#1
alto_textblock
#1
5. ledna 1913.
#2
alto_textblock
#2
kulturního
#3
alto_textblock
#3
života.
#4
alto_textblock
#4
Strana 17.
#5
alto_textblock
#5
Příloha „Národních Listů« k číslu g.
#6
alto_textblock
#6
OBSAH
Výtvarné umení: Karel B. Mádl« Po vá
nocích.
Lékařství. Zdravotní poměry král. hl. měst
Prahy v letech 1897—1909
Školství. F. V. Moravec: Politikové a učitelé
Hudba. Ant. šilhan: Česká hudba v roce 1912
(Dokončení.)
Literatura.
Bibliografie.
#7
alto_textblock
#7
Výtvarné umění.
#8
alto_textblock
#8
Po vánocích.
#9
alto_textblock
#9
** Vánoční nadílka na stole uměleckého
referenta nebyla příliš hojná, při vší značné
knižní produkci, na znamení, že vánoční trh
knihkupecký je po výtce literární s docela
malým obložením uměleckým. Je-li však toto
cenné, přeroste snadno efemerní hodnoty a
krátkost vánočních dnů. Ale už delší dobu
před nimi trousily se výraznější publikace,
jež s vánočními nabízejí se k malému klaso-
braní. Ještě do toho času zasáhly ozvuky
Alešova jubilea. Není časopisu sebe dbalého,
který by si nebyl opatřil stati, karakteri-
sující jeho umění a význam, a jakkoli jsou
různá stanoviska posuzovatelů a samostatné
jejich myšlenkové pochody a postupy ana-
lysní, výsledky jsou shodné. Vidíme, cítíme,
přijímáme a prožíváme umění Alešovo všichni
stejně. Zjev docela kromobyčejný. Nelze zde
vyčítati jednotlivosti, také však ne smlčeti,
že se vyskytlo dosti statí, jež šly zúmyslně
mimo obvyklé jubilejni horování a spou-
štěly se do hloubky šetření a výkladu
zdánlivě jednoduchý Aleš ukázal se uměle-
ckým fenomenem, jehož dokonalé proniknutí
vyžádá si práci mnohých hlav a srdcí. Také
něco osobních vzpomínek a tím životopisných
příspěvků se objevilo, z nichž Raisovy ve
»Zvonu« jsou nejcennější a nejsrdečnější. I to
je příznačné pro M. Aleše. Snad o žádném
českém umělci nebylo ještě vypravováno tolik
příhod a rysů osobních, na světlý důkaz, kte-
rak u něho člověk s umělcem a jeho umě-
ním nerozlučně souvisí. Mimo to několik no-
vých otisků Alešových starších prací: Měsí-
cové vlysy z roku 1887, jež F. Topič upravil
na »Alešův kalendář« a něco obrázků pro
dětí a z dětského života, které (v témže ná-
kladu) A. Wenig spojil slovním doprovodem
pro drobotinu v »knížce veselých obrázků
Všehochuť«. Snaha udomácniti Aleše u naší
mládeže vyniká na mnohých místech a jistě
se setkává se zdarem, když už i nejmenší
slabikanti mají těžké záhady první čítanky
zpřijemňované a vyjasňované Alešovými
obrázky.
Alešovi na počest razili také medaile
První přinesl Josef šejnost s roztomilým re-
versem: malé děvčátko, jakoby z návsi při-
běhlo, s kyticí a gratulací mistrovi, jehož
výborný portret vyplňuje avers. Medaile pěk-
ného důvtipu, uměleckého taktu a jemné
práce, k níž se druží jednostranná medalle-
vydaná »Mauesem«, jejíž portretní hlava po-
chází od O. Španíela, přísnějších linií a sty-
lisovanějšího rysu, nežli je realistní živá mo-
delace Šejnostova.
Rovněž už před vánocemi vydal Milan
Svoboda dvě nová čísla »Kytice«, bibliofil-
ních vydání: Kleistovu »Penthesilen« v pře-
kladu O. Fischera a B. Němcové »Babičkue
dle vydání z roku 1855. Dvě opravdu krásné
a milé knihy, jichž cena záleží ve vkusné
čistotě typografické výpravy, prosté vší ná-
padnosti a frásovitosti, v níž papír, pismo
sazba, výborně volené, dávají základní a roz-
hodující harmonický souzvuk a nic jiného-
Jsou to knížky ke čtení a ne na pouhé po-
divání.
Také mezi novými kalendáři možno ob-
jevit kus bibliofilní, který vydala »Česká
grafika« a dobyl ceny ve výroční soutěži
Umělecko-průmyslového musea. Jeho autoři
jsou Josef Sejpka a Karel Hodek. Sešit po-
někud archaistního vzhledu v disposici rám-
cové a dvanácti figurálných stránkách mě-
sičních. Jenom ale vzorek, poměr linii čer-
ných a bílých k ploše opírá se o staré be-
nátské dřevorytní tisky, jejich obsah orna-
mentálný a alegorický je nový a celek dává
dekorovanou knížku vybrané jakosti.
Výtvarný odbor Umělecké Besedy vydal
tenký sešit — velkého kvartu — »Národ-
ních pohádek«, jež nejmenovaný umělec
ovroubil barevnými obrázky. Zcela zřejmě
měl na zřeteli malé děti, jimž hledí kresbou
co nejvíce glosovat slovo vypravování. Také
omezená, ale rázná barvitost tomu nasvěd-
čují. Není bez vtipu a naivní zřetelnosti,
jenom v linii nutí se do črtové modernosti
a prostoduchost přestává, co při očividném
nedostatku dekorativního smyslu a taktu
oko tím citelněji zneklidňuje. Jako loni, tak
i letos objevil se k vánocům jeden díl Ji-
ráskova »F. L. Věka« (nyní II.) s ilustra-
cemi černými a barevnými Ad. Kašpara,
v nákladu J. Otty. Kaleidoskop našeho ná-
rodního probouzení se, jeho barvy rokoka,
střídající se nad Prahou a venkovem, tou-
žení, nyvost, nadšení, idyla a epopeje, jeho
mikrokosmus, vřelost a dojímavost, obrazy
srdečných strastí mladých lidí, jeho figurky
měšťanské a panské, zkrátka jeho znovu
oživený svět a ruch zevních drobností
vnitřních velkých sil, jenž tvoří historicko-
sociálný úvod k českému století devate-
náctému, má v Kašparovi vhodného a při-
lehavého ilustrátora, který se za vedení Ji-
ráskova sám vžívá do tohoto poutavého a
hybného hemžení a po jeho příkladu před-
kládá svoji ilustrační novelistiku, dokumento-
vanou ikonografickým studiem. Umění A.
Kašpara pohybuje se na nevelkém prostran-
ství, ale jeho domácký ton, srdečná prosto-
myslnost, vnitřní teplota a procítěnost, jeho
jednoduchý idylismus, jimiž vybavuje své
malebné kvality, přímo jej předurčují za
ilustrátora staroměstských epických idyl,
jakými jsou svazky Jiráskova »Věka«.
K závěru roku patří spolkové premie
Je v nich kus náší tradice a to pěkné i uži-
#10
alto_textblock
#10
tečné tradice, poněvaž právě premiemi vchá-
zelo do našich domácností, velmi četných.
ale také dosti skromných, nejprvé po kap-
kách jakostné umění obrazové. Aspoň v re-
produkčním zrcadlení. Umělecká Beseda,
která se chystá letos vyzvednout své jubi-
leum zvláštní výstavou, mohla by v ní umís-
titi dlouhou serii svých premií, které by
dovedly mnoho vypravovati o uměleckém
průbojnictví spolku za jeho půlstaletéh
živobytí. Letošní její premie, pokračování
loňské, je zvláště šťastná, podávajíc další
řadu Brandlových obrazů a chci se k ní
znovu ještě vrátit. I »Manes« nastoupil tuto
tradiční cestu, maje snahu překročiti, kde
se dalo, těsnou a už příliš ušlapanou trat
grafických reprodukcí, a zmíněná plaketa
Španielova ku poctě M. Aleše je jeho letošní
členskou premii.
Krasoumná jednota vlastně zavedla po
vzoru némeckých Kunstvereinů, tyto roční
a členské premie už skoro před osmdesáti
lety a kdyby její serie byla kde úplná, vy-
pravovala by ještě zajímavější věci. Vypra-
vovala by o tom, kterak ji zahájili domácí-
mi litografiemi a rytinami, kterak po tom
z pohodli a k vůli láci kupovali co právě
se jim na německém trhu grafickém nabí-
zelo, bez ohledu na uměleckou kvalitu
domácí poměry, kterak i zde nastala tísen
na stěnách členských domácností a bylo
nutno redukovati plachtové formáty na pří-
ručné mapy, kterak mědirytina ustoupila
fotografické a na konec i barvotiskové re-
produkci, hlavně však, kterak od zemské
Jubilejní výstavy premie Krasoumné jednoty
zásadně a pravidelně podávají listy repro-
dukce jen domácí provenience. Jednak tech-
nické, a to venkoncem. Znamení, kterak
v těchto letech mechanická reprodukce
Praze se zvedla a zmohutněla na roven
s nejlepši cizinou. Jednak umělecké tak, že
je premií původní lept nebo litografie zdej-
ších umělců, nebo reprodukce obrazů z ga-
lerie v Rudolfinu vybrané. Tak i letos
velký list barevné litografie A. Kostiala,
Radeckého náměstí pod sněhem za těžkého
dne pravé pražské zimy, s malebnou silue-
tou mikulášské kopule a věže, list šíroký
měkký; dále dvě znamenité studie sedících
Hanaček, jejichž krásný rys z ruky Jos.
Mánesa je nezkráceně faksimilován v kresbě
i barvě, a pak čtyry malby z galerie: Hol-
beinova Lady Vaux, Navrátilova chalupa.
Rumplerova Římanka a K. Liebschera
Kutná Hora, ve zvláštní mapě. Ta tvoří
nový sešit v řadě už dosti dlouhé, jejíž sou-
hrn a obsah skládá pěkný a stále rostouc
výběr uměleckého obsahu galerie v Rudol
finu. Propaganda několika směry, vítaná
každým, kdo uznává za prospěšné a zdravé
sblížiti výběr širokých vrstev důvěrněji
uměním výtvarným.
Karel B. Mádl.
#11
alto_textblock
#11
Lékařství.
#12
alto_textblock
#12
Zdravotní poměry král. hlav. města
Prahy v letech 1897—1909.
#13
alto_textblock
#13
Před krátkým časem vyšla zpráva o zdra
votních poměrech král. hlav. města Prahy —
práce to městského fysika dra. L. P. Pro-
cházky a m. okr. lékaře dra. Jar. Nečas
ml.; 811 stran velkého osmerkového formátu
zaujímá, z nichž více než polovice obsahuje
tabulky, vyplněné ciframi na první pohled
suchopárnými, ale ponoří-li se čtenář s kl-
dem do nich, vyčte z nich, že, ač teprve část
velikých projektů asanačních provedena byla
kvalifikace zdravotní naší matičky Prahy stále
se lepší a že jak nemocnosti, tak i úmrtnost
ubývá. Proto jest účel těchto řádků předvést
čtenářstvu zprávu ve stísněné formě, nebot
jest ve svém obsáhlém a přehledném zprace-
vání pravým dolem, z něhož netěžiti bylo by
věru škodou velikou.
Nejprve pojednává o nemocnosti;
chudinské praxi m. okr. lékařů byla ročne
průměrně léčena 11.451 osoba, nejvíce v r
1909 14.633; nemocnost tuberkulosou plic, pro
niž pomoc lékařská žádána hlavně v měsíc
únoru a dubnu, pohybovala se mezi 5.82
8.14%. Dle času případlo nejvíce onemocnění
vůbec na první 4 měsíce (mimo únor), nejméně
na měsíce červenec, srpen a září.
Nakažlivé nemoci vystupovaly se
střídavou prudkostí; nejvíce jich bylo v roce
1898, v r. 1901 a v r. 1909: bylať v prvých
dvou letech epidemie spalniček (1587 a 2183
případů), jež pravidelně ob jeden rok epidemi.
cky vystupují, v r. 1909 pak epidemie spalni-
ček (1969 příp.) a spály (1439 příp.): celke
pak hlášeno v r. 1898 případů 3983 (z toho
domácích 3474), v r. 1901 příp. 3895 (dom.
3681) a v r. 1909 příp. 4441 (dom. 4037). Dl
věku nejvíce jimi bylo postiženo stáří od 1—5
roků (34.3 až 43.2%) a od 5—10 roků (25.7 až
38.3%), tudíž věk dětský, ač ani jich ušetře
nebyl věk mužný od 25 do 40 roků: i tu ne-
mocnost jimi činila ještě 1.5 až 6-19%. — Po-
kud se rozložení jich na jednotlivé městské
čtvrti týče, tu bylo nejvíce onemocnění ve
čtvrtích periferních, obývaných lidem dělným
s rodinami četnými v bytech malých a na
společných chodbách ležících: z periferních
čtvrtí byly to Hradčany. Vyšehrad. Holešo-
vice-Bubny a Libeň, z vnitřních pak Josefov
ač již v tomto vlivem assanace poměry zdra-
votní valnou měrou se zlepšily: kdežto ještě
v r. 1897 měl jich 383 = 41.8%. bylo jichv
něm v r. 1909 již jen 119 = 26.65, obyv. —
Z prudkých nemocí nakažlivých častěji se vy-
skytujících v úvahu přichází obávaná spála
nemocnost jí byla největší v letech 1908 a
1909: dohromady 2315 případů domácích
216 cizích; nemocnost její jistě by se snížila,
kdyby bylo u rodičů nemocných dítek více
porozumění — ač již, bohudik, začíná se tak
stávati — k ochranným opatřením: vydávaji
se sice poučení o jednotlivých nemocech,
denních časopisech se na různá opatření upo-
zorňuje, ale to pro mnohé — bohužel i pro
inteligenty — jest jako „když házi hrách na
stěnu“; k onemocnění lékaře nev elají anebo
vodí děti s desquamací dále klidně do bio-
#14
alto_textblock
#14
grafů, loutkových divadel, na hřiště — a po-
šlou je i do školy; tyí přísným vyšetřováním
závadných nebo ze závady podezřelých vod
pitných, uzavíráním studen závadných, pro-
váděním soustavné kanalisace a asanováním
nezdravých částí stále jest na ústupu; kdežto
ještě v r. 1897 hlášeny byly 773 případy, byl
již v r. 1909 hlášen jen 171 případ, a až bude
v používání pitná voda z jednotného vodo-
vodu, jistě se to číslo ještě sníží a až týž bude
v pravidelném chodu, bude pak tyf jistě vzác-
ným.
Dle všeobecné úmrtnosti možno
rozděliti města na tři skupiny: 1. S úmrtností
kol 14%, 2. s úmrtností kol 17/%, a3.
s úmrtností přes 20%: Praha patří do skupi-
ny druhé, vyrovnávajíc se tak Paříži, Mnicho-
vu. Vídni a Nov. Yorku; dík veliké obětavost
města Prahy, s jakou vychází různým poža-
davkům hygienickým vstříc, úmrtnost vše
obecná stále klesá, a to nejen absolutně, ale
relativně; kdežto ještě v r. 1897 (bez Libně
zemřelo domácích 4057, což odpovídalc
21.77%, obyv., činila táž úmrtnost v r. 1909
(s Libní) jen 3929 = 17.44% a byla v tomt
roce nejmenší vůbec. Největší úmrtnost mě
Josefov, ač již vliv asanace jest zde patrný
táž byla v r. 1897 37.11%, v r. 1909 již jer
23.29% o něco málo zůstávají zpět Nové mě-
sto hořejší (24.16 a 20.92%0), Hradčany (33-0
a 21 52%%) a Libeň (26-12 a 19.71%.). — Při-
mo děsivou jest číslice úmrtnosti tuberku-
losou, jež jest v Rakousku vůbec vyšší než
v ostatní Evropě: stojíme tu spolu s jinými ra-
kouskými městy na třetím místě u srovnán
s ostatní Evropou; dosahovala 22.88% úmrt
domácích, tudíž více než pětinu všech úmrtí
úžasné číslo to ukazuje, jak jest nutno radi-
kálně co nejvíce proti ní postupovati: český
pomocný zemský spolek pro nemocné plicní-
mi chorobami již sice mnoho vykonal, ale
hlavní — dokončení stavby sanatoria n
Pleší — zbývá mu ještě dokonati, k tomu ne-
stačí sám, k tomu jest třeba součinnosti cele
české veřejnosti: nechť apel ten vede k roze-
brání všech losů druhé „České loterie“. —
Kdežto v celkové úmrtnosti byl poměr mužu
a žen skoro stejný, byla úmrtnost tuberkulo-
sou u mužů mnohem větší.
Obyvatelstva bylo koncem r. 189
188.452 duší, koncem r. 1902 (přibyla Liben
222.077 duší a koncem r. 1909 225.407 duší —
tudíž za 7 roků jen nepatrný přírostek 3330
duší; viděti, že Praha prováděním asanace se
vylidňuje: hlavně Josefov, kdež proti 904
obyv. v r. 1900 bylo jich v r. 1906 jen 3999
tudíž o 55.8 méně. — Porodů v těchže
letech bylo 7766, 7678 a 6342, sň atků pal
2354, 2473 a 2936 — sňatky jeví přírostek
porody pak úbytek; a příčina toho? Jistěj
čtenář uhodne, anebo ho k tomu přivede do-
sti často se tím zabývající rubrika „Ze soudní
síně“. Snad s organisací porodních babiček
v posledním čase v život vešlou a sledující
zlepšení jich stavu nejen po stránce hmotne
ale i morální, mnoho se té věci napravía
mnohé z nich, jichž se to týče, nekalého toho
řemesla jistě zanechají.
Zásobování vodou užitkovou dále
se 4 městskými vodárnami; délka potrubí či
nila 167.561 m. a voda rozváděna byla do
5345 domů; mimo to byly 44 výtokové sto-
jany a 2306 hydrantů; pitnou vodou zásobo-
valy město jednak studně počtem 183, jednal
vodovod ze studny na Staroměstském námě-
stí, jednak vodovod ze zahrady Kinského
skoro do 14 území Prahy byla voda dovážene
voznicemi. — Jednotný vodovod z území ká-
ranského blíží se svému zakončení; o
r. 1909 pracuje se na kladení výtlačného po-
trubí a položeno v témž roce asi 2460 rour
dělce 10.700 m.; rozbory chemické i bakterio-
logické vody káranské dopadly příznivě: žá-
dost za státní subvenci na společný vodovo
byla odmítnuta; náklad na vodovod rozpočter
byl na 16,250.000 K.
Kanalisace, pro jejíž provádění by
vzat za základ projekt W. H. Lindleye, jest ji
z největší části hotova; až do konce r. 1910
bylo v Praze vedle 2187 uličních vpustí k od-
vodnění povrchu provedeno potrubi v děle
102.028 běž. m. (s předměstími 130.382 m.)
do čistící stanice v Bubenči, jejíž stavba byl
v r. 1906 dokončena, sváděny jsou splašký
z 1.—VII. čtvrti, ze Smichova, Bubenče. De
vic, Košíř, Radlic a z větší části Král. Vino-
hradů, z území to obývaného 310.000 obyv
a to v denním množství 45.000 kub. m.; pro-
vozovací náklad činí ročně 90.000 K. — Do-
movních kanalisací dle soustavy splachovac
bylo 3469. — Vydání na stavbu nové soustav-
né kanalisace v Praze I.—VIII. spolu s čistíc
stanici, jakož i na úřadní personál kanceláře
kanalisační činilo do konce r. 1910 17.419.31
korun 92 hal.
Asanace, jež rovněž pokročila valne
ku předu, zlepšila nápadně hygienické pomě
ry v částech asanovaných; všeobecná úmrtnost
dříve veliká klesla na průměr celopražský, či
slice nemocí nakažlivých a tuberkulosy klesla
na průměr a tví břišní skoro vymizel (19.54
v r. 1897 proti 1.57/%, v r. 1909). Stinnou
stránkou její však zůstane to faktum, že chu-
dina vypuzena byla na periferii, aniž by o jiné
pro ni byty bylo postaráno a že asanací zi-
skaná plocha příliš spekulací byla využita
aniž by se při tom pomýšlelo na zahrady
sady. Avšak přes to jest význam její po strán-
ce zdravotní veliký: ona osvobodila Prahu
od stálého nebezpečí ze zamořených čtvrt
ve středu města ležících.
Městská zdravotní komise ko-
nala celkem v letech zprávy 49 schůzí — prů-
měrně ročně 4, v nichž mimo personalie pro-
jednávány akutní časové otázky zdravotní. —
Koncem r. 1909 bylo v Praze 748 lékařů, 28
lékárníků a 269 porodních babiček; zajímavé
by byly údaje, týkající se roztřídění lékařů
dle jednotlivých čtvrtí města a kolik jich při-
náleželo české a kolik německé sekci lékař-
ské komory. — Městským fysikátem
bylo vyřízeno v r. 1909 celkem 16.257 úřad-
ních kusů (proti 7682 v r. 1897 a 10.481 vr
1905): měst. okr. lékaři vykazovali všech vý-
konů 49.720 (proti 35.783 v r. 1897 a 42.322
v r. 1905); nejvíce bylo léčených chudých
#15
alto_textblock
#15
průměrně 12.263 ročně. — V letech zprávý
doznala organisace zdravotní služby v Praze
těchto změn: v r. 1899 ustanovení byli c.k
polícejní lékaři počtem 16, v r. 1904 měst. lé-
kaři školní (zprvu 9. pak 12 a 1 lékařka) av
r. 1906 měst. školní zubní lékaři počtem (.
na jednoho školního lékaře připadlo ve škol-
ním roce 1908—1909 průměrně asi 40 tříd se
2200 dětmi; dětí nově do školy zapsanýchv
prvých třídách vyšetřili 3179, z nichž byly
vadné 1522; měst. školní zubní lékaří ošetřili
v prvém roce činnosti celkem 1358, ve dru-
hém roce 1263 děti, na nichž provedli celkem
5581 výkonů.
Pro očkování nejeví se stále ještě ta-
kový zájem, jakého ochrana proti neštovicím
vyžaduje; jen je-li nějaké, byť i vzdálené ne-
bezpečí neštovic, stoupá počet očkovaných
jak tomu bylo v r. 1907 za epidemie neštovic
ve Vídni; v ten rok bylo očkováno celkem
20.709 osobi jinak činil roční průměr 3399
osob.
Desinfekce po nakažlivých nemocecl
se stále lépe provádí, ježto odpor obecenstva
proti ní mizí; ze zařízení desinfekčních uvést
dlužno moderní centrální stanici desinfekčn
v Libni na Bulovce zbudovanou v r. 1908 ná-
kladem 140.000 K
Dozoru magistrátu podřízeny byly cel
kem 52 ústavy, z nichž bylo 11 nemocnic, 15
soukromých ústavů léčebných a 28 ústavů do-
bročinných; v popředí stojí česká dětská ne-
mocnice, jež otevřena byla v únoru r. 190
a v níž v r. 1909 již ošetřováno bylo 2171 dí
tek (celkem od počátku 9447 dětí), nemocnice
Milosrdných bratří s 3420 ošetřovaných, ne
mocnice Alžbětinek s 1145 a německá dětská
nemocnice s 933 dětmi.
Z humanitní péče vytknouti dlužno vysi
lání dětí stížených skrofulosou na náklad obce
pražské k léčení do námořní nemocnice v Ter-
stu (až do r. 1904), potom do Luže a dět
s hrotkovými katarhy podezřelého rázu do
Žamberka; do Terstu byly vyslány celkem 272
děti, do Luže 279 a do Žamberka 77 dětí;u
všech těchto dětí zjištěny v předchorobí vedle
zatížení dědičného nejvíce spalničky a zápa
plic, pak pertussis, spála a tyf; a pak dispen-
saci mléka chudým kojícím matkám a Back-
hausova mléka kojencům chudých.
Nemocenské pokladny koncem
r. 1909 byly 82 (1 okresní, 50 společenstev-
ních, 18 závodních a 13 pomocných) s 90.07
čieny; dle stáří připadlo nejvíce členů na věk
od 20 do 40 roků: 54.5%: onemocnění měly
36.366 = 40.37; průměrně potřeboval jeden
nemocný 21.3 dne; celkový náklad činil korur
1,778.436 67 hal., z čehož připadá na podpory
940.367 K 32 h, na správní výlohy 286.138
79 h a na lékaře pak a spolu kontrolu 302.855
kor. 47 h; toto nedifferencování kontroly o
výkonů lékařských má jistě určitou tendenci
zakrýti totiž ubohost cifry honoráře lékařské-
ho. Úmrti měly 937 = 1-04% členů; lví podíl
případá tuberkulose: 403 — skoro polovina
všech úmrti; nápadná nemocnost a specielně
úmrtnost tuberkulosou byla ve skupině ho-
ličů, rukavičkářů, kloboučníků, obuvníků
truhlářů, ve skupině krejčí a švadlen a ve
skupině malířů, sklenářů a lakýrníků, pak
průmyslu papírnickém a u kovodělníků: pří
lišné vyskytování se tuberkulosy u členstva
nemocenských pokladen vybízí samo, aby se
pokladny ochranného hnutí protituberkulos
ního všemožně zúčastnily a neomezovaly se
jedině na poskytování lékařského ošetření
poskytování podpory po dobu stanovami ur-
čenou; když tato vyprší, nestará se pokladna
dále o svého příslušníka, jenž odkázán pal
bývá na chudinské ředitelství.
Městská stanice ke zkoušen
vod a potravin provádí analysy jen pro
městské úřady, ústavy a podniky: privátn
analysy se v ní nekonají; při budování jednot-
ného vodovodu prováděla všechny chemicke
analysy vod z území káranského, od r. 1908
kdy počal se na četná přáni zdravotní komise
a na stížnosti obyvatelstva systematicky pro-
váděti zákon o potravinách, vyšetřuje různé
vzorky potravin m. okr. lékaři při revisích
obchodů s potravinami odebrané: mimo to
činně působí při zakládání různých závodu
živnostenských, při řešení různých hygienicko-
chemických otázek a odstraňování různých
závad, jsouc jako znalec úřady přibírána
Všichni chemikové, počtem 3, mají zároveř
ministerskou autorisaci ke zkoušení potravin
ve smyslu potravního zákona z r. 1897. Vr
1909 vyšetřila celkem 1584 různé předměty
(nejvíce vod: 784 a potravin a pochutin 193
a vykonala rozborů chemických 1344, bak
teriolegických 808 a mikroskopických 783. —
Vydán byl řád mléčný, který reguluje prode
mléka dle moderních zásad, řád pro obcho
mlékem pro děti a řád pro obchod houbami
Ku pochovávání používáno bylo 5 hřb
tovů v celkové rozloze 39.28 ha.
Zpráva tato, podávající soustavný a spo-
lehlivý přehled zdravotnictví naší matičky
Prahy, dozná jistě pozornosti odborných
směrodatných činitelů a stane se tak podkla-
dem pro spravedlivější posuzování našeho mě
sta po stránce zdravotní, než jak posuda
dálo při nedostatku spolehlivé a úřadně dolo-
žené informace.
#16
alto_textblock
#16
Školství.
#18
alto_textblock
#18
Politikové a učitelé.
#19
alto_textblock
#19
Velmi zdařilý sjezd svobodomyslného uči
telstva vyznačoval se velikou účastí politiků
Podle ustáleného, tradici posvěceného způ-
sobu, přednášívali zprávy při veřejných po
radách o věcech učitelských a školských sko
ro výhradně jen — učitelé. Politikové proná-
šeli obyčejně jen zahajovací manifestační pro
jevy, v nichž projevovalí učitelstvu a škole
sympatie i uznání, a jednali o velikém význa
mu a úkolu školy i učitelstva pro kulturu
pokrok národní.
Tentokráte učitelé ustoupili politikům
inscenovali svůj sjezd tak, aby politikové měli
plnou možnost projeviti své mínění a přání v
věcech školských a učitelských. Vešlo jaksi
v obyčej, že ve veřejnosti sluší jednati o vě-
cech školských a učitelských výhradně učite-
#20
alto_textblock
#20
lům, odborníkům. Ba dokonce i veliké spolky
a obce dávaly se zpravidla při učitelských
školských poradách zastupovati — učiteli.a
přece škola a ovšem i její nejzákladnější ele-
ment t. j. učitel, jsou pro politiku národní tak
důležitými složkami, že má se o ně zajímati
kde kdo a hlavně ovšem politikové. Je vždy
velmi zajímavo i pro učitele samy a prospěšno
pro kulturu školskou, snadno šedé theorii a
mechanismu školním prachem prosyceného
života se poddávající, vyslechnouti náhledya
posudky těch, kde sice sami nepůsobí ve ško-
le národní, ale mají pro ni upřímný zájema
jsou veřejnými funkcemi mnohonásobněa
pevně spjati s praktickým životem národa.
Učitelé snadno mohou se státi jednostran-
nými. Jejich úsudky, přání, rady i programy
mohou se snad někdy zdáti upřílišněny, ale
vždy bývají přijímány jako „stavovské“, osob-
ního prospěchu učitelů hlavně dbalé. Také
ovšem sebe lépe míněné a hájené školské na-
zory politiků, tedy mužů opodál školy stojí-
cích a těžké, svízelné, složité praxe života
v národní škole z vlastní zkušenosti neznu-
lých, mohou býti mylné a vratké. Teprvev
harmonické, podstatné a zásadní shodě v na-
zírání a přáních obou stran, učitelů i politiků.
je pevná záruka, že desideria učitelská
školská nabývají oné váhy, která je podmín-
kou, aby požadavek byl uskutečněn.
I bylo tudíž věci školské jen na prospěch.
ponechalo-li učitelstvo při řečeném sjezdu
pole skoro výhradně politikům, aby projevili
své náhledy a svoje přání. A vskutku vynikly
z jednání mnohé momenty, velmi pozoruhod-
né. Zůstavujíce dnes stranou závažné a ovšem
snadno pochopitelným zájmem sledované pro-
jevy poslanců přímo při řešení naléhavé otáz-
ky úpravy hmotných poměrů učitelských zu-
častněných, chceme vzpomenouti jen těch
míst, která dotýkala se poměru učitelů k po-
litice-
Posl. dr. Metelka bystře vystihl velikou
vlivnost a hlubokou působivost českého uči-
telstva národních škol na politické smý-
šlení národa. A vskutku učitelé před-
běhli vždy svoji dobu a tvořili novou situaci.
Tak vzpomeňme, že před vydáním základních
zákonů školních bylo tendencí vládní, aby
škola chránila lid před pokrokem, osvětou,
demokratismem, národní i politickou probu-
dilostí. A učitelé? Předstihli dobu a právě za
tohoto reakčního režimu byli předbojníky a
šířiteli onoho zdravého, památného demokra-
tického a národního ruchu let šedesátých.
který vynesl učitelstvu českému epitheton or-
nans „národní“. A když potom politika vídeň-
ská chtěla brániti federačním a autonomním
snahám tuhým centralismem, pomocí moderní
školy pěstovati předlitavské vlastenectvía
znovu nastoliti reakci, čeští učitelé stáli jižv
řadách strany svobodomyslné a dopomohli jí
ke slavnému vítězství nejen v kulturním zá-
pase proti Liechtensteinovi, ale potom i k vi-
tězství volebnímu.
Tato politická působivost učitelstva byla
vždy a bude vždy. Jsou ni omylu, kdo dnes
podceňují politicky vliv učitelstva a tvrdí, že
nyní politická výchova lidu je výhradně v ru-
kou politických stran, které již čekají u škol-
ních dveří, aby se chopily a více ze své půso-
bivosti nepustily hocha, jakmile opouští školu.
Ani tu bez učitelů se žádná strana při politi-
cké výchově dorostu neobejde a nepřihlédá-
me-li ani ke kulturnímu styku s lidem, pro
kterýž styk má právě učitelstvo mnoho pří-
hodných disposic, uvažme jen, že již s am
školská výchova má tolik trvalé půso-
bivosti, že dává základ, ráz i ton tomu, čemu
se říká politické přesvědčení, třeba vůbee
škola nepůsobila ve směru obvyklé agitace.
Tuto působivost elementárního učitelstva
obzvlášť vystihuje všude sociální demokracie
a jmenovitě v Belgii, Francii a Německu zi-
skala pro sebe v učitelstvu úžasně mnoho vy-
datných a oddaných pracovníků a průkopníků.
Sledujeme-li tam základní příčiny tohoto pře-
rodu nacionálně a liberálně smýšlejícího uči-
telstva ve stav internacionálně a socialisticky
cítící, seznáme, že je hlavně bezvýsledný, zne-
vážňující a všechen ideální zájem přirozeně
vylučující zápas o hmotné zlepšení, který
vhání v cizině učitelstvo do řad proletářstva.
I u nás lákáno je nyní úsilovně učitelstvo
do strany sociálně-demokratické. Mezi řádky
i zcela otevřeně, soustavně a stupňovaně agi-
tují mezi učitelstvem v tomto směru na př.
Učitelské Noviny, list nezodpovědné kliky,
vedené agilními a v sociálně-demokratické
straně pracujícími i kandidujícími učiteli. Běd-
ný, přímo zoufalý stav, v jakém se ocitlo uči-
telstvo vinou šílené německé obstrukce, dává
jim velmi vhodnou příležitost, aby lákali uči-
telstvo ke své politické straně, a přes to, že
učitelstvo má tolik politického rozhledu, aby
agitaci té odolalo, nebylo by právě správným,
aby naše politická veřejnost toto lákání uči-
telstva do řad internacionály prostě přehlíže-
la, je podceňovala a o něm neuvažovala.
Pravda, v učitelstvu máme dosud pevný
kmen příslušníků strany svobodomyslné, jak
toho nedávno konaný sjezd byl nejlepším dů-
kazem, ale nelze zamičeti, že zoufalá, bezna-
dějná, nejvýš trapná a vleklá situace, v jaké
se učitelstvo ocitlo, mohla by působiti ško-
dlivě také na politické přesvědčení a mohla
by snadno v nynějším pochopitelně nervosním
vzrušení učitelstva sváděti na scestí.
Věříme síce pevně, že právě v této kri-
tické době i nadále zachovají učitelé pevnou
rozvahu a plné porozumění pro národní ukáz
něnost a věcné pochopení situace našimi poli-
tiky nezaviněné, nicméně nebylo by školské
kultuře zdrávo a výchově naší mládeže školnt
i odrostlé prospěšno, ještě dlouho vydraždo-
vati rozechvělé nervy učitelstva a ponechá-
vati učitele v nynější hmotné bídě, která je
věru málo příznivou půdou pro růst krásných
ideálů a ušlechtilých snah.
V této době, která bohda je vrcholnou
v dosavadní krisi, zůstává povinností těch
rozvážných učitelů, kteří mají dost politickéh
rozhledu a rozumu, aby rázně bránili politi-
cké agitaci, která počítá s bídou a promrze-
lostí. Ale je také svatou povinností politiků.
aby, pokud v jejich moci je, učinili rychle vše