ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 9d7dfbc0-738b-11dc-bfe1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 17
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
Zemědělstv
#3 alto_textblock #3
Obohod
#4 alto_textblock #4
Průmysl
#5 alto_textblock #5
Pinančniotvá
#6 alto_textblock #6
Příloha „Národních Listů“ k číslu 2. ze dne 2. ledna 1908.
#7 alto_textblock #7
Dr. PETR ČECH Pojišťování. Rok od roku mohutní rozvoj a význam pojišťování, jež stalo se důležitou složkou ve- škerého hospodářského života, zvláště pak bez- pečným průvodcem hospodářské podnikavosti pružinou pronikavého sociálního pokroku. Fi- nanční jeho síla nespočívá dnes toliko v jeho národohospodářskě funkci, nahrazovati, tvořiti množiti hodnoty peněžné, nýbrž i v nutném soustředění bohatých finančních prostředků, jež úkolu tomu mají sloužiti. V tomto posledním směru vykazují bilance rakousko-uherských pojišťoven úctyhodné cifry. Tyto ústavy vstupovaly do roku 1907 s úhrn- nými aktivy téměr 11 miliardy korun, jež uloženy byly více než 50 procenty v cenných papírech, as 20 proc. v hypotékách, as 7 proc. v nemovitostech, týmž dílem v bankovních ho- tovostech, co do zůstatku pak v běžných účtech a jiných hodnotách. Z cenných papírů zaujímaji jako hodnoty ukládací první místo zástavní listy, na druhém místě jsou státní papíry, za nimiž následují zemské a komunální papíry. Uvážíme-li, že jméní pojíšťovnami spravované ročně musí vzrůstati, ježto v první řadě premiové reservy životních pojišťoven, které zabírají Iví podil na úhrnném jmění, ročně narůstají v poměru s závazky převzatými, vzpomeneme-li dále, že každoroční kapitálový přírůstek, jenž na př. v roce 1906 činil přes 90 milionů K, hledá svého uložení, tu nemůžeme přehlédnouti, že pojišťovny svým finančním hospodářstvím vlivně zasahují do trhu peněžního a jeho moderních útvarů úvěrových. Období vysokého úroku peněz jest pro nové hotovosti na prospěch pojišťovnám hlavně životním, jichž sazby i premiové reservy počítány jsou na podkladě 4proc., neb i 3 procentního zúročení. Za to velmi značné účetní ztráty přivodl pojišťovnám nízký kurs cenných papírů, jež tvoří, jak uvedeno, polovinu jich veškerých hodnoť majetkových. V jednotlivých odborech pojišťovacích utváři se průběh různě. V pojištění požárním, jehož risiko pohybuje se v mezích, celkem konstant- ních, bude průběh roku 1907 asi normální Normální ráz jest však charakterisován převeli- kým počtem škod, jichž z nedostatku účinných. požárně policejních opatření, následkem vzrůsta- jícího nebezpečí požárního i nemravné speku- lace nikterak neubývá. Nebylo ovšem osudných otřesů, jak v roce 1906 v San Francisku, ač- koliv i letos zemětřesení v Kingstonu, hl. městě Jamaiky značné ztráty přinese pojišťovnám, tam pracujícím. Pojištění vůbec není s to, aby mohlo převzíti záruku za náhrada škod katastrofalních, jako jsou zemětřesení, povodně, škody lavinami způsobené a j. Nieměně nepodařilo se dosud — jak dokazuje katastrofa ve Francisku a v dů sledku jejím podniknutá srovnávací práce Mni chovské zajišťovny — požárním pojišťovnám jednotně a přesně vyloučiti v pojišťovacích pod- mínkách povinnost k náhradě škod, vznikajícíeh při zemětřeseních. V roce 1906 přijaly rakouské požární pojišťovny bruto přes 165 milionů kor. premie, z níž zbyl jim čistý zisk 61 milionu korun. Vše ostatní spotřebeno bylo na náhradu škod, vlastní zajištění a výlohy správní. Krupobitní pojištění v Čechách. jehož výsledky bývají směrodatnými pro posou- zení krupobitního obchodu rakouského, mělo opět nešťastný rok. V tomto pojišťovacím odboru závisí škody na klimatických, zeměpisných i kul- turních poměrech půdy zcela neznámým pomě- rem, ponechávajíce pojišťovatele s jeho statisti- ckými výpočty a rozpočty úplně na holičkách. Kromě toho i výše celkové pojištěné hodnoty přijatých premil není stálá a mění se každo- ročně, ponejvíce dle frekvence krupobitní v roce předcházejícím, která stupůuje neb umenšuje obavy hospodářovy před novým krupobitím řídi jeho rozhodnul!: pojistit se či nikoliv. V roce 1907 likvidováno u největší krupobitní pojišťovny v Čechách 1.412 milionu korun škod za 1.011 milionu přijatých bruto premil. Ve- škeré pojištěné škody krupobitní v Čechách roku 1907 lze odhadovati obnosem přes 5 milionů korun oproti přijaté premii 4 mil. korun; správní výlohy pojišťoven obnášejí nad to kol 0.8 mi lionu korun. Kritickými dny byly 29. a 30 červen, zvláště pak 6. srpen; na Moravě 24 a 27. kvělen. Přes to důrazněji než kdy jindy pronikla v Čechách, částečně i na Moravě, tohoto roku snaha po pozemětění pojištění krupobit- ního, jež pojišťovacímu obchodu v Čechách při poměrně vysokých sazbách přivodilo v letec 1890—1906 213 milionu korun ztráty, i po po- zemšlění pojištění požárního, jež v posledníeh 15 letech nedovedlo rozsáhlému obchodu akcio- vých společností poskytnouti více zisku než prů- měrně něco málo přes 39 přijalých premil. Bohužel řeší se otázka pozemšténí více poli tickými hesly a pochybnými theoriemi o »no- vých« neb »rostoucích« úkolech státu a země než z opravdového porozumění a zájmu o věc, jehož nebylo nikdy na zbyt. Situace pojištění přepravního (trans- portního), provozovaného v Rakousku toliko akciovými ústavy, není záviděníhodna. Docilené zisky jsou více než v nepoměru k rísiku a při- jaté premii. Obnášelť v r. 1906 zisk z úhrnné brutopremie přes 18 milionů korun toliko kol 240 tisíc korun. Předcházející léta jsou pak veskrz nepřízniva. Příznivějším jest poměr př- soukromém pojištění úrazovém a pojištění povinného ručení, jež z úhrnné brutoi premie 22 milionů korun mohlo v témž roce vykázati získ přes 1 milion korun. V Uhrách vstoupil 1. červencem t. r. v platnost zákon o dělnickém úrazovém pojištění. V přechodní době přejímá stát uherský všechny tam trvající kolektivní pojišťovací smlouvy úrazové osob po- vinnosti pojistné podlehajících; smlouvy takové na dále nesmějí býti uzavírány soukromými po- jišťovnami. Vedlejší pojišťovací odvětví (škod krádeží, vloupáním, vodovodových, poškození strojů a j.) jsou jen nepatrnou měrou záčast- něny na obrovských obchodních obratech po-
#8 alto_textblock #8
jišťoven. Zajišťovny utrpěly katastrofou v San Francisku těžké ztráty, jež toliko průbě- hem příznívé doby bude jim lze odčiniti. Nejúspěšnějším průkopníkem myšlenky po- jišťovací jest pojištění ž ivotní, jež v posled- ních letech dospělo v Rakousku k netušenému rozvoji. Přirostek produkce nových pojištění obnášel v roce 1906 přes 600 mil. korun, stav kapitálových pojištění koncem téhož roku vyka- zuje závratnou cifru 3 855 miliardy korun. Splatno se stalo 84 milionů kapitálů, na pre- milch přijato 168 milionů korun, z nichž 74 miliony plynuly jako přírostek do premiové reservy. Není pochyby, že nová pojištění, v roee 1907 uzavřená, četnými miliony rozhojní stav již pojištěných kapitálů. Než doba vysoké kon- junktury průmyslové a citelné peněžní tísně pro- jeví i zde své účinky; pojištění kapitálů men- ších (do 5000 K) nebude nedostatek, kdežto větších bude po skrovnu. Některé životní poji- šťovny poskytly toho roku svým pojištěncům bezplatně nových cenných výhod v pojišťova- eích podminkách (ve příčině nařikatelnosti, zá- niku pojištění, volby povolání atd.) — jaksi anticipando osnově zákona o pojišťovací smlouvě. V zápětí zákona o pensích soukromého úřad- nictva a ustanovení jeho § 66. o tak zv. ná- hradních smlouvách připravují se životní poji- šťovny horlivě i k tomuto pensijnímu pojišťo- vání. Jako vynikající událost v oboru statistiky pojišťovací, jež životnímu pojišťování rakou- skému prokáže cenné služby, lze označiti zkon- cování prací k vydání rakouských úmrtních ta- bulek, jež zaměstnávaly po 5 let zvláštní re- dakční komitét. Až dosud byly podkladem ra- kouských tarifů životních úmrtní tabulky 17 anglických společností aneb Brune-Fischerovy. Domácího statistického materiálu nebylo. Nové tabulky, jež berou v okruh svého pozorování všechna rak. pojištění od 1. ledna 1876 do 31. prosince 1900, tedy plných 25 let, a jed- notné určení míry úrokové, přizpůsobené oče- kávanému budoucímu výnosu hodnot ukládacích, dají spolehlivý matematický podklad přišíím úpravám tarifovým. O provedení úmrtních ta- bulek, jakož i o podnět myšlenky zasloužil se v první řadě vl. r. dr. Blaschke z poj, departe- mentu min. vnitra. Rentabilita všech odvětví pojišťo- vacích v r. 1906 obnáší 3.33 procenta z čisté roční premie. Novou epochu v pojišťování soukromém za- hajuje letos zákonodárství rakouské. Po- dobně jako v Německu a ve Švýcarsku bude v brzku zaměstnávati naše zákonodárné sbory vládní osnova zákona o pojišťovaci smlouvé. před několika dny panské sněmovně předložená. Také dosavadní ministerské nařizení z r. 1896 (dozorčí pojišťovací regulativ) má býti nahraženo zákonem o ústavech pojišťovaeích, jehož osnova jest již rovněž vypracována. »Lidovému« parla- mentu bylo tedy zůstaveno rozhodnouti o ste- žejních, dlouho pohřešovaných zákonech pojišťo- vacích. Čtyři paragrafy občanského zákonao pojišťovací smlouvě dávno již nedovedly obsáh- nouti právní poměry a zvláštnosti provozování pojišťovacího a tak staly se pojišťovací pod- mínky pojišťoven téměř výhradným zdrojem práva onoho. Původní osnova o pojišťovaei smlouvě vnikla již roku 1905 do veřejnosti dosáhla teprve změnami, na základě poznámek rakousko-uherského svazu pojišťoven vládou v ní provedenými, nynějšího znění. Obsahuje mnoho závazných ustanovení (o vzniku smlouvy, o ztrátě nároků na náhradu a j.) tam, kde dřive vůle stran, resp. pojišťovaci podminky výlučně roz- hodovaly, ohraničuje dosah spolučinnosti jed- natele při pojišťovacích smlouvách a v druhém svém zvláštním díle podrobně jedná o pojišto- vání životním. Zákonná úprava pojišťovacího po- měru tvořiti bude součástku reformních zákonů ve příčině i jiných partií občanského zákona (poručenství, práva dědického a j.). Znovu chystaná osnova zákona o nekalé soutěži, zvláště paragrafy jednající o reklamním klamu, snižování podniků konkurenci, zasáhne svou platností v případě uzákonění též podniky pojišťovací resp. její orgány. Osnova zákona o ručení automobilistů, ve formě starou posla- neckou sněmovnou přijaté, panské sněmovně předložená, zostřuje hojnou měrou povinné ručení automobilistů oproti dosavadním vše- obecným zákonným normám a jako zákon ne bude bez účinku na rozvoj dotyčného pojišťo vacího odvětvl. Co do organisace státního dohledu lze za- znamenati pověsti, dle nichž nově zřízenému ministerstvu praci — dosud bez působnosti — mají býti přivtéleny oba pojišťovací, depariementy ministerstva vnitra. Svým mezinárodním významem spěje pojišťování k unifikaci zásad pojišť. práva techniky a neschází snab, jež vývin tento pod- porují. V mezinárodních spolcích (tak v středo- evropském hospodářském spolku) i na mezi národních sjezdech pojišťovacích, z nichž nej- bližší bude se konati v r. 1909 — jako první v Rakousku — ve Vídni, idea zmezinárodněn usilovně se propsguje.
#9 alto_textblock #9
V. KRÁL
#10 alto_textblock #10
Spořitelny.
#11 alto_textblock #11
Kdybychom posuzovali výsledky našich spo- řitelen dle toho, kolik budou moci z přebytků správního roku 1907 věnovati účelům všeobecně prospěšným, dospěli bychom patrně k úsudku ne právě potěšitelnému. Kriterion takové bylo by však příliš jednostranné a tudíž nesprávné, neboť význam spořitelnictví pro hospodářský náš život vyšinul se daleko z mezí, jež mu spoři- telním regulativem byly vytčeny, totiž z mezí ústavů dobročinných. Ostatně menší zisky, jež volká čásť spořitelen našich asi vykáže a tudíž i menší míra dotací obcím, nemají příčinu svoji ani ve špatnějším hospodaření spořitelen, ani v klesnutí důvěry obecenstva ve spořitelny. nýbrž příčina jest čistě formální, pokles kursů
#12 alto_textblock #12
cenných papírů a okolnost, že spořitelny svými stanovami jsou nuceny bilancovati své cenné papíry kursem posledního dne v roce, čímž lo- tošního roku za nízkého stavu kursů vykáží ztráty kursovní, utrpěné účetně, nikoliv však fakticky. Ovšem vyrovnávati tyto účetní a vlast- ně jen domnělé ztráty účtem ze ztráty a zisku fondu spořitelního, není tak nezvratným pra- vidlem theorie, jež by nepřipouštělo odchylek. ale zdá se, že většina spořitelen tak bilancovati bude, aby se vyhnula výtkám zeměpanského dozoru. Abstrahujeme-li od ztrát více méně jen účetních, jež spořitelny utrpěly v bilanci roku 1907 při cenných papírech, můžeme rok tento čestně řaditi po bok letům předcházejícím, jež značila blahodárný rozvoj českého spořitelnictví. V kritické době, kterou prožíval trh peněžní, spořitelny obstály čest- ně. Všeobecné nářky v kruzích spořitelních, že letošním rokem mnoho vkladů odplynulo do bank, netřeba pojímati tak tragicky, porovná- váme-li ovšem kusé zatím, ale přece aspoň zhruba správné výkazy o vkladech spořitelních z let 1906 a 1907. Tu shledáme, že i r. 1906 byly měsíce (jako v letech předcházejících), kdy sumárně bylo v českých spořitelnách více vkladů vybráno, než vloženo, tak jako to pozo- rujeme v r. 1907 v měsících červenci, srpnu a záři, tyto úbytky však vyváží přírostky vkla- dové v měsících ostatních. A že mnohý vklad spořitelní odplynul letošního roku z tresorů spo- řitelních do tresorů bankovních, tomu diviti se nelze. Intensivní přičinlivost, se kterou r. 1907 banky i od soukromníků vklady akvirovaly, ne- mohla zůstati bez následků a jest to jen znám kou opravdu nedobytných kořenů spořitelnictv že usilovná práce bankovní v roku právě uply- nulém jen tak poměrně málo vkladů ze spoři- telen převedla. Vkladovými úbytky trpěly především ústav velké, které jen po dlouhých odkladech od- hodlaly se aspoň poněkud přizzpůsobiti se po- měrům peněžního trhu; o jedné zkušenosti však opětně se pořitelny velké i malé přesvědčily, že nejlepším, protože nejstálejším jest pro spo- řitelny vkladatel malý. Jest konečně dobře, že váha tohoto v praxi už tolikráte osvědčeného principu znovu se uplatnila, neboť může míti dobrý vliv na program mnohého ústavu. Úroková mira ze vkladů pohybo- vala se zacatkem roku u velkých spořitelen po 4%, u prostředních a menších ústavů shledáme se s procentem vyšším, totiž 4%, během roku nikoliv nějakým společným postupem, ale oje- diněle zvyšovaly spořitelny úrokovou sazbu o 146, některé ponechávají si toto zvýšení na začátek r. 1908. V celku obnáší koncem roku 1907 spořitelní sazba úrpková ze vkladů 47% až 41%. Sazba 412% také u některých spořitelen se vyskytující atří spíše k lokálním zvlášt. nostem. Se zvýšením úroků vkladov,ch ovšem skore nerozlučně jest spojeno zvýšení úroků ze zá- půjček hypotekárních a uváží-li se vý- znam spořitelen na poli hypotekárního úvěru bude míti toto zvýšení dosti citelný vliv na ho- spodářské naše těleso. Živě staraly se spořitelny o povzbu zo- vání ducha spořivosti v nejširších vrst- vách lidu, plníce tak ideální svoje poslání. Pro- spekty, brožurami, letáky vybízely spořitelny široké vrstvy lidu ke spořivosti, poukazujíce při tom účelně na bezpečí spořitelních vkladů. v oběh uváděny desetihaléřové stvrzenky (zvlá- ště mezi mládeží školní osvědčené) střadanky. knížky dárkové, některé spořitelny podělily školní mládež vkladními knížkami, aby tak po- ložily základ k dalšímu spoření. Začátkem roku založená „Jednota českých střádalů podporovala a doplňovala dobře agitaci mezi drobným lidem, aby šetrněji nakládal s vyděla- nými groši. Konkurs na leták o spořivosti, který vypsala spořitelna městská v Pardubicích, ne- měl bohužel výsledku. Svaz českých spořitelen, v němž až na malé výjimky soustředěny jsou veškeré české spořitelny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které dobrovolně se podrobily nepřed- vídané, odborné revisi, prohloubil svou činnost v tom směru, že poskytl stípendia pro rovisory svazové k cestám po Německu, aby tam studo- vali německo-říšské spořitelnictví, jež v mnohě příčině předčí spořitelnictví rakouské. Výsledky takových cest mohou jen zúrodniti snahy če- ského spořitelnictví a přispěti k odborné jeho vyspělosti. Též 2. vyd. Kettnerova díla „Zařl- zení a práce ve spořitelně“, k němuž Svaz při- stupuje, jest potěšitolným zjevem na poli če- ského spořitelnictví, jež dopracovává se k žá- doucímu jednotnému účtování na základě nej- lepších a revisím nejpřístupnějších účtovacích formulářů. Na tom však Svaz českých spořitelen nepřestává, rozhodl se vydati k jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské kmory důkladné dílo o českém spořitelníctví, jež vzbuzuje už napřed zvědavost kruhů odborných, které spoléhají, že v něm na základě nepředpojatém, spravedlivém aspoň některé pověstné vývody prof. Rauchberga doznají žádoucí korektury. Téže korporaci přísluší značná čásť zásluhy o snahy, vedoucí k uplatnění českého živlu ve správé rakousko-uherské banky. Zákon konversní, který začátkem roku byl vydán, úzce se dolýká spořitelen, škoda, že vydán byl v době, kdy poměry hypote kárního obchodu utvářily se ve formy praktické mu jeho využití málo příznivé. Též zákon ocheku pozoruhodně by s dotýkal spořitelen, žel že dosud zájem pro prak tické jeho upotřebení nenalezl v našich ústavech dosti půdy. Předloha vládní o umísťování sirotčích peněz ve spořitelnách jest opět důka- zem, že vláda, ač zjevně nerada, přece jen tla- kem okolností musí aspoň částečně vyhověti oprávněným nárokům. Lze doufati, že i otázka břemena daňověho v brzku bude při- znivě upravena. O přízni vlády ke spořitelnám — vyjma státní spořitemu poštovní — nelze ovšem mlu-
#13 alto_textblock #13
viti. Není ani třeba rozepisovati se o hrozícím nebezpeči společenstevní pokladny, není třeba zmiňovati se o konkurenci sirotčích pokladen atd., stačí jen všimnouti si blíže, jakým způsa- bem zemské vlády chápají a vykonávají svůj zeměpanský dozor nad spořitelnami. O ně- jakých vyšších stanoviskách, o nějakém vyšším zájmu nezdá se býti ani potuchy, byrokratické lpění na mrtvé liteře, dusení každého obchod- ního rozvoje, potlačování každé snahy po po- kroku, po lepším, zdají se býti principy, jež ovládají zvláště III. departement pražského místodržilelství. Vymyká se z rámce tohoto pře- hledu, podávati k tomu doklady, jen nutno ještě v zájmu spravedlnosti příznati, že z našich ko- runních zemí jest to zemská vláda slezská, která pokud se týče dozoru nad spořitelnami, zdá se chápati úkol svůj poněkud jinak, než by jej chá- pal každý policejní inspektor. V této věci přáli bychom si, aby rakouské úřady, které tak rády odkoukávají často jen povrchnosti z říše, po- všimnuly si ducha, jaký panuje v Německu. Oe moderněji a řekněme duchaplněji chápe a vyko- nává vládní dozor nad spořitelnami úřad pruský než úřad rakouský! Sít českých spořitelen rozšířena v r. 1907 opět o nové ústavy; tak vešly v život ko- munální spořitelny v Bělé u Bezděza v Blatné, pak ve Vsetině a Žďáru n Moravě. Máme tudíž koncem roku českých po- řitelen v království českém 105, v markrabství moravském 49, ve vévodství slezském 3, tedy úhrnem 157 spořitelen. V některých městechse o zřízení spořitelen jedná. Že zřizování českých spořitelen i v místech, kde prosperitu snadno lze dokázati, naráží u vládních instancí na zná- mou už neochotu, netřeba zvláště připomínati Významné jubileum slavila v r. 1907 spo- řitelna plzeňská, nejstarší spořitelna česká a druhá spořitelna pokud se týče výše vkladů, totiž paměť svého padesátiletého založení. Z dobu svého působení věnovale spořitelna tato k účelům všeužitečným a dobročinným neméně než 1,622.262 K. Spořitelna v Chrudim jediná z českých spořitelen snaží se řešiti re- formu bytovou stavbou dělnických domků, které prodává jen za náhradu vlastních nákladů. Spo- řitelna král. města Mladé Boleslav ě usne- sla se z ročních přebytků přispívati k starob- nímu opatření chovanců městského sirotčince. Upravení služebních poměrů úřadnictva okresního a obecního, pak zákon, který upravil pensijní zajištění úřadnictva soukromého, zavdá snad podnět i českým spořitelnám ku pronika- vému řešení otázky úřadnické a to jak po stránce kvalifikace úřadnictva, tak i po stránce úpravy poměrů právních a požitkových. Spořitelny české spravovaly koncem r.1906 obnos 707,255.768 K úspor českého lidu. Cifra tato, která během r. 1907 ještě vzrostla, mluví příliš zřetelně a netřeba vůči ní dovozovati, že spořitelnictví české zasluhuje nejpečlivější po- zornosti a činorodé lásky, aby kapitály, jež spo- řitelnám český lid ke správě svěřil, zužitkovány byly co nejlépe ku prospěchu a povznesení če- ského lidu, jehož vnitřní síly a houževnatosti jsou svědky nad jině výmluvný mi.
#14 alto_textblock #14
Trh peněz v r. 1907. Údálosti na svělovém trhu peněz v roce minu- lém dokládaly plné fakt, že tento rok byl v hospo- dářském vývoji obdobím mimořádného rázu a vý- znamu. Vývoj situace světového trhu peněz přinášel četná překvapení a byl pln momentů dramalických. Když v prosinci roku 1906 zvýšen diskont v Berlíně na 7 proc., vědělo se již, že napjetí trhů peněz. které na podzim toho roku poprvé intensivněji s projevilo, potrvá a že nevrátí se brzy období lev- ných peněz, obvyklé v letech předcházejících. Vysoké sazby v zimě loňské byly důsledkem rozmachu průmyslové konjunktury na celém světě, zvláště v Americe. Hospodářská podnikavost kračela ku předu rychleji, než tvoření se nových kapitálů lak nastal nepoměr mezi prostředky a cíli, který nutně musil vésti k úplnému vyčerpaní všech poho- tových prostředků. Tento moment nejostřeji projei se ve Spoj státech, kde poslední příznivé sklizně podnítily netušený a obrovský rozmach průmyslové podnikavosti. Prostředky vlastní, ač rychle vzrůsta- jící, Unii nestačily a tak výpravy Američanů z evropským kapitálem tvořily karakteristický momení vývoje svělového trhu v roce minulém. Do roku 1907 vstupovaly cedulové banky s vyso kými sazbami: banka angiická se 6 proc. a německá říšská se 7 proc. Paříž zachovala si svou sazbu 39% kdežto rakousko-uherské bance bylo možno, dík opa- trné devisní politice její, jakož i příznivé platební bilanci, uhájiti poměrně nízký diskont o 41/2 proe. Přímo válečné sazby německé a anglické banky ovšem na dlouho se neudržely. 17. ledna snižuje banka anglická dískont na 5 proc. a 22. ledna ně- mecká na 6 proc. To však bylo slevení jen z nej- horšího: další uvolnění těchto vysokých sazeb ne- přicházelo, Po celé první měsíce jarní zůstávaly peníze dr hými a to bylo rozhodujícím momentem pro emisn činnost v r. 1907. V době, kdy v jiných letech ná- sledkem uvolnění trhů peněz nastáva čilá emisn činnosl, bylo nemožno tentekráte buď vůbec docilit umlstění anebo přijatelných kursů. A tak došl k tomu, že v dubnu vydané německé státní půjčky slibovaly zúročení 4 proc, ač Německo uvyklo s považovati za obvyklé zůročení 3 a půl nebo dokonc 3 proc. V plném jaru dochází konečně přec k jakémusi uvolnění. Banka anglická snižuje počátkem dubna diskon s 5% na 41/2% a o dva týdny později na 4 proc. kdežlo německá říšská banka slevuje se 6% na 5 půl proc. Avšak lo byl nejnižší bod diskontní úrovně. Všecky cedulové banky byly si vědomy, že n podzim čeká je obulžná kampaň. Nároky průmysle neochabovaly a banky, které byly značně oslabeny, musily užíti krátké doby letní, aby při přitažené uzdě diskontních sazeb vyzbrojily se na podzimní dobu. Jak řečeno, banka rakousko-uherská dovedla si přes celou zimu udrželi sazbu 4 a půl proc. Dnes jest otázkou, zda postup ten byl plně oprávněn. Vedl k tomu, že v plném létě — 27. června zvýšila banka diskont ze 4 a půl proc. na 5 proc, krok, který neobyčejně překvapil. Avšak banka, která na jaře dobrovolně vyvezla zlato na výměnu za devisy, ztratila nejen tyto, ale vyčerpala i skorem celou svou starou zásobu devis v boji na ochranu naší valuty. takže zvýšení diskontu bylo nevyhnutelným. Banka anglická, která je středem všeho postupu cedulových bank, dovedla si skutečně přes leto na- hromaditi značný zlatý poklad. Při tom chovala s oproti americkým požadavkům naprosto odmítavě majíc zkušenosti s podzimem r. 1906. Na obranu proti Americe zvýšila také již v polovině srpna diskont se 49% na 4 a půl proc.
#15 alto_textblock #15
Mezi tím na všech stranách jevily se známky ochabnutí průmyslové konjanktury a znenáhlý ústup podporován zdrželivostí v investování nových kapi- tálů na delší dobu. Tento stav věcí dával naději, že podzim nepřinese již takový prudký vzestup nároku na reservoiry kapitálů a domníváno se, že vystačí se s diskontními sazbami nemnoho zvýšenými. Události v Americe všechny tyto výpočty zvrá- tily. Dne 17. října došly první poplašné zprávy o úpadku firmy Heinzovy a od toho okamžiku zů- staly trhy peněz ve starém světě v rozčilení. Úpadky několika odvážných novo-yorských spěkulantů způ- sobily nedůvěru amerických vkladatelů a v krátké dobé míliardy kapitálů vyrvány úzkostí vkladatelá volnému oběhu a mrtvě uloženy. Tato krise nedůvěry způsobila nejen v Americe pravou krisí finanční, ale měla i pro Evropu nemilé následky. Amerika musila míti hotové peníze, zlato, stůj co stůj a evropským cedulovým bankám nezbylo než se brániti. A lak v několika dnech zvýšen diskont v Londýně ze 41/ na 7%, v Berlfně z 51/2 na 71/2%, v Paříži ze 31 na 49% a ve Vídni z 5 na 60. Bylo po očekávaném klidu na evropském trhu peněz. V prvních týdnech zdálo se, že ani těmilo sazbami nedá se Amerika odvráliti od dovozu zlata z Evropy. Avšak energické zakročení americké vlády a všech finančních činitelů, jakož i zmenšení počtu úpadků byly s to, aby zne- náhla vracel se klid na světový trh peněz. Banka anglická, které přispěla svou pomocí zlatem bohatá francouzská banka, mohla do dneška znovu posíliti svůj zlatý poklad, ač ovšem nebyla s to odhodlati se ke snížení svého válečného diskontu. Německá říšská banka mohla tak učiniti tím méně, že jejl zlatý poklad odlivem do ciziny velice utrpěl a jen znenáhla znovu se doplňuje. Jaké jsou vyhlídky do nového roku? Odpověd na tuto otázku dá pouze vývoj věcí v Americe. Jaště dnes nepřestala Amerika pokoušeti se o evropské zlato a pokud tento stav věcí potrvá, bude sotva lze zbaviti evropské hospodářství tíže drahých peněz. Důvěra v massy amerických vkladatelů ještě plně se nevrátila a bude trvati ještě velmí dlouho, než dnes thesaurované kapitály vrátí se do volného oběhu. Tento proces rozhodně nebude podporován nastávající kampaní volební, neboť je známo z zkušenosti, že volby presidentů vedou v Unii vždy k otřesům v hospodářském životě. Návrat k normálním sazbám úrokovým bude s tedy díti asi velmi zvolna. Banka anglická, ukazatel příštího vývoje, jest sice posílena, nechce však jíti se sazbou níže proto, že hrozí jejímu pokladu ne- bezpečí od východu — z Německa. Tam napjetí trhu peněz jest stále neobyčejné a bude-li proto vývo věcí v Americe rozhodujícím pro světový trh peněz, bude situace v Německu rozhodující pro trh evropský. Známky odzbrojování v průmyslové konjunktuře jevl se dnes již všude a způsobené jím zmenšení nároků na trh kapitálu bude s to, aby i na tento vrátily se normální poměry. Ke konci podáváme přehled o diskontních sazbách čtyř hlavních cedulových bank v r. 1907: Rakousko-uherská banka 1. ledna do 27. června . . . 41/, % 28. června » 9. listopadu . . 5 % 10. listopadu » 31. prosince . . 6° Německá říšská banka: 1. ledna do 22. ledna . . . 790 23. ledna . 23. dubna . . . 690 24. dubna » 29. října . . . 51/2 b 30. října » 8. listopadu . . 61/260 9. listopadu » 31. prosince . . 71/2 Banka anglická: 1. ledna do 17. ledna . . . . 69 18. ledna 11. dubna . . . . 5 12. dubna , 25. dubna . . . . 41 ,9 26. dubna» 15. srpna . . . . 490 16. srpna 31. října . . . . 41/ 2 1. listopadu 4. listopadu . . . 51/2 5. listopadu 7. listopadu . . . 60 8. listopadu » 31. prosince . . . 79% Banka francouzská. 1. ledna do 22. března . . . . 39% 23. března 7. listopadu . . . 31/a 8. histopadu 31. prosince .. 4 %
#16 alto_textblock #16
Průmysl polygrafický.
#17 alto_textblock #17
Průmysl polygrafický rozvinul se v poslední době měrou nebývalou. Celá řada nových objevů a nových způsobů prohlcubila výrobu polygralickou. Jsou te zejména objevy v oboru fotegrafie a nové způsoby výroby v chemigrafii, litogralii, světlolisku, barvo- tisku, heliogravuře a j, kleré mají velký vliv n směr průmyslu toho a způsobily netušený obrat ve vývoji polygrafického průmyslu. Nové objevy ty byly příčinou, že vybudovány nové obory průmyslu poly- grafického a přivedly jej k takové výši dokonalosti, že upoutaly pozornost všech kruhů inleresovaných vzbudily zájem širokých vrstev pro tento obor umě- leckého průmyslu. Výsledky pokroku umění polygra- fického jeví se ve všech vzdělaných stálech, zejména v publikacích uměleckých děl knižních a obrazových. Blahodárný vliv na vývin průmyslu polygrafického má výtvanné umění, jemuž razi cestu průmysl ten do širokých vrstev, stává se důležitým faktorem uměle- cké výchovy, podávaje věrné reprodukce umění vý- tvarného obecenstvu. Všechen průmysl vůbec ber lvi podli na průmyslu polygrafickém, jejž zaměstnává stále ve značnějších rozmě rech. S uspokojením možno konstatovati, že u ná průmysl polygrafický nezůstal v žádném směru za cizinou; spíše naopak, mnohý důležilý obor jeho vznikl teprve u nás a opanoval tržiště zahraniční. Jsou to zejména chemigrafie, barvotisk, svěllotisk, heliogravura, uměl. lepty a kombinace těchto jmeno- vaných oborů polygrafického uměl. průmyslu, které prorazily tomuto průmyslu cestu do ciziny a staly s vílězi v mezinárodní soutěži. Tuzemský trh nemá nikterak zapoířebi opalřo- vati se výrobky průmyslu polygrafického z clziny. maje domácích v ton.to oboru nadbytek. Naše závody polygrafické stojí, dík své umělecké výchově, na výši doby a jsou z důvodu toho stále více vyhledá- vány zákaznictvem zahraničním. Český průmysl po- lygrafický zaměstnává dnes sta a sta pracovníků vy- školených, kteří povznesli jméno tohoto uměl. odvétví v cizině tak, že je známka prazského způsobu výroby známa jako jedna z nejlepších a nejhledanějších. Tím vznikl značný vývoz výrobků průmyslu polygrafi- ckého a shledáváme se s výrobky těmi na největších odbytištích meziná rodních. České závody polygrafické obrátily tím na sebe pozornost odberných kruhů domácích i zahraničních a je to chloubou naší, že i la cizina, která tak ráda v zá pase národnosiním ličí nás jako národ méně cen- ný, v tomto směru ústy odborníků na slovo vzatých oceňuje v odborných časopisech i odborných pojed- náních denního tisku uměleckou vyspělost a odbor- nou routinu našich uměleckých grafických úslavá Umělecká inicialiva a dovednost tvořiti, hlouba hloub zapouští kořeny své a z produktů našeho gra- fického umění číší láska a vytrvalá píle, s jakou vě- nuje se polygrafický průmysl svému povolání a ná- leží mu právem uznání, jakého se mu všestrannš dostává. tpeta Nechybí nám ludíž na výborných výkonných sl- lách, chybí nám však na finanění podpoře, na poroz- umění podepříti průmysl zkvélající, aby stal se před- ním zdrojem národního blahobylu. S hlediska průmyslu polygrafického jest pozoru- hodným úkaz, že jest průmysl tento, pokud se týče potřeb technických, dále strojů a přt strojů, odkázán z největší části na cizinu Tam, kde není průmysl polygrafický tou měrou d všech záhybů jednotlivých oborů tak prohlouben, jako u nás, vyrábějí se stroje, přístroje, suroviny chemické a technické pro průmysl polygrafický a dovážejí s k nám v množství velikém a za ceny vysoké. Toho měly by si povšimnouti závody naše strojnické a che-