Strana 2. Číslo 9.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 11. ledna 1900.

vládnouti proti pravici, za to však žádala by na této pravici, aby jí konala za to vše ještě věrné a pro ni nutné služby. Bylo tak za hr. Claryho, mohlo by tak býti také za dra. šl. Koerbra či ba- rona Gautsche? Pochybujeme, že by pravice po- znovu byla ochotna hráti nedůstojnou takovou úlohu, kteráž by v očích všech ostatních stranji musila jenom snižovati, a tím zároveň podlamovati také její čest, jméno a váhu. Dobře vystihuje celou situaci orgán poslance dra. Ebenhocha »Linzer Volksbl.«, kterýž rozepsal se o příštím kabinetě, za jehož předsebu všeobecně ještě byl považován dr. šl. Koerber. Praví: »Parla- mentní většina neuznávána jest od všeho liberál- ního tisku jako mocenský činitel; odpůrcům ni- kterak také nejedná se o nějaké dorozumění, nýbrž pouze o to, aby také nové ministerstvo podniklo nový pokus o rozbití většiny. Nepodaří-li se to novému kabinetu, potom pozbudou také úřadnická ministerstva pro liberalismus veškeré ceny. Většina bude moci záhy nabýti přesvědčení, zda-li je »do- rozumění« míněno poctivě, nebo budou li také noví mužové jednostranně postupovati podle diktátu le- vice. V každém případě zdá se nám však, že vět- šině bude poznovu podstoupiti zkoušku své pev- nosti, nejnebezpečnější snad ze všech. Bouře ne- dávno zažehnané sblížily beze vší pochybnosti strany pravice a neotřásly jejich svazkem, nýbrž upevnily jej. Doufejme tedy, že pravice přestojí také novou zkoušku, a že Mladočeši nevyvolají novou obstrukcí otázku, týkající se dalšího trvání většiny. Stojíme vůči ministerstvu Koerbrově úplně nepředpojati, ačkoli přirozeně nemůžeme schvalo- vati, že ve státě konstitučně spravovaném bere se tak malý ohled na většinu parlamentu. To však nelze dru. šl. Koerbrovi za vinu počítati. Naopak, bude-li šl. Koerber ochoten, učiniti si svým vo- dítkem přísnou nestrannost, o čemž nepochybu- jeme, nebude se mu nenedostávati podpory naší strany, kteráž vždycky pracovala k dorozumění a vyrovnání protiv, ale tak, aby nikdo nebyl ví- tězem a nikdo poraženým. Šl. Koerber má tu nehodu, že jestě před svým jmenováním veleben jest v tom nejnekalejším tisku, bursovních totiž časopisech, a že jest v nich jaksi jako záchrance Rakouska oslavován« Opakujeme, že tento článek byl napsán, když ještě šl. Koerber všeobecně byl považován za ná- čelníka příští vlády. Zařaďujeme však jej v tuto rubriku i přes to, protože stanovisko, na něž po- stavila se katolická lidová strana vůči ministerstvu Koerbrovu, nezmění se ani potom, bude li předsedou nové vlády baron Gautsch. Uherská delegace konala dnes plnou schůzi, na kteréž přikázána byla předloha, týkající se upravení platů společných úřadníků a sluhů, čtyř- výboru. Protože nemohlo býti rokováno o zprá- vách výborů pro námořnické a pro zahraniční za- ležitosti, ani společní ministři nemohli do schůze se dostaviti, navrhl předseda, aby tyto zprávy byly dány na denní pořádek zítřejší plenární schůze. Návrh ten byl přijat, načež byla schůze ukončena. Ruská »malá mobilisace na zkouškus, provedená petrohradskou vládou tím, že vyslala čásť kavkazského armádního sboru do Kušk u, vzbudila hlavně v Anglicku silné znepokojení. Ležít Kušk bezprostředně na rusko-afganských hranicích a jest poslední stanicí na železné, dráze vedoucí

z ruského území do afganského Heratu. Herat sám jest hlavním městem provincie téhož jména, kteráž náleží k emirátu čili knížectví Afganistanu Leží na obchodní cestě mezi Indií, Persií a Kaspickým mořem, takže je to místo strategicky na výsost důležité. Že nemělo Rusko žádných důvodů k posunutí svého vojska do Kušku, nepopírá ani ono. Panujet v celém Afganistanu úplný klid. Ruská vláda pro- hlašuje také, že nejedná se také o žádné nepřátel- ství vůči Anglii, ale »mobilisace, již provedla na zkoušku« směrem k Afganistanu, budí, jak řečeno, v Anglicku silné znepokojení přece, neboť považme jen, proč a kdy byla ruské pohotovosti uložena zkouška, při které ruské vojsko v osmi dnech ura- zilo po železnici cestu 2000 kilometrů. Stalo se to právě v okamžiku, když Anglie zaměstnána jest právě na jiném konci válkou s Boery, ve které jest napořád porážena a kdy tyto porážky její uvá- dějí v nebezpečí samo jeí jihoafrické panství.- Nyní, kdy napíná poslední své síly, aby nějak zdo- lala jen toho malého pozemního nepřítele v Africe a kdy z Indie, nepokojné jako vždy, nemůže k tomu cíli vzíti ani jediného vojáka! A zvláště nyní ho nevezme. Což teprve, kdyby Anglie se utkala s Ruskem ! Obsazení Aln-Saluhu. Francouzská ministerská rada se usnesla ve své vče- rejší schůzi, aby od obsazení Ain-Saluhu nebylo upuštěno. Balfour v Manchestru. První lord angli- ckého pokladu Balfour, promluviv známou nám již řeč ku svým voličům v Manchestru, dostavil se včera do výročního jejich shronáždění, by pro- mluvil k nim řeč druhou. Prohlásil v ní nejprvé, že jest jen křivým obviňováním a pomluvou, když se tvrdí, že Anglie vedena jest v jižní Africe přáním, aby Vel. Britanie byla zvětšena o bohatá území. Anglii nelze doufati z války, jež způsobuje veliká vydání, žádného zisku, neboť nad všechen zisk povýšeny jsou lidské životy, kterých nelze koupiti za peníze. Balfour vyslovil na konec na- ději, že ve příští výroční valné schůzi svých vo- ličů bude moci mluviti o dobytých vítězstvích. znovuobnovení pokoje a také o zavedení rovných práv v celé jižní Africe.

Ku příjezdu Jeho Milosti ndp, knížete- arcibiskupa. K vůli přehledu podáváme ještě celkový po- řádek, aby nenastaly zmatky a nedorozumění. 13. ledna. Příjezd zvláštním vlakem o 2. hod. odp. na nádraží státní dráhy. Uvítání panem starostou král. hlavního města Prahy. Odjezd do kostela sv. Mikuláše. Zde uvítání duchovenstvem. Krátká pobožnost tamtéž. Odjezd na děkanství na Hradčanech.

11. ledna. O 10. hod. dopoledne slavnostní průvod k na- stolení do velechrámu Hradčanským náměstím, prvním a druhým dvorem královského hradu, pak staveništěm. Po nastolení průvod zpět novostavbou chrámu. druhý a první dvůr hradní do kníž arcibiskupské residence; po té blahopřání nejdůst. metrop. kapitoly; Jeho Excellence p. místodržitele, Jeho Jasnosti pana nejvyššího zemského mar- šálka; Jeho Excellence p. komandujícího zemskéh generála; dále p. starosty král. hlav. města Prahy a sl městské rady vysoké šlechty.

15. ledna. O 1/29. hod. blahopřání kníž. arcib. úřadnictva a služebnictva; od 9—93/4 blahopřání katol. spolků; od 93/4—101/% blahopřání spolků dam od 101/2—111, blahopřání duchovenstva od 111/4—111/2 blahopřání nejdůstojnější kon- sistoře.

Skrbenského ze Hříště. Za tou příčinou žádají se pp. členové, aby se v hojném počtu sešli v sobotu, dne 13. t. m. o půl 2. hod. odpol. a v neděli, 14. t m. o půl 9. hod. ranní v bazaru záložny Svatováclavské, odkud odeberou se společně na místo vykázané. Členové družstva Vlasť, kteří se súčastní této slavnosti, račtež se řaditi kolem pp.: místopřed- sedy Karla Ulricha, c. k. pošt. pokladníka, gymn. profesora dr. Mat. Kováře, a jednatele Tom. Jirouška. Družstvo se súčastní slavnosti v sobotu i v neděli. Upozornění toto vztahuje se k členům nekněžím, nebo členové kněží půjdou v průvodu duchovenstva. Súčastní-li se intronisace nejd. arcipastýře i členky družstva, ty nechť se připojí k dámským spolkům.— V sobotu a v neděli vztýčen bude na domě družstva Vlasť prapor. Jednota českého katolického učitel- stva v království českém súčastní se nedělního průvodu slavnostního s ostatními katolickými spolky. Pražští pp. členové i z okolí dostavtež se všichni, z venkovských pak pp. výboři určitě, ostatní dle možnosti. Schůze před půl 10. hod. dop. před arci- biskupským palácem. P. T. pp. předsedům sdružených katol. spolků v pražské areidiecési. Deputace výboru Zemského sdružení katol. spolků dostaví se k Jeho Milosti ndp. knížeti arcibiskupu pražskému vúterý, dne 16. ledna 1900 o půl 10. hod. dopol. Kdo zá- roveň k této deputaci z pp. předsedů sdružených spolků přidružiti se chce, nechť jméno své a spolek, který zastupovati bude, oznámí nejdéle do soboty, dne 14. t. m. podepsanému jednateli, aby na místě příslušném náležité oznámení státi se mohlo. V Praze, dne 10. ledna 1900. Dr. Jos. Burian, t. č. předseda. Th. C. Jau Pauly, t. č. jednatel.

Zprávy církovní.

Osobní věstník duchovenský z diecése litoměřické. Dp. Jakub Kasper, kaplan v Georgswalde, byl jmenován správcem vikariatu haňšpašského. Vp. Jindřich König, kaplan ve Warnsdorfě, stal se administratorem tamtéž. — Vp. František Žundálek, kaplan v Hodkovicích, byl ustanoven chefredaktorem »Kat. Listů« v Praze.. Na jeho místo přišel vp. Josef Schober, kaplan v Rychnově nad Malčí, jejž J. Exc. ndp. biskup dr. Martin Říha ze své diecése dočasně propustil vzhle- dem k důležitosti katolického tisku a nedostatku kněž- stva, který v litoměřické diecési nastal. Úmrtí. Vp. Ed. Hájek, deficient, zemřel v Roz- sochách 8. ledna. Na kněze byl posvěcen r. 1893. Pohřeb ustanoven na dnešní den. R. i. p. Pohřeb dp. P. Františka Kotalíka, ka- plana a katechety u sv. Štěpána, konán bude v pátek, dne 12. ledna r. 1900 o 9. hod dopoledne z chrámu Páně u sv. Štěpána v Praze. Hudba chrámová. V chrámu Páně kar- línském provedeny budou v neděli dne 14. t. m. o 9. hod. tyto skladby církevní: Mše č. 47 G-du pro smíš. sbor a varhany od Ig. Reimanna. Gra- duale z A-dur od J. Chotaše. Offertorium z C-dur od Lorenzo Perosiho, Bone Jesu z A-dur pro smíš. sbor a varhany od C. Freye, Pange lingua z B-dur od F. Picky. Po mši sv. »Narodil se Kristus P'án« dle A, Tovačovského. — O svátcích vánočních provedena byla v chrámu Páně v Přešticích vánoční mše od Gregory, známého skladatele českého. Řediteli kůru p. Adolfu Müllerovi, učiteli v Přešticích, jakož i všem spoluúčinkujícím vyslovuje duchovní správa upřímné díky. Zajisté s radostí přijme veškeré obecenstvo, bude-li mu v nejbližší době poskytnuta příležitost touž mši v nějakém posvátuém koncertě vyslechnouti. Jenom tím by obtížná práce s nastudováním mše spo- jená došla poněkud odměny. Bohoslovecká fakulta ve Strassburce. Římská Stolice dala svolení, aby byla zřízena boho- slovecká fakulta vs Strassburce. Arcibiskup tamější velice se o ni zasazoval, avšak valná část elsaského duchovenstva tvrdí, že lépe působil dosavadní diecésní veliký seminář. Než proti tomu lze namítati, že semi- náře v Kolíně, Münsteru, Vratislavi a jinde, kde cho- vanci chodí do přednášek universitních, se dopraco- valy rovněž ušlechtilých výsledků.

Zprávy denní.

čení ubohého nevinného zvířete pro náruživost lid- skou. Můj přítel šel se také podívat na ubohého kohouta z úžasu nevycházel. Za malou chvíli jsme spatřili zvláštní divadlo. Byla veliká sázka čili »la- beta«, do kteréž, jak se zdá, hokynář vsadil poslední groš, doufaje na výhru. Všickni hosté seskupili se kolem hráčů, jak to dopadne. Hokynář měl oči na vrchu hlavy a ani nepromluvil. Podal naposled štěstí ruku — ale nešťastně. Vyhrál švec. V tom oka- mžiku stiskl hokynář kolena tak, že kohout zabě- doval — hokynář se vzpamatoval, chtěl kohoutovi uleviti, tento ale klesl mu pod nohy již jen jako mrtvola. »To jsem to vyvodl,« zvolal hokynář, »peníze jsem prohrál a ještě o kohouta jse m přišel! Co řeknu ženě, až přijdu domů?« Aby doma obstál, koupil na dluh od jednoho z hostů hned nového kohouta a táhl domů. Ostatní hráli ještě drahý den a když cha- lupník druhého dne večer hledal pytel s podsvin- četem, aby šel domů, nalezl sice pytel zamazaný a v něm mladou mrtvolu nevinnéhe selátka. Sedlák karbaník pak si na cestě vylomil u silnice ruku. Jen náš popudlivý mistr vyšel jako vítěz z této karbanické bitvy a smál se všem, jak za jejich peníze hezky dlouho denně pojídal salámy a pil rebarboru. Jak hokynář, tak chalupník mají do dneška posměch; onen, že uškrtil v kartách kohouta, tento, že umořil podsvinče, které si připravoval na masopust.

16. ledna. Od 9—111/2 blahopřání jiných spolků, jež se do 12. ledna v kníž. arcibiskupské ústřední kance- láři přihlásí ; od 11 1/2—121/2 blahopřání ostatního ducho- venstva. 17. a 18. ledna. Od 10—12 hod. blahopřání dalších spolků a korporací, jež se byly přihlásily. Katolieká Beseda súčastní se slavného při- vítání i nastolení J. E. ndp. arcibiskupa Lva barona

* Ve »Školské hlídce« »Nár. Listů« roz- víjí kdosi velkolepou činnost v zájmu »poučení« šir- ších kruhů. Píše o školských věcech způsobem, který se dá vysvětliti jen neobyčejnou »neostýchavo- stí« a spoleháním se na značnou nevědomost a ne- soudnost čtenářstva. Že netvrdíme příliš mnoho, pře- svědčíme některými ukázkami z úvah, jež slohem ob- jevují se býti dítkami jednoho otce. — Na jednom místě hlásá, že k úřadu učitelskému »předcházeti musí vzdělání nejméně středním školám rovné, dvoje i troje přísné zkoušky a řada let služebních a praxe«. Na- říká pak, že nynější předběžné vzdělání učitelstva