#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
2. lístopaďu 1913. Číslo 301.
#4
alto_textblock
#4
Poněvadž jednou jeden monsidn. Drozd kradl, po-
něvadž jiný kněz dopustil se nemravností, proto
přece není někdo oprávněn říci, že veškero kněž-
stvo jsou zloději a nemravní lidé. Taková je logika
denníku krejearového. Litujeme upřímně toho, že
poměry u nás na Moravě dospívají k takovým
koncům, že bude veškeren veřejný život za krát-
kou dobu naprosto znemožněn, že všichni slušní
lidé utekou z něho a že pak ti, kdo je vyženou,
budou moci řáditi bez kontroly, boz zodpověd-
nosti. Věc národní však bude nesmírně poško-
zena.
Zatím co klerikální tisk dělá z vážných oprav-
dových pracovníků národních vlastizrádce, Němei
nasi jdou podle promyšleného plánu proti nám.
Nejnověji chtějí ostrůvek brodecký na Konicku
rozšířiti. Nemají dost na tom, že urvali nám Labu-
dice, dělají pokusy vrazit do Úsobrna, kde by
Novém Dvoře rádí zřidili přelejvárnu. Pohled n
mapu národnostní nám ukazuje, že jejich práce
v Jevičku a nyní pokusy v Úsobrně mají cíl spojit
ostrůvek brodecký s ostrovem moravsko-břehov-
ským. Němci mají peníze z fondu Rosegderova, na
nějž všichni i katolíci platili, my máme heslo
ve „Dnu“: na společnou sbírku národní obrany ne-
dávejte nicl Kdy konečně prohlédneme, že takte
to dál nemůže jitz
#5
alto_textblock
#5
Ze Slezska.
#6
alto_textblock
#6
(Obeení volby ve Střebovicích. — Ma-
tiční škola ve Vávrovicích.)
Ve Střebovicích u Mor. Ostravy vykonány by-
ly v těchto dnech obecní volby. Utkaly se při nich
spojené strany pokrokové s klerikály, kteří pod-
porováni byli pověstnými deutschíreundlichy. Jak
se dalo očekávati byl výsledek voleb ve všech
třech oborech příznivý věci pokrokové a národní
V druhém a prvním sboru bylo však vítězství n
vážkách, rozhodoval jen jeden až dva hlasy. No-
vý obecní výbor musí všemi silami usilovati o zpev-
nění svých posic.
U příležitosti boje o německou soukromou
školu v Žimrovicích, jíž všemožně fedruje zemský
výbor a c. k. úřady, přichází opět na denní pořá-
dek záležitost české matiční školy ve Vávrovicích.
V této obcí zakoupila r. 1912 k účelu stavby školy
Matice Opavská pozemek, než starosta obce Meis-
sner z malicherných příčin stavbu budovy překa-
zil. v čemž mu šel na ruku i zemský výbor, jenž
odvolání M. O. nevyřídil po 9 měsíců. Ač Matice
měla plány i místo schváleny okresní školní radou,
přece stavět nesmělal Věc německé školy v Žim-
rovicích, jak se naši čtenáři zajisté pamatují, po-
suzují nadřízené úřady mnohem liberálněji.
#7
alto_textblock
#7
Rakousko-Uhersko.
#8
alto_textblock
#8
Stanovisko Ukrajinců.
#9
alto_textblock
#9
Předpovídané a očekávané vyjasnění ve
vnitřní situaci se minulý týden nestalo. Neuči-
něno pranic pro rozřešení krise české a také
krisi haličské neučiněn ani krok ku předu.
Kompromisní návrh dra. Korytowského pro-
hlásili Ukrajinci za nepřijatelný a postavili
proti němu své návrhy, které jsou opět nepřija-
telny pro Poláky. Ukrajinci trvají na obstrukc
v poslanecké sněmovně a hlásají, že jim nic ne-
záleží na tom, bude-li pohřbena i zemská samo-
správa haličská, jako Němci pohřbili samo-
správu v království Českém.
Psali jsme ondyno, jaké stanovisko k ukra-
jinským hrozbám zaujímá tisk polský. Na
hrozbu polských listů, že všechny polské stra-
ny, i ty, jež se k Ukrajincům chovaly dosud
přátelsky, se srazí v jeden obranný šik proti
Ukrajincům, odpovídá dnes ukrajinské „Dilo“
Bude-li prý zlomena ukrajinská obstrukce na
říšské radě, bude malé vítězství 516členného
sboru proti 23 Ukrajincům tím menší, že stálá
nespokojenost Ukrajinců bude porlament ohro-
žovati i nadále. Pokud jde o sněm haličský.
ani Poláci jistě neočekávají, že se jim podař
ukrajinskou obstrukci zdolati i tam a vědí, že
bez smíru s Ukrajinci haličský sněm se k práci
nedostane, škodu z toho budou prý míti jen
Poláci. Za dosavadní polské nadvlády v Haliči
Malorusové mohou svým odbojem
pouze získati, neboť ničeho nemo-
houztratiti. Ta hrstka práv, jimž se Malo-
rusové těší v Haliči, nepochází z milosti pol-
ské, nýbrž dostalo se jí Malorusům ústavou.
platnou pro celý stát, jemuž musí na tom zá-
ležeti, aby nepopudil proti sobě 4 miliony svých
občanů, usídlených na samé hranici. Také
oktrojírka nového volebního řádu, byť i dle
přání polských, nepoškodí Malorusy. Bylo by
jím násilím vnuceno něco, proti čemu se brání.
a to by bylo menší zlo, než kdyby špatný vo-
lební řád příjali dobrovolně. Ukrajinci mohou
tedy klidně setrvati při své dosavadní taktice.
#10
alto_textblock
#10
poněvadž touto taktikou nemohou ničeho ztra-
titi, ale mnoho mohou vyzískati. Takový je —
končí „Dilo“ — účet zisku a ztrát, jež nám
může přinésti naše stanovisko.
Pěstování patriotismu v Dalmacii.
Na rozkaz ministerstva osvěty svolal dal-
matský místodržitel hr. Attems do Zadru
ředitele všech středních škol a měl s nimi za
přítomnosti zemského školního referenta, dv.
rady Zavládala, poradu o tom, kterými pro-
středky by se mělo čeliti vzrůstajícímu mezl
středoškolskou mládeží „národnímu radika-
lismu“. Dle poloúřadní zprávy konference za-
bývala se nejprve otázkou, jak by se dalo pro-
hloubiti „patriotické vychování“ školní mlá-
deže, pak zavedením přísnější discipliny, aby
mládeži bylo zabráněno účastniti se různých
politických projevů. Dle dalších zpráv, pro-
niklých z konference na veřejnost, pomýšlí se
zříditi v Dalmacii státní konvikty, zavésti pro
žáky středních škol povinný stejnokroj, jako
už mají v Haliči a profesorům uložiti za po-
vinnost, stopovati školní mládež i mimo školu.
#11
alto_textblock
#11
Slovinské gymnasium v Celfi.
„Slov. Narod“ přináší z Celje nový doklad
jak macešsky se chová vídeňská vláda ke kul-
furním potřebám štyrských Slovinců. Pro Slo-
vince, jichž je ve Štyrsku půl milionu a tvoří
třetinu všeho obyvatelstva, vydržuje státv
Celji nižší gymnasium a v Mariboru slovinské
pobočky při tamějším německém ústavě.
kdežto pro Němce jen v jižním, slovinském
Štyrsku, vydržuje tři úplná, vyšší gymnasia.
Celjské slovinské nižší gymnasium je přeplněné
a potřebuje nových místností. Vláda sice už
dávno slíbila, že opatří slovinskému ústavu
novou budovu, ale nchnula podnes prstem, z
to však staví nádhernou novou budovu pro ně-
mecké gymnasium v Celji. Poněvadž však ně-
mecké gymnasium trpí nedostatkem žáků, po-
máhá mu tím, že zakázala přijímati do slovin-
ského ústavu více žáků, než se jich vejde do
chatrných, nedostatečných nynějších místností.
a tím nutí slovinské žáky, kteří už nenašli
místa v slovinském ústavě, aby se dali zapsati
do gymnasia německého. Vídeňská vláda vy-
držuje z peněz rakouských poplatníků, tedy
ze slovinských peněz, školy pro Albance v Al-
banii, staví Albancům katolické kostely, za-
kládají jim rakouskými penězi banku, ale pro
půl milionu štyrských Slovinců nemá ani ně-
kolik tisíc, potřebných na budovu slovinského
gymnasia, jen aby se Slovinci nemohli vzdělá-
vati ve svém ústavě a byli nucení se poněm-
čovati ve školách německých. Ano, proč jsou
štyrští Slovinci Slovany, proč se nenarodil
albanskými loupežniky! Pak by každé jejich
přání bylo ve Vídni rozkazem.
#12
alto_textblock
#12
Za hranicemi.
Cesty bulharského krále Ferdinanda.
#13
alto_textblock
#13
Sofijský „Dnevnik“ dovídá se z tamějších
kruhů vládních, že mezi králem Ferdinandem,
jenž nyní mešká na svém hradě Murániv
Uhrách, a vídeňským dvorem všecko je smlu-
veno, čeho bylo třeba, aby se uskutečniti
mohla oficiálná návštěva krále Ferdinanda
u císaře a krále Františka Josefa. Bulharský
zahraničný ministr dr. Genadiev bude příto-
men.
Z Vídně se král Ferdinand odebere do
Berlína k oficiálné návštěvě císaře Viléma.
Politickým účelem těchto návštěv je revise
bukurešťského míru. Ve vládních kru-
zích bulharských — píše jmenovaný list —
mluví se i o možnosti uzavření taj-
ného spolku mezi Bulharskem, Ra-
kousko-Uherskem a Tureckem.
Izmail Kemal a Essad paša.
Na počátku albanské vzpoury a tažení proti
Srbům upozornili jsme, že je třeba činiti rozdíl
mezi Izmailem Kemalem, hlavou prozatímné vlády
ve Valoně, poslužným velmocí a hlavně Rakousko-
Uherska, a Essadem pašou v Drači, hrdinným
obráncem Skadru, jenž také chce samosprávnou
Albanii, ale pod suverenitou sultanovou. Ale zprá-
vy vídeňské, hlavně „Albanské korrespondence“
uváděly Eesada pašu pořád jako souspřežence
Izmaila Kemala, aby budily zdání, že valonská vlá-
da nemá v zemi opposice.
#14
alto_textblock
#14
Mezitím se skutečný stav věci vyjasnil. Angli-
cká vláda dostala do rukou originál opovědného
listu, kterým Izmail Kemal bej formálně vyhlásil
Srbsku válku a vyzval albanské pohlaváry: Bo-
rama Cevru z kraje djakovického, Rizu beje z Dja-
kovice, Jusufa Eliaza z Díbry a lsu Boljetince
aby vytrhli proti Srbsku do pole. V opovědném
listu se praví, že velmoci uznají rozšíření Albanie
na účet Srbska právě tak, jako uznaly rozšíření
Turecka na účet Bulharska, když se Turkům po-
dařilo vzít nazpět Drinopol. Silněji než toto vy-
zvání účinkovaly na pohlaváry značné sumy pe-
něz, které jim lzmail Kemal předem poslal, ovšem
ne ze své kapsy.
Essada pašu Izmail Kemal chtěl obmysliti
vrchním velením nad albanskými tlupami a slibo-
val mu vděk nejen valonské vlády, nýbrž i „moc-
ných a štědrých velmocí“. Načež Essad paša od-
pověděl doslovně: „Nestali jsme se ještě pány ve
svém vlastním domě, a ty nás postrkuješ do
sváru s naším sousedem Srbskem, s nímž bychom
se měli snažit žíti za každou cenu v míru. S vell-
kým politováním vidím, že berež na sebe strašnou
zodpovědnost, kterouž já od sebe odmítám, a proto
ti nebudu pomocníkem; na tvou hlavu padnětež
všecky následky tvého skutku.
Kromě toho je mezí Lzmailem Kemalem
Essadem pašou ještě rozdíl v tom, jak se mají ku
pravoslavným. lzmail Kemal vábí mohamedány
na stranu Rakousko-Uherska, aby se tam sešli
s katoliky, ale pravoslavným je nepřítelem a pro-
hlašuje je za zrádce, říkaje jim: „Pro vás pravo-
slavné není místa v Albani!“ Naproti tomu Essad
paša všude pravoslavným zabezpečuje rovnopráv-
nost a svěřuje jim důležité úřady. Na př. Černo-
horce Marka Duraškoviče jmenoval městským hejt-
manem v Drači a pravoslavného Albance Laudu
předsedou občanského soudu tamtéž.
#15
alto_textblock
#15
Pangermanismus a Dánsko.
#16
alto_textblock
#16
My nařikáme stále nad svou malostí, naad slo-
vanskou nesvorností, a zapomínáme, že nejen my
jsme národem malým, že i germánští národové, jako
Dánové, Norové, Nizozemci, patří ku početně ma-
lým národům, a že sni mezi těmito germánskými
národy není vše v nejlepším pořádku. Jestliže
slovansky roztoužené duše stěžují na slovenský nebo
ukrajinský separatismus, měly by si připomenout
že jazykový separatismus kvete také u Norů, kteři
chtějí zrušit starou literární jednotu s Dány, jako
zrušili již politické spojení se Švédy. Ještě v těcht
dnech pobouřil skandinávské veřejné mínění známý
asijský cestovatel Sven Hedin, když od svého ob-
vyklého již štvaní proti Rusku přešel ještě ke stra-
šení nebezpečím srážky Švédska s Dánskem a Nor-
skem.
Jestliže odsuzujeme útlak Slovanů Slovanyv
případě polsko-ruském, činíme tak po právu a z
povinnosti, ale nezapomínejme, že ani Čermání v
těch věcech nejsou docela neviňátky, jak ukazuje
případ utlačování Dánů Němci v Holštýnsku
Šlesvicku. Tedy aspoň tu útěchu můžeme míti, že
nejsme bez opolutrpitelů.
Malí národové v boji proti přesile velkých ne-
mohou spoléhat na svou fysickou sílu, leda na du-
ševní vyspělost, po případě i na pomoc jiných vel-
kých národů, která záleží na tom, aby bylo zacho-
váno neutrálné postavení národa menšího. V tom
má smysl dovolávání se sympatií a pomoci národů
jiných.
Příklad, jak se to dělá, můžeme si vzíti z po-
slední anglické brožury Dána Gudmunda Schütte
„Pan-Germanism and Denmark“, v níž snaží s
dánský publicista získat zájem Angličanů o ná-
rodní boj DDánů.
Dr. Schütte vychází ze zásady, že každý národ
má právo bránit své národnosti i za svými politi-
ckými hranicemi. My bychom k tomu musili dolo-
žit „i za svými národopisnými hranicemi“ vzhledem
na naše politicky nesammostatné položení.
V Americe nemusí se Dánové dovolávat zvlášt-
ní ochrany, protože americkým občanům je volno
zakládati vyšší školy i university. Ale 150.000 Dánů
v jižním Jutsku pod pruským jařmem neslyší ve
školách mateřského jezyka, leda dvě hodiny týdně
při vyučování náboženství, jinak stále se musí učit
jen německy. Dánům v šlosvicku a Holštýnsku je
zakázáno zakládat vlastní Ekoly a po r. 1928 podle
náhubkového“ zákona nebudou směti užívat dán-
ského jazyka aní na veřejných schůzích. Jestliže
Němcí mohou velké sumy peněz věnovat na ně-
mecké školy za hranicemi své říše, nesmí se totěž
právo upírati ani Dánům. A přece Němci křičí o
dánském „irredentismu“, o snahách odtrhnout se-
verní Šlesvik násilím. To je nesmyslná fantasle,
protože malé Dánsko nemyslí na válku s největší
vojenskou mocí. Jestliže opevňuje své hranice, činí
tak jen z ohledu na svou samostatnost. Od Angli-
čanů čekají Dánové, že budou dánské snahy o ma-
chování neodvislosti podporovat; v Angličanech
vidí mnoho Dánů své spasitele.
#17
alto_textblock
#17
Taktika hannoverských welfovců
#18
alto_textblock
#18
Legitimisté hannoverští, kteří se snaží vy-
maniti se z pruského panství za pomoci Welfského
panovnického rodu, neskládají naděje ani po při-
puštění prince Arnošta Augusta Cumberlandského
na trůn bruněvický, jenž jako spolkový panovník
německý i dle svého slibu nesmí napříště praco-
vati k uznání svých nároků na Hannoversko.
Na schůzi v Hannoveru, svolané demokrati-
ckým sdružením na pátek, vyslovil se dřívější welí-
#19
alto_textblock
#19
ský kandidát, redaktor Langwost, zajímavým způ-
sobem o příští taktice welfovců. Dovozoval, že
hannoverští welfovci nyní, kdy hvězda Welfů vy-
chází, mají dosti taktu, aby nového vévodu uše-
třili nepříjemností. Taktika se změní, ale starý
program bude hájen stejně rozhodně jako dříve.
Řečník protestoval proti výroku brunšvického mi-
nistra šl. Hartwiga, že nastoupení prince Arnošta
Augusta na brunšvický trůn bylo ztíženo agitaeí
welfovců. Ostatně prý německo-hannoverské stra-
ně po nástupnictví v Brunšvicku nic není. Brunšvi-
cko je Brunšvicko a Hannoversko je Hannoversko
Ještě žije starý vévoda Cumberlandský a hanno-
verský lid bojuje za něj a za svá práva. Co na-
stane později, nutno vyčkati, ale strana bude se
vždy domáhatí znovuzřízení království hannover-
ského. Boj bude se v budouenosti říditi dle toho
jak se ke straně zachovají úřady a jiné strany.
#20
alto_textblock
#20
Home rule a Ulster.
#21
alto_textblock
#21
Vůdce konservativní strany anglické Bona
Law řekl ve středu v Newcastlu, co soudí o ná-
vrzích liberální vlády, pokud jde o rozřešení irské
otázky. Ministerský předseda Asquith minulou so-
botu sice prohlásil, že vláda je odhodlána provésti
home rule a po případě nebude váhati použit moci
ale přece dal na jevo, že by si přál dohody a vy-
zval vůdce protivné strany k volné výměně mi-
nění. Při tom ovšem má býti zachována nedotčena
zásada home rule, totiž utvoření irského parla-
mentu v Dublíně a také nemá býti zřízena žádná
trvalá a nepřekročitelná přehrada mezi Ulstrem
a ostatním lrskem.
Na to prohlásil ministr zahraničních záleži-
tostí v pondělí v Berwicku, že vláda je ochotna
povoliti Ulstru jakousi home rule, totiž úplnou
autonomii ve věcech náboženských, školských
policejních atd.
Bonar Law se nevyslovil určitěji. Prohlásiv.
že schvaluje úplně kampaň, řízenou sirem Edvar-
dem Carsonem v Ulstru, tvrdil, pokusí-li se vláda
vnutiti Ulstru nynější předlohu o home rule, že
Ulster bude míti úplné právo postaviti se proti ní
násilím a bude míti na své straně celou unioni-
stickou stranu. V další řeči pak dovozoval, že
vláda je povinna odvolati se k zemi vypsáním no-
vých voleb, poněvadž prý home rule nikdy nebyla
určitě předložena voličům, i zavázal se jménem
celé unionistické strany, kdyby rozhodnutí ná-
roda vyznělo proti ní, že se již nebude stavěti
proti home rule. Při tom však uznal také možnost.
vyříditi otázku kompromisem a prohlásil, přeje-li
si ministerský předseda skutečně výměny mínění
že unionisté neodmítají jeho výzvy a že uváží ve-
škeré návrhy, které by učinil, s opravdovým přá
ním nalézti rozřešení.
#22
alto_textblock
#22
Jak budeme čistiti splašky
v Praze?
#23
alto_textblock
#23
Píše Ing. Bohuslav Brauner.
#24
alto_textblock
#24
Předpisy pro čištění odpadních vod vztahují se
v Rakousku doposud na odpadní vody z průmyslo-
vých závodů. Nebude zajisté trvati dlouho a budou
vydány předpisy i pro čištění odpadních vod měst-
ských. Pak ovšem nebudeme více žádati na stříbro-
pěnné Vltavě, aby nám sama čistila městské spla-
šky, se zájmem však budeme patřit k zařízením
postaveným k tomuto účelu ve státech, kde podob-
né předpisy již jsou a kde mechanickými, biologi-
ckými a chemickými pochody špinavé a páchnoue
splašky mění so v jasně čistou vodu, prostou zá-
pachu.
Pochod čistící, kterému se podrobují x mo-
derních čistírnách odpadní vody, je tentor
1. Dělení nerozpustných látek od vody.
2. Proměna a vysušení vzniklého kalu až k ne-
schopnosti hnití a pevné konsistenci.
V Německu trvá zákon o čištění splašek od r.
1905. Již malé obce o 30.000 duších spojují se se
sousedními a staví společnou kanalisační síť s
ústřední čistící stanicí. Menší města čistí splašky
mechanickými i biologickými zařízeními, při čemí
zužitkují z obsažených, národně-hospodářsky cen-
ných látek jen 20—25 proc. Velká města zavlažují
splašky ohromným nákladem pořízené pozemky
využitkují veškerou, hospodářsky důležitou hod-
notu látek v kalu obsažených. Při zavlažování
zpracují půdní mikroby veškeré ústrojné látky na
neústrojné soli.
Tento poslední, vysoce rationální způsob či-
štění zavlažování pozemků splašky by se asi pro
svou nákladnost a mnohé technické překážky pro
Prahu sotva hodil. Systém sám činí nároky na pů-
du méně cennou s písčitou hlínou, kterou bychom
v bezprostřední blízkosti naší periferie sotva na-
šly. Mimo to vyžaduje naprostou rovinu o mírném
sklonu, jejíž plocha by obnášela asi 4000 hektarů.
Srovnáme-li bez ohledu na rozdílnost drahotních
poměrů pozemků přibližný nutný náklad s berlín-
skými čistícími poli, činil by asi 20 mil. korun
Většinu nákladu ovšem hradí statkáři, kteří pol-
nosti najímají, takže skutečně investovaný nákla
je pouze v přečerpávacích stanicích a převodném
kanálovém potrubí. Druhý způsob je zavlažování
t. zv. Eduardsfeldské, používané v Poznani, kde
hrubě scezené splašky vytlačují se přímo na ven-
kov, kdež se stáčejí rolníkům do voznic a tak pro-
dávají. Účinky na vegetaci jsou však přímo ne-
uvěřitelné: v Malchově u Berlína zavlažována by-
#25
alto_textblock
#25
la pokusně silně písčitá půda městskými splašky
a po několika letech vyrostla zasetá na uměle tak-
to vytvořeném humusu tráva 7kráte za rok do vý-
še 40 cml Hlávky zelí normálně vyrůstají v průměr
30—40 cm, jablka jsou ohromná a mimo to lzev
částečně vyčíštěné odpadní vodě jedním zavlaže-
ním výborně pěstovati kapry bez krmení. Berlía
získává ročně 6 mil. marek, což činí asi 31/22% in-
vestovaného kapitálu.
Zavlažování pozemků spadá tudíž pro svoji
rozměrnost, náklad a místní obtíže při budoucím
čištění splašků Prahy sotva na váhu. Bude to
však zajisté čištění mechanickými aparáty, z nichž
nejpoužívanějšími jsou: kropící tělesa, filtrace otá-
čivými deskami a způsob Emscherův. O výkon-
nosti posledního způsobu, používaného v celé ob-
lasti Rury v Německu nemohu podati autentických
zpráv.
Princip čištění kropícími tělesy získává stále
mohutnějšího rozšíření v Německu a v Anglii. Je
poměrně levný a výsledek jeho při jednoduchosti
zařízení je překvapující. Tytéž splašky, které
páchnoucí a špinavé vstupují do čistící stanice,
možno při jejich výtoku z téže úplpně beze stra-
chu pítil Hospodářský význam tohoto způsobu čl-
štění je však menší, ježto obyčejně není možno
využitkovati veškeré suspendované látky k účelám
hnojivým. Dovoluje-li však zařízení, aby pohyb od-
padní vody nepřesahoval rychlost 3 mm za vteřinu,
pak je možno takřka i nejemnější látky usazenin
získati. Princip čištění odpadných vod kropícímí
tělesy, který doznal u nás dosud jen velmi ne-
patrného použití v průmyslových závodech, avšak
v Německu, Anglii a sev. Americe je velmi roz-
šířen, je tento: splašky, přivoděné ústředním ka-
nálem, zbavují se hrubými síty látek neplovoucích,
vpouštějí se do usazovacích nádrží, z nichž pomocí
samočinně pracující odměrky napájejí kropící těle-
sa. V těchio 10—20metr. otáčivými rameny, v zákla-
dě Lednerovými koly rozstřikovány jsou v úzkých
proudech splašky na vrstvě koksu, kotelní strusky
nebo vápence a pronikají jí v síle 2 metrů k beto-
novému základu. Biologicko-chemickou činností
bakterií a larev mouchy Psychoda a Leptomydes
vyčistí se zde v čirou vodu. Nestačí-li toto čištění
úplně, připojují se usazovací jámy k dostatečnému
čištění. Způsob filtrace zmíněnými látkami
(koks atd.) děje se různě. Ze všech je však postři-
kování otáčivými rameny nejužívanější.
Vzorná čistící stanice tohoto druhu v městě
Waldenburgu s přilehlými obcemi v Pruském
Slezsku pracující pro 100.000 obyvatelů, vyžadovala
nákladu pouze 250.000 marek a zaujímá plochu
jen 11/2 hektaru. Počet dělníků je 5. Nápadně ne-
patrný náklad této čistící stanice vysvětluje nám
přirozená poloha Waldenburgu, který leží níže než
ostatní stupňovitě položené obce, takže splašky te-
kou samočinně, čímž odpadá stavba nákladné pře-
čerpávací stanice.
Čistírna města Wilmersdorfu u Berlína, pra-
cující pro 135.000 obyvatelů, připravená na roz-
šíření s nepatrným zvýšením výdajů pro 600.000
obyvatelů, o ploše 12 hektarů, vyžadovala nákla-
du 6 mil. marek.
V činnosti je zde 54 biolog. těles, jež snesou
snadno pateronásobné množství vody. V tomto
obnosu je však zahrnut náklad na postavení a za-
řízení přečerpávací stanice a ústředních přívod-
ných kanálů do vlastní čistírny, 17 kilometrů vzdá-
lené a o 26 metrů výše položené v Standsdorfu. )
Tyto, jakož i ostatní stanice jsou pod stálou kon-
trolou královského zemského ústavu pro hygiénu
vody v Berlíně. Obě pracují bezvadně, vy-
čišťují splašky ve vodu požití schopnou a neobtě-
žují vůbec zápachem okolí.
Filtrační způsob separujícími otáč. deskami
dle patentu Riensch-Wurla používá již 50 měst
k čištění odpadních vod. Zde je otáčivá mosazná
kruhovitá deska o tlouštce 5 mm a průměru 15—20
metrů, namontovaná k železné konstrukci, opatřená
štěrbinami 1—5 mm, a pod úhlem 10—25 do beto-
nové nádrže tak vnořená, že veškeré splašky jsou
nuceny jí procházeti. Deska se zvolna otáčí —
jednou za 2 minuty — vyzdvihuje scezený kal,
při čemž tomuto ohromnému sítu ve filtraci upělé
papíry značně napomáhají. Vyzdvížený kal stírá se
krouživými kartáči a vysušuje v bubnu. Drážďany
čistí tak splašky ve své čistírně v Kadici.
Čistínra v Kadici pracuje pro 550.000 obyva-
telů, při 100.000 krychlových metrech denních
splašků a zaujímá plochu jen 2 hektarů. Náklad
na postavení stanice, k níž je připošená ohromná
čerpací stanice o výkonnosti 50 hektolitrů za vte-
řinu, určená pro vytlačování splašků proti tlrku
hladiny labské za vysoké vody i s ústřední ka-
nalisací města a sušárnou kalu čjnil 61/2 mil. marek.
Udržování čistící stanice samotné činí ročně
34.000 marek. 1 krychlový metr kalu, vyoušený
as na 20 proc. vody, prodává se rolníkům z
13 pl.
V Kadici je umístěno 5 separujících otáčivých
desek, z nichž jediná stačí k čištění veškerých
městských splašků. Resultující voda není úpl-
vyčištěná, je poněkud kalná a rozvádí se zvlášt-
ním ventilem pod hladinu Labe.
Zmínky zasluhuje způsob čištění odpadních vo
uhelnou kaší, v Německu velmi rozšířený. Zde mi-
chají se splašky s hnědouhelnou řídkou kaší a tím
srážejí se jemně rozptýlené látky v hrubší klky.
#26
alto_textblock
#26
*) Čistírnu obsluhuje 10 dělníků.
#27
alto_textblock
#27
síc siláků, idejně zaujatých, připravených. Jaký
elitní sbor! Jaký tábor dobyvatelstva!
Položte na úspornou sílu jedince ročně
idejné skladky pouhých deset zlatých! Dá cel-
kem ročně půl, za dese! roků plných pět mili-
onů nadržené síly, hotové vykonat svoje idejné
dílo. Za pět milionů sic nezískáš ještě třetinu
království. Leč idea časem mohutní, přibývá
cviku a odvahy. A po desítiletích? Kdo ví.
jaký kus ztracené půdy bude už národu vrácení
Jaký tábor božích bojovníků! Jaká promy-
šlená, nezdolná, vítězná odveta — za Bíl u
Horul
#28
alto_textblock
#28
Týdenní táčky.
#29
alto_textblock
#29
Jak tak někdy náhoda svede v krátkém
čase dvě podobné události dohromady! Ne-
dávno na Vltavě zbloudil v mlze parník . . .a
několik dní na to zbloudil v mlze automobila
provedl při tom respektábl husarský kousek,
který, bohužel, nebyl zachycen na žádný filma
ani hned tak se na požádání neprovede po
druhé. Kdo měl to potěšení a na starých nusel-
ských schodech někdy v zimě tak hezky
sklouzl a přejel pár stupínků, byl rád, když si
nepřekousl jazyk; ale sletět po těch kame-
ných, přes dvanáct zastavení jako na křížové
cestě) v automobilu k tomu a neudělat si nic —
to zasluhuje opravdu Nobelovu cenu.
Úctyhodný tento rekord našel ovšem dosti
závistníků, kteří místo uznání řeklí, že na sta-
rých zámeckých schodech by to byl ještě větší
kumšt, ba dokonce se našli nenasytové, kteří
rekord shledávali by teprve prý v tom, kdyby
ten automobil byl zbloudil po nuselských scho-
dech nahoru! Ale to všechno už jsou přílišno-
sti lidí, kterým žádná sensace není dost. Mně
stačí, že se nerozmlátil na cucky... však by to
s ekypáží dopadlo hůř.
Staly se vůbec podivné věci na ulicícha
v Lipsku rozběhlo se z vozu zvěřince šest lvůl
Myslím, že každému z nás i těm v Lipsku by
bylo stačilo k zježení vlasů potkat jednoho lva:
ale potkat jich rovnou celou menažerii, je pře-
ce jen trochu moc strachu najednoul Aby člo-
#30
alto_textblock
#30
věk dával pozor, aby některému z nich nešlápl
na nohu! Když jsem četl vylíčení očitých svěd-
ků, bylo mně nejvíce líto jisté panské v hotelu
do kterého se jeden z deserteurů uchýlil
Potkal se s ní na schodech, kde nebylo vy-
hnutí a tu chudák ženská leknutím sjela po
nich jako ten automobil po nuselských, s tím
jenom rozdílem, že ten měl kovanou pneuma
#31
alto_textblock
#31
tiku.
#32
alto_textblock
#32
Mnoho vzruchu vzbudil v Praze proces
o nešťastné záměně nejedovatého přípravku
s jedovatým při roentgenování. Během přelí-
čení ukázaly se slabiny různých nařízení, jež
jinak vypadají na papíře a jinak v praxi. Bylo
potvrzeno výslechem odborníků, že kdyby se
mělo vše prováděti tak, jak se předpisem žá-
dá, pacient by třeba dříve zemřel, než dostane
lék. Je to obdobné s předpisy na drahách; jak-
mile se začnou plnit — známá pasivní resi-
stence — je celá doprava na hromadě,
Sedm obžalovaných šťastně vyvázlo z úska-
lí, jen jeden magistr tam zůstal. Měl znát před-
pisy o zkoušení praeparátů a měl znát i trestn
ustanovení ...
Ten případ živě mi připomenul přelíčení
které konalo se kdysi s nějakým obchodní-
kem, že prodával falšované potraviny. Kdy
ocitl se v křížovém ohni, obrátil se na před-
sedu soudu otázkou, smí-li se na něco zeptat
„Můžetel“
„Tak prosím pana předsedu, aby mi la-
skavě řekl, zdali se vyzná v chemii?
„To nevyznám — od toho je zde pan zna-
lec chemie.
Obžalovaný obrátil se na pana znalce che-
mie a ptal se:
„Ráčíte se vyznat v trestních paragra-
fech?“
„Ne — od toho je zde soud — já rozumím
pouze chemil.“
„Tak vidíte, pánové...“ povzdychl s
obžalovaný, „a já ubožák se mám vyznat
v chemil i v paragrafechl“
Vyšly z mody rozplakané dušičkové po-
vídky, bohudíky, plné dusivé mlhy, Iistopado-
#33
alto_textblock
#33
vých nálad a podobných nepříjemností. A píší
se raději místo nich realisticky zabarvené.
z nichž tuto jednas
K Olšanům mezi sta a sta jinými ubíral se
s věncem přes rameno bodrý muž, tak šede-
sátník. Cestou ho dohonil druhý s kytkou v ru-
ce a poněvadž se to ve dvou lépe kráčí, dal
se do řečl.
„Koho pak tam máte?
„I ženu — pět let už je pod drnem, chu-
„Vidíte — já taky! Moje už čtyry roky.
Společný bol je okamžitě sblížil.
„A už jste zůstal sám?
„Zůstal.
„A v
„Taky
„Ani děti nemáte? Já taky ne.
„To je zvláštní, jak se nám to shoduje
A jak pak, sousede, co abychom se zastavi
tuhle na skleničku piva? Já mám žízeň.
„Já takyl
Zastavili se, dali věnec a kytku stranou.
sedli si hezky k sobě a začli si povídat o ne-
božkách.
„škoda té mé ženy, to byla dobrá ženskál“
„Jako ta moje — věčná škoda! — To
musíme dát ještě jednu!“
Dali si ještě jednu a povídali dál.
„Víme — lidské chyby měla ovšem takyl
Kde pak, abych se byl takhle směl někde za-
stavit! To neměla ráda.“
„Hm — ta moje taky. Za boha klíč mi ne-
chtěla dát. Ale teď ho máme, co? No, to
musíme dát ještě jednul
Tak si notovali, dávali si ještě jednu,
docela se shodli v tom, že jejich ženy nestály
vlastně za nic a že je bez nich lépe.
„A proč my se tam s tím věncem a kytkou
vlečeme? Nechme to tu a dejme si radší ještě
jednu!“
Dali si ještě jednu... a nač bych to dál
povídal, když čtenář se shodne se mnou v tom
že tahle realistická dušičková povídka jako
ty ufňukané také nestojí za nic?
Zovloun.
#34
alto_textblock
#34
dák.
#35
alto_textblock
#35
Modní hlídka.
#36
alto_textblock
#36
Plesový úbor.
#37
alto_textblock
#37
Nastává saisona dýchánků, věnečků, soi-
rées, plesů. Saisona plesových a vůbec zábav-
ních výborů. Saisona plesových referentů. Na-
stává otvírání skříní, které přes celé léto zů-
stávaly zavřeny, vytahování fraků, kalhot
vest, smokingů, přehlížení jich zkoumavým
zrakem a zkoušení. Pak přijde prohlížení mod-
ních žurnálů, vyptávání, uvažování, porady
s krejčím.
Lépe jest těm, kdož přes léto svěřili svů
„habit-noir“ a svůj smoking krejčímu. Vědi
že jej při první potřebě dostanou ve stavu,
jakém si jej míti přejí. Přejděme tyto a přihléd
něme k oněm, jimž letos nastává povinnost
nemoderní úbor nahraditi novým.
Maje po ruce poslední zprávy svých cizo-
zemských přátel, mohu s uspokojením konsta-
tovati, že střih posledních fraků i smokingů
nedoznal velkých změn. Výrazu nalézá letoš-
ní moda hlavně v detailech.
Pokusím se podati zde zevrubný popia
všeho, co patří k večernímu úboru pána
Frak podržel svoji dřívější délku asi ke ko-
lenům, jest ale raději kratší, než aby kolena
přesahoval. Límec nosí se šálový, i s našíva-
nými hedvábnými ravéry. Pěkně vyjímá se ta-
ké límec sametový. V předu byl frak poněkud
prodloužen, tak aby vestu bylo viděti jen má-
lo nebo vůbec ne. Poslední měsíc, jenž byl
velice úrodný na novinky, obdařil frak, jak
jsem se již předešle zmínil, lesklými černým
knoflíky. Zajímalo-li by někoho mé mínění
mohu říci, že se mi tento „dernier-cri“ dosti
líbí, ačkoliv ihned dokládám, že asi dlouhého
trvání míti nebude.
Vesta má býti bílá. Černá vesta hodí se
k různým slavnostním příležitostem, pohřbům
atd., leč na ples nutno obléci vestu bílou. Fa-
cona vesty řídí se individuelním vkusem. Mu-
že býti srdcovitá, čtverhranná, s knoflíky dvě-
ma sbíhajícími řadami, či pouze jednou řadou.
Poněkud těžší jest to s knoflíky samými. Ne-
dávno četl jsem v kterémsi německém žurná-
lu, že knoflíky vesty mají tvořiti garnituru
a knoflíky do košile a manšet. Jelikož ale n-
#38
alto_textblock
#38
kde posud neviděl jsem podobnou garnituru.
a jelikož asi málo jest těch, kdož, majíce ná-
prsní knoflíky z perliček, mohli by si dopřáti
přepychu velkých perel do knoflíkových di-
rek vesty, bude nejlépe, zůstaneme-li věrni
dosavadním černým nebo zlatým knoflíkům.
Kalhoty nešijí se ani široké, aby při
tanci sebou házely, ani tak úzké, aby při
prvním kroku ztratily faconu. První podmín-
kou kalhot k tanci jest, aby byly pohodlné.
V pasu šijí se přesně dle míry, abychom se
vystříhali u jiných kalhot tak obvyklé v zadu
přesky. Máť pán vypadati ve fraku štíhlea
dvě přesky — u kalhot a u vesty — tvoří
přece jen dosti veliký uzlík, jenž při přiléha-
vém tvaru fraku nezůstává nepovšimnut. Vý-
značným rysem letošní mody jsou hedvábné
porty, jež děkují své zmrtvýchvstání „tangu“,
či lépe jeho vášnivému zbožňovateli a mistru.
jímž jest pařížský profesionál tance Mr.
Duque.
Jedinou přípustnou a možnou obuví ple-
sovou jsou stále lakové „pumps“ s hedvábnou
mašlí nebo malým koketním uzlíčkem z la-
kové kůže. Novinkou jsou „pumps“ z černého
sametu, jimž bych přál pokud možno největší
rozšíření, neb jsou rozkošné.
Co se smokingu týče, můžeme pozo-
rovati různé, více méně duchaplné a elegantní
novinky. Smoking šije se oproti loňským mo-
delům kratší, spíše přiléhavý než volný. Mnozí
gentlemani vrátili se opět k náprsní kapsičce.
kterou zdobí bílým hedvábným šátkem. Šá-
lový límec u smokingu ustoupil limci s naší-
vanými hedvábnými výložkami.
Vesta jest černá a lemuje se často úzkým
proužkem hedvábí téže jakosti, jako porty na
kalhotách.
O kalhotách platí to, co bylo řečeno při
íraku, ani porty nescházejí.
Obuv ke smokingu nepodléhá tak rigo-
rosnímu pravidlu, jako u fraku. Ke smokingu
můžeme obouti „pumps“, lakové polobotky
lakové boty s černou sametovou vložkou. Žá-
leží zvláště na tom, jak se dotyčnému gentle-
manu v těch kterých botách tancuje.
Když jsme byli takto pojednali o obleku,
přejděme k neméně důležité části salonního
úboru, ku prádlá.