#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
zemaědělstvi
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#4
alto_textblock
#4
Průmysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 225. ze dne 16. srpna 1908.
#5
alto_textblock
#5
Finančnictví
#6
alto_textblock
#6
Dosavadní výsledky ministerské
ankety o nedostatku uhlí.
Když minulé zimy celá veřejnost stála pod
Uakem bázně před nedostatkem uhlí, svolána
byla velká anketa, která by objasnila příčiny
nedostatku toho a nalezla prostředek proti ně-
mu. O zasedání jejím bylo ve všech denních
listech referováno, i není třeba a není ani úko-
lem této stati, rozbírati její činnost; cheeme zde
shrnouti, jaké jsou dosavadní její praktické dů-
sledky, do jaké míry bylo výsledku jejích porad
a návrhů dosud užito.
V celku shodla se anketa na tom, že nedo-
statek uhlí v Rakousku posud nenastal, že zmat-
ky dosavadní způsobeny zvláště bázní před ne-
dostatkem tím, protože z bázně té, způsobené
nepravidelným dodáváním našeho nejhlavnějšího
topiva, činěny u mnoha podniků zásoby v při-
tomnosti nepotřebné a tak ubíráno uhlí ostat-
ním konsumentům. Správně konstatováno, že
kalamitou je vinna více nedostatečnost drah, nežli
nedostatečná produkce uhlí; nieméně ankela za-
bývala se i otázkou možného nedostatku uhlí
i jak mu přodem už čeliti. A tak lze shrnouti
výslodek jejích porad ve čtyři pávrhy opravné:
na lepší úpravu uhelného obehodu,
na rozšíření a lepší výstroj drah,
na opatření nových zdrojů hybné
topné elly, jimiž by se nahradila část spo-
třeby uhlí a na úpravu kutání a dolo-
vání.
V příčině prvního bodu došlo skutečně
k dohodě mezi velkoobchodníky s uhlím a velkými
konsumenty, která vedla k ujednání nových, pro
konsumenty přiznivějších usancí při uhelných
závěrech. O těchto bylo na tomto místě již po-
jednáno.
S rozšiřováním drah, jednak jich kolejí
nádraží, jednak též vozového parku, tu i tam
započato, zejména na trati pro kamenouhelný
obchod nejdůležitější, c. k. severní dráze. Jo
nyní zvláště otázkou času a peněz, zda rozšíření
ta budou hotova dřív, nežli začne nový rozmach
konjunktury průmyslové, neb na ten třeba bráti
hlavní zřetel, jedná-li se o nedostatek uhlí.
Jako nové zdroje síly, mající nahraditi uhl
v podnicích průmyslových, uváděna zvláště
eloktřina, získaná zužitkováním vodních proudů
a pak petrolej.
Je ovšem pravda, že zvláště v krajinách
horských sta a statisíce koňských sil utiká s vo-
dou nezužitkováno, avšak zužitkování jich má
význam více pro podniky budoucí, nežli trvající.
pokud užívají jako hybné síly tepelné energie
z uhlí, neboť málokterý závod odhodlá se svoje
zařízení přeměniti na pohon parní, poněvadž je
s tím spojen velmi značný náklad. A mimo to
velká část industrio, uhlí spotřebující, nenalézá
se ani v obvodu vodních sil dosud nezužitých.
Proto vodní síly posud volné jsou reservou pre
budouenost, ke zmenšení dosavadní spotřeby
uhlí však sotva přispějí. Druhou náhradou jest
tekuté palivo, petrolej. Při tom ovšem lze zaří-
zení dosavadní mnohem snáze přizpůsobitia
užívání jeho není vázáno místně, v té příčině je
uhlí bližší. Nesmí se však zapomenouti, že m
též vady. I když nehledíme na to, že naše lo-
žiska nafty jsou od průmyslových krajů — ne-
boť jen velká industrie může se státi odběrate-
lem tokutého paliva — značně vzdálena, čímž
vzrůstá náklad dopravní, který z části ovšem
může býti vyvážen větším tepelným efektem
nafty, je nafta jakožto topivo oproti uhlí nepří-
jemná, jednak mnohem vělší nesnadností trans-
portu a usehování, k čemuž třeba zvláštních
vagonů a reservoirů, jednak velkou výbušností,
která vyžaduje při uschování zásob celou řadu
bezpečnostních opatření, při užívání uhlí odpu-
dajících. Krom toho nelze v mnoha případech
užiti nafty surové, nýbrž třeba ji dřív podrobiti
aspoň částečné rafinaci, na př. zbavení obsaže-
ného v ní bonzinu neb jiných, lehce zápalných
uhlovodíků, a každá nutnost podobného čištění
značně zvýší cenu nafty, dnes surové ovšem
velmi laciné. Pro tyto své specifické vady jako
topivo zůstane užívání nafty bezpochyby ještě
dlouho omezeno jen na určitá odvětví průmy-
slová a na kraje východní našeho mocnářství
Nejspíše mohou užívati jí dráhy. Jak zná-
mo, přislíbeno bylo ministerstvem průmyslu
naftovému odebrání asi 30.000 vagonů nafty
pro dráhy v době nejbližší. Tím sklesne ovšem
spotřeba uhli u drah o ekvivalentní množství,
avšak nesmí se z toho odvozovati přiliš optimi
stické závěry. Přepočteno na tepelný efekt čer
ného uhlí, značí oněch 30.000 vagonů nafty
asi 439.000 t. uhlí; poněvadž pak v r. 1906
v Rakousku bylo vytěženo okrouhle 13,500.000
tun černého a 24,200.000 tun hnědého uhlí, do-
sáhno se použitím uvedeného množství nafty.
přovedeme-li i hodnotu vytěženého hnědého uhli
na tepelný efekt černého, úspory necelého 1.5 4
rakouské těžby uhlí. Že by pak v brzké dobé
spotřebou nafty u drah dosáhlo se ještě větší
úspory uhlí, nelzě v dohledné době očekávati,
ježto užívání to značí u drah velké investice na
nádrže a příslušná zařízení. Další uvolnění
uhelného trhu nastane však se strany drah tím.
že dráhy, hledice se pojistiti pro každý případ.
vzavřely velké dodávky uhlí z pruského Slez-
ska, čímž opět část domácí výroby, zaujatá po-
sud drahami, bude uvolněna pro všeobecný trh.
Konečně podniknuty byly kroky k zabrá-
nění nedostatku uhlí novými instrukcemi o ku-
tání. Výnosem ministerstva orby ze 24. dubna
t. r. nařízeno bylo horním úřadům bdíti přísně
nad tím, aby kutací práce byly opravdově pro-
váděny. Kutací povolení nesmí býti prodlouženo.
nebylo-li prokázáno, že s kutaeími pracemi
vskutku již bylo započato; krom toho má úřad
zejména tam, kde dovoleno bylo práce ty pro
váděti pro více kutacích povolení jediným dílem
přihlížeti k tomu, aby výkon byl rozloze takte
utvořeného (kommassovaného) pole přiměřený
a nestalo-li se tak, má udělené povolení odniti.
Zvláště třeba dbáti na to, aby předsevzaté práce
v kutištích měly za účel skutečně hornické pro-
zkoumání terénu a nebyly konány jen na oko.
Jak viděti, jsou slova ministerského naři-
zení značně ostrá a přísná; zda však dojdou
#7
alto_textblock
#7
žádoucího eíle, je otázka, o které pochybujeme.
Už ve stati o reformě rakouského horního práva
(Srov. čís. 30. t. r.) poukázali jsme na nedo-
statky nynéjších zákonných ustanovení o kutání
a ty napraviti není v moci ministerského naří-
zeni, které musí zůstati vždy jen v rámci za-
staralého horního zákona.
Povinnost kontroly se strany úřadů je sta-
novena již v zákoně samém, ale dostatečné
provádění jest ji fysicky nemožno. V Rakousku
jest ohlášeno na 66.000 kutišť výhradnýcha
z těch je přes 75 na uhlí. I když část z nich
jest kommassována, takže pro každou skupinu
třeba jen kontroly jediného díla, jest při dneš-
ním stavu 27 horním úřadům první instance,
do jichž kompetence záležitosti kutební spadají
a které disponují sotva 80 úřadníky, jimž ná-
leží ještě spousta jiných povinností, už fysicky
nemožno kontrolu plně prováděti, neboť to lze
jen místním ohledáním díla — a na to úřadům
nevystačí čas. Kontrolu tu může umožniti jen r-
forma nynějšího práva, která počet kutišť a tim
i kutebních děl zmenši, zároveň však lépe nežli
nynější zákon pojistí, že kutéř bude pracovati
Další komplikace nastává tím, že každému ku-
téři jest volno kutati na ten neb onen vyhra-
žený minerál a dle toho zaříditi svoje práce,
aniž by měl povinnost sděliti úřadu po jakém
nerostu pátrá, a aniž by měl úřad právo, shle-
dá-li, že dle geologických poměrů kraje je práce
ta beznadějnou, práci tu neuznati.
Pro lepší porozumění budiž uveden příklad.
Kdosi ohlásil v kraji, kde lze se naditi jen
ložisek uhelných, výhradná kutiště, aniž by měl
vážně v úmyslu kutací práce na uhlí, které
zpravidla vyžadují nákladných vrtání, provésti.
Ohlásil kutiště v terrénu nadějném jen na spe-
kulaci, by je svým časem výhodně prodal. Aby
zákonné povinnosti ke kutání učinil formálně
zadost, započne s kulacími pracemi, vhodnými
pro vyhledání nerostů vyhražených, které při-
cházívají na povrchu v nevelké hloubce, na př.
na železný okr. Ač úmysl jeho bude zjevný,
nebude úřad přece moci jej donutiti, by kutal
na uhlí vzhledem k jeho právu, určiti sám
způsob prací kutacích. Tento nedostatek zákona
nemůže býti nahražen žádným nařízením.
Mimo to není ani nepřetržitost kutací čin-
nosti vždy hospodářsky výhodnou. Může se
zcela snadno státi, že kutacími pracemi bylo
nalezeno a ohledáno dostatečnou měrou ložisko,
které za trvajících poměrů není hospodářsky
racionelno rubati. Poněvadž zákon předpisuje
bezvýminečně trvalou práci v kutišti, musil by
kutéř buď se svého kutiště, které mnohdy
značným nákladem prozkoumal, vzdáti, nebo
v něm dále pracovati, aniž by podnikání jeho
mělo se stanoviska horního hospodářství účelu.
Podnikal tedy z přinucení zákona činnost ho-
spodářsky neracionální, nebo konečně vymohlsi
propůjčení měr a hned na to pro ně povolení
ke klidu práce v nich, což zákon v jistých
případech připouští. Poněvadž však propůjčení
dle dnešního práva nemůže se státi na základě
výsledků vrtání, nýbrž musí ložisko na samém
místě býti ohledatelné, musil by mnohdy jen
k účelu propůjčení vyhloubiti šachtu a pakji
nechati po leta nepoužitu. Případ ten při bez-
ohledném provádění na poměry se nehodfefch
ustanovení zákonných mohl by nastati zejmena
při uhlí. Že tím není hospodářské potřebě vy-
hověno, je nesporno. Jakmile však stát připustí
v takovémto případě nezachování ustanovení
pak je bezbranný i v připadech, kde poměry
jsou jiné — v obou připadech je tu přestou-
pení striktního znění zákona.
A konečně bude překážkou v provádéní
ministerského nařízení — stát sám. Stáť sám
jest totiž první, který jako kutéř i jako majitel
důlních měr nekoná povinnosti zákonem přede-
psané. V hnědouhelné pánvi severočeské má
stát přes 140 výhradných kutišť již po leta,
aniž by v nich co podnikl a ze svéhe důlního
majetku tam užívá sotva třetiny skutečně k těžbě
— zbytek zůstává nedotknut z bázně před
ttechnickými obtížemi, které by vyžadovaly vět-
ších invostic. Jestliže tedy stát sám sobě trpí
nezákonnost, nemůže dobře vytýkati ji jinému
podnikateli, neboť horní zákon výslovně stanoví,
že proti státním důlním podnikům se má po-
stupovati zcela stejné jako proti soukromým.
Jsme sami zastanci zásady, že státu při-
náleží péče o zachování a řádné zužitkování
ložisek uhelných, že stát má hleděti, by aspoň
budoucí pole důlní dostal ve svůj majetek, když
nelze tak snadno převzíti i nynější, a uznáváme
za racionelní, aby až do vhodně doby pole ta
po prozkoumání ležela v reservě nerubánu. Do-
sáhnouti toho však lze jen zákonem, který
státu přednost tu z ohledů na zájmy celku
udělI. Pokud zákona toho není, je však ne-
správným a státu nedůstojným pracovati k tomu
nátlakem na ostatní podnikatele. Proto většího
vděku nežli tímto nařízením získá si vláda, po-
stará-li se o urychlené projednání nového hor-
ního zákona neb aspoň o vydání specielního
zákona ve svrchu uvedeném smyslu. Návrh,
z části předmětu našeho se týkající, podal ve
sněmovně nedávno posl. Zaraňski; vrálíme se
k němu příště.
Dr. M.
#8
alto_textblock
#8
Sto let české práce v oboru
textilním.
#9
alto_textblock
#9
Dne 16. srpna t. r. slaví známá renomovaná
firma P. A. Šlechta a syn v Lomnici n. P. sto-
leté jubileum svého trvání, Okolnost tato
jakož i vážnost ke staroslavnému jménu chéfa tohote
závodu, šlechtické jméno Šlechtů ze Všchrd máv
české historii zvuk velmi skvělý a neméně i úcta
k majiteli firmy samu, jehož podnik z reelních dů-
vedů se honosí zaslouženými sympatiemi české ve-
řejnosti, vymáhají, abychom uvedli z dějin závodu
toho několik historických dat. Dne 16. ledna 1808
dal Petr August Šlechta protokolovati novou firmu
Petr August Šlechta syn. Vzhledem na tehdejší ob-
chodní konjunkturu ustal ve výrobě kartounů a pře-
měnil dosavadní závod ve velkou tkalcovnu pláten
Skoro tisíc stavů bylo uvedeno v pohyb pro nejrůz-
nější druhy pláten, od nejjemnějšího do nejhrubšího,
Ježto vlastní zařízení firmy k bílení a aprolování
#10
alto_textblock
#10
lak ohromně produkce Baleko nedoslačila, Byly sou-
časně uzavřeny vzájemné smlouvy s prvními bělidly
a závody apreturními v Čechách a ve Slezsku. Dne
16. srpna 1808 bylo hotovo celé to veliké dílo se
všemi svými imponderabiliemi. Firma zahájila do-
pravu velkých objednávek. Tažní koně byli zjednáni
od hospodářských správ sousedních velkostatků, o
větších někladních povozníků a jednotlivých poštov-
ních stanic, a nimiž musili Petr August Šlechtaa
jeho zákazníci uzavřili zvláštní smlouvy. Tak byl
během necelého půl roku vykonán velký kus práce.
Avšak Petr August nepřál odpočinku ani sobě, ani
svému mladému synovi Petru Karlovi, který ho v té
práci účinně podporoval. Syna poslal do renomo-
vaně mech. tkalc. Rönhöldovy v Habendorfu u Liberce
pak zase do Prahy na techniku. Sám pak byl doma
prací přetížen. Všechny nitky nově utvořené tkalcov-
ny vznikaly a ústily v jeho skromné pisárně. Byl
duší podniku a jedinou jeho hybnou silou. V léte
roku 1809 musil provázeli osobně do Prahy zboží,
otec ho zastupoval doma. Karavana měla nasloup i
cestu po hraniční čáře území, obsazeného Francouzi
Napoleon právě tehdy vybojoval své vílězství u Wa-
gramu. 10. července 1809 bylo prohlášeno příměří.
Počitaje s tím, kázal Petr August Šlechla karavaně.
aby změnila cestovní plán. Ubírala se těsně kolem
francouzského ležení zcela nerušeně. Teprve nej-
krajnějším předvojem byla zadržena a zboží její za-
baveno. Po intervenci P. A. Šlechty nahradil císa
Napolcon způsobenou škodu více než desateronásob-
ně a sice hotově francouzskými penězi. P. A. Šlechta
nabyl tak neočekávaně nového závodního kapitálu
a to právě v kritickém okamžiku v době, kdy násled-
kem neblahého finančního patentu z 15. března 1811
nastala v průmyslové produkci české všeobecné sta-
gnace. Peněžní příjmy ostatních českých firem byly
ohroženy, firma P. A. Šlechta syn mohla však své
papíry hradíti hotově. Anglická konkurence a snah
Francie, jež chtěla povzněsti plátenictví ve své zemi
a zavedla proto vysoká cla z dovozu zahraničního
plátěného zboží, byly příčinou omezení produkce če-
ského plátna, až teprve roku 1819, kdy vydal císai
František I. zákaz dovozu rukodílného zboží do krá-
lovství lomhardsko-benátského, nastaly opět lepší
poměry. To způsobilo mezi českými pláteníky velké
závodění. České plátno značně tím získalo na jakosti
a obstálo nyní v konkurenčním boji s Anglií, Fran-
cií a Švýcarskem na všech trzích doma i za hrani-
cemi. Zal ladatelé a první chěfové firmy P. A. Šlechta
a syn zůčastnili se vynikající měrou všech těchto
ebchodně-politických transakcí a firma zaměstnávala
v lelech 1823 až 1828 jedenáct až dvanác
tisíc dělníků a produkovala v letech všeobecně
obchodní stagnace, jako na př. v letech 1831 a 1849
v plném rozsahu dále, jen aby zaměstnávala své
chudé přadláře a tkalce. Avšak velké zásoby zboží
nebylo pak možno lehce odbýti. Firma musila udržeii
svůj vývozní obchod a při nízkých cenách zbožl
zmoci výsoká cla. V podání císaři Fordinandovi ze
dne 21. ledna 1846 udává P. K. Šlechta výši zisku,
kterého tím země nabyla, na 6 milionů zlalých. Tak
jako v lelech 1808 až 1928 firma P. A. Šlechta 4 syn
svědomitě pomáhala proklestiti cestu českému plátnu
světem, lak i nyní stále v čele pomocné činnosti,
kterou zahájila vládá, aby zachránila a povznesla
toto odvětví průmyslu. Dne 19. listopadu 1831 bylo
založeno dekretem dvorské komory nové české ko-
merční kolegium a již 30. ledna 1832 obdrželi otec
a syn Šlechtové od nejvyššího purkrabí hraběte Karla
Chotka lichotivý přípis, totiž jmenování obou členy
tohoto komerčního kolegia s prosbou, aby spatřo-
vali v tom čestné uznání své obchodní znalostia
svého spýšlení. Na první odborné výslavě, kterou
pořádal nejv yšší purkrabí hrabě Karel Chotek v Praze
roku 1909, zúčastnila se malou kolekcí též firma
A. Šlechta a syn a byla vyznamenána státní střibr-
nou medailí. O dva roky později, 1811, kdy císai
František a císnřovna dleli v Čechách, uspořádal
hrabě Chotek druhou podobnou výstavu a požádal
firmu P. A. Šlechta a syn o účast co možno důstoj-
nou. Firma vyhověla tomuto přání a rozhodčí komise
přiznala jí nejyšší vyznamenání, zlatou medalli.
Na následujíci výstavě ve Vídni a sice ve dvorním
hradě, byla firma P. A. Šlechta č syn jedinou ra-
kouského průmyslu plátenického, které byla udělena
zlatá státní medaile. Odevzdání medaile stalo se
v ceremoniálním sále císařského dvorního hrádu
za přítomnosti cisaře a všech vysokých státních
hodnostářů. Lesl této výstavy vzbudil žárlivost čo-
ského zemského guvernéra hraběte Chotka a proto
uspořádal hned zase roku 1836 prostřednictvím če-
ského průmyslového spolku výslavu v Praze. Vý-
robky firmy P. A. Šlechta syn byly tu zase uznány
hodnými zlaté medaile. Roku 1839 byla uspořádá na
ve Vídni druhá všeobecná rakouská výstava průmy-
slových výrobků a firma P. A. Šlechta syn stala se
hodnou dvou zlatých medailí. Roku 1845 byl chél
jmenované firmy povolán do dvorní komise třetí ra-
kouské výstavy. Firma P. A. Šlechta a syn vysta-
vovala na této výstavě bohatý výběr surového i ble
apretovaného plátna, hilé a barevně veby, batistya
jiné. Ježto chéf firmy byl členem dvorní komise, ne-
ucházel se o cenu, ale navzdor tomu byly zásluby
firmy uznány zlatou pamětní medaili, na jejíž přední
straně jest poprsí tolidejšího císaře a slova „zásluze
o průmysl“, na zadní straně ve věnci z dubového
listí vyrvto jméno Pelra Karla Šlechty a kolem věn-
ce nápis „dvorní komise k Hizení průmyslové vý-
stavy 1845.“ P. A. Šlechta nedožil se již tohoto no-
vého vítězství svého díla, velikého uznání, jež stal
se jeho synovi. V létě roku 1839 byl ještě statným
74lelým starcem, avšak 7. září náhle zemřel.
Když dříve vylíčené neblahé obchodní konjun-
ktury vždy naléhavěji vyblzely k omezení velké zá-
vodní činnosti, rozhodl se P. K. Šlechta uložiti čásí
movitého kapilálu v pozemcích a půdě a koupil allo-
diální panství Hrochův Týnec. P. K. Šlechta byl po-
vahou mužem doby nové, byl vůdcem ke kulturnímu
pokreku a velkým dobrodincem. Pověst o lidumilnosti
jeho pronikla též až ke trůnu našeho nynějšího pa-
novníka a následek toho byl roku 1859, povýšení p
K. Šlechty do rakouského stavu šlechtického. Petr
Karel vyžádal si k tomuto novému šlechtickému sta-
vu přídomek z Hrochova, kterýž mu byl také při-
znán císařským diplomem ze dne 2. listopadu 1859.
Rok před tím slavila firma P. A. Šlechta syn rok
svého 50letého trvání. Slavnost konala se v úplné
tichosti, jenom na chudé se nezapomnělo. V pozděj-
ších letech zabýval se projektem nového velkého
průmyslového podniku a založil z počátku na vlastní
risiko akciový cukrovar v Hrochově Týnci, v jehož
správní radě působil pak dlouhá leta jako předseda
18. listopadu 1871 bylo slavnostní otevření tohcte
podniku. Petr Karel Šlechta zemřel 2. března 1886
P. K. Šlechta odevzdal jmenovanou firmu r. 1858
svému jedinému synu Petru Čenkovi Šlechtovi, který
byl od roku 1843 společníkem a po otcově přesídlení
do Hrochova Týnce od r. 1847 vlastním vůdcem
podniku. Potr Čeněk nastoupil ve šťastné dědictví
avšak v době nad pomyšlení zlě. Pomník Šlechtů ale
nezanikl, naopak, když se hospodářské poměry zlep-
šily, povznesl Petr Čeněk Šlechta starou firmu k no-
vým vítězstvím, dobyl jí na světových výstaváchv
Paříži 1867 a ve Vídni 1873 nových uznání a pře-
vedl ji šťastně do nové, levší epochy. Když se slal
jeho nejstarší syn Petr velkostatkářem, určil svým
nástupcem v závodě druhého mladšího syna Bedři-
cha, rozeného 25 března 1856, který byl zprvu spo-
lečníkem a od roku 1890 samostatným chěfem firmy
Bodřich Šlechla utvořil ze starého závodu čilý, všem
požadavkům doby vyhovující podnik. Několikerá
uznání, jemu věnovaná, jako stříbrná státní medaile
jmenování c. k kom. radou, jeho volba za místo-
předsodu Vývozního spolku pro Čechy, Moravua
Slezsko a Spolku českých průmyslníků textilních
dokazují a dostatek jeho záslužnou činnost. Blaho-
přejíce firě k jejímu památnému jubileu voláme
jménem svých čtenářů srdečně: „Mínohá lelal“
#11
alto_textblock
#11
Z peněžníchi trhů. (15. srpna. Německý trh pe-
něžní ukazuje stále neobyčejnou receptivnost pro něm
půjčky a pruské konsoly, jichž cmise, přesahujíeí
od počátku roku miliardu, byly obecenstvem rychle
rozebrány. Zásoba pruských konsol v rukou konsor-
cia, činící původně 400 mil. marek, ztenčila se v po-
slední době opětně o 11 mil. na 40 mil. marek. —
Na vídeňském trhu se situace málo změnila; kursy
devis a cena zlata v Londýně umožňují pokračujíeí
dovoz zlata; dle posledních zpráv jest téměř již
zajištěna pro dovoz do Rakouska značná část zásilky
zlata prulového v ceně asi 500.000 liber pro příští
týden do Londýna ohlášené.
Odbyt Svazu německých oceláren. Odbyt Svazu
německých oceláren v červenci t. r. činil ve výrobcích
A. 388.700 tun váhy surové oceli, oproti 378.361 t.
v červnu a 488.426 před rokem; z toho připadá na
polotovary 114.333 t. oproti 98.056 v červnu a 121.574
tun v červenci 1907. Odbyt železničního materiálu
jest o 17.776 t. nižší, odbyt formového železa o 11.845
tun vyšší než před měsícem.
Příjmy drah. Rakouská severozápadn
dráha přijala ze zaručené sítě v první dekádě
srpna t. r. 818.828 K (—91.366 K) a od počátku
roku úhrnem 16,638.944 K (— 901.943 K). Příjmy
dráhy polabské činily v témž období 537.266 K (—
41.422 K), resp. 11.267.490 K (—34.081 K). — Jiho-
severoněmecká dráha spojovací vyka-
zuje příjem od 1. do 10. srpna t. r. 275.481 K (—
33.794 K) a od 1. ledna t. r. 5,894.007 (— 100..560) K.
Příjmy plavebních společností. Rakouský
Lloyd vykazuje za červen t. r. příjem dopravní
obnosem 2,049.863 K, o 204.402 K méně nežv
červnu loňském. Za celé I. pololetí činí příjem Lloydu
letos 13,8657.155 K proti 15,258.622 K v témž období
loňském, při čemž počet ujetých námořních mil sou-
časně klesl o 1,077.871 na 1,054.312. — Dunajská
paroplavební společnost přijala v čer-
venci t. r. 1,339.428 K (— 368.023 K proti loňsku)
a od počátku roku 6,989.218 K (— 2,010.253 K).
Doprava po Labi. Následkem zlepěení stavu vo-
dy jest doprava po Labi nyní velice čilá, zvláště do-
voz jest silný. Dováží se zvláště surové železo, stro-
jové součástky, čílský ledek a olejové plodiny; vy-
váží se v prvé řadě cukr a slad. V překládacím pří-
stavě Laube bylo dne 12. l. m. 29 dovozných a 13
vývozných člunů. Překládání cukru děje se v Laube
ježto v Mělníku brání tomu dosud nízký stav vody.
V říšsko-německých přístavech překládacích jest ná-
sledkem hospodářské deprese v Německu doprava
slabá; v Hamburku nakládá se však nepoměrně mno-
ho pro německá mista
Pololetní bilance Uherského všeobecného úvěr-
ního úslavu. Ve schůzi ředitelství Uherského všeobec
ného úvěrního ústavu, konané dne 14. t. m., stano-
vena byla pololelní bilance, jež vykazuje čistý zisk
3,814834 K, po odečtení přenosu loňského získu
3.503.668 K, tedy o 115.651 K, resp. 16.834 K méně,
než před rokem; rozdíl tento není ovšem tak veliký
srovná-li se lelošní čistý zisk (bez přenosu z r. 1907)
s léty dlivějšími: činilť okrouhle v r. 1904 1.971
v r. 1905 2.47 a v r. 1906 2.78 mil. K. Skorem celý
zisk pramení z běžných obchodů; konsorciální ob-
chody přispěly k němu jen nepatrnou částí 115.790
(o 24.979 méně než před rokem). Úhrn výnosů činí
5,500787 K, o 210.468 K více než před rokem; prot
předešlému roku vzrostly zvláště úroky, činící tako
svůj vliv v tomto směru. Těžba dolů sev. dráhy po-
kračuje nyní zcela normálně, ježto poruchy dopravy
již ustaly.
Pojišťovací společnosti v prvém pololetí 1909.
Při pojištění proli ohni jsou letošní škody ještě větší,
než značné škody předešlého roku, tak že, nezmen-
ší-li se značně v 2. pololetí, nebude závěr roku příz-
nivý. Také pojištění proti krupobití zaznamenává čet-
né ztráty, tak že již dnes jest prémie zlrávena; Če-
chy nepřinesou asi nejen žádného zisku, ale spíše
ztrátu. V dopravním pojištění potrvají špatné poměry
tak dlouho, dokud nezanikne několik speciálních spo-
lečností tohoto oboru. Pojištění proti vloupání bylo
rozšířeno na pojištění poslů pokladních, jež dosuo
poskytlo dobré prémiově příjmy. Škody v tomto obo-
ru sloupají stále. Pojištění úrazové vyvíjelo se zcela
normálně. Zajišťovácí společnosti zaznamenávají přes
šptné obchody v tuzemsku zisk ze zahraničních
spojení. Pojištění životní nemělo u všech společností
stejný průběh, jako před rokem, což souvisí s pokle-
sem konjunktury. V jednání o odstranění nešvarů
s rabatem, zahájeném na jare, bude pokrnčováno na
podzim, a to, jak se očekává, se zdarem. Z velkých
kursovních ztrát v r. 1907 byla nahražena jen mala
část; také v příčině hypoték bylo lze vzhledem ko
snižování úrokové míry rakousko-uherské banky do-
cíliti jen menší úrokové míry, než před rokem.
Obnovení cementového kartelu. V nejbližší době
má se počili s vyjednáváním o obnovení cementového
kartelu. Dosavadní úmluva má býti do konce t.r
vypovězena, nepřojí-li si účastníci dalšího trvání.
Vyhlídky na obnovení kartelu zdají se býti příznivé,
přes oblíže, jež se asi vyskytnou následkem žádosl
některých závodů o zvýšení kontingentu: žádosti závodů,
dosud ke kartelu nenáležejících, o připojení ke kar-
telu bude lze asi vyhověti.
Hospodářské přednášky a kursy inspektora če-
ského odboru rady zemědělské Richarda Purgharta,
pořádané českým odborem rady zemědělské pro krá-
lovství české v měsíci září 1908. 6. při místním od-
boru Národní jednoty severočeské ve Velvarech,.
při hospodářské besedě v Bělé u Přelouče, 13. do-
poledne při hospodářském spolku v Tučapech, 13
odpoledne při témž spolku v Brandlíně, 20. při Čte-
nářské besedě v Meziříčí u Opočna, 27. dopoledne
při okresním hospodářském spolku v Sobotce, 27
odpoledne při témž spolku v Řitonicích, 28. dopo-
ledne při témž spolku v Přepeřích, 28. odpoledne
při témž spolku v Mladějově.
Obchodní zástupci pro cizinu. Firmy, které by
hodlaly navázati obchodní styky s Egyplem, dál
se Záp. Indií a střední Amerikou a konečně s Argen-
tinou a Uruguayem, mohou se dotázati ve vývozn
kanceláři obchodní a živnostenske
komory pražské na adresy příslušných, dobře
doporučených zástupců, z nichž dva (pro zprvu jme-
nované tři oblasti) meškají tou dobou v Praze, třelí
pak vůbec v Rakousku. Zástupce pro Egypt a zá-
stupce pro střední Ameriku (tento nabízí se též ke
zprostředkování nákupu jamajského rumu, dřev k bar-
vení, dřeva cedrového, kokosových ořechů, kakaa,
kávy, nového koření a medu) mají zájem pro před-
měty všeho druhu, kdežto zástupce pro Argentinu
a Uruguay hledá zvláště zastoupení oboru textilního,
nástrojů a židlí z ohýbaného dřevua, knoflíků pro
vojsko a námolnictvo, dále pro předměty lékárnické,
bonbony atd. a konečně pro zvláštní předměty, no-
vinky a pátentované věci. Firmy, které by chtěly
s řečenými zástupci vyjednávati, nechť přihlásí se
ve zminěné vývozní kanceláři pokud možno nejdříve.
Nový americký zákon o cedulových bankách.
Nový americký zákon o národních bankách s ná-
zvem „Act to amend the national banking laws“ má
za účel umožniti zvělšení oběhu bankovek, ukáže-li
se toho potřeba. Zákon zavádí sdružení nejméně de-
síti národních bank v dobrovolné t. zv. „National
currency associations“; každá ze sdružených bank
musí míti základní kapitál a reservy ve výši nejméně
5 mil, dolarů. Chce-li taková banka vydávati nové
bankovky, má u sdružení složiti jistoty, mezi nimíž
mohou býti i obchodní papíry; podmínkou však jest
že její základní kapitál jest nedotknutý, že reservý
činí nejméně 202% a že má v oběhu bankovek nej-
méně za 40% akciového kupitálu. Aosocince navrhne
pak Comptrollerovi of the Currency, aby bance vydej
bankovek byl povolen; comptroller posloupí pak žá-
dost se svým vyjádřením sekretáři pokladu, jenz
může associací dovoliti, aby ve prospěch žádající ban-
ky vydala bankovky vo výši jím určené, při čema
#12
alto_textblock
#12
hodnota bankovek nesmí přesahovali 75% nominální
a 90% tržní hodnoty jako jistota složených státních,
městských a jiných municipulitních dlužních úpisů.
Za vyplacení bankovek ručí všechny v Associafion
sdružené banky svými aktivy i složenými jistotamí
v poměru kapilálu a reserv. Národní banka, vykazu-
jící oběh bankovek bražených vládními dlužními
úpisy ve výši nejméně 40% akciového kapitálu a re-
servu nejméně 20procentní, může u Comptrollera oí
the Currency žádati o povolení k vydávání doda-
tečných bankovek hražených jinými dlužními úpisy,
o čemž rozhodne sekretář pokladu, jenž určí zároveň
dobu i výší emise; banka musí na to u úřadu pokladu
neb jeho filiálky složiti úpisy v potřebné výši, začež
obdrží blankonoty, předepsaným v zákoně způsobem;
vyhotovené a registrované, jichž obnos nesmí pče-
sahovati nominální hodnotu a 90% tržní hodnoly
složených úpisů; tržní hodnota se stanoví za vedení
sekretáře poklaadu.
K ozdravění poměrů v haličské téžbě nafly. Jak
známo, vydaly horní úřady předdpis“, čelící k zostření
horně-policejních optření, současně však mající za
účel omeziti nadprodukci v Haliči: opatření ta týkaji
se zvláště otázky reservoirů při denní těžbě, převy-
šující 5 cisteren. Také na novou zákonnou úpravu
bylo pomýšleno. Zdá se však, že zůstane jen při poli-
cejních opatřeních, ježto proti dále jdoucím snahám
zdvihl se odpor v interesovaných kruzích. K podnělu
navrhujícímu zřízení nuceného společenstva
těžařů zachová se vláda asi odmítavě zvláště z dů-
vodů sociálně-politických, ježlo společenstvo by mělo
všechny známky kartelu a především by musilo pů-
sobiti ke zvýšení cen petroleje. Je pochopitelno, že
v době, kdy zákonná úprava kartelnictví je na jedna-
cím pořadu zákonodárných programů, sotva se vláda
sama odhodlá nutiti určité výrobce ke kartelu za úče-
lem zvýšení cen.
Finanční a hospodářská sítuace v Japonsku.
Osmý ročník finanční a hospodářské ročenky japon-
ské, vydaný nedávno japonským finančním mini-
sterstvem, dává dobrý přehled vývoje hospodářského
života japonského za rok 1907, při čemž ovšem nut-
no počítati a tím, že japonská vláda dovede uká-
zati poměry své země vždy v příznivějším světle.
Přece je ale zřejmo, že po náhlém a překotném vý-
švihu po skončení rusko-japonské války následuje
poklesnutí hospodářské a spekulační činnosti v Ja-
ponsku. Výdaje státní stouply v roce 19078
o 130,927.401 yenů na 635,889.890 yenů, zvláště ná-
sledkem zvýšené potřeby pro pense a renty, jakož
i zůročení a amortisaci státního dluhu (jenž se od
války téměř zečtyřnásobil): značně vzrostly také vý-
daje vojenské. Důležitou změnou v r. 1907 jest slou-
čení monopolní správy pro tabák, sůl a kafr v jediný
úřad, konverse 6% sterlingové půjčky z r. 1904v
částce 22 mil. liber šterl. v 5% půjčku 23 milionů,
kontrahování nové půjčky ve výši 13,366.250 yenů
pro převzetí železničních půjček a 5% půjčky
17,231.450 yenů pro železniční investice. Státní řád-
né příjmy stouply o 67 mil. yenů (1902%), zvláště
příjmy z cel a daní a a domén. V hospodářských po-
měrech nastoupila ostrá reakce proti zakladatelské
vášni, po rusko-japonské válce vypuklé; depressa
byla sesílena americkou krisí a znehodnocením stří-
bra; jisté ulehčení znamenala dobrá úroda rýže
(49,043.000 koku, o 5.9% více. než r. 1906); jiných
obilnin (22,167.400 koku, o 8.8% více než r. 1906)
a pokrok v průmyslu hedvábnickém. V nově založe-
ných podnicích a při rozšiřování trvajících společ-
ností investováno 520 mil. yenů, z nichž 200 mil.
bylo splaceňo. Suma vydaných Convertible notes ple-
sahovala vždy, vyjma v dubnu a květnu, průměrnou
výši 310 mil yenů a dosáhla v prosinci výše 369
mil., což ovšem lze částečně vysvětliti rozšířením
jich oběhu po válce na Koreu a Mandžurii. Deposila
u bank kolisala v jednotlivých měsících mezi 700 az
800 miliony; vklady u poštovních spořitelen slouply
ze 74 na 91 mil. venů. V zúčtovacím řízení v před-
ních městech dosaženo obratu 7483 mil. oproti 7124
mil. yenů před rokem. Úroková míra pohyhovala se
celkem mezi 2.60—2.70 yenů. Ve zvýšení sazeb
diskontních a zápůjčkových, jímž trpěl obchod, jakož
i v klesnutí zápůjček bankami poskytnutých zvláště
v prvých 5 měsících jeví se zřejmě reakce. Zahra-
niční obchod vzrosti o 84 mil. na 926 mil. yenů,
z čehož připadá na dovoz 494 mil. (o 182% více než
před rokem) a na vývoz 432 mil. (o 2% více než
1906). Vývoz stoupl neobyčejně v r. 1906 následkem
míru s Ruskem a příznivé konjunktury; počátkhm
r. 1907 zachovával stoupající směr, později však,
jmenovitě od září, utrpěl značně znehodnocením
stříbra, klesnutím cen mědi a americkou krisí; ne-
obyčejně poklesl vývoz do Číny, vláště v surovém
hedvábí, při čemž jistě nemalou úlohu hrálo Ja-
ponsku nepřátelské hnutí v Číně. Silný vzrůst do-
vozu, zvláště surovin a strojů nalézá vysvětlení své
ne tak ve stoupající receplivnosti — přes to, že kon-
sum země jistě stoupl — jako v silné nadprodukci,
k níž svedl náhlý rozvoj po rusko-japonské válce.
Celkem, přes to, že Japonsko dovede dobře zakrývati
své slabiny, je zřejmo, že jeho moderní hospodářský
vývoj má mnoho znaků uměle pěstované kultury
Z ústředních jalek pražských. Na trh dobytčí
v pondělí dne 17. srpna 1908 přihlášeno jest 184 kusů
hovězího dobylka původu domácího, 364 kusů původu
haličského a 32 kusů původu chorvatského.
#13
alto_textblock
#13
rhy peněžní.
Z Berlína, 15. srpna. (K. k.) Kreditky 198 40 ber-
juská obchodní 164.70. darmštadtská banka 127 70.
německá banka 235.40, diskonto komand. 176.50,
drážďanská banka 142.20, národní banka 118.50,
státní dráha 147.70, lombardy 21.80. Kanada 165.20.
Golthard —.—, dráha Henri 122.50, bochumské
222.—, dortmundské 56.90, Lauřina huť 210 70,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 194.20, harpenské
199.70, Hibernia —.—, Packal 110.20, Lloyd 94.—,
dynam trust —.—. Stnýšlení uhájené.
Z Frankřurtu, 15. srpna. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 198.30 akcie společnosti státní dráhy
147.50, lombardy 21.70, papír. renta —.—, stří-
brná renta 99.40, rak. zlatá renta —.—, 4% rak,
korun. renta —.—, uberská zlatá renta 93 40, uher.
korunova renta 93.—. Smýšlení pevné.
Z Frankinrtu, 15. srpna. (Dodat bursa.) Úvěrní
akcie 198 30, státní dráha 147.50, lombardy 21.70.
#14
alto_textblock
#14
Trhy na zboki.
ObIli.
Z Drážďan, 14. srpna. (Bursa plodinov á.)
Ceny za 1000 kg. v markách. Pšenice bílá 213,
223, pšenice hnědá 215, 221, pšenice červená ruská
237, 242, žito saské 168, 174, pruské —. —.
ruské 190, 194, ječmen saský —, —, ječmen
slezský —, —, český —, —, moravský —,—
ječmen ke krmení 141, 147, oves saský 154,
161, slezský 154. 161, kukuřice cinquant. 172, 178,
Laplata 162, 167, amer. mized 175, 178, hrách
ke krmení 192, 200, boby —, —, vikev 170, 180.
pohanka tuzemská 215, 225, cizí 215, 225.—
řepka zimní. vlhká —, —, řepka suchá 275, 280,
Iníně pěkné 255, 265 m., prostřední 235, 255 marek.
Laplata 230.—, 235.— m., otruby pšeničné hrubé
11.80, 12.—, jemné 11.80, 12.—, otruby žitné 12.40,
12 80 marek za 100 ke.
Z Barlina, 15. srpna. (K. k.) Závěr. Pšenice klidná,
na září 202.25, na říjen 203.50, na prosinec 20lp.—.,
žito pevné, na září 177 25, říjen 179.2o, na prosinee
18050, oves pevný, na zaří 162.—, na prosinee
165.50, kukuřice klidná, na září 156.—, na pro-
sinec 152.—. Počasí: studeno.
Z Nového Yorku. 14. srpna. (Telegr. »Národních
Listů«.) Smýšlení pevné. Psre pohotová 1001/
na září 1021a, na prosinec 1041/2, na květen 107.—
kukuřicé na září 863s, na prosinec 75.—, na kvě-
ten 703/. Mouka 4.05. Dovozné za obilí 1.50 da
musk. 3.50, cukr centrif, rel. 4.—, Káva 61 , ai
0.—. Směnka na Londýn 4.84“. Stříbro 51 .2u