ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d18ce3f0-71f5-11dc-b8c7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
23. října 1904
#4 alto_textblock #4
Číslo 293.
#5 alto_textblock #5
Připomenouti dlužno, že některé denníky uvítaly tuto myšlenku velmi sympaticky a ničeho nepodnikly na její podporu. Pohnutlivé výjevy odehrávají se v redakci časopisu »Rus«. Tu dáma přináší perlový náhrdelník, onen velký obnos, jiný peníz nepatrný, ale všude, ve všech kruzích společnosti toto hnutí dochází ohlasu Chápe se, že tato myšlenka je jednou z oněch. ke kterým zavdala podnět nynější krutá válka jež odhalila mnoho našich nedostatků. Vláda chová se ke sbírkám s velikou re servou, ano redaktor časopisu »Rus« předvolán byl do ředitelství tiskových záležitostí a tam do tazován, jak mohl zahájiti sbírky bez předeho- zího úřadního souhlasu. »Je to zcela jedno duché«, — odpověděl redaktor — »pro tutc myšlenku pracuji již po dlouhou dobu, leč ode dne, kdy jistý sedlák mně poslal pět rublů se žádosti, bych použil jich ke vzdělání lidu, chopi jsem se myšlenky té s veškerou rázností. Není- vám to vhod, můžete vydati rozkaz, abych sbírky zastavil. Vyčkám vašeho úřadního rozkazu.« Jal se dá očekávati, rozkaz takový vydán nebude protože by to veškerá ruská veřejnost považo vala za skandál. Byla navržena volba výboru ke správě vy- braných obnosů. Výbor ten má záležeti z vyni- kajících osobností, známých svými zásluham o blaho lidu a vyloučeni z něho budou jaceíkol přívrženci byrokracie. A tak možná, že vypuk nutí války bude míti v tomto ohledu blahodárný výsledek. Čechy bude vylíčený podnik zajisté zají mati, neboť opíráme se u nás o příklad Čechy nám daný. V Čechách není analfabetův a každý přislušník českého národa přináší svůj příspěvel na národní školy. V několika dnech bylo k na značenému účelu sebráno několik tisic rublů. Leč mnohem význačnějším je, že myšlenka zna- mená počátek nové éry v Rusku. V mnohých věcech zavdá asi válka podnět k nápravě. Rynda.
#6 alto_textblock #6
Národní slavnost katalánská. Na pláni Campllonchské v katalánských Pyrenejích konala se dne 25. m. m. zajímavá a významná slavnost. Stojí tam totiž sosna pra- stará a neobyčejně vzrostlá, která se skorou samé země děli ve tři vysoké kmeny. O stromu tom, který vyrosti na pláni položené 1250 m nad mořem a má na základním kmenu 6.50m a na rozdělených kmenech po 3.50 m objemu. vypravuje legenda, že pod ním spal slavný král Don Jaume v XIII. století a pokládají se tř jeho kmeny, tak sličně a mohutně z jediného vyrůstající, za obraz trojjediného starého krá- lovství katalánského (t. j. Katalonie, Valencijska a Mallorky). Následkem toho těšil se strom velké úctě a majitelka jeho, Da Maria Marpeu, daro vala jej i s okolním pozemkem katalánskému vlasteneckému spolku »Unič catalan ista« který dne 25. m. m. ujal se slavnostně jeho držení. Účastenství bylo veliké. Průvod pod kata- lánskými prapory ubíral se ke stromu, zapěl tam píseň, vzdai srdečný dík šlechetné dárkyni a p řeči předsedy Unie předčitány telegramy a do- pisy, z nichž na předním místě těšil se vděčné pozornosti telegram Jaroslava Vrchlického, který přijat mocným potieskem a voláním »Slávy Če- chům!« Sešlo se pozdravů z Čech, jižní Francie. Madridu, Kuby, Finska a Německa veliké množství. V průvodu budila velkou pozornost ko rouhev, kterou věnovaly katalánské dámy Unii. Zobrazen na ní patron Katalonska, svatý Jiří. Celá slavnost posloužila utužení vzájemných styků Katalánův a vzpružení vlasteneckého citu i ve vrstvách, dosud chladných. Nassobis.
#7 alto_textblock #7
Deschanel o církvi a stálu. Včera počala, jak jsme již stručně v de- peších sdělili, francouzská sněmovna rokovati dotazech po církevní politice vládní. Debatu po zvedl na značnou úroveň teprve bývalý presi- dent sněmovny poslanecké pan Pavel Descha- nel, jenž znám jest i v českých kruzích pol- tických živou pozorností, s kterouž sleduje rozvoj otázky české. Pavel Deschanel přiznal se v zásadě jako stoupenec odloučení církve od státu, ale nieméně řeč jeho měla ostrý hrot prot
#8 alto_textblock #8
chovatelů, učitelů, kteří by měli porozumění pro harmonickou tradici — kulturnéh dědietví. A teď to zvoní hesly! — Umělecká výchova ! Jen umění dejte lidu, pravé umění! V tom je spása ! .. A »pravým« se rozumí vždy včerejší vymo- ženost, dnešní vrchol! A jestli domácí produkce dosud nedospěla vrcholků, tedy jen sem — s ci zími vreholky ! Výchova umělecká ! Zatím však uličnik, třeba pochytil arii z Lohengrina, zů stává i dále čím jest, zanedbaným, nevědomým netesaným nezbedou, jako Indián s pařížskou kravatou kolem krku zůstává Indiánem. Před stavili vás renomovanému umělci, mistru vyhlá- šených děl. Ustrnuli jste! Jaké překvapení Jméno tak slavné a — muž? Výraz surový. vzdělání chatrné, smýšlení — parterre! Jaká nesrovnalost! Jakou cenu výchovnou má umění jež ani svého vlastního vykonavatele nedovedlo — zušlechtiti? Jaký je pak smysl umění v celku kul turním? Má kultura vůbec nějaký smysl? Zase ta otázka Věríme, smysl je tu. Cíl kultury je vzdálen je někde v budoucnosti. A smysl kultury snad je v harmonickém souladu všech schopnosti. na vrehol vyspělých. Leč ta vyspělost je mysli telna jen v organickém celku, kde všecky funkce jsou rozděleny a každá má svou dobu i svůj význam. Není květu na bylině, aby ne byl nesen stonkem a nebyl živen šťávou nízkých kořenů. A není vrcholu v umění, v kultuře vůbec, aby z kořene nízkých začátků neby týčen přirozeným stonkem — prostředností Není květu v přírodě, aby pučel přímo — od ko řene. Také příroda kultury nesnese skoků. Proto je tak problematický všechen úsilovný kul cizích vrcholků, vyrostlých daleko mimo sou- vislost, s vývojem — vlastního organismu. Proto i v umění vždy náleží přednost dílům vyrostlým z půdy vlastních poměrů třeba nedokona- lým a prostředním, před vreholky — vy dluženými, donesenými, jen pro klam nezkuše ného zraku jako umělé květy — navázanými
#9 alto_textblock #9
vládě nynější. Deschanel uvedl, že konkordát dnes již v praxi vlastně ani neexistuje a že mimo 5 neb 6 článkův jest smlouvou mrtvou. Nábožensky organisované státy náležejí minulosti. Dnešek ovládá idea státu neutrálního. Chce-li se však provésti odloučení státu od eírkve, dlužno se tázati, za jakých podmínek má se tak státi, aby politika ta nestala se nebezpečnou, aby ne- byla dobrodružstvím? Především třeba jest k tomu vlády, jež by věděla, kam a jak dalek chce jíti. Odloučení musí se provésti s nej větší snášelivostí, musí se šetřiti svě domí a citů věřících. Jsou tisícové, kteři nevědí nic o syllabu, kteří lpějí ještě při evangeliích. Náboženských citů těch kruhů dlužno šetřiti. Nestranná energická vláda může politiku takovou prováděti. Nynější vláda ale nemůže býti nazvána nestrannou Řečník vyslovil se za živého potlesku středu a pravice pro zachování protektorátu nad kato- líky východu a předpověděl nynější vládě, že Francie v důsledku vládního jed- nání ztratila by celý východ, jako již Egypt ztratila. Vláda nynější — pokračoval Deschanel. provázen stále živější pochvalou opposice — neměla by k provedení odluky státu od církve ani dost nestrannosti, ani dost upřímnosti. Jal by to možné bylo u vlády, jež jest obklopen muži, kteří náboženství označují na nízkou po věru? Odloučení nemůže býti provedeno muži kteří jsou prosti všeliké ideje náboženské, nebo s láskou ke svobodnému míněn lze srovnati úctu před nábožen- stvím. (Pochvala v pravo.) Montalemberta Lacordaíre jsou toho dokladem. Jak mohl se pan Combes v řeči své v Auxerres zříkati pro- tektorátu nad katolíky východu? Jde o vliv náš na východě a šíření naší řeči tam rovněž jest ohroženo. To pochopili i mužové revoluce, kteří se cítili solidárními s minu- lostí slavnou a kteří, jako Brit, o němž mluví Tacitus, dovedli zříti současně minulost i bu douenost. S jakým vzrušením — děl Deschane — zdravilo mne obyvatelstvo východu s prapo- rem trojbarevným, symbolem Francie a slavnýeh tradicí její. Protektorát v assyrském i na dál- ném východě mohl by v daném oka- mžiku sloužiti za předmět kom- pensační při vyjednáváních. Bylo by to pravé šílenství, aby Franele abdikovala i v Halé Asii, Syril a Číně, jako již byla ahdikovalav Egyptě. (Pochvala.) »Nesmíme buditi domnění,« končil řečník »jako bychom byli pro vždycky na konkordát připoutáni. Nesmíme si dáti ale také reformu vnutiti. Mezi dvojím krajním sezením jest ještě místa dost pro odloučení státu od církve, nedím pro odloučení prostředkem svobody, poněvadž se tato formulka opotřebovala, ale pro odloučení provedené spravedlností a rozumem.« Když Deschanel tribunu opustil, zaburácela kol něho znova pochvala. Pravice a střed mu tleskaly, poněvadž od jeho řešení otázky té oče- kávají, že by jí odňal aspoň nejostřejší hroty. Levice tleskala, poněvadž v zásadě dal výraz myšlence její. Dokonce i Pelletan a mnozí radi- kálové tiskli Deschanelovi ruku. Pod dojmem řeči Deschanelovy bylo rokování odročeno na dnešek, sobotu. V kuloarech vyložil konservativec Deu Cochin Deschanelovu řeč tak, že tento by si přál zjednati konkordát nový. Pro dnešek očekává s návrh, v němž se vláda vyzve, aby podala před- lohu o odloučení státu od církve. Návrh ten by čelil rozhodně proti Combesovi, kterýž chtěl pro- stě předlohu socialisty Brianda přijati z a zá klad celé opravy. Ale viděli jsme již opětně že když nějaký návrh stal se Combesovi nebez pečným, Combes se mu prostě — podrobil. Snad bude tak i tentokráte, zvláště když i Clemenceau si přeje, aby vláda k věci té zaujala vlastní stanovisko.
#10 alto_textblock #10
Největší bitvy posledních sto let. »Matin« podává tuto zajímavou statistiku o největších bitvách posledního sta let. Ztráty uvádí prý tak, jak od obou stran doznány byly- Počet Ztráty Bitvy Vítězi Přemožení Vítězi Přemož Slavkov . 70.000 84 000 13.000 26 000 4.000 27.000 Jena . . 40.000 70.000. 23 000 51..000 Moskva . 120 000 125. 000 Lipsko. . 300.000 171. 000 47 000 60.000 Watorloo . 116.000 78.000 22.000 29.000 Solferino . 124.000 163 000 15 000 22.000 Kr. Hradec 141.000 150 000 9.000 24.000 Gravelotte . 270 000 126.000 35.000 27 000 30 000 38 000 Sedan . . 190 000 124.000 Ljaojan . 145 000 140. 000 30.000 30.000
#11 alto_textblock #11
Volební ruch před doplňovacími vol- bami do sboru obecních staršich král. hlav. města Prahy. Schůze Klubu voličů novoměst- ských.
#12 alto_textblock #12
Velmi četným počtem voličů obeslána byla včerejší mimořádná valná hromada Klubu voličt novoměstských, svolaná do zahradního restau- rantu Choděrova za účelem rozhovoru o vý- znamu doplňovacích voleb do sboru obecních starších. Schůze, jíž předsedal starosta Klubu p. dr. Groš, zúčastnili se zejmena také obecn starší pp. Mellan, Schrötter, dr. Černohorský Chadima, Kreutzer, Havlíček, dr. Frič, Maděra. inž. Zvěřina, Kasalický, Koubek, Vaníček, posl Březnovský, Červený, Šule a Prášek. Zahájení rokování učinil předseda p. dr. Groš timto proslovením: Zahajuje mimořádnou valnou hro- madu našeho klubu, mám za svoji milou po- vinnost poděkovati vám všem přítomným za účastenství, jež projevujete při veškeré zevní činnosti klubovní a jež jste projevili tím, že jste se dostavili k tak důležitému jednání, jakým jest program schůze dnešní. Doplňovací volby do sboru obecních starších, jež dle zastaralého, stále ještě provisorního obecního řádu, konati sluší každého roku, shromáždily opětně naše řady i jest nám před početím volebního boje. jehož ani letos nebudeme ušetřeni, přehlédnouti svoje síly, uvědomiti si opětně svoje cíle a pře- zkoumati, zdali dosavadní postup náš byl správný. Referent o doplňovacích volbách podá vám obraz provedeného dosud jednání, jakož i toho, čeho
#13 alto_textblock #13
třeba jest, abychom i z těchto voleb vyšli jako vítězi, jakož toho zaslouží krásná myšlenka, jež byla příčinou založení tohoto nyní mohutného klubu a jež nás všechny přítomné shromáždila pod jeho praporem. (Souhlas.) Nestavíme nového programu pro muže svoj důvěry, jež vysíláme do správy naší veleobce. »Hajte jako dosud národní ráz našeho města. pečujte o jeho hospodářský rozvoj a zůstaňte věrnými těm ideám, pro něž jste posud s námi horovali« a jsme s vámi spokojeni. (Souhlas. Posavadní vaši zvolenci zúčastnili se obecních prací s plnou vervou a náležejí mezi nejlepšt pracovníky ve věcech obecních, nejeden důležitý návrh reformní vyšel z jejich řad a věnovali prospěchu obce a její správy mnozí z nich své nejlepší síly. (Souhlas.) Činnost jejich z valné části není vám neznámá a není snad příčiny pro niž byste se měli neb mohli domnívati, že se změní, když opětně je poctíte svou důvěrou (Výborně!) Přeji společné práci naší a výsledku voleb nejlepšího zdaru! (Hlučný souhlas). Obecní starší p. Ferd. Mellan promluvi potom o významu doplňovacích voleb a pravil Stojíme opětně před volbou do obecníh zastupitelstva a tu připadá klubu našemu úkol. kte ý poplatnictvo na něho vzneslo: připravit se k boji volebnímu. I letos tomuto úkolu plně dostojíme a povedeme voličstvo naše k osudí volebnímu s tím čistým štítem, s tím nezmě- něným programem, s jakým po více než 20 roků jsme vstupovali a také vítězili. Pohlížíme-l jen letmo, co se v Praze za tu dobu vykonalo musí i odpůrce náš doznati, že v krátké poměrně době naše královská Praha doznala na všech stranách utěšeného rozkvětu a že jest to výsledel nejen svorné součinnosti občanstva, ale i take zásluhou jeho zastupitelstva. My všichni i v do- bách těžkých dokázali, že lneme upřímnou láskou ke krásné naší metropoli a že jen jeji zdar a rozkvět na zřeteli máme a právě z toho důvodu musíme si přáti a také důrazně žádati, aby ke správě obce naší povoláni byli mužové, kteří svojí intelligencl, svými zkušenostmi a svým neochvějným vlastenectvím poskytují úplné záruky, že povedou Prahu na dosavadní šťastné dráze ke konečnému úspěchu a do řady měst světových! (Souhlas.) A jsou to úkoly veliké, jimž Praha dostáti musí. Jest vám však také povědomo, že splnění jich není tak snadné za nynějšího neutěšeného stavu, kdy potřeby obce pražské rostou a obci vládou i zemi stále nová břemena se ukládají a kde příjmy obecní ob- mezují se takřka jen na přirážky k daním státním. Uznáte, že jest zapotřebí velké obezřetnosti zkušenosti a prozíravosti, aby snad na poplst nietvo, berněmi přetížené, další nové přirážky nebyly uvalovány. (Tak jest!) A přece nám zbývá ještě mnoho vykonati, nejen co žádá zájem obecní, ale i ohled na to, že Praha mus zde státi jako maják, aby ukazovala cestu ostat- ním městům v království, aby byla v každém směru krásná a dokonalá. A to bude úkolem budoucích zástupeů, aby postupovali cestou do- savadní a rozhodovali o potřebách obecních dle jejich důležitosti, se zřetelem na finanční sil obce. (Souhlas.) Velké úkoly, ale i velké obět žádá doba budoucí a prolo také výbor Klubu uznal doporučiti vám i tentokráte do voleb vstoupit v dohodě se stranou národní při zachování dosavad- ního počtu svých zástupců, kteráž dohoda ve zdárném vývoji obce v posledních letech tak se byla osvědčila. (Souhlas.) Jen ten, jehož zrak zkalen jest osobní záští, moment tento nevidl neb viděti nechce, jen kritik, který vše pau šálně odsuzuje, nemůže význam ten posoudit Ono je ovšem pohodlnější kritisovati než praco vati. Bohužel, že kritické posudky bývají témět pravidelně rázu osobního, málo věcné. Vždy už teď i jinoši 20letí chtěji dávati směr komu nální politice, bez ostychu kárají, tepají a za sedají na soudnou stolici! (Tak jest !) Nedá se upřít, že něco otravného vis v tom českém vzduchu, vždyť hodinovou agitační řečí dá se odsoudit a zkritisovat celá dlouholetá činnost a práce. Jsem přesvědčen, že soudné voličstvo dá těmto krítikům nejlepší odpověd. jak to doposud každoročně činilo. (Hlučný sou- hlas.) Od voličstva ostatního pak jen žádáme. aby dříve, než vyřkne soud, uvážilo, co vše za smutných finančních poměrů v obci naší bylo vykonáno. Řsčník líčí na to úkoly, které v obe splněny a ty, které v brzku splněny mají bý a pokračuje: Kandidáti, kteří klubem naším byli vysíláni na radnici, měli vždy vůdčí snahu. aby ta staroslavná radnice byla vždy pojítkem našeho občanstva, aby do ní vcházel každý s důvěrou, že dle možnosti bude vyhověno jeho přáním, aby do ní vcházel jako pod svůj vlastní krov, mezi své, s upřímností a bez ostychu. Na radnici naší musí vládnouti v duchu českém pospolitá práce, která jistě ponese dobré ovoce (Souhlas.) O kandidátech našich, které vám k volbě doporučujeme, jsme přesvědčeni,že mají potřebné vlastnosti, aby vtiskli správě obecní ráz národní neoblomnosti, pravé pokro- kovosti, jakož i občanské ušlechtilosti a sprave dlnosti! (Hlučný souhlas.) Řečník potom promluvil o schopnosteel navržených kandidátů k volbám. Klub voličů no- voměstských doporučuje ze svého středu v druhém sboru pp. dra. Vojt. Friče, Václ. Práška a Josefa Šulce, ve sboru třetím pp. Václ. Březnovského, Jindř. Ha- vlíčka, Hynka Kreutzera a Jos. Šey da Kromě těch doporučují se dle dohodnutí kandi dáti staročeští a sice v prvním sboru pp- J. Jirousek, J. Novák, F. Motys, V. Romová- ček, A. Siřiště, dr. V. Srb a K. Stárka, ve sboru druhém pp. V. Pasovský, L. Peterka dr. J. Šupich. Řečník ke konci přečetl volebn provolání. Obecní starší p. Václav Prášek promlu vil o důležitých projektech obce pražské a po lemisoval s názory, pronesenými ve schůzi Novom. občanského klubu. Tam bylo řečeno že pánové chtějí bojovati proti kamarádství na radnici a sice nikoli z důvodů politických, nýbrž čistě hospodářských a proto že se spojili se všemi voliči bez ohledu na politické přesvědčení aby společně pracovali v rámci národní strany svobodomyslné. Což pak je možno, aby kandi dáti dr. Baxa a Sokol pracovali v tomto ráme na pražské radnici? Řečník popírá, že na rad nici panuje kamarádství, naopak, na radnici jes mnoho našich mužů, kteří ve věcech hospodář ských od nikoho se nedají zadržet! (Souhlas.
#14 alto_textblock #14
Na to hlasováno bylo o navrženýc kandidaturách, které byly jedno myslně schváleny. Obecní starší a poslanec pan Vácelau Březnovský (který dovršil dvacet let svého členství ve sboru obecních starších) vzpomenui toho, za jak těžkých okolnosti příslušníci strany svobodomyslné vstoupihi na radnici a vylíči zdatný postup této strany. Ačkoliv nemůže s nadehnouti pro kompromis, přece řečník schva- luje dohodu se stranou staročeskou, neboť po litická situace toho vyžaduje. Rozštěpení těchto dvou stran nejraději by uvítaly ony straničky, které za každou cenu chtějí se domoci mandátů. Podivno dosti, že klub, který se dovolává stále jména dra. Julia Grěgra a prohlašuje se z mladočeský, spojuje se najednou se stranou ra- dikální, která se k nám chová záludně a na sněmu přímo nepřátelsky! To je svobodomyslné jednání? Řečník kritisuje počínání radikálů. kteří se také prohlašují za ochránce živnostníků- Loní kandidovali také nejlepší své muže z řad živnostníků, ale živnostníci ti dostali nejméně hlasů. Z toho je patrno, že radikálové považuj- stav živnostenský za vhodný jen k tomu, aby je finančně zakládal k volební agitaci! K konci řečník vyslovuje tužbu, aby příslušníci strany svobodomyslné na radnici sloučili sev jeden mohutný celek. (Hlučný souhlas.) Kandidát třetího sboru pan Josef Šey zmínil se o tom, co o jeho kandidatuře promlu veno bylo v klubovní schůzi »u Štajgrů«. Tam dr. Baxa tvrdil, že jsem odvislý od žida. Pro hlašuji, že jsem počestným živnostníkem a že jím také zůstanu. Jsem daleko svědomitějším poctivějším než ten, který mně vytýká, že jsem odvislým od žida Rothbergra a zatím dr. Baxu sám koupil si od něho oblek! (Bouřlivá vese- lost !) Tak si počíná zástupce a ochránce ře- meslnictva a živnostnictva Magistrátní koncipista pan dr. Hell e rovněž reagoval na proslovení, učiněné ve schůz »u Štajgrů« a uvedl: Význam a účel voleb do sboru obecních starších nemůže a nesmí spočí- vati v tom, aby na jedné straně slibovaly se nedosažitelně výhody, zbytečná, na effekty vy počtená ochrana a obrana již dosti hájených zájmů té které třídy neb stavu, kdežto na druhé straně aby zcela beztrestně vrhaly se nejhorší a nejnižší urážky v tvář stavu jinému. Ve schůzi »u Štajgrů« jeden kandidát vystoupil jako hlasatel shnilých prý poměrů na radnici, stěžoval si, že střední stav nemá tam zastánía vypátral tu příčinu ve špatných poměrech na radnici a v korrupci úřadnictva. Od let padesá- tých neklesl dosud nikdo tak hluboko, aby po- dobným způsobem osočoval, paušálně podezři- val. Hrubou tuto urážku jménem veškerého úřadnictva obecního i státního se vší rozhod- ností odmítám! (Hlučný souhlas.) Řečník žádá předsedu pana dra. Groše, aby v této příčině učinil projev na ochranu cti a vážnosti úřad nictva. Předseda pan dr. Groš uvedl, že vyslovi soukromě přání přihlášeným řečníkům, aby opo menuli mlčením vše, co hanlivého bylo prone seno na schůzi »u Štajgrů«. Když však byí k tomu výslovně požádán, praví: Měl jsem již několikrát příležitost akcentovati, že stojí-li rad nice na dvou pevných sloupech, jest to samo- správa a její úřadnietvo. (Souhlas.) Považuji úřadnietvo obce pražské za výtečné, pilné a pracovité a svého úkolu sobě vědomé. Měl jsem příležitost sledovati činnost úřadnictva v nejtajnějších záležitostech obecních, kdy se jednalo o statisíce, a přesvědčil jsem se, že úřadnictvo je poctivé. Je tudíž hnusný zjev. používá li se k volební agitaci hesel, jimiž po- ctivost úřadnietva jest brána v pochybnost (Hlučný souhlas.) Pan Bureš vyslovil přání, aby pro příšt presidium podporovalo kandidaturu soukromých úřadníků. Ob. st. pan Vaníček na ochranu et kandidátů, napadených ve schůzi »u Štajgrů« pronesl zajímavé doklady a prohlásil, že kandi- dáti Klubu voličů novoměstských požívati budou všestranné naší úcty a vážnosti. (Výborně !) Vy týká se, že Praha jest přetížená dluhy a na druhé straně praví se, že Praha neprovádí velké své podniky. Kde však na to má bráti peníze Ovšem upozorněno, že by se mělo ušetřit na úřadnících. Tedy na těch, kteří mají málo kterým bychom měli vlastně přidati ! (Souhlas. Výtky podobné může pronášeti jen ten, kdo sle duje cíle osobní. My jsme uzavřeli dohodu. kterou okamžitě zrušíme, uvidíme-li, že strana. se kterou jsme ji uzavřeli, jakkoli by pokroku Prahy překážela. Doporučuje přistoupení k vol bám za heslem: Ve svornosti zdar a v nesvor nosti zmar! (Hlučný souhlas.) Pan prof. dr. Veselík projevil přání ve příčině školství vysokého, středního, obecného opatroven a jemu odpověděli pp. dr. Groš Sehrötter a Kasalický. Po poznámkách pp. dra. Nejedléh ryt. z Vysoké, Červinky a Kreutzera ukončil předseda p. dr. Groš schůzi s pro- jevem, aby voličstvo přístoupilo k volbám dle svého nejlepšího přesvědčení.
#15 alto_textblock #15
a
#16 alto_textblock #16
Občanský klub v Bubnech - Holsšovicích konal dne 21. října v hostinci „Na kovárně“ volič- skou schůzi, v níž představili se navržení kandidáti pro volby do sboru obecních starších. Schůze byl navštívena velice četně, účasť ra rokovámí živá. Schůzi zahájil vřelým proslovem předseda klubu pan architekt Fr. Mikš. Poukázal na velikou důležitos letošních voleb, vzhledem k vyskytnuvším se proti- kandidaturám a pak proto, že opětně mají býti zvo- leni mužové, kteří na radnici pražské se plnou měrou osvěděili. Jsou to pan stavitel Jan Seifert, nám starosty král. hlav, města Prahy a pan Václav War- važovský, továrník a místopředseda správní rady elektr. podniků. Udílí potom slovo panu J. Sei- fertovi Řečník stručně, ale přehledně líčí postup precí které Praha podniká a poukazuje k tomu, že i v vm části všestranně se pokračuje. Slibuje věnovati síly své rozkvětu VII. části a celé královské Prahy, čímž za bouřlivé pochvaly voličstva končí Potom chápe se slova p. Václav Warva ž ov- ský. Klade důraz na to, že vyšel jako kandidát živnostníků, jichž zájmy hájil a i na dále hájiti mín na pražské radnici — ovšem, všímaje si při tom tužeb veškerého ostatního občanstva. Řeč p. kandidáta odměněna byla hlučnou pochvalou. Kandidatura navržených pánů byla potom při jata jednomy slně, což i opačnou zkouškou zj
#17 alto_textblock #17
štěno bylo. — Pan místopředseda Václ. Vaňha udll slovo kandidátu pro II. sbor panu Janu Peškovi c k. knihovnímu. Vychází jako kandidát úřadnický, ale míní hájiti zájmy všech ostatních stavů; řečník vřele akcentuje svou touhu, aby mohl prací sve prospěti rozkvětu Prahy. Po čilé debatě, které se zúčastnili pp. Her ber- ger, učitel Paprstein, který současně ohlašuj svou protikandidaturu, prol. Sehmid!-Bea uch ez Havelka, řed. Rašín a John byla přijala kan- didatura p. Peška jednohlasně a schůze případnýn doslovem místopředsedy p. V. Vaňhy skončena.
#18 alto_textblock #18
Volební ruch v Praze —VIII. Ve chvíli vážné, kdy internacionální socinlui demokracie napíná potají všechny své síly, aby do- byla uprázdněných mandátů co sboru obecních slar- ších v Praze-VIII. pro kandidáty dra. Meisnen Schustra a Brodila, Občanský klub v Líbni svolal n 21. října schůzi voličskou, aby v ní po úradě s všemi důležitými korporacemi místními prohlásil svou jedinou to officiální národní kandidátní listinu. Schůze byla neobyčejně čelně navštívena příslnš- níky všech stavů, tak že útulný sál hotelu „u Deutschů“ byl zcela naplněn. Jednání za kandiduj- cího předsedu zahájil náměstek starosty archit. p. F Šafránek, jenž uvítav přečetné shromáždění, zejmen všechny čtyři dosavadní zástupce VIII. části, udělil ihned slovo zem. poslanci, řediteli p. Josefu Ma- cháčkovi. Týž v delší řeči vzpomínal historie poměrů za nichž se Libeň ku Praze připojila, načež delailně vylíčil snažení své v komisích, organisační. finanční a vodárenské a výklady své zakončil prohlá- šením, že skládá pro toto období mandát do sbor obecních starších v ruce voličstva a že přeje nástupcům všeho zdaru v dalším jednání ku prospěchu Libně. Hlučný zouhlar odměnil jeho poulavé vývody. Obecní starší p. Alois Pinz slovy upřímnýml probral postup svého konání v komisi hospodářské, školské a sadové a zakončil tvrzením, že slibu svému, pracovati vytrvale, poctivě a nezištně v prospěch VIII. části dostál. I jeho řeč byla přijata p- tleskem. Zem. posl. a měst. rada p. Fr. Filip výklady předešlých řečníků shrnul a doplnil. V řeči hodinu trvající pojednal zevrubně o školství libeňském a zdravotnictví, o komunikaci, c různých olázkách živ- nostenských a o námahách obecních slarších za VIII čásť na prospěch Libně i jejího poplatnictva všech stavů. Dlouhotrvající potlesk následoval po jeho řeči Naposled předseda klubu p. Vondřich odů- vodnil po neodvratné resignaci p. zem. posl. Macháčka svoji kandidaturu a prohlásil, že ve svorném šiku s oběma druhými zástupci chce ze všech sil jako prostý živnostník k dobru VIII. části pracovat. Pro- hlášení to bylo přijato velmi sympaticky, načež ná- městek starosty p. arch. Fr. Šafránek poděkovav zá- stupcům VIII. části za zajímavé výklady a za jich ne- úmornou a poctivou činnost, prohlásil kandidá tní l- stinu pro nastávající volby, listinu sdělanou po úra- dách se všemi stavy, se zřetelem ke všem současným poměrům a odpovídající petřebám stavovským jedinou to veřejnou národní listinu pro VIII. část. Kandidáty dle ní jsou: ve II. sboru p. Alois Pinz, soukromý úřadník; ve III. sboru pp. zem. poslanee Frant. Filip, restauratér a Vít Wondřich, majitel domu Sdělení své skončil míslopředsed- výzvou k svorné : jednotné volbě v zájmu VIII. části a boullivý potlesk byl výmluvným dokladem souhlasu všeho shromáždění. Zdařilá schůze potom skončila vřelým přáním všech účastníků po zdárném výsledku veby ve středu dne 26. října.
#19 alto_textblock #19
Denní zprávy.
#20 alto_textblock #20
— Německá argumentace. Jakýsi pan dr. Fischel v Brně namáhá se dokázati, že pan dv. rada Heidlemair měl pravdu, když před říšským soudem dokazoval, že Čechové vídeňšti nemají práva na české školy pro to, poněvadž v Dl- ních Rakousích není čeština jazykem u soudu přípustným. Aby to dokázal, cituje jmenovaný pán reskripť císaře Ferdinanda I. z roku 1555 v němž se nařizuje, že ve vnitřních zemích ra- kouských nikomu nemá býti dovoleno věsti spor v jazyku jiném, než v německém. Mimo to uvádi, že v roce 1704 bylo advokátům a pro- kuratorům přísně nařízeno, neužívati jiných ter- mínů právních, než německých, na nejvýše la- tinských, však v žádném případě vlašských neb francouzských. Z toho má býti vyvodéno, že jazyk český není dnes v Dol. Rakousích obvyklý a že tudíž zůstati musí české dítky vídeňské bez vyučování v řeči mateřské. Vídeňské listy, citujíce tato »sensační« odhalení páně Fischlova, chtějí patrně pomoci slavnému říšskému tribunálu z poněkud nepříjemné situace, do níž se byl dostal ná- sledkem stížnosti 3000 českých rodičů víden- ských. Nevíme sice, jak dopadne v ponděli v této věci rozsudek říšského soudu, ale víme tolik, že mezi poměry v polovině století šest- náctého a poměry na počátku století dvacátéh je jakýsi rozdíl. Tehdy nalezalo se toto králov- ství se svým českým obyvatelstvem s vnitřními zeměmi rakouskými v prosté unii personální následkem toho nebylo naprosto příčiny nějaké, dbáti v zemích těch práv jazyka, jímž mluvilo obyvatelstvo ve státě jiném, dnes ale pomě mezi zeměmi českými a vnitrorakouskými »upraven« byl — nikoli naším příčiněním a po právu — centralistickou ústavou, platnou pr celý stát a vyvozujíli naši odpůrci z okolnost té při každé přiležitosti důvody na naši národní škodu, musí býti nám také dovoleno vyvozovati z ní argumenty na náš prospěch. A ku podivu, že Němci, aby křivdu obhájili, dovolávají se »starých, plesnivých, vývojem ně- kolika věků dávno již odbytých špargalů« — jak vždycky tvrdí, když my jsme tak směli rekla- movat právo své ze pravoplatných starých a star- ších smluv. Ku podivu, že pojednou má plati nařízení Ferdinanda I. z roku 1555, však ž za nic pokládá se reskript císaře Ferdinandav. z 9. dubna 1848, jemuž nejvyšším soudem před pěti léty teprve byla přiznána platnost - kona. To by ovšem byla velmi pohodln methoda uznávati z právních instrumentů to c odpůrcům našim jde pod nos, ignorovati al a popírati platnost všeho toho, co svědčí pro právo naše. Jaká je ostatně z pravidla německá odpověď i odpověď instancí, jichž se z pravidla v zápasu za své právo dovoláváme? Jaké jest stanovisko, jež při tom tyto instane zaujímají? Stanovisko potře by. A proč zapírají toto své stanovisko, proč zejmena tak čini ministerstvo vyučování v otázce, o niž tu jde? Jak se poměry změnily a zároveň taktika odpůrců našich práv. Kdykol jsme se dovolávali starých listin a smluv, pa-