ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5b1dc1d0-75a6-11dc-bc06-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
16. srpna 1908.
#4 alto_textblock #4
Císlo 225.
#5 alto_textblock #5
vu z r. 1876, danou za Midhata paše. Tím su- verenská práva sultánova zůstanou neporušena a Vysoká Porta bude zašachována Míčovým ná- městím. Učiní-li. Rakousko-Uhersko skutečně tak získá sympatie okupovaného obyvatelstva aspoň na čas, pokud nezačne podle svých starých praktik ústavu obcházeti a pokud okupované obyvatelstvo nedospěje ku poznání, že v Rakou- sko-Uhersku nikdy se nebude vládnouti jinak. než podle zásady divide et impera.
#6 alto_textblock #6
Ilalie pro osvobození Bosny. — Napjetí s Rakouskem. Veliká část tisku italského zabývá se nyní bedlivě a horlivě, ano skorem vášnivě poměry bosenskými. Ve vídeňských kruzích vládních učinilo to dojem nejnelibější a staré napjetí rakousko-italské se tím ještě více zostřilo. Vi- deňský dopisovatel »Popola Romana«, blízký vídeňským kruhům diplomatickým, napsal, že učinilo na nejvyšších místech dojem velmi trapný, že tisk italský pojednává o bosenské otázce co nejnevlídněji proti Rakousku. Přes toto kázaničko přináší nyní dokonce i »Tribuna«, blízká římské vládě, dlouhý dopis ze Sarajeva v němž dospívá k těmto úsudkům: 1. že Ra- kousko za 30 let okupace ničeho neučinilo pro Bosnu kromě v oboru vojensko-policejním 2. že tudíž Rakousko v Bosně si pevné půdy nezjednalo; 3. že Srbové přejí si jen připojení k Srbsku, mohamedáni připojení k ústavnímu Turecku a že chtějí setrvati na svém právu, vyslati poslance do cařihradského parlamentu; 4. že všechno obyvalelstvo jest odhodláno, pří- padnému trvalému spojení s Rakouskem zbran se opřiti. Jak i nejvážnější politikové italští jsou o- hodláni, žádati, aby Iialie zasáhla opět činněji do události balkánských, ukazuje také interpe- lace, kterou podal býv. státní podtajemník Galli, ačkoli sněmovna teprve v listopadu s sestoupl. Italie se vyzývá v něm, aby ujala se inicistivy, aby události v Turecku nevyšinuly se přespříliš ve směru panislamské akce na úkor ostatních národů balkánských.
#7 alto_textblock #7
počátkem záři ve finských vodách před Abo-em Předmětem jejím bude zvláště turecký problém Hlava Francie a Ruska v Římě. Podle »Echa de Paris« jest rozhodnuto již že krále italského navštíví za rok v Římě i cai Mikuláš i Fallieres.
#8 alto_textblock #8
Německá zociální demokracie do vládních vod Po příkladu badenských sociálních demo- kratů hlasovali teď i v bavorském sněmu so- ciální demokraté pro rozpočet. Hlavní orgán německé sociální demokracie píše o tom s ta- jenou trpkostí: »Jest to ovšem jen nahodilou věcí, že hlasovali teď i bavorští soudruzi pro rozpočet, přes to, že tento obsahuje i vojenské výdaje.« Sjezd strany v Norimberce bude musi promluviti velmi vážné slovo.
#9 alto_textblock #9
Nový anglický vyslanec v Berlíně. Z Marianských Lázní se oznamuje, že král Eduard potvrdil jmenování dosavadního svého representanta u vídeňského dvora sir Williama Goshena vyslancem v Berlíně. Jmenování Goshena bylo nabídnuto králem ně- meckému císaři při setkání v Kronbergu. Císat ihned souhlasil. V Išlu oznámil král císaři ra- kouskému svůj úmysl přesaditi sira Williama Goshena z Vídně do Berlína. Císař při té pří- ležitosti vyslovil se velmi lichotivě o siru Williamu Goshenovi a projevil politování nad jeho odcho- dem z Vídně. Goshen, jenž je velmi bohat, byl ve Vídni již tři leta. Zakoupil si v Korutanech krásný velkostatek. V politiekých kruzích je znám Goshen svým Němcům přátelským smý
#10 alto_textblock #10
šlením.
#11 alto_textblock #11
Události v Marokku. V pařížských politických kruzích se tvrdí, že Mulej Hafid doufá, že za krátko přijme ve Fezu nebo u svého tchána, k němuž se chce uchýliti, emisary svého bratra, s nímž obnoví dřívější vyjednávání. Základem tohoto vyjednávání je zřízení vicekonsulátu ve prospěch Muleje Hafida v Marakeši.
#12 alto_textblock #12
ného a lormálního a budiž stanoveno výslovně: 1. Uložení jakéhokoli trestu úřadníku může se státi je- dině na základě provedeného řízení podle řádhu disci- plinárního a jen pro porušení neb zanedbání povin- ností, jež ukládá úřadníku služební přísaha nebo předpisy služební všeobecné či zvláštní. b) Trosty jsou pořádkové a disciplinární. c) Propuštění ze slu- žebního poměru může nastati jen na základě nálezu disciplinárního. Vyloučeno budiž propuštění ze služ- by bez předchozího disciplinárního řízení jako pouhý následek odsouzení soudem trestním. d) Budiž za- veden do dísciplinárního řádu princip odsouzení pod- mínečného. e) Stanovena budiž dvoulotá promlčec lhůta následků odsouzení nálezem disciplinárním. V příčině formálního práva disciplinárního (ri- zení disciplinárního) ukládá se Svazu, aby pojal v osnovu ustanovení, že řízení disciplinární zavésti s může proti úřadnictvu toliko tenkráte, když byl uči- něn návrh na zavedeni řízení zvláštní komisi, sestá- vajíci z peloviny členů jmenovaných zaměstnavate- lem (pro úřadnictvo státní doporučuje se, aby polo- vina těchto členů sestávala z příslušníků stavu soud- covského a z polevice volené úřadnicivem). V řízení samotném, které se dějo před soudem disciplinárním složeným obdobně jako personální komise s plným šetřením národnostní parity, provedena budíž zásada ohžalovací i s právem obbajovacím i zásada ústnosti a veřejnosti. Obviněnému budiž zabezpečeno právo zamítání soudců i právo odvolání. Celé řízení i zá- pis budiž proveden v matežském jazyku obviněného. Svazu se ukládá, aby vymohl zrušení tajného kvalifikování jako zjevu úřadnického stavu ne- důstojného a znemravňujícího a aby se zasadil o za- vedení kvalifikace veřejné. Konečně se ukládá Svazu, aby přiměřenými pro středky se přičinil o to, aby také služební po měr úřadnictva u soukromých fondů ústavů atd., jakož i u jiných soukromých osob z městnaného costou zákonodárnou byl za- bezpečen a aby uzákoněn byl pro toto úřadnictv řád disciplinární, spočívajíci na obdobných zásadách. jak byly výše vytknuly.
#13 alto_textblock #13
2. chce jako organisov. celek pracovati nikoliv proti ostatním organisov. vrstvám společen., ale spo lečně s nimi k všeobec. povznesení lidu česk.; 3. doporučuje, aby každý úřadník vstoupilt té polit, organisace, která odpovídá jeho politic. pře svědčení a ahy zde hleděl uplatniti mimo své polit přesvědčení i zájmy stavů úřadních; 4. prohlašuje, že považuje za svou povinn zúčastniti se prací veřejných v oboru hospodář. k- turním a národním, zejména že bude hájiti prá- vo, bykaždý občan domohl se svého prá- va v úřadech svým jazykem mateřským a očekává v této záležitosti podporu od všcch polit stran; 5. žádá, aby obsazování míst a při- jímání aspirantů na úřad. místa dála se dle dělky služební doby a kvalifi kace a nikoli dle národnost. klíče; 6. žádá, aby poslanecké kruhy všech polit, stran k tomu hleděly, a by ve všech úřadech s tát byli úřadníci dokonale česky znající 7. žádá, aby při Národní radě zřízen byl odbo úřadnický, klerý by byl závažným a směrodatným orgánem pro vlivné kruhy če-zé v záležit. úřadni- ckých; 8. úřadnictvo nechť půsebí K tomu, by se stalo prostředníkem při volbách, aby bylo postupován vždy způsobem slušným, občanstva důstojným. Vzdělání a kulfurtií snahy. (Resoluce účet asist. J. Jangla) 1. Za účelem nabytí odborného vzdělání žádá veškeré české úřadnictvo ve službách samospráv- ných, soukromých i státních, aby na místa nynějších zastaralých a duchu doby necdpovídajících gymnasi a reálek byla zřízena osmitřídní mužská lyce analogicky dle způsobu lyceí italských a vakouských ženských, v nichž by se udělovalo v prvých šesti tř- dách všeobecné vzdělání a nejvyšší dvě třídy se sklá- daly z rozmanitých kursů, připravujících pro nejrůz- nější praktická povolání. Zároveň se ukládá příštímu Českému svazu Úirad nických spolků, aby všemi zákonitými prostředky domáhal se jejich uskutečnění. 2. Příští Český svaz úřadnických spolků necht pečuje o oživení studia moderních ja- zyků, jmenovitě slovanských a za tim účelem nechť pořádá jazykové kursy, v nichž By or- ganisovaní čeští úřadníci veřejní a soukromí, jakož i čeští profesoři laciným způsobem nabyli jistého praktického ovládání jazyka ve slově i písmě.
#14 alto_textblock #14
na důležilou schůzí závěrečnou; kter pojedná definibivně o usnešeních sekcí a která z- hájena bude zároveň v Plodinové burse o 1/4 11. hou dopol. Po této schůzí nak o 12. hod. konána bude valná schůze ustavující Českého svaa zu úřadnických spolků, jehož stanovy byly právě c. k. ministerstvem vnitra schváleny
#15 alto_textblock #15
Manifestační sjezd českoslovanského živnostnictva v Pr aze. Manifestace českého živnostnictva působila mohutným dojmem. Účastenství na jednání sjezdovém bylo ohromné, takže rozsáhlá kon- certní slň na výstavišti byla naplněna do po- sledního místa v přízemí i na galeriích. Úča- stenství to samo jest důkazem, že živnostnictv české si jasně uvědomuje svůj stav, který jest dalek i pouhé uspokojivosti. A nejen to Živnostnictvo, jehož organisace v posledních létech učinila pozoruhodné pokroky, úsilovně hledá a bohdá i nalezne cesty vedoucí k ná- pravě a ozdravění. Účastenství z kruhů mimo- živnostenských na včerejší schůzi ukázalo jasně, že stav živnostnictva vzbudil pozornost všech vrstev i činitelů zákonodárných, které uvažují o jeho potřebách a jsou ochotny mu podati po- mocnou ruku.
#16 alto_textblock #16
Reakce v Teheranu. Šach přijímal v Bagře v úterý, v den zro zení Alia, zetě prorokova, vojenské hodnosty Seděl na zlatém prestolu v círařském stanu. Věnoval každému praporu stuhy se svým obra- zem, kterýž důstojníci libali. Šach libal obraz prorokův. Potom bylo defilování. Obřad trval dvé hodiny, děla neustále hřměla. Plukovníku Ljachovu vyslovil šach uznání za kázeň jeho vojska. Ke všemu důstojnictvu měl šach mluvou velmi živou proslov, v němž projevil uspo- kojení, že zemi »očistili« od »kletby nevěreů« Tím mínil ústavověrce. V Tavrizu čtyři dny byl klid. Protišachovci, nabyvše zatím vítězství, pořádají zatím městské záležitosti. Před městem shromažďuje se nové šachovo vojsko. Vůdce revolucionářů prine Zillah-es-Sultan jenž ubírá se do vyhnanství, stěžuje si trpce, že Anglie podporovala Rusko ve snaze, dostat ho ze země. Toho prý si nezasloužil on, ma- jitel britského řádu »Hvězdy indické«. Na cestě ku Perskému zálivu byl prine na- paden »lupiči«, zavazadla mu uloupena, z dru- žiny jeho několik osob ubito a on sám stěži uníkl útěkem nejkvapnějším.
#17 alto_textblock #17
Nový anglický vyslanec v Berlíně. Vyslanec britský ve Vídni sir Vilém Eduard Goschen jmenován byl vyslancem pro Berlin. Jest 61 let stár a jest bratrem proslulého finančního ministra Goschena a knihkupce Jižiho Goschena. Nový vyslanec těší se zvláštní dů- věře králově. Život svůj strávil v díplomatické službě; naposled byl vyslancem v Bělehradě Kodani a ve Vídni.
#18 alto_textblock #18
Vilém II. a car
#19 alto_textblock #19
O schůzce cara s Vilémem podle paříž ského dopisovatele »Berl. Tagblattu« vyjednává se teprve výměnou dopisů mezi oběma panov- níky. Od návštěvy u císaře Františka Josefa, jemuž chtěl osobně gratulovati k jubileu, can nyní upustil. Schůzka Viléma s carem bude asi
#20 alto_textblock #20
Sjezd českého úřadnictva. Včera dopoledne konala se na staroměstské rad- nici krátká společná schůzka všech účastníků porad v sekcích, račež přikročeno k rokování v sekci soci ální, hospodářské a organisační. Referáty podali pp. Účet. mag. oficiál Přemysl Klíma o služebních platech, řádných, mímořádných a veřejných poplat cích ze služebního poměru, úř. Úraz. pojišťovny Jos Sláma o zaopatření úřadníka a jeho rodiny pr případ nemoci, invalidity, stáří, úmrtí a nezaměst- nanosti, mag. komisař dr. V. Kučera o služebních a disciplinárních řádech a služební kvalifikaci, úr Úraz. pojišť. E. Kühnel o pracovní a služební do- bě, nodělním a svátečním klidu, dovolené a hygieně ve službě, místotaj. zem. výboru doc. dr. V. Fun o občanských právech úřadníka, vrch. inž. A. M a tě- jovský o poměru úřadnictva k ostatním stavům a národu, účet asist. J. Jang! o vzdělání a kultur ních snahách úřadnictva, taj. JUC. F. Spur ný o úřadnickém úvěru, bank. úřadnik J. Šorm o poji šťování úřadnictva, vrch. oficiál obch. komoryJ Lehar o úřadnických bytech a domcích, pošt. asi- stent J. Husák o úřadnickém konsumním a nákup- ním hnutí, účel. asistent. J. Hendrich o úřadní- ckém tisku a účet. oficiál A. Radl o sťavovské or- ganisaci. Práce poradní ve všech sekcích byly včera skon- čeny a příslušné resoluce připraveny. Zbývá ještě uraditi se o kandidátní listině pro volbu ústředníh výboru svazového, jakož i úrada o některých formál- nostech. Z resolucí uvádíme:
#21 alto_textblock #21
Služební a disciplinární řády. (Resoluce dra. V. Kučery) Sjezd veškorého českého úřadnictva slátního. autonomního i soukromého se usnesl, aby bylo ulo- ženo nově utvořenému „Českému svazu úřadnických spolků, aby k zajištění právní jistoty slu- žebního poměru mezi úradníkem ja ko zaměstnaným a mezi jeho zamöstna- vatem vyvracována a pojata byla v návrh služební pragmatiky také úplná osnova disciplinár- ního řádu, tvolící samostatný oddíl této pragma- tiky. Nový řád disciplinární budiz ovládán moderní mi a pokrokovými zásadami trestního práva hmot-
#22 alto_textblock #22
Občanská práva úřadníka. (Resoluce dra. Funka) I. Za Účelem tím, aby umožněna byla úřaddniciv v mezích platných zákonů svobodná čin nos politická a právo volného spolčován a shromažďování, ukládá sjezdu Svazu čes. úř. sp.- aby o to večoval, by veškerá cmezování, jež ve směru tom by se stala, k vědomosti přísluš, činitelů byla přivodena a takové kroky byly předsevzaty, aby uvedených směrech stala se náprava. II. Veškerým úřad. státním, zem., obec., okres. úřad. fondů a korporací veřejných budiž vyhraženo pesivní právo voleb. bez omezení jak do zastup obec- ního, tak okres., zem, a říšského a omezení dosu platná buďtež odstraněna a výkon mandátů budiz vhodnými ustanoveními úřadními umožněn; zejměna budiž tu pečováno, aby: 1. zrušena byla ustanovení § 11. a e. čes. 1 § 10. mor. z. říz. obec. a § 49 pražského statusu obec.; 2. aby přesně bylo vytčeno že § 21. zák. o zastup. okres, stanovené vyloučení z práva voleb. nemá místo pokud se týče úřad. okres a aby zrušeno bylo stanovené zde vyloučení z vo litelnosti úřad, obec.; 3. aby dožádán byl sněm krůl českého, aby usnesení sněmu z 8. února 66, poku vylučuje fakticky úř. zem. z pas. práva volebního bylo zrušeno a aby vyslovil, že charakte. úřadn není na závadu výkonu práva tohoto; 4. aby úřad. zvoleným dle zákona zaručena byla dovolená k vý- konu jejich mandátů potřebná a aby dále bylo vy- sloveno, že volbou ani postup pravidelný úřadníku na dovolené jsoucímu, nesmí býti porušen, aniž mu uložena býti povinnost ku placení substituce a že nesmí býti propuštěn neb dán býti do výslužby z dů- vodu nevýkonu služby za příčinou výkonu svého mandátu. V ohledu formálním ukládá se Svazu před- sevzíti přísluš. kroky ku provedení těchto zásad. III. Svazu čou spolků vřad. se ukládá. aby při volbách polit vešel ve slyk se stranami politickými ve příčině desi- gnace kandidátů a aby k tomu působil, b úřad. dostalo ve poměr. zastoup. ve sborech zastu- pitel. kandídáty, již by v zálež. stavovských byli zodpovědní. Spolu doporučuje se úřadnictvu, aby jen toho za úř. kandidála považovalo a volilo, kdo k to- mu bude Svazem designován, Poměr úřadnictva k jiným stavům a národu. (Resoluce inž A Matějovského) 1. Úřadnictvo se organisuje po příkladu jínýeh slavů, aby si zajistilo takové postavení v každém směru, jaké mu dle jeho intelig. patří;
#23 alto_textblock #23
Úřadnický úvěr. (Resoluce JUC. F. Spurného) České úřadnictvo všech kategorií uvážilo předne sené důvody a vývody referenta p. JUC. F. Spurného o úvěru úřadnickém a uznává nedostatek vhodné o ganisace úvěrové pro úřadníka a proto ukládáí svazo- vému výboru, aby bezodkladně zabýval se otázkou zřízení úřadnického úvěrního ústavu který měl by v patrnosti speciální potřeby českého úřadnictva všech kategorií a který zejména sledoval by tyto úkoly: 1. poskytováni vhodného úvěru na stavby Wřai- nických domů jak družstvům, tak i jednotlivcům; 2. zřizování a podporování družstev nákup. konsumnních; 3. poskytování úřadnictvu úvěru osobního podnánek mírných a solidních; 4. podporování organisačních snah úřadnických finančními prostředky. Volba formy úvěrního ústavu Úřadnického po- nechává se volnému uvážení výboru svazovému, je muž ne zároveň ukládá, aby bezodkladně vyšetř nejvýhodnější podmínky existenční pro tu kterou fo mu tohoto ústavu. Zároveň ukládá se výboru sva- zovému, aby neopomenul učiniti vhodné kroky o z skání pomoci od státu, zemí, okresů, o fe a pod. jako zaměstnava telů.
#24 alto_textblock #24
Pracovní poměry. (Resoluce p. E. V. Kühnla) 1. Uradnictvo požaduje nejpečlivější hygienick opatrení v karcelářských místnostech. 2. Základní požadavek jednoduché frekvence 3. Zásadní nedělní a svátečm klid s náležítým zřetelem i pro pošty, telegrafy a dráhy. 4. Upravení dovolené jak dle zlužebních let, tl dle hodnostních tříd i v případných nutných kom biracích. Schůze delegátů všech přihláse ných spolků koná se dnet v neděli přesně o 1410. hod. dopol. v Plodinové burse Všichni účastníci sjezdu upozorňují se zárovei
#25 alto_textblock #25
Posl. V. Němec pozdravil srdečně účastníky sjezdu jménem výkonného výboru výstavního, přeje mu plného zdaru a nabádá hosty, aby pilně studo- vali výstavu, na níž uzří zjevný pokrok nejen prů- myslu, nýbrž i živnostnictva a řemeslnictva. Ten naplní vás sebevědomím, že nejsme ztraceni, nýbrž že provedeme velký úkol svůj v národě. Živnostníci. kteří jdou s dobou, vynikli neobyčejně. Budete za- jisté usilovati o něj i vy. Zbavte se největší naší chyby, kterou jest zmalátnělost a nedostatek sebe- důvěry. Pomáhejme druh druhu. Tyto cesty vedou k lepší budoucnosti. (Potlesk.) Předseda Zemské jednoty řem. a živnost. spo- lečenstev v král. českém posl. Jirousek vítá účastníky jménem jednoty, která jest skutečnou ochránkyní zájmů živnostenského stavu a použív každé příležitosti ve prospěch jeho zakročiti. Doba jest nad jiné příhodná pro manifestaci jako jest dnešní. Výstava jest ze znamenité části dílem živ- nostnictva, které jí prorazuje svou vyspělost a čerpá posilu k další práci. Že Jednota plní své poslání patrno ze srovnání dnešních poměrů a těch, které byly před 10—15 lety. Ohromné účastenství na tomto sjezdu jest důkazem, že řemeslnictvo a živnostnictvo souhlasí s Jednotou a věrně při ní stojí. Doba žádá, aby doplněn byl sociální a hospodářský program živnostenské politiky. Živnostenské otázky jsou dnes v popředí zájmu a nezmizí z něho, dokud nebudou příznivě rozluštěny, což se stane solidárním postupem všeho živnostnictva. Přeje práci sjezdové zdaru. Zástupce města Prahy p. V. Březnovský vílá účastníky jménem městské rady „král. hlavního města Prahy. Po návrhu sekretáře Jednoty p. Malin y zvolen předsedou sjezdu posl. Jirousek, čestnými předsedy posl. Němec, pp. Julius Starckl ze Lvova, předsed Zemské rady živnostenské na Moravě cís. r. Janda, předs. Zemské jednoty společenstev na Moravě Pa- styřík, předseda zájm. odboru v Ml. Boleslavi Řeb, místopředs. kom. rada B. Fišer, starosta společenstv v Ouvalech Fořt, starosta společenstva v Nymburc Stárek; zapisovateli pp. Früaufl z Krakova, Mlčoch z Prostějova a Anděl z Brna. Potom pan předsedající uvítal přítomné poslane a zástupce korporací. Dv. r. posl. Čelakovský pozdravil sjezd jmé- nem Národní rady. Ve zdravém národním těle musí všechny údy býti zdrávy; churavost kteréhokoli z nich jest churavostí národního celku. Živnostnictv jako důležitá složka národa má nárok na bedlivý zájem veřejnosti. Otázky, které jsou na pořadu dneš- ního jednání, zajímají mysli veškeré veřejnosti. Ze- jméno to jest starobní pojišťování živnostnictva. Jako zástupce Národní rady upozorňuje zvláště na jednu stránku nedávných porad slovanských. Účelem jejich bylo hledati cesty k osamostatnění národů slovan- ských. Otázka ta se dotýká v první řadě našich vý- robců, jimž země slovanské mohou poskytnouti široké pole odbytu a vývozu a tím přispěti k rozvoji živno- stenské výroby. Živnostnictvo jest nejen součástí ná- roda, nýbrž i Slovanstva. Doporučuje dorostu živno- stenskému učení se slovanským jazykům k tomu cíli. Národní rada má upřímné přání, aby sjezd byl na- plněn duchem národní solidarity. My počítáme na vás, a vy můžete pevně spoléhati na nás. Posl. Neumann jménem Čaského klubu na radě říšské vítá sjezd. Rozvoj řemesel a živností dosa- vadní jest zárukou vývoje dalšího. Exposíce školská svědčí o zdatnosti dorostu. Živnostnictvo nazývá tmelem a pojítkem mezi dělnictvem a velkoprůmy- slem. Jest přímo základem státu a jako takový má nárok na podporu všech činitelů, z nichž Český klub mu ji slibuje v míře nejšírší. Posl. J. Krejčík jménem výkonného výboru strany svobodomyslné tlumočí slovanský pozdrav. Sjezd má dva důležité momenty; prvním jest roko- vání o záležitostech životní důležitosti, druhým ná- vštěva a studium výstavy, která jest obrazem činno- sti dnešní i minulých generací
#26 alto_textblock #26
Z Kňaževce do Niše. Z cest po Srbsku píše Jos. Zd. Rauš ar.
#27 alto_textblock #27
II.
#28 alto_textblock #28
Než kočí přistrojil koně a zapřáhl, usedl jsem před malou „kafanu“, abych se na cestu posilnil černou kávou. Přisedl si ke mně důstoj- ník a dal se se mnou do řeči. Mezitím přišel „burekdžia“ (nosič „bureku“), nabizeje nám čerstvý burek, sýrem nadívaný. Koupil jsem si tuto srbskou specinlitu, jež dobře chutnala. Okolo sedící, ponejvíce řemeslníci, prohlíželisi mne a když zaslechli, že mluvím srbsky s dů- stojníkem, zbystřiti svou pozornost. Měli mne za horního inženýra, jichž teď přichází do Srb- ska dosti; jedni jedou do Boru, do měděných dolů, druzí do Metovnice, kde jsou veliké práce kutací a byli py se rádi dozvěděli něco nového z Boru, jenž tamějšímu kraji přinesl zdroj vý- živy a odkryl pramen příjmů. Nemohl jsem ukojiti jejich zvědavost, neb do kritiky cizích podniků nechtěl jsem se pustiti. Konočně as za půl hodiny přijel povoz, jenž k mému potěšení vypadal dosti dobře. Majitel jeho chválil ho a hlásil se, že jest k odjezdu připraven. „Dobře“, odvětím a dle zvyku objednávám hned „jednu gorču Kafu“ pro kočiho. Ten ji vypije, usedne na kozlík, já do vozu — a již jedeme. Oddechnul jsem si, že jsem se přec dnes odtud dostal. Za městem zastavil povoz u jednoho hezkého baráku, z něbož měl přisednouti ke mně spolucestující do Niše. K nemalému svému překvapení shledal jsem, že mým společníkem jest dáma, jak jsem se později dozvěděl, chot zesnulého pobočníka krále Milana, paní B . .. dáma dosti korpulentní. Jako všechny ženské tak i ona měla plno škatul a než vše uložila trvalo to hezkou chvilku. Jeli jsme dál. Cesta stoupá pozvolna do vrchu a za ne- dlouho oetli jsme se u podnoží Tresibaby, kte- rou musíme přejeti, abychom se dostali na dru- hou stranu pohoří do údolí dervontského (svrlí
#29 alto_textblock #29
čkého), kam se obyčejně přijede v polednea kde se obědvá. Výstup na Tresibabu patří k nejzajímavěj ším partiím Srnska. Čím výše vystupuješ, tím krásnější otvírá se ti pohled na Kňaževac a na věnoc hor do obkličujících. Hovor přestává, oko pase se na skvostn panorámě zdejší krajiny. V zimě neb na pod zím tudy jeti není zrovna příjemné. Cesta jest zavátá a vozkům ani nenapadne, aby v ošklivém dni snad někam jeli. Hladem nezahynou, spo kojí se s málem a až nepohoda přestane, vydě- lají si hravě 5—6 dukátů. Z jara však a v létě cestovati přes Tresilabu jest pravou rozkošía požitkem turistickým (zvláště, když se člověk veze — podotkne snad mnohý). Krásná vyhlíd- ka otvírá se při každém kroku. Silnice stoupá dosti příkře v serpentinách. Místy jede se bu- stým losem, kde dříve hajduci prováděli své rejdy. Přechod přes zdejší pohoří byl dosti ne- bezpečný; daleko široko není vesničky, jen les a hory, hejduci měli zde široké pole své půsop- nosti. Dnes ovšem hajduetví jest vypleněno a málo kdy stane se cestujícím nehoda, že jsou přepadeni — což ostatně i jinde se přihodí. Z dob hajduckých zůstala zde upomínka: „Hajducká česma (studně) na východní straně vrchu, jež by mohla mnoho a mnoho vypravovati o zašlých časech, kdy ještě zde vládli Turci. Dne ovšem viděti zde jen stádo koz i ovcí kol stu- dánky. Po dosti namáhavé cestě dospěli jsme ko- nečně vrcholu Tresibaby, kde rozkládá se dosti veliká náhorní rovina. Tu teprv otevřela se nám ozkošná vyhlídka. Pod námi jako hnízdo ptač ležel Kňaževac, kol do kola hory, pohořía břbety horské. Na blízké hranici bulharské mo- draly se četné vrchy, mezi nimi Midžor vynikal. Na severu pyšníla se Vrška Čuka, pod níž jsou uhelné doly, v levo nádherný Rtáň, dále stařee Deli Jovan Stoly, Černý vrch a Tupužnice. Podobného pohledu těžko najíti v Srbsku. Přijeli jsme k baráčku, v němž přebýval „mehandžia“ (hostinský). Chatka, uplácaná z hlíny, měla malou verandu, pokrytou roštím. Vnitřek rozdělen byl ve dva kumbálky. V jednom
#30 alto_textblock #30
stál stůl, na něm několik sklenic a odlívek v druhém nalézalo se Záhořovo lože starce hostinského. Za baráčkem byl malý chlívek pre U „mehany“ (hospody) zůstali koně sam státi. Znali všechny zástávky až do Niše a koči nemusil je k tomu pobádati. „Čiča“ (stařec) vyšel z baráčku, pozdravi smeknutím šubary a my již slézali s vozu a usedali k vetchému stolu ve vetché verandě „Tak co, dědoušku, co máš, co nám můžet nabídnouti k snědku? Vyhladověli jsme a máme žízeň!“ „Eh, panstvo, všecko mám, co si přejete mléko, výtečné víno, bílé a červené — „A mase?“ „Slaninu, „pršutu“ ze srn, pečeni z div kých kanců. „Nu, víš, pečeni nechci, ale přines mi skle nici mléka — a kus chleba!...“ A stařec odešel. O pečeni z divokých prasat a pršutě (nalo- žené a uzené maso) ze srn slyšel jsem celou historii v Kňaževci, napáliti jsem se nenechal. Jel totiž jednou vysoký důstojník z Niše přes Tresibabu do Kňaževce. To se rozumí, že se zastavil na Tresibabě v baráku. Horský, svěže vzduch vytrávil žaludek důstojníka, který usedl v loubí a s chutí vypil sklenici vína, zajedl sa- lámem, jejž byl vzal s sebou z Niše. Po chvíl ptá se starce-hostinského: „Máš něco na zub?? „Eh, gospodine, mám něco zvláštního, e se může jenom u mně dostati — na vrchol Tresibaby, v této pustině... „Nu tak, co jest to „Pršutu srnčí . .. „Opravdu „A pečeni z divokýeb prasat.“ Důsťojníkovi dělaly se sliny v ústech. „Pršutu srnčí...!! Tedy jdi a přines m kilo — vezmu ji s sebou de garnizonu!“ Stařec odešel, uříznul a odvážil kilo uze- ného masa, zabalil je do papíru a podal důstoj- níkovi. Ten řádně zaplatil maso i. víno a jel dál. Cestou těšil se, jak kolegy své pohostí něčím
#31 alto_textblock #31
kozy.
#32 alto_textblock #32
„nevídaným“, ti budou hleděti! — A sladk vzpomínka přenesla se přes jeho obličej. Večer vytasil se v hostinci v Kňaževci s pršutou. D- stojníci ochutnávali, špulili pysky, konečně je- den z nich zvolal: „To že jest srnčí pršuta? — Čerta starého Kde by se vzaly srny na Tresibabě? Jest to sprostá koz i pršutal Měli jste viděti dojem, jaký tato slova vzbu- dila u všech přítomných. Důstojník, jenž přinesl pršutu, měl o jednu zkušenost více, dal se napáliti a zaplatil draze kozí maso. Proto ale přece pršuta byla snědena. Stařec přinesl mně mléko a chléb. Chlé byl černý, ale dobrý, mléko zapáchalo trochu kozinou, za to černá káva, již jsem si pozděj objednal, byla znamenitá. Co jsme se občerstvovali, naskytlo se nám zvláštní divadlo. Pod vrcholem utábořili se ci káni. Bylo jich několik vozů. Již nás shlédli rovnou k nám. Děti nahé, neb polonahé, ženy v dlouhých košilích tlačily se k nám, nastavujíce kostnaté své ruce pro bachšič. Sotvaže jsme se těchto zbavili, již obtěžo vala nás cikáňata. Kluci jedoucí na vychrtlých koních a provádějíce různé produkce, jen aby z nás nějaký ten mariáš (5 pára dinarských) vynutili. Zrovna příjemná podívaná to nebyla! Tolik ehamradě tu — a my jen dva mužští: já a kočí — konečně hostinský by se snad nás zastal, kdyby se cikánům zachtělo našich pe- něz. (Podotýkám, že jsem pražádnou zbraň ne- měl u sebe.) Cikáni odtáhli do tábora a já mě dosti času podívat se k velikému kříži, stojícímu opodál baráku na nístě, kde padli v boji s Turky r. 1876 plukovník M. Dinič a Jov. Popovič dne 19. července (prav.) před sv. Eliášem. — V okolí zdejším, jakož na cestě do Niše, nalézá se více památných míst, na nichž sváděny větší neb monší potyčky za války srbsko-turecké a kde padlo mnoho vojínů srbských i tureckých. Potom, zaplativše, vsedli jsme do vozu nastoupili další cestu.
#33 alto_textblock #33
Jeli jsme náhorní rovinou, z níž v levo vi- děti bylo malou štolu, kde kutal inženýr Čeeh v revíru předsedy ministerstva Pašiče. Slunce stálo vysoko na obloze a začalo pá- liti do obličeje. Abych ušel žhavým jeho pa- prskům, přitlačil jsem se trochu na zad vozu a z- čal dřímati. V tom slyším rychlý dusot koňský. Pohlédnu v před a vidím, jak kůň, vsedlaný proti nám utíká. Zajisté, že jezdce shodil a teď uhání zpět do města. Za okamžik byl již u nás. Koč náš zastavil — a nastavil bič proti koni a div divoucí! Kůň jako na povel z největšího trysku se zastavil a stál jako sloup, takže kočí mohl ho lehce za uzdu chytiti a podržeti. Co teď ale s ním? Nejlépe bude přivázati ho k vozu, aby mohl klusati s sebou, snad se jezdec nalezne. A vskutku, za nedlouho potkali jsme mladého obchodníka, jemuž kůň náležel. Jak nám děkoval, že jsme koně zadrželi, jinak musil by se pěšky zpět do Kňaževce, odkud ráno koňmo vyjel, vrátiti. Obchodník, vyšvihnuv se zase na svébo koně, ujížděl v před, aby ztracený čas vyna- hradil. Jeli jsme dál, jeli jsme dlouho zcel sami. Nikde živé duše, jakoby živá bytost zde vyhynula. Přejeli jsme ještě jeden kopec a tu již před našimi zraky objevilo se derventské údol, v němž leží místo Dervent (Svrlík) na potoku. Zase spatřili jsme lidské obydlí. Cesta vedla dosti srázně v údoli, v němž stála „Kapitánia“ (okresní hejímanství), několik baráků a dvě ho- spody na cestě pod košatými morušemi, pod nimiž odpočívali koně povozů, jedoucích z Niše. Slezli jsme zde, obědvali a po dvouhodi- novém odpočinku nastoupili přes pohoří Gra- motu delší cestu do Niše, kam jsme dospěli od- poledne, celí prosáklí potem. Zajásal jsem, když octl jsem se na dláždění nišském — mám zde přátele a známé krajany, u nichž si řádně zohovořím a pobavím zase p letech.