Dne 11. ledna 1900.

KATOLIUKÉ LIsTV.

Číslo 9. Strana 5

z Chrudimi. Její hlas, příjemného zvuku, zní čistě jasně v každé poloze, a jest schopen vyjádřiti hlubo- kou vášeň. Pěkný přednes, svědčící o hudebním po- chopení skladby, provázel všecky výkony pí. Musilové, jež přednesla tři novinky: náladovou píseň Vendlerovu »Kdy láska přilétá?«, píseň » zapomeň« od Frant. Součka, kterou třeba posuzovati jako skladatels kou prvotinu, v níž větší jest vůle než umění a pak vý- bornou píseň Pickovu »Pohádka touhy«, plnou vššnivého vzletu. Ze starších písní byly to ještě: ve- selý Jarní pozdrav K. Kovařoviče, Weiszova poetická Večerní píseň a Malátová zdařilá Gdouloň. Klavírem provázel velmi delikátně avšak výrazně skladatel

Fr. Picka

Válka v jižní Africe. Z bojiště jihoafrického nedošlo až do této chvíle žádných nových a závažných zpráv. Ozna- muje se jen, že nový velitel anglických vojsk v jižní Africe, lord Roberts a náčelník jeho gene- rálního štábu lord Kitchener připlují dnes do Kap- ského Města. Mnoho se asi nepotěší, neboť na- leznou tam silně ohroženou vojenskou situaci. Pravíť samy »Times«: »Ani největší vojenské nebo správní nadání neumožnilo by lordu Robertsovi, aby rychle rozmotal propletené pásmo a dal našim roztříštěným branným silám, které se páčí na 110.000 mužů, zdravé vedení strategické.s Londýn, jenž především zachvácen byl ná- sledkem strachu o pád Ladysmithu takovým roz- čilením, jakého nynější anglické pokolení dle tvrzení »Globe« dosud nezažilo, pomalu se zas utišil. Ve- liké napjetí následovala, jak přirozeno, únava. Bal- fourova řeč v Manchestru neučinila ani toho nej- menšího dojmu na londýnské obyvatelstvo. Přesto považuje se nejen v politických, nýbrž i ve vlád- ních kruzích za jisté, že nynější kabinet odstoupí a nahražen bude liberálním kabinetem Roseberyho, zvláště když earl of Rosebery požívá na pravici při nejmenším zrovna tolik sympatií a důvěry jako na levici. Z Ladysmithu nic nového. Obě strany utrpěly patrně v sobotním boji velkých a těžkých ztrát. Boj sveden byl o Wagon Hill a Caesars Kamp. kdež Boerové již se usadili, ale od Angličanův byli zase odtamtud bodákem zapuzeni. Ladysmith leží, jak známo, v kotlině na východ otevřenéa utvořené výběžky pohoří Dračího. Jižní výběžek tvoří horský hřbet, jehož vrchy se nazývají Wagon Hill a Besters Hill. Na tomto posledním nalézají se dvě anglické reduty a tábor položeného tam vojska sluje Caesars Camp. A na ten právě v po- sledních dnech útočili Boerové. S výšin Wagon Hillu a Besters Hillu měří vzdálenost do města ještě jen pět anglických mil a poněvadž se tam nalézá rovinaté závodiště, dal by Ladysmith po dobytí Caesars Kampu na dlouho se udržeti jen s těží, ačkoli mezi vzpomenutým závodištěma městem tekoucí řeka Klip tvoří ještě jednu po- slední obrannou čáru. Všecky tyto okolnosti byly zajisté příčinou, že Boerové hnali právě na Cae- sars Camp útokem, jenž však — aspoň v sobotu se jim nezdařil. Snad že byli od té doby šťastnější.

Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) »Daily Maile se dozvídá, že co nejdříve bude odvolán ještě jeden v jižní Africe velící generál. Z Moltena, 10. ledna (T. k.) Včera v noci z Sterkstromu podniknutá větší objíždka ukázala, že Boerové obsadili Stormberg většími silami. Zároven byly z Moltena značné zásoby šťastné odvezeny. Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) Při jezdecké hlídce poblíž Colesburgu byl sir John Mil b a nk, člen dolní sněmovny, raněn lehce na noze. Zabavené lodi. Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) »Reuter kanc.« oznamuje z Adenu ze dne včerejšího: Pro- puštěný už německý parník »General« dnes večer odpluje. Na jeho palubě nebylo nalezeno nic, než trochu chemikalií a kolové osy —Na jednom rakouském Iloydovém par- níku, jehož jméno telegram neudává, bylo nalezeno množství mouky, jež byla — jak se soudí — určena pro Transvaalsko, Mouka ta bude — až do rozhednutí námořního soudu — zadržána. Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) »Reuterova kanc.« oznamuje, že po vydání parníku »General« bude asi také parníku »Herzog« další plavba povo- lena. — Jest zjištěno, že cestující parníku »Bundes- rath« jsou členy italského červeného kříže, kteří měli ošetřovati stejnou měrou raněné Angličany i Boery. Dosud však není zjištěno, zdali mezi nákladem »Bun- desrathu« nenachází se válečný kontraband. Kdyby však nebylo nalezeno žádného válečného nákladu, jest prý vláda anglická ochotna nahraditi všechnu škodu, vzniklou opozděním plavby lodě. Rozklady německé vlády o ochraně neutrálních lodí bez o-

kladu učiněné, byly prý se strany anglické vlády projednávány s veškerými ohledy. — Jak se pro- slýchá, bude prý záležitost opětného dopadení ne- meckého parníku vyřízena po přátelsku mezi oběma vládami. — »Standard« sděluje: Náklad »Bundes- rathu« se vykládá, aniž bylo objeveno dosud něco podezřelého. Z Bruselu, 10. ledna. (T. k.) Správní výbor Červeného kříže odbýval včera v ministerstvu války poradu o postavení členů zdravotního oddílu, jenž se nalézá na palubě německého poštovního parníku »Herzog«. Výbor uznal mezinárodní dobrovolníky. z nichžto se ambulance skládá, úřadně za nenáležející ku Červenému kříži. Ministerstvu zahran. záležitostí v Londýně zaslal telegram, ve kterém protestuje proti zabavení parníku a žádá propuštění ambulance ve smyslu ženevské konvence. Z Londýna, 10. ledna. (T. k.) V rozpravě o telegramu císaře Viléma ku králi virtem berskému ohledně lodní otázky praví »Standard«, že Anglie nepřekáží, nýbrž podporuje každé opatření, jež smě- řuje k tomu, aby Německo mohlo konati svoje povin- nosti jako koloniální moc Co se týče zabavení lodí, nepotřebují se v Berlíně báti, že Anglie nebude še- třiti úcty. Na druhé straně nepotřebuje se Anglie báti, že němečtí státníci nebudou jednati proti An- gličanům ve smyslu zdvořilosti, která se zakládá na vzájemnosti. Z Berlína, 10. ledna. (T. k) »Wolffova kanc. oznamuje z Londýna: Říšský poštovní parník »Her- zog« byl vydán od britských úřadů v Durbanu.

Z delegací.

Z Vídně, 10. ledna. (T. k.) Předseda hrabě Vetter z Lilie zahájil schůzi v 10 hodin 30 minut. Po přečtení proto kolu poslední schůze zahájeno rokování dle den- ního pořádhu. Posl. Lemisch vytknul stanovisko svojí strany k rozpočtu a snažil se vyvrátiti tvrzení Mladočechů, že se v armádě germanisuje. Hlásení se »Hier« není prý, jak se za to má, nově zave- deno; již před 15 lety potrestán byl reservista, poněvadž se hlásil jiným slovem. Právě tak jako otázka »zde«, byla i kyjovská událost Mladočechy zveličena Z nařízení zemského výboru korutan- ského přivádí pak řečník na přetřes otázau pří- přeží, která hlavně tím dává příčinu ku stížnostem, poněvadž příslušnými předpisy ukládají se obcím břemena, jež vlastně má nésti sťát. Řečník stěžuje si pak na zřízení prachárny u sv. Víta na Glaně. K poznámce del dra Pacáka ohledně manévrů v Čechách, mluví řečník o příhodách, které se sběhly při posledních korutanských manévrech a přednáší v té příčině stížnosti, zejména pokud se jedná o dodávky zásob pro vojskou. Dále mluví o zákazu, dle něhož se důstojníci nesmí súčastniti jistých slavností politických spolků Řečník vyslo- vuje naději, že dojde ke zřízení druhého železnič- ního spojení s Terstem a pojednává pak o zvý- šení důstojnických platů. Není prý pravda, že platy důstojníků jsou dnes menší než platy civil- ních úřadníků, musí li se ale již platy upravovati, nechť se vezme zřetel na prostřední třídy hod-

nostní. Řečník obrací se na ministra vojenství s otáz- kou, hodlá-li armádní správa ponechati subsi- stenční přídavek v platnosti a žádá, aby vojenští úřadníci byli postaveni ve hmotném ohledu na roveň důstojníkům. Že se při povolávání a odvo- lávání provádějí protekce, jest veřejným tajem- stvím a musí to za všech okolností přestati. Řeč- ník líčí pak poměry u jednotlivých druhů zbraní a přednáší četná přání a stížnosti. Jeho stran nemůže hlasovati pro přechod k podrobné debatě. Toto její chování jest také odůvodněno nestejným rozdělením břemen na obě polovice říše. Řečník upozorňuje dále, že by se mohla zavésti voj enská daň, ku které by byli povinni v první řadě židé, kteří jsou méně způsobilí pro vojenský výcvik žádá, aby se německý ráz vojska více projevoval, jakož i aby se více pěstoval spolek s Německem. Ku konci prohlašuje, že ve způsobu hlasování jeho strany nesmí se spatřovati ani projev důvěry ani nedůvěry k vojenské správě. Del. Ochrymowicz kárá odstrkování řecko-katolického mužstva, pokud jde o jeho du- chovenstvo a svátky a na konec děkuje, že vo- jenská správa bere ohled na přání venkovského obyvatelstva. Del. Gessmann upomíná vojenskou zprávu o odpověď v příčině její úmyslů vzhledem k no- vému zvýšení presenčního stavu vojska, neboť od toho závisí, jak naloží delegace s vojenským roz- počtem. Uherské listy přinesly zprávu, že se po- mýšlí na 30 až 50procentní zvýšení nynějšího pre- senčního stavu. Náš parlamentarismus nestojí za mnoho a proto tím brčitěji musíme zádati, aby

nám v delegacích na naše dotazy byly dávány u- čité a spolehlivé zprávy Řečníkova strana jest ochotna učiniti pro ar- mádu vše možné, ale hranice toho jest již bezmála dosažena. Musíme věděti, zdali se vystačí s nyněj- ším rozpočtem, zdali nám nebudou uložena nová břemena. Zvýšení presenčního stavu by vyvolalo v obyvatelstvu pravou bouři nevole a situace stala by se přímo nesnesitelnou. Zvýšení presenčníh stavu jest jen myslitelno, bude-li zavedena pouze dvouletá aktivní služba. Především jest však nutno, aby se při osvo- bozování od vojska jednalo liberálněji. Jen ochotou vojenské správy umožní se obyvatelstvu, aby uneslo obrovská břemena. Řečník porovnává poměry v Ra- kousku a v Německu a praví, že to rakouské po- měry nedovolují, aby se s Německem držel ve vo- jenských věcech stejný krok. Řečník kritisuje po- ložky rozpočtu, jež se týkají platů posledních tří hodnostních tříd, ač prý pro tento bude hlasovati Velmi choulostivý jest prý stav důstojnických zá- stupců, kteří jsou nuceni svým postavením, aby žili jako důstojníci, při tom však mají příjmy jako špatně placení nádenníci. Dále mluví řečník o vo- jenských vychovávacích ústavech a žádá, aby byl vy- pěstován stav vojenských učitelů. Dále mluví postavení vojen. úřadníků při různých oborecha o nedostatečném zaopatření jejich vdov a sirotků, načež jedná o dodávkách a končí žádostí, aby otázka náhrad při cvičeních a oprav vojenského trestního zákona byla vyřízena. Del. dr. Sokolowski mluví obšírně o r- versech při bouráních a lituje, že vojenská správa pořád ještě nepředložila příslušnou předlohu. Ny- nější zastaralý způsob obsahuje mnohé tvrdosti, což řečník dokazuje četnými příklady, zejména z Krakova. Del. Conci stěžuje si zejména na veliká břemena vojenská, jež musí nésti zejména rolnictvo. žádá o zavedení dvouleté vojenské služby a úlev při cvičeních. Del. dr. Funke polemisuje s Mladočechya popírá, že vojenská správa měla v úmyslu z otázky szde« udělati záležitost politickou. Jedná se tu jenom o vojenskou disciplinu. Rakouská armáda nemůže býti bez jednotné řeči služební. Jazyky jednotlivých národů se nezanedbávají a národního vědomí se nikdo nedotýká. Národní vědomí ve vojsku vzbuzuje nadšení, ale pak musí také býti opravdu národním nadšením, národní ideou, jako r. 1870 v Německu a nyní mezi Boery. A pro naši armádu je tím rakouský duch a naplněni v pravdě rakouským duchem budeme dobývati ví- tězství. (Výborně ) Řečník praví proti dru Pacá- kovi, že barvy Němců, které tito ctí jako spo- lečný symbol, totiž černo-červeno-zlaté, docela dobře mohou vláti a vlají vedle černožlutých. To prý nejsou velkoněmecké barvy. Pro nadšení pro barvy neochabne nikdy věrnost k císaři. Řečník praví ohledně přísných rozsudků, že také proti něme- ckým studentům, kteří byli důstojníky v záloze, jednalo se drakonicky. Dále obrací se proti tvr- zení, že armáda jest baštou německé politiky. Ona jen musí podržeti a podrží jednotnou služební řeč. Že byl německý císař vtažen do debaty, bylo bez- taktní. Psal-li hamburský list o poměrech v naší armádě. pak můžeme také tak učiniti. Řečník klade na to důraz, že armáda má býti císařskou a ra- kouskou a žádá, aby se z otázky discipliny nedě- lala otázka důležitější než jest. Ku konci podává řečník jménem del. Pergelta resoluci proti libovolnému počešťo- vání místních jmen v mapách gen- rálního štábu. (To už jest jistě to nejvyšší, co může býti. Red.) Resoluce se dostatečně pod- poruje. Del. dr. Pacák polemisuje s Funkem praví, že naopak se česká jména poněmčují. (Mi- nistr války se usmívá.) Excellence se usmívá a ví proč. Řečník končí Smolkovým heslem: Do- volte nám, abychom byli dobrými Poláky a Čechy a my budeme dobrými Rakušany. Del. Schneider praví proti dru. Strán- skému, že »Hamburger Nachriohten« jsou židov- ským listem tak jako »N. Fr. Pr.« a dr. Stránský že je žid a nikoli Čech. K otázce místních jmén činí poznámky ještě delegáti Pergelt a Kaftan. Říšský ministr války bar. Krieghamme praví, že vzhledem ku množství látky hodlá se prozatím obmeziti na otázku úpravy platů a otázku »zde« a odpověděti na žaloby, jež byly vznešeny. Žádná armáda v Evropě není tak málo exklusivní, žádná nežije v tak úzkém styku s lidmi, nemá s ním tak málo třenic, jako rakousko-uherská. Při každé živelní nehodě volána jest armáda ku po moci a doznává všeobecného uznání. Vojáci bez povelu nezřídka zachránili lidské životy s nasaze- ním vlastních, a přece se nejmenší případ v ar-