#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
Zemědělstv
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#4
alto_textblock
#4
Průmysl
#5
alto_textblock
#5
Pinančniotvá
#6
alto_textblock
#6
Příloha „Národních Listů“ k číslu 2. ze dne 2. ledna 1908.
#7
alto_textblock
#7
Dr. PETR ČECH
Pojišťování.
Rok od roku mohutní rozvoj a význam
pojišťování, jež stalo se důležitou složkou ve-
škerého hospodářského života, zvláště pak bez-
pečným průvodcem hospodářské podnikavosti
pružinou pronikavého sociálního pokroku. Fi-
nanční jeho síla nespočívá dnes toliko v jeho
národohospodářskě funkci, nahrazovati, tvořiti
množiti hodnoty peněžné, nýbrž i v nutném
soustředění bohatých finančních prostředků, jež
úkolu tomu mají sloužiti.
V tomto posledním směru vykazují bilance
rakousko-uherských pojišťoven úctyhodné cifry.
Tyto ústavy vstupovaly do roku 1907 s úhrn-
nými aktivy téměr 11 miliardy korun, jež
uloženy byly více než 50 procenty v cenných
papírech, as 20 proc. v hypotékách, as 7 proc.
v nemovitostech, týmž dílem v bankovních ho-
tovostech, co do zůstatku pak v běžných účtech
a jiných hodnotách. Z cenných papírů zaujímaji
jako hodnoty ukládací první místo zástavní listy,
na druhém místě jsou státní papíry, za nimiž
následují zemské a komunální papíry. Uvážíme-li,
že jméní pojíšťovnami spravované ročně musí
vzrůstati, ježto v první řadě premiové reservy
životních pojišťoven, které zabírají Iví podil na
úhrnném jmění, ročně narůstají v poměru s
závazky převzatými, vzpomeneme-li dále, že
každoroční kapitálový přírůstek, jenž na př.
v roce 1906 činil přes 90 milionů K, hledá
svého uložení, tu nemůžeme přehlédnouti, že
pojišťovny svým finančním hospodářstvím vlivně
zasahují do trhu peněžního a jeho moderních
útvarů úvěrových. Období vysokého úroku peněz
jest pro nové hotovosti na prospěch pojišťovnám
hlavně životním, jichž sazby i premiové reservy
počítány jsou na podkladě 4proc., neb i 3
procentního zúročení. Za to velmi značné účetní
ztráty přivodl pojišťovnám nízký kurs cenných
papírů, jež tvoří, jak uvedeno, polovinu jich
veškerých hodnoť majetkových.
V jednotlivých odborech pojišťovacích utváři
se průběh různě. V pojištění požárním, jehož
risiko pohybuje se v mezích, celkem konstant-
ních, bude průběh roku 1907 asi normální
Normální ráz jest však charakterisován převeli-
kým počtem škod, jichž z nedostatku účinných.
požárně policejních opatření, následkem vzrůsta-
jícího nebezpečí požárního i nemravné speku-
lace nikterak neubývá. Nebylo ovšem osudných
otřesů, jak v roce 1906 v San Francisku, ač-
koliv i letos zemětřesení v Kingstonu, hl. městě
Jamaiky značné ztráty přinese pojišťovnám, tam
pracujícím. Pojištění vůbec není s to, aby mohlo
převzíti záruku za náhrada škod katastrofalních,
jako jsou zemětřesení, povodně, škody lavinami
způsobené a j. Nieměně nepodařilo se dosud —
jak dokazuje katastrofa ve Francisku a v dů
sledku jejím podniknutá srovnávací práce Mni
chovské zajišťovny — požárním pojišťovnám
jednotně a přesně vyloučiti v pojišťovacích pod-
mínkách povinnost k náhradě škod, vznikajícíeh
při zemětřeseních. V roce 1906 přijaly rakouské
požární pojišťovny bruto přes 165 milionů kor.
premie, z níž zbyl jim čistý zisk 61 milionu
korun. Vše ostatní spotřebeno bylo na náhradu
škod, vlastní zajištění a výlohy správní.
Krupobitní pojištění v Čechách.
jehož výsledky bývají směrodatnými pro posou-
zení krupobitního obchodu rakouského, mělo
opět nešťastný rok. V tomto pojišťovacím odboru
závisí škody na klimatických, zeměpisných i kul-
turních poměrech půdy zcela neznámým pomě-
rem, ponechávajíce pojišťovatele s jeho statisti-
ckými výpočty a rozpočty úplně na holičkách.
Kromě toho i výše celkové pojištěné hodnoty
přijatých premil není stálá a mění se každo-
ročně, ponejvíce dle frekvence krupobitní v roce
předcházejícím, která stupůuje neb umenšuje
obavy hospodářovy před novým krupobitím
řídi jeho rozhodnul!: pojistit se či nikoliv.
V roce 1907 likvidováno u největší krupobitní
pojišťovny v Čechách 1.412 milionu korun škod
za 1.011 milionu přijatých bruto premil. Ve-
škeré pojištěné škody krupobitní v Čechách roku
1907 lze odhadovati obnosem přes 5 milionů
korun oproti přijaté premii 4 mil. korun; správní
výlohy pojišťoven obnášejí nad to kol 0.8 mi
lionu korun. Kritickými dny byly 29. a 30
červen, zvláště pak 6. srpen; na Moravě 24
a 27. kvělen.
Přes to důrazněji než kdy jindy pronikla
v Čechách, částečně i na Moravě, tohoto roku
snaha po pozemětění pojištění krupobit-
ního, jež pojišťovacímu obchodu v Čechách při
poměrně vysokých sazbách přivodilo v letec
1890—1906 213 milionu korun ztráty, i po po-
zemšlění pojištění požárního, jež v posledníeh
15 letech nedovedlo rozsáhlému obchodu akcio-
vých společností poskytnouti více zisku než prů-
měrně něco málo přes 39 přijalých premil.
Bohužel řeší se otázka pozemšténí více poli
tickými hesly a pochybnými theoriemi o »no-
vých« neb »rostoucích« úkolech státu a země
než z opravdového porozumění a zájmu o věc,
jehož nebylo nikdy na zbyt.
Situace pojištění přepravního (trans-
portního), provozovaného v Rakousku toliko
akciovými ústavy, není záviděníhodna. Docilené
zisky jsou více než v nepoměru k rísiku a při-
jaté premii. Obnášelť v r. 1906 zisk z úhrnné
brutopremie přes 18 milionů korun toliko
kol 240 tisíc korun. Předcházející léta jsou pak
veskrz nepřízniva. Příznivějším jest poměr př-
soukromém pojištění úrazovém a pojištění
povinného ručení, jež z úhrnné brutoi
premie 22 milionů korun mohlo v témž roce
vykázati získ přes 1 milion korun. V Uhrách
vstoupil 1. červencem t. r. v platnost zákon
o dělnickém úrazovém pojištění. V přechodní
době přejímá stát uherský všechny tam trvající
kolektivní pojišťovací smlouvy úrazové osob po-
vinnosti pojistné podlehajících; smlouvy takové
na dále nesmějí býti uzavírány soukromými po-
jišťovnami. Vedlejší pojišťovací odvětví (škod
krádeží, vloupáním, vodovodových, poškození
strojů a j.) jsou jen nepatrnou měrou záčast-
něny na obrovských obchodních obratech po-
#8
alto_textblock
#8
jišťoven. Zajišťovny utrpěly katastrofou
v San Francisku těžké ztráty, jež toliko průbě-
hem příznívé doby bude jim lze odčiniti.
Nejúspěšnějším průkopníkem myšlenky po-
jišťovací jest pojištění ž ivotní, jež v posled-
ních letech dospělo v Rakousku k netušenému
rozvoji. Přirostek produkce nových pojištění
obnášel v roce 1906 přes 600 mil. korun, stav
kapitálových pojištění koncem téhož roku vyka-
zuje závratnou cifru 3 855 miliardy korun.
Splatno se stalo 84 milionů kapitálů, na pre-
milch přijato 168 milionů korun, z nichž 74
miliony plynuly jako přírostek do premiové
reservy.
Není pochyby, že nová pojištění, v roee
1907 uzavřená, četnými miliony rozhojní stav
již pojištěných kapitálů. Než doba vysoké kon-
junktury průmyslové a citelné peněžní tísně pro-
jeví i zde své účinky; pojištění kapitálů men-
ších (do 5000 K) nebude nedostatek, kdežto
větších bude po skrovnu. Některé životní poji-
šťovny poskytly toho roku svým pojištěncům
bezplatně nových cenných výhod v pojišťova-
eích podminkách (ve příčině nařikatelnosti, zá-
niku pojištění, volby povolání atd.) — jaksi
anticipando osnově zákona o pojišťovací smlouvě.
V zápětí zákona o pensích soukromého úřad-
nictva a ustanovení jeho § 66. o tak zv. ná-
hradních smlouvách připravují se životní poji-
šťovny horlivě i k tomuto pensijnímu pojišťo-
vání. Jako vynikající událost v oboru statistiky
pojišťovací, jež životnímu pojišťování rakou-
skému prokáže cenné služby, lze označiti zkon-
cování prací k vydání rakouských úmrtních ta-
bulek, jež zaměstnávaly po 5 let zvláštní re-
dakční komitét. Až dosud byly podkladem ra-
kouských tarifů životních úmrtní tabulky 17
anglických společností aneb Brune-Fischerovy.
Domácího statistického materiálu nebylo. Nové
tabulky, jež berou v okruh svého pozorování
všechna rak. pojištění od 1. ledna 1876 do
31. prosince 1900, tedy plných 25 let, a jed-
notné určení míry úrokové, přizpůsobené oče-
kávanému budoucímu výnosu hodnot ukládacích,
dají spolehlivý matematický podklad přišíím
úpravám tarifovým. O provedení úmrtních ta-
bulek, jakož i o podnět myšlenky zasloužil se
v první řadě vl. r. dr. Blaschke z poj, departe-
mentu min. vnitra.
Rentabilita všech odvětví pojišťo-
vacích v r. 1906 obnáší 3.33 procenta z čisté
roční premie.
Novou epochu v pojišťování soukromém za-
hajuje letos zákonodárství rakouské. Po-
dobně jako v Německu a ve Švýcarsku bude
v brzku zaměstnávati naše zákonodárné sbory
vládní osnova zákona o pojišťovaci smlouvé.
před několika dny panské sněmovně předložená.
Také dosavadní ministerské nařizení z r. 1896
(dozorčí pojišťovací regulativ) má býti nahraženo
zákonem o ústavech pojišťovaeích, jehož osnova
jest již rovněž vypracována. »Lidovému« parla-
mentu bylo tedy zůstaveno rozhodnouti o ste-
žejních, dlouho pohřešovaných zákonech pojišťo-
vacích. Čtyři paragrafy občanského zákonao
pojišťovací smlouvě dávno již nedovedly obsáh-
nouti právní poměry a zvláštnosti provozování
pojišťovacího a tak staly se pojišťovací pod-
mínky pojišťoven téměř výhradným zdrojem
práva onoho. Původní osnova o pojišťovaei
smlouvě vnikla již roku 1905 do veřejnosti
dosáhla teprve změnami, na základě poznámek
rakousko-uherského svazu pojišťoven vládou v ní
provedenými, nynějšího znění. Obsahuje mnoho
závazných ustanovení (o vzniku smlouvy, o ztrátě
nároků na náhradu a j.) tam, kde dřive vůle
stran, resp. pojišťovaci podminky výlučně roz-
hodovaly, ohraničuje dosah spolučinnosti jed-
natele při pojišťovacích smlouvách a v druhém
svém zvláštním díle podrobně jedná o pojišto-
vání životním. Zákonná úprava pojišťovacího po-
měru tvořiti bude součástku reformních zákonů
ve příčině i jiných partií občanského zákona
(poručenství, práva dědického a j.).
Znovu chystaná osnova zákona o nekalé
soutěži, zvláště paragrafy jednající o reklamním
klamu, snižování podniků konkurenci, zasáhne
svou platností v případě uzákonění též podniky
pojišťovací resp. její orgány. Osnova zákona
o ručení automobilistů, ve formě starou posla-
neckou sněmovnou přijaté, panské sněmovně
předložená, zostřuje hojnou měrou povinné
ručení automobilistů oproti dosavadním vše-
obecným zákonným normám a jako zákon ne
bude bez účinku na rozvoj dotyčného pojišťo
vacího odvětvl.
Co do organisace státního dohledu lze za-
znamenati pověsti, dle nichž nově zřízenému
ministerstvu praci — dosud bez působnosti —
mají býti přivtéleny oba pojišťovací, depariementy
ministerstva vnitra.
Svým mezinárodním významem spěje
pojišťování k unifikaci zásad pojišť. práva
techniky a neschází snab, jež vývin tento pod-
porují. V mezinárodních spolcích (tak v středo-
evropském hospodářském spolku) i na mezi
národních sjezdech pojišťovacích, z nichž nej-
bližší bude se konati v r. 1909 — jako první
v Rakousku — ve Vídni, idea zmezinárodněn
usilovně se propsguje.
#9
alto_textblock
#9
V. KRÁL
#10
alto_textblock
#10
Spořitelny.
#11
alto_textblock
#11
Kdybychom posuzovali výsledky našich spo-
řitelen dle toho, kolik budou moci z přebytků
správního roku 1907 věnovati účelům všeobecně
prospěšným, dospěli bychom patrně k úsudku
ne právě potěšitelnému. Kriterion takové bylo
by však příliš jednostranné a tudíž nesprávné,
neboť význam spořitelnictví pro hospodářský
náš život vyšinul se daleko z mezí, jež mu spoři-
telním regulativem byly vytčeny, totiž z mezí
ústavů dobročinných. Ostatně menší zisky, jež
volká čásť spořitelen našich asi vykáže a tudíž
i menší míra dotací obcím, nemají příčinu svoji
ani ve špatnějším hospodaření spořitelen, ani
v klesnutí důvěry obecenstva ve spořitelny.
nýbrž příčina jest čistě formální, pokles kursů
#12
alto_textblock
#12
cenných papírů a okolnost, že spořitelny svými
stanovami jsou nuceny bilancovati své cenné
papíry kursem posledního dne v roce, čímž lo-
tošního roku za nízkého stavu kursů vykáží
ztráty kursovní, utrpěné účetně, nikoliv však
fakticky. Ovšem vyrovnávati tyto účetní a vlast-
ně jen domnělé ztráty účtem ze ztráty a zisku
fondu spořitelního, není tak nezvratným pra-
vidlem theorie, jež by nepřipouštělo odchylek.
ale zdá se, že většina spořitelen tak bilancovati
bude, aby se vyhnula výtkám zeměpanského
dozoru.
Abstrahujeme-li od ztrát více méně jen
účetních, jež spořitelny utrpěly v bilanci roku
1907 při cenných papírech, můžeme rok tento
čestně řaditi po bok letům předcházejícím, jež
značila blahodárný rozvoj českého
spořitelnictví. V kritické době, kterou
prožíval trh peněžní, spořitelny obstály čest-
ně. Všeobecné nářky v kruzích spořitelních, že
letošním rokem mnoho vkladů odplynulo do
bank, netřeba pojímati tak tragicky, porovná-
váme-li ovšem kusé zatím, ale přece aspoň
zhruba správné výkazy o vkladech spořitelních
z let 1906 a 1907. Tu shledáme, že i r. 1906
byly měsíce (jako v letech předcházejících), kdy
sumárně bylo v českých spořitelnách více
vkladů vybráno, než vloženo, tak jako to pozo-
rujeme v r. 1907 v měsících červenci, srpnu
a záři, tyto úbytky však vyváží přírostky vkla-
dové v měsících ostatních. A že mnohý vklad
spořitelní odplynul letošního roku z tresorů spo-
řitelních do tresorů bankovních, tomu diviti se
nelze. Intensivní přičinlivost, se kterou r. 1907
banky i od soukromníků vklady akvirovaly, ne-
mohla zůstati bez následků a jest to jen znám
kou opravdu nedobytných kořenů spořitelnictv
že usilovná práce bankovní v roku právě uply-
nulém jen tak poměrně málo vkladů ze spoři-
telen převedla.
Vkladovými úbytky trpěly především ústav
velké, které jen po dlouhých odkladech od-
hodlaly se aspoň poněkud přizzpůsobiti se po-
měrům peněžního trhu; o jedné zkušenosti však
opětně se pořitelny velké i malé přesvědčily,
že nejlepším, protože nejstálejším jest pro spo-
řitelny vkladatel malý. Jest konečně dobře, že
váha tohoto v praxi už tolikráte osvědčeného
principu znovu se uplatnila, neboť může míti
dobrý vliv na program mnohého ústavu.
Úroková mira ze vkladů pohybo-
vala se zacatkem roku u velkých spořitelen po
4%, u prostředních a menších ústavů shledáme
se s procentem vyšším, totiž 4%, během roku
nikoliv nějakým společným postupem, ale oje-
diněle zvyšovaly spořitelny úrokovou sazbu
o 146, některé ponechávají si toto zvýšení na
začátek r. 1908. V celku obnáší koncem roku
1907 spořitelní sazba úrpková ze vkladů 47% až
41%. Sazba 412% také u některých spořitelen
se vyskytující atří spíše k lokálním zvlášt.
nostem.
Se zvýšením úroků vkladov,ch ovšem skore
nerozlučně jest spojeno zvýšení úroků ze zá-
půjček hypotekárních a uváží-li se vý-
znam spořitelen na poli hypotekárního úvěru
bude míti toto zvýšení dosti citelný vliv na ho-
spodářské naše těleso.
Živě staraly se spořitelny o povzbu zo-
vání ducha spořivosti v nejširších vrst-
vách lidu, plníce tak ideální svoje poslání. Pro-
spekty, brožurami, letáky vybízely spořitelny
široké vrstvy lidu ke spořivosti, poukazujíce při
tom účelně na bezpečí spořitelních vkladů.
v oběh uváděny desetihaléřové stvrzenky (zvlá-
ště mezi mládeží školní osvědčené) střadanky.
knížky dárkové, některé spořitelny podělily
školní mládež vkladními knížkami, aby tak po-
ložily základ k dalšímu spoření. Začátkem roku
založená „Jednota českých střádalů
podporovala a doplňovala dobře agitaci mezi
drobným lidem, aby šetrněji nakládal s vyděla-
nými groši. Konkurs na leták o spořivosti, který
vypsala spořitelna městská v Pardubicích, ne-
měl bohužel výsledku.
Svaz českých spořitelen, v němž
až na malé výjimky soustředěny jsou veškeré
české spořitelny v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku, které dobrovolně se podrobily nepřed-
vídané, odborné revisi, prohloubil svou činnost
v tom směru, že poskytl stípendia pro rovisory
svazové k cestám po Německu, aby tam studo-
vali německo-říšské spořitelnictví, jež v mnohě
příčině předčí spořitelnictví rakouské. Výsledky
takových cest mohou jen zúrodniti snahy če-
ského spořitelnictví a přispěti k odborné jeho
vyspělosti. Též 2. vyd. Kettnerova díla „Zařl-
zení a práce ve spořitelně“, k němuž Svaz při-
stupuje, jest potěšitolným zjevem na poli če-
ského spořitelnictví, jež dopracovává se k žá-
doucímu jednotnému účtování na základě nej-
lepších a revisím nejpřístupnějších účtovacích
formulářů. Na tom však Svaz českých spořitelen
nepřestává, rozhodl se vydati k jubilejní výstavě
Obchodní a živnostenské kmory důkladné dílo
o českém spořitelníctví, jež vzbuzuje
už napřed zvědavost kruhů odborných, které
spoléhají, že v něm na základě nepředpojatém,
spravedlivém aspoň některé pověstné vývody
prof. Rauchberga doznají žádoucí korektury.
Téže korporaci přísluší značná čásť zásluhy o
snahy, vedoucí k uplatnění českého živlu ve
správé rakousko-uherské banky.
Zákon konversní, který začátkem
roku byl vydán, úzce se dolýká spořitelen,
škoda, že vydán byl v době, kdy poměry hypote
kárního obchodu utvářily se ve formy praktické
mu jeho využití málo příznivé.
Též zákon ocheku pozoruhodně by s
dotýkal spořitelen, žel že dosud zájem pro prak
tické jeho upotřebení nenalezl v našich ústavech
dosti půdy.
Předloha vládní o umísťování sirotčích
peněz ve spořitelnách jest opět důka-
zem, že vláda, ač zjevně nerada, přece jen tla-
kem okolností musí aspoň částečně vyhověti
oprávněným nárokům. Lze doufati, že i otázka
břemena daňověho v brzku bude při-
znivě upravena.
O přízni vlády ke spořitelnám — vyjma
státní spořitemu poštovní — nelze ovšem mlu-
#13
alto_textblock
#13
viti. Není ani třeba rozepisovati se o hrozícím
nebezpeči společenstevní pokladny, není třeba
zmiňovati se o konkurenci sirotčích pokladen
atd., stačí jen všimnouti si blíže, jakým způsa-
bem zemské vlády chápají a vykonávají
svůj zeměpanský dozor nad spořitelnami. O ně-
jakých vyšších stanoviskách, o nějakém vyšším
zájmu nezdá se býti ani potuchy, byrokratické
lpění na mrtvé liteře, dusení každého obchod-
ního rozvoje, potlačování každé snahy po po-
kroku, po lepším, zdají se býti principy, jež
ovládají zvláště III. departement pražského
místodržilelství. Vymyká se z rámce tohoto pře-
hledu, podávati k tomu doklady, jen nutno ještě
v zájmu spravedlnosti příznati, že z našich ko-
runních zemí jest to zemská vláda slezská, která
pokud se týče dozoru nad spořitelnami, zdá se
chápati úkol svůj poněkud jinak, než by jej chá-
pal každý policejní inspektor. V této věci přáli
bychom si, aby rakouské úřady, které tak rády
odkoukávají často jen povrchnosti z říše, po-
všimnuly si ducha, jaký panuje v Německu. Oe
moderněji a řekněme duchaplněji chápe a vyko-
nává vládní dozor nad spořitelnami úřad pruský
než úřad rakouský!
Sít českých spořitelen rozšířena v r. 1907
opět o nové ústavy; tak vešly v život ko-
munální spořitelny v Bělé u Bezděza
v Blatné, pak ve Vsetině a Žďáru n
Moravě. Máme tudíž koncem roku českých po-
řitelen v království českém 105, v markrabství
moravském 49, ve vévodství slezském 3, tedy
úhrnem 157 spořitelen. V některých městechse
o zřízení spořitelen jedná. Že zřizování českých
spořitelen i v místech, kde prosperitu snadno
lze dokázati, naráží u vládních instancí na zná-
mou už neochotu, netřeba zvláště připomínati
Významné jubileum slavila v r. 1907 spo-
řitelna plzeňská, nejstarší spořitelna česká
a druhá spořitelna pokud se týče výše vkladů,
totiž paměť svého padesátiletého založení. Z
dobu svého působení věnovale spořitelna tato
k účelům všeužitečným a dobročinným neméně
než 1,622.262 K. Spořitelna v Chrudim
jediná z českých spořitelen snaží se řešiti re-
formu bytovou stavbou dělnických domků, které
prodává jen za náhradu vlastních nákladů. Spo-
řitelna král. města Mladé Boleslav ě usne-
sla se z ročních přebytků přispívati k starob-
nímu opatření chovanců městského sirotčince.
Upravení služebních poměrů úřadnictva
okresního a obecního, pak zákon, který upravil
pensijní zajištění úřadnictva soukromého, zavdá
snad podnět i českým spořitelnám ku pronika-
vému řešení otázky úřadnické a to jak
po stránce kvalifikace úřadnictva, tak i po
stránce úpravy poměrů právních a požitkových.
Spořitelny české spravovaly koncem r.1906
obnos 707,255.768 K úspor českého lidu. Cifra
tato, která během r. 1907 ještě vzrostla, mluví
příliš zřetelně a netřeba vůči ní dovozovati, že
spořitelnictví české zasluhuje nejpečlivější po-
zornosti a činorodé lásky, aby kapitály, jež spo-
řitelnám český lid ke správě svěřil, zužitkovány
byly co nejlépe ku prospěchu a povznesení če-
ského lidu, jehož vnitřní síly a houževnatosti
jsou svědky nad jině výmluvný mi.
#14
alto_textblock
#14
Trh peněz v r. 1907.
Údálosti na svělovém trhu peněz v roce minu-
lém dokládaly plné fakt, že tento rok byl v hospo-
dářském vývoji obdobím mimořádného rázu a vý-
znamu. Vývoj situace světového trhu peněz přinášel
četná překvapení a byl pln momentů dramalických.
Když v prosinci roku 1906 zvýšen diskont v Berlíně
na 7 proc., vědělo se již, že napjetí trhů peněz.
které na podzim toho roku poprvé intensivněji s
projevilo, potrvá a že nevrátí se brzy období lev-
ných peněz, obvyklé v letech předcházejících.
Vysoké sazby v zimě loňské byly důsledkem
rozmachu průmyslové konjunktury na celém světě,
zvláště v Americe. Hospodářská podnikavost kračela
ku předu rychleji, než tvoření se nových kapitálů
lak nastal nepoměr mezi prostředky a cíli, který
nutně musil vésti k úplnému vyčerpaní všech poho-
tových prostředků. Tento moment nejostřeji projei
se ve Spoj státech, kde poslední příznivé sklizně
podnítily netušený a obrovský rozmach průmyslové
podnikavosti. Prostředky vlastní, ač rychle vzrůsta-
jící, Unii nestačily a tak výpravy Američanů z
evropským kapitálem tvořily karakteristický momení
vývoje svělového trhu v roce minulém.
Do roku 1907 vstupovaly cedulové banky s vyso
kými sazbami: banka angiická se 6 proc. a německá
říšská se 7 proc. Paříž zachovala si svou sazbu 39%
kdežto rakousko-uherské bance bylo možno, dík opa-
trné devisní politice její, jakož i příznivé platební
bilanci, uhájiti poměrně nízký diskont o 41/2 proe.
Přímo válečné sazby německé a anglické banky
ovšem na dlouho se neudržely. 17. ledna snižuje
banka anglická dískont na 5 proc. a 22. ledna ně-
mecká na 6 proc. To však bylo slevení jen z nej-
horšího: další uvolnění těchto vysokých sazeb ne-
přicházelo,
Po celé první měsíce jarní zůstávaly peníze dr
hými a to bylo rozhodujícím momentem pro emisn
činnost v r. 1907. V době, kdy v jiných letech ná-
sledkem uvolnění trhů peněz nastáva čilá emisn
činnosl, bylo nemožno tentekráte buď vůbec docilit
umlstění anebo přijatelných kursů. A tak došl
k tomu, že v dubnu vydané německé státní půjčky
slibovaly zúročení 4 proc, ač Německo uvyklo s
považovati za obvyklé zůročení 3 a půl nebo dokonc
3 proc.
V plném jaru dochází konečně přec k jakémusi
uvolnění.
Banka anglická snižuje počátkem dubna diskon
s 5% na 41/2% a o dva týdny později na 4 proc.
kdežlo německá říšská banka slevuje se 6% na 5
půl proc. Avšak lo byl nejnižší bod diskontní úrovně.
Všecky cedulové banky byly si vědomy, že n
podzim čeká je obulžná kampaň. Nároky průmysle
neochabovaly a banky, které byly značně oslabeny,
musily užíti krátké doby letní, aby při přitažené
uzdě diskontních sazeb vyzbrojily se na podzimní
dobu.
Jak řečeno, banka rakousko-uherská dovedla si
přes celou zimu udrželi sazbu 4 a půl proc. Dnes
jest otázkou, zda postup ten byl plně oprávněn.
Vedl k tomu, že v plném létě — 27. června zvýšila
banka diskont ze 4 a půl proc. na 5 proc, krok,
který neobyčejně překvapil. Avšak banka, která na
jaře dobrovolně vyvezla zlato na výměnu za devisy,
ztratila nejen tyto, ale vyčerpala i skorem celou svou
starou zásobu devis v boji na ochranu naší valuty.
takže zvýšení diskontu bylo nevyhnutelným.
Banka anglická, která je středem všeho postupu
cedulových bank, dovedla si skutečně přes leto na-
hromaditi značný zlatý poklad. Při tom chovala s
oproti americkým požadavkům naprosto odmítavě
majíc zkušenosti s podzimem r. 1906. Na obranu
proti Americe zvýšila také již v polovině srpna
diskont se 49% na 4 a půl proc.
#15
alto_textblock
#15
Mezi tím na všech stranách jevily se známky
ochabnutí průmyslové konjanktury a znenáhlý ústup
podporován zdrželivostí v investování nových kapi-
tálů na delší dobu. Tento stav věcí dával naději, že
podzim nepřinese již takový prudký vzestup nároku
na reservoiry kapitálů a domníváno se, že vystačí
se s diskontními sazbami nemnoho zvýšenými.
Události v Americe všechny tyto výpočty zvrá-
tily. Dne 17. října došly první poplašné zprávy
o úpadku firmy Heinzovy a od toho okamžiku zů-
staly trhy peněz ve starém světě v rozčilení. Úpadky
několika odvážných novo-yorských spěkulantů způ-
sobily nedůvěru amerických vkladatelů a v krátké
dobé míliardy kapitálů vyrvány úzkostí vkladatelá
volnému oběhu a mrtvě uloženy. Tato krise nedůvěry
způsobila nejen v Americe pravou krisí finanční, ale
měla i pro Evropu nemilé následky. Amerika musila
míti hotové peníze, zlato, stůj co stůj a evropským
cedulovým bankám nezbylo než se brániti. A lak
v několika dnech zvýšen diskont v Londýně ze 41/
na 7%, v Berlfně z 51/2 na 71/2%, v Paříži ze 31
na 49% a ve Vídni z 5 na 60. Bylo po očekávaném
klidu na evropském trhu peněz. V prvních týdnech
zdálo se, že ani těmilo sazbami nedá se Amerika
odvráliti od dovozu zlata z Evropy. Avšak energické
zakročení americké vlády a všech finančních činitelů,
jakož i zmenšení počtu úpadků byly s to, aby zne-
náhla vracel se klid na světový trh peněz. Banka
anglická, které přispěla svou pomocí zlatem bohatá
francouzská banka, mohla do dneška znovu posíliti
svůj zlatý poklad, ač ovšem nebyla s to odhodlati
se ke snížení svého válečného diskontu. Německá
říšská banka mohla tak učiniti tím méně, že jejl
zlatý poklad odlivem do ciziny velice utrpěl a jen
znenáhla znovu se doplňuje.
Jaké jsou vyhlídky do nového roku? Odpověd
na tuto otázku dá pouze vývoj věcí v Americe. Jaště
dnes nepřestala Amerika pokoušeti se o evropské
zlato a pokud tento stav věcí potrvá, bude sotva lze
zbaviti evropské hospodářství tíže drahých peněz.
Důvěra v massy amerických vkladatelů ještě
plně se nevrátila a bude trvati ještě velmí dlouho,
než dnes thesaurované kapitály vrátí se do volného
oběhu. Tento proces rozhodně nebude podporován
nastávající kampaní volební, neboť je známo z
zkušenosti, že volby presidentů vedou v Unii vždy
k otřesům v hospodářském životě.
Návrat k normálním sazbám úrokovým bude s
tedy díti asi velmi zvolna. Banka anglická, ukazatel
příštího vývoje, jest sice posílena, nechce však jíti
se sazbou níže proto, že hrozí jejímu pokladu ne-
bezpečí od východu — z Německa. Tam napjetí trhu
peněz jest stále neobyčejné a bude-li proto vývo
věcí v Americe rozhodujícím pro světový trh peněz,
bude situace v Německu rozhodující pro trh evropský.
Známky odzbrojování v průmyslové konjunktuře jevl
se dnes již všude a způsobené jím zmenšení nároků
na trh kapitálu bude s to, aby i na tento vrátily se
normální poměry.
Ke konci podáváme přehled o diskontních
sazbách čtyř hlavních cedulových bank v r. 1907:
Rakousko-uherská banka
1. ledna do 27. června . . . 41/, %
28. června » 9. listopadu . . 5 %
10. listopadu » 31. prosince . . 6°
Německá říšská banka:
1. ledna do 22. ledna . . . 790
23. ledna . 23. dubna . . . 690
24. dubna » 29. října . . . 51/2 b
30. října » 8. listopadu . . 61/260
9. listopadu » 31. prosince . . 71/2
Banka anglická:
1. ledna do
17. ledna . . . . 69
18. ledna
11. dubna . . . . 5
12. dubna ,
25. dubna . . . . 41 ,9
26. dubna»
15. srpna . . . . 490
16. srpna
31. října . . . . 41/ 2
1. listopadu
4. listopadu . . . 51/2
5. listopadu
7. listopadu . . . 60
8. listopadu » 31. prosince . . . 79%
Banka francouzská.
1. ledna do
22. března . . . . 39%
23. března
7. listopadu . . .
31/a
8. histopadu
31. prosince
..
4 %
#16
alto_textblock
#16
Průmysl polygrafický.
#17
alto_textblock
#17
Průmysl polygrafický rozvinul se v poslední době
měrou nebývalou. Celá řada nových objevů a nových
způsobů prohlcubila výrobu polygralickou. Jsou te
zejména objevy v oboru fotegrafie a nové způsoby
výroby v chemigrafii, litogralii, světlolisku, barvo-
tisku, heliogravuře a j, kleré mají velký vliv n
směr průmyslu toho a způsobily netušený obrat ve
vývoji polygrafického průmyslu. Nové objevy ty byly
příčinou, že vybudovány nové obory průmyslu poly-
grafického a přivedly jej k takové výši dokonalosti, že
upoutaly pozornost všech kruhů inleresovaných
vzbudily zájem širokých vrstev pro tento obor umě-
leckého průmyslu. Výsledky pokroku umění polygra-
fického jeví se ve všech vzdělaných stálech, zejména
v publikacích uměleckých děl knižních a obrazových.
Blahodárný vliv na vývin průmyslu polygrafického
má výtvanné umění, jemuž razi cestu průmysl ten do
širokých vrstev, stává se důležitým faktorem uměle-
cké výchovy, podávaje věrné reprodukce umění vý-
tvarného obecenstvu. Všechen průmysl vůbec ber
lvi podli na průmyslu polygrafickém, jejž zaměstnává
stále ve značnějších rozmě rech.
S uspokojením možno konstatovati, že u ná
průmysl polygrafický nezůstal v žádném směru za
cizinou; spíše naopak, mnohý důležilý obor jeho
vznikl teprve u nás a opanoval tržiště zahraniční.
Jsou to zejména chemigrafie, barvotisk, svěllotisk,
heliogravura, uměl. lepty a kombinace těchto jmeno-
vaných oborů polygrafického uměl. průmyslu, které
prorazily tomuto průmyslu cestu do ciziny a staly s
vílězi v mezinárodní soutěži.
Tuzemský trh nemá nikterak zapoířebi opalřo-
vati se výrobky průmyslu polygrafického z clziny.
maje domácích v ton.to oboru nadbytek. Naše závody
polygrafické stojí, dík své umělecké výchově, na
výši doby a jsou z důvodu toho stále více vyhledá-
vány zákaznictvem zahraničním. Český průmysl po-
lygrafický zaměstnává dnes sta a sta pracovníků vy-
školených, kteří povznesli jméno tohoto uměl. odvétví
v cizině tak, že je známka prazského způsobu výroby
známa jako jedna z nejlepších a nejhledanějších. Tím
vznikl značný vývoz výrobků průmyslu polygrafi-
ckého a shledáváme se s výrobky těmi na největších
odbytištích meziná rodních.
České závody polygrafické obrátily tím na sebe
pozornost odberných kruhů domácích i zahraničních
a je to chloubou naší, že i la cizina, která tak ráda
v zá pase národnosiním ličí nás jako národ méně cen-
ný, v tomto směru ústy odborníků na slovo vzatých
oceňuje v odborných časopisech i odborných pojed-
náních denního tisku uměleckou vyspělost a odbor-
nou routinu našich uměleckých grafických úslavá
Umělecká inicialiva a dovednost tvořiti, hlouba
hloub zapouští kořeny své a z produktů našeho gra-
fického umění číší láska a vytrvalá píle, s jakou vě-
nuje se polygrafický průmysl svému povolání a ná-
leží mu právem uznání, jakého se mu všestrannš
dostává.
tpeta
Nechybí nám ludíž na výborných výkonných sl-
lách, chybí nám však na finanění podpoře, na poroz-
umění podepříti průmysl zkvélající, aby stal se před-
ním zdrojem národního blahobylu.
S hlediska průmyslu polygrafického jest pozoru-
hodným úkaz, že jest průmysl tento, pokud se týče
potřeb technických, dále strojů a přt
strojů, odkázán z největší části na cizinu
Tam, kde není průmysl polygrafický tou měrou d
všech záhybů jednotlivých oborů tak prohlouben, jako
u nás, vyrábějí se stroje, přístroje, suroviny chemické
a technické pro průmysl polygrafický a dovážejí s
k nám v množství velikém a za ceny vysoké. Toho
měly by si povšimnouti závody naše strojnické a che-