
kolu poslední schůze zahájeno rokování dle den-
ního pořádhu.
Posl. Lemisch vytknul stanovisko svojí
strany k rozpočtu a snažil se vyvrátiti tvrzení
Mladočechů, že se v armádě germanisuje. Hlásení
se »Hier« není prý, jak se za to má, nově zave-
deno; již před 15 lety potrestán byl reservista,
poněvadž se hlásil jiným slovem. Právě tak jako
otázka »zde«, byla i kyjovská událost Mladočechy
zveličena Z nařízení zemského výboru korutan-
ského přivádí pak řečník na přetřes otázau pří-
přeží, která hlavně tím dává příčinu ku stížnostem,
poněvadž příslušnými předpisy ukládají se obcím
břemena, jež vlastně má nésti sťát. Řečník stěžuje
si pak na zřízení prachárny u sv. Víta na Glaně.
K poznámce del dra Pacáka ohledně manévrů
v Čechách, mluví řečník o příhodách, které se
sběhly při posledních korutanských manévrech a
přednáší v té příčině stížnosti, zejména pokud se
jedná o dodávky zásob pro vojskou. Dále mluví
o zákazu, dle něhož se důstojníci nesmí súčastniti
jistých slavností politických spolků Řečník vyslo-
vuje naději, že dojde ke zřízení druhého železnič-
ního spojení s Terstem a pojednává pak o zvý-
šení důstojnických platů. Není prý pravda, že
platy důstojníků jsou dnes menší než platy civil-
ních úřadníků, musí li se ale již platy upravovati,
nechť se vezme zřetel na prostřední třídy hod-
#11
alto_textblock
#11
nostní.
Řečník obrací se na ministra vojenství s otáz-
kou, hodlá-li armádní správa ponechati subsi-
stenční přídavek v platnosti a žádá, aby vojenští
úřadníci byli postaveni ve hmotném ohledu na
roveň důstojníkům. Že se při povolávání a odvo-
lávání provádějí protekce, jest veřejným tajem-
stvím a musí to za všech okolností přestati. Řeč-
ník líčí pak poměry u jednotlivých druhů zbraní
a přednáší četná přání a stížnosti. Jeho stran
nemůže hlasovati pro přechod k podrobné debatě.
Toto její chování jest také odůvodněno nestejným
rozdělením břemen na obě polovice říše. Řečník
upozorňuje dále, že by se mohla zavésti voj enská
daň, ku které by byli povinni v první řadě židé,
kteří jsou méně způsobilí pro vojenský výcvik
žádá, aby se německý ráz vojska více projevoval,
jakož i aby se více pěstoval spolek s Německem.
Ku konci prohlašuje, že ve způsobu hlasování
jeho strany nesmí se spatřovati ani projev důvěry
ani nedůvěry k vojenské správě.
Del. Ochrymowicz kárá odstrkování
řecko-katolického mužstva, pokud jde o jeho du-
chovenstvo a svátky a na konec děkuje, že vo-
jenská správa bere ohled na přání venkovského
obyvatelstva.
Del. Gessmann upomíná vojenskou zprávu
o odpověď v příčině její úmyslů vzhledem k no-
vému zvýšení presenčního stavu vojska, neboť od
toho závisí, jak naloží delegace s vojenským roz-
počtem. Uherské listy přinesly zprávu, že se po-
mýšlí na 30 až 50procentní zvýšení nynějšího pre-
senčního stavu. Náš parlamentarismus nestojí za
mnoho a proto tím brčitěji musíme zádati, aby
#12
alto_textblock
#12
nám v delegacích na naše dotazy byly dávány u-
čité a spolehlivé zprávy
Řečníkova strana jest ochotna učiniti pro ar-
mádu vše možné, ale hranice toho jest již bezmála
dosažena. Musíme věděti, zdali se vystačí s nyněj-
ším rozpočtem, zdali nám nebudou uložena nová
břemena. Zvýšení presenčního stavu by vyvolalo
v obyvatelstvu pravou bouři nevole a situace stala
by se přímo nesnesitelnou. Zvýšení presenčníh
stavu jest jen myslitelno, bude-li zavedena pouze
dvouletá aktivní služba.
Především jest však nutno, aby se při osvo-
bozování od vojska jednalo liberálněji. Jen ochotou
vojenské správy umožní se obyvatelstvu, aby uneslo
obrovská břemena. Řečník porovnává poměry v Ra-
kousku a v Německu a praví, že to rakouské po-
měry nedovolují, aby se s Německem držel ve vo-
jenských věcech stejný krok. Řečník kritisuje po-
ložky rozpočtu, jež se týkají platů posledních tří
hodnostních tříd, ač prý pro tento bude hlasovati
Velmi choulostivý jest prý stav důstojnických zá-
stupců, kteří jsou nuceni svým postavením, aby žili
jako důstojníci, při tom však mají příjmy jako
špatně placení nádenníci. Dále mluví řečník o vo-
jenských vychovávacích ústavech a žádá, aby byl vy-
pěstován stav vojenských učitelů. Dále mluví
postavení vojen. úřadníků při různých oborecha
o nedostatečném zaopatření jejich vdov a sirotků,
načež jedná o dodávkách a končí žádostí, aby
otázka náhrad při cvičeních a oprav vojenského
trestního zákona byla vyřízena.
Del. dr. Sokolowski mluví obšírně o r-
versech při bouráních a lituje, že vojenská správa
pořád ještě nepředložila příslušnou předlohu. Ny-
nější zastaralý způsob obsahuje mnohé tvrdosti,
což řečník dokazuje četnými příklady, zejména
z Krakova.
Del. Conci stěžuje si zejména na veliká
břemena vojenská, jež musí nésti zejména rolnictvo.
žádá o zavedení dvouleté vojenské služby a úlev
při cvičeních.
Del. dr. Funke polemisuje s Mladočechya
popírá, že vojenská správa měla v úmyslu z otázky
szde« udělati záležitost politickou. Jedná se tu
jenom o vojenskou disciplinu. Rakouská armáda
nemůže býti bez jednotné řeči služební. Jazyky
jednotlivých národů se nezanedbávají a národního
vědomí se nikdo nedotýká. Národní vědomí ve
vojsku vzbuzuje nadšení, ale pak musí také býti
opravdu národním nadšením, národní ideou, jako
r. 1870 v Německu a nyní mezi Boery. A pro
naši armádu je tím rakouský duch a naplněni
v pravdě rakouským duchem budeme dobývati ví-
tězství. (Výborně ) Řečník praví proti dru Pacá-
kovi, že barvy Němců, které tito ctí jako spo-
lečný symbol, totiž černo-červeno-zlaté, docela dobře
mohou vláti a vlají vedle černožlutých. To prý
nejsou velkoněmecké barvy. Pro nadšení pro barvy
neochabne nikdy věrnost k císaři. Řečník praví
ohledně přísných rozsudků, že také proti něme-
ckým studentům, kteří byli důstojníky v záloze,
jednalo se drakonicky. Dále obrací se proti tvr-
zení, že armáda jest baštou německé politiky. Ona
jen musí podržeti a podrží jednotnou služební řeč.
Že byl německý císař vtažen do debaty, bylo bez-
taktní. Psal-li hamburský list o poměrech v naší
armádě. pak můžeme také tak učiniti. Řečník klade
na to důraz, že armáda má býti císařskou a ra-
kouskou a žádá, aby se z otázky discipliny nedě-
lala otázka důležitější než jest.
Ku konci podává řečník jménem del. Pergelta
resoluci proti libovolnému počešťo-
vání místních jmen v mapách gen-
rálního štábu. (To už jest jistě to nejvyšší,
co může býti. Red.) Resoluce se dostatečně pod-
poruje.
Del. dr. Pacák polemisuje s Funkem
praví, že naopak se česká jména poněmčují. (Mi-
nistr války se usmívá.) Excellence se usmívá a
ví proč. Řečník končí Smolkovým heslem: Do-
volte nám, abychom byli dobrými Poláky a Čechy
a my budeme dobrými Rakušany.
Del. Schneider praví proti dru. Strán-
skému, že »Hamburger Nachriohten« jsou židov-
ským listem tak jako »N. Fr. Pr.« a dr. Stránský
že je žid a nikoli Čech.
K otázce místních jmén činí poznámky ještě
delegáti Pergelt a Kaftan.
Říšský ministr války bar. Krieghamme
praví, že vzhledem ku množství látky hodlá se
prozatím obmeziti na otázku úpravy platů a otázku
»zde« a odpověděti na žaloby, jež byly vznešeny.
Žádná armáda v Evropě není tak málo exklusivní,
žádná nežije v tak úzkém styku s lidmi, nemá
s ním tak málo třenic, jako rakousko-uherská. Při
každé živelní nehodě volána jest armáda ku po
moci a doznává všeobecného uznání. Vojáci bez
povelu nezřídka zachránili lidské životy s nasaze-
ním vlastních, a přece se nejmenší případ v ar-