#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
16. srpna 1908.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 225.
#5
alto_textblock
#5
vu z r. 1876, danou za Midhata paše. Tím su-
verenská práva sultánova zůstanou neporušena
a Vysoká Porta bude zašachována Míčovým ná-
městím.
Učiní-li. Rakousko-Uhersko skutečně tak
získá sympatie okupovaného obyvatelstva aspoň
na čas, pokud nezačne podle svých starých
praktik ústavu obcházeti a pokud okupované
obyvatelstvo nedospěje ku poznání, že v Rakou-
sko-Uhersku nikdy se nebude vládnouti jinak.
než podle zásady divide et impera.
#6
alto_textblock
#6
Ilalie pro osvobození Bosny. — Napjetí
s Rakouskem.
Veliká část tisku italského zabývá se nyní
bedlivě a horlivě, ano skorem vášnivě poměry
bosenskými. Ve vídeňských kruzích vládních
učinilo to dojem nejnelibější a staré napjetí
rakousko-italské se tím ještě více zostřilo. Vi-
deňský dopisovatel »Popola Romana«, blízký
vídeňským kruhům diplomatickým, napsal, že
učinilo na nejvyšších místech dojem velmi
trapný, že tisk italský pojednává o bosenské
otázce co nejnevlídněji proti Rakousku. Přes
toto kázaničko přináší nyní dokonce i »Tribuna«,
blízká římské vládě, dlouhý dopis ze Sarajeva
v němž dospívá k těmto úsudkům: 1. že Ra-
kousko za 30 let okupace ničeho neučinilo pro
Bosnu kromě v oboru vojensko-policejním
2. že tudíž Rakousko v Bosně si pevné půdy
nezjednalo; 3. že Srbové přejí si jen připojení
k Srbsku, mohamedáni připojení k ústavnímu
Turecku a že chtějí setrvati na svém právu,
vyslati poslance do cařihradského parlamentu;
4. že všechno obyvalelstvo jest odhodláno, pří-
padnému trvalému spojení s Rakouskem zbran
se opřiti.
Jak i nejvážnější politikové italští jsou o-
hodláni, žádati, aby Iialie zasáhla opět činněji
do události balkánských, ukazuje také interpe-
lace, kterou podal býv. státní podtajemník
Galli, ačkoli sněmovna teprve v listopadu s
sestoupl. Italie se vyzývá v něm, aby ujala se
inicistivy, aby události v Turecku nevyšinuly
se přespříliš ve směru panislamské akce na
úkor ostatních národů balkánských.
#7
alto_textblock
#7
počátkem záři ve finských vodách před Abo-em
Předmětem jejím bude zvláště turecký problém
Hlava Francie a Ruska v Římě.
Podle »Echa de Paris« jest rozhodnuto již
že krále italského navštíví za rok v Římě i cai
Mikuláš i Fallieres.
#8
alto_textblock
#8
Německá zociální demokracie do vládních vod
Po příkladu badenských sociálních demo-
kratů hlasovali teď i v bavorském sněmu so-
ciální demokraté pro rozpočet. Hlavní orgán
německé sociální demokracie píše o tom s ta-
jenou trpkostí: »Jest to ovšem jen nahodilou
věcí, že hlasovali teď i bavorští soudruzi pro
rozpočet, přes to, že tento obsahuje i vojenské
výdaje.« Sjezd strany v Norimberce bude musi
promluviti velmi vážné slovo.
#9
alto_textblock
#9
Nový anglický vyslanec v Berlíně.
Z Marianských Lázní se oznamuje, že
král Eduard potvrdil jmenování dosavadního
svého representanta u vídeňského dvora sir
Williama Goshena vyslancem v Berlíně.
Jmenování Goshena bylo nabídnuto králem ně-
meckému císaři při setkání v Kronbergu. Císat
ihned souhlasil. V Išlu oznámil král císaři ra-
kouskému svůj úmysl přesaditi sira Williama
Goshena z Vídně do Berlína. Císař při té pří-
ležitosti vyslovil se velmi lichotivě o siru Williamu
Goshenovi a projevil politování nad jeho odcho-
dem z Vídně. Goshen, jenž je velmi bohat, byl
ve Vídni již tři leta. Zakoupil si v Korutanech
krásný velkostatek. V politiekých kruzích je
znám Goshen svým Němcům přátelským smý
#10
alto_textblock
#10
šlením.
#11
alto_textblock
#11
Události v Marokku.
V pařížských politických kruzích se tvrdí,
že Mulej Hafid doufá, že za krátko přijme
ve Fezu nebo u svého tchána, k němuž se chce
uchýliti, emisary svého bratra, s nímž
obnoví dřívější vyjednávání. Základem tohoto
vyjednávání je zřízení vicekonsulátu ve prospěch
Muleje Hafida v Marakeši.
#12
alto_textblock
#12
ného a lormálního a budiž stanoveno výslovně: 1.
Uložení jakéhokoli trestu úřadníku může se státi je-
dině na základě provedeného řízení podle řádhu disci-
plinárního a jen pro porušení neb zanedbání povin-
ností, jež ukládá úřadníku služební přísaha nebo
předpisy služební všeobecné či zvláštní. b) Trosty
jsou pořádkové a disciplinární. c) Propuštění ze slu-
žebního poměru může nastati jen na základě nálezu
disciplinárního. Vyloučeno budiž propuštění ze služ-
by bez předchozího disciplinárního řízení jako pouhý
následek odsouzení soudem trestním. d) Budiž za-
veden do dísciplinárního řádu princip odsouzení pod-
mínečného. e) Stanovena budiž dvoulotá promlčec
lhůta následků odsouzení nálezem disciplinárním.
V příčině formálního práva disciplinárního (ri-
zení disciplinárního) ukládá se Svazu, aby pojal v
osnovu ustanovení, že řízení disciplinární zavésti s
může proti úřadnictvu toliko tenkráte, když byl uči-
něn návrh na zavedeni řízení zvláštní komisi, sestá-
vajíci z peloviny členů jmenovaných zaměstnavate-
lem (pro úřadnictvo státní doporučuje se, aby polo-
vina těchto členů sestávala z příslušníků stavu soud-
covského a z polevice volené úřadnicivem). V řízení
samotném, které se dějo před soudem disciplinárním
složeným obdobně jako personální komise s plným
šetřením národnostní parity, provedena budíž zásada
ohžalovací i s právem obbajovacím i zásada ústnosti
a veřejnosti. Obviněnému budiž zabezpečeno právo
zamítání soudců i právo odvolání. Celé řízení i zá-
pis budiž proveden v matežském jazyku obviněného.
Svazu se ukládá, aby vymohl zrušení tajného
kvalifikování jako zjevu úřadnického stavu ne-
důstojného a znemravňujícího a aby se zasadil o za-
vedení kvalifikace veřejné.
Konečně se ukládá Svazu, aby přiměřenými pro
středky se přičinil o to, aby také služební po
měr úřadnictva u soukromých fondů
ústavů atd., jakož i u jiných soukromých osob z
městnaného costou zákonodárnou byl za-
bezpečen a aby uzákoněn byl pro toto úřadnictv
řád disciplinární, spočívajíci na obdobných zásadách.
jak byly výše vytknuly.
#13
alto_textblock
#13
2. chce jako organisov. celek pracovati nikoliv
proti ostatním organisov. vrstvám společen., ale spo
lečně s nimi k všeobec. povznesení lidu česk.;
3. doporučuje, aby každý úřadník vstoupilt
té polit, organisace, která odpovídá jeho politic. pře
svědčení a ahy zde hleděl uplatniti mimo své polit
přesvědčení i zájmy stavů úřadních;
4. prohlašuje, že považuje za svou povinn
zúčastniti se prací veřejných v oboru hospodář. k-
turním a národním, zejména že bude hájiti prá-
vo, bykaždý občan domohl se svého prá-
va v úřadech svým jazykem mateřským
a očekává v této záležitosti podporu od všcch polit
stran;
5. žádá, aby obsazování míst a při-
jímání aspirantů na úřad. místa dála
se dle dělky služební doby a kvalifi
kace a nikoli dle národnost. klíče;
6. žádá, aby poslanecké kruhy všech polit, stran
k tomu hleděly, a by ve všech úřadech s tát
byli úřadníci dokonale česky znající
7. žádá, aby při Národní radě zřízen byl odbo
úřadnický, klerý by byl závažným a směrodatným
orgánem pro vlivné kruhy če-zé v záležit. úřadni-
ckých;
8. úřadnictvo nechť půsebí K tomu, by se stalo
prostředníkem při volbách, aby bylo postupován
vždy způsobem slušným, občanstva důstojným.
Vzdělání a kulfurtií snahy.
(Resoluce účet asist. J. Jangla)
1. Za účelem nabytí odborného vzdělání žádá
veškeré české úřadnictvo ve službách samospráv-
ných, soukromých i státních, aby na místa nynějších
zastaralých a duchu doby necdpovídajících gymnasi
a reálek byla zřízena osmitřídní mužská lyce
analogicky dle způsobu lyceí italských a vakouských
ženských, v nichž by se udělovalo v prvých šesti tř-
dách všeobecné vzdělání a nejvyšší dvě třídy se sklá-
daly z rozmanitých kursů, připravujících pro nejrůz-
nější praktická povolání.
Zároveň se ukládá příštímu Českému svazu Úirad
nických spolků, aby všemi zákonitými prostředky
domáhal se jejich uskutečnění.
2. Příští Český svaz úřadnických spolků necht
pečuje o oživení studia moderních ja-
zyků, jmenovitě slovanských a za tim
účelem nechť pořádá jazykové kursy, v nichž By or-
ganisovaní čeští úřadníci veřejní a soukromí, jakož
i čeští profesoři laciným způsobem nabyli jistého
praktického ovládání jazyka ve slově i písmě.
#14
alto_textblock
#14
na důležilou schůzí závěrečnou; kter
pojedná definibivně o usnešeních sekcí a která z-
hájena bude zároveň v Plodinové burse o 1/4 11. hou
dopol. Po této schůzí nak o 12. hod. konána bude
valná schůze ustavující Českého svaa
zu úřadnických spolků, jehož stanovy byly
právě c. k. ministerstvem vnitra schváleny
#15
alto_textblock
#15
Manifestační sjezd českoslovanského
živnostnictva v Pr aze.
Manifestace českého živnostnictva působila
mohutným dojmem. Účastenství na jednání
sjezdovém bylo ohromné, takže rozsáhlá kon-
certní slň na výstavišti byla naplněna do po-
sledního místa v přízemí i na galeriích. Úča-
stenství to samo jest důkazem, že živnostnictv
české si jasně uvědomuje svůj stav, který jest
dalek i pouhé uspokojivosti. A nejen to
Živnostnictvo, jehož organisace v posledních
létech učinila pozoruhodné pokroky, úsilovně
hledá a bohdá i nalezne cesty vedoucí k ná-
pravě a ozdravění. Účastenství z kruhů mimo-
živnostenských na včerejší schůzi ukázalo jasně,
že stav živnostnictva vzbudil pozornost všech
vrstev i činitelů zákonodárných, které uvažují
o jeho potřebách a jsou ochotny mu podati po-
mocnou ruku.
#16
alto_textblock
#16
Reakce v Teheranu.
Šach přijímal v Bagře v úterý, v den zro
zení Alia, zetě prorokova, vojenské hodnosty
Seděl na zlatém prestolu v círařském stanu.
Věnoval každému praporu stuhy se svým obra-
zem, kterýž důstojníci libali. Šach libal obraz
prorokův. Potom bylo defilování. Obřad trval
dvé hodiny, děla neustále hřměla. Plukovníku
Ljachovu vyslovil šach uznání za kázeň jeho
vojska. Ke všemu důstojnictvu měl šach mluvou
velmi živou proslov, v němž projevil uspo-
kojení, že zemi »očistili« od »kletby nevěreů«
Tím mínil ústavověrce.
V Tavrizu čtyři dny byl klid. Protišachovci,
nabyvše zatím vítězství, pořádají zatím městské
záležitosti. Před městem shromažďuje se nové
šachovo vojsko.
Vůdce revolucionářů prine Zillah-es-Sultan
jenž ubírá se do vyhnanství, stěžuje si trpce,
že Anglie podporovala Rusko ve snaze, dostat
ho ze země. Toho prý si nezasloužil on, ma-
jitel britského řádu »Hvězdy indické«.
Na cestě ku Perskému zálivu byl prine na-
paden »lupiči«, zavazadla mu uloupena, z dru-
žiny jeho několik osob ubito a on sám stěži
uníkl útěkem nejkvapnějším.
#17
alto_textblock
#17
Nový anglický vyslanec v Berlíně.
Vyslanec britský ve Vídni sir Vilém Eduard
Goschen jmenován byl vyslancem pro Berlin.
Jest 61 let stár a jest bratrem proslulého
finančního ministra Goschena a knihkupce Jižiho
Goschena. Nový vyslanec těší se zvláštní dů-
věře králově. Život svůj strávil v díplomatické
službě; naposled byl vyslancem v Bělehradě
Kodani a ve Vídni.
#18
alto_textblock
#18
Vilém II. a car
#19
alto_textblock
#19
O schůzce cara s Vilémem podle paříž
ského dopisovatele »Berl. Tagblattu« vyjednává
se teprve výměnou dopisů mezi oběma panov-
níky. Od návštěvy u císaře Františka Josefa,
jemuž chtěl osobně gratulovati k jubileu, can
nyní upustil. Schůzka Viléma s carem bude asi
#20
alto_textblock
#20
Sjezd českého úřadnictva.
Včera dopoledne konala se na staroměstské rad-
nici krátká společná schůzka všech účastníků porad
v sekcích, račež přikročeno k rokování v sekci soci
ální, hospodářské a organisační. Referáty podali pp.
Účet. mag. oficiál Přemysl Klíma o služebních
platech, řádných, mímořádných a veřejných poplat
cích ze služebního poměru, úř. Úraz. pojišťovny Jos
Sláma o zaopatření úřadníka a jeho rodiny pr
případ nemoci, invalidity, stáří, úmrtí a nezaměst-
nanosti, mag. komisař dr. V. Kučera o služebních
a disciplinárních řádech a služební kvalifikaci, úr
Úraz. pojišť. E. Kühnel o pracovní a služební do-
bě, nodělním a svátečním klidu, dovolené a hygieně
ve službě, místotaj. zem. výboru doc. dr. V. Fun
o občanských právech úřadníka, vrch. inž. A. M a tě-
jovský o poměru úřadnictva k ostatním stavům
a národu, účet asist. J. Jang! o vzdělání a kultur
ních snahách úřadnictva, taj. JUC. F. Spur ný
o úřadnickém úvěru, bank. úřadnik J. Šorm o poji
šťování úřadnictva, vrch. oficiál obch. komoryJ
Lehar o úřadnických bytech a domcích, pošt. asi-
stent J. Husák o úřadnickém konsumním a nákup-
ním hnutí, účel. asistent. J. Hendrich o úřadní-
ckém tisku a účet. oficiál A. Radl o sťavovské or-
ganisaci.
Práce poradní ve všech sekcích byly včera skon-
čeny a příslušné resoluce připraveny. Zbývá ještě
uraditi se o kandidátní listině pro volbu ústředníh
výboru svazového, jakož i úrada o některých formál-
nostech. Z resolucí uvádíme:
#21
alto_textblock
#21
Služební a disciplinární řády.
(Resoluce dra. V. Kučery)
Sjezd veškorého českého úřadnictva slátního.
autonomního i soukromého se usnesl, aby bylo ulo-
ženo nově utvořenému „Českému svazu úřadnických
spolků, aby k zajištění právní jistoty slu-
žebního poměru mezi úradníkem ja ko
zaměstnaným a mezi jeho zamöstna-
vatem vyvracována a pojata byla v návrh služební
pragmatiky také úplná osnova disciplinár-
ního řádu, tvolící samostatný oddíl této pragma-
tiky. Nový řád disciplinární budiz ovládán moderní
mi a pokrokovými zásadami trestního práva hmot-
#22
alto_textblock
#22
Občanská práva úřadníka.
(Resoluce dra. Funka)
I. Za Účelem tím, aby umožněna byla úřaddniciv
v mezích platných zákonů svobodná čin nos
politická a právo volného spolčován
a shromažďování, ukládá sjezdu Svazu čes. úř. sp.-
aby o to večoval, by veškerá cmezování, jež ve směru
tom by se stala, k vědomosti přísluš, činitelů byla
přivodena a takové kroky byly předsevzaty, aby
uvedených směrech stala se náprava.
II. Veškerým úřad. státním, zem., obec., okres.
úřad. fondů a korporací veřejných budiž vyhraženo
pesivní právo voleb. bez omezení jak do zastup obec-
ního, tak okres., zem, a říšského a omezení dosu
platná buďtež odstraněna a výkon mandátů budiz
vhodnými ustanoveními úřadními umožněn; zejměna
budiž tu pečováno, aby: 1. zrušena byla ustanovení
§ 11. a e. čes. 1 § 10. mor. z. říz. obec. a § 49
pražského statusu obec.; 2. aby přesně bylo vytčeno
že § 21. zák. o zastup. okres, stanovené vyloučení
z práva voleb. nemá místo pokud se týče úřad. okres
a aby zrušeno bylo stanovené zde vyloučení z vo
litelnosti úřad, obec.; 3. aby dožádán byl sněm krůl
českého, aby usnesení sněmu z 8. února 66, poku
vylučuje fakticky úř. zem. z pas. práva volebního
bylo zrušeno a aby vyslovil, že charakte. úřadn
není na závadu výkonu práva tohoto; 4. aby úřad.
zvoleným dle zákona zaručena byla dovolená k vý-
konu jejich mandátů potřebná a aby dále bylo vy-
sloveno, že volbou ani postup pravidelný úřadníku
na dovolené jsoucímu, nesmí býti porušen, aniž mu
uložena býti povinnost ku placení substituce a že
nesmí býti propuštěn neb dán býti do výslužby z dů-
vodu nevýkonu služby za příčinou výkonu svého
mandátu. V ohledu formálním ukládá se Svazu před-
sevzíti přísluš. kroky ku provedení těchto zásad.
III. Svazu čou spolků vřad. se ukládá.
aby při volbách polit vešel ve slyk se
stranami politickými ve příčině desi-
gnace kandidátů a aby k tomu působil, b
úřad. dostalo ve poměr. zastoup. ve sborech zastu-
pitel. kandídáty, již by v zálež. stavovských byli
zodpovědní. Spolu doporučuje se úřadnictvu, aby jen
toho za úř. kandidála považovalo a volilo, kdo k to-
mu bude Svazem designován,
Poměr úřadnictva k jiným stavům a národu.
(Resoluce inž A Matějovského)
1. Úřadnictvo se organisuje po příkladu jínýeh
slavů, aby si zajistilo takové postavení v každém
směru, jaké mu dle jeho intelig. patří;
#23
alto_textblock
#23
Úřadnický úvěr.
(Resoluce JUC. F. Spurného)
České úřadnictvo všech kategorií uvážilo předne
sené důvody a vývody referenta p. JUC. F. Spurného
o úvěru úřadnickém a uznává nedostatek vhodné o
ganisace úvěrové pro úřadníka a proto ukládáí svazo-
vému výboru, aby bezodkladně zabýval se otázkou
zřízení úřadnického úvěrního ústavu
který měl by v patrnosti speciální potřeby českého
úřadnictva všech kategorií a který zejména sledoval
by tyto úkoly:
1. poskytováni vhodného úvěru na stavby Wřai-
nických domů jak družstvům, tak i jednotlivcům;
2. zřizování a podporování družstev nákup.
konsumnních;
3. poskytování úřadnictvu úvěru osobního
podnánek mírných a solidních;
4. podporování organisačních snah úřadnických
finančními prostředky.
Volba formy úvěrního ústavu Úřadnického po-
nechává se volnému uvážení výboru svazovému, je
muž ne zároveň ukládá, aby bezodkladně vyšetř
nejvýhodnější podmínky existenční pro tu kterou fo
mu tohoto ústavu. Zároveň ukládá se výboru sva-
zovému, aby neopomenul učiniti vhodné kroky o z
skání pomoci od státu, zemí, okresů, o fe
a pod. jako zaměstnava telů.
#24
alto_textblock
#24
Pracovní poměry.
(Resoluce p. E. V. Kühnla)
1. Uradnictvo požaduje nejpečlivější hygienick
opatrení v karcelářských místnostech.
2. Základní požadavek jednoduché frekvence
3. Zásadní nedělní a svátečm klid s náležítým
zřetelem i pro pošty, telegrafy a dráhy.
4. Upravení dovolené jak dle zlužebních let, tl
dle hodnostních tříd i v případných nutných kom
biracích.
Schůze delegátů všech přihláse
ných spolků koná se dnet v neděli
přesně o 1410. hod. dopol. v Plodinové burse
Všichni účastníci sjezdu upozorňují se zárovei
#25
alto_textblock
#25
Posl. V. Němec pozdravil srdečně účastníky
sjezdu jménem výkonného výboru výstavního, přeje
mu plného zdaru a nabádá hosty, aby pilně studo-
vali výstavu, na níž uzří zjevný pokrok nejen prů-
myslu, nýbrž i živnostnictva a řemeslnictva. Ten
naplní vás sebevědomím, že nejsme ztraceni, nýbrž
že provedeme velký úkol svůj v národě. Živnostníci.
kteří jdou s dobou, vynikli neobyčejně. Budete za-
jisté usilovati o něj i vy. Zbavte se největší naší
chyby, kterou jest zmalátnělost a nedostatek sebe-
důvěry. Pomáhejme druh druhu. Tyto cesty vedou
k lepší budoucnosti. (Potlesk.)
Předseda Zemské jednoty řem. a živnost. spo-
lečenstev v král. českém posl. Jirousek vítá
účastníky jménem jednoty, která jest skutečnou
ochránkyní zájmů živnostenského stavu a použív
každé příležitosti ve prospěch jeho zakročiti. Doba
jest nad jiné příhodná pro manifestaci jako jest
dnešní. Výstava jest ze znamenité části dílem živ-
nostnictva, které jí prorazuje svou vyspělost a čerpá
posilu k další práci. Že Jednota plní své poslání
patrno ze srovnání dnešních poměrů a těch, které
byly před 10—15 lety. Ohromné účastenství na tomto
sjezdu jest důkazem, že řemeslnictvo a živnostnictvo
souhlasí s Jednotou a věrně při ní stojí. Doba žádá,
aby doplněn byl sociální a hospodářský program
živnostenské politiky. Živnostenské otázky jsou dnes
v popředí zájmu a nezmizí z něho, dokud nebudou
příznivě rozluštěny, což se stane solidárním postupem
všeho živnostnictva. Přeje práci sjezdové zdaru.
Zástupce města Prahy p. V. Březnovský
vílá účastníky jménem městské rady „král. hlavního
města Prahy.
Po návrhu sekretáře Jednoty p. Malin y zvolen
předsedou sjezdu posl. Jirousek, čestnými předsedy
posl. Němec, pp. Julius Starckl ze Lvova, předsed
Zemské rady živnostenské na Moravě cís. r. Janda,
předs. Zemské jednoty společenstev na Moravě Pa-
styřík, předseda zájm. odboru v Ml. Boleslavi Řeb,
místopředs. kom. rada B. Fišer, starosta společenstv
v Ouvalech Fořt, starosta společenstva v Nymburc
Stárek; zapisovateli pp. Früaufl z Krakova, Mlčoch
z Prostějova a Anděl z Brna.
Potom pan předsedající uvítal přítomné poslane
a zástupce korporací.
Dv. r. posl. Čelakovský pozdravil sjezd jmé-
nem Národní rady. Ve zdravém národním těle musí
všechny údy býti zdrávy; churavost kteréhokoli
z nich jest churavostí národního celku. Živnostnictv
jako důležitá složka národa má nárok na bedlivý
zájem veřejnosti. Otázky, které jsou na pořadu dneš-
ního jednání, zajímají mysli veškeré veřejnosti. Ze-
jméno to jest starobní pojišťování živnostnictva. Jako
zástupce Národní rady upozorňuje zvláště na jednu
stránku nedávných porad slovanských. Účelem jejich
bylo hledati cesty k osamostatnění národů slovan-
ských. Otázka ta se dotýká v první řadě našich vý-
robců, jimž země slovanské mohou poskytnouti široké
pole odbytu a vývozu a tím přispěti k rozvoji živno-
stenské výroby. Živnostnictvo jest nejen součástí ná-
roda, nýbrž i Slovanstva. Doporučuje dorostu živno-
stenskému učení se slovanským jazykům k tomu cíli.
Národní rada má upřímné přání, aby sjezd byl na-
plněn duchem národní solidarity. My počítáme na
vás, a vy můžete pevně spoléhati na nás.
Posl. Neumann jménem Čaského klubu na radě
říšské vítá sjezd. Rozvoj řemesel a živností dosa-
vadní jest zárukou vývoje dalšího. Exposíce školská
svědčí o zdatnosti dorostu. Živnostnictvo nazývá
tmelem a pojítkem mezi dělnictvem a velkoprůmy-
slem. Jest přímo základem státu a jako takový má
nárok na podporu všech činitelů, z nichž Český klub
mu ji slibuje v míře nejšírší.
Posl. J. Krejčík jménem výkonného výboru
strany svobodomyslné tlumočí slovanský pozdrav.
Sjezd má dva důležité momenty; prvním jest roko-
vání o záležitostech životní důležitosti, druhým ná-
vštěva a studium výstavy, která jest obrazem činno-
sti dnešní i minulých generací
#26
alto_textblock
#26
Z Kňaževce do Niše.
Z cest po Srbsku píše Jos. Zd. Rauš ar.
#27
alto_textblock
#27
II.
#28
alto_textblock
#28
Než kočí přistrojil koně a zapřáhl, usedl
jsem před malou „kafanu“, abych se na cestu
posilnil černou kávou. Přisedl si ke mně důstoj-
ník a dal se se mnou do řeči. Mezitím přišel
„burekdžia“ (nosič „bureku“), nabizeje nám
čerstvý burek, sýrem nadívaný. Koupil jsem si
tuto srbskou specinlitu, jež dobře chutnala.
Okolo sedící, ponejvíce řemeslníci, prohlíželisi
mne a když zaslechli, že mluvím srbsky s dů-
stojníkem, zbystřiti svou pozornost. Měli mne
za horního inženýra, jichž teď přichází do Srb-
ska dosti; jedni jedou do Boru, do měděných
dolů, druzí do Metovnice, kde jsou veliké práce
kutací a byli py se rádi dozvěděli něco nového
z Boru, jenž tamějšímu kraji přinesl zdroj vý-
živy a odkryl pramen příjmů.
Nemohl jsem ukojiti jejich zvědavost, neb
do kritiky cizích podniků nechtěl jsem se pustiti.
Konočně as za půl hodiny přijel povoz, jenž
k mému potěšení vypadal dosti dobře. Majitel
jeho chválil ho a hlásil se, že jest k odjezdu
připraven.
„Dobře“, odvětím a dle zvyku objednávám
hned „jednu gorču Kafu“ pro kočiho.
Ten ji vypije, usedne na kozlík, já do
vozu — a již jedeme.
Oddechnul jsem si, že jsem se přec dnes
odtud dostal.
Za městem zastavil povoz u jednoho
hezkého baráku, z něbož měl přisednouti ke
mně spolucestující do Niše. K nemalému svému
překvapení shledal jsem, že mým společníkem
jest dáma, jak jsem se později dozvěděl, chot
zesnulého pobočníka krále Milana, paní B . ..
dáma dosti korpulentní. Jako všechny ženské
tak i ona měla plno škatul a než vše uložila
trvalo to hezkou chvilku.
Jeli jsme dál.
Cesta stoupá pozvolna do vrchu a za ne-
dlouho oetli jsme se u podnoží Tresibaby, kte-
rou musíme přejeti, abychom se dostali na dru-
hou stranu pohoří do údolí dervontského (svrlí
#29
alto_textblock
#29
čkého), kam se obyčejně přijede v polednea
kde se obědvá.
Výstup na Tresibabu patří k nejzajímavěj
ším partiím Srnska. Čím výše vystupuješ, tím
krásnější otvírá se ti pohled na Kňaževac a na
věnoc hor do obkličujících.
Hovor přestává, oko pase se na skvostn
panorámě zdejší krajiny. V zimě neb na pod
zím tudy jeti není zrovna příjemné. Cesta jest
zavátá a vozkům ani nenapadne, aby v ošklivém
dni snad někam jeli. Hladem nezahynou, spo
kojí se s málem a až nepohoda přestane, vydě-
lají si hravě 5—6 dukátů. Z jara však a v létě
cestovati přes Tresilabu jest pravou rozkošía
požitkem turistickým (zvláště, když se člověk
veze — podotkne snad mnohý). Krásná vyhlíd-
ka otvírá se při každém kroku. Silnice stoupá
dosti příkře v serpentinách. Místy jede se bu-
stým losem, kde dříve hajduci prováděli své
rejdy. Přechod přes zdejší pohoří byl dosti ne-
bezpečný; daleko široko není vesničky, jen les
a hory, hejduci měli zde široké pole své půsop-
nosti. Dnes ovšem hajduetví jest vypleněno a
málo kdy stane se cestujícím nehoda, že jsou
přepadeni — což ostatně i jinde se přihodí.
Z dob hajduckých zůstala zde upomínka:
„Hajducká česma (studně) na východní straně
vrchu, jež by mohla mnoho a mnoho vypravovati
o zašlých časech, kdy ještě zde vládli Turci. Dne
ovšem viděti zde jen stádo koz i ovcí kol stu-
dánky.
Po dosti namáhavé cestě dospěli jsme ko-
nečně vrcholu Tresibaby, kde rozkládá se dosti
veliká náhorní rovina. Tu teprv otevřela se nám
ozkošná vyhlídka. Pod námi jako hnízdo ptač
ležel Kňaževac, kol do kola hory, pohořía
břbety horské. Na blízké hranici bulharské mo-
draly se četné vrchy, mezi nimi Midžor vynikal.
Na severu pyšníla se Vrška Čuka, pod níž jsou
uhelné doly, v levo nádherný Rtáň, dále stařee
Deli Jovan Stoly, Černý vrch a Tupužnice.
Podobného pohledu těžko najíti v Srbsku.
Přijeli jsme k baráčku, v němž přebýval
„mehandžia“ (hostinský). Chatka, uplácaná
z hlíny, měla malou verandu, pokrytou roštím.
Vnitřek rozdělen byl ve dva kumbálky. V jednom
#30
alto_textblock
#30
stál stůl, na něm několik sklenic a odlívek
v druhém nalézalo se Záhořovo lože starce
hostinského. Za baráčkem byl malý chlívek pre
U „mehany“ (hospody) zůstali koně sam
státi. Znali všechny zástávky až do Niše a koči
nemusil je k tomu pobádati.
„Čiča“ (stařec) vyšel z baráčku, pozdravi
smeknutím šubary a my již slézali s vozu
a usedali k vetchému stolu ve vetché verandě
„Tak co, dědoušku, co máš, co nám můžet
nabídnouti k snědku? Vyhladověli jsme a máme
žízeň!“
„Eh, panstvo, všecko mám, co si přejete
mléko, výtečné víno, bílé a červené —
„A mase?“
„Slaninu, „pršutu“ ze srn, pečeni z div
kých kanců.
„Nu, víš, pečeni nechci, ale přines mi skle
nici mléka — a kus chleba!...“
A stařec odešel.
O pečeni z divokých prasat a pršutě (nalo-
žené a uzené maso) ze srn slyšel jsem celou
historii v Kňaževci, napáliti jsem se nenechal.
Jel totiž jednou vysoký důstojník z Niše
přes Tresibabu do Kňaževce. To se rozumí, že
se zastavil na Tresibabě v baráku. Horský, svěže
vzduch vytrávil žaludek důstojníka, který usedl
v loubí a s chutí vypil sklenici vína, zajedl sa-
lámem, jejž byl vzal s sebou z Niše. Po chvíl
ptá se starce-hostinského:
„Máš něco na zub??
„Eh, gospodine, mám něco zvláštního, e
se může jenom u mně dostati — na vrchol
Tresibaby, v této pustině...
„Nu tak, co jest to
„Pršutu srnčí . ..
„Opravdu
„A pečeni z divokýeb prasat.“
Důsťojníkovi dělaly se sliny v ústech.
„Pršutu srnčí...!! Tedy jdi a přines m
kilo — vezmu ji s sebou de garnizonu!“
Stařec odešel, uříznul a odvážil kilo uze-
ného masa, zabalil je do papíru a podal důstoj-
níkovi. Ten řádně zaplatil maso i. víno a jel dál.
Cestou těšil se, jak kolegy své pohostí něčím
#31
alto_textblock
#31
kozy.
#32
alto_textblock
#32
„nevídaným“, ti budou hleděti! — A sladk
vzpomínka přenesla se přes jeho obličej. Večer
vytasil se v hostinci v Kňaževci s pršutou. D-
stojníci ochutnávali, špulili pysky, konečně je-
den z nich zvolal:
„To že jest srnčí pršuta? — Čerta starého
Kde by se vzaly srny na Tresibabě? Jest to
sprostá koz i pršutal
Měli jste viděti dojem, jaký tato slova vzbu-
dila u všech přítomných.
Důstojník, jenž přinesl pršutu, měl o jednu
zkušenost více, dal se napáliti a zaplatil draze
kozí maso.
Proto ale přece pršuta byla snědena.
Stařec přinesl mně mléko a chléb. Chlé
byl černý, ale dobrý, mléko zapáchalo trochu
kozinou, za to černá káva, již jsem si pozděj
objednal, byla znamenitá.
Co jsme se občerstvovali, naskytlo se nám
zvláštní divadlo. Pod vrcholem utábořili se ci
káni. Bylo jich několik vozů. Již nás shlédli
rovnou k nám. Děti nahé, neb polonahé, ženy
v dlouhých košilích tlačily se k nám, nastavujíce
kostnaté své ruce pro bachšič.
Sotvaže jsme se těchto zbavili, již obtěžo
vala nás cikáňata. Kluci jedoucí na vychrtlých
koních a provádějíce různé produkce, jen aby
z nás nějaký ten mariáš (5 pára dinarských)
vynutili.
Zrovna příjemná podívaná to nebyla!
Tolik ehamradě tu — a my jen dva mužští:
já a kočí — konečně hostinský by se snad nás
zastal, kdyby se cikánům zachtělo našich pe-
něz. (Podotýkám, že jsem pražádnou zbraň ne-
měl u sebe.) Cikáni odtáhli do tábora a já mě
dosti času podívat se k velikému kříži, stojícímu
opodál baráku na nístě, kde padli v boji s Turky
r. 1876 plukovník M. Dinič a Jov. Popovič dne
19. července (prav.) před sv. Eliášem. —
V okolí zdejším, jakož na cestě do Niše, nalézá
se více památných míst, na nichž sváděny
větší neb monší potyčky za války srbsko-turecké
a kde padlo mnoho vojínů srbských i tureckých.
Potom, zaplativše, vsedli jsme do vozu
nastoupili další cestu.
#33
alto_textblock
#33
Jeli jsme náhorní rovinou, z níž v levo vi-
děti bylo malou štolu, kde kutal inženýr Čeeh
v revíru předsedy ministerstva Pašiče.
Slunce stálo vysoko na obloze a začalo pá-
liti do obličeje. Abych ušel žhavým jeho pa-
prskům, přitlačil jsem se trochu na zad vozu a z-
čal dřímati. V tom slyším rychlý dusot koňský.
Pohlédnu v před a vidím, jak kůň, vsedlaný proti
nám utíká. Zajisté, že jezdce shodil a teď uhání
zpět do města. Za okamžik byl již u nás. Koč
náš zastavil — a nastavil bič proti koni a div
divoucí! Kůň jako na povel z největšího trysku
se zastavil a stál jako sloup, takže kočí mohl
ho lehce za uzdu chytiti a podržeti.
Co teď ale s ním? Nejlépe bude přivázati
ho k vozu, aby mohl klusati s sebou, snad se
jezdec nalezne. A vskutku, za nedlouho potkali
jsme mladého obchodníka, jemuž kůň náležel.
Jak nám děkoval, že jsme koně zadrželi, jinak
musil by se pěšky zpět do Kňaževce, odkud
ráno koňmo vyjel, vrátiti.
Obchodník, vyšvihnuv se zase na svébo
koně, ujížděl v před, aby ztracený čas vyna-
hradil. Jeli jsme dál, jeli jsme dlouho zcel
sami. Nikde živé duše, jakoby živá bytost zde
vyhynula.
Přejeli jsme ještě jeden kopec a tu již před
našimi zraky objevilo se derventské údol,
v němž leží místo Dervent (Svrlík) na potoku.
Zase spatřili jsme lidské obydlí. Cesta vedla
dosti srázně v údoli, v němž stála „Kapitánia“
(okresní hejímanství), několik baráků a dvě ho-
spody na cestě pod košatými morušemi, pod
nimiž odpočívali koně povozů, jedoucích z Niše.
Slezli jsme zde, obědvali a po dvouhodi-
novém odpočinku nastoupili přes pohoří Gra-
motu delší cestu do Niše, kam jsme dospěli od-
poledne, celí prosáklí potem.
Zajásal jsem, když octl jsem se na dláždění
nišském — mám zde přátele a známé krajany,
u nichž si řádně zohovořím a pobavím zase p
letech.