#1
alto_textblock
#1
Strana 18
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
5. ledna 1913. číslo 5.
#4
alto_textblock
#4
co by konečně osvobodilo těžce strádající učí-
telstvo od příšerné bídy ..
Posl. dr. Kramář ve své uchvacující řeč
právem zdůrazňoval zvýšenou povinnost mo-
derního učitele v lidovýchově, zvláště ve vý-
chově dorostu. Jeť to krásný obor ideové čin-
nosti učitelské, jeť to působnost, jež sepne
učitelstvo pevně s kulturní politikou národa,
je to pole, na němž sice až dosud učitelé vy-
konali velmi mnoho práce, ale které musí býti
ještě hlouběji a šířeji vzděláno. Avšak i tu
hmotné zabezpečení učitelstva je samozřejmě
podmínkou, bez níž úspěchu nebude.
A tak i politikové i učitelé odnášejí si
ze sjezdu silné popudy. Politikové znovu byli
utvrzeni v přesvědčení, že učitelům pomoci
je nutno v zájmu obecném, a učitelé znovu
se přesvědčili, že trvalých a zvýšených úspě-
chů stavovských nabudou nejen prací ve ško-
le, ale i prací mezi lidem, jak výtečně nazna-
čil prof. dr. Němec případným srovnáním sta-
vovských akcí učitelských s dobýváním hra-
du, kdy pravil, že hradu jen těžce, ba ne-
možno dobýti lze útokem zevně, ale snadno
vytrvalým úsilím a prací uvnitř.
Učitelé dobýti mají a k záchraně své exi-
stence a svých rodin dobýti musi tolik přízně,
porozumění a uznání politiků, kolik třeba, by
učitelský stav konečně vysvobozen byl z bídy
sociální a zrovnoprávněn s funkcionáří ve-
řejné správy jiných oborů. A tu doufejme, že
pilně budou uvažována slova dra. Němce a
že politika učitelská nebude řízena jako ne-
spořádaný, vášnivý, zbytečně dráždivý, vysl-
lujíci a na konec — marný útok, ale jako sil-
ná, působivá práce uvnitř rozhodujících poli-
tických stran, a rovněž doufejme, že politi-
kové ve spryslu význačných slov dra. Me-
telky pochopí, že brzkým hmotným zabezpe-
čením učitelstva zabezpečují svým akcím —
nejvlivnějšího spolupracovníka a předbojníka
F. V. Moravec.
#5
alto_textblock
#5
Hudba.
#6
alto_textblock
#6
Česká hudba v roce 1912.
#7
alto_textblock
#7
(Dokončení.)
#8
alto_textblock
#8
Mimo Prahu obrátilo k sobě pozornost zvlášte
městské divadlo v Plzni, v němž s novým ředitelem
panem Veverkou nastoupilo nové řízení i v opeře.
První kapelník tohoto divadla, V. Talich, známje
nám již z dřívější činnosti v Praze jako dirigent
nejen velmi schopný, nýbrž vedený nejvážnějšími
uměleckým lintencemi. Tyto intence projevil i
plzeňském divadle hned provedením „Radúza
Mahuleny“ s hudbou Sukovou, a zprávy o dalších
jeho dirigentských činech („Prodaná nevěsta“
„Samson a Dalila“) zněly vesměs velmi příznivě.
takže možno čekati za Talichova řízení rozkvět
české opery v Plzni. Jaký prospěch vzešel by tím
našemu umění, netřeba doličovati. I naše první
scéna měla by z toho prospěch, majic v plzeňském
divadle vážně umělecky řízenou průpravnu, odku
by mohla své členstvo přijimati, a kam by se mohla
v případě okamžité potřeby o výpomoc obraceii
Ovšem stejnou ochotu bylo by povinno i Národní
divadlo plzeňskému prokazovati. Ale opera české-
ho západu není jedinou, jejíž rozvoj a umělecký
zdar leží nám na srdci. Zbývá tu ještě české dli-
vadlo brněnské. Až nalezne po dlouholetém strá-
dání a útisku v dosavadním nedostatečném a ne-
důstojném stánku, v nové budově konečně svů
vytoužený útulek, budeme oprávnění i od něho
žádat vydatnou činnost ve prospěch naší drama-
dické hudby.
#9
alto_textblock
#9
Koncertní život náš skytal v minulém roce
v podstatě stejný obraz, jako v obou letech minu-
lých. V koncertech České filharmonie Spolku pro
komorní hudbu a Spolku pro pěstování písně, Hla-
holu, konservatoře a v hudebních večerech Umě-
lecké besedy měli jsme i minulého roku pevný
kmen nejvýznačnějších hudebních produkcí.
Česká filharmonie přenesla svoje ne-
dělní koncerty ze sálu Plodinové bursy do Sme-
tanovy sině obecního domu, a tu byla na snadě
obava, zda zvýšená režie nového působiště bude
kryta zvýšenou návštěvou koncertů. Dostatečně
stoupnuvší účast obecenstva v koncertech těchto
od Nového roku hluboko do jara obavy tyto pro
první dobu zaplašila. Ale po opětném zahájení
koncertů na podzim nastal nepříznivý obrat. Vli-
vem veřejných událostí a spojené s nimi tísně ho-
spodářské klesla účast veřejnosti na uměleckých
podnicích vůbec. Nejen u nás, ale i jinde.. U nás
neblahý tento vliv byl a je dosud pociťován v di-
vadlech i v koncertech. Česká filharmonie delší
dobu trvající neúčastí obecenstva mohla by býti
vůbec ohrožena na své existenci, která ani z dale-
ka není ještě do budoucna pojištěna subvencemi
a podporami, kterých se dnes Fälharmonickému
družstvu dostává. Co by zánik jediného našeho
koncertního orchestru znamenal, jak by celý nát
hudební život byl vržen zas o dvacet let nazpět
toho netřeba připominat. Na koho třeba ber ustá-
ní apelovat, jsou majetnější kruhy pražské společ-
nosti. Levnější místa jsou při nedělních koncertec
vždycky aspoň slušně obsazena. Za to nejdražš
místa — i utěch konečně nelze mluviti o drahotě
stojit celé 3 koruny — zejí z pravídla prázdnotou
a ukazují, v kterých našich kruzích o umční nej-
méně je zájmu.
V bohatém programu dvaceti symfonických
koncertů, jež všechny řídil obdívuhodně pilnýa
produktivní dirigent dr. Zemánek, uvítali jame ja-
ko nejvýznačnější české novinky Novákovu „Bou-
ři“, která tu za spoluúčinkování „Hlaholu“ měla
svoji pražskou premiéru, a Sukovu suitu „Pod
jabloní“, kteroužto svoji hudbu skladatel takto
uchránil od zapomenutí, kterému ve spojení se
Zeyerovou hrou poznenáhlu propadala.
Spolek pro komorní hudbu uspořá-
dal cyklus Dvořákovy komorní hudby, který byl
nejslavnější událostí saisony a který ovšem umož-
něn byl jedině účastí Českého kvarteta, jež s di-
lem Dvořákovým také úzce srostlo. (Mimochodem
připomínáme, že České kvarteto slavilo na pod-
zim loňského roku 20 let své umělecké činnásti
K této významné události co nejdřive ještě se
vrátím.) Českou novinkou, která ve večerech spol-
ku uvedena byla do světa, byl Sukův druhý smyč-
cový kvartet, dílo stejně velké jako smělé, které
všude v cízíně, kde dosud bylo slyšáno, vyvolal
veliký rozruch. V řádných a zvláště v mimořádných
koncertech spolku tu a tam dochází v programech
i na reprodukce písní. Ale až dosud byly tyto
písnové programy sice hodně pestré, a většinou
zajímavé, ale chyběla jim stylová ucelenost a sy.
stematičnost, kterou se vyznamenávají jinak všech-
#10
alto_textblock
#10
dosti
#11
alto_textblock
#11
ny ostatní podniky zdárně řízeného našeho spolk
pro komorní hudbu.
Spolek pro pěstování pisně rozže-
hnal se, jak se zdá, už nadobro s dřívějšími di-
letantskými pokusy, čímž průmhěrná úroveň výkoní
proti létům minulým znatelně stoupla, s čímž
přímé souvislosti byla i značnější účast posluchač-
stva v posledních písňových večerech. Umělecká
váha podniků spolku ještě dále značně se zvýší
až dovoli mu prostředky získávat k účinkování
cizí umělce.
Obě naše výborná pěvecká sdružení učitel
— moravské i pražské — dobyla si v minulém
roce dalších úspěchů: Moravané na místech, kde
mají již od dřívějška skvělé jméno, pražští získal
ceny vitězů v Paříži a v Plzni. Působení obou těch-
to sborů nezůstalo bez vlivu na naše starší pě
vecké spolky. Na všech stranách vídíme v posled
ní době pod jich vlivem růsti a vzmáhati se snahy
o zdokonalení sborového zpěvu, všude vidíme klá-
sti si vyšší cíle, než byly dosavadní. Existenci obou
učitelských sborů pěveckých děkujeme také četno
sborové skladby moderního rázu a vysokých po-
žadavků reprodukčních. Rozvoj takovéto sborov
tvorby bez těles, která by ji mohla provádět, nen
ani myslitelný. Největší náš pěvecký spolek, praž-
ský Hlahol, který až dosud hojně zabírán by
účastí při nejrůznějších událostech národních
společenských, zdůraznil v posledním roce více
svoje poslání umělecké, správně usuzuje do bu
doucnosti, že jen sledováním uměleckých cílů mů-
že si v hojné soutěži dneška uhájiti svoje vynikajíe
postavení. Morava má dnes i smíšený sbor učitel-
ský, který objevil se do budoucnosti velmi slibným
I v Praze mělo by se k ustavení podobného smí-
šeného sboru pracovati. Pak mohla by i u nás
pravidelně býti provozována velká díla chorická
která až dosud spočívala na bedrách jediného Hla-
holu, lterý ovšem nemohl tu při bohaté tvorb
tohoto oboru všem přáním vyhovětí. Pak měl
bychom i pravidelné koncerty oratorní, kterýcl
po řadu let již v Praze těžce postrádáme.
Význačných publikaci hudebních nevyšlo
roce minulém mnoho a jen z části byly to kom-
posice nejnovějšího data. V poslednějším směru
zaznamenávám: Sukův druhý smyčcový kvartei
(vydal Simrock v Berlině) a Novákův cyklus písní
„Eroticon“ fvyd. Universální edice ve Vídnij.
Dvořákovy bohaté pozůstalosti publikovány byly
Simrockem: 2. symíonie, Rhapsodie. Dramatick
ouvertura, Píseň z „Lešetínského kováře“ az
skladby klavirní. Otakar Ostrčil objevil se n
knihkupeckém trhu se svoji „Baladou o mrtvén
ševci a krásné tanečníci“ v klavírní transkripe
melodramatické hudby (vydal M. Urbánek). Hu-
dební matice Umělecké besedy publikovala: kla
vírní výtahy Dvořákova „Dimitrije“ (II. vyd.)
Sukova melodramatu „Radůz a Mahulena“. —
Jak jsem svrchu již řekl, nebyl závěr loňského
roku v našem hudebním životě utěšený. Politické
a hospodářské poměry vrhly svoje stíny i do di-
vadol a síní koncertních, v nichž náš hudebn
ruch se projevuje. Než doufcjme, že byl to jen
přechodný stav, že s uklidněním myslí nastane
tu obrat k lepšímu a že ono bodré „který pal
Čech by hudbu neměl rád?“ — prakticky se projev
opět v účasti všech dobrých našinců na českýck
hudebních podnicích, které byly až dosud našeh
mladého života národního vždy chloubou a ra-
Ant. Šilhan
#12
alto_textblock
#12
Literatura.
#13
alto_textblock
#13
* živá slova Lva Nikolajeviče Toistého za p -
sledních 25 let jeho života. Napsal J. Teneromo
z ruštiny přeložil Karel Frypés, dva díly, náll
J. R. Vilimka. — Čienářům Tolstého, které nedáv-
no firma Vilímkova postavíla před závěreční ka-
pitolu spisovatelské čianosti velikého ruského my-
slitele vydáním tří objemných svazků jeho „P -
smrtných děl“, byla právě poskytnuta možnost, vy-
rovnati se se zjevem Tolstého definilivně poznáním
jeho intimit. „Živá slova L. N. Tolstého“, která z
posledních 25 let jeho života sebral a zaznamena
někdejšíučitel jasnopolianské školy. Tolstého spo-
lečník a spolupracovník, Izák Borisovič Fainer-
mann, píšící pod pseudonymem Teneromo, uzavírai
naše dojmy z četby děl světového básníka hlubo-
kým pohledem do jeho osobního života, který te-
prve může nám odhaliti osobnost Tolstého v cele
její kladné podstatě.
Osobní život tohoto ruského Homéra, jak jei
nazývá Volynskij, vytvořil tragedii ducha, zanice-
ného posvátným ohném víry v nejvyšší poslání lid-
ského bytí, tragedii snad málo důstojného boje, ale
proto přece neméně hluboce dojímající, Úřeba s
odehrávala na úzké scéně rodinné. Koho z kruhů
nejširšího čtenářstva by nedojal hlavní moment to-
hoto citového utrpení velikého myslitele, kdy man-
želka spojí se s nepřátelskou mocí a sama vede
jeji útoky, nasazujíc zbraň na srdce manželovo, jež
hlásalo poselství lásky po celém světě. V řadě
pestře se řadicích kapitcl spojují se obrysy této
kruté hry, žající svou proposici, zápletku a vy-
vrcholení, nad něž neznám bezohlednějšího. Ovšem.
odpůrci Tolstého naleznou tu holou passtvitu, kte-
rou duše hrdinova vystavila na odiv v učiní stejně
jako v životě. Avšak uvažme, že Tolstoj setrvával
tak dlouho až do vyčerpání lidských sil. jako sku-
tečný hrdina, neboť právě únik z tísnivé situace
pokládal za zbabělost, uvažme, že na tomto úniku
padl důstojně hrdina v masce churavého starce
který však vytrval na svém místě do konce. Dědi-
cové Tolstého autorských práv, tak nehodní Tol-
stého slávy, zastydí se snad dnes do duše za sve
jednání, až celý svět bude je souditi na základ
zápisků Teneromových. Ano, celý světí Projev Te-
neromův, volající na soud tyto nestydaté lupiče
ničitele všech krásných chvil a úmyslů v naplňují-
cím se životě Tolstého, chráněné toliko po všem
světě proslaveným jménem, zdá se jistě tak úzce
vlastenecký, tak rusky uzavřený, jak vyhlíží, toliko
duším obmezeným. Cítíme s tímto sympatickým
následovatelem idejí jasnopoljanského proroka.
když líčí nám, kterak nakládá se s půdou, kterou
Tolstci vlastním potem skrápěl v zádruze svých
poddaných, jak dokonce hrob Tolstého v lese u
Jasné Poljany je nejdříve ohrožen vyděračnou
luzou, chvějeme se vášnivým pocitem, zrovna tak.
jako by bezpráví bylo pácháno na našich vlastních
nářodních zájmech. Zájmy celého vzdělaného světa
jsou uráženy těmito fakty a existují-li kde upřímní
ctitelé ruského myslitele — existují jistě aspoň v
Německu, v Anglii a zvláště v Americe — je jejich
povinností, aby vystoupili proti takovým parasitům
jeho památky.
A s osobní tragedií vybavuje se nám v této
knize zároveň celá oblast osobního cítění Tolstého
V tomto nejširším smyslu je bohatství Teneromova
spisu téměř nevyčerpatelné. Téměř sto dvacet ka-
pitol nejpestřejších titulů a námětů může jistě po-
dati vydatnou stravu lačnícímu duchu čtenářovu
Obrázky, v nichž charakteristidká hlava Tolstého
s dlouhým bílým vousem je zarámována do přírod-
ních nálad, jsou nnejčastější. V nejprostších úkonecl
mužické práce shledává Tolstoj veliký jinotajný
smysl, který vrhá své světlo na život lidský. Vi-
díme velikého učitele národů týčiti se na pozadí
jasnopoljanském jako velebného patrlarchu a na-
sloucháme zbožnému evandelistovi, který si vral
za úkol, zaznamenali každý jeho výrok. Není roz-
porů mezi učením a životem Tolstého. Jediný po-
ciťovaný rozpor, jenž stále se tu přiostřuje, stává
se předmětem tragického boje a hrdina, jenž ne-
může ho vyrovnati bez naprostého roztrpčení svých
#14
alto_textblock
#14
svazků se světem, roste jím, vytrvávale zmužile na
vvém místě. Jinak vystupuje tu pokorný duch svět-
ce, jenž každým okamžškem nepřestává mysliti
na boha a jenž je přirozený a hluboce poctivý ve
svém náboženském cítění, takže podezříván z fari-
sejství svými nejbližšími přáteli často zastkví se
ším bohatší zdobou svých ciností. Ano, světec, ten
dojem nás neopouští, když čteme tuto knihu, a
dále, když se nad ní zamyslíme. „Nové přikázání
a „Modlitba“ určují jeho prorocky vzňatý postoj.
v němž jakoby otevřelo se nebe a seslalo božské
požehnání na jeho vyvolenou hlavu. A tu vše po-
zemské jakoby spatřoval s výše tohoto nebe, celý
šivot lidský jako by nabýval jiného, vyššího vý-
znamu. Mluví v podobenstvích a obrazech, jako
celý svět kolem mluví k němu utajenou, obraznou
řečí. Největší počet těchto kapitol je naplněn legen-
dami, velmi často ani nezasazenými do rámce roz
hovoru. Malé ty improvisace, často tak mistrné.
na základě četby či prostě na základě určitého do-
jmu, dodávají naší četbě biblíckého vzmachu. Hlu-
boká moudrost, z níž jsou váženy, nepřestává na
nás působiti ani v ostatním komplexu zodpovída-
aých otázek společenských. Kritik společenský, jen
patří na poměry nejen ruské, ale i světové s hle-
diska široké logiky, vyplývající z nadživotní prav
dy, strhuje nás mocí svého unesení, takže nepoci-
tujeme takřka ani odporu tam, kde v jeho dílee
byl nám běžný. Vycházíme-li z nejužšího okruhu
společenského řízení, z otázky rodinného života
která se stala Tolstému nejpalčivější, neboť zn
prýštilo jeho nejbolestnější utrpení, nacházíme tu
mnoho vznešených myslenek o kráse rodinného
joužití, o heroicky obětavé lásce manželské, jichž
vřelé procítění nás velmi mile překvapuje u autorn
„Kreutzerovy sonaty“, jenž hlásá naprostou askeei
v pohlavních stycích a tím i rodinný život zavrhuje
Tolstoj ukázal se tu nejednou výborným ženským
osychologem, kteréžto přednosti zmíněný romár
postrádal. Tak opravuje se nejednou náš dojemo
který jsme si odnesli z četby jeho děl. Vidime, ž
podkladem všech nám nesympatických ideálů, vy-
bočujících z mezí lidské přirozenosti, byl jeden
krutý tragický rozpor, s nímž se setkáváme často
u geniů, štvaných ven z kruhu, do něhož současně
celým svým srdcem tíhnou. Tolstoj, tento zasně-
tený vrchol v duchovním horstvu Evropy, přiro-
zeně nebyl stvořen pro život v uzavřeném údol
rodinného života, chráněného před vichry veleb-
ných vášní. S bolestnou tíhou je tu zdůrazněna tale
myšlenka, vyslovená v jednom rozhovoru, kter
otvírá nám smysl pro hrdinství těch, kdož vyku
oují dobro všelidské za cenu svého pozemskéh
štěstí. A přece tento duch, odsouzený dle nejvyš
šího rozhodnutí k samotě, nemůže přemoci srdce
překypující láskou k celému světu a neméně k nej-
užší formaci tohoto světa, k rodině. Nedovedem
si aspoň jinak vysvěiliti, oné vřelosti, která nám
dýchne do tváře z Tolstého rozhovorů, v nichž lá
ska manželská a harmonic rodinného života jsou
tak velebony, jakoby po nich nepřestávalo toužit
srdce velikého básníka. V tom smyslu pojatý jeho
projev proti rozvodům nemůže vycházeti ze zájmů
úzkoprsého moralisty, nýbrž z krvavě drásané tou
hy po rovnocenném opětování lásky, kterou rodin-
nému krbu přináší. A takový vášnivě proživaný
vztah nalézáme v projevech Tolstého, i když vy-
cházíme ze středu jeho bolestí k širším okruhůn
společenských otázek. Pamatuji se na obraz Tol-
stého, obklopeného hrůzami své vlasti. Zde vidín
lento obraz, malovaný mnohem působivějšími bar-
vami. Zde prolévá Tolstoj slzy při pouhém po-
myšlení na všechny ukrutnosti a bezpráví, kterýc
se neustává dopouštěti rucká vláda, a jeho k pláč
stažený obličej vtiskuje sa čtenáři do duše při všecl
protestech, jimiž zachmuřený myslitel reaguje nejer
proti ruským poměrům, ale i proti poměrům, spa-
dajicím v zájmy záležitosti celého světa. Ach, ne
chceme se vmýšleti v stav duše Tolstého, kdyby
se byl dožil dnešních dnů on, jenž jako jeho du
sevní syn, nedávno u nás se vynořivší. Langerův
Svatý Václav“, citil hrůzy války přímo fvšicku
doléhati na své tělo. Zdá se nám, že Tolstej musi
býtí v čas odvolán, aby míra jeho utrpení aepře-
#15
alto_textblock
#15
kypěla.
Máme-li krátee nhčrinouti obsah díla Tene
romova, pokud vystupuje tu Tolsioi jako bystrý
pozorovatel společenského života a jako umělee
je nám především zminiti se hlavně o třech spole-
čenských otázkách, v jichž řešení padlo vznešene
rozhodující slovo tohoto myslitele. Specielně ru-
ských poměrů týká se otázka židovská, která i
z hlavních bodů Tolstého rozhovorů. Tolstoj cíti
tolik s tímto nešťastným národem, jehož osud v ru-
ském státě stále visí na nitce rozmaru luzy, kterou
dle potřeby poštve sám gubernátor. Spisovatel, jen
rád měřil svou moudrost s učenými rabíny, jen
osvojil si tolik nevšedních znalosti z četby staro-
židovské literatury, odvděčuje se za vše, čím by
těmto stykům povinován, obětavým přátelstvím
které zazní i na struně krificky napiatého poměru
Tolstého k státní moci. Druhá otázka kotví sioe
v ruských poměrech, avšak svým dosahem překro-
čila již hranice určité země, aby dotkla se poměrů
obecných. Je to zajímavý projev „O lékařích“. C-
tíme v něm stejné východisko jako v projevu
lásce mateřské v „Kreutzerově sonatě“. Přílišn
starost o tělo ubílí duši. Zde stupňuje se ostrosí
projevu tím více, čím prudčeji podráždil známý
protest tékařů autora dohoto světoznámého ro-
mánu. Zde mluví již zásadní zášť, kterou pocifuie
vznešený přehodnocovatel nejvyšších kulturnich
hodnot vůči augurskému nadýmání tohoto pyžného
stavu na venek. Mnoho tu padá na účet ruských
poměrů, ale ještě více výtek padá na účet poměrů
všeobecných. A ještě jeden — tentokráte nikoli
stav, ale přímo celý svět myšlenkový je napaden
Tolstým v knize Teneromové: socialism. I tu ja-
koby mluvil umělec. strachující se barbarství davu
v případě, že by plebejská myšlenka zmocnila se
vlády nad celým světem. A skutečného umělee
konečně seznáváme tu na jeho nejvlastnějším poli
když Teneromovy zápisky uvádějí nás do Tolstého
umnělecké dílny, dávají před našima očima vznikati
světovým veledilům, ukazuji na neslýchané zevní
překážky při tvoření a odhalují kouzlo lidových
povidek nesmrtelného vyprávěče, nebo když za-
znamenávají některé význačné Tolstého soudy
esthetické. V duši každého čtenáře utkví tu jistě
velkolepý dojem spolupráce ruského lidu na tvůrči
činnosti geniálního ducha, dojem, jenž přerůstá
chaty jasnopoljanských vesničanů, zastupujícíc
v okamžiku, kdy na zkoušku jim Tolstoj své práce
předčital. celý ruský národ. Spolupráce celého ná-
roda na díle geniově — není-liž to splnění velikého
ideálu práce umělecké!
Tak opouštíme „Živá slova L. N. Tolstého
v okamžiku nejvyššího povznesení, odnášejíce
v duši dojem svrchovaného osvětlení Tolstého vý
Antonín Veselý.
znamu.
#16
alto_textblock
#16
Bibliografie.
#17
alto_textblock
#17
MUDr. B. Bouček: Mezi raněnými Černohorcí
1875-6. Tiskl a vydal V. Hoblík v Poděbradech. 1912
Autor byl prvním českým lékařem na Černé Hoře
který pomáhal raněným. Bylo to za hercegovskéh
povstání r. 1875, za něhož Černá Hora Hercegovcům
poskylla tak nevidané pohostinství, že přijala, dle
svědectví autora, padesát tisíc jejich rodin — více
než jich má sama. Autor měl stanici v Šavníku na
hranicích hercegovských. Zkušenosti, kterých tam
nabyl asi za tři čtvrti leta, jakož i svá pozorován
lidu, jeho obyčejů a krajiny v této knížečce vypisuje
ve formě prostých soukromých dopisů, které ne-
byly pro veřejnost určeny, jinak by byly literár-
něji vypracovány. Je tu řada charakteristických
podrobností. Vypisuje na př., jak se měli. „Chutní
mi dobře zdejší kuchyně; máme dosti hovězího, jež
zde velmi levné jest (orodává se oka = 21/2 libry
za 20 kr.), máme chutné pstruhy, dosti rýže, chléh
však není dobře pečený, pak mi nechutná víno
pivo však nemůžeme dostati a také je léne, poně-
vadůž by bylo velmi drahé (láhev za 50 kkor.) a tak
páju jen výbornou vodu, již je zde hojnost. a kávu.
večer pak čaj.“ — Jinde jsou zaznamenány ceny
některých jiných předmětů. Kovář si počítal za
hřeb osm pnlců dlouhý 40 kr., za podkovu tak
40 kr. Láhvička inkcustu, která doma stála 10 kr.-
v Šavniku byla za 60 kr. Vlčura, 11 stop dlouhá
stála 2 zl. žila vláda zakoupila v Terstu pro celou
zem hojnost a rozdávala je v Kotoru; kdo měl koně.
mohl si ho z darm a navozit; ale kdo nemál svého
#18
alto_textblock
#18
koně a musel si ho najmout, tomu se již jízda pro
darované obilí sotva vyplatila. — V knižce zůstaln
také některá nedopatření, která snadno mohla býti
odstraněna. Kněžna (nyní královna) nejmenuje se
Milica, nýbrž Milena. Tajemníkem knížecím by
tehdy Gavro Vukovič a nikoli Vukotič a nepochá-
zel tedy ze stejného rodu s kněžnou. Les nejme-
auje se srbsky „šum“, nýbrž „šuma“, srv. Šumava
a pod. Knížka má několik obrázků, mezi nimi prav-
divou podobiznu slavného turkobijce Peka Pavto-
váče, jež je vzácností.
#19
alto_textblock
#19
Józef Chociszewski: Sybilla Lechwa. Pozna
ksiegarni W. Wilak. Cena 50 fen.
J. Chociszewski: Božena szyli Córka kmiecí
czeskím tronie. Igra w 2 odslonach na fle dziejáw
czeskich. Gniezno. J. Chociszewskiego. Cena 85 fen.
[1 Kl.
J. Chocisewski: Elementarzyk Historyczny
Polski. Gniezno. Nakladem J. Chociszewskiego.
d'Ancona A.: Scritti danteschi. Firen-
ze 1912. 5 1.
Bertrand L: Gustave Flanbert. Pari
1912. 3 fr. 50c.
Cairns W. B.: A History ol America
Literature. Now York 1912. Doll. 1.75.
Descharmes R. at R. Dusnesnil: Autour de
Flaubert. Eiude historiques et documentaires
Paris 1912. 7 fr.
Farinelli A.: Hebbel e i suoi dram m
Bari, 1912, 41
Field C.: Persian Literature. Londor
1912. 3 sh. 6d.
Filomusi G. Lr.: Novissimi studii st
Oante. Cittá di Castello 1912. 4 1
Lam St.: Polska literatura wspo
czesna. Warszawa 1913. 1 Kr
Mayne E. C.: Byron. London 1912. 21 sh.
Mever Rch. M.: Die deutsche Liter
tur des 19. Jahrhunderts. Volksausgabe
Berlin 1912, M. 4.50,
Elsenhans Thdr. Lehrbuch der Psycho-
(ogie. Tübingen 1912. 15 M.
Frehn Jul.: Nitzsche und das Pro-
blem der Moral. Neubabelsberg-Berlin 1912
M. 2.50.
Gran Gh.: Jean Jacques Roussesu
London 1912. 12 sh. 6 d
Renouvier Ch. Traité de logique fo
male. Paris 1912, 8 fr.
Renouvier Ch. Traité de logique ge-
něrale. Paris 1912. 8 fr.
Bittermann, Schmidt u. Weitz: Lehrbuch
des Automobilrechts. Berlin 1912. 5 M-
Corbin P.: Histoire de la politigu
extérieure de la France. Tome I. Pari
1912. 7 fr. 50c.
Granger F. Historical Sociolo gy
New York 1912. Doll. 1.25.
Hasbach W. Die moderne Demokra-
tie. Jena 1912. 16 M.
Ogg F. A.: Social Progress in co-
temporary Europe. New York 1912. Doll
Rehm Hm.: Deutschlands politisch
Parteien. Ein Grundriss der Parteienlehre und
der Wahlsysteme. Jena 1912. 4 M.
Sokolov K. N.: Parlamentariz m. Opyt
pravovoj tcorii parlamentarnago stroja. SPb. 1912
3 Rb.
Steffen Gst. F.: Die Grundlage der
Soziologie. Ein Programm zu der Methode
der Gesellschaftwissenschaft und Naturforschun
Jena 1912, 3 M.-
Petre F. L.: Napoleonís last Campaig
in Germany, 1813. London 1912. 12 sh. 6 d
Albu Alb.: Grundzůge für díe Er-
nahrung von Zuckerkranken nebs
praktischen Anweisungen für die
Diabetesküiche (nach weil. Dr. Gilberts
Diahetesküche). Halle, 1912, 4 M.
Auvray et Mouchet: Maladies du ra-
chis et de la moelle. Paris 1912. 12 fr.
Bischoff E.: Lehrbuch der gerichtli-
chen Psychiatric für Mediziner und Juristen.
Wien 1912. 8 M.
Boydstun J. F.: The Science of human
Nature. Boston 1912. Doll. 2.—
Markov N. N.: Patologija i terapija
uregrita v mužčin. SPb. 1912. 1 R
Mayrhofer B.: Lehrbuch der Zahn-
krankheiten. Jena 1912. 9 M.
Ramírez Garcia M.: Tuberculinodia-
dnóstico v tuberlinoterapia. Logrono
1912, 12 pes. 50
Akers C. Edm.: A History of South
America, 1854—1904. London 1912. 21 sb.
Bapst Edm.: Les origines de la guerre
de Crimée. La France et la Russie de 1848
1854. Paris 1912. 7 fr. 50 c.
Hermann H.: Chinesische Geschichte
Stuttgart 1912, 10 M.
Člédat L.: Dictionnaire étymologi
que de la langue frangnise. Paris 1912
4 fr.
Daydot A: Histoire générale de 1
peinture. Vol. I. Paris 1912. 25 fr
Farag6 8.. Wohnungskunst. Budapest
und Leipzig 1912, 60 M.
Rogers A. and A. B. Aubert: Industri al
Chemistry. London 1912. 1 E 4 sh.
Zubrzycki S. J.: Nauka wstepna do zna-
jomošci stylow architektonicznych.
Cz. I. Kraków 1912.
Josef Müller: Sloh v nových proudech
vyučovacích. V Praze. Zemský ústřední spolek
jednot učitolských v král. Českém. V komisi knih-
kupectví Josefa Rašína v Praze VII. Cena K 4.80.
váz. K 6..—
R. Špillar-J. Šprinar: Kompendium
»raktické fotosrafie pro amatéry. v
Praze. Zem. ústř. spolek jednot uěitelských v král
českém. V komisi knihkupectví Josefa Rašína
Pnaze VII. Cena K 4.20, váz. K 6.20.
Ela Volfová: Když chodila světem po-
hádka. V Praze, I. L. Kober
Učitelský kalendář na r. 1912-13. v
Praze. Zem. ústř. spolek jednot učitelských v král
Českém. V komisi knihkupectví Josefa Rašína
Praze VII. K 2.20.
Kalendář českých obchodaích ce-
stujících na r. 1913. V Praze, Spolek českých
obchodních cestujících. K 1.50.
Zprávy komise pro soupis staveb
ních a historických památek král. hl
města Prahy. Pořádají: prof. dr. K. Chytil
jnž. Jan Herain, dr. Luboš Jeřábek a kan. Eduar
šittler. V Praze, nákladem vlastním.
Nová korespondence Václava Bu-
dovce z Budova z let 1580—1616. Shledal
a k vydání upravil dr. Julius Glücklich. V Praze.
Česká akademie cís. Frant. Josefa pro vědy, slo-
vesnosl a umění
František Šimek: Cestopis T. Z. Mande-
vílla. V Praze, Česká akademie cís. Frant. Jos.
pro vědy, slovesnost a umění.
Emanuel Leminger: Královská mincov-
na v Kutné Hoře. V Praze. Česká akademie
cis. Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Dr. Ferd. Hrejsa: Česká konícse, jeií
vznik, podstata a dějiny. V Praze. Česká akademie
cís. Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
#20
alto_textblock
#20
L.vdporučani. PROSPEKT č 25 2DARMÍA fiolouský paten
#21
alto_textblock
#21
nbahnstrass
61. Tolefen
#22
alto_textblock
#22
SNI XIX
#23
alto_textblock
#23
šklad pro Prahu: Artur Weliemin, VIl., Ovenecká ul. 35
#24
alto_textblock
#24
21870
#25
alto_textblock
#25
Novink
#26
alto_textblock
#26
o
Edice M. U.
#27
alto_textblock
#27
Kubát, 13 malých koncertních kusů pr
housle s prův. kluviru. Cena . . . . . K 3.60
#28
alto_textblock
#28
HAŠLEROVY STARO
#29
alto_textblock
#29
PRAŽSKÉ PÍSNIČKY
#30
alto_textblock
#30
Pro zpěv a klavír (nebo kytara)-
3 sešity po K 1.60.
#31
alto_textblock
#31
Pro orchestr nebo dech. hudbu:
I. a II. sešit po K 3.60.
Texty s nápěvy k písním jednotlivým po 20h.
Sešit I. 1. Po starých zámeckých schodech. 2 .
Ty petřinské stráně. 3. Zvoncčky v Loretě.4
Když šel pan Johannes.
Sešit II. 1. Když nad Prahou se večer uklání.
2. Kdybys tys mi chtěla dát. 3. Není lepší jako
z jara. 4. Vdávala se jedna panna, 5. Panna
Veronika.
Sešit III. 1. Než jahloň odkvete. 2. Na velko-
převorském náměstí. 3. Píseň o kocourovi. 4.
Ztracená láska. 5. Vojenská.
#32
alto_textblock
#32
1.25.
#33
alto_textblock
#33
KABARET.
#34
alto_textblock
#34
Sbírka zpěvů s prův. piana
#35
alto_textblock
#35
Č. 20. Diskrétní romance. (Vyskočil-Vašata) S prův
neoblig, cella, K 1.80
21. Ballada o smutné princezně
o panciři s trojím zámkem. (Růž-
Nasková) K 1.50
22. Svatební cesta. (Růž. Nasková) K 1.50.
28. Balladia o chudé pradleně a jeji
dceři švadleně. (Hašler-Vašata) K 1.50
29. Vyšebradská skála. Jedna „novo-
pražská“ (Hašler-Vašata) K 1.50
#37
alto_textblock
#37
Krásná úprava!
#38
alto_textblock
#38
Právě vydáno
#39
alto_textblock
#39
Z PÍSNĚ DO PÍSNĚ
#40
alto_textblock
#40
Tré postupných vínků ku potřebě při počáteč-
#41
alto_textblock
#41
ném vyučování klavírním.
#42
alto_textblock
#42
Upravil Em. Vesellk.
#43
alto_textblock
#43
3 sešity.
#44
alto_textblock
#44
Album pro orchestr. Svazek V. Obsahuje
hymny slovanských národů počtem 15 (te
rakouskou a francouzs.) a Kmochův pocho
„Lví silou“. Cena 4 K
Dvořák, op. Čtyři dvojzpěvy pro 2 ne
stejné hlasy s prův. piana. Part. K 2.—
hlasy po 40 hal
Dvořák op. 32. Moravské dvojzpěvy.
hlasy (sopran a alt) po K 1.20. (Doposu
nebyly vydány).
#45
alto_textblock
#45
PÍSNIČKY ZE STARÉ
#46
alto_textblock
#46
PRAHY
#47
alto_textblock
#47
pro 1 hlas s prův. pian
napsali Balák a Provazník.
Cena K 1.60.
#48
alto_textblock
#48
Texty s nápěvy po 20 hal.
1. V Malvazinkách. 2. Na Kohoutku svatovít-
ském. 3. Pan Anton. 4. V zlaté studni. 5 Hi-
storie o znuděném mládenci.
#49
alto_textblock
#49
Starý, Vítězství Slovanů. Hymnický pocho
Pro piano 80 hal., pro orchestr 2 k
Vašnta, Písně o mé milé, pro 1 hlas s prův.
piana. 1. Má milá, co to v tváři máš. 2. Na
té vaší zahrádečce. 3. Když tě vedli ku
oltáři. Cena K 2.40.
Seznamy zdarma. - Zásilky na ukázku i n
29996
splátky.
Hudební a klavírní závod
#50
alto_textblock
#50
Mojmír Urbánek, Praha
#51
alto_textblock
#51
komor. dodavatel
#52
alto_textblock
#52
Jungmannova třída, Hlávkův palác.
#53
alto_textblock
#53
Nikdo netrpí
#54
alto_textblock
#54
rád rheumutismem, dnou, neuralgiemi neb ozno-
beninami. Značné rychlé zmírnéní
pozorovati
při použivání lékařsky doporučeného prostředke
zvamného
#55
alto_textblock
#55
ontrheuman
#56
alto_textblock
#56
Slovní známky pro Extr. bipocastani menthol
#57
alto_textblock
#57
sahicylat.
#58
alto_textblock
#58
Mírní a uklidňuje bolesti, vstřebuje otoky klou
bů, usnadňuje jejich pohyblivost a odstraňuje
nepříjemné, bolestivé svédění
Račte se dotázati svého lékaře.
#59
alto_textblock
#59
Výroba a hlavní skla
#60
alto_textblock
#60
3005
#61
alto_textblock
#61
Vodovod
#62
alto_textblock
#62
Pune
#63
alto_textblock
#63
B. FRAGNERA lékárna,
#64
alto_textblock
#64
šeho druhu nejlevněji se zárukou vyrábí a stav
#65
alto_textblock
#65
c. k. dvorní dodavatel
#66
alto_textblock
#66
Praha-lII., nároží Nerudovy ul. 203
#67
alto_textblock
#67
Ino. Jaroslsv Matiěka, dříve Pekař a Vačkář
Praha-Karlín, Karlova ul. 34.
#68
alto_textblock
#68
29900
#69
alto_textblock
#69
i tuba i korunu.
Při předem zaslání K 1.50 zasílá se 1 tuba (á
„ „ 5.— „ „ 5 tub
„ 9.— „ „ 10 „
K dostání ve většíně lékáren.
#70
alto_textblock
#70
VODOVODYA PUMP
#72
alto_textblock
#72
pro města, obce, statky a jednotlivce všeho druhu
pro každý účel vrrábí a staví Pryní moravská
2715
továrna na vodovody a čerpadla
#73
alto_textblock
#73
Pozor
#74
alto_textblock
#74
na jméno
#75
alto_textblock
#75
řinravku, vyra-
bitele a ochrannou
—
zná mkuí
#76
alto_textblock
#76
T.
#77
alto_textblock
#77
Hranice, Morava
Sklad: Praha, Josefské nám. Prospekty zdarma a frauko-