ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 74c88380-8f4b-11dd-a9d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
2. lístopaďu 1913. Číslo 301.
#4 alto_textblock #4
Poněvadž jednou jeden monsidn. Drozd kradl, po- něvadž jiný kněz dopustil se nemravností, proto přece není někdo oprávněn říci, že veškero kněž- stvo jsou zloději a nemravní lidé. Taková je logika denníku krejearového. Litujeme upřímně toho, že poměry u nás na Moravě dospívají k takovým koncům, že bude veškeren veřejný život za krát- kou dobu naprosto znemožněn, že všichni slušní lidé utekou z něho a že pak ti, kdo je vyženou, budou moci řáditi bez kontroly, boz zodpověd- nosti. Věc národní však bude nesmírně poško- zena. Zatím co klerikální tisk dělá z vážných oprav- dových pracovníků národních vlastizrádce, Němei nasi jdou podle promyšleného plánu proti nám. Nejnověji chtějí ostrůvek brodecký na Konicku rozšířiti. Nemají dost na tom, že urvali nám Labu- dice, dělají pokusy vrazit do Úsobrna, kde by Novém Dvoře rádí zřidili přelejvárnu. Pohled n mapu národnostní nám ukazuje, že jejich práce v Jevičku a nyní pokusy v Úsobrně mají cíl spojit ostrůvek brodecký s ostrovem moravsko-břehov- ským. Němci mají peníze z fondu Rosegderova, na nějž všichni i katolíci platili, my máme heslo ve „Dnu“: na společnou sbírku národní obrany ne- dávejte nicl Kdy konečně prohlédneme, že takte to dál nemůže jitz
#5 alto_textblock #5
Ze Slezska.
#6 alto_textblock #6
(Obeení volby ve Střebovicích. — Ma- tiční škola ve Vávrovicích.) Ve Střebovicích u Mor. Ostravy vykonány by- ly v těchto dnech obecní volby. Utkaly se při nich spojené strany pokrokové s klerikály, kteří pod- porováni byli pověstnými deutschíreundlichy. Jak se dalo očekávati byl výsledek voleb ve všech třech oborech příznivý věci pokrokové a národní V druhém a prvním sboru bylo však vítězství n vážkách, rozhodoval jen jeden až dva hlasy. No- vý obecní výbor musí všemi silami usilovati o zpev- nění svých posic. U příležitosti boje o německou soukromou školu v Žimrovicích, jíž všemožně fedruje zemský výbor a c. k. úřady, přichází opět na denní pořá- dek záležitost české matiční školy ve Vávrovicích. V této obcí zakoupila r. 1912 k účelu stavby školy Matice Opavská pozemek, než starosta obce Meis- sner z malicherných příčin stavbu budovy překa- zil. v čemž mu šel na ruku i zemský výbor, jenž odvolání M. O. nevyřídil po 9 měsíců. Ač Matice měla plány i místo schváleny okresní školní radou, přece stavět nesmělal Věc německé školy v Žim- rovicích, jak se naši čtenáři zajisté pamatují, po- suzují nadřízené úřady mnohem liberálněji.
#7 alto_textblock #7
Rakousko-Uhersko.
#8 alto_textblock #8
Stanovisko Ukrajinců.
#9 alto_textblock #9
Předpovídané a očekávané vyjasnění ve vnitřní situaci se minulý týden nestalo. Neuči- něno pranic pro rozřešení krise české a také krisi haličské neučiněn ani krok ku předu. Kompromisní návrh dra. Korytowského pro- hlásili Ukrajinci za nepřijatelný a postavili proti němu své návrhy, které jsou opět nepřija- telny pro Poláky. Ukrajinci trvají na obstrukc v poslanecké sněmovně a hlásají, že jim nic ne- záleží na tom, bude-li pohřbena i zemská samo- správa haličská, jako Němci pohřbili samo- správu v království Českém. Psali jsme ondyno, jaké stanovisko k ukra- jinským hrozbám zaujímá tisk polský. Na hrozbu polských listů, že všechny polské stra- ny, i ty, jež se k Ukrajincům chovaly dosud přátelsky, se srazí v jeden obranný šik proti Ukrajincům, odpovídá dnes ukrajinské „Dilo“ Bude-li prý zlomena ukrajinská obstrukce na říšské radě, bude malé vítězství 516členného sboru proti 23 Ukrajincům tím menší, že stálá nespokojenost Ukrajinců bude porlament ohro- žovati i nadále. Pokud jde o sněm haličský. ani Poláci jistě neočekávají, že se jim podař ukrajinskou obstrukci zdolati i tam a vědí, že bez smíru s Ukrajinci haličský sněm se k práci nedostane, škodu z toho budou prý míti jen Poláci. Za dosavadní polské nadvlády v Haliči Malorusové mohou svým odbojem pouze získati, neboť ničeho nemo- houztratiti. Ta hrstka práv, jimž se Malo- rusové těší v Haliči, nepochází z milosti pol- ské, nýbrž dostalo se jí Malorusům ústavou. platnou pro celý stát, jemuž musí na tom zá- ležeti, aby nepopudil proti sobě 4 miliony svých občanů, usídlených na samé hranici. Také oktrojírka nového volebního řádu, byť i dle přání polských, nepoškodí Malorusy. Bylo by jím násilím vnuceno něco, proti čemu se brání. a to by bylo menší zlo, než kdyby špatný vo- lební řád příjali dobrovolně. Ukrajinci mohou tedy klidně setrvati při své dosavadní taktice.
#10 alto_textblock #10
poněvadž touto taktikou nemohou ničeho ztra- titi, ale mnoho mohou vyzískati. Takový je — končí „Dilo“ — účet zisku a ztrát, jež nám může přinésti naše stanovisko. Pěstování patriotismu v Dalmacii. Na rozkaz ministerstva osvěty svolal dal- matský místodržitel hr. Attems do Zadru ředitele všech středních škol a měl s nimi za přítomnosti zemského školního referenta, dv. rady Zavládala, poradu o tom, kterými pro- středky by se mělo čeliti vzrůstajícímu mezl středoškolskou mládeží „národnímu radika- lismu“. Dle poloúřadní zprávy konference za- bývala se nejprve otázkou, jak by se dalo pro- hloubiti „patriotické vychování“ školní mlá- deže, pak zavedením přísnější discipliny, aby mládeži bylo zabráněno účastniti se různých politických projevů. Dle dalších zpráv, pro- niklých z konference na veřejnost, pomýšlí se zříditi v Dalmacii státní konvikty, zavésti pro žáky středních škol povinný stejnokroj, jako už mají v Haliči a profesorům uložiti za po- vinnost, stopovati školní mládež i mimo školu.
#11 alto_textblock #11
Slovinské gymnasium v Celfi. „Slov. Narod“ přináší z Celje nový doklad jak macešsky se chová vídeňská vláda ke kul- furním potřebám štyrských Slovinců. Pro Slo- vince, jichž je ve Štyrsku půl milionu a tvoří třetinu všeho obyvatelstva, vydržuje státv Celji nižší gymnasium a v Mariboru slovinské pobočky při tamějším německém ústavě. kdežto pro Němce jen v jižním, slovinském Štyrsku, vydržuje tři úplná, vyšší gymnasia. Celjské slovinské nižší gymnasium je přeplněné a potřebuje nových místností. Vláda sice už dávno slíbila, že opatří slovinskému ústavu novou budovu, ale nchnula podnes prstem, z to však staví nádhernou novou budovu pro ně- mecké gymnasium v Celji. Poněvadž však ně- mecké gymnasium trpí nedostatkem žáků, po- máhá mu tím, že zakázala přijímati do slovin- ského ústavu více žáků, než se jich vejde do chatrných, nedostatečných nynějších místností. a tím nutí slovinské žáky, kteří už nenašli místa v slovinském ústavě, aby se dali zapsati do gymnasia německého. Vídeňská vláda vy- držuje z peněz rakouských poplatníků, tedy ze slovinských peněz, školy pro Albance v Al- banii, staví Albancům katolické kostely, za- kládají jim rakouskými penězi banku, ale pro půl milionu štyrských Slovinců nemá ani ně- kolik tisíc, potřebných na budovu slovinského gymnasia, jen aby se Slovinci nemohli vzdělá- vati ve svém ústavě a byli nucení se poněm- čovati ve školách německých. Ano, proč jsou štyrští Slovinci Slovany, proč se nenarodil albanskými loupežniky! Pak by každé jejich přání bylo ve Vídni rozkazem.
#12 alto_textblock #12
Za hranicemi. Cesty bulharského krále Ferdinanda.
#13 alto_textblock #13
Sofijský „Dnevnik“ dovídá se z tamějších kruhů vládních, že mezi králem Ferdinandem, jenž nyní mešká na svém hradě Murániv Uhrách, a vídeňským dvorem všecko je smlu- veno, čeho bylo třeba, aby se uskutečniti mohla oficiálná návštěva krále Ferdinanda u císaře a krále Františka Josefa. Bulharský zahraničný ministr dr. Genadiev bude příto- men. Z Vídně se král Ferdinand odebere do Berlína k oficiálné návštěvě císaře Viléma. Politickým účelem těchto návštěv je revise bukurešťského míru. Ve vládních kru- zích bulharských — píše jmenovaný list — mluví se i o možnosti uzavření taj- ného spolku mezi Bulharskem, Ra- kousko-Uherskem a Tureckem. Izmail Kemal a Essad paša. Na počátku albanské vzpoury a tažení proti Srbům upozornili jsme, že je třeba činiti rozdíl mezi Izmailem Kemalem, hlavou prozatímné vlády ve Valoně, poslužným velmocí a hlavně Rakousko- Uherska, a Essadem pašou v Drači, hrdinným obráncem Skadru, jenž také chce samosprávnou Albanii, ale pod suverenitou sultanovou. Ale zprá- vy vídeňské, hlavně „Albanské korrespondence“ uváděly Eesada pašu pořád jako souspřežence Izmaila Kemala, aby budily zdání, že valonská vlá- da nemá v zemi opposice.
#14 alto_textblock #14
Mezitím se skutečný stav věci vyjasnil. Angli- cká vláda dostala do rukou originál opovědného listu, kterým Izmail Kemal bej formálně vyhlásil Srbsku válku a vyzval albanské pohlaváry: Bo- rama Cevru z kraje djakovického, Rizu beje z Dja- kovice, Jusufa Eliaza z Díbry a lsu Boljetince aby vytrhli proti Srbsku do pole. V opovědném listu se praví, že velmoci uznají rozšíření Albanie na účet Srbska právě tak, jako uznaly rozšíření Turecka na účet Bulharska, když se Turkům po- dařilo vzít nazpět Drinopol. Silněji než toto vy- zvání účinkovaly na pohlaváry značné sumy pe- něz, které jim lzmail Kemal předem poslal, ovšem ne ze své kapsy. Essada pašu Izmail Kemal chtěl obmysliti vrchním velením nad albanskými tlupami a slibo- val mu vděk nejen valonské vlády, nýbrž i „moc- ných a štědrých velmocí“. Načež Essad paša od- pověděl doslovně: „Nestali jsme se ještě pány ve svém vlastním domě, a ty nás postrkuješ do sváru s naším sousedem Srbskem, s nímž bychom se měli snažit žíti za každou cenu v míru. S vell- kým politováním vidím, že berež na sebe strašnou zodpovědnost, kterouž já od sebe odmítám, a proto ti nebudu pomocníkem; na tvou hlavu padnětež všecky následky tvého skutku. Kromě toho je mezí Lzmailem Kemalem Essadem pašou ještě rozdíl v tom, jak se mají ku pravoslavným. lzmail Kemal vábí mohamedány na stranu Rakousko-Uherska, aby se tam sešli s katoliky, ale pravoslavným je nepřítelem a pro- hlašuje je za zrádce, říkaje jim: „Pro vás pravo- slavné není místa v Albani!“ Naproti tomu Essad paša všude pravoslavným zabezpečuje rovnopráv- nost a svěřuje jim důležité úřady. Na př. Černo- horce Marka Duraškoviče jmenoval městským hejt- manem v Drači a pravoslavného Albance Laudu předsedou občanského soudu tamtéž.
#15 alto_textblock #15
Pangermanismus a Dánsko.
#16 alto_textblock #16
My nařikáme stále nad svou malostí, naad slo- vanskou nesvorností, a zapomínáme, že nejen my jsme národem malým, že i germánští národové, jako Dánové, Norové, Nizozemci, patří ku početně ma- lým národům, a že sni mezi těmito germánskými národy není vše v nejlepším pořádku. Jestliže slovansky roztoužené duše stěžují na slovenský nebo ukrajinský separatismus, měly by si připomenout že jazykový separatismus kvete také u Norů, kteři chtějí zrušit starou literární jednotu s Dány, jako zrušili již politické spojení se Švédy. Ještě v těcht dnech pobouřil skandinávské veřejné mínění známý asijský cestovatel Sven Hedin, když od svého ob- vyklého již štvaní proti Rusku přešel ještě ke stra- šení nebezpečím srážky Švédska s Dánskem a Nor- skem. Jestliže odsuzujeme útlak Slovanů Slovanyv případě polsko-ruském, činíme tak po právu a z povinnosti, ale nezapomínejme, že ani Čermání v těch věcech nejsou docela neviňátky, jak ukazuje případ utlačování Dánů Němci v Holštýnsku Šlesvicku. Tedy aspoň tu útěchu můžeme míti, že nejsme bez opolutrpitelů. Malí národové v boji proti přesile velkých ne- mohou spoléhat na svou fysickou sílu, leda na du- ševní vyspělost, po případě i na pomoc jiných vel- kých národů, která záleží na tom, aby bylo zacho- váno neutrálné postavení národa menšího. V tom má smysl dovolávání se sympatií a pomoci národů jiných. Příklad, jak se to dělá, můžeme si vzíti z po- slední anglické brožury Dána Gudmunda Schütte „Pan-Germanism and Denmark“, v níž snaží s dánský publicista získat zájem Angličanů o ná- rodní boj DDánů. Dr. Schütte vychází ze zásady, že každý národ má právo bránit své národnosti i za svými politi- ckými hranicemi. My bychom k tomu musili dolo- žit „i za svými národopisnými hranicemi“ vzhledem na naše politicky nesammostatné položení. V Americe nemusí se Dánové dovolávat zvlášt- ní ochrany, protože americkým občanům je volno zakládati vyšší školy i university. Ale 150.000 Dánů v jižním Jutsku pod pruským jařmem neslyší ve školách mateřského jezyka, leda dvě hodiny týdně při vyučování náboženství, jinak stále se musí učit jen německy. Dánům v šlosvicku a Holštýnsku je zakázáno zakládat vlastní Ekoly a po r. 1928 podle náhubkového“ zákona nebudou směti užívat dán- ského jazyka aní na veřejných schůzích. Jestliže Němcí mohou velké sumy peněz věnovat na ně- mecké školy za hranicemi své říše, nesmí se totěž právo upírati ani Dánům. A přece Němci křičí o dánském „irredentismu“, o snahách odtrhnout se- verní Šlesvik násilím. To je nesmyslná fantasle, protože malé Dánsko nemyslí na válku s největší vojenskou mocí. Jestliže opevňuje své hranice, činí tak jen z ohledu na svou samostatnost. Od Angli- čanů čekají Dánové, že budou dánské snahy o ma- chování neodvislosti podporovat; v Angličanech vidí mnoho Dánů své spasitele.
#17 alto_textblock #17
Taktika hannoverských welfovců
#18 alto_textblock #18
Legitimisté hannoverští, kteří se snaží vy- maniti se z pruského panství za pomoci Welfského panovnického rodu, neskládají naděje ani po při- puštění prince Arnošta Augusta Cumberlandského na trůn bruněvický, jenž jako spolkový panovník německý i dle svého slibu nesmí napříště praco- vati k uznání svých nároků na Hannoversko. Na schůzi v Hannoveru, svolané demokrati- ckým sdružením na pátek, vyslovil se dřívější welí-
#19 alto_textblock #19
ský kandidát, redaktor Langwost, zajímavým způ- sobem o příští taktice welfovců. Dovozoval, že hannoverští welfovci nyní, kdy hvězda Welfů vy- chází, mají dosti taktu, aby nového vévodu uše- třili nepříjemností. Taktika se změní, ale starý program bude hájen stejně rozhodně jako dříve. Řečník protestoval proti výroku brunšvického mi- nistra šl. Hartwiga, že nastoupení prince Arnošta Augusta na brunšvický trůn bylo ztíženo agitaeí welfovců. Ostatně prý německo-hannoverské stra- ně po nástupnictví v Brunšvicku nic není. Brunšvi- cko je Brunšvicko a Hannoversko je Hannoversko Ještě žije starý vévoda Cumberlandský a hanno- verský lid bojuje za něj a za svá práva. Co na- stane později, nutno vyčkati, ale strana bude se vždy domáhatí znovuzřízení království hannover- ského. Boj bude se v budouenosti říditi dle toho jak se ke straně zachovají úřady a jiné strany.
#20 alto_textblock #20
Home rule a Ulster.
#21 alto_textblock #21
Vůdce konservativní strany anglické Bona Law řekl ve středu v Newcastlu, co soudí o ná- vrzích liberální vlády, pokud jde o rozřešení irské otázky. Ministerský předseda Asquith minulou so- botu sice prohlásil, že vláda je odhodlána provésti home rule a po případě nebude váhati použit moci ale přece dal na jevo, že by si přál dohody a vy- zval vůdce protivné strany k volné výměně mi- nění. Při tom ovšem má býti zachována nedotčena zásada home rule, totiž utvoření irského parla- mentu v Dublíně a také nemá býti zřízena žádná trvalá a nepřekročitelná přehrada mezi Ulstrem a ostatním lrskem. Na to prohlásil ministr zahraničních záleži- tostí v pondělí v Berwicku, že vláda je ochotna povoliti Ulstru jakousi home rule, totiž úplnou autonomii ve věcech náboženských, školských policejních atd. Bonar Law se nevyslovil určitěji. Prohlásiv. že schvaluje úplně kampaň, řízenou sirem Edvar- dem Carsonem v Ulstru, tvrdil, pokusí-li se vláda vnutiti Ulstru nynější předlohu o home rule, že Ulster bude míti úplné právo postaviti se proti ní násilím a bude míti na své straně celou unioni- stickou stranu. V další řeči pak dovozoval, že vláda je povinna odvolati se k zemi vypsáním no- vých voleb, poněvadž prý home rule nikdy nebyla určitě předložena voličům, i zavázal se jménem celé unionistické strany, kdyby rozhodnutí ná- roda vyznělo proti ní, že se již nebude stavěti proti home rule. Při tom však uznal také možnost. vyříditi otázku kompromisem a prohlásil, přeje-li si ministerský předseda skutečně výměny mínění že unionisté neodmítají jeho výzvy a že uváží ve- škeré návrhy, které by učinil, s opravdovým přá ním nalézti rozřešení.
#22 alto_textblock #22
Jak budeme čistiti splašky v Praze?
#23 alto_textblock #23
Píše Ing. Bohuslav Brauner.
#24 alto_textblock #24
Předpisy pro čištění odpadních vod vztahují se v Rakousku doposud na odpadní vody z průmyslo- vých závodů. Nebude zajisté trvati dlouho a budou vydány předpisy i pro čištění odpadních vod měst- ských. Pak ovšem nebudeme více žádati na stříbro- pěnné Vltavě, aby nám sama čistila městské spla- šky, se zájmem však budeme patřit k zařízením postaveným k tomuto účelu ve státech, kde podob- né předpisy již jsou a kde mechanickými, biologi- ckými a chemickými pochody špinavé a páchnoue splašky mění so v jasně čistou vodu, prostou zá- pachu. Pochod čistící, kterému se podrobují x mo- derních čistírnách odpadní vody, je tentor 1. Dělení nerozpustných látek od vody. 2. Proměna a vysušení vzniklého kalu až k ne- schopnosti hnití a pevné konsistenci. V Německu trvá zákon o čištění splašek od r. 1905. Již malé obce o 30.000 duších spojují se se sousedními a staví společnou kanalisační síť s ústřední čistící stanicí. Menší města čistí splašky mechanickými i biologickými zařízeními, při čemí zužitkují z obsažených, národně-hospodářsky cen- ných látek jen 20—25 proc. Velká města zavlažují splašky ohromným nákladem pořízené pozemky využitkují veškerou, hospodářsky důležitou hod- notu látek v kalu obsažených. Při zavlažování zpracují půdní mikroby veškeré ústrojné látky na neústrojné soli. Tento poslední, vysoce rationální způsob či- štění zavlažování pozemků splašky by se asi pro svou nákladnost a mnohé technické překážky pro Prahu sotva hodil. Systém sám činí nároky na pů- du méně cennou s písčitou hlínou, kterou bychom v bezprostřední blízkosti naší periferie sotva na- šly. Mimo to vyžaduje naprostou rovinu o mírném sklonu, jejíž plocha by obnášela asi 4000 hektarů. Srovnáme-li bez ohledu na rozdílnost drahotních poměrů pozemků přibližný nutný náklad s berlín- skými čistícími poli, činil by asi 20 mil. korun Většinu nákladu ovšem hradí statkáři, kteří pol- nosti najímají, takže skutečně investovaný nákla je pouze v přečerpávacích stanicích a převodném kanálovém potrubí. Druhý způsob je zavlažování t. zv. Eduardsfeldské, používané v Poznani, kde hrubě scezené splašky vytlačují se přímo na ven- kov, kdež se stáčejí rolníkům do voznic a tak pro- dávají. Účinky na vegetaci jsou však přímo ne- uvěřitelné: v Malchově u Berlína zavlažována by-
#25 alto_textblock #25
la pokusně silně písčitá půda městskými splašky a po několika letech vyrostla zasetá na uměle tak- to vytvořeném humusu tráva 7kráte za rok do vý- še 40 cml Hlávky zelí normálně vyrůstají v průměr 30—40 cm, jablka jsou ohromná a mimo to lzev částečně vyčíštěné odpadní vodě jedním zavlaže- ním výborně pěstovati kapry bez krmení. Berlía získává ročně 6 mil. marek, což činí asi 31/22% in- vestovaného kapitálu. Zavlažování pozemků spadá tudíž pro svoji rozměrnost, náklad a místní obtíže při budoucím čištění splašků Prahy sotva na váhu. Bude to však zajisté čištění mechanickými aparáty, z nichž nejpoužívanějšími jsou: kropící tělesa, filtrace otá- čivými deskami a způsob Emscherův. O výkon- nosti posledního způsobu, používaného v celé ob- lasti Rury v Německu nemohu podati autentických zpráv. Princip čištění kropícími tělesy získává stále mohutnějšího rozšíření v Německu a v Anglii. Je poměrně levný a výsledek jeho při jednoduchosti zařízení je překvapující. Tytéž splašky, které páchnoucí a špinavé vstupují do čistící stanice, možno při jejich výtoku z téže úplpně beze stra- chu pítil Hospodářský význam tohoto způsobu čl- štění je však menší, ježto obyčejně není možno využitkovati veškeré suspendované látky k účelám hnojivým. Dovoluje-li však zařízení, aby pohyb od- padní vody nepřesahoval rychlost 3 mm za vteřinu, pak je možno takřka i nejemnější látky usazenin získati. Princip čištění odpadných vod kropícímí tělesy, který doznal u nás dosud jen velmi ne- patrného použití v průmyslových závodech, avšak v Německu, Anglii a sev. Americe je velmi roz- šířen, je tento: splašky, přivoděné ústředním ka- nálem, zbavují se hrubými síty látek neplovoucích, vpouštějí se do usazovacích nádrží, z nichž pomocí samočinně pracující odměrky napájejí kropící těle- sa. V těchio 10—20metr. otáčivými rameny, v zákla- dě Lednerovými koly rozstřikovány jsou v úzkých proudech splašky na vrstvě koksu, kotelní strusky nebo vápence a pronikají jí v síle 2 metrů k beto- novému základu. Biologicko-chemickou činností bakterií a larev mouchy Psychoda a Leptomydes vyčistí se zde v čirou vodu. Nestačí-li toto čištění úplně, připojují se usazovací jámy k dostatečnému čištění. Způsob filtrace zmíněnými látkami (koks atd.) děje se různě. Ze všech je však postři- kování otáčivými rameny nejužívanější. Vzorná čistící stanice tohoto druhu v městě Waldenburgu s přilehlými obcemi v Pruském Slezsku pracující pro 100.000 obyvatelů, vyžadovala nákladu pouze 250.000 marek a zaujímá plochu jen 11/2 hektaru. Počet dělníků je 5. Nápadně ne- patrný náklad této čistící stanice vysvětluje nám přirozená poloha Waldenburgu, který leží níže než ostatní stupňovitě položené obce, takže splašky te- kou samočinně, čímž odpadá stavba nákladné pře- čerpávací stanice. Čistírna města Wilmersdorfu u Berlína, pra- cující pro 135.000 obyvatelů, připravená na roz- šíření s nepatrným zvýšením výdajů pro 600.000 obyvatelů, o ploše 12 hektarů, vyžadovala nákla- du 6 mil. marek. V činnosti je zde 54 biolog. těles, jež snesou snadno pateronásobné množství vody. V tomto obnosu je však zahrnut náklad na postavení a za- řízení přečerpávací stanice a ústředních přívod- ných kanálů do vlastní čistírny, 17 kilometrů vzdá- lené a o 26 metrů výše položené v Standsdorfu. ) Tyto, jakož i ostatní stanice jsou pod stálou kon- trolou královského zemského ústavu pro hygiénu vody v Berlíně. Obě pracují bezvadně, vy- čišťují splašky ve vodu požití schopnou a neobtě- žují vůbec zápachem okolí. Filtrační způsob separujícími otáč. deskami dle patentu Riensch-Wurla používá již 50 měst k čištění odpadních vod. Zde je otáčivá mosazná kruhovitá deska o tlouštce 5 mm a průměru 15—20 metrů, namontovaná k železné konstrukci, opatřená štěrbinami 1—5 mm, a pod úhlem 10—25 do beto- nové nádrže tak vnořená, že veškeré splašky jsou nuceny jí procházeti. Deska se zvolna otáčí — jednou za 2 minuty — vyzdvihuje scezený kal, při čemž tomuto ohromnému sítu ve filtraci upělé papíry značně napomáhají. Vyzdvížený kal stírá se krouživými kartáči a vysušuje v bubnu. Drážďany čistí tak splašky ve své čistírně v Kadici. Čistínra v Kadici pracuje pro 550.000 obyva- telů, při 100.000 krychlových metrech denních splašků a zaujímá plochu jen 2 hektarů. Náklad na postavení stanice, k níž je připošená ohromná čerpací stanice o výkonnosti 50 hektolitrů za vte- řinu, určená pro vytlačování splašků proti tlrku hladiny labské za vysoké vody i s ústřední ka- nalisací města a sušárnou kalu čjnil 61/2 mil. marek. Udržování čistící stanice samotné činí ročně 34.000 marek. 1 krychlový metr kalu, vyoušený as na 20 proc. vody, prodává se rolníkům z 13 pl. V Kadici je umístěno 5 separujících otáčivých desek, z nichž jediná stačí k čištění veškerých městských splašků. Resultující voda není úpl- vyčištěná, je poněkud kalná a rozvádí se zvlášt- ním ventilem pod hladinu Labe. Zmínky zasluhuje způsob čištění odpadních vo uhelnou kaší, v Německu velmi rozšířený. Zde mi- chají se splašky s hnědouhelnou řídkou kaší a tím srážejí se jemně rozptýlené látky v hrubší klky.
#26 alto_textblock #26
*) Čistírnu obsluhuje 10 dělníků.
#27 alto_textblock #27
síc siláků, idejně zaujatých, připravených. Jaký elitní sbor! Jaký tábor dobyvatelstva! Položte na úspornou sílu jedince ročně idejné skladky pouhých deset zlatých! Dá cel- kem ročně půl, za dese! roků plných pět mili- onů nadržené síly, hotové vykonat svoje idejné dílo. Za pět milionů sic nezískáš ještě třetinu království. Leč idea časem mohutní, přibývá cviku a odvahy. A po desítiletích? Kdo ví. jaký kus ztracené půdy bude už národu vrácení Jaký tábor božích bojovníků! Jaká promy- šlená, nezdolná, vítězná odveta — za Bíl u Horul
#28 alto_textblock #28
Týdenní táčky.
#29 alto_textblock #29
Jak tak někdy náhoda svede v krátkém čase dvě podobné události dohromady! Ne- dávno na Vltavě zbloudil v mlze parník . . .a několik dní na to zbloudil v mlze automobila provedl při tom respektábl husarský kousek, který, bohužel, nebyl zachycen na žádný filma ani hned tak se na požádání neprovede po druhé. Kdo měl to potěšení a na starých nusel- ských schodech někdy v zimě tak hezky sklouzl a přejel pár stupínků, byl rád, když si nepřekousl jazyk; ale sletět po těch kame- ných, přes dvanáct zastavení jako na křížové cestě) v automobilu k tomu a neudělat si nic — to zasluhuje opravdu Nobelovu cenu. Úctyhodný tento rekord našel ovšem dosti závistníků, kteří místo uznání řeklí, že na sta- rých zámeckých schodech by to byl ještě větší kumšt, ba dokonce se našli nenasytové, kteří rekord shledávali by teprve prý v tom, kdyby ten automobil byl zbloudil po nuselských scho- dech nahoru! Ale to všechno už jsou přílišno- sti lidí, kterým žádná sensace není dost. Mně stačí, že se nerozmlátil na cucky... však by to s ekypáží dopadlo hůř. Staly se vůbec podivné věci na ulicícha v Lipsku rozběhlo se z vozu zvěřince šest lvůl Myslím, že každému z nás i těm v Lipsku by bylo stačilo k zježení vlasů potkat jednoho lva: ale potkat jich rovnou celou menažerii, je pře- ce jen trochu moc strachu najednoul Aby člo-
#30 alto_textblock #30
věk dával pozor, aby některému z nich nešlápl na nohu! Když jsem četl vylíčení očitých svěd- ků, bylo mně nejvíce líto jisté panské v hotelu do kterého se jeden z deserteurů uchýlil Potkal se s ní na schodech, kde nebylo vy- hnutí a tu chudák ženská leknutím sjela po nich jako ten automobil po nuselských, s tím jenom rozdílem, že ten měl kovanou pneuma
#31 alto_textblock #31
tiku.
#32 alto_textblock #32
Mnoho vzruchu vzbudil v Praze proces o nešťastné záměně nejedovatého přípravku s jedovatým při roentgenování. Během přelí- čení ukázaly se slabiny různých nařízení, jež jinak vypadají na papíře a jinak v praxi. Bylo potvrzeno výslechem odborníků, že kdyby se mělo vše prováděti tak, jak se předpisem žá- dá, pacient by třeba dříve zemřel, než dostane lék. Je to obdobné s předpisy na drahách; jak- mile se začnou plnit — známá pasivní resi- stence — je celá doprava na hromadě, Sedm obžalovaných šťastně vyvázlo z úska- lí, jen jeden magistr tam zůstal. Měl znát před- pisy o zkoušení praeparátů a měl znát i trestn ustanovení ... Ten případ živě mi připomenul přelíčení které konalo se kdysi s nějakým obchodní- kem, že prodával falšované potraviny. Kdy ocitl se v křížovém ohni, obrátil se na před- sedu soudu otázkou, smí-li se na něco zeptat „Můžetel“ „Tak prosím pana předsedu, aby mi la- skavě řekl, zdali se vyzná v chemii? „To nevyznám — od toho je zde pan zna- lec chemie. Obžalovaný obrátil se na pana znalce che- mie a ptal se: „Ráčíte se vyznat v trestních paragra- fech?“ „Ne — od toho je zde soud — já rozumím pouze chemil.“ „Tak vidíte, pánové...“ povzdychl s obžalovaný, „a já ubožák se mám vyznat v chemil i v paragrafechl“ Vyšly z mody rozplakané dušičkové po- vídky, bohudíky, plné dusivé mlhy, Iistopado-
#33 alto_textblock #33
vých nálad a podobných nepříjemností. A píší se raději místo nich realisticky zabarvené. z nichž tuto jednas K Olšanům mezi sta a sta jinými ubíral se s věncem přes rameno bodrý muž, tak šede- sátník. Cestou ho dohonil druhý s kytkou v ru- ce a poněvadž se to ve dvou lépe kráčí, dal se do řečl. „Koho pak tam máte? „I ženu — pět let už je pod drnem, chu- „Vidíte — já taky! Moje už čtyry roky. Společný bol je okamžitě sblížil. „A už jste zůstal sám? „Zůstal. „A v „Taky „Ani děti nemáte? Já taky ne. „To je zvláštní, jak se nám to shoduje A jak pak, sousede, co abychom se zastavi tuhle na skleničku piva? Já mám žízeň. „Já takyl Zastavili se, dali věnec a kytku stranou. sedli si hezky k sobě a začli si povídat o ne- božkách. „škoda té mé ženy, to byla dobrá ženskál“ „Jako ta moje — věčná škoda! — To musíme dát ještě jednu!“ Dali si ještě jednu a povídali dál. „Víme — lidské chyby měla ovšem takyl Kde pak, abych se byl takhle směl někde za- stavit! To neměla ráda.“ „Hm — ta moje taky. Za boha klíč mi ne- chtěla dát. Ale teď ho máme, co? No, to musíme dát ještě jednul Tak si notovali, dávali si ještě jednu, docela se shodli v tom, že jejich ženy nestály vlastně za nic a že je bez nich lépe. „A proč my se tam s tím věncem a kytkou vlečeme? Nechme to tu a dejme si radší ještě jednu!“ Dali si ještě jednu... a nač bych to dál povídal, když čtenář se shodne se mnou v tom že tahle realistická dušičková povídka jako ty ufňukané také nestojí za nic? Zovloun.
#34 alto_textblock #34
dák.
#35 alto_textblock #35
Modní hlídka.
#36 alto_textblock #36
Plesový úbor.
#37 alto_textblock #37
Nastává saisona dýchánků, věnečků, soi- rées, plesů. Saisona plesových a vůbec zábav- ních výborů. Saisona plesových referentů. Na- stává otvírání skříní, které přes celé léto zů- stávaly zavřeny, vytahování fraků, kalhot vest, smokingů, přehlížení jich zkoumavým zrakem a zkoušení. Pak přijde prohlížení mod- ních žurnálů, vyptávání, uvažování, porady s krejčím. Lépe jest těm, kdož přes léto svěřili svů „habit-noir“ a svůj smoking krejčímu. Vědi že jej při první potřebě dostanou ve stavu, jakém si jej míti přejí. Přejděme tyto a přihléd něme k oněm, jimž letos nastává povinnost nemoderní úbor nahraditi novým. Maje po ruce poslední zprávy svých cizo- zemských přátel, mohu s uspokojením konsta- tovati, že střih posledních fraků i smokingů nedoznal velkých změn. Výrazu nalézá letoš- ní moda hlavně v detailech. Pokusím se podati zde zevrubný popia všeho, co patří k večernímu úboru pána Frak podržel svoji dřívější délku asi ke ko- lenům, jest ale raději kratší, než aby kolena přesahoval. Límec nosí se šálový, i s našíva- nými hedvábnými ravéry. Pěkně vyjímá se ta- ké límec sametový. V předu byl frak poněkud prodloužen, tak aby vestu bylo viděti jen má- lo nebo vůbec ne. Poslední měsíc, jenž byl velice úrodný na novinky, obdařil frak, jak jsem se již předešle zmínil, lesklými černým knoflíky. Zajímalo-li by někoho mé mínění mohu říci, že se mi tento „dernier-cri“ dosti líbí, ačkoliv ihned dokládám, že asi dlouhého trvání míti nebude. Vesta má býti bílá. Černá vesta hodí se k různým slavnostním příležitostem, pohřbům atd., leč na ples nutno obléci vestu bílou. Fa- cona vesty řídí se individuelním vkusem. Mu- že býti srdcovitá, čtverhranná, s knoflíky dvě- ma sbíhajícími řadami, či pouze jednou řadou. Poněkud těžší jest to s knoflíky samými. Ne- dávno četl jsem v kterémsi německém žurná- lu, že knoflíky vesty mají tvořiti garnituru a knoflíky do košile a manšet. Jelikož ale n-
#38 alto_textblock #38
kde posud neviděl jsem podobnou garnituru. a jelikož asi málo jest těch, kdož, majíce ná- prsní knoflíky z perliček, mohli by si dopřáti přepychu velkých perel do knoflíkových di- rek vesty, bude nejlépe, zůstaneme-li věrni dosavadním černým nebo zlatým knoflíkům. Kalhoty nešijí se ani široké, aby při tanci sebou házely, ani tak úzké, aby při prvním kroku ztratily faconu. První podmín- kou kalhot k tanci jest, aby byly pohodlné. V pasu šijí se přesně dle míry, abychom se vystříhali u jiných kalhot tak obvyklé v zadu přesky. Máť pán vypadati ve fraku štíhlea dvě přesky — u kalhot a u vesty — tvoří přece jen dosti veliký uzlík, jenž při přiléha- vém tvaru fraku nezůstává nepovšimnut. Vý- značným rysem letošní mody jsou hedvábné porty, jež děkují své zmrtvýchvstání „tangu“, či lépe jeho vášnivému zbožňovateli a mistru. jímž jest pařížský profesionál tance Mr. Duque. Jedinou přípustnou a možnou obuví ple- sovou jsou stále lakové „pumps“ s hedvábnou mašlí nebo malým koketním uzlíčkem z la- kové kůže. Novinkou jsou „pumps“ z černého sametu, jimž bych přál pokud možno největší rozšíření, neb jsou rozkošné. Co se smokingu týče, můžeme pozo- rovati různé, více méně duchaplné a elegantní novinky. Smoking šije se oproti loňským mo- delům kratší, spíše přiléhavý než volný. Mnozí gentlemani vrátili se opět k náprsní kapsičce. kterou zdobí bílým hedvábným šátkem. Šá- lový límec u smokingu ustoupil limci s naší- vanými hedvábnými výložkami. Vesta jest černá a lemuje se často úzkým proužkem hedvábí téže jakosti, jako porty na kalhotách. O kalhotách platí to, co bylo řečeno při íraku, ani porty nescházejí. Obuv ke smokingu nepodléhá tak rigo- rosnímu pravidlu, jako u fraku. Ke smokingu můžeme obouti „pumps“, lakové polobotky lakové boty s černou sametovou vložkou. Žá- leží zvláště na tom, jak se dotyčnému gentle- manu v těch kterých botách tancuje. Když jsme byli takto pojednali o obleku, přejděme k neméně důležité části salonního úboru, ku prádlá.