#1
alto_textblock
#1
Strana 6.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
2 ledna 1908. Císlo2
#4
alto_textblock
#4
tnické, v tom směru dalo by se u nás ještě velmi
mnoho vykonati.
Ku předním největším závodům polygrafickým
u nás náleží Česká grafická akc. společ. „Unie“
která jest největším závodem toho druhu v zemích
koruny české „Unie“ trvá již osmý rok, její akciový
kapitál činí 1.750.000 korun a činila průměrná divi-
denda ročně 20 korun. Závody „Unie“, v nichž za-
městnáno již na 500 personálu, stále se rozšiřují
letošním rckem postavila „Unie“ na pozemcích při
svém reprodukčním ústavě novou rozsáhlou tříp-
trovou budovu, nejmoderněji zařízenou pro svcu
knihtiskárnu a nakladatelství. Závody „Unie“ zabý-
vaji se všemi obory umění polygrafického, zejména
má „Unie“ největší chemigrafii v zemích koruny če-
ské. Další význačné české závody pro průmysl poly-
grafický jsou: V. Neubert na Smíchově a Ví
Pick a synové na Smíchově, k nimž druží se velká
česká firma chemigrafická Husník a Häusle
v Žižkově, jejíž dlouholeté působení získalo jí jména
firmy prvého řádu. Také tyto firmy vykazují v mi
— ka.
nulém roce pozoruhodný pokrok.
#5
alto_textblock
#5
C. r. ANT. NYDRLE
#6
alto_textblock
#6
Lihovarství zemědělské i průmy
slové.
#7
alto_textblock
#7
Stoupající vlna zemědělské i průmyslové
konjunktury v roce 1907 vynesla na svůj vrch
i lihovarství, jež spojujíc úzce obě ty
veliké skupiny výrobní na poli a v továrně
v obou směrech mohlo těžiti z několika
příznivých, navzájem se doplňujících událostí.
K osvětlení výrobních poměrů saháme
po úřadních datech z Předlitavska za poslední
kampaň od 1. září 1906 do 31. srpna 1907,
která sice úplně se nekryje s kalendářním
rokem právě uplynulým, o němž celoroční pře
hlídku zde máme vykonati, ale vystihujíc spo
lehlivě osm měsíců našeho zpravodajského ob
dobí a doplněna jsouc výsledky předešlé kam
paně i tržní statistikou za poslední čtyři měsíce
podává zaokrouhlený obraz lihovarského prů
myslu na prahu roku nového.
V královstvích a zemích na říšské radě
zastoupených vkročili jsme do kampaně 190
až 1907 se zásobou 264.206 hl alkoholu, jen
o něco menší než rok přod tím. Soubor něko-
lika zvýšených položek výdajných absor-
boval do 31. srpna 1907 onen přebytek až na
180.000 hl, strávil tedy z obvyklého stocku
alkoholového 84.000 hl a byl hlavní příčinou
nepolevujícího zpevnění cen lihových na sklonku
roku minulého. Zvláštní náhodou shoduje s
toto minus s úbytkem výroby, podrobené dani
spotřební.
V kampani 1905-6 vyrobeno 1,609 211 hl
»» 19067
„
1,525 934
v posledním roce výrobním méně o 83.277 hl
alkoholu, kteréžto množství scházelo v době o
dno 1. září 1907 nikoliv snad jen následkem
menší výroby, ale náhodným vyrovnáním zvýše-
ných položek spotřebních.
Plastičtěji vystoupí tylo rozdíly seřaděním
hlavních pramenů odbytových v obou předchá-
zejících kampaních a vyjádřením všech výdajo
v hektolitrech alkoholu:
Výrobní rok V kamp. 1905.
Druk
1906/7 proti roku min.
1905/6
spotřeby
lihoviny . . . 1,001.907 1,028.444 + 26.537
29.253
44!
26.699
ocet . . . .
+ 26.09
konlingent . . 1,031.501 1,057.69
+ 30.710
6.141
36.851
lihoviny . . .
+ 10.374
273.875
denaturace . . 263. 501
— 75 199
193.747
268.916
export . .
exkontingent . 538. 588
souhrn . . . 1,570.189 1,562.170 — 8.019
(kont. a exkont.)
Vůči nepočítané zde výtratě výrobní,
skladní, dopravní a rafinační, která obnáší kolem
30.000 heklolitrů a dochází vyčíslení v rozdílu
mezi skutečnou a knihovní zásobou, celoroční
úbytek 8019 hektolitrů alkoholu nemění mnoho
na celkovém schodku asi 84.000 hektolitrů, jenž
nemoha při nekorigovaných dosud zásobách před
čtyřmi měsíei prozatímně zjištěných definitivně
zde býti uveden, obnáší bezmála právě tolik, o
výroba v posledním roce poklesla.
Probíráme zde jen lihovary podléhající kon-
sumní daní z lihu, poněvadž produkčn
dani podrobená výroba ostatních menších pod-
niků lihovarských (palfren slivovice a tak zv
kotlových pálenek vůbec), činí v různých kořal
kách ročně pouze 15—20.000 hl. alkoholu a tudíž
na váhu nepadá. Ale země koruny uherské pů-
sobí touto drobnou, tam mnohem vydatnější vý
robou někdy velmi citelně na pitnou spotřebu
jihu u nás, stlačujíce ji pravidelně za hojné
úrody švestek v Zalitavsku silnějším k nám pří-
vozem lihovin, produkčně jen nepatrně zdaně-
ných. Na podzim r. 1906 bylo tomu naopak:
levně vyrobená slivovice byla od nás vyvážena
do Uher a tato újma na domácím alkoholu byla
ještě zvýšena naprostou naší neúrodou švestek
r. 1907. Tento zdánlivě nepatrný moment spolu-
působil též při trvalém narůstání cen lihových.
Ku přípravě lihovin (obyčejných kořalek,
likérů, extraktů) a léků bylo v posledním roce
zdaněno o 57.247 hl. alkoholu více, k čemuž
nejvíce přispěla skrovná výroba kotlových pále-
nek před i za Litavou, jejichž úbytek musil být
nahrazen z tak zv. konsumních lihovarů. Tím
aspoň jednou zřetelně bylo prokázáno, jak důle-
žitou souřadnicí při vytváření cenové křivky jest
přezíraná dosud přímá výroba kořalek v pálen-
kách kotlových, která u nás, jak již bylo řečeno.
číselně nikdy mnoho neznamenala, ale z Uher
množstvím až 100.000 hl. dosahujícím naše ceny
rdousila a zhusta o nich rozhodovala. Ani v ra-
kousko uherském vyrovnání nebyla tomuto zhoub-
nému vlivu věnována náležitá pozornost, ačkoliv
invase laciných lihovin uherských z kampaně 1905
až 1906 byla ještě v čerstvé paměti a podobný
úkaz častěji by mohl se opakovati. Řešení této
otázky bylo právě tak důležito, jako zaveden
možnost korektur kontingentovaných a přece
o prvou není vyrovnáním ani zdaleka tak po-
staráno jak o měnivou úpravu celkového kontin-
gentu alkoholového.
Kdežto roku 1905/6 bylo o vyšší sazbě
110 K zdaněno jen 6141 hl. alkoholu, stouplo
v následujícím roce zdaňování exkontingentu na
36851 hl, čímž přibyl státní pokladně ne-
čekaný přijem 737.020 K. O tuto zásluhu děli
se dva činitelé: příznivé rozpětí cen kontingentu
a exkontingentu vlivem trhu světového a snaha
domácích rafinérů po částečné aspoň emancipaci
od sdružovaného kontingentu zemědělského. Toto
úsilí jmenovitě vzplanulo v prvních dvou měsí-
cích běžící kampaně, kdy 27.630 hl alkoholu
pro pilnou spotřebu bylo vzato — a o 20 k
výše zdaněno! — z exkontingentu, aby snad
proveden byl důkaz, že kontingent není takovou
#8
alto_textblock
#8
504.47
#9
alto_textblock
#9
— 34. 115
#10
alto_textblock
#10
výsadou pro konsum, jak hospodářské lihovary
na tom si zakládají.
Ale onen pokus, provedený několika chy-
trými a neústupnými hlavami, selhal nadobro
potrestá citelně své původce, kteří donuceni
jsouce již ke kapitulaci, pozdě ovšem nahlížejí.
že sami se připravili o slušné množství stále
cennějšího exkontingentu, jež s nebývalým pro-
spěchem mohlo býti exportováno neb denaturo-
váno a teď po celý rok jim scházeti bude. Po-
tvrzuje se tím dávné rčení, že proti proudu
těžko plovati, a plyne z toho nové poučení, že
tvrdohlavost není výhradou lebek českých.
K vývozu nadvýroby přes hranice říšské
nebyla nikdy tak lákavá příležitost, jako v po-
slední kampani. Hamburský záznam přestoupil
30 marek, pařížský záznam dostoupil 40 franků
a tyto dva majáky světového trhu lihového
marně k sobě vábí naše exportéry. Jestliže již
roku předešlého vývoz z Předlitavska poklesl
75.199 hl, bude lelos schodek ještě větší. Pa-
sivnost exportní bilance proti jiným létům jest
sice značně vyššími cenami částečně paralyso
vána, ale zůstane vždy přiznáním málomocnosti,
že za tak příznivych okolností export lihu ra-
kouského nevzmohl se ani na to množství, jež
zpravidla do ciziny odsunováno bylo a to s vět-
ším nákladem výrobním a za nižší ceny
světové.
Spotřeba kontingentovaného nezdaněného
lihu k výrobě octa, jež dříve při lacinější su-
rovině exkontingentní činila ročně 40.000 bl.
ustálila se a také v posledních dvou letech s ne-
patrným rozdílem udržela se na 30.000 hl alko-
holu na důkaz, že lihovému octářství valně s
nevede a že v soutěži s tresti oetovou z desti-
lace dříví křečovitě musí se namáhati, aby ještě
více nepokleslo. Octáren ubývá, ba i větší pod
niky zanikají.
Záchranu může přivoditi jen zvrácení ne
blahého ustanovení z r. 1898, když by totiž
na ocet zase brán byl lih exkontingentní jako
po deset let před tím.
Odhližíme-li od kontingentu na ocet zpotře-
bovaného, vyčíslíme pitnou spotřebu alkoholu
sečtením obou množství pro lihoviny po 90
110 K zdaněných. Proti úhrnnému, jestě rok
platnému kontingentu 1,017.000 hl alkoholu,
jenž onu pitnou spotřebu přibližně má vystiho-
vati, dopočítáme se r. 1905/6 — 1,008.048
h! čili o 8952 hl méně, v posledním pak roce
1906/7 1,065295 hl čili o 48.295 h l více,
tedy za dva roky průměrného zvýšení 48.295
— 8952 = 39.343 hl čili ročně skoroo
20.000 hl alkoholu více, o kleréžto množství
příští souhrn kontingentní měl by zvětšen býti,
aby odpovídal skutečnému konsumu lihovin.
V rakousko-uherském vyrovnání byla sta-
novena jiná formule, totiž průměr dvouleté spo
třeby kontingentu vůbec (tedy nejen na lihoviny,
nýbrž i na ocet); tímto postupem dospěli by
chom k číslu ještě vyšáímu 27.649 b
(1,031.601 + 1,057.697 = 1,044. 649
#11
alto_textblock
#11
1,044.649 — 1,017.000 = 27 649) a kdyby
chom připočítali exkontingentní alkohol na liho
viny zdaněný, vyšla by o 49.145 hl vělší po-
třeba kontingentu.
Vzhledem k labilnosti dat spotřebních ne
půjde se zajisté s korekturou kontingentu tak
daleko a zůstane snad při původním úmyslu
vlády, zvýšiti předlitavský kontingent jeno
20.000 hl, aby nově zřízených 70 lihovarů ze-
mědělských dostalo as po 300 hl, na ostatníeh
kontingentech individuálných nemusilo ničeho
býti měněno a ono celkové, mírné zvýšení kořa-
lečnímu konsumu a lihovým cenám příliš ne-
škodilo.
Potěšitelným jest přírostek 10.374 hl ve
spotřebě lihu denaturovaného k účelům techni-
ckým (k pálení a osvětlování, pro živnostníky.
v továrnách chemických atd)
Poněvadž však z Uher bylo k nám v dena-
turovaném lihu přiveženo o 23 700 hl alkoholu
více než v tomtéž druhu tam vyveženo, stoupla
u nás v jediněm roce tato spotřeba o 34.000 h
a učinila denaturaci nejvýnosnějším způsobem
zužitkování lihu exkontingentního, za nějž vy-
získá se aspoň čistých 43 K při ceně 50 K za
lih denaturovaný. Denaturace lihu zůstává vý-
hradnou doménou lihovarů průmyslových, a ml-
chání všeobecného prostředku denaturačního jest
právem několika málo firem; již po několik let
bylo zemědělským lihovarům vřele doporučováno,
aby denaturace se ujaly a exkontigentní svou
výrobu tímto způsobem lépe zpeněžily. Spíše
však tam dochází ke zpracování lihu na ko-
řalky než ku přirozenějšímu denaturování, vý-
nosnému zejmena při skrovném kontingentu.
Ceny kontingentovaného lihu ne-
vymrštily se do výše dočasným snad vzpruže-
ním více méně náhodným, nýbrž soustavně zve-
daly se vytrvalým tlakem několika mocných
faktorů od měsíce k měsíci až k vrcholnému
v Praze záznamu 60 K, ve Vídni o 2 K vyš-
šímu, jímž končí rok 1907 a s neochabujíeí
pevností jest zahajován rok nový.
Přese všechny emancipační snahy zeměděl
ských lihovarů českých, aby jejich výrobek oce-
ňován byl v přirozeném středisku a shromaž
dišti, v Praze, průmyslovým lihovarům a ra
fineriím lépe se zamlouvá lihová bursa víde
ská, dle jejíž záznamů podnes většina lihu se
prodává.
Z těchto záznamů vybíráme střední hod-
noty obou sloupců: peníze a zboží, a uvádíme
v korunách průměrné ceny měsíčn í pro celý
rok 1907:
leden 40 12, únor 42.18, březen 43.79,
duben 45.69, květen 48 95, červen 56 63, čer-
venec 57.39, srpen 58 51, září 60.43, říjen
61.76, listopad 62 08, prosinec 62.19.
(Dokončení.)
#12
alto_textblock
#12
Ze světových trhů obilních.
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
T. Počasí bylo v minulém týdnu převahou mí-
né, z části deštivě. Bylo by již na čase, aby obil
dostalo se sněhové pokrývky, aby mrazy mu neuško-
dily. Na jihovýchodě Evropy nastaly již mrazy baz
sněhu a podobné zprávy docházejí i z Ruska. Na zá-
padě Evropy jsou poměry podobné, jako u nás. V do-
brém stavu jsou pole ve Francii, která má i na
příští sklizeň nejlepší vyhlídky. Z Argentiny došla
zpráva, že po přerušení sklizně dešti jest přívoz opět
bohatší. Deště sklizni neuškodily. Zprávy z Indie
a Australie nezní jednolně, doplňují se však. Z Indie
oznámeny deště, avšak sever trpí ještě suchem
proto v Australii učiněny nákupy pro indický účel
Australie sama očekává značný pokles výnosu. Vy-
vozní přebytek bude činiti asi 4—5 mil. hl oproti
loňskému 12—14 mil. bl.
#13
alto_textblock
#13
Další průběh obchodu na svěfovém trhu bude
se říditi dle toho, potrva-li neobyčejně velký vývoz
z Ameriky, resp. budou-li překonány obtíže trhu
peněz. Potrvají-li značné vývozy ze Severní Ameriky
tak dlouho, až laplatské státy počnou se svými zá-
silkami, jsou oblíže zásobování pro tuto kampaň pře-
konány, což bude platiti zvláště tenkráte, nenastane-l
v Evropě zhoršení vyhlídek sklizňových. Ke konei
kampaně jscu domácí dovozy vždy ochotnější, oče-
kává-li se dobrá sklizeň. Prozatím vývozy z Ame-
riky jsou rekerdní. Skorem 21/4 mil. hl. pšenice vy-
vezeno v minulém týdnu. Poněvadž ostatní vývozní
země měly menší sklizně, zasláno pro Evropu dosud
pouze 64 mil. hl. oproti 70.5 mil. hl v roce minulém
V uplynulém týdnu svátečním byly obraty n
Bursách nepatrné. Příznivě působily na tendenci
pouze zprávy z Argentiny. Když tam bylo deštivo
byla laplatská nabídka zdrželivější, smýšlení přízni-
vější a kursy poněkud zpevnily. Když však nabídk
argentinských vývozců stala se ochotnější, znovu po-
volily. Nový York znamená ke konci na úrovní pře-
cházejícího týdne. Znamenána byla pšenice pohotová
107/%—108; na květen 113°/2—114; na červenee
106*/%—107 mar
V Anglii řídily se trhy americkou lendencl.
Na francouzských bursách, které obchodovaly
jen po tři dny, byl obchod nepatrný. Nabídka pře-
važovala a poněvadž vyhlídky na přístí sklizně jsou
dobré, povolily kursy. Paříž znamenala dodávku na
leden-duben 23.15—22.95, na březen-červen 236
až 23.45 fr.
V Německu projevováno málo Eoupěchtivosti
poněvadž potřeba ke svátkům byla již uhražena. Po-
kles nabídky nezpůsobil proto zpevnění. Berlín zna-
menal pšenici na červenec 224.50—223.25 mar.
Na našich trzich vyčkává se k větším obchodům
vyjasnění tržní situace. Nechuť k obchodům jest všal
následek vysokých cen, kleré nezdají se býti sklizňo
vými poměry plně cprávněny a zdají se býti vyvo
lány zdrželivostí producentů. Obchod, klerý jinak při
podobných situacích mohl by dovozem cizího zboží
přispěti značně k správnému tvoření cen, vidí se být
vysokými cly ve své činnosti obmezován a vyčkává
rovněž, jako konsum. Pohotové zboží bylo následkem
malé poptávky o 5—10 hal. levněji nabízeno, zůstal
však nepovšimnuto, poněvadž slevy neposlačovaly
Lhůty byly v Pešti následkem příznivého počasí pre
podzimní selbu ochablé. Znamenána byla pšenice n
duben 13.30—13.20, na říjen 11.17—11.—
Vývin cen na trhu žita ukazuje nejlépe,ž
lelos rozhoduje spekulativní činnost producentů. Zdo
chybělo nejdéle nabídky, ceny dosáhly výše jak
v nouzovém roce, když však počal se vypláceti do
voz, byla domácí nabídka rychle povolnější a lev
nější, Ceny poklesly. Nyní přestal se opěl vyplácet
dovoz. V Pešti znamenalo žilo na duben 12.14 a
11.96, na říjen 9.94—9.75. Berlín zůstal uhájen, po
něvadz jest oblížno, kupovati žito z Ruska Berlín
znamenal na červenec 210—211..25 mar.
Na trhu ovsa zmenšuje mírně počasí poplávk
konsumu. Poptávka proto silně povolila. Poněvadž
majitelé nenaléhají na obchod, oslabily ceny jer
málo. Berlín zramenal na květen 176.50—176 5
mar., Pešť na duben 8.50—8.44.
Letošní světová sklizeň kukuřice činí 1122
mil, hl oproti 1303.7 v roce minulém a 1183 mil h
v r 1905. Nejvělší úbytek má Argentina se sklizn
35 mil. hl proti 58 resp. 46.5 mil. hl, pak Bulhar-
sko, Srbsko, Rusko a Turecko, kdežto u nás, ve
Španělsku a ve Francii byly sklizně dobré. Severn
Amerika měla při výnosu 872.5 mil. hl pouze prů-
měrnou sklizeň. Obchod s novou kukuřicí jest ještě
málo rozvinut a poněvadž zásoby starého zboží jsou
skcrem vyčerpány, měl Nový York smýšlení pevné
a sice na květen 667/2—68/4, na červenec 67x/4 cenlu.
V Berlíně byl trh stálý a končí záznamem 150 ma
oproti 149.75 mar. před týdnem. U nás nemůže s
obchod řádně rozvinouti pro obtíže dopravní.
V Pešti znamenáno na květen 7.37—7.31.
Odbyt mouky není příznivý. Potřeba ke svát-
kům kryta hlavně ze starých uzávěrek. Nové konsu
odmítá, poněvadž zdají se mu požadavky mlýnů v-
sokými. I odbyt imavých mouk povolil a počínají se
z nich tvolit zásoby. Smýšlení pro krmnou mouku
a otruby jost chabé. Na trzích zahraničních nebylo
stýšlaní jednotno Nový York znamenal stále 4.60
dol. ze Spring Wliral Clears. V Anglii jen s náma-
hou ceny uhájeny. Paříž byla povolná. Fleurs de
Paris znamenána na leden-duben 30 80—30.35, na
květen-červen 31.10—30.70 fr.
#14
alto_textblock
#14
Z trhů peněžních. Nároky na cedulové ban-
ky ke konci roku byly veliké. Příbližné zprávy
máme zatím jen o banee rak.-uherské
říšské německé. Ve Vídni eskontováno během
posledních dvou dnů směnek za 38 mil., v Pešt
za 34 mil. K. V r. 1906 vykazoval poslední pro
sinec zdaněný oběh bankovek 130 mil. K, v roce
minulém zdaněná cirkulace byla asi podstatně
vyšší. Na Říšskou banku v Berlíně či-
něny nebývalé nároky lombardní, takže účet
lombardu vykáže fenomenální vzestup. Také
směnečná podání byla velká, takže se počítá
s oběhem zdaněných bankovek na 700 mil. mk.
— Velké nákupy zlata v posledních dnech se
strany Banky anglické sesilují očekávání,
že banka již dnes ve čtvrtek sníží úrokovou
sazbu.
Z pražského trhu obilního. Předvčerejší burse
měla chabý průběh a podléhala vlivu z Pešti ozná-
mených poklesů cen pšenice a žita. Koupěchlivos
pro pšenici jest ochromena, přece však mohly se po-
slední ceny slabě uhájiti. Majitelé nenaléhají příli
na prodej, poněvadž ceny pšenice nepoklesly v Pešt
tak jako cony žita. Úřadní záznam 11.95—12.50 z
77—81 kg nebyl změněn. Značně nepříznivější byl
situace trhu žila. Po dosavadní živosti není stopy
obchod jest velmi obmezen, smýšlení jest velmni cha-
bé. Na počátku bursy došlo k několika obratům p
cenách o 15—20 hal. levnějších, pak drobily se ceny
dále, a když odpoledne oznámen pokles v Pešti
30 hal., oznámeny obchody za ceny o 30—35 hal
nižší. Za těchto okolností byly ceny velmi rozdílny
a znamenáno z Prahy 11.60—11.90, z Milevska 11.35
Malšic 11.15, Pacova 11.20, Vlašimi 11.35—11.5
76 kg z Rakovníka 11.75, Benešova 11.50—11.60
Votic 11.40—11.50, Bystřice 11.50, Golč. Jeníkova
1125, Leštiné 11.25, Heřmanic-Sedlce 11.60. V ob-
chodě s ječmenem chybí jakákoli podnikavost, vývo
jest nečinný, dle zpráv z ciziny zdá se býti málo
vyhlidek na zlepšení, pokud není plavba znovu zahá-
jena. Z Prahy znamenáno merkantil 8.90—9.05, střed
ní 9.10—9.20, primu a výběr až 9.60, ze Zákolan
9.15—9.40, Vrbné 9.20—9.40, Nymburka 8.90—9.20
. Brodu 9.10—9.35, Pardubic 8.90—9.10, Hospo
zína 9.35, Oužic 9.15, Bystřice 8.75, Volic 8.70—8. 80
Benešova 8.75—8.95, Tábora 8.85—9.25. Oves čini
výjimku, ceny docílily při slabé nabídce zvýšen
o 5—10 hal, a trh končil za zpevněné tendence
Z Prahy bylo placeno 8.10—8.30, ze Slaného 8.35
Bystřice 7.90, Votic 7.95, Sudoměřic 7.85, N. Cerekve
7.75, Tábora 7.85—8.—, Leštiné 7.65, Golč. Jenikov
7.70. Po kukuřici jest malý kupní zájem při mírném
obratu placena z Vídně 7.50. Víka znamenala nezmě
něně z Prahy 9.10—9..30. Také pro mák se tržní si
tuace nezlepšila, při malé tržbě bylo lze docíliti 37—
38 K z Prahy. Pevné smýšlení v obchodě s červeným
jetelem se udrželo, nabídka nestačí poplávce, kupe
byli nuceni povoliti zvýšení o 1—2 K za 50 kg. Star
zboží znamenalo 35—63, nové 70—92 za 50 kg
Ostatní druhy jetele v cenách nezměněny při klidném
smýšlení. Krmná mouka a otruby jsou z Pešti na-
bízeny za nižší ceny a také u nás ztratily úplni
dřívější pevné smýšlení.
Finanční hospodářsiví státní v r. 1907. O výš
loňských přebytků ve financích státních nelze si uči-
miti dosud spolehlivějšího úsudku. Přes to však lze
míti za to, že přebytky loňské budou mnohem niž š
než v r. 1906. Přímé daně vynesly prý — cilu
jeme „Frmdbl.“ — jen asi o 5—6 mil. K více než
v r. 1906; nepřímé dávky částečně vykázaly
nepříznivější výsledky než v r. 1906, ale speciálně
výnos daně z kořalky značně stoupl. U stát
ních podniků, zvláště drah, vzestup hrubýci
příjmů stále potrval, současně však vzrostly i výdaje
U monopolu tabákového lze počílati s příjmen
asi 246 mil. K proti 241 mil. K v r. 1906.
Výroba surového železa va Spoj. stálech. C
do výroby surového železa dosáhla v r. 1907 Uni
rekerdu. Ještě přede dvěma měsíci převládal názor
že roční produkce dosáhne cifry 27 milionů tun oprot
#15
alto_textblock
#15
95.3 mil. tun v r. 1906. Od té doby však následken
finanční krise nastal neobyčejně prudký pokles vý
roby v železářském průmyslu, tak že již v listopadu
vyrobeno o 300.000 tun méně než v témže měsíe
1906. Následující cifry znamenají výrobu v jedno-
tlivých měsících od ledna do listopedu (v tunách)
1906
2,068.983
1,904.032
2,165.632
2,073.222
2,098.746
1,990.733
2,013.402
1,927.496
1,976.692
2,196.808
2.187.665
22,.597. 411
thrnem . . 24,079. 496
Výroba v prosinci činila nejvýše 1,250.000 tun oprol
2,236.153 tun v roce minulém, t. j. poklesla oprot
říjnu skorem na polovinu. Následkem toho bude
činiti celková výroba surového železa v roce 1907
25,329.426 tun čili, připočtemeli výrobek při dře-
věném uhlí 25,829.426 tun oproti 25,307.191 tun
v roce 1906. V r. 1905 činila výroba 22,922.300 tun
v r. 1904: 16,497.033 tun, r. 1903: 18,009.252 tun
1902: 17,821.301 tun a r. 1896: 8,623.127 tun
Za deset let výroba se tedy ztrojnásobila. V lednu
1908 poklesne výroba asi na nejnižší úroveň od
1904.
Rak.-uh. kartel suporfosfálový, jenž koncen
1907 vypršel, byl po dlouhém a obtížném vyjedná-
vání za dosavadních podnínek o 5 let prodloužen.
Z outsiderů nepřistoupil nově ke kartelu žádný
Na trati společnosti slální dráhy mezi Vidní
Podmokly byly v posledních dnech opětně se svo-
lením gener. inspekce odstraněny některé signály
k pomalé jízdě, tak že jich ze 138 do dneška zrušeno
již 113. O zrušení dalších 7 signálů se právě jedná
tak že v celku zůstane nyní v platnosti již jen 18 ta-
kových signálů.
Nové zvýšení cen cukerních. Komitét rafinerií
usnesl se vzhledem k opětně stouplým cenám suro-
vého cukru zvýšiti cenu rafinády pro domácí odbyt
pro zbylé joště neprodané množství z poslední pe-
riody liberační o 12 kor. Ceny zní nyní na 711/2 K
z továrny, jak jsme již sdělili, 72 K franko Praha
a 721/2 K franko Vídeň. Toto zvýšení má pro prvou
ruku význam jen nominální, ježto všechny mafineri
asi celou poslední kvotu uvolněnou již umístily. N
novou liberaci se zatím nepomýšlí.
Výslodky plavebních společnosti v r. 1907. Jak
v odborných kruzích se praví, nelze rok 1907 označiti
jalo příznivý pro paroplavební společnosti. Vysoké
ceny uhlí a jiných materialit, zdražení všech potravin
a spojené s tím zvýšení služného a mezd všech slu
žebních kalegorií u plavebních společností, to všecko
působilo nepříznivě na výsledky těchto podniků. P
tom ještě tu a tam vypukající konkurenční boje zne-
možnily docela využitkovati lepší konjunkturu do-
pravní. Pokud se týče rakouské plavby a v první
řadě rak. Lloydu, lze již dnes říci, že minulý rok
nepřinesl jim alespoň nepříznivý výsledek. Ačkoliv
rak. Lloyd trpěl také uvedenými okolnostmi, přece
prospělo mu, že mohl vypustiti svě pasivní linie.
východoafrickou a syrsko-koramanskou; že prove-
dená reorganisace přivodila značné zlevnění režie
umožnila účelné využití loďstva. Zákon o premiích
na stavbu lodí mohl dosud pro krátkost doby mále
působiti a za letošní rok nebude asi žádná premi
vyplacena. Po vybudování nových loděnic v Men-
Ialcone a San Rocce se tyte poměry zajisté změní.
Stabilimento tecnico zabýval se letos pouze stavbou
válečných lodí, při čemž práce trpěla zdlouhavým
dodáváním materiálu domácími ocelárnami. Lloydový
arsenal dodal pro vlastní potřebu vedle několika men-
ších lodí tři velké parníky s nosností úhrnem as
20.000 tun.
Návrat vystěkovalců z Ameriky. V poslednícl
lýdnech mluví se mnoho o hromadném návratu v
stěhovalců z Ameriky, ktarý vyvolán byl krisí ta-
mější, resp. způsobeným jí všeobecným obmezováním
průmyslové výroby. Udávány při tom cifry, klene
vzbuzovaly dojem, jakoby byl nastal skutečný útěl
vystěhovalců z Ameriky, vystěhovalců, kteří připra-
veni za ocenánem o chleba, vracejí se do vlasti bez
prostředků, aby zde přeplnili trh práce svou nabíd-
kou. Jak dovozuje nynií orgán brémských rejdařo
jsou tyto zprávy značně přehnány. V každém roce
vracejí se tisíce vystěhovalců před Vánocemi z Ameriky
domů, aby svátky ztrávili mezi svými a aby mrtvějš
zimní měsíce přestáli v levných poměrech domova
Mimo to není také správným názor, že většina vra-
cejících se vystěhovalců jest úplně ochuzena. Pravý
opak jest pravdou, neboť v Americe jest střádán
u dělníka pro doby horší skutečně vžitým zvykem
Co pak se počtu vracejicích se vystěhovalců týče.
byly udávané cifry namnoze značně přehnány. Mlu
vilo se o půl milionu vracejících se dělníků a tento
proud neměl brzy ustati. Dle úřadní americké stati-
stiky činil počet navrátivších se vystěhovalců od1
ledna do 5. prosince 1907 483.442, do 7. listopadu
vrátilo se 363.778, takže v listopadu opustilo Ame-
riku asi 120.000 osob. Statistika k 10. říjnu udává
počet 313.705 vrátivších se, k 5. září 258.268, z če-
hož vysvitá, že v září vrátilo se asi 55,000, v říjnu
50,000 osob. Celkem činí počet vrátivších se od po-
čátku září do počátku prosince asi 225.000. V roce
1906 činil počet vrátivších se vystěhovalců do 5. září
198.297 t. j. asi o 60.000 méně, než v téže době roku
1907: do 5. prosince 1906 stoupla cifra na 315.706
t. j. o 167.736 méně než v roce 1907. Ostatně v po-
sledních týdnech prosince proud vracejících se
ochabl, což orgán rejdařů vysvětluje tim, že vystě-
hovalcům jedná se namnoze o to, aby Vánoce ztrá-
vili v kruhu rodiny a příbuzných, Ač tedy údaje zde
reprodukované značně opravují zprávy, které o vra-
cení se vystěhovalců byly šířeny, přece je zřejmo,
že v Americe není práce již tak hledána, jako dříve.
Oproti roku 1906 návrat vystěhovalců v posledních
Iech měsících vzrostl asi o 100.000 — není to cifra
přílišná, ale je přece důležitým symplomem
Nedoslatek železničních vagonů. V souvislosti
s touto dobatou pojednáno bylo též o akci spolku pro
průmysl cukrovarnický. V Čechách pro odklizení ne-
dostalku nákladních vagonů, při čemž bylo zdůvod-
něno, aby tato snaha nesla se též k tomu, by dobo
vykládací jednestranně od správy drah na 6 hodin
zkrácená byla opět přiměřeně upravena, an akc. cu-
krovary zvláště při zavádění nových typů vagon--
vých o nosnosti až 200 metr. centů nemohou na-
prosto jí zachovati v době přejímání řepy. V téte
plíčině byla odhlasována tato resoluce: Akciové cu-
krovary v král. českém upozorňují se tímto, aby do-
lazníky, zaslaně výborem spolku pro průmysl cukro-
varnický v Čechách, týkající se nedostalku vagonů
neprodleně vyplnily, při čemž zejména zvláštní zku-
šenosti a stesky jednotlivých továren buďtež uve-
deny. Akční komitě akciových cukrovarů se zmoe
ňuje, by vhodným způsobem na místech kompetent
ních k tomu působilo, by tyto nepřístojnosti, průmys
cukerní zvláště v domě kampaně citelně postihující
bezodkladně byly odklizeny.
Dohoda rakonských a německých železáren
Před nedávnem bylo oznámeno, že dohoda o vzá-
jemné ochraně odbytu, uzavřená mezi rakouskými
a hornoslezskými železárnami, vyprší koncem r. 1907
a že jedná se o její prodloužení. Rakouské železárny
mají ještě jednu dohodu s německým železá řským
průmyslem, a sice s důsseldorfským svazem oceláren
která platí ještě na několik let a která uvolňuje ně-
meckým železárnám konkurenci železničním mate
riálem, polotovary a nosiči. Dohoda s hornoslezskými
podniky týká se však všech výrobků železářského
průmyslu. Prodloužení její naráží na obtíže proto, že
homoslezské podniky nejsou samy sjednoceny. Jed-
ná se nyní o dohodu mezi nimi a až bude docílena.
bude i úmluva s rakouskými železárnami prodlou
#16
alto_textblock
#16
1907
2,205.40
2,045.069
tn
2,225.175
2.219. 242
2.295.505
2,234 375
2,255.66
2.250.410
2,183.487
2,336.972
1.828.125
#18
alto_textblock
#18
sr e
o
#20
alto_textblock
#20
vel
#21
alto_textblock
#21
žena.
#22
alto_textblock
#22
Trhy na zboží.
#23
alto_textblock
#23
Kovy.
z. V Praze, 1. ledna. Londýnský záznam stříbra
ze dne 31. pros. 1907 činil 24.87 penny za stand. unci,
při současném kursu londýnské devisy K 241 30,
činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 86.92. M ě
čilská pevná, pohotová 62.— liber šterl., na tř
měsíce 62.75 lib. šterl. — Cín pevný, pohotový
123.50 liber šlerl., na 3 měsíce 124.50 liber šterl.
Olovo pevné, španělské 141/2, anglické 143/% liben
šterl. — Zinek klidný, obyčejné známky 19.50 lib
šterl., zvláštní známky 207/2 lib. šterl. — R tu ť 825
lib. šterl.
#24
alto_textblock
#24
O osnově nového řádu stavebního.
(Z přednášky arch. Ant. Balšánka v pracovní tech-
nické komisi klubu nár. strany svobodomyslné.)
III.
Poněvadž není časově možno veškerá usta-
novení kriticky probírati, všimněme si stručně
oněch, která vykazují oproti st. ř. závažnější
změny
Část I.
1. Přehledné plány v měřiiku
1:7200 zříditi se mají pro obce, Velkou Prahu
tvořící, nejdéle ve 2 létech.
Dle § 3. obsahovati mají:
1. plochy zastavitelné a nezastavitelné;
2. označení 3 pásem stavebních, způsob
a účel zastavění jednotlivých pásem;
3. hlavní komunikace;
4. přesné výšky důležitých bodů
§ 4. Zastupitelstva jednotlivých obef mohou
podati stavebnímu sboru (§ 175.) ná-
vrhy pro vypracování přehledného plánu.
Slavební sbor opatří sdělání přehledného
plánu; zejména náleží mu vypsati na vypraco-
vání přehledných plánů veřejný konkursa
rozhodnouti o došlých návrzích po vyslechnutí
znalecké poroty, kterou sám zvolí.
2. Upravovací plány.
§ 5. Upravovací plány jednotlivých obel
zřídí se v měřitku 1: 720 ve 2 dílech: první
obsahuje vše, co jest nad zemí, druhý pod
zemí; v oddílu A vypočteno vše, co obsahovati
má jako evidenění plán polohy, v oddílu
B jako plán regulační a to:
1. úpravu dosavadních a budoucích částl
obce, zřízení komuníkací, náměstí a sadů ;
2. pásma slavební, způsob zastavení a vy-
značení míst pro veřejné budovy. Také ustano-
vení přípustných výšek se žádá;
3. navržení čáry uliční i stavebn
(rozlišují se proti nynějšímu řádu stav.).
§ 6. nařizuje, aby dokonale vyhověno bylo
zájmům veřejným, zejména potřebám komuni-
kace, ohledům zdravotním, včasnému opatření
míst pro nová náměstí, sady a budovy veřejné,
požadavkům estetickým, zvláště zachování staro-
bylých památek a starého rázu jednotlivých
částí obce, zejměna i v půdorysu veřejných
prostranství, jakož i zachování starých a zjed-
nání nových zajímavých prospektů. Také budiž
co nejvíce omezena jednotvárnost při každé
úpravě obce, zejména vhodným střídáním ulie
přímých, lomených a křivých.
§ 8. Stavební pásma.
I. souvislé zastavění v čáře uliční,
II.,
» se zahrádkami na-
před i v zadu, nebo domy rodinné a vily
(volná soustava),
III. domy od sebe oddělené v zahradách.
(Není dosti precisováno.)
§ 9. Plány upravovací buďtež vypracovány
nejděle za 6 roků od schválení přehledného
plánu
§ 13. a buďlež opatřeny vysvětlivkami
odůvodňovací zprávou. Bližší ustanovení o sdě-
lání a úpravě jich vydá zemský výbor.
Veškerá tuto citovaná ustanovení jsou
vlastně zákonitým rámcem pro rozšíření a za-
atavění Velké Prahy, vystihujíeí správni
všecky její potřeby a požadavky.
Že pořízením jednotného přehled-
ného plánu dosavadní zlořády pustošení a
hyzdění pražského okolí pominou, leží na bíle-
dni. Celá mizerie stavu nynějšího vlastně spo-
čívá v tom, že nemůžeme se na jednotný plán
zmoci; tím též pominou rozpory mezi hmot-
nými zájmy jednotlivých obcí.
Zdálo by se zvláštním, že opatření plánu
přehledného náleží stavebnímlu sboru.
Vidím i v tom, že Z. V. správně a bystře
postihl nynější situaci.
Kdyby Velká Praha tvořila skutečný, jedi-
ný správaí celek, bylo by ustanovení toto
nepochybně znělo zcela jinak, ježto opatření
plánu přehledného pro jednu obec by jistě ne-
činilo zvláštních obtíží.
Za dnešních poměrů však, kde sloučen
předměstí pražských s Prahou snad se nedočká-
me, aspoň ne v dozírné době, a sloučení obcl
venkovských taktéž nedá se očekávati na ráz.
jest to zajisté jediný možný prostředek, v krátké
době k určitému cíli dojíti.
Námitka, že jest to snad obmezováním
samosprávy, nebyla by správná, jelikož sta-
vební sbor sestávati má z delegát
všech zůčastněných obcí, který m
zároveň býti druhou instancí sta-
vební.
Také veškerá ustanovení, týkající se plánů
upravovacích, jednotlivými obcemi pořizova-
ných, dlužno vítati, ježto obsahují veškeré dosa-
vadní zkušenosti o výstavbě měst.
Novým jest odd. B. 3., odlišující čáry
uliční od stav ebních, zajisté se zřete-
lem na různost pásem. V § 6. spatřujeme pak
zákonitou ochranu starého rázu a starých pa-
mátek při sdělávání plánů upravovacích. Moment
ostetický akcentován tu neobyčejně důrazně
postaven na roveň ostatním zájmům veřejným.
Důležité jest ustanovení § 8. o pásm ech
stavebních.
Zajímavo jest, co konstatuje důvodová zprá-
va Z. V., že totiž již při sdělávání nynějšího řádu
stavebního hleděno bylo o zřízení pásem staveb
ních, že k němu však pro odpor obcí předměst-
ských a též vlády, která v něm spatřovala obme-
zení práva vlastnického, nedošlo.
Praví se tam dále: Neníť správno a radno,
aby pro všechny části města platila stejná usta-
novení; ve starších částech nutno míti zřetel na
dosavadní poměry, na cenu pozemků a proto
musí tu býti dovoleno využitkovati je více, než
tam, kde se počíná zastavovati.
#25
alto_textblock
#25
Porovnáme-li poměry jinde a u nás, se-
známe, že třeba jest mnoho doháněti; z me-
škáno bylo mnoho, mnoho též zka-
ženo v ohledu zdravotním i estetickém, avšak
vždy lépe jest i pozdě činiti opatření, než ne-
činiti ničeho.
Nelze ovšem žádati ve velkém městě, aby
volná soustava byla všude prováděna, ale tolik
lze žádati od zákonodárství, aby poskytlo mož-
nost, by i ve větších městech a v blízkém jich
okolí nemajetné nebo nebohaté vrstvy obyvatel-
stva mohly si opatřiti takové byty, které ve zdra-
votním ohledu lépe vyhovují, než jak docíliti se
dá za nynějších poměrů — — — — a dále
shledáváme nutnost nápravy, aby zvláště
upravovacími plány zamezena byla možnost vy-