#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
27. prosince 1908. Číslo 356
#4
alto_textblock
#4
Ministr pojednává pak
#5
alto_textblock
#5
o přivtělení Bosny a Hercegoviny.
o prohlášení neodvislosti Bulharska a e
pochopitelném rozechvění v Rusku, Srb-
sku a Černé Hoře, těmito událostmi způsv-
beném.
Společnost ruská vyzývá vládu důlklivě, aby
proti annexi protestovala, při čemž, jaks
často děje v okamžicích rozmachu cilu národního.
neposuzuje se jednání vlády tak dle skutečností kon-
kretních, jako spíše dle spousty různých zpráv a vy-
pravování téměř legendárních. Ve příčině úto-
ků na ministra může dumě prohlásiti násle-
dující:
Kdo o3 nčho žádá ostrý protest proti
annex i, patrně soudí, že ruský ministr záležitost
zahraničních může v otázce tě jednati neodvisle c
jistého politického dědictví a závazků dříve pře-
vzatých.
Pohříchu není tomu takl Závoj, zakrývajíe
minuost, byl nyní poněkud odhaleu.
Třeba se to stalo cizí indiskretností, nemůže
ministr popříti autenticitu uveřejněnýel
dokumentů o peštské smlouvě z r. 1877 a ber
línskou deklaraci z r. 1878
Úsudek o těchto aklech náleži dějíním. Na mini
strovi je však počílati s nimi, jakož i s řadou po
zdějších diplomatických smluv, z nichž někleré z-
jisté plalnosti pozbyly, jiné však ještě s tá le
svobodu ruské diplomacie poutají.
Za takových okolností nebylo těžko předvídati,
k jak nebezpečným následkům pro Rusko by byi
vedl protest. Protest je podmíněn juridickými právy,
anebo úmyslem postupovati ná silně. Z toho,
co směl ministr sděliti o dřívějších závazeích, může
duma souditi, jak neudržitelny byly by bývaly juri-
Uické podklady protestu, který by byl nevy-
hnutelně přiostřil poměr k Rakousko-
Uhersku, ano snad vedl ke skutečnému kon
Iliktu. Podati protest bez úmyslu podporovati jei
kdyby bylo třeba, i zbraněmi, bylo by bývalo největšt
politickou chybou. Na to ministr nepřistoupil. (po-
chvala)
Třebas Rusko nemá juridického práva o své újmě
protestovati, má přece právo, ano povinnost poukázat
na mezinárodní akt, jenž stanoví postavení Bosny.
na smlouvu berlínskou. Přes to, že
#6
alto_textblock
#6
Proto se Rusko těž snaží co možno nejrychleji zjed-
nati spravedlivou úmluvu mezi Tureckem a Bu-
harskem,
Bulharsku bylo sděleno, že další rtanovisko Fu-
ska nezávisí na jednání Bulharska v minulosti, nýbr
v budoucnosti, pokud Bulharsko s ostatními státy
balkánskými zůstane solidární. Bulharsko, Srbsko
Černá Hora musí býti proniknuty vědomím nezbyl-
nosti morální a politické svornosti vzájemné.
#7
alto_textblock
#7
Cíl Ruska spočívá
v tom, tylo státy semknouti s Tureckem
společnou myšlenkou a na ochranu jejic
národní a hospodářské samostatnosti je sjednotiti. z
tím účelem musíme Turecku dokázati, že se chováme
s upřímnou sympatií k jeho snaze, omladiti pořádel
uvnitř a že nikterak neohrožujeme bezpečnost Tu-
recka. Rusko doufá, že v Bělehradě i v Cetyn
pochopí, že musejí zůstati chladnokrovnými a rozváž-
nými. Vláda ruská oznámila co nejkategoričtěji, že
její podpera závisí přímo na jednání Srbů a Černo
harců. V tomto názoru souhlasí vláda i společnost
což dokazuje telegram předsedy hosudarstvenné du-
my, zaslaný předsedovi skupštiny srbské, v němž se
zdůrazňuje, že jenom cesta pokojná může zaručit
odstranění krise pro Slovanslvo. Náležité rady byly
oběma uděleny. Ministr vyslovuje konečně naději.
že jeho výklady dávají dostatečně jasnou představu
ruské politiky zahraniční a že v Rusku i v rizině
bude úplně jasno, že Rusko nesleduje žádných cio
sobeckých a že usiluje jenom o zákonné, pokojné roz-
řešení otázek zmíněných, kteréž by vyhovělo národní
důstojnesti Ruska. (Trvalý potlesk ve středu a na
levici. Výkřik na krajní pravici)
#9
alto_textblock
#9
Po Izvolském promluvili zvláště řečníci: za ckta
bristy Gučkov, za umírněnou pravici hr. Bo-
brinský, který pronesl jednohodinnou řeč v pan-
slavistickém smyslu, za kadety Miljukav
a potom řečníci krajní pravice, nacionalištů a sociál
ních demokratů.
Gučkov předěítal tuto formuli pro přecho
k zevrubnému rokování: „Duma tlumočí vyslech-
nuvši ministrovu řeč, svou vroucí účast slovanským
národům, s Ruskem spřízněným, jakož i naději, ž
vláda vynaloží veškeré úsilí, aby oprávněné zájmy
těchto národů byly chráněny. Je přesvědčena, že eíle
tohoto dosáhne se úplně pokojným způsobem a že
důstojnost Huska bude při tom bezpodmínečně za-
chována.“
Tato přechodní formule byla schválen a vše-
mi hlasy proti hlasům krajní pravice
a skupiny práce. Sociální demokraté vyšli již
dříve ze zasedací síně, poněvadž jejich řečaík Po-
krovský byl pro rouhavé výroky vyloučen z du-
my na příští tři schůze.
#10
alto_textblock
#10
o
mentní vlády. Nezdaří-li se, provede se
druhá možnost a bar. Bienerth bude nu-
cen zaříditi se jako chef úřad-
nické vlády na delší dobu trváni.
Ze Záhřeba, 23. prosince. (Zemřel v
vězení.) Včera ráno zemřel ve vyšetřovací
vazbě Pero Vujaklija, jeden ze Srbů,
uvězněných pro podezření z velezrády. Vujak-
lija, 36letý obchodník, byl zavlečen do vězeni,
ač trpěl nebezpečnou prsní chorobou. Ve vazb
ztrávil tři měsíce a 11 dní a za celoutu
dobu nebyl ani vyslechnut, aby věděl aspoň,
proč je uvězněn. Smrt zbavila poctivého Srba
dalšího pronásledování mstivého bána Raucho.
V Praze, 26. prosince. (Noví sně
movni předsedové.) V úřadních novinách
ze dne 24. t. m. vyhlášeno, že prine Aleis
Liechtenstein jmenován opětně maršál-
kem sněmu dolnorakouského a dr. Lueger jeho
náměstkem. Předsedou sněmu dalmatské
ho jmenován opět dr. Ivčevič a jeho zástupcem
posl. Simič.
V Praze, 26. prosince. (Dojem ruské-
ho oběžníku ve Vídni.) Vídeňské směro-
datné kruhy jsou dle „Pester Lloydu“ úplně ne-
spokojeny s nótou A. P. Izvolského, rozeslanou
dne 23. t. m. signatárným velmocem. Nelíbí se
v ní poznámka, že záborem Bosny a Hercego-
viny otřesena evropská rovnováha, kdežte mi.
nistři Grey a Titoni takového významu anner
nepřikládají. Nejpovážlivějším zdá se požadavek
Izvolského, aby se na místo čl. 25. berlínské
smlouvy zařadil nový článek. Z něty není sie
patrno, jakou změnu čl. 25. Izvolský si přeje
ale jestliže, jak vysvítá z některých narážek
ruských a angliekých listů, míní tím auto-
nomii Bosny a Hercegoviny, bylo by
to stanovisko, které by Rakousko-Uhersko mu-
silo přodem odmitnouti, poněvadž provedení fa-
kového plánu je v Rakousku úplně vyloučeno.
V notě Izvolského uspokojuje prý jedině to, že
Rusko souhlasí, aby se před konferencí dosáhl
předběžně dohody mezi velmocemi.
Z Terstu, 25. prosince. (Biskup Nag
na odchodu.) „Edinost“ má z Vídně zprávu.
že terstský biskup dr. Nagl je určen za ná-
stupce nebožtíka biskupa Doppelbauera v Linei.
Odchodu dra. Nagla, který byl ve své, většinou
slovanské diecesi příčinou stálých národnost
ních třenie, nelitoval by zde nikdo.
#11
alto_textblock
#11
bosensko-hercegovská otázka byla vyňata z po
souzení velmocí, ale přeje si, aby se to nedálo
na konferenci, nýbrž soukromým rozborem
otázky mezi ní a každou jednotlivou vládou.
Ruská vláda považuje tento způsob
za příliš zdlouhavý a složitý. Když ale
Rakousko-Uhersko již ustoupilo a svoluje ku
přetřesu otázky, Rusko v podstatě nemá ničeho
proti tomu, ale zůstavuje si pro případ, že b
se velmoci vyslovily pro Rakousko-Uhersko, vy-
sloviti své názory na ty body programu mezi
národní konference, které by mohly míti zvláštní
význam pro Rusko.
Konference, až se po soukromém přetřesu
otázky sejde, nemůže se zabývati pouze Bosnou
a Horcegovinou, nýbrž všemi balkánskými
otázkami až po tureckou. Jestliže mezi-
tím dojde na soukromou dohodu mezi Ra-
kousko-Uherskem a Tureckem, tím lépe, práce
konference bude usnadněna, ale usnesení jej
nebude tím předurčeno.
#12
alto_textblock
#12
Nepokoje v Teheranu
Turecké vyslanectvo v Teheranu ocitlo se
ve velmi svízelném postavení tím, že poskytlo
útulku perským revolucionářům. Vojsko perské
brání totiž dovážení potravin do vyslanectva,
když je dovážejí tam sluhové vyslanectva.
Šach chce uveřejniti na nalehání Ruska i Anglie
manifest o vypršení sněmovních voleb ale teprv
až revolucionáři vyslanectví ono opustí. V eelém
Teheranu jest ohromné jitření a veškeré obchody
#13
alto_textblock
#13
váznou.
#14
alto_textblock
#14
Císař v plenkách
»Daily Mail« sděluje z Pekina historii roz-
marnou i smutnou zároveň: Jakmile prine Puzze
prohlášen byl císařem, euiketa dvorní nedovoliía
již matce jeho, aby mu sama skýtala nejnéž-
nější a — nejnutnější péče mateřské. Ditě kři-
čelo dlouhé dny, až povolána byla kujná, jež
ho byla dříve kojila. Ale zlostné klouče —
pardon: »Syn nebes«, odmitl i ji. Kojná z
žalu nad tím otrávila se v císařské předsíni
Jak byl potom císař ukojen, historie zatím ne
#15
alto_textblock
#15
pravi.
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy zahraničné.
#17
alto_textblock
#17
V Praze, 26. prosince.
#18
alto_textblock
#18
Ruoká nola.
#19
alto_textblock
#19
se ale, že venezuelské soudy pod novým režimom
budou žádati Německo, aby srý
byl vydán. Statky Castrovy budou
skonfiskovány.
Castro také zvěděv o tom, co se událo v jeho
zemi, prohlásil, že zemi své nechce ny .. činiti
obtíží, že si uloží co největší zdrželivost a že
po případě zřekne se sám presi-
dentství. Po svém uzdravení předloží prý
ale věc svou soudnosti občanstva vlasti svojí
k rozhodnutí. Castro zůstane ještě nejméně po
14 dní v sanatoriu prof. Israela v Berlině.
Jak zúplna oprávněno bylo mínění naše,
že akce proti Castrovi uchystaná byla z ciziny.
Doloženo jest i tímto novým sdělením: Z Nového
Yorku se oznamuje, že byla již po delší dobu
uchystána výprava proti Castrovi; osnovatelé
její přimo oplývali penězy. V čele
její stál od srpna t. r. generá! Rolando. Výbor
výpravý chtěl vydati též poukázky na 1 mil. dol.
ve zlatě, jež měly býti splatny rok po sesazení
Castrově. Výprava odeslala dřive už veliké zá-
soby zbraní a střeliva do západní Indie a kupo-
vala právě rychlolodi k odplutí do Veneznely,
když dosla zvěst, že Gomez sám byl již obstaral
— úkol jejl.
#20
alto_textblock
#20
Delegace university pařížské
do Cech.
#21
alto_textblock
#21
tato smlouva zničila
Hobrou polovici výsledků, kterých Rusko
dosáhlo pro národy slovanské, za 30 roků
se ji nedotklo. Jestliže však nyní jedna z mocnostís
odhodlala dáti podnět ke změně jednoho článku
smlouvy berlínskě, jí nevýhodného a nemůže-li t
Rusko zameziti, nastává mu morální povinnost, po-
ukázati na jiné články smlouvy, kteréž jsou Ru
sku, zvláště pak státům balkánským a Ture-
cku, nevýhodny a omezující.
Stanovisko Ruska, ke kterému se přípojila věl-
šina mocností, uvádí samo myšlenku konference. My-
šlenka konference nepochází však od něho, řečníka,
nýbrž od Turecka, jakožio bezprostředně poško-
zeného. Konference potřebují všichni, jimž je právo
vyšší nežli skutečnost, jimž je důležito zachování
zásady, že smlouvy nemohou býti měněny bez sou-
hlasu mocnosti signatárních. Rusko může počítati n
souhlas ne-li všech, tedy přece většiny mocností. P
tom Rusko nezaujímá nikterak stanoviska vůči
Rakousko-Uhersku nepřátelské.
Jak povědomo, praví ministr, vyslovil Titloni tu-
též myšlenku.
Sděliv obsah posledního cirkulárního telegramu
zaslaného zástupcům Ruska u mocností sigaalár-
ních, poukazuje ministr na to, že Rusko od počátku
krise jednalo jednomyslně jen s Francií, ale též a An-
glii a Italif. Turecku, pokračuje ministr, nastává při
vyjednávání důležitá role a může proto počítati n
sympalie Ruska ke svým spravedlivým požadavkům
Též Rakousko-Uhersko, kteréž právě podalo důkaz
smířlivé nálady a Německo s ním solidární, vysloví
se, jak je ministr přesvědčen, pro takové rozřešení
sporné olázky, které podporuje všeobecný mír.
Rusko vchází ve vyjednávání bez úmysiů sobe-
ckých, bude míti na zřeteli zachování míru vřem
nutného a všemi diplomalickými prostředky zasadi
se za všecky státy balkánské bez rozdílu vřele a ne-
zištně. Z iniciativy Ruska byl do programu kon-
fereněního pojat bod o výhodách pre
Srbsko a Černou Horu. S vřelou účastí chová
se Rusko též k Bulharsku, jemuž Rusko netají, že
jeho prohlášení neodvislosti rpůsobilo
těžký dojem.
Bulbarsko, praví ministr dále, jednale proti
Uůtklivým radám Ruska, avšak Rusko ne-
může nežli sympatisovati s Bulharskem, kter
přičinílo se, aby dosáhlo cíle Ruskem mu vytče ného
#22
alto_textblock
#22
Politické zprávy domáci.
V Praze, 26. prosince. (Upevnění by-
rokratického ministerstva.) Parla-
mentní zpravodaj krakovského „Czasu“ dovídá
se z nejlepšího pramene, že rekonstrukee
Bienerthova kabinetu se blíží. Ke-
runa si přeje, aby se ještě během zimy vyřídily
dvě hlavní otázky: bankovní a vojenská.
Koruna je si však také vědoma, že zatímný ka
binet, sestávající většinou ze správců minister
stev, nemá desti síly, aby provedi věci tak vážné
Bylo tedy už předem ustanoveno, že kabine
musi býti upovněn v tom nebo v onom směru
Pomýšlelo se o kabinetě koaličném; ale hned
prvý pokus o sestavení koaličné vlády ukázal
že sice parlamentní ministerstvo není nemožne
ale jeho sestavení vyžaduje tolik času, že ne
může býti hotovo do doby, ve které se musej
vyříditi výše uvedené dvě otázky. Proto v ny
nější době jest nejvíce pravděpodobno, že se
kabinet upevní v jiném směru, jmenovitě že
bude zřízeno sice ministerstv
úřadnické, ale rázu definitivního.
Informaci „Czasu“ potvrzují některé jíné
listy polské a také božíhoďové listy vídeňské-
„N. W. Tagbl.“ sděluje se ze „strany vysoee
postavené“, že bar. Bienerth v polovině ledna
učiní opět pokus o zřízení parlamentní koaličné
vlády. Musí to učiniti, aby vyhověl pokynu, da-
nému ve vlastnoručním listě panovníkově, jímž
byl jmenován ministerským předsedou. Zdar po-
kusu bude záviseti od stran, neboť nejen mini.
sterský předseda, nýbrž i politické strany musily
by vstoupiti do koalice se stejným věnem.
Trvalost koaličné vlády byla by mimo to pod-
míněna vzájemnými ústupky stran. Podaří-li se
pokus a strany vyhoví podmínkám, které by za-
bezpočily trvale klidné poměry v parlamentě,
bar. Bienerth bude prý velice spokojen, provedo
rekonstrukci o postaví se v čelo parla-
#23
alto_textblock
#23
Ruské zahraničné ministerstvo konečně s
rozbodlo učiniti krok, kterého netrpělivě očeká-
vala všechna ruská veřejnost: uveřejnilo svou
odpověď na rakousko - uherskou notu ve příčiné
Bosny a Hercegoviny. Nota byla telegrafována
ruským vyslancům v Berlíně, Vídni, Paříži
Londýně, Římě a Cařihradě, aby ji odevzdali
tamějším vládám.
Ruská vláda, zůstávajíc věrna zásadě
mezinárodního práva, přiznané londýnskou kon-
ferencí r. 1871, prohlašující, že žádná velmo
nesmí samovolně vyzouti se ze závazků, kter
jí ukládá smlouva, nepokládá za možno
uznati rozhodunti Rakousko-Uherska
za dokonanou událost.
Berlinská smlouva obsahuje v sobě pod
mínky zvláště těžké pro Rusko a pro balkánské
státy, ale Rusko přes to nepokusilo se porušit
ji. Tím méně může souhlasiti, aby ji
porušila jiná velmoc na úkor Ruska
a balkánských států.
Ruská vláda prohlásila Vysoké Portě, že.
podle jejího přesvědčení, ustanovení berlínské
smlouvy nemohou býti změněna jednostranným
rozhodnutím Rakousko-Uherska, nýbrž pouze
dohodou podepsavších velmoci. Tím jest řečeno.
že Rusko nemohlo by dáti souhlasu
ani jednostranné dohodě Rakousko-
Uherska s Tureckem, kdyby naň došlo
neboť Bosna a Hercegovina nebyly Rakousko
Uherskem okupovány v jeho dohodě a Tureckem
nýbrž na základě mandátu všech velmocí
Když svého času Rusko se rozhodlo vyzouti s
z některých závazků, které na sebe vzalo
pařížskou smlouvou a kterými se cítilo omezo-
vaným, Rakousko tehdy prvé hájilo neporuši
telnost pařížské smlouvy a volalo na Rusko
evropskou konferenci; nemůže tedy ničeho na-
mítati proti stanovisku Ruska, že otázk
bosensko herergovská může býti právoplatně
rozřešena pouze konferencí podepsaných velmocí
Rak -uh. vláda nyní už netrvá na tom, aby
#24
alto_textblock
#24
Vilém II. spoř
Vilém II. hodlá zůstati po celo
zimu v Postupimi. To jest poprvé za jeh
vlády. Tím zúplna se potvrzují naše nedávn
zprávy, že ocitl se — ve velkých finančníci
nesnázích. Také do Berlína hodlá zajeti jen př
nejdůležitějších přiležitostech, na př. k novoroč-
nímu přijímání vyslanců a ministrů, kdy jak
první bude přijat Bülow. Po tomto přijímán
odebere se Vilém do zbrojnice, kde promluv
obvyklou svou novoroční řeč k vojsku. Z dů-
vodů úsporných upuštěno též od stavby nového
zámku u Babelsbergu, ač vykonány k ní už
veliké přípravy. Také následník s choti zůstane
zatím v mramorovém paláci, kdež dosud byl
sidlil, ač byl už objednal drahocenný nábytek
pro nový zámek. I v jiných oborech chce dvůr
všemožně spořiti i mají býti také známé »vý-
lety« císaře co nejvíce obmezeny«.
#27
alto_textblock
#27
Demise pruského ministra
Pruský ministr kultu Holle, jenž upadnuv
nedávno v nemilost u císafe Viléma, na dvou-
měsiční dovolenou se odebral, odstoupí nyní na
dobro. Nemilost svou dal Vilém II. cítiti mini-
stru tomu nedávno zvláště za návštěvy krále
řeckého v Berlině, kdy Holla králi velmi ne
vlídně představil. Holle dlí nyní v Gordone
vrátí se o Novém roce do Berlina — neuzdra-
ven. Po jeho odstupu mají býti medicinální zá
ležitosti odňaty ministerstvu kullu a vyučován
a přiděleny ministerstvu vnitra. Na odluku zá
ležitostí stavebních a kultu se prý ale ne
#28
alto_textblock
#28
pomýšlí.
#29
alto_textblock
#29
Státní převrat ve Venezuele.
(Spiknutí v Novém Yorku. — Castro o
řlká se presidentství. — Německo po
žádáno, aby Castra vydalo soudu.)
Situace stoupencův Castrových ve Venezuele
jest přímo zoufalá. Všichni předáci, vřetně
Castra, budon obžalováni ze země
zrady. Oni, kleří vlastné chtěli uhájiti neod-
vislost svě země proti vměšování se ciziny. Tak
si osud zahrává s lidmi i s poměry! Jaks
praví, Castro tušil úklady dřive již a již prot
také hleděl prý v čas ze země vyváznouti. Tvr
#30
alto_textblock
#30
Pobyt delegace pražské v Paříži v listopadu
t. r. vzbudil ve veřejnosti francouzské celou
řadu, projevů sympatie pro české kulturní snaby
a zápasy. Časopisectvo francouzské v nesčetných
článcích předvedlo svým čtenářům znova na
paměť význam české otázky pro Francii a pro
Evropu a francouzská mládež universitní, sdru-
žená v jednotě studentstva »Association géné-
rale des étudiants«, za slavnostního večera při
položení základu ke studentskému domu nadše-
nou aklamací dala na jevo svoje přátelství k če-
skému národu, jenž domáhá se dosud marně
druhé české university. Při této přiležitosti vzpo-
minalo se i založení české university a její hi-
storie, zejména i vydání dekretu kutnohorského,
jehož slavnou památku dne 18. ledna oslav
Kutná Hora. Vzpomínalo se v Paříži, že n
počátku roku 1409 přijelo poselstvo krále fran-
couzského ke králi Václavovi do Kutné Horya
že k zakročení Husa a Jeronyma, též přičině-
ním delegátův university pařížské vydán byl dne
18. ledna 1409 list královský k rektoru a ve-
skeré obci učení pražského, jenž prohlašoval za
slušné a spravedlivé, aby národ český ve všech
radách, soudech, zkouškách, volbách a vůbee
všelikém řízení požíval tří hlasů tak, jak tomu
jest pro národ francouzský v Paříži, kdežto
národ německý, jako cizí, že musí se v Čechách
spokojiti hlasem jedním. Toto spravedlivé z ná-
rodnění university pražské, jehož
500. ročnice v lednu r. 1909 v Kutné Hoře
městskou radou a veškerým obyvatelstvem z
přítomnosti delegací universitních, studentských,
zejména Svazu českoslovanského studentstva,
bude oslavována, ty dávné upominky na styky
Francie a Čech v dobách slávy a neodvislosti
naší tanou opět na paměti studentstvu univer
sity pařížské. Pan Roger Garreau, jak s
dovídáme, učinil právě návrh, aby studentstvo
university pařížské bylo zastoupeno na slavnosti
Kutnohorského dekretu, na této slavnosti české
university, jež jest slavností celého českého ná-
roda, zvlaštní delegací, i jest odůvodněna na-
děje, že ústřední výbor generálního svazu pařiž-
ského studentstva tento návrh na znamení přá-
telství k Čechám přijme a že patnáct delegátů
francouzských zavitá v lednu do Prahy a do
Kutné Hory, aby navázali styky mezi student-
stvem českým s francouzským.
#31
alto_textblock
#31
Akce českých právních praktikantů.
#32
alto_textblock
#32
V interpelaci posl. Brdlíka vhodně jsou shrnuty
požadavky právních praktikantů a proto uvádín
několik poznámek k této interpelaci
Jednomu přání právních praktikantů aspoň z čá
sti bylo vyhověno a to tím, že přijato bylo v tyt
dny 50 nových právních praktikantů do přípravné
služby soudcovské. Toto jmenování nových prakti-
kantů jest jistě cenným úspěchem pasivní resistence,
avšak, nemá-li býti danajským darem, dlužno obrátiti
pozornost veškeré kompetentní veřejnosti k tomu,
aby uspíšeno bylo jmenování auskultantů a adjunktů,
neboť pouhé zmenování praktikantů bez brzkého
jmenování auskultantů a adjunktů nemá velké ceny.
Poněvadž poměry soudcovských úřadníků tak
daleko dospěly, že dlužno veškeré záležitosti soud-
covského stavu stavěti pod ochranu veřejností, dluž-
no vzhledem k tomu, že jmenováno bylo nových
50 praktikantů, upozorniti na jeden důležitý zjev
#33
alto_textblock
#33
Hudba.
#34
alto_textblock
#34
Koncerty. Hostem sedmého komorního večer
byl vynikající ruský skladatel S. J. Tsnějev. Zná-
me ho již z jeho důmyslných, vážnou praci thema-
tickou slynoucích děl, z nichž zvláště smyčcový
kvartet Amoll op. 11., věnovaný Českému kvartetu
svou hloukkou vštípil se nám v paměl. Nyní mě
jsme plíležitost seznati větší výběr novějších prae
Tanějevových i osobně skladatele sama, který jake
dovedný pianisla, profesor konservatoře moskovské
přijel sehrát se členy Českého kvorlela dvé zajíma-
vých výtvorů svojich. Jsou to klavírní kvarlet z E-du
op. 20. a klavirní trin z Ddur op. 22. Kvarletu dal
bych přednost a myslím, že i skladatel pokládá je.
za účinnější, postaviv jej až na konec pořadu. Trio
má duchuplnou, kontrapunkticky hloubavou povalu
všech skladeb Tanějevových, s tím leda rozdílem,
že práce skladatelova stává se stále jasnější, porov-
náme-li ji s dřívějšími opusy, formálně mistrnější
a thematicky při všem umělém proplitání se hlasů
zpěvnější. Zvláště „Tema con variazioni“ jeví boha-
tou tvářnost a ohebnost skladatelovy invence v drob-
ném delailu. Andante vyznamenává se ušlechtilou
myšlenkou, finale jiskrností. V kvarlelu klavírním
přislupuje k význakům takového též svrchovanéh
ovládání látky tönově ještě bezprostřednost a zvlášt-
ní šťastný vzlet koncepce. Je tu vše zářivé, unášející
Nejen však skvělého eíckiního slohu, nýbrž i, jak
svědčí adagio a do [inale vsunuté „moderato serali-
co“, cilcvé hlouhky. Jedno k nejkratsích klavirních
kvartet moderní tvorby. Skladatel byl sám sobě nej-
lepším tlumočníkem. Provedení neslo pečeť autent-
čnosti.
Smyčcový kvartet B-dur op. 19., jenž mezi obě-
ma čísly sehrán dokonale Českým kvartetem, jest jiz
šestou skladbou Tanějevovou toho druhu. Sbladale
vyrostl tu způsobem shora pli triu naznačeným
k plastice, přehlednosli a mělodické květnatosti. Kraj-
ní věty zajímají důmyslným rozvrkem, z vět střed-
ních vyniká giga (v zastoupení scherzza) svěžestí.
Hrozívá jednotvárností, sestavovati pořad z jediného
autora Tanějev ukázal se rozmanitým a dovedl nejen
po celý večer bavit, ale i k vážnějšímu přemitán
hutným obsahem svých skladeb pliměti.
Koncert pražské konservatoře přinesl v jemně
vytříbeném podání Cherubinovu klassicky přesnou
ouverturu k opeře „Medea“ a Mozartovu symfoni
G-moll z r. 1788, plnou půvabu a v druhé polovině
(od menuetu k finale) i humoru. Děsivou a vášnivou
byla shledávána ve své době nálada symfonie této.
My dnes vidíme na jejich myšlenkách jen gracii jejich
formy, duževní vztah jich se nám zlratil. Z diso-
#35
alto_textblock
#35
nancí a prudkosti provedení prvé věly nevyciťujeme
již vnitřní boje s myšlenkami tíživými, nýbrž jen
formální kontrast, jímž půvah základní ještě jen
vyzdvižen. I andante opájí spíše jen zvukovou krá-
sou. Na poměru moderního posluchače k symfoni
té lze nejlépe studovati obrat citění a nazirání hu-
debního, jež znenáhla se uskutečnil za minulou dobu
století.
V obsuení sólového hlasu v Beelhovenově tře-
tím koncertu klavirním C moll ukázala se mezi zkou-
škumi nezbytnou změna, i zaskočila bývalá absol-
ventka ústavu slečna Marie Czastkova, jež provedla
úkol bezpečně a virtuosě, třeba přednesu jejímu
byly skladby moderní techniky liszlovské bližší.
Příjemného překvapení dostalo se veřejnost
v Mendelssohnovu Žalmu 115, a te zdatností sboru
jejž na podium koncertní vyslala vyšší intonační
tída prof. Spilky. Zpíváno bylo s chulí a také sola
byla dobře slečnami Salzmannovou, Zykovou ap
Jaroslavem Tylem obslarána. Celý zdařilý koncer
řídil pevnou rukou ředitel konservatoře Jindřich
z Kanů a propracovanost výkonů působila blaze.
Mladistvý orchestr počínal si ohnivě a zvláště po-
chvaly zasluhuji primy houslí za své jeme vytří
hené Irasování i virluosní bravuru.
Česká Filharmonie dokoněila ve svýcl
nedělních odpoledních produkcích šťastně kruh sym-
fonii Čajkovského. Přehlidka veškerých symfonii
tohoto mistra poučila, více než v jednotlivém lze
vycítiti, jak odchylna od vlastního typu symfonie jsou
většinou tato díla Čajkovského, tu blížíce se spíše
suitě, jako zvláště symfonie třeli, tu přinášejíce prvky
programní, jsko „osudná“ čtvrtá a slavná šestá, „pa-
thetická“, ale vždy se silným sklonem k hudbě oper-
ní. Poměrně nejsymfoničtější, t. j. nejslohovější je
pátá, E-moll, přes valčk své čtvrté věly, zvláště pro
obě věty krajní, plné jadrného výrazu i pravé velko-
sti. Jaké však bohalství myšlenek chovají všechna
ta díla, bez výjimky jediného, co melodičnosti bujně
prýštíci, co samorostlosti osobitě, a jak v nich jes
kosmopolitické s rázovitě ruským selmeleno! Pro ty
přívlaslky nemilujeme symfonií Čajkovského o nic
méně jeho ostatních děl.
Z oslatních skladeb, jež v posledních třech kon-
cerlech filharmonických provedeny za obezřelného
vedení dra. Zemánka, jmenuji nádherné „Fantasti-
cké scherzo“ Sukovo a svého druhu v naší literatuře
jediný, beethovenovské výše se dopínající Dvořákův
koncert houslový. Part sólový poda! bezvadnou tech-
nikou koncertní mistr Národního divadla p. Jan
Buchtole, vládnoucí krásným, ušlechtilým tónem.
Bizelova suita „Dětské hry“ je rozlomilá, pittoreskní
v pestrých svých instrumentálních barvách, ale tro-
#36
alto_textblock
#36
chu miniaturní do rámce symfonických koncertů
V programu zábavném vyjímata by se lépe.
Ze samostatných koncertů jest nám v kronic
zaznamenati vystoupení klaviristy p. Emila Berg-
manna. Má virtuosní techniku, připamínající školu
Sauerovu, mísí však do své hry také mnoho podi-
—
vinsky affektovaného
Z Poltavy. 21. listopadu (4. prosince) t.r.
pořádal svůj první koncert v Poltavě p. František
Veselský, který od nového školního roku půsoh
na zdejší curské konservatoři jako profesor hry kla-
vírové. Pečlivě sesbtvený, umělecky vynikajicí pro-
gram večera přiláknl mnoho obecenstva, mezi nini
shnomá žděna zdujší nevelká česká kolonie v plném
počtu. Dvojnásob milým jest řídký nevídaný zd
úspěch koncertu našeho umělce, prvního to kon-
certu jeho na slovanskké Rusi. Důkazem o oblibě
jaké se těší konceriant v kruzích zdejší společnosti,
ač zde dlí pouze krátkou dobu, jest množství květi-
nových i cenných darů mu věnovaných. Byl mu po
dán bobkový věnec se stuhami barev bílo-červených
od ředitelstva konservatoře, palma se stuhani v bar-
vách slovanských a českým věnováním od poltav
ských Čechů, přívěsek posázený uralskými draho-
kamy od žaček mistrových a mn, j. Koncert měl
velký úspěch
+ Vynález nového hudebního nástroje. Již před
časem bylo referováno o vynálezu nového hudebního
nástroje pod názvem „Violinion“ amyčcový klavír)
Dnes možno veřejnosti oznámiti, že tento nástro
jest již úplně hotov. Geniálním vynálezcem jest Ks
A. Platkowicz T. J., prefekt a profesor hudby v Chy-
rówie v Haliči.
Ředitel varšavské konservatoře hudební, skla-
dalel Zygmunt Noskowski, píše o vynálezu tomio
který rozhodně v hudebním světě velký rozruch uři
ní, v „Kurýru Waršavském“ č. 266 ze dne 25. Híjna
1908 lakte:
Vynalezení nového a budoucnost před sebou
majícího nástroje hudebního náleží za dnešních dnů
k řídkým zjevům a činěná dosud v tom směru úsilí
nedávala velké naděje. Obyčejně zabíjela vynále
neprakličnost výmyslu. Podstatou vynálezu „Violi-
nion“ jest smyčcový temen (transmisse) buď z kůže
nebo z hedvábí, který se uvádí v pohyb pomocí dvou
pedálů. Jakmile se dolkne prst klávesy, v tom oka-
mžiku struna přibliží se k řemenu, smyčci, a tím vy-
tvoří se táhlý tón, zvuk úplně podobný hlasu smyč-
cového nástroje. Velmi důležité při tem jest, že mož-
no z nástroje vylouditi tremolo tak, jako na houslicl
i jině odstíny zvuku
Rovněž dynamika da se ovládati v každé sil
pomoci pedálu, který půsohí na smyčce tak, že ho
#37
alto_textblock
#37
buď napiná nebo uvolňuje, a tím dle potřeby zvul
silný čí slabý se ozývál
Vynálezce Ks. A. Patkiewicz pracoval na svém
vynálezu celých 8 let a poslavil tři modely, z nich
poslední zdá se býti nejprostším, jest vzhledu esteli
ckého a zaujímá málo mísln
Reditelství konservafoře hudební považujez
významné, veřejnost na vynález tento upozorniti
a záhodno by bylo, aby vynález polský stal se to
várním výrobkem naším a ne zase zahraničným
který by se tím zdražil vzhledem k vysokému clu
Jest třeba též dodati, že vynález jest patentovár
v Rakousko-Uhersku a v Rusku.
+ Časopis „Česká Hudba“, jejž pořádá J. Jan
dera, učitel hudby na uč. ústavě v Hoře Kutné, hledi
stále se zdokonalovati a stále více svému odběratei-
stvu skýtati. Přináší v každém čísle četné poučné
články, úvahy a bohaté drobné zprávy ze světa hu-
debního. Zároveň podává v každém čísle cenný vý-
běr prací nadaných hudebních skladatelů. Poslední dvojí
čislo 14. a 15. vykazuje novou zajímavou plseň na
slova J. Sládka „Volnost“, kterou pro mužský sbor
složil Jar. Weinberger. Skladba ta svědčí o zdravém
uměleckém vývoji tohoto nejmladšíhe z českých
skladatelů. Dále přináší číslo to píseň „Touha“e
dra. Šetiny na slova J. Kurky a „Posvátné zpěvy“
pro ženské nebo chlapecké hlasy od Jamna Pathy
„Listech z Prahy“ zaujato správné stanovisk
k „obranám“ divadelních umělců. „Kam to spěje-
me?“ táže se autor. „Což dnes v obecenstvu samém
a u kritiky jest proviněním, pronášeti mínéní bez
ohledu na to, zdali to hercůmn lahodi, lichotí či do-
stačuje? Což má obecenstvu a krilice být vyrváno
právo, vysloviti se, libí-li se to či ono nebo nelíbí
Jest to divadlo pro obecnstvo, neb obecenstvo k vůli
divadlu?“ Doporučujeme vřele časopis „Česká Hud-
ha“ naší hudbymilovné veřejnosti. Předplatné ročně
za 16 čísel i s hudebními přílohami pouze 10 K
+ Pražský »Hlahol« připravuje ke svému
druhému letošnímu koncertu Ant. Rubinsteina ora-
torium »Ztracený ráje; český text upravií
sbormistr »Hlaholu« p. Ad. Piskáček, který skladbu
také studuje. Výbor »Hlaholu« i pro sólové partie
jež v této mohutné skladbě, v Praze dosud neznámé
kladou pěvcům požadavky mimořádné, získá
nejlepší síly, jež tou dobou budou k disposici;
obzvlášť sólové zpěvy tenoru (»Hlas boží«) a basu
(Satan«) jsou rozměrné a význačné. Podrobnějše
zprávu přineseme v čas; dnes jen vyslovujeme
čnovníkům hlaholským plné uznání za to, že se-
#38
alto_textblock
#38
známí nás s dílem, jež v cizině došlo nejplnějšího
uznání a které patří k nejvýznačnějším pracím
Ant. Rubinsteina.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol.
koná se v sale Pludinové bursy devátý symfonický
koncert. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Solista Ant.
Maixner. Vstupenky prodávají se od 10—12 hod. dop.
v kanceláři Českého filharmonického družstva na
Vaciavském nám. č. 53 a od 3 hod. odpol. u kon-
certní pokladny.
#39
alto_textblock
#39
Různé zprávy.
#40
alto_textblock
#40
= Promrhaná půjčka. Z Paříže, 24. proslnee
Jak sděluje „Petit Parisien“, jest princ z Thurnů
a Taxisů zapleten do procesu, který zahájila jist
slečna Kemperova proti hraběti Zoltenskému, jenž
dal své ruské doly v záruku za půjčku, kterou ža-
lobkyně prostřednictvím hraběnky Clarové princi po-
skytla. Jak se v žalobě tvrdí, měla půjčka za účel
umožniti princi, aby si v Americe nalezl bohatou
nevěstu, z jejíhož věna se zavázal vložiti do manga-
nových dolů Zoltenského dva miliony. Poněvadz
však prine se neoženil, nýbrž obnos 465.000 franko
ve veselé společnosti prohýřil, nemohl Zollenský
Kemperové zaplatiti půjčený obnos u úroky ve výši
562 000 franků a proto byla naň podána žaloba pro
zneužití důvěry. Ježto však znalci prohlásili, že man-
ganové doly Zeltenského jsou vydatné a v dobrém
stavu, bude asi osvobozen.
Požár v americkém divadle. Z Novéh
Yorku, 23. prosince. V divadle Herald Square vy-
pukl krátce před skončením večerního představení
oheň na galerii. Všichni návštěvnící se zachránili.
Herci prchli v kostymech na ulici. Hmotná škoda je
značná. Divadlo bylo teprve nedávno vystavěno a ná-
leželo k největším v Novém Yorku.
= Panika v bazaru. Z Londýna, 23. prosince
V bazaru Landporth Portsmouth, kde včera odpo-
ledne mnoho dam a dětí prohlíželo vyložené vánoční
dárky, ozval se náhle poplašný výkřik: „Hoři!“ a
ckamžiku zachvátil plamen lehce hořící dekoraci
podél celé mistnosti. Nastala hrozná panika, jež by
si byla jistě vyžádala mnoho obětí, kdyby zřízenci
nebyli zachovali rozvahu a nevynesli děti dveřmia
okny. Přes to byly četné osoby zraněny. Buzar byl
za chvíli proměnčn v hromadu ssutia