ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 d1abdda0-71f5-11dc-9f53-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 70
#1 alto_textblock #1
23. října 1904
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národnich Listů
#3 alto_textblock #3
k číslu 293.
#4 alto_textblock #4
Strana 13.
#5 alto_textblock #5
Výtvarné umění.
#6 alto_textblock #6
Z Mnichova = Výroční výstava Společnosti umělcův starobylém již Skleněném paláci nechce se při znati, že je také mezinárodní jako düsseldorf ská, snad proto, že zde jednotlivé skupiny ná- rodní nevystupují s onou pregnantností jako na Rýně, či proto, že zde vystavují vlastně jen různonárodní spolky umělců a některé čelné národy umělecké docela scházejí. Co do počtu ovšem drží mnichovští vrch; co do kvality pře- bljí zase Skotové glasgowšti a edinburšti všechno kolem do kola. Tu je vřava, tu jsou neartiku- lované křiky, útočné a ne vždy vítězné výpady konvulse, snahy po výstřednostech nebo ze- mdlené slabosti a neurčitosti cílů; ve třech sálech skotských ocítá se člověk v jiném světě Hie sunt pietores. A tito malíři jsou obdivu lodní ve svém klidu, ve své vnitrnosti a nob- lese. Je vám volno a milo mezi těmito obrazy velké intimity, v těchto lesích, u zapadlých farm a mlýnů, na vlnobitném pobřeží a hebkých pla- ninách, prostřed lidí nehlučíeích, prostých nervosnosti. Vím bezpečně, že většina těchto Skotů nadsazuje tóny, sesiluje temnosvit v ote- vřeném kraji; nemůže býti pochyby, že jim n- jde o pouhé reportérství a absolulní realistiku. Tihnou ke stylu, k oné formě vyjadřovací, která vynáší jádro a duší objektu na venek a sesi- luje je v harmonických útvarech. Jejich styl má očisťovací a povznášející tendence a jeho mluva vychází z palety a ne z kreslícího uhli. Mají styl barvy a koloritu a jestliže Whistler u nich tyto snahy vyvolal a tolo umění k životu probudil, jak se tvrdí, vyžil svůj život plně. Nejen plodně, také úrodně. Na svělle a barvě, na optických dojmech a proeitěných záchvěvech budují všichni svoje vždy distingované obrazy, podobající se přitlumeným, ale vřelým a důvěr- ným hovorům a sdělováním. Nelze se dost vy- nadiviti, jakou sytost barvy mají a zároveň jak ušlechtile zjemnělých a přitlumených tónec ji podávaji, do hebké šedosti zladěně. Zvláštní odlišně silné nebo nápadné individuality nevy- stupují z řad; srovnanost a soubornost, těsné příbuzenství národní, místní a školové je vy- znamenává. Ani se potom nechce do místností soused- ních a rychle projdeme Vlachy na přiklad jich poněkud strojenou melancholii krajin, am- sterodamskou skupinu »sv. Lukáše« nevalně vynikající a projdete li četné sály, které zabral domáci páni hlavní pořadalelé, pochopite záhy, že všechen odpor proti nim, všechny třenicea rozluky, všechno odštěpování bylo a jest na místě. Ještě tu stojí F. A. Kaulbach, duch Len- bachův dosud zde v několika zlomcích pro- mlouvá, ještě je, vzdor všemu, Ed. Grützner roz- tomilý, W. Diez živě malebný, G. Max i při opicích dojímavý malíř. Ovšem. Ale co vedle nich pokrývá stěny a ona četná falanx staré obce umělecké, hraje si dosud s všelikými vtipy, nebo bez valného ducha vyrábí, často dost obtížně, své obrazy podle zděděných for mulk Máte dojem těžkého roděni a procházíle s relkou lhostejností kolem lěchto portretů poly- ehromovaných, překonaných genrových vymyšle ností, krajin bez vzduchu a světla, kolem to lika tvrdosti a nevznícenosti. Kaulbach are upoutá, jako muž duchaplný a elegantní, který ve všem dovede vyhledati stránku libostia krásy, který je temperamentní a při tom náde- chem drsnosti nezarážející, který je právě tak dostalečným psychologem svých krasavic a dětl jako vervním koloristou a malířem solidní lehké ruky. Řekl bych, že F. A. Kaulbach je umělcem taktní rozkoše. Zpomeňte si jen na jeho Guereru! Oh, ty španělské tanečnice Všude se s nimi setkáte, na všech výstavách ve všech výkladech dnes. Různá jména, vždy ale svůdnost a kokelerie v očích a pohybu. Dan- nat je viděl nehezké, ale rasové a zvlášté in- teresantní v prudkém osvětlení ramp a lamp. To bylo příliš nelíčené, vzdor jejich hustě na- ličeným tvářím. Lenbach, který v posledních svých létech klečíval rád před appartní krásou nyvé nebo koketní ženy, vyzvedl v Saharetě svůdnost zjevu a linie, Sargent k tomu přídal pikaninost koloristickou a teď jsou potulné vir- luosky španělských tanců v divadlech rozmani- lostí vyprošovány do atelierů pořadem jak se objevují. Exotičnost a dráždivost typů, svítících očí, svodnost pohybu a gesta, eklatantnost divná akordovost barev, to láká maliře i obe- eenstvo před jich obrazy. Tyto gitany mají ale novou soupeřku. Sa- lome. Orientálsky opojně a zrůdně hrozné drama O. Wildeho, prosáklé zajíkající se vášní a výparem krve, přivedlo tuto tanečnici znovu na mysl malířům. V každé výstavě se sn setkáte, je také zde v bizarrní dekorativní sly- lisaci Strathmannově, je v druhé výstavě, Svazu německých umělců, od Corintha a A. Faura, malovali ji mnozi jiní. Není to víc středověká prohnutá komediantka nebo způsobná princezna primitivistů, ne těžkopádná Němka nebo zdra vosti kypíci Vlaška maliřů renesančních, ne archeologická rekonstrukce Rochegrossova anebo fanlom G. Moreana, nýbrž perversná nekro- fika, jakou asi byla a jak u Wildea ožila. Rozplameňuje krev a niči hrůzou své žádosti Mají tyto dnešní a novozákonné tanečnice býti dokladem, že jeviště znovu, jako v první pol- vici minulého věku, domáhá se vlivu na malo- vaný obraz? — Než pokračujme Nechceme-li odejíti ze Skleněného paláee s mrzutostí nad okamžitým stavem mnichovského umění, nutno navštiviti mladší pokolení, a také nejmladší. Slarší páni už dávno přestali být naprosto odmitavými vůči nim a tak aspoň ve výstavních místnostech měli vždycky po boku Skupinu Luitpoldovu a teď i kvasivou »Hroudu« (Seholle) vzali pod společnou střechu. Co Spo- lečnosti schází, je zde: život, temperament, za nicení, vyhledávání problemů, útočivost, odvaha v aplikaci moderní výmluvnosti štětce a barvy. Luitpoldovci s C. Marrem v čele. Zdá se. že on udává notu a tón opravdovosti, kolo- ristní sytosti a prohloubenosti. Sám zde, se svými pěknými a malebně ozářenými akly nevystupuje tak eklatantně jako v Düsseldorfu se svojí veslařkou v plamenech západu, ale také ne tak pretensivně. Má po boku R. Schu- stera- Woldana s jeho kypře širokými, avšak váb- nými ženami, několik dobrých portretistů jako Geflkena a Löwitha řadu krajinářů jako Baera,
#7 alto_textblock #7
umění.
#8 alto_textblock #8
Küstnera, Messerschmieda a Urbana, skore všichni s malým sklonem k dekorativnímu roz- vrhu a všichni duši kraje ve velkém jeho klidu vyhledávající. Řeknuli, že družina »Hroudy« vzešla mladých umělců, které G. Hirth, šťastný inicia tor a propagátor, přivábil ke spolupracovnictví svého časopisu »Jugend«, je tím už jejich ka- rakter naznačen. Jsou to enfants terribles mni chovské obce maliřské. V jejich žilách vaři horká krev; mají mnoho živosti a ještě více odvahy a smělosti. Vrhají se na nejtěžší pro- blémy s mladickou troufalosti; maji fantasii, které pouštějí směle uzdu; vycházejí na lov po nejsilnějších a také nejméně všedních efektech slunečního světla; atakují obrovské plochy plá- ten, musí často míti tři vedle sebe, aby se vy bouřili a onen smělý a zároveň kapriciosní de korativní rys, který pěstují v »Jugend«, nali stech kresbových a akvarelových, přenášejí bez rozpaků na obrazovou malbu. Jenom že nikol vždy bez úhony a nejednou, co v malém roz měru mohlo být zajímavé a malebně pikantní. vyzní zde hluše nebo falešně. Mnoho toho ještě bouří a kvasí, pravda, ale talenty jsou nepopí ratelné. W. Georgi a R. Eichler si sami podko- pali půdu přehmaty, jež jsem právě naznačil, ale W. Püttner se svými svéhlavými zátišími jevíse aparatním koloristou, Leo Putz v »Piekniku« září světlem; F. Erler v »Soumraku« zde a »Slavnosti přírody« v Düsseldorfu má cosi baju- varsky hrubozrného, v těchto dekoracích, kde barvy a linie skládají se v silné effekty, Erler- Samaden blíží se ve svých sněhových krajíeh Liljeforsovi. Všady mocné barvy, někdy třeba neurvalé v tónu, ale vždy ve zvýšené intensitě, beze sporu pod vlivem moderního plakátu pojí- mané a stupňované. Mnoho jde arci na venek, pramálo vede ke klidné intimnosti. Ve vstupní dvoraně rozestavili skoro vše chno dílo nedávno zemřelého plastika Rudolf Maisona. Byl prý autodidakt a všechno nasvěd- čuje, že to byl talent, který si jen samouctvím mohl učiniti zadost. Naprostý realista, nebo po- važujete li to za víc, naturalista. Jeho plastický smysl jej neopouštěl, ale vždycky byla pravda hmotného zjevu jeho alfa a omega. Ve složi- tých koncepcích monumentů a fontán nemá do- statečného klidu, očividně jsou mu zákony mo- numentality na oblíž a prolamuje jejich řetěz jak může a dovede, ale v jednotlivých postavách, ve svých obrněných jezdcích, mouřenínecha Římanech, do miniaturních zevrubností polychro- movaných, působí tak bezprostředně, že jste na vahách, podléháte-li jeho věrohodnosti neb Karel B. Mádl.
#9 alto_textblock #9
=Nové publikace redakci této rubriky zaslané Památky východočeské. Sbírka umě lecko-průmyslových a národopisných památek českého východu. Díl první. List 1.—4. Uspořádal Karel V Adámek. Vydáno péčí okresní památkové komise chrudimské při Průmyslovém museu pro východní Čechy. Nákladem kuratoria musea. V Chrudimi 190 — g- Na tuto publikaci jsme zde již jednou upozornili teď je první serie u konce, příručná, dobře upraven a abecedním rejstříkem i příslušnými odkazy biblio- grafickými opatřená. Má vhodný program a pěkně jej plní. Chce býti dopiňkem Chytilova výborného »Sou- pisu uměleckých památek okresu chrudimského«, při- nášejíc v kvalifikovaných reprodukcích světlotiskových i barevných drobnější objekty starého a lidového umění s věcnými popisy a výklady od pořadatele, K. Lablera a Jos. Poslta. Jsou tu džbány i kamnaa vzácné kachle, romanské bronzy a kované mříže, ka- sule a nábytky, appartní kamenné zábradlí záme- ckého mostu v Pardubicích a malovaný strop kostela v Kočím, náhrobky a selské čepce, oltáře a kadluby. Nejen že je přináší jaksi blíže k soubornému bádání o starém domácím a domovém uměleckém průmyslu, tato publikace zajisté přispívá i k jejich opatrovánía konservování. Předměty ty, jednou v publikaci uve dené, na jejichž cenu a význam bylo upozorněno, ne ztrácejí se tak snadno jako objekty nevšímané a ne- registrované. Kuratorium musea chrudimského, dosue velmi šťastné ve svých publikacích, i touto přítomnou vykonalo pěkný kus záslužné práce. X. zpráva kuratoria Průmyslového musea císaře a krále Františka Josefa I. pro východní Čechy v Chrudimi za rok 1903. Nákladem kuratoria. V Chru dimi 1904. — 8°.
#10 alto_textblock #10
Školská hlídka.
#11 alto_textblock #11
Varhanictví učitelstva čili otázka chor- regentství stává se velmi akutní a řeší se zvláště v Čechách poslední dobou velmi horlivě všemi interessovanými stranami na české i německé straně. Pokrokové učitelstvo české zcela ve shodě se svým kulturním programem, který chce vybavení škol ze vlivů cizích, zvláště z ducha církevnického, rozřešilo otázku varhanickou prostě příkazem: pryč s kůr ul Jiného náhledu je ovšem nejvyšší zemský úřad školský, který nátlakem klerikálním nut učitelstvo zvláštním nařízením, aby funkce var- hanické konalo. Opportunním středem v roz- poru těchto názorů jest stanovisko německýeh učitelů, chorregentův, kteří o letošních prázdni- nách na sjezdě otázku učitelského varhanictví projednávali. Z celého tenoru řečí i resoluce patrno, že otázka ta je nejen otázkou učitelské vážnostia cti, ale i — což je pro věc zvlášť charakteristi- cké — otůzkou sociální. Církev na učitele varhaníka macešsky pamatovala. Jsou kostely, které honorují svého varhaníka za celý rok — 40 korunami, ukládajíce povinnost, denně hráti při mši. Němečtí učitelé zcela správně do- máhají se vyměření minimalního ročního platu za funkci varhanickou. A poněvadž in hoc puneto jsou naši klerikálové nejehoulostivější, zdá se, že domáhání se určitého, slušného platu nejspíše zprovodí tuto otázku varhaniční se světa. Buď budou klerikální kruhové nuceni sáhnouti hlouběji do patronátních a zádušních měšcův, poněvadž za nynějších drahotních po- měrův je nadále směšností, vykonávati obtižnou a výcviku vyžadující funkci za několik desítek ročně, anebo budou nuceni učiniti jiná opatření, budou-li i nejméně pokrokovi a nejskromnější učitelé společnou organisací a také pouhým oce- něním nepatrné odměny za svoji funkci konečně donuceni k odřeknutí varhanictví, které tak mi- zerně je honorováno. Nic by tak touto otázkou nepohnulo ku předu, a nic by nebylo případnější odpovědí k famosnímu vynosení zemské školní rady, jako společná akce učitelstva po patro- nátech o upraveni, t. j. několika- násobné zvýšení honoráře za var- haničení. Nutíte-li učitele k vykonávání funkce, k. níž naprosto není povinen, nuže, dobře, plaťte, kolik požaduje — a nechcete-li
#12 alto_textblock #12
odměniti ho po zásluze, nemáte pražádného práva přímo neb nepřímo ho nutiti. Jiná bolestná a zahanbující štränka této otázky jsou štolové poplatky. Nic tak nepřipravuje na venkově učitele o vážnost jako vybírání štolových poplatků o pohřbech. svatbách a p. Němečtí učitelé chorregenti, kteří se se svým ředitelstvím kůrů nechtějí hned roz- loučiti, žádají, aby na místě nenáviděných a za- hanbujících štolových poplatků stanoveny byly pevné taxy, které by se neodváděly přímo učiteli. ale skládaly se na př. u obcí, patronátních úřadů a p. Přirozeně by tu musila nastati dávno po- třebná organisace náboženských obcí. Konečně přejí si němečti cherregenti urči tého stanovení povinností a práv, aby již přestaly neustálé spory s duchovními o věcech kůru,a vyslovují přání, aby patron kostela byl povinen hraditi veškery věcné potřeby a náklady kůru. Stanovisko českého učitelstva, které volá pryč od kůrul je zajisté pokrokovější a ne- kompromissní. Ale i uvedené usilování něme- ckých učitelů směřuje k témuž cíli, třeba že jaksi vývojově a přechodně. Jisto je, že nynějšt stav je nadále neňdržitelný. Učitel za nepatrnou odměnu, nepřímo nucen školními úřady, stává se odvislým od kněze — a tato jeho odvislost dává se mu namnoze farářem, „rectorem ocele- siae“ hodně eítiti, aby bylo patrno, že učitel var- haník je pouhý „nižší služebník kostelní“ Buď jak buď, tato otázka již nezmizí z ve- řejnosti a ani sebe přísnější nařízení zemského školního úřadu, ani sebe hrubší úloky klerikál- ních časopisů nezabrání tomu, aby učitel- stvo nepřemýšlelo o tom, co jest jeho stavu důstojno, a aby nevy vo- dilo příslušné důsledky. *
#13 alto_textblock #13
Učitel na jazykovém rozhraní stává se po- slední dobou pravidelným předmětem úvah a po- jednání německých učitelských časopisů a orga- nisací. Četli jsme nedávno pravou jeremiádu do nešťastného postavení německého učitele v ja- zykovém pomezí: co prý musí zkusiti, že pře- sahuje všechny síly průměrného člověka. Udá- vání politickým a školním úřadům, přepadání na veřejné ulici, vpády do bytu, rozbijení oken a p., jsou prý každodenním údělem německého učitele na rozhraní. Nám je vše to lhaní humo- ristikonem, jemuž potřebí se zasmáti, ale kte- rému nikdo nevěří. Nechtějíce tu ohřívati všech starých stesků do těžkého a strastiplného postavení učitelů če- ských v krajích na jazykovém pomezí a zvláště ve zněmčeném území, musíme nieméně zdůraz- niti požadavek, aby sičeská veřejnost náležitě povšimla otázky učitel- stvaškolmenšinových a učitelstva na rozhraní národnostním. Předním požadavkem zde zajisté bude, aby na ona místa dosazováni byli učitelé nejlepší, nej- zdatnější, nejhorlivější, cele ško- le oddaní. U Němců již dávno se praktikuje, že do míst, národnostně důležitých, dávají se nejosvědčenější učitelé — kterým se léta, na důležité posici ztrávená, počítají jako léta vá- lečná — dvojnásobně. Německý učitel, dosazený na exponované místo podobné, může oddati se nejúsilovnější práci ve škole i — mimo školu mezi lidem, a může úplně býti bez starost o svoji právní ochranu, o hmotné zabezpočent a brzký slušný postup. V té věci je u německých okresních školních rad jistá tradice, a věru Němci se svého stanoviska činí úplně správně Jinak je u nás. Jednak nevybírají se vždy nej- lepší jednotlivci z řady učitelstva, kteří by nej lépe na rozhraní jazykové se hodili, jednak p vysilujícím namáhání i když nejlépe se osvěd- čili, a kdy zase by měli býti vyměněni silami mladšími a svěžejšími, nebývají dosazováni na místa, která by jim byla za vykonanou obětavou práci zvláštní odměnou a jiným jejich násted- níkům vzpruhou a pobídkou. Appellujeme zvláště na naše okres. inspektory a okresní školn rady, aby jazykové pomezí o adil, nejzdatnějšími učiteli, kterým, osvěd- čili-li se a nabyli zásluh, má se dosazením na lepši místa dostati odměny, a jimž mají se léta služební počítati jako 1ét a vále č ná.
#14 alto_textblock #14
a
#15 alto_textblock #15
Jednoduchá irekvenco u vyučování na ško- lách stává se poslední dobou požadavkem nejen odborníkův, zabývajících se paedopsychologii a Iysiologií, ale i oprávněným požadavkem rodičův dítek. Výhoda nerozdělené doby vyučovaci osvědčila se na některých školách vyš- šíeh tak náležitě, že nabývá značné síly proud v obocenstvu, usilující o zavedení této zdravé a moderní reformy školské i na školách elementárních. Nářek na přetěžování mládeže je obecný, a právě jednoduchá frekvence sleduje jediný cil: pomocimládeži. Přenese-ii se veškera duševní práce na dopoledne, pokuč toho po- měry školy dovoli, bude moci doba odpolední věnována býti evičení, tužení a sílení těla. Italský učenoc Mosso proklestil požadavku jednoduché frekvence cestu skrze starobylé předsudky svým fysiologickým nástrojem „ergo- grafem“, kterým únavu, jakožto lučební proces, měřil a nezvratně dokázal mocný vliv únavy ducha na únavu těla. Jest dokázáno a zkuše- nostmi stvrzeno, že nerozdělená doba vyučovac jest jediným východištěm ve sporu stále rostou- cich požadavků školy s požadavky hygieny. Každý praktik dosvědčí, že odpolední vyučování často bývá beze všeho užitku, děti jsou nepo- kojny, nejeví pro vyučování, sebe zajímavější, ta- kový zájem jako při vyučování dopoledním, ba i učiteli se vyučování při nejlepší vůli nedařívá — po obědě. Nedokončené trávení způsobuje ochablost duševní čilosti žáků i učitelů. Snad by bylo s prospěchem odložiti odpolední vyučo- vání až po třetí hodině, ale tu naráží se na ta- kové obtíže, zvláště v zimě a u dětí, daleko od školy bydlících, že v našich poměrech na pře- sunutí odpoledního vyučování na tak pozdní dobu není ani pomyšlení. Pro zrušení odpoledního vyučování mluví dále známá ospalost dětí v letních odpolednech a temno i šero v zimních odpolednech. Také mravnostní a paedagogické důvody jsou pro nerozdělenou dobu vyučovací. Děti nemusí ko- nati dvojí cestu do školy a nemusí tedy dvakráte denně podlehati různým škodlivým vlivům na mravy jejich. Děti přespolní nemusí o polednách samy sobě zůstaveny býti ve škole nebo v okolí školy. Odpoledne mohou děti po- užiti k tělocviku, hrám, vycházkám, výpomoci rodičům. Najisto stane se docházka školní pra- videlnější, bude-li vyučovací doba nerozdělena.
#16 alto_textblock #16
o
#17 alto_textblock #17
První mezinárodní sjezd pro školní zdravot- nictví, konaný letošního roku v Norimberce, jed- nal také o jednoduché dopolední frekvenci školní a řada hygieniků proslovila se pro zrušení od- polední docházky školní. Velmi energicky od- polední vyučování odsoudil dr. Semerád z Mladé Boleslavi, označiv je jako neužitečné a nezdravé, I šest hodin dopoledních je mu lepším zařízením než vyučování odpolední. Vy- kládal zcela správně, že za tři čtvrti hodiny vy- učování dopoledního nauči se žák více než za celou hodinu odpoledne. Přeje si, aby po každé liché hodině byla přestávka nejméně deseti- minutová, po každé sudé 15minutová a vy- světluje výhody jednoduché frekvence i pro dobu zimní, tím, že dítě půjde jenom jednou do dusné školní atmosféry. Dr. Lay z Karls- ruhe vysvětloval sice, že odpolední hodiny jsou pro vyučování lepší než pozdní dopolední. ale bylo správně namítnuto, že je tak tomu snad za nynější dvojité docházky, kdy se žáci řádně a důkladně nezotavili dlouhou, osvěžující od- polední prázdní. Dr. Hintzmann z Elber- feldu vřele mluvil pro jednoduchou dopolední docházku, která dle něho činí žáka volnějším, budí radostnou a samočinnou práci a zjednáva- jíc žáku častý odpočinek, oživuje vyučování. V zájmu školy, zdraví dětí, mrav- ního prospěchu žáků, v zájmu ro- dičů i učifelů měla by i u nás zaváděna býti jednoduchá, nerozdělená doba vyučovací, aneb aspoň, kdyby z jakýchkoliv místních příčin tak se státi nemohlo, nechť aspoň co možno nej- větší počet hodin stanoví se na dopoledne, tal že by snad jednoho, nejvýše dvou odpolední vy- užilo k vyučování předmětům, pro žáky nej- snadnějším.
#18 alto_textblock #18
*
#19 alto_textblock #19
den a Otta
#20 alto_textblock #20
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty v Praze tento týden vydaná.) Vrchlioký, Souborné vydání básni- ckých spisů. Sv. 51. Prchavé illuse a věčné pravdy. (Sonetů samotáře dí IV.) Za . . .. . . . . . . K 2.— skvost váz. . . . . „ 3.80 Arbes, Romanetta. V. seš. 3 . . . . . —.30 Hawthorne, Rudé písmeno. Seš. 2. . . —24 Jirásek, U nás. Kniha IV. Druhé vydání. Saš. 13. „ —.30 Loti, Paní Chrysanthema. Román. Seš. 1. „
#21 alto_textblock #21
a
#22 alto_textblock #22
—.24
#23 alto_textblock #23
Žádejte na ukázku! Ottův Slovník naučný. Seš. 517. Dílu XXIII. seš. 5. Silvestr-Sítnice Malý Ottův Slovník naučný. Dvou- dilný. Seš. 34.—35. Jarolimek—Kalendář. Dvojseš. Slavische Roman-Bibliothek. Sešit 24. Polnische Erzähler. Seš. 11. „ —.32 Tolstoj, Anna Karenina. Čvrté vyd. Seš. 14. . . . . . . . . . . . „ —.24 Vlček, Samota. Seš. 7. . „ — .20 Lumír. Roč. 33. Seš. 1. Čtvrtletně poštou „ 2.50 Žádejte na ukázku! Besdy lidu. Čís. 26. S čet. illustr. „ —.19 Illustrovaný Svět. Seš. 52. S 18 illustr. „ —.30 Světozor. Seš. 2. S 39 illustr. a bohatým obsahem . .. —.30 Posel z Budče. Číslo 6. Půlletně 3.— Zlatá Praha. Č. 52. Obrazy: Maxence, K ideálu vstříc. Veselý, V synagoze. Bordone, Podobizny. Václavek, Vnitřek chrámu. Seifer t, Sapho. Engelmüller, Léto (trojbarvotisk). — Podobizny: dr. Ig. Axamit. M. Růžičková. — Strozzi. Příloha k zvláštnímu vydání: Ullmann: Na Isaře. — Na zvláštní vydání „Zlaté Prahy“, tištěné na kříd. papíře, předplácí se čtvrt- letně 22794 S poštovní zásilkou Společnost a sport. Příloha „Zlaté Prahy“. Číslo 26. Se zajím. obsahem a čet. illustr. (Závody mladých Japonců. Mistři hry lawu tennisové. Z nových her a sportů anglických (4 fot.). Sport v Egyptě (2 fot.). Na tuto přílohu připl. odb. „Zlaté Prahy čtvrtletně Hudební příloha Zlaté Prahy. Čís. 12. Z kruhu písní „Smutná láska“ od K. E. Macana. Dvě písně Odběratelé „Zlaté Prahy“ připlácejí na tuto přílohu čtvrtletně
#24 alto_textblock #24
„ —.7
#25 alto_textblock #25
„ 1.20
#26 alto_textblock #26
„
#27 alto_textblock #27
„
#28 alto_textblock #28
(Zasláno.) Čeští úřadníci! Upozorněte svoji pani, že mýdlo a jiné prací pro- středky se známkou „Jelen ve skoku“ jsou výrobkem německým a že jest národní povin- ností českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod- porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých. nepadělaných jádrových mýdel z továreu českých Spolek českých mydlářů v Praze.
#29 alto_textblock #29
6.—
#30 alto_textblock #30
8.—
#31 alto_textblock #31
22772
#32 alto_textblock #32
1.50
#33 alto_textblock #33
Tah již 12. listopadu.
#34 alto_textblock #34
1.—
#35 alto_textblock #35
„
#36 alto_textblock #36
Losy na pomníky vojínů po fk nt výhra doporučuje Česká směnkr. sp „Slorenr? Na při kop ě,l vooně 25.000 Ke.
#37 alto_textblock #37
1.20
#38 alto_textblock #38
2
#39 alto_textblock #39
Pro vánoční dobu doporučuji pro školu i dům, spolky i pro každého nezbytnou knihui
#40 alto_textblock #40
Pro samosprávné úřady, záložny, besedy, kluby
#41 alto_textblock #41
K 50letému doktorskému jnbileu
#42 alto_textblock #42
Slavnosti stromku vánočního
#43 alto_textblock #43
Dra. ED. GRĚGRÁ
#44 alto_textblock #44
Úplná sbírka veskrze původních her a písní s ná- pěvy, deklumací a říkání pro opatrovny a školy vůbec, přivítání i poděkování pro učitele i žactvo pří vánoč- ních slavnostech, přání ústní i písemná pro veškeré stupné dětského věku, proslovy i díky dospělých a dětí v řeči vázané i v prostomluvě ku potřebě dobro- činných i podpůrných spolků, písemné žádosti, vánoční loutkové hry, různé pokyny při sestavövání jesličeka zdobení vánočního stromku atd. — Napsali L.. Gross- mannová-Brodaká, A. B. Šťastný. Nápěvy slo- žil G. L. Lašek. Cena obsáhlé této knihy pouze K 2.40, v pěkné trvanlivé vazbě K 3.—, poštou franko o 30 hal. více, kdo předem obnos pošt. poukázkou zašle. Na skladě v každém knihkupectví, zejmena u nakladatele Rudotfa Storcha, knih- 22755 kupce v Karlině. Právě vyšlý antikvární seznam zdarma a franko.
#45 alto_textblock #45
poprsí v životní velikosti od mistra Boh. Vlčka, v sádře, šelaku, keramice neb bronzu nabízí Útakar Mikeš, komisionářství. Praha, Jungmannova tř., 21-ll. Vedle Riegra, Palackého a Havlíčka nemá nikde chyběti. V téže velikosti nabízím po- prsí: Palackého, Rlegra, Jungmanna, Hav- líčka, F. A. Šuberta, Zengra, Heyduka, Ko- menského a Ign. Herrmanna. 22690
#46 alto_textblock #46
nn darem nejvhodnějším je právě vydaný skvostný
#47 alto_textblock #47
Právě vyšlol
#48 alto_textblock #48
Právě vyšlo?
#49 alto_textblock #49
Kalendái paní a dvel
#50 alto_textblock #50
Mladá matka.
#51 alto_textblock #51
Pravé rady českým ženám jak při vstupu do stavu manželského, tak v těhotenství, při porodu a ošetřování décka. — Poučení o čmýře, postupu tě- hotenství a šestinedělí. — Kterak dociliti lze snadného porodu. — Děcko a jcho ošetřování. — Kojení a umělá výživa. — Nemoci věku dětského. 22756 Dle mnoholeté vlastní zkušenosti napsal dr. L.. Svo- boda. S 29 vyobrazeními. Cena velice obsáhlé knihy pouze 3 K 20 hal., v celo- plátěné původní pěkné vazbě 4 K, poštou frankoo 30 hal. více, rekomandované o 60 hal. více, kdo ob- nos předem poštovní poukázkou zašle. Na skladě v každém knihkupectví, ze- jmena u nakladatele Rudolfa Storcha, knih- kupce v Karlíné. Právě vyšlý antikvární se- znam na požádání zdarma a franko.
#52 alto_textblock #52
česlchnar. 190 Rediguje C. Preissová. Ročník 18. S bohatým obsahem slovesným, četnými illustracemi v textu a s obraz. přílohami. Zvláštní příloha: Zápisník bedlivé hospodyně. Skvont- ná úprava! Pěkná vazba. Za K 2.40, poštou K 2.60, rekom. K 2.35. Na skladě v každém knihkupectví, ze- 22795 jmena
#53 alto_textblock #53
Nakladatelství J. OTIY v Praze, Karlovo nám. č. 34. — Ve Vídni, I., Gluck gasse, 3
#54 alto_textblock #54
Zřídlo síly
#55 alto_textblock #55
pro všechny
#56 alto_textblock #56
kdož se slabými a chorými cítí, nervosními a bez energle jsou, jichž tvorba duševní aneb tělesnou přepracovaností zmenšena jest aneb jichž vysilující nemoce a těžké podráždění mysle sehopnost vzdorovati zabránily, jest
#57 alto_textblock #57
Sanatogen.
#58 alto_textblock #58
Víoe jak 2000 lékaři všech kulturních zemi dáno skvělé dobrozdání
#59 alto_textblock #59
Ko koupiv lěkárnách a droguriich. Brožuru zéar. a franko zasIlá Bauor 4. Cis. v Berlině, 8. WI. 48.
#60 alto_textblock #60
Gener. zástupce pro Rakousko-Uhersko: C. Brady, Vídeň, I., Fleischmarkt1.
#61 alto_textblock #61
20919
#62 alto_textblock #62
K vystříhání se před padělky račte sl dobře povšímnouti jména Rosa Schatfer-
#63 alto_textblock #63
FHubenost-
#64 alto_textblock #64
Krása jest bohatstvín
#65 alto_textblock #65
Krásné a plné tvary vele pomoci orientálského silici- ho prášku od D. Frant. Steinera a vpol. v Berlině, poctěného ce- nou zlatou medailil v Paříži 1900- na bypipránké výstavé a v Ham. burku 1901. V —8 týdnech n o 0 lib. sesilení zaručeno. Lékař, předp. Přisně reclní — žádná šnha. Mnoho děkov. přl- plsů. Cena: kra bice K 2 .50. Poštovní poukázkou aneb na dobírku. K dostání u 200l lékárníka Fr. Dvořáčk v Brně, 104, Josefov,e
#66 alto_textblock #66
krása jest mocí
#67 alto_textblock #67
Tohoto největ-e šího pokladu dosici podařilo Me ROso Senanerovo, ze a jedln?- král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa- motnou upotřebovanými okrašlov, prostředky. e. k. pat. priv., — pre každou dámu napostrádatelný. — činí klii Pudr ravissante ptíme osln vě bělostnou, zakrývá svým velmi skvostným emailem po nedtoviefch, rodná znamení, vyrovnává vrálsky a záhyby. všechny nedestatky, jako: doličky ženský obličej püvabným a ku podivu mladistvým. Je to ja- stakuje roztalené pory a činí kaže diný pudr. po jehoi upotřebeni mižeme se mýti, anil by sensaní působivesě zmizela. Cenu karfonu K 3.—
#68 alto_textblock #68
zalon
#69 alto_textblock #69
Kdo hledá výdělek, kde si přeje vedlejšího vý- dělku, kdo touží po sa- mostatné exlstenci, kde peníze vydělati ehice, piš ihned dopisnici firmě Chem. Industrie-Werk, Sle- benhirten 49 u Vídně a žádei o zaslání zdarma illustrova- néhokatalogu. „Svoji existen- ci děkuji Vám“ Ig. M. v A. „Lituji, že jsem še Vaši et. adrosu již dřive nedověděl.“ F. L. ve V. Podobných pro- 20600 jevů na sta.
#70 alto_textblock #70
omlazuje o desítileti a má ho večer každá dáma upotřebiti Krem ravissante Cena tyglíku K 3.— zabraňuje ochrnutí kůže, sílí tato a jest nejvýtečnější za všech tolletních Eau PavsSa vedičak jistým výsledkem korunovaných. Cena láhve K 5.— Všechny mé výrobky byly v Pařízi, v Londýně a va Viáni vyznamenány velkou zlatou neda illí. Za pedivuhodný výsledek svých připravků se úplně zarněují. Nesletné doplsy uznsní z nejvyšších kruhů jsou u mne k nahlédnutí. — Kaddě dámě ce najlépe doporučitelno. C. k. priv. čelenka k dosalení vrásek prostého, bělestně mramorového čela, kus K 3.— a vý- borné. krášlici mýdlo „Navon ravissnnte“í kus K 160 a K z 40 Madame Runa Schaffet vykouzli svým „KONOOREM“ na každém sošedivělém vlasu půvolní barvu mladistveu — skvostnou rusou, kaštanovou neb sametově černou — a žádné myti docíleného odslinu 2100 neodstraní. Jedne upotřebení postači. Malý karton K 3—, velký K 10. Pravé jeu s mým obruzesu. „Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny. „Rhodopls“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 k. ROSA SCHAFFER ve Vldnl., 1., Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMMELA Na přikopě č. 15.