Číslo 294

V Praze, dne 26. října 1900.

Ročník IV.

Bedakce, administrace

Praha. Pstrgssova ulice.

Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se

Kozapečpténé reksamace a při častěší inzercip Vycházejí denné o šeste odino ran v pondělí a po svát vz po dvenácté n Jodnove iso a, S,

KArOLICKE LIST

stné pro Prahu s donáškou do čtvrtletně 3.20 38.80 ozemsko měsíčně čtvrtletně. celorocno. s8.- ředplatné do ka amádo clzozem- Srbska: tvrtletný .. 18.— Ameriky rangn- eruennss . en

Slunce vychází v 6 hodin 40 minut ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 47 minut večer

Pátek:

Sv. Evarista, papeže

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu u sv. Jindřicha na Nov. městě od 24.—28. t. m.

Páně

Dnešní číslo jest o 12 stranách.

Z Balkánu.

Balkán ode dávna se považoval za sopečnou půdu, která je v stavu, aby každou chvíli připra- vila Evropě různé nepříjemnosti, ke kterým náleží v přední řadě válka. Podobně je tomu také v ny- nější době. Jedná se hlavně o Bosnu a Hercego- vinu, které nejsou dosud formálně přivtěleny k říši rakousko-uherské, avšak přes to za majetek její se pokládají a snad jím také zůstane. V nejnovější době nejedná se o válku sku- tečnou, nýbrž spíše politickou. Tam totiž správa byla svěřena maďarskému ministru Kallayovi, který všemožným způsobem se stará o posílení vlivu maďarského na úkor polovice předlitavské Byly také mezi jeho krajany podezřívány jeho snahy, zvláště následkem nespokojenosti Moha- medánů, avšak od té doby, co vydal sám bro- žurku o bosenských poměrech, byly jeho záměry schvalovány, poněvadž dokázal, že se mu jedná o zvýšení maďarského vlivu. Tato snaha se jeví nemálo v otázce bosen- ských drah, za kteroužto příčinou se minulého téhodne konaly společné porady ve Vídni. Některé listy popíraly sice pravdivost tohoto předmětu porad zmíněných, tvrdíce, že ministři rakouští uherští se radili o úhradě výloh spojených s vý- pravou čínskou, které dostoupily již slušného ob- nosu, tak že se pochybuje o účelnosti naší akce, poněvadž nemá říše naše dojista úmyslu zabrati nějaký přístav nebo kus země z nedostatku vý- vozního materiálu. Porady o bosenských drahách však se zakládaly na pravdě. A také zcela právem bylo o tom jednáno Vždyť Balkán má pro nás daleko větší důležitost. nežli Čína, poněvadž tam je pole naší expansiv- nosti velice výhodné a ne tak s velikým nákladem spojené jako v Číně. To předpovídal již chorvat- ský bán Jelačié, jen že následkem nedůvěřivosti rozhodujících kruhů nešlo se cestou vytčenou pro- zíravým bánem a bylo pohlíženo příliš pozorně na Východ, který jest od nás příliš vzdálen a nemá pro nás takové důležitosti. Železnice, o kterých se porady konaly, mají stratégický význam, a dlužno s tohoto stanoviska vítati krok jako počátek působnosti naší říše na Balkáně. Pokud možno vystihnouti z odporujících sobě zpráv, bude najisto prodloužena trať spojující Pešť a Sarajevo do Soluně, rakouská vláda pak naléhala na stavbu trati Spljet-Aržano-Bugojno, aby takto stávajícími tratěmi byl Sarajev spojen se Siskem a Záhřebem. Zdali bylo usneseno vystavěti druhý projekt, jest neznámo, má se však všeobecně za to, že zůstalo pouze při naléhání vlády rakou- ské, které nezbývá nic jiného prozatím, nežli vy- stavěti trať Spljet-Aržano na dalmatské půděa čekati příhodné chvíle, až vláda uherská uzná za dobré podporovati zájmy rakouské. Stavba dráhy ze Šarajeva přes Nový Pazar do Soluně však má nejen stratégickou důležitost, která jest na jevě, nýbrž také obchodní pro Ma- dary, poněvadž je to nejkratší spojení s egejským mořem. Trať Spljet-Aržano-Bugojno má pak nejen válečný, nýbrž také politický význam. Ani střední ani severní Dalmacie není spojena s Bosnou,a kromě toho také silnice jsou ve stavu zuboženém. S politického hlediska nebylo nic příznivějšího nežli provésti spojení Dalmacie s Bosnou a Chor- vatskem, to však se nestalo, poněvadž nebyla pro to vláda uherská, a tak libovůli její byly oběto- vány stratégické i politické zájmy. Stavěla by se ne v zájmu rakouské polovice, nýbrž ku prospěchu Bosny a tím celé říše. Avšak tu opět Maďaři jsou proti tomuto cíli, poněvadž by bosenský obchod se obrátil přes Spljet do Terstu, ačkoli není nic snadnějšího nežli jejich obavu prohlásiti za bezúčelnou, poněvadž tento obchod se může obrátiti do Rjeky, která jest na- mnoze v rukou uherské vlády. Ano, ze Spljetu do Rjeky jest ještě bližší cesta a pohodlnější spojení, tak že Madaři by se nemusili nikterak konkurence

rakouské obávati. Avšak jiný háček tu jest. V Pešti se obávají, že by Spljet se utěšeněji rozvíjel nežli Rjeka, ačkoli Maďaři by se opět mohli těšiti, že ubijí význam obchodní Terstu. Chorvaté, jak »Obzor« správně tvrdí, jsou pro rozkvět Spljetu, který jest jejich chloubou v dávnověkých dějinách, avšak tím nechtějí nikterak poškoditi Rjeku, která jest rovněž chorvatským městem jako Spljet. Bal- kán jest veliký, a obě města tam najdou také svoje působení. Že při bosenských drahách naše polovice po- hoří, jest jisto, poněvadž bude jí platiti 70 proc. na její stavbu, kdežto Uhry, které z toho budou kořistiti, pouze 30 proc. To jsou zlé následky dualismu, který škodí hlavně největšímu poplat- níku, království českému. To jest naše přesvědčení.

Volební ruch.

Čechy. Starostové z okresu ve s e l s k é h kandidují pro volbu do říšské rady své dosavadní poslance: p. Fr. Šrámka, rolníka ve Křtěticích za IV. a p. Vojt. Holanského, hostinského v Č. Budějovicích za V. kurii. — Obecní starostové a dů- věrníci z Úpicka prohlásili se jednohlasně pro opětné zvolení dosavadního poslance dra. Jana D vo- řáka. Morava. V Brně konána byla dne 23. t. m. četně navštívená schůze starostů a voli čů okresu brněnského a ivančického, v níž zem. posl. dr. Koudela podal zprávu o poli- tické situaci. V debatě, která pak byla zahájena, vy- sloveno za všeobecného souhlasu přání, aby na říš- skou radu za poslance zvolen býl muž s mýšlení strany katolicko- národní. Za účelem ustanovení kandidáta a vykonání dalších přípravných prací zvolen 14členný volební výbor. Výboru tomu uloženo, aby vešel za účelem ustanovení kandidátů pro IV. a V. kurii ve spojení s volebními výbory okresů, s kterými okresy brněnský a ivančický spo- lečně volí poslance. Po schůzi se sestoupili členové zvoleného výboru, jichž bylo 10 přítomno, zvolili za předsedu dp. P. Antonína Párala, faráře a konsistor- ního radu v Ořechově, za místopředsedu p. Hynka Světlíka, starostu v Rosicích, a za jednatele p. dra. Josefa Koudelu z Brna a usnesl se výbor ten v smyslu usnesení valné schůze, že má býti jak pro IV., tak i pro V. kurii ustanoven kandidát, který stojí na zásadách národních a náboženských, a bude hájiti naše zásady národohospodářské. Zároveň vyzývá výbor dle svého usnesení p. t. pp. voliče v okresích, které s okresy brněnským a ivančickým volí ve I a V. kurii společně poslance, aby si zvolili volební výbory, a žádá výbory ty, aby s výborem za okr brněnský a ivančický za účelem ustanovení kandi- dátů vstoupili ve spojení. Všechny dopisy a dotazy buďtež adresovány na předsedu dp. Antonína Párala, faráře v Ořechově, pošta Žilošice u Brna. Zdá se, že i poslanci i voliči do voleb chuti ne- mají. Na Boskovicku volby volitelů na venkově jsou skončeny se značným úspěchem pro katolickou národní stranu. V městě pro V. kurii volby konají se 25. a 26. Z poslanců či kandidátů poslanectví do- stavil se posud zem. posl. Ševčík, který svolal důvěrníky kurie IV. k poradě, na níž vyzván byl, by kandidoval. Nálada pro něj jest velmi dobrá neboť účinnou svou prací získal si všeobecné přízně. — Dne 22. října v Přerově schůze důvěrníků kato- licko-politické jednoty z hejtmanství přerovského. Byla navštívena četně. Po řeči P. Valouška při- jata jeho kandidatura jednohlasně. Za to rol- nictvo je nespokojeno s bývalým poslancem Vycho- dilem a raději by vidělo, by za V. kurii kandidoval pan Rozkošný. — Volby volitelů budou na Přerovsku až po 12. listopadu. Kandidáty křesťanské reformn německé strany na Moravě jsou za měst- skou skupinu hranickou pan Jan Schenk, majitel železáren v Karlově; za V. kurii na Šum- bersku, Svitavsku, Rymařovsku p. Rob. Langer, správce obchodu ve Svitavách; za venkovské obce na Novojicku pan Vincenc Kopetschke, majitel usedlosti v Sedlnici u Příbora; za venkovské obce na

Znojemsku pan Ferd. Neunteufl, zem. poslanec Stran ostatních kandidátů nebylo došud dohodnutí

učiněno. Socialisté v Bystřici pod Hostý- nem svolali minulou neděli volební schůzi V. kurie. Za řečníka přihlásil se kandidát socialistický Šeha z Prostějova, jenž už při minulých volbách tam se zlou se potázal. Když naši stranu nazval »kle- rikální«, strhla se bouře odporu: »Jsme katolickou stranou národní«. V další řeči prohodil Šeha také slova: »tak zvaný český národ«. Po této urážce na- stala taková bouře odporu, že předseda schůzi roz- pustil. Dol. Rakousy. Shromáždění antisemitští dů- věrníci ve Favoritech ve Vídni prohlásili včera měst- ského radu Mayredra kandidátem za IV. a X. okres. Tyrolsko. Z Bolzana se rozšiřuje zpráva, že tyrolští katolíci uzavřeli se stranou něm. křesťanských sociálů (Schöpferovci) pro nastávající volby na říšskou radu jakýsi kompromis. Ujednání příslušné podepsali prý poslanci dr. Schöpfer, Zallinger a Kapferer. — Strana Schöpfrova dostalo tři mandáty, jež měla do- sud katolicko-lidová strana. Jest mezi nimi také mandát barona Dipauliho, jenž bude kandidován v jiném okresu. Biskup brixenský kompromis ten prý schválil. Bude tedy při volbách boj mezi kato- licko-lidovovou stranou a stranou Schöpfrovou od- straněn. Štýrsko. Známá selská strana kandiduje proti baronu Morseyovi, členu katolické lidové strany, ve všeobecné voličské třídě okresu feldbašsko-mari- borského nadučitele Maxm. Brandai se. Korutany. Farář Einspieler, jediný slo- vinský říšský poslanec za Korutany vzdal se na ur- čito kandidatury pro novou volbu. Lze toho upřímně želeti, protože Slovinci tento mandát nejspíše asi

ztratí.

Zprávy politické. V Praze, 25. října. Císař vrátil se dnes ráno z Pešti do Vídně. Ministr zahraničních záležitostí, hrabě Goluchowski, prý co nejdříve odstoupí a bude nahražen ministrem říšských financí Kallaye m. Podobně chystá se prý na odchod haličský ministr- krajan dr. Pientak, za jehož nástupce označován jest ryt. Lidl, vicepresident haličského místodrži- telství. Zaznamenáváme sice, ale o pravdivosti obou pověstí pochybujeme. Svolání sněmu království českéhoa usnesení, jež v tom směru včera učinil zemský vý- bor, není ani dost málo po chuti táboru levičáckému. Vyčítáť předsedovi ministerstva dru. Körbrovi, že couvá před českým nátlakem a že podporuje tím snahy, čelící ku sfederalisování říše. Kterak jsou le- vičáci v tomto ohledu na omylu, doložili jsme již jindy. Netřeba se také již s nimi o to příti, protože vědí, že svolání sněmu jest naprosto nutné, aby ule- veno bylo zbědovaným zemským financím. Z výhod, jež by odtud snad uplynuly, měly by užitek nejen čeští, nýbrž i němečtí poplatníci. Němečtí poslanci tuší to dobře. Ale domnívajíce se, že musí provésti každý svůj byť i nejneoprávněnější justament, opírají se svolání našeho sněmu stůj ce stůj. Tentokráte však, jak jest více než pravděpodobno, vláda vídeňská hartusení jejich se nezalekne. Maďarská oposice pro české státní právo. Člen uherské strany neodvislých Ludvík Czavolszki vyslovil v předvčerejší schůzi sněmovny následující náhledy o postavení Uher vůči českým snahám státoprávním: Vyrovnání z roku 1867 nevy- hovuje ani zájmům uherským ani rakouským, nejméně pak zájmům monarchie a velmocenskému jejímu po- stavení. Proto musí býti vyrovnání toto změněno. Snahy Čechů po státní samostatnosti neodporují nikterak interesům uher- ským, naopak ony se s nimi zcela shodují. Uhersko nemůže spolupůsobiti, a by slavný slib, který byl dán sněmu krá- lovství českého ve známém záříjovém reskriptu nebyl splněn. Český národ má