#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetl.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v neděli 5. ledna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 5.
#4
alto_textblock
#4
V drobném prodejiu
ranní disle o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za d k
Ve fliálkách na venkově
ranní člalo . . . . . . . in
večerni . . . . . . . . 5
#5
alto_textblock
#5
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty přijimo
zdministrace v Marianské ul, u
Tam nachánejí se taž
redakce, tiskárna a expedie
Národních Listů“
Rukopisy se novracell.
#11
alto_textblock
#11
Na ranní a večerní listy
předpláci sn
V Praze v administraci
na čbvrt leta . . . . — p
s dvoji donáškont
na měsíc. . . . . . 2 K 54 h
na čtvrt leta . . . . 7 K eah
ve filiálkách
na měslo . . . . . 2 K 30
Poštoni
na měsin. . . . . . B K 20h
na čtvrt leta . . . . 9 K 60b
a dvojí zásilkou
Ba měsle
B K 80
na čtvrt lota : . . I K d0
#12
alto_textblock
#12
Dnešní číslo pro Prahu jest o 22
sranách, s přílohou pro venkov
o 26 stranách.
#13
alto_textblock
#13
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v úterý dne 7. ledna v ob
vyklou hodinu polední.
#14
alto_textblock
#14
Krise východní a budoucí po-
měr srbsko-rakouský.
#15
alto_textblock
#15
Poslední slovo poraženého Turecka,
na něž čeká u svrchovaném napjetí se zbra-
ní v rukou, u svých baterií na bojišti ča-
taldžském čtvrt milionu junáků slovan-
ských — dosud nepadlo! Čekalo se
dle podrážděné předpovědi osmanských
jednatelů v Londýně již dnes, v sobotu, ae
vítězové dali Turkům k němu lhůtu do
pondělka do 4. hod. odpolední. Však v ho-
rečně rozčileném Cařihradě patrně ještě
není rozhodnut vášnivý zápas pýchy a zou-
falství mezi stranou válečnou a vládou
sultánovou, strachující se o hrdla vlastní.
Strana válečná zuří, že sultán již zašelv
chabosti příliš daleko, když obětuje
balkánským národům všechno bal-
kánské území na západ od vilajetu
drinopolského, t. j. 125.000 čtverečních ki-
lometrů s 3,870.000 obyvateli, a nevyhra-
žuje Turecku na pevnině evropské nežli
území Thracie s pevnostmi drinopolskou
lozengradskou, Rodostem, Gallipolim, Dar-
danelami a Cařihradem, pak veškeré egej-
ské ostrovy až na Krétu, již zůstavuje sprá-
vě velmocí evropských. To prý jest ampu-
tace říše v dějínách neslýchaná a nevída-
ná. Turecku nezbude po ní v Evropě než
území 44.000 čtver. kilometrů s 2 miliony
obyvatelů.
Naproti tomu odpovídají Turkům ví-
tězové balkánští: „Neoceňujete vždy ještě
správně výsledky války. Nemáte po
všech porážkách svých ještě dosti na tom.
že vám ponecháváme Cařihrad a Darda-
nely? Chcete nás donutit k dalším bitvám?
Jak můžete očekávat, že lze nám uzavřít
mír bez Drinopole a Lozengradu, bez
Kréty a ostatních egejských, většinou Ře-
ky osídlených ostrovů? Vyzýváme vás.
byste do pondělka 6. ledna do 4. hod. od-
polední dali nám určitou, neklamnou od-
pověd:
1. Chce-li Turecko postoupit všechna
svá práva na Krétu spojeným státům
balkánským?
2. Chce-li jim postoupit ostro vy
egejské?
3. Ať navrhne Turecko takové ohra
ničení Thrácie, aby Drinopol připadla
spojencům balkánským.
Kterak se Turecko přes dnešek roz-
hodne? Sebralo a sehnalo do tábora svého
před branami cařihradskými opravdu ta-
kové spousty čerstvého vojska z Asie, že
by si troufalo vážiti poslední rozhodný
boj, dávajíc v sázku sám Cařihrad? Anebo
mají pravdu zpravodajové cařihradští, kte-
ří líči stav armády turecké jako sotva
obstojný, ale stav financí tureckých již
krajně bídný, takže obnovení války by
velmi brzy vedlo k děsnému bankrotu
státnímu, při němž by na vydržování voj-
ska v poli nemohlo se pomýšlet. Tomu-li
vskutku tak, potom pravděpodobně Ture-
cko skloní se k oběti vyhladověné Drino-
pole i neudržitelného svého panství nad
Krétou a řeckými ostrovy v moři Egejském.
Ale kdož ručí za vítězství chladného ro-
zumu ve chvíli, kde propadá soudu dějin
stará, sveřepá tyranie plemene válečni-
ckého? Zda právě v předvečer osudného
rozhodnutí v takovém dramatu světo-
významném nerozbouří se pološílená vá-
šeň v podrážděném živlu osmanském ak
smrti zraněný tigr nevzpruží se k posled-
nímu skoku útočnému? . ..
Jsme přesvědčeni, že by se mu zle
vyplatil. Bulharští a srbští junáci jsou na
něj úplně připraveni, jak viděti z poslední-
ho proslovu samého krále bulharského.
Jiná ovšem jest otázka, co řeknou vel-
moci evropské. Zda zůstanou i při
obnově války opět neutrálními diváky, či
vkročí, mezi obě bojující strany a zvolají.
„Dosti krveprolití. Nechte nás samých roz-
soudití váš krutý spor!“
Zřejmě vyčkávají též ony napjatě
pondělního osudného rozhodnutí se
Osmanstva a dotud trvající nejistota si-
tuace byla asi též příčinou bezvýslednosti
včerejší „besedy velevyslanců“ v Londýně
jichž starost soustředěna jest nyní na
ohraničení tě krásné Albánie, která má
býti z posavadního divokého brigantažia
proměněna stůjco stůj v neodvislý mo-
derní stát!
„Dnes platíme za neodvislost Albánie
cenu přes 700 milionů korun, k níž při-
čísti dlužno ještě veliké ztráty, jichž utrpěl
obchod a průmysl za prošlé krise,“ — vy-
početla dnes (4. ledna) sama „Bohemie“
Bohdejž by jen tím byl účet skončen!
Jedinou útěchou za přestálé ztrátya
strasti teskné může býti počínajíci zlepšo-
vání sousedského poměru našeho k Srb-
sku a vítězný postup poznání onaléha-
vé potřebě brzkého a trvalého přátel-
ství politického a národohospodářského
mezi námi pro všechen budoucí zdar a roz-
květ našeho vývozního průmyslu do no-
vého Balkánska. Vůčihledě příbývá i v tá-
#16
alto_textblock
#16
boře Němectva zdejšího hlasů, prožehnáva-
jících dosavadní Srbsku nepřátelskou poli-
tiku Goluchowského, jakož i Aehrenthala
kteráž Srby krajně rozhořčovala, nás ale
řezala do vlastní hrudi; hlasů, naléhajících
na úplně jiný kurs, na politiku blahovolnou
jihoslovanským státům, aby ony navzájem
přály pak nám a našim tovarům, otvírajíce
jim trhy své po všem Balkánsku. Či nemlu-
vili v ten smysl na poslední schůzi pan-
ské sněmovny i politikové, u Němců tak
na slovo vzatí, jako dr. Baerenreite
a dr. Arnošt Plener?
Nemusila stejné přímluvě německého
průmyslníka i sama „Bohemie“ včera do-
přáti místa?
Ze všech těch projevů, nasvědčujících
potěšlivému obratu v názorech a úsudcích
myslících kruhů německých však nejdů-
razněji mluví úvodní článek „Reichenber-
ger Zeitungu“, jenž dospívá posléze k té-
muž poznáníoprospěšnosti srb-
ského přístavu v Jaderském
moři pro náš rakouský prů-
mysl, jakéž jsme byli my hne
za nejtužšího sporu o přístav
srbský první pronesli a pevn
zastávali. Liberecký německo-nacio-
nální orgán dnes opětuje po nás téměř do-
slova:
„Nenahlížíme, čeho by Rakousko
mohlo proti obchodnímu přístavu Srbska
na moři jaderském namítati. Naopak
náš hospodářský interes zrov-
na vymáhá takového přístavu
srbského (Drače), kterýmbychom
bezprostředně mohli z Terstu
s obejitím Uher obchodovatis
Balkánskem. Jest leda jen zájmem Maďarů.
aby Srbům odpírali toho srdečného přání
a není to věru ani německá, an
rakouská politika, která nutí ve-
škeren náš obchod s Balkánskem k cestě
přes Maďarii. V málo letech (r. 1917) bu-
deme státi před obnovou vyrovnání s
Uhry. Pak asi ochladne to nadšení pro
spolek německo-maďarský a pak by se
ukázalo, jakou výbornou podporou
bylo by nám v našem emancipačním zápa-
su proti Uhrám, kdybychom měli přímou
cestu, mimo Uhersko na Balkán a tuto
cestu otevře nám srbský přístav na Adrii.
#17
alto_textblock
#17
Malý finanční plán.
#18
alto_textblock
#18
I.
#19
alto_textblock
#19
V malém finančním plánu má býti, jak
zřejmo, docíleno toho, aby země dostávaly
skutečné podily na určitých daních, neob-
mezené ani nahoru, ani dolů, vzrůstající se
vzrůstem, klesající s klesáním daní. Tyto po-
díly nemají býti ani dotacemi plynoucími vše-
obecně z pokladny státní, ani nemá býti při
nich uveden účel, k němuž jich má země po-
užiti. Tyto podíly musí tvořiti část výnosu
tak, jakoby země smluvily se státem, že pro
zjednodušení ukládání i vybírání bude obsta-
rávati obojí stát a podíl dávati zemím.
Při tom ovšem velmi důležitým zůstává
klíč, podle kterého rozdělení mezi země se
provádí.
Při berní reformě z roku 1896 objevil se
první úděl zemím a to z osobních daní, ja-
kožto náhrada za to, že země vzdaly se při-
rážek k osobní dani z příjmů, aby progresivní
její ráz nebyl setřen.
Až do r. 1909 dostávaly země dle čl. X
zák. o osobních daních z r. 1896 úděl dle vý-
nosu osobních daní (osobní daně z příjmů, da-
#20
alto_textblock
#20
FEUILLETON.
#21
alto_textblock
#21
V Praze, 4. ledna.
— (Kronika.) Jsou tvrdé oříšky
života, a není hračka, je luštit. Naši germa-
nisté nám takový předložili. Má-li být něm-
čina povinným předmětem na našich školách
či nemá? Dosud nebyla povinna. Co není
povinno, rádo se zanedbává. Mnohý žák
prošel školu a německy se nenaučil.
— Divná věc! Ve škole se nenaučil.
ale později jste ho někde potkali a tu ně-
mecky — uměl.
— Jak to možno?
— Tak! Někde v životě se naučil.
Je to známá věc. Je u nás všude tolik
němčiny! Nalehá se všech stran. Každý vzdě-
lanec, jak říkají, zná německy. A nevzdě-
lanec, jak by smet. Aspoň každý druhý. Ne-
učil se, ale zná. Čert ví, kde k tomu přišel.
— Důkaz veliké potřeby! A čeho má
v životě potřebí, k tomu má být člověk
školou připraven.
— Čemu ho život sám naučí, nač tím
žáka týrat také ještě ve škole?
— škola dává základ, usnadňuje
úkol . ..
Po stránce čistě školské nebylo by ko-
nečně pochyb. Co člověk zná, je lépe, aby
znal řádně. A má-li se žák něčemu naučit.
ať je povinnován se naučit!
Však tu teprv začínají obtížel
Až dosud němčina na školách nebyla
povinna, ale všude jí bylo plno, vládla
všude, překážela našemu národnímu vývoji,
jen s těží jsme se ubránili jejímu panství.
Jak bude teprv, jest-li si ji sami ještě po-
vinně zavedeme? Až dosud bylo co dělat.
abychom co možná obmezili potřebu pro nás
tak vražednou. A příště máme jí sami ještě
významu přičiňovat? To už není otázka jen
školského předmětu! Mluvíme o svém věko-
vitém zápase. Nikdo nám nesáhá na hrdlo,
na statky, nikdo neprolévá naši krev a přece
#22
alto_textblock
#22
Země
#23
alto_textblock
#23
Dolní Rakonsy
. . .
Horní Rakousy . . .
Solnohrady. . . ..
Štvrsko . . . . . .
Korutany . . . .
Krajina . . . . . .
Terst. . . . . . .
Istrie . . . . . . .
Gorice Gradiška . .
Tyrolsko . . . . .
Vorarlberg. . . ..
Čechy . . . . ..
Morava . . . . . .
Slezsko . . . . ..
Halič. . . . . . .
Bukovina . . . . .
Dalmacie . . . .
#24
alto_textblock
#24
ně z vyššího služného, všeobecné výdělkové.
daně výdělkové podniků k veřejnému účto-
vání povinných, daně důchodové) a rozdělo-
ván byl tento úděl dle klíče realních daní v
jednotlivých zemích zaplacených. Po r. 1909
dle čl. XII. cit. zák. měly země z osobní daně
z příjmů dostávati to pevné procento, které
r. 1909 obdržely dle výnosu osobních daní,
dle výnosu daní realních vskutku zaplace-
ných. Klíč zůstal týž. Tato změna často bývá
prohlašována za nevýhodnou pro země. Ve
skutečnosti však tomu tak není. Konjunktura
obchodní byla r. 1909 přízniva (a od ní zá-
visí výnos osobní daně z příjmů i daně pod-
niků k veř. účtování povinných), takže pro-
cento údělové dosáhlo cifry 12.81.
Kdyby země dostávaly úděl dle čl. X
(osobní daně), dostaly by r. 1910 K 19,657.765.
r. 1911 K 21,592.574: dle čl. XII. (realní daněh
dostaly však r. 1900 K 21,112.567, r. 191i
K 21,779.389.
Příčina spočívá v tom, že procento údělu
na výnosu v r. 1909 na 12 812% stabilisované
dostává se z celého vzrůstu daní realních
ihned, kdežto při dělení dle čl. X. připočítá
se při osobních daních k tomu, co má dostat
stát nejprve tak zv. přirozený přírostek 2.59
daňové sumy roku předehozího a teprve na
dalším vzrůstu participují země polovicía
stát polovicí dle čl. IX. odst. 4., takže země
participovaly na polovici nadnormál-
ního vzrůstu těchto dani.
Tento úděl není však pružný, neposky-
tuje náhradu za vzdání se přirážek, poně-
vadž daně realní jsou nehybné a jen daň čin-
žovní má stoupající výnos, kdežto ostatní mají
spíše tendenci klesající. Při tom daň činžovní
potřebuje reforem, které zmenší její výnos.
Již zákon o přístavbách, malých bytech, o-
počítávání zvýšených přirážek bude míti z
následek snížení výnosu této daně a k tomu
přistoupí ještě další úlevy jak v činžovní, tak
třídní domovní dani.
Kdežto výnos osobní daně z příjmu bude
stoupati a tím zároveň újma zemím způ-
sobená osvobozením osobní daně
z příjmů od přirážek poroste, zů-
stává náhrada za to jim dávaná stejná nebo
dokonce menší. Je proto naprosto nutno a
spravedlivo, aby zemím dostal se podíl na
větších výnosech osobní daně z příjmů (z to-
ho, co nad 108 mil. výnosu, zemím polovice),
poněvadž jejich přirážkový výnos k daní té
by rostl s její vzrůstem a nelze dávati jim
jako aekvivalent téměřtabilisovaný nebo
klosajíci úděl dle výnbsu daní realních.
Klíč pro rozdělení toho výnosu není dle
výnosu osobní daně z příjmů, nýbrž dle daní
reálních zaplacených. Uvádím v tabulce klič
#25
alto_textblock
#25
úporně zápasíme. Běží o naši bylost! Zápas
čistě idejný, vzdělanostní. Máme zachránit,
zabezpečit, k rozvoji přívést svou vlastní
kulturnou podstatu, svou národnost, svůj
jazyk. Nebojujeme proti Němcům, kteří jsou
nám lhostejni, ale bráníme se proti němčině
která nás ohrožuje svým panstvím.
— Jsme obklopení útočným živlemí
Dare se nám do vnitř všemi skulinami
Třeba se mu ze všech sil bránit. Co si
počnem?
— Víte, co? Otevřete do kořán dvéře
a sjednejte živlu nejsnadnější přístup! radí
naši rádci.
Návrh dost překvapný. Není divu, jsme-li
trochu zaraženi. Hledíme, přisunout si otázku
trochu k světlu.
#26
alto_textblock
#26
Známý zjev z oboru životných úkolů
Zájmy se křižují! Drobné zájmy jedinecké
s velkými idejnými. Národ, věkovitá bytost.
Mít o něj péči? Což to jiného, než myslit
vídět do dálky, zaměřovat kroky, upravovat
poměry třeba na léta, na desítileti napřed
Jedinec? Bytost krátkodechá. Jemu dostačí.
těžit z okamžiku, zařídit se co nejlépe pro
chvíli, která právě platí. A poměry jsou
právě takové, němčina u nás ještě mnoho
platí. Je výhodno jedinci, nezapomínat toho.
A ak se oba zájmy spolu příčí, velký ná-
rodní a drobný jedinecký! V zájmu národ-
ním by bylo, obcházet se bez němčiny, pů-
sobit na poměry, aby se přizpůsobily po-
třebě národa a jeho jazyk v jeho obvodu aby
jak náleží byl uplatněn a do svého práv
uveden. Zájem jedince však je opačný, káže.
přizpůsobit se raději poměrům a těžit pro-
sebe z nich, co se vytěžit dá.
Obtíže idejného postupuí
— Marná řeč! Němčina bude u nás
vždy nutna! Už v zeměpisné poloze to vězí
Jsme se všech stran obklopeni . ..
— Čím hrozivější poloha, tím více ostra-
žitosti ukládá. Dvojjazyčnost, pro národ ne-
bezpečný stav! . ..
#27
alto_textblock
#27
Počet obyva
#28
alto_textblock
#28
telstva
#29
alto_textblock
#29
3,531.814
853.006
214.737
444.157
396.200
525.995
229.510
403,560
260.721
946.613
145.408
6.769.546
2.622.271
756.949
8,025,675
800.098
645.606
#30
alto_textblock
#30
Klič dle
obyra-
telstva
oſu
#31
alto_textblock
#31
12.3e
#32
alto_textblock
#32
2.9
#33
alto_textblock
#33
0.75
#34
alto_textblock
#34
5.06
#35
alto_textblock
#35
1.39
#36
alto_textblock
#36
1.84
#37
alto_textblock
#37
0.80
#38
alto_textblock
#38
1.41
#39
alto_textblock
#39
o.91
#40
alto_textblock
#40
3 31
23.69
9.18
2.65
28.09
2.80
2.26
#41
alto_textblock
#41
0r.51
#42
alto_textblock
#42
Výnos dan
reálních
v mil. K
#43
alto_textblock
#43
143.42
11.387
2.799
18.283
4.036
3.883
7.674
#44
alto_textblock
#44
2.137
#45
alto_textblock
#45
1.693
#46
alto_textblock
#46
8.286
#47
alto_textblock
#47
1.410
87.769
29.720
8.200
33.197
4.015
2.208
#48
alto_textblock
#48
Klič
#49
alto_textblock
#49
daně
#50
alto_textblock
#50
redlní
#51
alto_textblock
#51
34.54
4.01
#52
alto_textblock
#52
0-92
#53
alto_textblock
#53
5.17
#54
alto_textblock
#54
1.24
#55
alto_textblock
#55
1.18
#56
alto_textblock
#56
2.13
#57
alto_textblock
#57
0.71
#58
alto_textblock
#58
0.58
#59
alto_textblock
#59
2.57
#60
alto_textblock
#60
0.38
23.17
8.15
1.75.
11.56
1.73
0.78
#61
alto_textblock
#61
Klíč dle
osobní
daně
přijmu
#62
alto_textblock
#62
48.0
2.57
0.64
0.97
#63
alto_textblock
#63
4.29
#64
alto_textblock
#64
0.73
#65
alto_textblock
#65
2.25
#66
alto_textblock
#66
0.42
0.35
2.95
0.45
20.91
6—
2.04
6.65
1.—
#67
alto_textblock
#67
0.45
#68
alto_textblock
#68
dle výnosu osobní daně z příjmů a na první
pohled je viděti příčinu, proč nebyl tento klíč
přijat. Dolní Rakousy mají 48% výnosu osobní
daně z příjmu. Ne však svým přičiněním.
nýbrž proto, že Vídeň jest sídlem nejvyšších
úřadů, nejlépe placených pluků úřadnických.
že ve Vídni jest kde co zcentralisováno, že
do Vídně stěhují se z celého Rakouska zbo-
hatlí lidé všech náboženství, do Vídně dávají
svoje centrály veliké akciové společnosti (na-
ši Němci tyto skutečnosti těžce cíti), zkrátka
Vídeň odsává bohatství ve všech zemích na-
hromaděné. Pro Dolní Rakousy, které jsou
aktivní zemí, která dokonce Vídni dává podíl
z údělu, není vzdání se přirážky obětí takovou.
jako u zemí ostatních. Klíč dle daní reálních
přijat proto jako kompromis.
Při tom má však tento klíč nevýhodu
tom, že stanoví se dle daní vskutku vybra-
ných. Při tom Čechy i Morava trpí značně od-
písy daně pozemkové při pohromách živl-
ních. Země dostane nejen méně přirážek
nýbrž méně údělu a procento D. Rakous, u
nichž hlavní roli hraje činžovní daň vídeňská
a odpisy gruntovní daně nepadají na váhu, se
tím zvyšuje. Z odpisů jednotlivci (vyjma velko-
statkáře) mají prospěch nepatrný, ale celkové
finanční hospodářství okresní i zemské těžce
trpí. To uznává se i na agrární straně; ale
pokud není reforma zákona o elementárkách
provedena, dalo by se aspoň této škodě odpo-
moci tím, že by pro stanovení klíče rozdělo-
vacího počítala se pozemko vá daň dle
předpisu, ostatní daně reální dle výnosu.
Pokud jde o daň lihovou, značí nový stav
skutečný podíl na dani lihové, poněvadž ze-
mě participují trvale na vzrůstu daně, stejně
jako stát.
Při dosavadním údělu platil klíč komumní
rektifikovaný v zákoně z r. 1901. Ke klíči to-
muto došlo se tím způsobem, že v letech 1896
až 1899 byl zjišťován konsum lihu v jednotli-
vých zemích. Pomůcky byly nedostatečné a
všude nepostupovalo se dle stejných pravidel.
někde — v jižních zemích a v zemích, kde ne-
ní výroby — dokonce konsum jen odhadnut.
Proto provedeny opravy v tom směru, žev
oněch zemích (H. Rakousích, Solnohradsku.
Štyrsku, Korutanech, Krajině, Tyrolsku, Vor-
arlberku, Istrii, Gorici, Gradišce, Terstu) při-
dáno 5% konsumu a to tím spíše, že v ostat-
ních zemích za základ klíče vzal se nejvyš-
ší konsum v letech 1896-99, z toho vznikl klíč
v tabulce jako „konsumní klíč s 59% opravou
uvedený, který nazývá se pravidelně č i s tým
klíčem konsumním.
Poněvadž však současně inkarmerována
byla tehdy zemská dávka z lihu v některých
#69
alto_textblock
#69
Klíč dle kon-
sumu
#70
alto_textblock
#70
cukru piva
#71
alto_textblock
#71
19.54
3.19
#72
alto_textblock
#72
1.01
#73
alto_textblock
#73
4.43
#74
alto_textblock
#74
1.69
#75
alto_textblock
#75
1.27
#76
alto_textblock
#76
0.56
#77
alto_textblock
#77
1.10
#78
alto_textblock
#78
0.74
#79
alto_textblock
#79
3. 63
#80
alto_textblock
#80
0.54
#81
alto_textblock
#81
35.—
#82
alto_textblock
#82
9.81
4.0
10.66
1.05
#83
alto_textblock
#83
189
#84
alto_textblock
#84
— Jaké pak nebezpečil
— Nebezpečný, protože mimořádný
přechodný. Dvojiazyčná společnost je vždy
hotova, při nejbližším obratu přiklonit se
na stranu svého drobného prospěchu. Hi-
storie měla by nás poučit. Jsme na nejisté
půdě, panuje tu neustálý komih živlů, stálý
přeliv vln, tu sem, tu tam . ..
— Právě proto třeba půdu chránit, stavět
pevné hráze proti přiboji.
— Nemožno přec odlučovat vzdělaný
národ čínskou zdí od ostatního světa!
— Ochranný pás není ještě čínská zedl
Každý celek chrání svou bytost, jak může
a umí. Ani moderní vzdělaný národ nesmí
nic zanedbat tím směrem.
— Zůstává přec potřeba živých styků
s vůkolním světem. Jazyk malého národa
není světovýl
— Třeba pěstovat styky, ale tak, aby
z toho nevyšla vlastní škoda. V tom je
osobitost úkolu, v tom důmysl opatření! . .
Uvažujeme o svých potřebách, o svém úkolu.
Stran svých styků se světem až posud
dávali jsme jaksi přednost frančině. Nebylo
nic plně vysloveno, ale prostý pud nás tak
vedl. Frančina je světový jazyk, koná vý-
bornou službu po stránce styků, je nám
zeměpisně vzdálena a národně nijak nebez-
pečna. Potichu bylo uznáno, frančina bud
naším pojitkem. Jen nic soustavně prove-
deno nebylo.
— Máme nejbližší sousedy v zemi
S těmi přec nebudeme se dorozumívat ně-
jakým — třetím jazykeml
— Kdo s námi chce trvalejí pobýt, ae
se po našem přiučí. Je to jediný způsob.
aby domácí živel zůstal pánem ve své do-
movině. Až dosud platil opak. Sami ve svém
území jsme nadbíhali svým krajanům — je-
jich jazykem. Neklamný příznak poroby.
— A zřízení veřejné? Má své před-
pisy, klade požadavky . ..
— Zřizení, dílo lidské! Je schopno úpravy
Třeba je přízpůsobř potřebáml
#85
alto_textblock
#85
19.52
5.11
#86
alto_textblock
#86
224
#87
alto_textblock
#87
3.62
#88
alto_textblock
#88
1.33
#89
alto_textblock
#89
0.58
021
2.27
0.60
43.54
9.6t
2.65
6.s
o.69
0-29
#90
alto_textblock
#90
0.54
#91
alto_textblock
#91
0.34
#92
alto_textblock
#92
Maximum
#93
alto_textblock
#93
konsumu
1896 — 99 vhí
#94
alto_textblock
#94
115.892
9.389
5.825
33.498
26.117
16.444
4.817
3.298
3.320
21.791
2.117
202.445
169. 882
57.145.
305.088
33.895
5.391
#95
alto_textblock
#95
0.11.
#96
alto_textblock
#96
Čisrý
#97
alto_textblock
#97
kli
#98
alto_textblock
#98
11.4016
0.9230
0.5731
3.9950
2.5694
1.6178
0.4739
Ú-3244
0.3260
#99
alto_textblock
#99
2.1369
0.2247
9.9178
16. 7139
5.6220
30.0149
3.3347
0.5304
#100
alto_textblock
#100
—
#101
alto_textblock
#101
11.3108
0.961 4
0.5969
3.4399
2.8764
1.6851
0.4937
0.3380
0.3402
2.349
0.2170
19.7591
16.5801
5.5779
29.7758
3.3081
0.5525
#102
alto_textblock
#102
Klič pro úděl z daně lihové
#103
alto_textblock
#103
Klíč s 5
Klič
opravou z r. 190
#104
alto_textblock
#104
zemích zavedená a ukázalo se, že by Krajině
výnesl úděl o 545.318 K, Korutanům o 66.128
kor. a štyrsku o 240.903 K méně než jejich
dosavadní dávka, bonifikovalo se těmto ze-
mím úhrnem 852.349 K na účetostatní ch
zemí a tím vznikl klič z r. 1901, dle něhož
se rozděloval podíl 20 h z konsumovaného li-
tru lihu. V předloze min. Korytowského z roku
1908 byl za základ položen klíč čistý (s 5 0
opravou) a dala se jistá náhrada jižním zemím
Gorici-Gradišce, Istrii a Dalmacii. Tím vznikl
klíč Korytowského, který také posl. Stein-
wender položil za základ pro rozdělení při-
rážky 50 h nyní navrhované.
Jisto jest, že všecka snaha má směřovati
k tomu, aby bylo provedeno rozdělení dle
skutečného konsumu v zemích a tím
docíleno přiblížení se k tomu, aby byl podí
skutečnou náhradou za samostatně vybíranou
konsumní dávku zemskou. Není pochyby, že by
nyní při kartelu lihovém se dal konsum bez-
pečněji zjistiti než v r. 1896—99. Avšak na
toto zjišťování lze těžko pomýšleti nyní a ne-
zbude, než spokojiti se nějakou kombinací. Je
zajisté závadou systému podílu zemí na daních
konsumních, že lze těžko přizpůsobiti klíč
skutečným konsumním poměrům a jejich vý-
voji, poněvadž konsum sebe lépe zjištěný není
stabilní, v různých zemích různě roste resp.
klesá. Jisto však jest, že důvod pro bonifikace,
způsobené inkamerací dávky ve Štyrsku, Kra-
jině a Korutanech při tomto zvýšení pominul.
Mnozí zastávají názor, že populace má býti
vzata za základ, aneb aspoň tvořiti regulativ
při konsumním klíči a navrhují aritmetický
střed mezi klíčem dle obyvatelstva a klíčem
konsumním. Pro zajímavost klíč ten uvádím,
ačkoli po mém názoru mohl by zde míti vý-
znam jen přírůstek obyvatelstva v jedno-
tlivých zemích a klíč dle toho kombinovaný,
nikoli mechanicky aritmetický střed mezi
počtem obyvatelstva a konsumem, poněvadž
přece v zrůstáním populace roste konsum,
poklesem klesá konsum. Jisto ovšem jest, že
to nemusí platiti právě u kořalky.
Pro zajímavost uvádím, mnoho-li litrů lihu
případá na hlavu obyvatelstva dle konsumu
z let 1896—99: Slezsko 7.55; Štyrsko 7.54: Ko-
rutany 6.51: Morava 6.47; Bukovina 4.23;
Halič 3.80; Dolní Rakousy 3.28; Krajína 3.12;
Čechy 2.99; Solnohradsko 2.71; Tyrolsko 2.29;
Terst 2.09; Vorarlberg 1.45; Gorice Gradiška
1.27; Dalmacie 0.83: Istrie 0.81: Horní Rakousy
#105
alto_textblock
#105
Při tom ovšem předpokládám, že konsum
se nezměnil.
Pro přehlednost uvádím dále klíč spotřeby
#106
alto_textblock
#106
10.77
0-99
0.57
#107
alto_textblock
#107
4.69
#108
alto_textblock
#108
3.09
#109
alto_textblock
#109
4.5
#110
alto_textblock
#110
0.47
#111
alto_textblock
#111
0.32
0.32
2198
o.21
18.81
15.78
5.3t
28.34
3.15
0.53
#112
alto_textblock
#112
Nezáleží jen na násl
— Máme však svůj obvod a úděl, kde
sami rozhodujeme. Třeba obrátit všechen
důmysl, vynaložit všechnu energii, napnout
všecky síly, aby zde bylo, jak káže potřeba
národního života, jeho rozvoje a budoucno-
stil... Překáželo tomu rozvoji, že bylo v na-
šem životě na všech stranách příliš mnoho
němčiny. Třeba se starat, aby jí bylo po-
třeba čím dále méně, pořád méně . ..
Ejhle! Kulturný úkol! A zcela osobitýí
„.
Cesta za úkoly života vede začarova-
rovaným lesem. V levo, v pravo stále miho-
tají světélka, svádějí a lákají stranou do
houští.
— Co chcete! Naši krajané druhého ja-
zyka jsou ve stejné poloze, na rozhraní živlů
jako my. A už se rozhodli! Zavedou prý si
povinnou češtinu na školy.
Stejná poloha, úkoly různé! — Naší kra-
jané mají svou bytost národní plně zabezpe-
čenu. Zdědili šťastné zřízení, jsou po stránce
národní plně zabezpečeni. Nám ta velká sta-
rost teprve zbývá. Jaká různosti
— Ať jen se učí pilně češtině naši kra-
jané! Přiidou-li mezi nás, bude jim slušet,
aby se oháněli po nasku. My jistě nebudeme
méně obezřelí při své návštěvě u nich. Kdo
z nás chce do Teheranu, učí se pilně persky.
Je to normálný stav. Aby také u nás byl za-
veden, vymáhá zvláštního postupu. Nelze tu
nic napodobit, třeba o svém úkolu samostatně
řešit! . .
— A potom, výhody němčiny, považtel
Světovost jazyka, bohatství literatury! Jaké
poklady vědomostí všech oborů tu nahroma-
děny! Vše to je našinci na ráz otevřeno,
nejsnadněji přístupno! . ..
Zrádná výhoda! Právě v té snadné pří-
stupnosti cizích pokladů je nebezpečí. Na-
šinec, chtěje konat svůj »kulturný úkol«,
spolehl se prostě na snadnou přistupnost
a při své práci odpustil si — vlastní ná-
mahu. Devět desetin všeho, co nazývám
#113
alto_textblock
#113
Klič Ko-
rytow-
ského
#114
alto_textblock
#114
11.1733
0-9497
0.5896
3.3911
2.6439
1.6646
O.4877
0.6678
0.6721.
2.3658
0.2144
19.5189
16.3785
5. 5094
29.4138
3.2679
1.0915
#115
alto_textblock
#115
Kombinace
s obyvatel-
ským klíče
#116
alto_textblock
#116
11.84
1.98
#117
alto_textblock
#117
0.68
#118
alto_textblock
#118
4.25
#119
alto_textblock
#119
2.04
#120
alto_textblock
#120
1.76
#121
alto_textblock
#121
0.64
#122
alto_textblock
#122
0-87
#123
alto_textblock
#123
0.69
#124
alto_textblock
#124
2.85
#125
alto_textblock
#125
0.37
21.72
12.88
4.19
28.93
3.05
1.40