#1
alto_textblock
#1
27. prosince 1908.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 356.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
Při loňském listopadovém přijímání dálo se při-
Pmání bez ohtecu na dobu, klerou petenti byli za-
městnáni u soudu jsko právní praktikanti advokální.
a že jmenování praktikantů, které se dálo od 5.—11.
listopadu 1907 bylo prováděno zcela libovolně a tak
se stalo, že 5. lislopadu 1907 převzati byli do pří-
pravné služby soudcovské praklikanti služebně mlad-
ší, nežli ti, kteří byli dne 11./XI. 1907 příjati.
I letošní prosincové jmenování dálo se presi-
denlem Wesselým zcela bezohledně a libo-
volně. Nerozhodovala při přijetí kvalifikace (na-
prosto nel), nerozhodovala doba, po kterou
musil ten či onen pelent čekati na přijetí do soudní
praxe a byl zatím zuměstnán u soudu jako právní
praktikant advokátní, nýbrž protekce a za s
prolekce.
Tak se stalo, že lidé, kleří měli déle nežli rok
praxe, byli přijatí později než ti, kteří vůbec žádné
praxe neměli nebo nepatrnou, ba stalo se i, že pre
sident Wessely odmítl petenty, kteří měli přes rol
praxe a neměli protekce, přijal však lídi, kteří měl
nepatrnou praxi — a protekci! Zdali to je spravedl
nost, to je jasno každému laikovi, ale není jasno
jak se zdá, nejvyššímu správci justice pro král. české
p. Wesselému
V interpelaci posl. Brdiíka byl mimo jiné praeci
sován požadavek právních praklikantů; aby doba
kterou u soudu byli zaměstnáni jako právní prakti
kanti advokátní před přijetím do soudcovské služby
se jim celá počítala do přípravné služby soudcovské
Na tento požadavek právních praktikantů dlužno
s důrazem upozorniti, nemají-li se státi výhody no
vého jmenování praktikantů ilusorními.
Dosud přes přesné a jasné znění orzanisačníhe
zákona nevčitá se praktikantům předcházející soudn
praxe (ba ani ne 6 měsíců z roku, jak by pokládalo
za samozřejmé dle org. zák.) do přípravné služby
soudcovské — ač oni v době výluky — která ne-
úprosně trvala od 11. listopadu 1907 do prosince
1908 jiným způsobem u soudu zaměstnáni býti ne-
mohli — a rozhodnutí o vpočtení této doby se vyhýřá
jak c. k. vrchní zemský soud v Praze pro král. če-
ské, tak i ministerstvo spravedlnosti, takže žádost
právních praktikantů o vpočtení této doby leží u
ministerstva spravedlnosti nevyřízeny. Nezapočítá-
váním této doby trpí ovšem právní praktikanti lěžkou
újmu a stát neslýchaně vykořisťuje mladého českého
inteligenta, když ho rok nechá sloužili u soudu zdar-
ma jako právního praklikanla dle § 2. adv. ř., po
roce ho přijme, rok mu však nezapočitává do pří-
pravné služby soudcovské a nechá bo tedy rok zcela
zadarmo pracovat. Důvodů zákonných pro toto jed-
nání není žádných, a jediný důvod tu je „sparsy-
stem“. na nějž již v tomto listu bylo poukázáno
Aby se nemusila dávati právním praktikantům sti
pendia po roce, což by musil činiti Wessely, když
by celá praxe dle § 2, adv. ř. byla započílávána
při přijetí do přípravné služby souddcovské, nepočilá
jim president Wossely ničeho a lak odejme mladému
člověku almužnu 35 zl. měsíčně (obnos stipendi
840 K ročně), kterou dle min, nařízení z února 1907
Ey měl dostati po roce. Lze pro toto jednání nalézti
dosti ostrých slov? Němečtí právní praktikanti tím
posliženi nejsou, neboť o ty se stará „Volksrat“a
„Böhm. Sparcassa“ sama stipendiemil
Pro toto jednání, kterým v pravém slova smyslu
se bere právnímu praktikantovi sousto od úst, nent
žádných vážných důvodů. Není rozdílu mezi právní
praxí dle § 2. adv. ř. a přípravnou praxí soudcov-
skou, není tedy zcela žádného důvodu, proč by ne-
měla býti celá praxe dle § 2. adv. ř. a tím poměry
aspoň částečně zlepšeny, tím spíše, poněvadž beze
své viny musí dnes kandidáli nějakou dobu pravidlem
býti zaměstnáni u soudu jako praktikanti dle §2
adv. ř., neboť nepřijímá se jako dříve během roku
a jednotlivě, nýbrž jednou za rok hromadně, takže
ti, kdož jsou hotavi s theoretickými zkouškami pře
dobou, kdy se jmenuje, chtějí-li býti u soudu, mo-
hou býti zaměstnáni jenom jako praktikanti dle
2. adv. ř.
Čeští právní praktikanti jsou odhodláni, nebude
li nepatrným pežadavkům jejich, na jichž vyplněn
jsou existončně závislí, učinéno zadost, nebude-l
totiž slipendium 840 K vypláceno po roc
nebude-li vpočítávána jim doba strá-
vená před přijetím do soudní praxe d
přípravné služby soudeovské a dob
3letě k dělání zkoušky soudcevské, ne-
bude-li jmenování auskultantů a ad-
junktů co nejrychleji provedeno, re
sistenei zahájiti znovu a na celé čář
Resistovati budou však nejenom praž-
ští právní praktikanti, nýbrž i venkov-
štía ostuda pro justiční správu bud
dovršena.
#6
alto_textblock
#6
Nová radnice na Marianském ná-
městi v Praze.
Zemíský výbor král. českého vydal následu
jici vynesení: „Zemský býbor král. českého, do
hodnuv se s míslodržitelstvím, nepotvrdil změn
plánu polohy pro Marianské a Linhariské náměst
o níž se usnesl sbor obecních starších dne 6. dubna
1908.
Důvody jsou v podslatě následující: Náměstí
o jehož úpravu se jedná, náloží mezi části města
jichž nové utváření sluší nejbedlivěji uvážiti. Nejen
blízkost radnice k tomu pobádá, nýbrž i hlavní mno-
numentální průčelí Klementina a malebné postranní
průčelí paláce Clam-Gallasova přímo k tomu vybízí
Sluší tedy hledali ve všech směrech úpravu účelnou
ohled esthetiky města pak musí tu býti přímo dán
do první řady.
Návrh obce je ve dvojím směru podstatnou změ-
nou celkového plánu polohy pro Staré město pražské
který předložen byl dříve zemskému výboru
1. Stavební čára na Marianském náměstí poši-
nuje se toliž značně v před a náměstí se zůžuje;
2. úroveň náměstí mění se ze 190.80 m na
100.00 m.
Tato druhá změna opravuje kolu, která omylem
byla dřive do plánů vepsána, a bylo by lze s ní v zá-
jmu starých domů čp. 134, 135, 136 i paláce Clam-
Gallasova souhlneiti
Přihlédne-li se ke změně prvé, kterouž značně
se pošinuje východní upravovací čára náměstí Ma-
rianského a kterou staveniště nové radnice zvětšeno.
náměsti pak zmenšeno býti má, sluší především
uvážiti, že značným předsunutím stavební čáry do
náměstí budo zničena působivost navrženého a v
plánech polohy zakresleného vyústění ulice Žatecké
do náměstí Marianského. Vyůstění to koncipováno
bylo vzhledem k náměstí ve středu severní strany
v ose náměstí, nyní však při zamýšleném pošinut
přichází mimo osu.
Jestliže již proti vyůstění ve středu v ose ná
městí činěny byly oprávněně výtky, že porušuje
uzavřenost náměstí, a že i jinak z důvodů výhledo-
vých nelze je doporučiti, jest nutno je považovat
přímo za nemožné nyní, kdy přišlo ze středu a z osy
náměstí. Mezi ponecháním ulice Žalecké a navrž
ným pošinutím východní čáry náměstí Marianského
je takový rozpor, že schválení nově východní čáry
vylučuje možnost schváliti prodloužené vyúslění uli
ce Žatecké a naopak.
Ze spisů přiložených jest sice zřejmo, že n
vrhovatel nově radnice podal též návrh úpravy s
verní části Marianského náměstí, v němž klade opě
vyůstění Žatecké ulice do středu zkrácené nyní stra
ny, avšak v podání magistrátu a v plánu, zaslaném
ke schválení je ponecháno vyůstění ulice Žatecko
v původních mistech.
Vzhledem k této nesrovnalosti nelze schválit
nově východní omezení náměstí Marianského pře
rozhodnutím a schválením úpravy ulice Zatecké
Upuslí-li se od zamýšleného vyústění ulice Žatecké
do náměstí Marianského (a to by měle býli vzalo
v bedlivou úvahu), třeba věděti, kde ulice Žateck
vyústí do ulice Plalnéřské, aby při řešení nové slav.
by radniční byl vzal náležitý zřetel k tomu, že čásí
stavebního průčelí bude ve výhledu ulice. Dle na-
vržených čar upravovacích má náměstí Linhartské
zmizeti a býli nahraženo rovnočarou ulicí Linhar
skou, 15 m širokou. Malebná ulice Plalnéřská má
býti přímočarně upruvena v ulici 17 m širokou.
Srovnání se starým původním založením téí
části ukazuje, že se ráz této části novou úpravou
naprosto ruší. Z malebné části vnitrního měsla maji
posotati rovnočarné ulice, jichž větší šílka bud
využitkována vysokými budovami
Za ztrátu malebnosti nemá býli slavební skupina
pravidelného obdélníku zastavěna budovou, která b
vedle účelnesti své byla zajimavě členěna a jež by
rozdělením jimot a výškově ladně se přízpůsobovale
k danému okoli.
#7
alto_textblock
#7
Také z toho důvodu nelze potvrdili předložaný
projskt. Kromě toho siuší uvážili, že dle navrhovan
nové úpravy mají býti utvářeny výškové poměry
drtve správně navrhované, co nejnepříznivěji. Ome-
zení výškové je nutno, aby nebyl rušen dosavadní
dojem budov Klementina a Clamova paláce.
Ovšem, že to není jen absolutní výška příšt
budovy, která tu na váhu padá, nýbrž i členění její
velikost otvorů jejího průčelí, jich rozdělení, její celí
koncepce. Jde o ladné přičlenění k okoli, v němž by
i nová stavba náležitě působila.
Pro zamýšlenou novou stavbu na Linhariském
náměstí klade se měčítko jako pro budovu admini-
strační. Avšak položení její, spojení jeji se starobylou
radnicí staroměstskou a účel její způsobují, že třeba
posuzovati ji — jak též v plánu polohy je výslovně
vyznačeno — jako novou stavbu radnice a to radnice
města historicky a kulturně významného; má tudíž
slavba vyhovovati svému významu. Nejde tu ovšem
o nádheru, o honosné provedení průčelí a vnitřku,
nýbrž o účelnou stavbu typu novodobé radnice. Jde
tu o první novodobou radnici první obce království
Není tu rozhodno, že v ní nebudou umístěny ve-
škery místnosti radniční, a že se jedná o přestavbu
staré radnice. Obě tyto bulovy budou vždy radnice-
mi, jedna radnicí starou, druhá novou.
Budiž tu poukázáno, jak vysoké umělecké cíle
sobě vytyčují obce frsncouské, němeské a ilalsk
pro nové stavby svých radnic a jak dovedou zacho-
vávati typ radniční.
Upozorňujeme tedy král. hlavní město Prahu, ž
vedle stanoviska našeho při návrzích definitivních
měl by býti typ radniční budovy zachován a že by
mělo býti dbáno o takové přičlenění její ke staré rad-
nici i k okolí, oby jemu nevzešla újma, nýbrž do-
plnění, kleré by zapomenouti dalo malebnému utvá-
ření dřívějšího této důležilé části staré Prahy
Jinou úpravou čar průčelních, vyhovující více
původnímu založení, bude možno zajistiti nové rad-
nici výhodné, malebné utváření zevní bez újmy vý-
hodnosti vnitřního zařízení.
#8
alto_textblock
#8
Pražský pohřeb kn. Jiřího Lobkovice
Za ohromného účastenství veškerých vrstev oby-
vatelstva pražského byly včera odpoledne Prahou ve
zeny tělesné oslatky zesnulého bývalého nejvyššího
zemského maršálka a českého šlechtice Jiřího Kri-
stiana knížete z Lobkovic, vévody roudnického. P
dlouhou dobu tisnily se v ulicích vniteního města
velké zástupy obecenstva a očekávaly kondukt, který
teprve za soumraku postupoval Ferdinandovou třídou
k Václavskému náměstí.
Největší nával panoval ovšem na Malé straně
v okoli chrámu sv. Mikuláše, kde vystavena byla n
katafalku černá kovová rakev s tělesnými ostatky
zvěčnělého Kolem katsfalku v půlkruhu rozestaveny
byly kulaté svitilny, prolkané svěži zelení květin
Ohromné množství věnců a mohutných palmových
kytic bylo rozprostřeno kolem katafalku. Byly mez
nimi věnce zejména od arcivévody Frant. Ferdinand
z Este, zemského výboru král. českého, obce pražské
kníž. K. Kinského, kniž. A. Rohana, hospodářské
školy v Taboře, bar. Ringhoflera, kn. Windischgrätze.
hr. E. Nostitze, správní rady Úvěrní banky, měšt
sboru ostrostřelců, panství drahonického, města Bu
benče, knížecích zahradníků, Svazu českých okresů.
města Král. Vinohradů, Kr. hr. Thunové, Patronátu
mládeže. Osv. hr. Thuna, města Kralup, kn. Schwar
zenberga, Zemské banky, místodrž. hr. Coudenhov
Ústřední hospodářské společnosti, Národohospodář
ského ústavu, cukrovaru v Byšicích, České akademie
Prvního české o festivalu, Intendance Národního di
vadla, úřadnictva panství mělnického a v Rožďalo-
vicích, bar. Em. Nádherného, Ústřední hospodářsk
společnosti, Klubu konservalivních velkostatkářů. Jed-
noty pro povznesení hudby, Max E. Fürstenberga
konceptního úřadnictva zemského výboru, hr. Harden-
berga a j. v.
Před rakví bylo zavěšeno smulečoí oznámen
v českém jazyku s knižecím erbem a na dvou same
tových polštářích vyloženy přečetné řády zvěčnělého.
Před pravou řadou lavic u katafalku zřizeno zvláštní
křeslo pro zástupce panovníka, křídelního pobočník
hr. Gudenusa,
Pohřební obřady byly ustanoveny na 1/24, hod
odpol., ale už hodinu před jich zabájením putovaly
do chrámu zástupcové obcí a okresů, poslanci, šlechti-
cové, generalita, duchovenstvo, úřadnietvo panstvo
atd atd., tak že prostorný chrám byl přeplněn vy
nikajícími hodnosty a deputacemi.
Byli mezi smutečními hosty zejména následu-
jící: zástopce císaře a krále křídelní pobočník br.
Gudenus, č ský ministr krajan dr. Žáček, německý
ministr krajan dr. Schreiner, ministr m. s. dr. ryt.
Randa, ministe m. s. K. Prášek, sekční rada Greií.
dále nejvyšší zemský maršálek prine Ferd. Lobkovie,
zástupcové zem. výboru V. Němec, Žďarský, Burian, dr.
Herrmann, dr. Eppinger a dr. Werunsky. Poslanci pp.
J. Anýž, dv. rada prof. dr. Čelakovský dr. Karel Kramář
dr. Koerner. dr. Podlipný, Fr. Dvořák. Jan Dvořák.
Kotland, ředitel Novák, dr. Pazderka, Švehla, Rych-
tera, Melhuba, Hybš, Bukvaj, vicepresident poslane-
cké sněmovny Zázvorka, dr. Ulirich, Švejk, dr. Srb.
velkostatkář Šrb, hr. Deym. L. J. Čech. P. F. Krejčí.
Krejčík, Macháček. Pavllček, Setfert. Kiemann, dr.
Baxa, dr. Steidl, Sobotka, Chaloupka, vrehní inženým
Neumann Sobitschka, Kreisl; člen panské sněmnovny
vrchní ředitel dr. Mattuš.
V zasloupení král. hlav. města Prahy dostavil
se pánové starosta dr. K. Groš, náměstkové dr
Štych a Jirousek, členové městské rady a sboru obec-
ních starších Březnovský, Falka, cis. r. Červený.
řed. Kreutzer, dr. Víček, stav. rada Vlček, Náhlov-
ský, Šreml, Dobiáš, V. Novotný, cís. r. Novotný, dr.
Šupich, Cetlovský, dr. Prachenský, Zvěřina, Ševd.
Kukla, Slavik, dr. Kašpar. Vejžvatda, Kasalický.
Seifert, Skrčený, V. Brož, Fiala, dr. Pík, řed. Hansl.
Hašourek, Varvažovský, dr. Bouček, Pešek a j.
Za české vysoké školy: rektor prof. dr. Heyrov
ský, reklor techniky prof Berti, děkanové fakulí
proí. dr. C. Horáček, prof. dr. Vřešťal, prof. dr. Po
livka, prof. dr. Kabrhel, dále profesoři dr. Brauner.
dr. Chodounský, dr. Henner, dr. Kukula, dr. Krišlů-
fek, dr. Matiegka, dr. Scherer, dr. Gruber; prof. dr.
Mourek za museum a společnost nauk, dvor. rada
prof. dr. Vrba a prof. dr. Raýman za Českou akademi
Velmi čelně zastoupeny byly samosprávné korporac
české: za Svaz českých okresů pp. Al. Bureš z Král
Vinohradů, dr. Zeis z Tábora, V. H iuzů z Bělé p. B.
V. Ježek, okresní tajemuík v Chrudimi, starosta smí-
chovského okresu Eberl, za město Král. Vinohrady
M. Bílek a Fr. Zavřel, dr. Balcar z Průhonic, členově
zastupitelstva města Vršovic. deputace okresu v Be
rouně, starosta města Písku Špirhanzel, za městskou
radu v Nymburce Karlik a Hurych, zástupcové obe
Holoubkova, Kazimour z Milevska, za město Žizkov
náměstek Kolland, dr. Pippich za město Chrudim.
za Mnich. Hradiště J. Vlček a Smutný, z Kralup dr
Pavlousek, Čermák a Kfaler, z Mělníka dr. Pöschl
dr. Valina a inž. Švic, zástupcové okresu zbraslav-
skéhn, starosta města Břevnova Kolator, z Rožda-
lovic pp. Tichý, Šanda, Svoboda, dr. Boublík, z Bran-
dýsa n. L. pp. dr. Jiskra, Chlebeček a Vild, z Ta-
bora pp. posl. Kotrbelec a Fiala, z Čelakovíc starosta
J. Čurda.
Z kruhů šlechtických byli zastoupení: kn.
dr. Bedřich Schwarzenberg, kníže A. Rohan, kníže
Al. Windischgalz, prine Jan Schwarzenberg, br
Jindř. Clam Marlinic, hr. Bedřich Deym, dr. Václa
hrabě Kaunic, hr. Clam Gallas, hr. Leop. Nostitz.
hr. Jar. Thun, hr. Josef Nostitz, hr. Kr. Thun, br.
Mensdorf, hr. Jan Schönborn, hr. Pa ffy, hr. Jan La-
žanský, br. Ervin Nostitz, hr. Karel Nostitz, hr. K.
Buqnoy, hr. Wallis, hr. Jarosl. Steruberg, hr. Wrali-
slav, baron Deresenyi, baron Weidenheim, baron
Hildebrant, haronové Ringholrové, baron Trauten-
berg, hraběnka Coudeuhove, hrabě Sylva Taroucca.
Míslodržitel hr. Coudenhove, vicepresident Dörl,
německý konsuí hr. Hardenberg. generální konsul
Colomies, fiancouzský, angl. konsu! Wentrosth-Forbes.
vicepresident finančního ředitelství Tersch, president
obchodní a živnostenské komory Řivnáč, vicepresi-
dent L Bondy, prosident obchodního soudu Sindelář
vicepresident Des Loges. Generální ředitel Hypoteční
banky dvorní rada dr. G. Blažek, president zem-
ského soudu dr. Schramek. Velicí generál bar. Kollen
s čestnou generalitou, generálmajor Pitsch, deputace
důstojuíků pražských měšťanských ozbrojených sborů,
polní podmáršálek Rummer z Rummershofu, vice-
presidenl poštovního ředitelství Svoboda, velmistr
řádu křižovníků P. Marat. opat P. Alban, probošť dr
M. Karlach, hir. Ledochovský, prob št dr. Frind, vl-
rada monag. dr. Blanda, probošt Rendl.
#9
alto_textblock
#9
Předsěda společnosti Národního divadla pr
Šimácek, ředitel Národního divadla G. Sebmoranz
za městské divadlo na Král. Vinohradech dr. Marek
President poštovního ředitelství Kraus, president vrch
ního zemského soudu dr. ryt. Wesselý, policejní ře
ditel dvorní rada Křikava, náměstek vl. r. Zerboni
Za meliorační svaz vreh. inž. Janský a inž
Jareš, za ústřední hospodářskou společnost dr. Jahn
Prokůpek a Sitenský, ředitel pražské městské poji-
šťovny R. Heřmánek, vrch. schovatel Kubánek, z
jednolu samosprávných úřadníků Axamit, ředitel
A. Šuberi, dr. Vl. Škarda, dv. rada Schedle, ředilel
akad. gymnasia Dohnal, Em. Cellar, dvor. rada Ma-
rek, Bohdan Kamínský, F. A. Zeman, dr. K. Chytil
ředitel F. A. Borovský, mag. rada Borůvka, pres. ta-
jemník dr. Sobotka, ředitel vinařské školy Foři, dv.
rada Lambi, ředitel nalezince dvor. rada dr. Dvořák
a správce Pitš, ředitel blázince dr. Hellich, dr. Ko-
lářík za český odbor zemědělské rady, vicepresidení
vrchního zemského soudu Rinesch, deputace jednoty
hospodářských učitelů, prof. Zeithamer, zástupcové
záložny samosprávných úřadníků, deputace hospo-
dářské akademie v Táboře, sekretář dr. Šafařovič
úřadnictvo zemského výboru, za sněmovní kancela
stenografickou pp. dr. Heller a Dušek, cís. r. For
mánek, dvor. rada prof. dr. Olt, Ant. Klášterský
arch. Roštlapil, posl. inž. dr. Kaftan, prof. dr. Her
man šl. Otavský, cís. r. Schilier, ředitel zem. archivu
Nováček a j. v.
Pohřební obřady vykonal primas království če
ského arcibiskup baron Lev Srbenský za asistenee
hlavního fsráře B. Svobody a patronátního ducho-
venstva. Při obřadech sbor z Narodního divadla za
pěl smuteční skladby
Po obřadech odjel arribiskup do své residence
na král. Hradčanech a rakev snesena s katafalku do
zlatého šestispřežního pohřebního vozu, kolem něhoi
tvořili špalír lesnici, sluhové zemského výboru
oficianti pohřebního ústavu.
Průvod zahájily všechny čtyři ozbrojené sbory
pražské, a sice škadrona jizdy, ostrostřelci, pěchota
a granátnici, následovala Filantropická družina, Pa
tronát mládeže, pak čtyři vozy věncové, kněžstvo
v čele se světícím biskupem Brusákem. Za vozem
pohřebním ubírali se dva synové zvěčnělého, dva
myslivci, nesoucí řády, záslupce císaře a krale hrabě
Gudenus, ostatní členové rodiny a příbuzní, dále pět
pedelů českého vysokého učení Karlo- Ferdinandova.
rektorové a děkanové fakult, starosta měst pražských
dr. K. Groš a členové sboru obecních starších.
šlechta a o-tatní smuteční hosté.
Průvod ubíral se Újezdem k mostu Františka
kolem Národního divadla, Ferdinandovou třídou
Ovocnou ulicí na Václavské náměstí. Ve všech těchto
ulicích a náměstích byly pouliční svítilny plynové
roztaty a elektrické oblonkové lampy zářily. V Sa-
dové silnici zastavily ozbrojené sbory, vzdaly čest
pohřební vůz odjel k novému německému divadlu.
kde byla rakev přeložena do furgonu, v němž ze-
snulý odvezen do Hořína u Mělníka, kde bude
v pondělí dopoledne pohřben do knížecí hrobky.
Setnina pěchoty vypálila v Sadové silnici salvu
hudba zahrála císařskou hymnu. Veliké množství
obecenstva, shromážděné ve všech ulicích, kudy se
průvod ublral, v klidu se pak rozešlo.
#12
alto_textblock
#12
Pobřbu v Praze zúčastnili se členové Národo
hospodářského ústavu při České Aka-
demii v plném počtu, dnešních obřadů v Hoříně
zůčastní se v zastoupení ústavu presidení dv. rad
prof. dr. Albin Brál, vícepresident vrchní ředite
Zemské banky dr. Karel Mattuš a generální jed
natel prof. dr. Josel Gruber.
#13
alto_textblock
#13
a
Soustrastné projevy kněžně vdově a rodině dál
zaslali: Městská rada v Chrásti u Chrudimě (sta
rosta Fr. Šťovíček), městská rada v Lyse n. Lab.
rada města Chotěhoře, Zbiroha, Vys. Mýta, Čáslavi
Chocně, Vys. Mýla, Lomnice n. P., Jičína a j. v.
a
-
#14
alto_textblock
#14
Drohná vzpomíuka z mládi kn. Lobkovice. Par
A. N., pamětník uládí kniž. Lobkovice, nám píše
»V listopadu byio tonu čtyřicet roků, co kníže
vstoupil do vežejného života, byv zvolen za okres-
ního starostu na Mělníku. Roku 1868 po této volbě
byl uspořádan »U Vykysalů« na Měiníce bankel
jebož se zúčastniti všichní členové okresního i měst
ského zastupitelstva, zástupci politických úřadů atd
Bylo to za vrcholu vznětu českého národního a poli-
tického života. Nalada lohoto slavnostního večera
vyznačovala se naprostou jednomyslnosti a přátel-
stvím všech přítomných — ani osoby úřadní nevyjí-
maje. Po několika oficialních a jiných vážných i roz-
marných přípiteích, povstal též kníže Lobkovica
pravil: »Byl jsem jako miadík přítomen zábavě na-
zvané »Karousel«, kterou dle starších francouzských
zvyků pořádali v kruhu vysokých aristokratů, kde
jezdci v nádherných krojích, ozbrojeni oštěpy, srá
želi hlavy do kola postaveným figurám, které před
stavovaly různé národy. Všechny hlavy byly již sra
ženy nebo poškozeny; jen jedné nemohl nikdo sra-
ziti, byla to hlava, představojící Čecha. Jistý německý
šlechtie pravil k českému šlzchtici, že se diví,že
právě hlava jeho krajana tak dlouho nárazům vzdo.
ruje; český šlechtic odvěti!: Zde vidlte, jak tvrdá je
ta česká palice . . . Připijím na zdar těm českým
tvrdým palicím.« Dojem těchto slov — ač žertovných
— zůstal u přítomných trvalým.«
#15
alto_textblock
#15
Denní zprávy.
#16
alto_textblock
#16
— „Těžká nálada je v Čechách“. Těmilo
slovy zahajuje posl. dr. Kramář svůj vánoční
úvodník v oficiálním denniku národní strany
svobodomyslné, alo lehoučk, ton úvahy, která
je s největší části polemikou se stranou ná
rodně sociální, neodpovídá těžké náladě v Če
chách. Za úvod slouží jí důkaz, že hlasován
většiny českých poslanců proti prozatímnímu
rozpočtu bylo politickou chybou (podle
slov dra. Kramáře hned po hlasování pronese
ných a citovaných v „Čechu“ „dokonce velikou
hloupostí“), již se češti oponenti rozpočtovi da-
pustili, podlehnuvše nátlaku z venčí. Vý
sledek tohoto hlasování, 55 hl. proti 360 —
jejž dr. Kramář nazývá „ledovou spr
chou“ — ukázal českou osamocenost, což
je prý „už tou nejméně duchaplnou politikou“
Čeští poslanci byli prý slespoň tak anebo snad
dokonce víc rozhořčení Chobem, železničním
nápisy na dráze poříčské, německou ob-
strukci a bumly, než česká veřejnost. Ale on
věděli prý, že otázka prozatímného rozpočtu po-
suzuje se ne jako záležitost vlády, nýbrž jako
důkaz, že parlament chce žit a věděl
před rozhodnutím, „že proti pilnosti rozpočtu
budeme hlasovati jenom my sami“ a proto silná
menšina českých poslanců varovala před hlaso-
váním proti rozpočtu; ale přes to vše, že
většina uznávala argumenty minority, přece pod
lehla nátlaku veřejnosti. Tak argumentace vůd-
cova — ale není ještě všechna. Následuje ještě
věta, klerou dlužno nazvati při nejmenšín
ú žasnou. „Ba víc,“ píše totiž vánoční úvod-
níkář „Dne“ doslovně, „chtěla dokonce (t.j.
vělšina českých poslanců), aby v Čechác
tímto názorným vyučováním na-
učili se, že se v politice nelze od-
dávati jen rozbouřeným citům, a že
se musí také poučovati a počítati.
Tomu nelze přece jinak rozuměti, že Kramářem
doznané a vědomé (leč jen domněle) politické
chyby dopustila se většina českých poslanců je-
nem za účelem vyloženého „názorného vyučo-
vání“ pro český lid. Jaká to osudná zásada
povážlivý experiment, vysvitne hned z dalšíeh
vánočních vývodů Kramářových. Dovozujeť totiž
dále, že „se hlasováním proti rozpočtu nestalo
žádné nenapravitelné neštěstí,“ poslanci češt
budou prý nyní méně podléhati náladě, budou
#17
alto_textblock
#17
klidně a chladáě rozvažovati, kde by rána, kte
rou by za všecky křivdy, nespravedlnosti a ně
meckou neloyalnost zasaditi chtěli, také trefila
do živého a kde by pomohla nám a ne odpůr-
cům... Až nastane takováto příležitost a češti
poslanci svým hlasováním opětně ukážou svou
osamocenost, zdaž to bude duchaplnější politika
anebo méně ledová sprcha? Která z předloh
a vládních i státních nutností nebude vykládána
za nutnost parlamentní, za důkaz sehopnosti
jeho života? Vždyť jisté přodloly, především
pak osnova jazykového zákona říšskému parla-
mentu vyhražena jenom proto, aby při ní Češ
zůstali po případě osamoceni! Půjdou-li češti
poslanci do této „ledové sprchy“, nebudouse
rozpakovati před „politickou chybou“? Může
se o tom pochybovati? Pan dr. Kramář prohla-
šuje sice české stanovisko, že oba národové v ce-
lém království musejí dojíti práva ve svém ja-
zyku, za intransigentní, za otázku cti a dů
stojnosti národa, celistvosti království, ale v téže
větě tvrdí proloženým tiskem toto: my trvale
stěží dovedeme se ubrániti žá-
dosti, aby pokud možno každý ná-
rodspravován byl svými úřadní ky
ovšem pod zárukou, že jazyková
práva národa druhého nebudou
tím porušována a ohrožován a.
Jedním dechem přijímá tu a odmitá dr. Kramář
německý požadavek! Na místě toboto nejasného
theorisování byla by česká veřejnost raději sly
šela od vůdce politických záležilostí českýeh
přesné poučeni, třeba způsobem co nej
názorněším, jak se zachovají čeští po
slanci v olázce jazykového zákona, který při-
nese splnění německých požadavků aneb vůbe
předložen nebude, a krajského národnostníhe
rozdělení v Čechách! Osamocení se dr. Kramái
bojí, českou obstrukei prohlašuje ve zvlášt
ni pasáži svého článku za nemožno st
s čímž prý musí každá strana počílati. Jakým
způsobem chce zachrániti intransigentní stano-
visko české? „Není potřebí býti m a lo
myslným a domnívati se, že naše
politika vůbec musi býti bezvýsled-
nou,“ píše p. dr. Kramář ve svém článku. Tato
politika, která z článku dra. Kramáře ve „Dni
ze dne 25. prosince mluví, musí býti vůbec
bezvýslodnou. Tato politika, která se ani ne-
pokusila o uskutečnění tužby národa „bez
zemského sněmu žádná říšská rada“, ba která
prohlašuje i pouhé oposiční hlasování
v nynější situaci národa za politickou chybu
za ledovou sprchu, tato politika není s to, za
chrániti stanovisko nedělitelnosti království
nezkníceného rovného práva našeho v celé
zemi, program to, se kterým národ stojí a padá
Neboť na půl úst vyslovuje se pro něj a na půl
úst přímo proti němu. Tato politika již z předu
ztracená chystá národu nejtěžší ztráty, jakýeh
se vůbec může dožíti, tato politika jest katastro-
fální, poněvadž cestou nejkratší přímky pracuje
k národní katastrofě. Protí ni dlužno protesto-
vati s veškerou bezohledností a úsilím, jakým
česká veřejnost vládne, dříve než její doznané
a vyložené finsko, její už ničím nezastřený úpa-
dek stane se finskem a politickým neléč-
telným, poněvádž legalisovaným
úpadkem národa. K jejimu provedení až
do konce, až k uzákoněné resignaci českých
poslanců na to, co nazývá národ svým svatým
právem, není oprávněn ani dr. Kramář, ani
kterákoli skupina českých poslanců, neboť ani
dr. Kramář, ani nikdo z těch, kdož by z po-
selstva českého byli ochotni jiti za ním v na
značeném směru, nemohou si býti jisti důvěrou
svých voličů a náležitá zkouška by je o tom
přesvědčila. Pan dr. Kramář nemá asi ani vzdá-
leného tušení o stavu, v jakém se dnes nacház
duše národní přes veškeré neklamné symptomy
posledního čtvrtletí, ale může býti ujištěn, že
by na každou slevu z intransigentního stanovisk
českého rovného práva odpověděl národ bouři
jaké za nynějších známých okolností zabránil
stůj eo stůj jest konečně povinností nejprostšího
a čirého svědomí . ..
— Praský orel na třebenickém hřbitově.
Jak jsme již sdělili, měl býti dne 20. t. m. na
hřbitově třebenickém znovu vysvěcen pomník
pruských vojáků v roce 1866 v Třebenicl
zemřelých. Pomník byl podle starého znovu
zřízen, t. j. pruský orel s něho dne 1. listo-
padu uražený, opětně v bývalé podobě a s i ce
na rozkaz litoměřického c. k. okr
hejtmanství a co nejrychleji u pra-
ven. Dva dny před slavnosti, odevzdání po-
mniku německému veteránskému spolku do opa-
trování, zakázal městský úřad třebenický vsta-
vesí pruského orla na pomník a okresn
hejtmanství nařídilo, aby se obřad odložil aždo
výsledku odvolacího řízení. V rekursu, podaném
k městskému zastupitelstvu proti důvodům zá
kazu dovozuje se, že pruský orel na třebeni-
ckém hřbitově nemůže urážeti národní cily
české, neboť na bojištích z r. 1866 v čístě če-
ském územi, jmenovitě v Kr. Hradci, nacházejí
se bezpočetné pomníky s pruským orlem a
nikdy nezavďaly podnět k národnostním nepo-
kojům. Naopak bylo vídáno, že obyvatelstvo
před těmito pomníky smekalo. Nelze prý za t
míti, že bude třebenické obyvate-
stvo méně loyalní než v Kr. Hrade
a jiných končinách. »Pruský ore! j e s
znakem státu s Rakouskem spoje
ného i nesmí(!!) tudiž znamení toto v žád-
ném Rakusanu vzbuzovati rozhořčení, tak
obyvatelstvo třebenické skládá se téměř vý-
hradně z rakouských státních přislušníků.
Myšlenka, že by pruský orel mohl vzbudit
rozhořčení, obsahuje tudíž pochybuo
spojenecké věrnosti rakouských státních ob-
čanů třebenických a měla by tudiž od měst
ského zastupitelství, jemuž náleží zájmy státu
zastupovati, odmitnuta býti co nejrozhodněji«
Tento pasus nacházl se podle »Bohemie
skutečně v rekursu třebenických Němeů
Němci v Čechách, kteři přece ještě stále nále
žeji do svazku království českého, pořádají př
každé přiležitosti hotové vzpoury proli zem-
skému znaku a barvám tohoto království, řad
německých okresů zavedla na místě znaků zem
ských na svém razítku niederwaldskou Germanii
Běda pak Besedě anebo komukoli v »uzavře-
ném«, kdo by vyvěsil červenobilý prapor ! N
nás Češích pak žádají loyalitu k pru-
skému orlu a věrnost k pruské mu
státu, který, když se to kolem vezme, a n
není k Rakousku žádným spojeneckým státem.
neboť tím jest německá říše podle zněn
smlouvy. A co se týče té trojspolkové věrnosli
at se jen někdo pokusí veřejné vyložiti rakou-
#18
alto_textblock
#18
skéhozorla v Německu anoho v Italii, krom n
rakouských vyslanectvích a konsulátechl
— K vůli kuriositě budiž zaznamenán
návrh pana dra. Franze Wiena, advokáta
»Prager T gblatiu«, který v pátečním vydání
téhož listu čmní návrh na řešení česko-německého
sporu dosazením smírčího soudu ze 24 členů,
soudeovsky kvaliflkovaných, císařem jmenova-
ných, a úřadujíeích »suveréně« pod předsed-
nietvím presidenta říšského soudu a místo-
předsednielvím presidenta správního soudu. Soud
tento rozhodoval by jakožto »jazykový soudní
dvůr« o jazykových záležitostech právoplatně
a bez odvolání a jeho rozhodnulí měla by
platnost zákona, nálezům jeho bylo by »podrobiti
se bez otálení«. Jakým způsobem by k tomu
přiměl »samoslatné a neodvislé německé soudces
pro něž nemají platnosti ani nálezy nejvyšších
instanei, ba ani sám zákl. zákon státní, pan
dr. Wien nepovidá.
— Politícké schůze. Politický spolek pro
Libáň pořádá dnes 27. prosince o 10. hodině
dopol. v sále radního domu veřejnou schůzi
lidu, na niž promluveno bude o politické si-
luaci české. Referovati bude říšský poslanee
pan Jos. Kotlář.
#19
alto_textblock
#19
— Osobní z Moravy. Jmenováni byli: konce pt-
ním praktikantem u polic, ředitelství v Brně
absol. právník Vikt. Sobotka; — kanc. nad-
olicialem v Břeclavě oficial Jos. Mičoch tamtéž:
— nadkontrolory u technické finanční kontroly
koutrolorové Em. Kohn a Vine. Gelinek; — ber-
ními olicialy asistenti Tom. Kupka, Vavřinec
Sklenský, Ant. Dočkal, Ant. Křesťan, Aug Schw ben-
sky, Jos. Trittinger, Rud. Litochleb, Frant. Vodička,
Aug. Pupik, Lud. Jilly, L. Brenner, Frant. Schweit-
zar, Ant. Finfera, Bedř. Vlček. Vít Gabrice, Ferdinand
Krejčí, Karel Orlita, Jul. Zerhan, Ant. Thoma, Josel
Váchal, Jos. Jann, Frant. Barendt, Jan Zourek, Joset
Wozniakowski, Jaroslav Kolčava, Vojt. Linhart, Jan
Houschka, Zdeněk Mareček, Hynek Doubravský, Fr.
Odstrčil, Jos. Müller, Jos. Kosch, Jos. Hos, Jakub
Wech, Vítězslav Večeřa, Rudolť Plesník a Emnanuel
Pracha
— Osobní z pošly. Jmenováni byli: stavel
ním komisařem adjunkt Rudolf Effenberger
v Praze; komisary koncipisté Jan Schettina.
Emil Mejstřík, Josef Stepan, Ad. Königschmid, dr.
Frant. Janoušek, dr. Otakar Skuhravý a Rudol! Pro-
cháska, vesměs v Praze: asistent y oficianti Ant.
Tvrzský v Turnově. Cyril Veřtat v Praze, Jos. Huml
v Plzni. Jos. Tautermann ve Falknově, Gust. Heszle
v Liberci, Jan Zettel v Karlových Varech, Václav
Vážný v Mezimostí a Václav Janda v Mikulášovicích
pro obvod pošt. ředitelství v Praze, Vil. Weisz na
Král. Vinohradech a Frant. Klíma v Praze pro ob-
vod pošt. ředitelství v Linci, Sev. Minka v Liberci,
Mart. Knoblach ve Šluknově a Bedř. Metzner v Mar.
Lázních pro obvod pošt. ředitelství v Inšpruku. —
Na trvalý odpočinek dání byli po své žádosti: řed.
Vil. Luft v Chomutově; účetní rada Jan Balík
v Praze; nadkontrolor Frant. Skalický v Praze
nadsprávci Karel Hradecký v Chrudimi a Karel
Karpaš v Jilemnici.
— Osobnl. Finanční ministr jmenoval evidenčního
inspsktora kalastru pana Jindticha Suchého vrch-
ním evidenčním inspektorem katastru v obvodu zem-
ského finančního ředitelství v Praze. —- Městské za-
stupitelstvo na Král. Vinohradech udělilo městským
adjunktům pp Rudo fu Kutinovi a Vítu Čer-
makovi k jejich 25. služebnímu výruči měšťanské
právo s prominutím poplatků. — Po své žadosti na
odpočinek odcházejícímu přednostovi báňské a hutn
správy v Jachymově, vrchnímu báňskému radov
Františku Olivovi udělen byl bez poplatku řá
železné kornny 3. třídy. — Plukovníku 92. pěšíh
pluku Ferd. Braunerovi uděleno bylo šlechtictví
— Promoce. Pan MUDr. Jaroslav Kofránek
z Třebiče na Moravé byl v sobotu dne 19. prosinc
o 1/212. hodině polední na české universitě Karlo-
Ferdinandové v Praze veřejně prohlášen doktorem
veškerého lékařství. — Pan Ph. C. Hanuš JelInek,
profesor Česko-slovanské akademie obchodní, byl dn
21. t. m. na české universitě Karlo-Ferdinandově
doktorem filosofie veřejně prohlášen.
— Jubileum 30leté služby slaví dnes v brněn-
ských kruzích známý vrchní finanění rada pan Voj-
tech Jokl. Nejen jako znamenitý právník, nýbrž
pro svoji lidumilnost a nestrannost získal si velké
přízně u svých kolegů i v nejširších kruzích českého
Brna.
— Úmrtí. Dne 25. t. m. o 3. hod. ranní zemřel
pan Emanuci Filípek, říd. učitel v. v., bytem na
Král. Vinohradech. Pohřeb koná se dnes v neděli
27. t. m. o 4. hod. odpolední ze hřbitovní kaple na
Král. Vinohradech. — Na Štědrý den zemřel na Malé
straně p. Stanisiav Hendrych, právník, v 21. roce
věku svého. Pohřeb konal se včera v sobotu 26. t. m.
z chramu sv Mikuláše na Malé straně.
— Zesnulý pan Alexandr Gläcksolig, někdejst
dlouholetý jednalel Umělecké besedy a ředitel kan-
celáře uhelných dolů Pražské železářské společnosti
v Praze, byl na Hod boží vánoční pochován na hřbi-
tově olšanském. Pohřeb konal se o 2. hod. odpolední
z kostela u sv. Štěpána, kde shromáždilo se velik
množství smutečních hostů, aby zesnulého na po-
slední cestě Prahou doprovodili. Pohřebních obřadů,
které vykonal fnrář P. Batha za asistence farního
duchovenstva, zúčastnili se truchlíci členové rodiny
a matka zesnulého a příbuzní, dále pp. předseda
Umělecké besedy spisovatel Fr. Herites, ředitel reálky
vl. rada Bílý, slarosta České obce sokolské a praž-
ského „Sokola“ dr. J. Scheiner, starosta okresu vino-
hradského Al. Bureš, ředitel Vinohradské záložny
cís. r. Kavka, ředitel Ad. Šubert, spisovalel J. Kořen-
ský, kom. rada Macháček, posl. L. J. Čech, kom, rada
Schalek, velkoobchodníci s uhlím J. Nebeský, Sleiner,
Čermák za firmu Váňa a Ulbert, Andres, Reimann,
dále arch. Bureš, prof. dr. Brauner, řed. Eppler, slav.
Gabriel, Jar. Kamper, dr. Pospíšil, inž. Hrubý, řed.
Riedl, zástupcové Pražské železářské společnosti, lé-
kárník Fifka, arch. Martin, spisovatel Jaromír Hrubý,
dr. Kopista, vl. rada Starý, vrchní schovatel Kubá-
nek, dr. Urban, řed. Havelka, řed. Kretší, vl. rada
Grimm, dále četní obchodníci, advokáti, členové
Umělecké besedy, pražského „Sokola“ a j. v. Ke ka-
tafalku položeny čelné věnce, jež věnovali zejména:
Pražský „Sokol“, Umělecká beseda, prof. dr. Brauner,
Jar. Kamper. rod. Seifartova, Pánev bušlěhradsko-
kladenská, úřadníci Pražské železářské společnosti,
S. Reimann, J. B. Nebeský, cukrovar v Kouřimi a j.
Po obřadech pohřebních byla rakev snesena do čtyř-
spřežního vozu pohřebního a zástup doprovodil tě-
lesné oslatky zesnulého až na hranice měsl
— Ze staroměsíské radnice. V jedně z minulých
schůzí rady tněstské jednalo se o rozpočtu pro hasič-
ský sbor král. hl. města Prahy. K podnětu jednoho
měslského rady, známého hospodáře, jednáno bylo
o tom, co se má státi s 10 hasiči, které obec pražská
přijala pro jubilejní výstavu. Zmíněný rada
byl toho „humanního“ názoru, že hasiči bi by s
měli propustit jako přespočetní a při
té přiležitosti upozornil, že z hospodářských
důvodů bylo by výhodno — kdyby hasičský
sbor nějakým způsobom byl prý za-
městnán.. poněvadž v poslední době
velice málo hoříl! A byl toho názoru, že b
případný způsob zaměsinání mohl týti ten, že by obe
pražská zalídila obecní ústav — na klepání ko-
berců, což prý by basičský sbor mohl obstarávalil
Návrh ten, ač pro směšnost a snižování hasičského
sboru, neměl být vůbec dán na pořad, byl odkázán
dozorčí radě nad hasičským sborem. — V zálezilosti
jmenování inspektora potravní daně bude
podán protest. Sděluje se nám o tom: Ilada měst-
ská může zvoliti dle platných předpisů jenom toho,
koho komise navrhne. Dozorčí komise však v pátek,
jak jsme již sdělili, nerozhodla, byla odročena. V úle-
rý však, na naléhání jistého pána, až leprve dopo-
ledne se rozhodlo, by ještě na týž den odpuledne
komise bylu svolána. Pozvání byla členům komise
poledne doručena, ačkoliv bylo znůmo, že tyz
den dli velká část členů mimo Prahu. Pan m.r.
Lada, klerý hájil požadavek, aby míslo to postou-
peno bylo členu sdružení dra. Podlipného p. Palkovi
klerý funkci tu chlěl vykonávati bezplalně, musil
samozřejmě se svým návrhem propavnouti. Těž i
v radě městské scházeli v ten den pánové, ktell jsou