#1
alto_textblock
#1
Strana 6.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
2. listopadu 1913. Číslo 301.
#4
alto_textblock
#4
(stejně jako tomu bylo u nás) podávati k di-
skontu směnky, jichž podkladem bylo jich
úvěrní spojení s tou kterou obchodní firmou
tedy směnky tak zv. finanční, opírající seo
úvěrní spojení.
I veřejně debatováno o této politice di-
skontní, která přišla tak na mnohých místech
nevhod a ukazováno, že má říšská banka ně-
mecká také povinnosti oproti úvěrním potře-
bám vůbec. Srovnání s poměry našimi t
neplatí. Německo potud bylo a jest ve vý-
hodě, že jeho veliké peněžní ústavy těžisk
své kapitálové výzbroje kladou do vlastních
prostředků a že tedy důsledně poměr pro-
středků těchto a cizích u velikých bank ně-
meckých jest příznivější, nežli jest tomu u
nás. Mohou tedy německé banky obchodní
ve své úvěrní politice a účasti podnikatelské
přímé i nepřímé rozpnouti se více a svobod-
K tomu se druží ještě, že organisace úvě-
rová v Německu jest účelněji vytvořena, nežli
u nás. Pravidelný u nás zjev, že ta která firma
pracuje současně s několika peněžními ústa-
vy, tak že Rakousko-uherská banka jest nu-
cena vésti evídenci alespoň žírových závazků.
v Německu jest řídkým. Z pravidla mívá
firma jen jednoho věřitele, jedinou banku, kte-
rá její vývoj kontroluje, která vysílá k ní ob-
časně své důvěrníky, aby prozkoumali knihy
podniku. Vztahy mezi financujícím ústavem
úvěr užívajícím podníkem jsou tedy mnohem
důvěrnější, nežli jest tomu ve valné řadě pří-
padů u nás. Tím nabývá situace úvěrních ob-
chodů přehlednosti. Poněvadž pak i soukromě
obecenstvo ochotně své prostředky ukládá v
průmyslu a obchodu, jsou finanční opory pod-
nikatelské v Německu širší a mocnější, nežli
u nás, kde bez liberálnějšího uvěřování nebylo
by toho rozvoje průmyslu a obchodu, ke kte-
rému jsme se dopracovali.
Že stav u nás se vyvínuvší má své nepři-
znivé a stinné stránky, netřeba dokládati po
zkušenostech posledních. Ale bez této přístup-
nější politiky úvěrové nebylo by se nalezlo za-
městnání pro tolik způsobilých sil a nebylc
by došlo k onomu oživení hospodářskému.
které jistě v neposlední řadě prospělo i naše-
mu českému snažení. A proto nutno s jistou ob-
jektivností a snad i benevolencí posuzovati do-
mácí náš stav a pracovati arci tam, kde pře-
střeleno, k nutné korektuře. Jest tu a tam bo-
lestna, ale její důsledky budou zdrávy. Arei
nápravu bude jen postupně lze zjednati, poně-
vadž úspornost u nás v důsledcích menších ho-
spodářských poměrů jest menší a čím dále tím
více nastřádané kapitály se spotřebují rostou-
cími úvěrními nároky státu a veřejných korpo-
rací. Bude tedy Německo ještě dlouho ve vý-
hodě a bude mu možno velmi intensivně vy-
stupovati proti nám všude tam, kde se naše
zboží setkává soutěžně s tovary jeho. Sou-
časně s tak zv. finančními směnkami byly vy-
loučeny z diskontu u cedulové banky veškeré
směnky stavební, hlavně směnky ze stavebních
úvěrů, z eskontu knihovních pohledávek a vů-
bec veškery akcepty, jichž povaha i jen z části
byla jinou, nežli povaha čístě obchodní.
Tento obrat byl proveden rychle a bez-
ohlodně a i za cenu, že dojde k tak nepěkným
důsledkům, jaké se projevily arci později na
př. u tak zv. knížecího koncernu v Berlíně
velké spokulační společnosti pozemkové, v je-
jížto čele stáli nositelé jmen starých něme-
ckých knížecích rodů. Tato velkospokulace
pozemková dopadla velmi bědně a před něko-
lika týdny byly teprve konce její likvidovány
ve formě velikých zápůjček, jež povoleny byly
různými bankami po dlouhých jednáních kni-
žeti Fürstenbergovi a knížeti Hohenlohovi,
osvobodily Německou banku ze zajetí „ob-
chodu“ tohoto. Bylo ovšem vyslovováno podi-
vení, jak mohli mužové zcela vzdáleného pro-
středí, kterým ani nebylo nemožno opatřiti e
potřebné informace a kterým scházela znalost
života dne, odvážiti se spekulaci, jichžto
smutné závěry byly do jisté míry předem
jasny — ale tato stránka kapitoly náleží jinam
do touhy po snadných a rychlých ziscích, která
právě v posledních letech zahnízdila se ve vy-
soké aristokracii.
Banky svoji politiku úvěrovou přizpůso-
bily novým poměrům a dnes jest převrat v Ně-
mecku dokonán úplně. Odtud také podstatné
zmenšení směnečného portefeuillu a značný
návrat zlata z demácího oběhu do poklader
německé banky říšské. K tomu se druží okol-
nost, že německý průmysl i obchod jsou méně
zaměstnány a že sílačeným poměrům odbyto-
vým přizpůsobena i výroba i obchod. Nena-
stane-li ještě situace, za které krok německé
banky říšské bude se jeviti aspoň předčasným
nelze arci říci. Situace mezinárodní zdaleka
není ještě vyjasněna a napětí na peněžních
trzích západu jest gnačné. Ohled na tato fakta
vedl nás ještě nedávno k názoru, že německá
banka říšská asi s tíží odhodlá se ještě na pod-
zim snížiti sazby — návrat p. Havensteina
agrární naléhání daly událostem arci směr jiný.
Jest ale i tak dokladem veliké vnitřní síly ně-
mecké říše, že cedulová banka její mohla se
odhodlati k opatření, které nepostrádá odvahy
a vědomí vlastní síly. 6proc. sazba říšské banky
německé platila od 14. listopadu loňského ro-
ku a před tím naposledy uchýlila se německá
banka k úrovní této usnesením svým ze dne
25. ledna 1908, kdy postupně snižovvána sazba
z maximální úrovně 71/2 proc., k níž byla ban-
ka nucena sahnouti 8. listopadu 1907 v době
z nejskvělejších konjunktur, kdy nároky na ni
byty neobyčejně pronikavy, a kdy bylo třeba
napětí všech sil a kdy právě počínal zráti ná-
zor. že bude třeba říšské bance německé jiné
politiky diskontní, než jakou v ní hájil tehdejší
její president Koch.
Není zajisté třeba teprve dokazovati, že
v důsledcích postupu německé banky říšské
dojde ke snížení diskontu i u nás. Ani stav Ra-
kousko-uherské banky, ani naše domácí po-
měry hospodářské nejsou podle toho, aby k to-
muto opatření mohlo v nejbližších týdnech do-
jíti. Situace naše je obtížnější a také spleti-
tější. Nemáme právě oněch opor, k nimž utí-
kati se může Německo v celém svém hospo-
dářském snažení a působení.
Na našem domácím peněžním trhu jest si-
tuace stále jakoby zakřiknuta. Na bursách do-
chází k obchodům v rámci omezeném a jen
zápas haussistů a baissistů o akcie škodových
závodů mohl vzbuditi větší pozornost. Kdo bu-
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 1. listopadu 1913.
Německá banka říšská překvapila vlastní
na všech stranách, když se rozhodla snížiti svot
diskontní sazbu o 14% na 51/4%. Usnesení toto
stalo se několik dnů po té, co anglická banka
zvýšila svoji sazbu o 1/4%, opatření, ke které-
mu sahá velká cedulová banka londýnská jen
při skutečné potřebě, než aby nepoukazovalo
na napnutost poměrů a velikou opatrnost, se
kterou další vývoj se v Londýně posuzuje.
A také v tom nutno spatřovati výjimku z do-
savadního pravidla: Německá banka říšská
postupuje úplně samostatně, neohlížejíc se n
poměry peněžního trhu v Paříži a v Londýně
a tím méně ovšem berouc zřetel na vývoj ho-
spodářských věcí u nás. V motivaci, kterou
rozhodnutí toto navrhováno generálnímu vý-
boru banky, uvedeno výslovně, že 6%% di-
skontní sazba doléhá tísnivě na domácí ob-
chod i průmysl a že jest zapotřebí zjednati ko-
nečně alespoň nějaké úlevy v dané těžké si-
tuaci. Kdyby byl ředitel německé banky říš-
ské p. Havenstein veden pouze zřetelem na
mezinárodní stav, nebyl by zajisté mohl tal
naléhavě snížení diskontní sazby doporučo-
vati. V tom liší se proti dosavadním zvyklo-
stem tentokráte postup německé banky cedu-
lové, že směrodatnými byly pouze a jedině
ohledy na domácí trh, na domácí hospodářský
život a na agrární přání v řadě prvé. Zaslu-
huje to zajisté respektu, třeba politika presti-
že není vždy nejsprávnější a byť jednostranné
požadavky hospodářské nemají rozhodovati
Stav banky samé byl kroku tomuto pří-
zniv. Směnečný portefeuille banky činí nyn
pouze 970 milionů marek, poklesl během října
o 530 milionů a jest o 500 milionů marek nižší,
než v témže období loňském. Tím arci pouze
řečeno, že situace daná je méně anormální
než loni — normální ale zajisté z daleka ještě
nelze ji zváti. Ještě nikdy nevracely se pro-
středky banky v období od 30. srpna do 30.
října tak rychle, jako právě letos, jak výslovně
zpráva konstatuje. Ovšem: nikdy nebyl také
tak ostře obmezován úvěr a dušena speku-
lace. Celkem vrátilo se do banky peněz 601
milionů proti 404 milionů loni. A dále: kovový
poklad banky dosáhl úrovně 1494 milionů ma-
rek, z nichž jest 1220 milionů marek zlata
důsledek to z valné části dobrého stavu za-
hraničního obchodu a příznivé bilance pla-
tební. Od prvního ledna do dvacátého patého
října stoupá poklad zlatý o 305 milionů marel
ve zlatě. Zajímavá a výmluvná to ciíra v do-
bě, kdy konjunktura průmyslu se zhoršovala
kdy všeobecná situacu hospodářská byla ohro-
žována známými ději balkánskými a kdy vlast-
ně neminulo dne, aby nepřinesl značnějšího
překvapení. Nelze arci přehlednouti, že čásí
tohoto zlata, vrátivšího se do banky, odply-
nula z domácího oběhu a že tím vlastně
jen zmenšena oběžná záloha banky (zmenšen
oběhu zlata v Německu vysvětliti dlužno za-
vedením drobných bankovek) a dále nutno
míti na mysli: nedávno ještě vyslovena vede-
ním říšské banky německé zásada, že toho vy-
žaduje zvýšená úroveň německého života ho-
spodářského, aby zlatý poklad její činil aspoř
1500 mil. mk. Tím má býti zjednána bezpečná
základna pro to, aby banka mohla se vydá-
váním bankovek přizpůsobiti i zvýšeným ná-
rokům daným. Německo chce se takto chrá-
niti proti nedostatku platidel, jak těžce ho
pocítily nedávno Spojené státy severoumeri-
cké. Tohoto cíle arci zatím dosaženo není
proto i po této stránce neposuzuje se nej-
novější krok říšské banky jednotnč. Snad by
opravdu bylo lépe prověsti program celý
zaručiti pak trvalejší vládu nižšího diskontu.
Záloha nezdaněných bankovek německé ban-
ky říšské činí zatím 180 mil. marek, s obno-
sem tímto míní p. Havenstein zatím vysta-
čiti i na zvýšené požadavky zimy a kone
roku. Zda také vystačí, je arci olázka jiná
Devisy a hlavně na Londýn nemají zatím pří-
znivého kursu, ale i to troufá si německá
banka říšská překonati. Zdaří-li se to, bude
to jen novým dokladem pevné německé zá-
kladny finanční.
Nebylo by ale správno tohoto úspěchu
německé hospodářské organisace podceňovati
Německo chtělo ukázati právě nyní, kdy úsud-
ky o něm se rozcházely, že se dovedlo eman-
cipovati od ciziny, že jeho vnitřní hospodář-
ský život není již závislým na Londýnu a Pa-
říži, jako bývalo ještě ne přiliš dávno. I v oli-
ciálním sdělení o snížení diskontu možno sly-
šeti tento tón. Mezinárodnímí událostmi poli-
tickými i hospodářskými bylo Německo jistě
také postiženo. A také do jeho průmyslu ve-
drala se nezaměstnanost. Vzhledem k úzkému
politickému spjetí s Rakouskem posuzoval se
i stav Německa měně příznivě a stíny, pada-
jící z říše habsburské za hranice, byly z valné
části přičitány také na vrub Německu. Proto
lze také od několika měsíců pozorovati ja-
kousi téměř nervosní nedůtklivost Nčmecka
k úsudkům, které by hospodářské poměry říše
německé chtěly třeba i jen z daleka srovná-
vati s poměry podunajské monarchie. Vy-
vrcholuje to ve snahách politicky veřejně vy-
slovených a přiznaných nalézti stezku k do-
hodě s Anglií a tudy eventuálně i s Francií.
Proto má rozhodnutí říšské banky německé
také jakousi vzdálenou příchut politickou. Má
se i zde dokumentovati vnitřní pevnost a uce-
lenost Hohenzollernské říše a má se snad i če-
liti domněnkám, že Německo jde ve své spo-
jenecké politice snad o něco dále, než kam
jíti musí a vzhledem k svým prospěchám
chce. Hospodářské položení Rakouska jest
pro Německo otázkou druhořadou; prvořadou
jen pokud jde o soutěž na společných trzích.
To ale rozhodnutí neubírá významu. I pe
hospodářské stránce. Německá banka říšská
zahájila asi před několika málo léty novou
úvěrní politiku. Tehdy otevřeně přiznáno, že
možno požadavkům ústavů peněžních vyhovo-
vati jen potud, pokud se opírají o pravidelný
obchod. Důsledkem toho vyloučeny byly bez-
ohledně z diskontu veškery směnky, které
tomuto předpokladu nevyhovovaly a připuštěn
byl pouze materiál obchodní v nejvlastnějším
slova smyslu, t. j. směnky, které vyplývaší ze
skutečné směny zboží za peníze. Tento nový
kurs vyvolal v Německu z počátku prudký
odpor. Německé banky obchodní byly uvykly
#7
alto_textblock
#7
něji.
#8
alto_textblock
#8
rokem obrátilo se presidlum královského hlavního
města Prahy s dotazy na banky, zda by byly
ochotny zápůjčky se podejmouti. Již tehdy byla
situace domácího trhu peněžního dosti svízelna, a
ony kruhy, s kterými zpravidla při umísťování
ukládacích paapírů se počítá, nebyly již tak pří-
stupny, jako v letech předchozích. Veliké emise
státní, dále řady peněžních ústavů, jež mají opráv-
nění vydávati papíry pupilární jistoty a konečně
značné emise kapitálové akciových společností
vyčerpaly dosti domácí pohotové prostředky. Ale
4 soukromé podnikání vyžadovalo stále více a ví-
ce peněz. Úsporná potence obyvatelstva nerostla
pak úměrně s vynořujícími se potřebamí kapitálu
byla známými událostmi vnitřními i zahraniční-
mi, politickými i hospodářskými, stlačena na mini-
mum. K tomu se přidružily známé důsledky politi-
cké, které k tomu vedly, že cizí kapitály u nás
umístěné a v našem průmyslu i obchodu dotud pra-
cující, byly nám odňety a do dnes odkázáni jsme
v tomto směru sami na sebe. Současně vracely se
z ciziny renty rakouské, tak že potřeba kapitálová
u nás stále rostla. Docházelo to výrazu nejen
v trvale zvýšené diskontní sazbě Rakousko-uherské
banky, ale také ve stoupající úrovni zúročení
úsporných vkladů. Za této siluace bylo nejen ob-
tížno umístovati nové papáry, ale došlo i ku pod-
statnému oslabení kursů ukládacích papírů domá-
cích. Toto klesání kursů vrhlo arci silný refler
zase na odběratelskou ochotu obecenstva umísťo-
Vati své prostředky v papirech ukládacích. Proto
uvažovaly banky, které vyzvání Prahy chtěly vy-
hověti, jak by se nejsnáze postaraly o umístění pa-
pírů nových a jak by možno bylo eventuelně nej-
výhodnějším způsobem jiným peníze pro král, hlav
město Prahu opatřáti. S cizinou nebylo tehdy možno
počítati, ježto specielně francouzská vláda zaujal
nepříznivé stanovisko k eventuelnímu uvedení no-
výchh rakouských papírů na pařížskou bursu.
V Londýně zájmu pro rakouské papíry pak nebylo,
jak se ukázalo i při umísťování pokladních pouká-
zek rakouských.
A tak vznikl plán provéstí transakci tuto, n
které měly stejným způsobem zúčastněny býti
ústavy české i německé, tím způsobem, že by mě-
stu Praze opatřeny byly prostředky od pojišťoven.
Pojišťovny byly vysazeny značným ztrátám kur-
sovým. Jednalo se tedy o to, aby pojišťovny even-
tuelně vyplatily zápůjčlu městu Praze v cenných
papérech, a to tak arci, že by část kursové ztráty
jež přivoděna byla poměry, vzaly na sebe. Po do-
stí dlouhém jednání podařilo se vyvolati ochotu
pro tuto akci u pojišťoven — a to českých i něme-
ckých i utrakvistních — a obrátily se v důsledcích
toho vůdčí banky na vládu s dotazem, zda by
uznána byla zápůjčka král. hlav. městu Praze za
uložení peněz, jež by odpovídalo ustanovením po-
jišťovacího regulativu. Finanční měnisterstvo k do-
tazu tomuto zaujalo však stanovisko negativní
dodalo, že by mohly pouze takové zápůjčky král.
hlav. městu Praze býti pokládány za zápůjčky pří-
pustné, které by vyhovovaly všeobecným ustano-
vením o pupilární jistotě, tedy při zajištění knihov-
ním na nemovitostech obytných. Této podmínce
král. hlav. město vyhověti nemohlo, tak že zamý-
šlená transakce nemohla se uskutečniti. Zúčastněné
banky — a opakujeme, zúčastněny byly ústavy če-
ské i německé paritně — pokusily se následkem
foho o provedení transakce této způsobem jiným.
Byle známo, že dotázán byl zemský výbor král.
Českého, zda by nebylo eventuelně námítek proti
vydání 4 a půl proc. dlužních úpisů Zem-
ské banky král. Českého a tak požádaly
banky Zemskou banku, zda by byla ochotna vy-
dati tyto úpisy na základě zápůjčky městu Praze.
s tím, že by nové titry převzaly pojišťovny a ústa-
vy zúčastněné, tak že by alespoň po nějakou dobu
nebyly nové papíry větší měrou uváděny na trh.
aby vydáním 4 a půl proc. typu nebyly ohroženy
dosavadní 4 proc. typy Zemské banky král. České-
ho. Zemská banka král. Českého rozhodla se
transakce této se nepodejmouti. Toto rozhodnute
nelze jí zazlívati. Při velké dosavadní své emisi
4 proc. papírů musí Zemská banka král. Českého
bráti vážný zřetel na uhájení jich kursů a na ochra-
nu těch, kdož papíry tyto zakoupili vzhledem k jich
skutečně vynikající bonitě. Ježto však bylo jisto.
že by umístění obligací města Prahy pouze na do-
mácím trhu narazilo na značné překážky, pokusily
se banky potom o eventuelní interesování ciziny.
Ale ani tyto pokusy neměly výsledku. Tak stála
záležitost tato v pozdních měsících jarních tohoto
roku, kdy jednání příslušná uvázla. Na nich
zúčastněna byla vlivně i Živnostenská banka,
Potřeby, specielně společné vodárny, hlásily se
však intensivněji a opatřeny zalím zálohy krátko-
dobé, splatné ponejvíce v měsících zimních a prs-
sidiam král. hlav. města Prahy opětně se pokouše-
lo o opatření zápůjčky. Pokud naše informace sa-
hají, učinil také skutečně český bankovní ústav
návrh Praze na vydání pokladničních poukázek do
výše 6 mil. K, jež měly býti převzaty cizinou. Po-
kladniční poukázky tyto měly býti splaceny za půl
roku, šlo tedy o peníze na krátkou lhůtu.
Také Živnostenská banka snažila se v té době
velmi intensivně interesovati cizinu pro eventuelní
převzetí obligací král. hlav. města Prahy, ježto mě-
sto hledalo zápůjčku dlouhodobou. Za tím účelem
jednáno s deseti nejpřednějšími emisními ústavy
francouzskými i belgickými, a z korrespondence.
která se víže k jednání tomuto, jest velice zřejmo.
že cizina interesu na této transakci neměla. Ale
také v ústním jednání bylo konstatováno, že ani
v Paříží ani v Bruselu není ochoty k zápůjčce této.
Je zajímavo, že v jediném případu, kde počáteční
zájem o transakci se projevil, vysloven požadavek
5proc. papíru. Později ale zájem tento odpadl. Mo-
tivy, kterými zdůvodňovaly odmítavé své stano-
visko veškeří interesenti zahraniční, byly různého
rázu. Jednak poukazováno na značnou potřebu
francouzského a belgického, jakož i holandského
trhu peněžního, jednak uváděny všeobecné důvody
mezinárodně politického rázu, jednak konstatováno.
že před definitivním provedením sanace jižní dráhy
jest vyloučena ochota francouzského obyvatelstva
kupovati rakouské papíry. Rozhodujícím však dů-
vodem zajisté byla jednak napiatost na peněžním
trhu západnevropském a jednak známé příčiny
zdrželivosti francouzského kapitálu vůči papírům
rakouským. Intensivní snahy Živnostenské banky
opatřiti v cizině peníze, neměly tedy výsledku
Opatřením přechodným pak nebylo by vyhověno
městu. To bylo také král. hlavnímu městu Praze
sděleno.
Koncem září obdržela Živnostenská banka o
král. hlav. města Prahy pozvání, aby se zúčastnila
porady bank na staroměstské radnici. Na výběm
bank Živnostenská banka vlivu neměla. Jak doda-
tečně nyní známo, vyslovila Videňská bankovní
jednota ochotu eventuelně působiti k opatření zá-
půjčky král. hlav. městu Praze a to o své újmě. To
bylo důvodem, proč pozvány byly bankovní ústavy
ku příslušné konferenci. Teprve po delším jednání
projevila se u pozvaných bank ochota vyhověti
přání královského hlavního města Prahy.
Co se posuzování povahy zápůjčky týče, roz-
hodujícími byly důvody dva. Jednak bylo pro vše-
cky záčastněné zřejmo, že jest vyloučeno, aby no-
vé obligace podařilo se umístití v obyvatelstvu
král. Českého, jednak bylo známo, že při dnešní
přesycenosti trhu jest zapotřebí vytvořiti typ pa-
píru, kterýby ke koupi přese všechny překážky
přece jen lákal. S prvním důvodem Živnostenská
banka souhlasila plně. Bylo by zajisté nehospodář-
ským, kdyby našemu obecenstvu vnucována byla
ve velkém rozsahu nová zápůjčka. Znamenalo by
to stížiti situaci řady českých ukládacích papírů
domácích, v prvé řadě papírů zemských ústavů
dále by našemu obchodu a průmyslu opělně ode-
brány byly prostředky, kterých tak nutně potře-
buje. Muselo tedy býti postaráno o to, aby zá-
půjčka alespoň z převážné své většiny umístěna
byla v rukou jiných. A proto bylo vítáno, že ně-
které zúčastněné banky kladly váhu na to, aby pa-
pír byl takového rázu, aby bylo možno eventuclně
umístití ho z větší části, ovšem bez bursovní inter-
vence, v rukou klientely zabraniční, anebo v rukou
klientely Vídně a p. Jakékoliv značnější zatěžování
domácího českého trhu — a v tom zajisté každý
znalec poměrů dá nám za pravdu — bylo by provi-
něním na našich nejvlastnějších hospodářských po-
#9
alto_textblock
#9
de ještě vítězem, nelze dnes říci. Se značným
napětím čekány také výkazy velikých společ-
ností železářských. Kartelní boj nedotýká se
pouze těch, proti kterým jest veden, nýbrž u-
kládá oběti i těm, již ho vedou. Jest dnes na
př. jisto, že alpská báňská společnost bude nu-
cena snížiti svoji dividendu nejen proto, že od-
byt jest menší, ale také proto, že následkem
nastavěího kartelního zápasu byly ceny sníže-
ny na úroveň, jež nemůže zůstati bez vlivu n
výsledky společnosti. Odtud také pokles akcií
společnosti této na úroveň, která se snad po-
kládala za nemožnou vzhledem k rychlému
vzestupu a cenění papíru tohoto, a která jen
dokazuje, že i větším závodům kartelním v bo-
jovném odhodlání vytčeny jakési hranice, jež
překročiti ani jim nemůže býti zdrávo. Ostatně
jest dnes známo, že válečné rozhodnutí kartelu
železářského nebylo jednomyslným a že se zde
ozývaly hlasy, které k tomuto postupu nera-
dily a které si byly vědomy i jeho méně přízni-
vých důsledků. Tyto hlasy doléhaly nejen ze
severu, ale také z jihu. Skupina česká prosa-
dila však vůli svoji. Byla nejvíce dotčena a
také nejbojovnější a tak dáno snížením cen
znamení pro zahájení boje,
Nechť vykládá se věc tak či onak: vedle
rozhořčení nad postupem železáren rokycan-
ských padaly na váhu i národnostní motivy.
Právě z vůdčí skupiny byla kdysi pronesena
devisa, že železářský průmysl nesmí být
dotčen národnostními snahami dobývačnými.
t. j., že musí zůstati německým. A s hlediska
této devise nutno také posuzovati kartelní zá-
pas. Ne bezvýhradně arci, ale přece jen vlivně.
Nic neznamená, poukáže-li se k tomu, že proti
dvěma menším závodům českým nebylo až do-
sud postupováno a že jeden z nich byl dokon-
ce i členem kartelu. Jsou to vytáčky, které
mohou zmásti pouze osoby neinformované
Závody české vyráběly až dosud tak zv. žele-
zo svářkové a jejich výroba pohybovala se tu-
díž ve velmi malém rozsahu. Žádný z nich do
nejnovější doby neměl pece martinské, nepři-
cházel následkem toho na trh se železem
plávkovým a nemohl tedy míti ani takového
válcovacího programu, který by se mohl stát
závodům kartelním obchodně nepohodlným.
Teprve postavení martinské pece v Hrádkua
rozšíření válcovacího programu této společ-
nosti v rozsah, který jest předstihován pouze
pražskou železářskou, Vítkovicemi a alpskou
společností, bylo vlastním vstupem českého
podnikání v obor průmyslu železářského.
A tak dochází k boji teprve nyní a odtu
také argumentace, které přednesl na poslední
valné hromadě pražské železářské společnosti
pan Kestránek. Nelze mu upříti: jest otevře-
ným mužem. Při jeho živelné bojovnosti, při
jeho sklonu k náhlým rozhodnutím, při jeho
temperamentu příliš živém, jest tento rys ne-
popíratelnou předností. To nutno uznati. Snad
bude jednou doznáno otevřeně i národnostní
pozadí. Snad pak, až bude patrno, že v tomto
zápasu kartelním také konečně bude vyjasně-
na otázka, která tolik zajímala t. zv. kartelní
anketu, která byla předmětem vášnivého spo-
ru a která zůstala nejasna: otázka nákladů
produkčních. To bude snad theoreticky i prak-
ticky závěrem méně příjemnějším.
Praví-li pan Kestránek, že vyloučením
rokycanského závodu z kartelu odpadl i pod-
nět pokoušeti se o úpravu kartelního poměru
k Hrádku, nutno skutečně dle současně vyslo-
vené předtuchy pana Kestránka konstatovati
že Hrádek také ještě není odhodlán jednat
s kartelem, poněvadž jeho program se dokon-
čuje a poněvadž i jemu bude příjemnějším, do-
jde-li vůbec k jednání, jednati na basi ještě
širší, než na jaké bylo možno, kdyby bylo došlo
k dohodě před půl rokem, před rokem, anebo
dvěma. Moment českosti padal a padá
dosud rozhodujícím způsobem na
váhu. A z tohoto hlediska nutno zápas posu-
zovati. Z tohoto hlediska bude i nutno postu-
povati proti vedení kartelu železa nejen v ti-
sku, ale také na všech oněch forech, kde nutno
mluviti i o hospodářské politice tohoto státu
o hospodářském ustrojení našem doma. My
Čechové máme zajisté právo uplatňovati se
v průmyslu železářském, máme přímo povin-
nost tak učiniti a nenecháme si v tomto svém
postupu brániti od nikoho. To jest moment.
který vedení kartelu uznati musí. Že politika
jednostranné národnostní zaujatosti ostatně
ani jemu neprospivá, foho nejzřejmějším do-
kladem jsou právě výkazy velikých společnost
železářských nedávno předložené. I kursy že-
lezářských hodnot. Ale jak praveno: věci ještě
nijak nejsou tak daleko, aby jednání Hrád-
ku s kartelem bylo nutným, anebo aby pomě-
ry přímo k němu vedly. A také třeba vyčkati
vývoje poměrů na mezinárodním trhu železář-
ském, poněvadž v poslední řadě rozhodnou o
tom, zda bude nutno ještě provésti další sní-
žení cen železa, čili nici
#10
alto_textblock
#10
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu:
31.X. 25./X.
264.50 264.
Živnostenská banka . . . . .
Česká průmyslová banka .. . 435.50
435.5
Pražská úvěrní banka . . . , 642.—
642.—
Česká banka . . . . . . ..
406.—
406.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 430.—
430.—
422.—
Pozemková banka . . . . ..
422.—
250.—
Česká zajišťovací banka . ..
251.—
—.—
Kolínská chemická továrna ..
—.—
Alpská montanní společnost ..
809.50
828.50
Kolínská továrna na kávové ná-
470.—
hražky . . . . . . . . .
Čes. pivovar v Budějovicích . .
960.—
Česká cukerní společnost . ..
336.—
——
Elektrotechnická dříve Kolben.
Akc. spol. stroj. dř. Daněk a spol. 412.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 175.—
88.75
Zástavní listy Hypot. banky 44
34.—
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4°/%
#11
alto_textblock
#11
471.—
955.—
—
460.—
417.—
176.—
88.75
84.—
#12
alto_textblock
#12
25 mil. K půjčka města Prahy.
#13
alto_textblock
#13
»Finanční listy« věnují poslední půjčce
král. hlav. m. Prahy ve věerejším čísle delší stat
se kterou vzhledem k čelným tendeněním, na
falešných předpokladech založeným kritikám této
finanění transakce v různých listech — namnoze
i s odborným nátěrem — pokládáme za vhodné
seznámiti i své čtenářstvo.
Ve stati řečené se uvádí,
Král. hlavní město Praha pokoušelo se o sjed-
nání větší zápůjčky (až do 25 mil. kor.) již delší do-
bu. Motivováno to velikými investičními potřeba-
mi společné vodárny, jinými stavbami veřejnými
investicemi elektrických podniků a pod. Asi před
#14
alto_textblock
#14
třebách.
#15
alto_textblock
#15
Na druhé straně bylo ovšem nutno pro obecen-
stvo, které má býti získáno pro tento papír, vytvo-
řiti jakési lákadlo. Kurs rent rakouských znamenal
počátkem října 80.15, čistý výnos pro majitele činil
tedy 5 procent. Pod touto úroveň výnosovosti při
nových papfrech jíti nelze. Uherská vláda vydala
a půlprocentní pokladniční poukázky, splatné za
dva roky, jež nabídnuty obecenstvu za 95.60. Ne-
sou tedy fakticky majiteli 6.8 procent pro anno. Na
tomto podkladu bylo zajisté nutno kalkulovatii
přejímací podmínky pro nový papír král. hlav. mě-
sta Prahy, vzhledem k jeho prodejnosti. Že postu-
pováno kulantně, jest zřejmo z uvedených čísel.
Co se týče 5procentního typu, nebyly banky
jednotny, ale konečně velkou většinou volen byl
typ tento, a to právě s poukazem na nutnost sjed-
nati papíru tomuto popularitu. Při tom Živnosten-
ská banka vyhradila si v souhlasu s presidiem mě-
sta Prahy právo, aby mohla účastnými učiniti i ji-
né obchodní bankovní ústavy české. Ještě před
sjednáním zápůjčky byla nabídnuta účast v syndi-
kátu Zemské bance král. Českého, která však, po-
něvadž se jednalo o papiry eventuelně bez pupi-
lární jistoty, syndikátu se zúčastniti nemínila. Snad
pro případ přiznání pupilarity se ještě dodatečně
zúčastní. Po sjednání podminek zápůjčky nabídla
Živnostenská banka účast také jiným českým ob-
chodním bankám. Ve dvou případech byla odpověd
záporná, v jednom případě vyžádána účast korun
700.000, v jednom případě odpověď dosud nedo-
Oferta bank byla předmětem jednání a byly
na původních proposicích provedeny dosti pod-
statné změny a to hlavně ku přání města Prahy.
jako ostatně bývá zpravídla při takovýchto jedná-
ních. Jednání vedena byla vesměs všemi zúčastně-
nými bankami současně za přítomnosti jich zá-
stupců, nebylo žádných prostředníků a také pre-
sidinm král. hláv. města Prahy bylo vždy zúčastně-
no několika svými zástupci, resp. členy městské
rady. Byla tedy veškerá jednání veřejná a což zdů-
razňujeme, naprosto korrektní, jak z povahy věcí
ostatně samo sebou vyplývá.
Až bude provedena subskripce nových papírů.
bude zřejmo, že opatrné stanovisko bank ohledně
umístění těchto papírů bylo vzhledem na situaci
peněžního trhu zajisté oprávněno.
Jsouce účastníky, nechceme souditi o výhod-
nosti anebo nevýhodnosti zápůjčky pro král. hlavní
město Prahu, jisto ale jest, že jak věci stojí, bylo
by si mohlo král. hlav. město Praha sotva opatřiti
peníze jinak. I banky zúčastněné na transakci
odhodlaly se k ní jenom se zřetelem na to, že se
jedná o král. hlavní město Prahu. Nejlépe tomu
ostatně nasvědčuje, jak řada jiných měst nemůže
peněz nalézti — a nejsou to jenom města česká.
Byl také vysloven názor, že banky asi odsu-
nou emisi na pozdější dobu, aby docílily co možno
největšího zisku. S tímto názorem souhlasiti nelze.
Nesluší zapománati, že stát přihlásí se s velikými
emisními potřebami, že jest řada neuhrazených po-
třeb našich samosprávných korporací fi Vídeň se
hlásí se 300 mil. K), že bude nutno dříve či později
provéstí konversi nezaloženého dluhu král. České-
ho a že mimo to celá řada domácích akciových
společností chystá se k novým emisím, nehledě ani
na neukojené potřeby úvěru hypotečního. Že v Ně-
mecku došlo ke snížení sazby, má důvody místní
o účelnosti opatření tohoto není ani v Německu
názor jednomyslný. Pro Rakousko bude pro do-
hlednou dobu situace ukládacího trhu nevýhledna
a jest jenom přesvědčivým dokladem toho i jedno-
myslné usnesení zúčastněných bank, provésti emisi
co nejdříve.
Živnostenská banka v této transakci vykonala
zajisté plně svoji povinnost nejen s ohledem na
naše domácí poměry, ale také v zájmu našeho pe-
něžnictví. Při tom nesluší ještě zapomínatí, že jed-
ná se zatím o papíry, které nemají pupilární jisto-
ty a že otázka pupilarity jest zatím nerozřešena.
Podaří-li se ji získati, zavázaly se banky zaplatiti
o 1 proc. více, tedy místo přejímacího kursu 9o
proc. při nepupilárních papírech, 91 proc. při pupi-
lárních. Pro případ, že pupilarita bude příznána,
nabízejí mimo to banky další výhodnou participací
král. hlav. městu Praze na výnosu, pakliže se po-
daří umístiti papíry nad jistý kurs.
#16
alto_textblock
#16
šla.
#17
alto_textblock
#17
Z vídeňské bursy.
#18
alto_textblock
#18
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
#19
alto_textblock
#19
Z Vídně, 31. října
#20
alto_textblock
#20
—n V uplynulém týdnu uplatňovala se na
zdejší burse opětně zdrželivá nálada, vlivem které
byl obchod značně tísněn. Koupěchtivost byla ne-
putrná, neboť spekulace z nedostatku nových pod-
nětů ovládána jest stále více snahou realisační,
čímž kursy kloní se stále k oslabení. Příznivěji pů-
sobilo hned na počátku týdne politické uklidnění
na Balkáně, jakož i vyšší záznamy bursy v Novém
Yorku. Avšak již na úterní burse nastal obrat; se-
stupný směr plynul zejména ze zpráv o nepřiznivé
situaci železářského průmyslu, jak u
nás, tak i v cizině.
Rovněž i napjatá situace na me-
zinárodním peněžním trhu se cel-
kem nezměnila. Pondělní snížení diskontní sazby v
Berlině ze 6 proc. na 51/2 proc. sice překvapilo,
avšak nemělo žádného vlivu na celkový trh. Ze
snížení sazby soudilo se pouze, že k očekávanému
zvýšení bankovní sazby v Anglii nedojde. U nás
nepomýšlí se v tomto roce již na snížení úrokové
sazby.
Ve schůzi správní rady alpské báňské společno-
sti bylo sděleno, že výnos za první semestr zmenšil
se o 21/2 mil. korun; zmenšení výnosu odůvodňovalo
se jednak zdražením dopravy rudy a koksu, jednak
též zvýšením daní, zejména však snížením cen
železářských výrobků. Při valné hro-
madě Pražské železářské společnosti prohlášeno
bylo, že nelze v brzku očekávati v průmyslu žele-
zářském obrat k lepšímu. Následkem takových
zpráv pohyboval se obchod v železářský ch
hodnotách v dosti úzkých mezích za stále niž-
ších a nižších záznamů. Teprve ke konci týdne
došlo k nepatrnému upevnění na zprávy z Něme-
cka. Niše končí hlavně akcie alpské montánní spo-
lečnosti. Pražské železářské; akcie rýmavsko-mu-
ráňské svůj kurs si uhájily, a sice na vyplácení 38
korun, jakož i na blízkost kursové srážky.
Živý obchod byl na trhu zbrojařských
hodnot téměř po celý týden. Až dosud chráně-
no bylo jmenované odvětví od kontreminy, nebot
zprávy o dobré zaměstnanosti, zajištěné na několik
let, známy byly spekulaci a bránily větší vybídce.
Tehrve na čtvrteční odpolední burse značné
pražské prodeje přivodily akciím Škodo-
vých závodů citelné kursové ztráty, nebot
kurs klesl na 771 a v privatním obchodu dále na
762, pokles odůvodňován zprávami o odvolání za-
kázek a špatné zaměstnanosti. Již na páteční bur-
se bylo známo, že zprávy ony nezakládají se na
pravdě, ba dokázalo se, že počet dělnictva vzrostl
oproti minulému roku téměř o 2000, z čehož se za-
jisté snadno vypočte i daleko značnější zaměstna-
nost. Zprávy tyto přinutily kontreminu ke kryt
jejích závazků, což se také z části stalo a ná-
sledkem toho končí škodovy akcie 778.—, po burse
pak 886.—
Podařilo-li se kontremině snížiti kursy železář-
ských papírů, pak zajisté nepodaří se jim tak
snadno snížiti kursy hodnot zbrojařských, pro něž
mluví nejen velké objednávky cizozemské, nýbrži
tuzemské.
Kartelní jednání, uěkoliv bylo opět odročeno
na příští týden, působilo i na poptávku po hod-
notách cementářských. Poněvadž v někte-
rých bodech došlo opět k dohodě, soudilo se, že
blízkém zasedání kartel cementářský se uskuteční.
Z toho důvodu končí výše akcie Golešovských ce-
mentáren, jakož 1 Králodvorských a Perlmooských
cementáren.
Na trhu petrolejářských hodnot na-
stalo mírné oslabení, a sice na snížení cen nafty.
Akcie Karpatské společnosti ustoupily s 1020. — na
1004.—, akcie Galicia s 342.25 na 338.— a Schodni-
ca se 487.25 na 477.—
Na trhu ukládacích hodnot a ren
znatelno bylo počátkem týdne osvěžení. Potěšitelný