ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d4f87f90-7632-11dc-a2a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 42
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIiI
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli 27. prosince 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 356
#4 alto_textblock #4
v ll slall
#5 alto_textblock #5
n
#6 alto_textblock #6
n s-
#7 alto_textblock #7
Naranni avečerní lisly předplácí se V Praze v adlministrani na měsíe na čtvrt lota . . . . 6 K —k s dvojí donáškou- na měsíc. . . . . . 2 K 50h na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve fliálkách na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt iota ! . . . 9 K o0 s dvojí zásilkou na měsle na tvrtíeta: : k e
#8 alto_textblock #8
p
#9 alto_textblock #9
o
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4 k Va filiálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 6 h
#11 alto_textblock #11
Inseráty platí se hotově napřed. Předplscení a inserty přijím udministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se tel redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl
#12 alto_textblock #12
Dnešní čísle pro Prahu ie a 14 stranácb.
#13 alto_textblock #13
Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 28. prosince v obvyklou ho- dinu polední.
#14 alto_textblock #14
Protivníci, s nimiž není řeč. K letošním vánočním hodům upekl Pp. německý ministr dr. Gustav Schreine a jeho duševní blíženec dr. Bachman pro veřejnost německou několik polemických vánoček z těsta českoněmeckého sporu, jež vystavili ve sloupcích »Bohemie«, »Neue Fr. Presse« a vídeňského »Tagblattu« na odiv. Šlo jim o to, aby dodali Němcům v Čechách kuráže, nám ale nahnali strachu z věcí příštích. Aby Němci zdejší snad ne- ochabli ve svém dočasném furoru proti nám aby snad nevytanula jim na mysli konečně otázka, nepoškozují-li také sebe samých když umiňují se na postulátech tak mon strósních a k vůli jim maří již po léta hříšně všechnu plodnou práci sněm českého, což musí dříve či později od- stonati též německý lid, ba celá říše — vynasnažují se pp. Bachmann a Schreiner jednak o to, aby obratem kopí svedli vinu celého sporu na nás Čechy, jednak aby ně- mecké požadavky vylíčili jako zcela skromné a splnitelné bez újmy jednoty správya celistvosti království českého, zvěstujíce zá- roveň Němectvu v Čechách, kterak pr všichni ostatní Němci v Rakousku, ani kře- sťanských sociálů nevyjímaje, věc jeho pod porovati budou proti nám, takže musí na konec zvítězit děj se co děj. Německý ministr Schreiner v »Bohemii« pláče nad hrobem vídeňských punktací zr 1890. Kdyby prý se tehdejší vláda Taaffova nebyla tolik bála odporu Mladočechů a punk tace stůj co stůj proti nim provedla, bylo by prý dnes Němcům v Čechách už hej. Ná- rodnoštní rozhraničení soudních okresů bylo by provedeno, německé jazykové území bylo by tím sestrojeno a ustaveno a otázka o uží- vání jazyků při státních úřadech v Čechách byla by pak na základě toho rozdělení zemé v čásť německou a národně smíšenou hravě rozřešena. Ale zlí Mladočeši punktace ony rozbili a napotom po deset leť v širých vrst vách českého lidu takorou prudkou agitae proti všakému rozpoltění země české udržo vali, že vlády potomní si netroufaly nikdy více svolati onu rozhraničovací komisi př vrchním soudu zemském v Praze, jež byla již tolik okresů rozdělila. Za to prý v do- bách tísní neopatrné vlády vídeňské dopou- štěly, aby čeští úřadníci a soudcové zaváděli češtinu i do vnitřního úřadování — což po- pudilo německé soudce k odvetě, k odmítání českých podání u německých soudů, tedy k odboji proti Stremayrovu nařízení, jehoz právní platnost Němci nikdy neuznali. Spor stojí prý nyní tak, že Češi požadují, aby prvé, než přikročí k nějakému jednání o do- hodě, bylo rovné právo češtiny aspoň ve vnějším úřadování se stranami uznánoa zajištěno v celé zemi. Avšak toho pry němečtí poslanci nikdy nepři- pustí, aby Čechům byla přiznána pře- dem výhoda bez každéhokoliv jejich ústupku, aby pak s podstatně zmenšeným zájmem vstoupili ve vlastní vy- jednávání. — Nemají tedy dle pana Schrei- nera pokusy Bienerthovy o smír Čechůa Němců a tím o sjednání solidní koalice jejich ve vládě a v parlamentě potud žádné vyhlídky na úspěch, pokud »všemi vládami zbýčkaní Češi« (l) se neod-
#15 alto_textblock #15
řeknou všech svých nároků na výsadv a nebudou na ně požadovati žádných záloh před konferencí. — V tom prý jsou pak s Němci českými všichni ostatní Němei rakouští dnes za jedno. — Možno-li ještě zpupněji a perfidněji vede si v »Neue Freie Presse« poslanec dr. Bachmann. Jakoby nebyli němečtí chau- vini v Liberci, Teplicích, Chebu atd. stokráte ve svých vlastizrádných resolucích volali po národním i státoprávním rozpoltění Čecha po zřízení v nich zvláštní, samostatně ně- mecké země o názvu »Provinz Deutsch- böhmen« — zalhává pan dr. Bachmann směle: »Němci nepožadovali a nepožádají nikdy ničeho, čím by politická jednotaa nedílnost království byla ohrožena.« Poža- dují prý pro sebe jen národní samosprávu, a své národní státní úřadnictvo, dále přimě- řený svůj podíl v zemských úřadech zrušení libovolného, státní my- šlence rakouské odporného jazy- kového nařízení Stremayrova a to« vše jen, abychom jich déle nemohli ovládat, přelstívat a vykořisťovat! Nepovolíme-li pak jim my Čechové tyto nepatrnosti, »pak — hrozí pan dr. Bachmann doslovně — můž trvání boje nynějšího vésti toliko k vyhlazení všeho če- ského v německém území země.« Přibijme především tento vánočn výrok p. Bachmannův in perpetuam memo- riam! Nepokrytě tedy hrozí nám jeden z ně- meckých vůdcův dr. Schreiner nesmíři telným bojem za pomoci ostatních rakouských Němcův, neodřekneme-li se před prahem konferencí vyrovnacích výslovně svého ná roku na rovné právo jazyka svého ja- kožto zemského jazyka v celém královstv českém; druhý německý vůdce Bachmann pak nám současně brozí: nevyhovíme-li všem německým diktatům, neobětujeme-li jim to Stremayrovo nařízení — ale bude- me-li se jím dále opírat: pak že se nám Němci odemstí »ůplným vyhla ze ním všeho českého v německém území čemě české.« Tážeme se: může politické vydě- račství ještě obnaženěji za bílého dne se ukazovati, než v těchto dvou proje- vech obou dnešních pohlavárů německých poslancův ?— Co by tomu řikala každákoliv vláda rakouská, kdyby se stalo obráceně a naš vůdcové pronesli heslo: »Neustanou-li ně mečtí poslanci brojit proti státnímu právo království českého, odemstíme se úplným vy- hlazením všeho německého v české oblasti země české ? Kde to jsme? Kde to žijeme? Národu domorodému, který od tisíci let tuto vlast svou vzdělává a hájí, který dobrovolně po- volal na trůn panující dynastii a založil tím Rakousko, upírá se od menšiny německé od potomků z někdejších přistěhovalců, i to pouhé rovné právo jeho jazyka na c. k. ra- kouských soudech a úřadech v třetině země české, ačkoliv on je přiznává plně jazyku německému té menšin ve svých krajích a je hotov zaručiti je v zá- kladních zákonech své ústavy zemské. Ba hůře ještě: hrozí se výslovně odemstou nej krutější: svěřepým vyhlazením naši ch klldných rodáků, ve zněmčených kra- jích naší vlasti usedlých, pakliže před německým pychem nekapitulujeme a své dobré rovné právo domovské v třetině vlasti, zaručené zemskými i říšským základními zákony, neobětujem a ve psí nedámel Zač nás mají ti zpupní Schreinerové Bachmannové? S takými odpůrci ovšem
#16 alto_textblock #16
žádný rozumný a poctivý Čech nemůže se spouštět ve vyjednávání o součinnost v koalici parlamentní a kabinetní. Dříve musí těmto kohoutům pangermanským spadnouti hřeblnek, dříve musí se vláda rakouská postarat o zlomení jejich vlastizrádné obstrukce proti sněmu českému změnou jednacího řadu sněmovního, dříve musí veškerou energii moci státní ulájit pröti nim autoritu platných zákonů říš- ských a zemských, zaručujících če- skému jazyku zemskému rovně právo s ně- meckým ve všem veřejném životě pak, jedině pak možno mluviti o čestném vyjednávání o řešení otázky česko-německé. dříve však nel
#17 alto_textblock #17
Útok na presidenta Falliéresa
#18 alto_textblock #18
V pátek dne 25. prosince dopoledne roz nesla se Paříži a odtud záhy i po jiných mě- stech evropských zpráva, že president republiky francouzské Falliéres stal se oběti útoku. Zpráva byla značně přehnána, neboťo »oběti« nemohlo býti řeči a útok omezil se na několik políčků, kterými presidenta napadl muž. dle všeho nacionalista smýšlení royalistického Celá aťéra vylíčena jest telegrafickými zprá vami takto: Z Paříže, 25. prosince. (K. k.) Čišník ka- várenský Jean Mattis přibližil se dnes ráno na Place de 1'Etoiles k presidentu Falliére- sovi, jenž se procházel ve společnosti gene- rálního tajemníka Ramondona a plukovníka Las- sona.-Mattis uchopil presidenta za krk a udeřil jej několikráte do tváře a začal mu rváti bradou Byl ihned Ramondonem a Lassonem stržen k zemi a pak zatčen. U útočníka byla nale- zena medaile s obrazem generála Mereiera, me daile »Patrie Francaise«, lístek žlutého syndi kátu a sbírka kolků s obrazem vévody orlenn
#19 alto_textblock #19
ského.
#20 alto_textblock #20
Další zpráva ze včerojška zni; Z Pařiže, 26. prosince. U Mattisa bylo n- lezeno mnoho protivládních brožur a členský listek »Aclion Frangaise«. Maltis prohlásií, že si čin dobře rozvážil Napřed presidenta pronásledoval, pak je předešel, obrátil se a jednou rukou je spoličkoval, kdežto druhou sou časně rval za bradu. Když přesiden couvl, Mattis padl a strhl jej k zemi na sebe il. že nechtél preszlenla zabíti. Jak se zdá, není útočník dasevně úplně normální. Z Paříže, 26 prosince. Maltis udržoval o několika měsíců styky s royalistický m výbory. Jeho bytný, jenž o jeho politickýeh stycích ničeho nevěděl, sdělil, že Mattis platl pravidelně nájsmné a že si hledal práci. Z Paříže, 26. prosince. Generální tajemnik Raynondon tázán na podrobnosti, vypravo- val: »President, je ž byl v dobrém rozmaru, konal obvyklou procházku pěšky až k Avenue des Champs Elyseés a nepozoroval nic nápad- ného. President, téměr úplně nepozorován, při- šel až k části Place del' Etoile, do které úst Avenue de Jéna a Avenue Marseau, když muž, jemuž nebyla věnována žádná pozornost, se náhle zastavil asi 3 metry od presidenta, v pra- vém slova smyslu na něj skočil a jej násilna oběma rukama sevřel. President byl při tom škrábnut na uchu, jeho hůl se přelomila na dva kusy. Útočník byl ihned sražen k zemi a stále křičel, že nemá zbraní, že chtěl presidenta jen zatáhnouti za bradu. Byl dvěma agenty, oby- čejně presidenta provázejícími, zatčen. President Falliěres bez nejmenší známky rozechvěníse procházel dále a posnídal s dobrou chutí. * . s Z Paříže, 26. prosince. (K. k.) Veškeř ministři, jakož i předsedové obou sněmoven
#21 alto_textblock #21
Matii
#22 alto_textblock #22
odebrali se do paláce Elysejského, aby tlumočil presidentovi své rozhořčení nad atentátem. Také většina velvyslanců, vyslanců a diplomafickýeh zástupců dostavila se do paláce Elysejského Německý velvyslanec kníže Radolín odebral se do ministerského praesidia, kde rovněž tlumočil poněvadž ministerský předseda Clemenceau ne- byl přítoman, chefovi jeho kanceláře své roz- hořčení nad atentátem a své sympatie pro pre sidenta Falliéresa.
#23 alto_textblock #23
Řeč lzvolského v dumě. (O vnější politice Ruska.)
#24 alto_textblock #24
Z Potvohradu, 25 prosince. (P. t. a.) Konečně došlo v dumě k řeči ministra zahrani ních záležitesli Izvolského. Jeho řeč několikráte byla již předem ohlášena a připojeno k ni i určilé dalum ale teprve přodevčírem byla proslovena před hustě obsazeným domem sněmovním. Jak známo, s velikým napjetím byla očekávána a s ještě větší dychtivostí čekány pro- jevy stran, s politikou Izvolského nesouhla- sících. Ministr Izvolský, aby seznal smýšlení stran pozval si ve středu večer zástupce jejich k sobě Z těch se dostavili za okťabristy Gučkov, z umírněnou pravici P. Balašov, za na c io- nalisty A. P. Nausov, za stranu mírné ob- novy N. N. Lvov a za polské kolo Dmovský. Zástupcově krajní pravice prof. Jazygin a kadelo Miljukov odepřeli na základě usnesení svých stran zúčastniti se konference. sě i Ministr I zvolský vysvětlil shromážděným slav ruské politiky, přečell jim text okružního telegramu (viz „N. L.“ z 24. prosince t. r) a žádal je, aby v schůzi dumy nečínili snad zbytečných obuízí vnější politice. Současně vyslovil přesvědčení, že de- baty nebudou míti ráz, který by mohl míti škodlivý táe vliv na zájmy ruské politiky. Přítomní poslanci přislíbili vyhovět této žádosti lakže v oposici zbyli jen zástupci krajn pravice, sociální demokraté a kade ti O schůzi dumy a řečí Izvolského ďodala „P ř trohradská tel. agentura“ túlo zprávu: Lože diplomatů a žurnalistů byly hustě obs zeny, zalerie přeplněny. V loži ministerské byl přítomen celý kabine. Hned po zahájení schůze vstoupil ministr z hraničních záležitostí A. P. Izvolský na tribunu Z pečátku vyličoval politickou
#25 alto_textblock #25
v sitnace na Dálném Východěc e Optimismus, se kterým mínulé zimy poukazova v dumě na utváření se věcí v Tichém oceánu se osvědčil. Smlouva americko-ja po nská je novým vítaným článkem v řelěze meziná- rodních smluv za účelem zachování statu quo na po- břežích Tichého oceánu, k zajištění svobodného ob- chodu mezinárodního a k ochraně integrity a neod- vislosti Číny. Může s bezpěčností tvrditi, že po této stránce netřeba očekávati žádných zápletek. O smlouvě a nglicko-ruské, kieráz je nutným a přirozeným doplňkem rusko-japon- ské, chce ministr jen tolik říci, že v perských zmatcích přestála již velmi vážnou zkoušku Ve příčině Persie usiluje politika ruská o z chování historických a přátelských vziahů a ruských zájmů obchodních, zvláště v severních provincslel Persie. Každé porušení inlegrity a neodvislosti Persie všeliké vměšování se do jejich vnitřních zálozitosu je Rusko naprosto daleko. Avšak musí si důlklivě pláti, aby tam zavládal pevný politický a socián pořádek. Právě na těchto zásadách spočivá sinlouva s Anglil, se klerouž Rusko perské záležitosti projed- nává úplně jednemyslně. Oba státy jsou nyní cchotny Persti pomoci a dáti ji dobře míněné rady. Rychlé vyjasnění je pro Rusko tím důležitější, protože úči nek zrise perské se pociťuje nejvice v sousel ním
#26 alto_textblock #26
Aserbajčanu, kdež obchod ruský cilelně trpí. Rusko sáhne ke všem opatřením, jimiž disponuje, aby tyto zájmy chirá nilo
#27 alto_textblock #27
Smlonva anglieko-ruská týkající se přesně určených konkretních clázek, je pro Rusko velmi důležitá též se stanoviska všeobec- ného, prolože zjednává mezi oběma mocnost- mi vztahy úplně přátelské a důvěry- plné, čímž umožňuje souhlasný postup též v otaz- kách jiných. Za příklal toho mohou býti uvedeny též vyskytnuvší se olázky balkánské. S hlubokým povděkem ministr konstatuje, ze jeho stálé snahy, upevnili
#28 alto_textblock #28
alianění poměr k Francii, byly korunovány úspěchem: Rusko a Francie jednají ve všech olázkách politiky světově úplně souhlasně. To však Rusku nikterak nepřekáží, udržovati též s jinými mocnostmi slyky přálelské a zcela a úpl- ně se připojiti k názoru knížete Bůlowa, že po- litíka ruská nijak nečelí proti Něme- cku, že naopak mezi Ruskem a Německem zůstávají zachovány staré vztahy přátelské. Ministr může též potvrditi ujištění říšského kaneléře Bölowa, že mezi Ruskem a Anglíí není ani veřejné, ani tajné smlouvy, namířené proti zájmům Německa. Poslední
#29 alto_textblock #29
sblížení Ruska s Italií je přirozeným následkem společných zájmů obou ze- mí na zachování územního statu quo na Balkáně, ja- kož i na polilické a hospodářské neodvislosti států balká nských. Tento souhlas názorů ukázal se za otázky drah balkánských, když Italie stejně jako Rusko encrzi- cky vystoupila na prospěch dráhy jaderské. Ministe přikládá sblížení s Italií velikou cenu, je pře- svědčen, že podstatně přispěje ku pokojnému a spra- vedlivému řešení nejdůležitějších otázek jednacího po- řadu. Hlasy: Výborněl
#30 alto_textblock #30
Ministr zasazoval se o tuto úmluvu, jsa přesvě- čen, že Rusku je treba pokojného rozvoje sil. (Volánít Výborně!), zároveň však pevné víry, že Rusko nesmí se vzdáti role veliké evropské mocnosti. (Pochvala) Poslední leta dokázala, že Rusko je důležitým či- nitelem rovnováhy a že jeho oslabení, třebas jen do- časně, neprospivá zájmům míru. (Pochvala) P'oslední éta dokánala, že Rusko je důležilým činilelem rov- nováhy a že jeho oslabení, třebas jen dečasné, ne- prospívá zájmům míru. „Zvláště nebe z peč- no“, zdůrazňuje ministr, „bylo by oslabení Ruska kmenům slovanským a jejich or- ganismu státnímu Důkaz, že společnost ru- ská nezapomněla na tradice Ruska, podává všeobecná pozornost, jež byla obrácena k roli diplomacie rusk v otázce makedonských oprav. Ještě patrněji jevilo se zachovávání (radic při otázce dráhy sandžacke, která Rusku dala podnět rozhodně a nezišlně zasaditi se o zájmy stštů balkánských. Při tom se ukázalo, že Rusko může při tom počítati na podporu několika jiných států. Stejně rezhodně a nezištně jednalo Rusko v otázce oprav mnakedenských.
#31 alto_textblock #31
O reformním hnutí v Tarecku pravil ministr: V červenci sběhla se událost, která úplně změnila všeobecnou siluaci politickou na Bal- káně. V Turecku byla ústava obnovena a novému tureckému zřízení státnímu dána byla za podklad rovnoprávnost obyvatelstva křestanskéhoa mohamedánského.
#32 alto_textblock #32
Duma ví, jak ruská vláda chovala se k (ěto udá- losti společně s ostatními mocnostmi, kteréž si přejí pokojného rozřešení krise na poloostrově Balkán- skěm. Ministr zdůrazňuje, že též na poloostrové Bal- kánském poměry zřejmě příznivě se utváfily. Je to snad první případ v dějinách, že Rusko mo- hlo ve své akci vůči tureckým událostem pěčí- tati na jednomyslnost též oněch moenosti, kleré dřive se chovaly vůči Rusku nedůvěřivě a nepřícnivě
#33 alto_textblock #33
FEUILLETON
#34 alto_textblock #34
V Praze, 26. prosin ce. 6— (Kronika.) Vzdycky se někdo najde, komu je stará věc ještě novinkou ! Při- cházíme tak na svět, jeden po druhém! Jsou, kdo vidí poprvé snih, neviděli ještě komelu. neslyšeli »Prodanou nevěstu«. Onehdy, za pohnutých dnů, přišla v sou- sedství služka s nalehavou otázkou na svoji velitelku. — Prosím jich, milostpaní, co je to vlastně »stanný právo«? Povidají, že bude každý desátý zastřelen, koho postihnou na ulici !. — Hleď si svých věcí, do toho ti ni není! konejšila velitelka. Ale děvčeti nešla tak rychlo z hlavy starost o veřejné záležilosti. — Jen bych ráda věděla, opakovalas jak se to pozná, který je zrovna desátý ? .. Všceko ostatní zdálo se už divčině jasno a v pořádku ! Jen toho »desátého« jak poznají kdyby chtěl někdo povědět! Něco bylo ostatně nápadno všem ! Jaks najednou, z čista jasna v ulicích vymetlo, vy prázdoilo, utišilol Všecky vyblášky byly marny. Napomínky vůdeů, zaklinačky a provolačky »nejlepšíeh mužů«: — Lidičky, neshlakujte se, zachovejte klid, zůstaňie pokojně doma! Všecko marno. Hodina bumlu ubodila, Příkopy ucpány obecenstvem. A už je citit napjetí, elektřina proudí od těla k tělu, jiskry přeskakují od hlavy k hlavé. Povážlivé těleso, zástup! Nikdo neví co a jak, nějaké dotknuti někým někde a těleso
#35 alto_textblock #35
vybuchne! A už se zdálo, že to jinak neskončí Mladí páni v barevných čepičkách chtějí mermo mocí výprask? Mohlo by se jim přihodit A přec se nepřihodilo l Věci dopadly zcela jinak. Situace rázem se změnila. Všecka hrozi- vost latam. Ani stopy po ní nezbylo. Jako když vitr foukne. A všechen zástup, na oko tak mohutný a imposantní, kam se poděl? Kam, se svým »hněvem oprávněným?« Frnk! Jako když do vrabců střelí. A vůkol už jen samý klid a pořádek a svrchovaná upokojenost
#36 alto_textblock #36
mysli? A jak to přišlo? Malý fysikální pokus! Čtvrtka potištěného papíru přibitá na nárožich! A jak zatočila my- slemi davu! Přičina a účinek! Pouličný dav jsme vlastně »my«! Chtěli jsme ukázati, co vlastně jsme a jak je nám svatá »naše věce A tu je lžička morálky ! Sami jsme vlastně po- mohli ukázat, jak málo je potřebí, abychom se svojí »svatou věcí« — zalezli za pecl
#37 alto_textblock #37
A jiná shoda! V pražských ulicích náhle a dokonale ukli zeno a téhož dne telegramy oznamují z Vídně veliká bouřo v parlamentě! Proč bouře K vůli »stannému právu« v Praze. Jak to? Pražská olektřina se vybíjí — ve Vídní ? — Nu, ano, v parlamentě! K čemu pak máme parlament? Je tam přec zaručena — volnost slova ! . .. — Tedy »bouře«, která se provozuje jen kde to — nic nestojí? — Bodejť ! Snad se nedáme k vůli barev ným čepičkám — postřilet !/ . . . Zajisté, bylo by nerozumné ! Ale bouře, níž je předem známo, ať hrom bije, jak chce.
#38 alto_textblock #38
že přece žádný blesk — neudeří? Divadeln bouře! A divadelní bouře kdož pak — se leknet A vskutku! Nikdo se nezalekl, Barevné čepičky nejméně! Procházejí se dnes tak vesele, jako kdy před tíml A provozovat bouře, kterých se nikdo ne- zalekne? Či to snad néjaká obrana »drahé svaté věci«? — Nebude přec národ lhostejně přihlíže ku provokaci, dovolte ! . . Zajisté nikoli! Jen žádnou lhostejnost ! Ale jestli bránit, tedy — vydalně ! Nemyslite? A tak se dostává ke slovu roz va ha Uhájit svoji věc fysicky? Nemožno! Doba fysické obrany minula. Každý pokus tím směrem znamená předem nezdar. Bouři na ulici potlačí branná moc státu, bouři v parlamentě zparaly. suje »bouře« — protější strany. Výsledekje vždy sklamání, trapný pocit slabosti, malomoci. A pocit slabosti deprimuje. A postup, který ve vlastních řadách budí pocity slabosti a ma- lomoci je — nejhorší postup. Nejhorší, protože podlamuje v télese jedinou silu, která by ještě mohla zaručit vllězství ! Sílu — mravní! Bu zvitězí národ svou mravní silou anebo podlehne. — Mluvená řeč ! Nevěcné obraty l Tedy věcněji! Neohrožuje bytost národa nějaký Něme- ček s barevnou čepičkou nebo s hloupou pis- ničkou, ale obrožuje národní život němec t ví. které se do něho dere se všech stran. Třeb se bránit tam, kde nebezpečí je skutečné.A nebezpečný je vliv némectví, jeho slovo, jeho duch, kterému se odevzdává národ třeb potichu a nevědomky. A možno li skrytému nebezpečí čelit silou fysickou? Jak čelit? Kdyby jednoho dne ze všech českých do- mácností, rodin, bytů jedneckých, domů, ústavů, míst veřejných jako na povel, nějakým poky-
#39 alto_textblock #39
nem mocným, vymetena byla jenom s tá č á s němectví, kterou je všechen náš život dosu znešvařen, jen tolik, co je ve snadném dosabu osobního i zákonného práva každého jedince, zdaž by nebylo skvělejší vítězství, než kdyby tisíc majitelů barevných čepiček zároveň dostalo n ulici výprask? A vítězný den by nezůstal osamocen Prvnímu následoval by druhý, třelí. A řada ben konce! Den za dnem, krok za krokem důsledne a soustavně veden až ke konečnému plnému triumfu! Byl by to triumf hromadné — mravní sily národa Jak jej zaručit
#40 alto_textblock #40
— Mravní síly! Mravní síly! A člověk přec není upleten jenom z nitek — kategorického imperativu! Má svoji krev, svoje nervy! A ná- rod neměně! S tím třeba počitati! Zajisté! Tedy malý rozpočet s nervy! Na Přikopech uepáno. Kolem kasina kor- don bodáků. Naproti na chodníku dav zpívá »Kde domov můj?«. — Co tady v tou písní? — Zástup ulevuje tak svým cítůml — Jakým citům? — Inu, rád by dal na jevo, že tuje pánem na své půdě! Ale proti bodákům ? Co pak svede ! Tak si aspoň — zpívál — A co to pomůže? — Nie nepomůže, ale . . . uleví se . . Tedy okázalý projev — slabosti! A tváři ve tvář svému odpůrci projevovat svoji slabost a bezmoc! Taktická chyba nejhorš!! A ještě hůře! Stát proti odpůrci a dát pocítit svoji slabost a bezmoc řadám vlastním? Zoufalá taktika ! Přímo sebevražedná! A hnát na bodáky? Teprv nesmysl! Bláznovství! A kdyby ne- bylo bláznovství a byla aspoň naděje úspěchu:
#41 alto_textblock #41
rozumno-li hnát na bodáky, když co je drž jsou — naši vlastní lidé? — Eh! Zřízenci moci ! . . Arci, zřízenci! Ale »moc« ? Kde je vlastní podstata moci? Či se všecko všudy netlačí k moci a nenabízí svoje služby? Ústřední aparát, vojsko, zřízení veřejné, vláda, nejsou-li to všude naši lidě? A neprohlašuje-li se za po- litickou moudrost, abychom co možná nejvíe míst osadili svými lidmi? A není proto všechen zápas mezi stranami, že jedna přes druhou se tlačí, aby dostala do rukou mocen- ského aparátu — kliku? Polovina národa ve službách moci a druh polovina má za to do ní — blt? Pěkný zmalek smyslů! A což pak ješto z národa zbude? A přece je úkol národa zjevný! Kulturná oxistence! Všecky kulturné síly a prostředky národa postaveny do služeb jeho vlastní idey, tedy i jeho — státní moc? Ejhle, vlastní problém národní politiky ! Získat moc státu idei národní! Dobýt jí silou fysickou nelze. Jaká druhá »slla« zbývá? Není vyhlídky na úspěch mimo postup, jemuž žádný »náhlý soud«, žádný kordon, žádné řady bodáků nemohou bránit, mimo hro- madný postup — sil mravních! A hromadný postup je-li tu možný bez »moc- ného pokynu«, bez vedení, bez potřebných nitek a drátů, které zabezpečují souvislust tělesa? Ustrojit mravní síly národníh celkul Jediná cesta k vítězství! Není možna úspěšná politika národa mimo organisaci — mravních sil národa! Základní podminkal A jak máme o ni postaráno?
#42 alto_textblock #42
r n