#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
16. srpna 1908.
#4
alto_textblock
#4
Čislo z95
#5
alto_textblock
#5
právě tak jako nová osnova zákona z roku 1899
nebyl předložen říšské radě, poněvadž se vyskytly
vážné pochybnosti povahy hospodářské. Ani návrh
zskona posl. Kulpa z r. 1906 nebyl projednán, Že
tyto osnovy zapadly do koše zapomenutí, toho vinu
nesou mistři zedničtí sami, poněvadž se zákona toho
přestali domáhati.
Dále promluvili o odborovém tisku p. Stroh-
mayer z Vídně, o provádění staveb bez oprávnění
p. Brya z Krakova a p. A. Hannzwickl z Vídně o
pokračovacím školství a zkouškách učňů, tovaryšů a
polírů.
Ve smyslu přednesených referátů byla schválena
resoluce, obsahující tužby a přání zednických mistrů
#6
alto_textblock
#6
Sjezd slovanských mistrů klempiř
ských v Praze.
Velký sál v domě obchodnického spolku »Me
kur« v Praze hostil včera dopoledne četné přísluš
níky slavu klempířského, kteří přibyli z různých
končin království i markrabství, aby se zúčastníl
rokování o důležitých otázkách stavovských a na
příslušné činitele vznesli tužby a přání, směřující
ku povznesení stavu. Po třelí sešli se klempíři k mani-
feslační schůzi a utvrdili přátelské styky a vzájem
nou pospolitost, jíž je tak nutno k působení př
vymahání tužeb a přaní.
Sjezd zahájil o 10. hod. dopol. p. V. F. Štef a
srdečným uvítáním účastníků, zejména zástupeů
spolků a korporací: za radu král. hlav. města Prahy
p. m. r. Ant. Koubek, za obchodní a živnostenskou
komoru v Praze p posl. Fr. Kratochvíl, za místo-
držitelství král. českého tajemník p. Č. Schneider-
Soukup, za Zemskou jednotu řemesl. a živnost. spo-
lečenstev v král. českém pp. L. Skražný, J Holeček
a A. Mužík, za Jednotu ku povzbuzení průmyslu
v Čechách pp J. Anděl a Ot. Šťastný, za techino-
logické museum p. dr. Krupař a j. v.
Na to vykonána volba předsednictva sjezdu
zvoleni jednomyslně: předsedou p. Ant. Sl a vík.
starosta společenstva klempířů v Praze, náměstky
pp. Huňáček z Místku na Moravě, Ant. Fei
z Král Hradce, zapisovateli pp. Bartošek ze Smi-
řic a Valentin.
Přání úplného zdaru sjezdu proslovili pp. A. Kou-
bek za městskou radu pražskou, Skružný z
Zemskou jednotu řemesl. společenstev, Anděl za
Průmyslovou jednotu a dr. Krupař za technolog
museum.
Jednání sjezdové zahájil p. Jan Kame! s ký
redaktor »Českého Klempíře«, který promluvil obšírné
a poutavě o starobním a invalidním pojišťován
živnostenském. Dále přednášel p. Tom. Suhrada
profesor c k. průmyslové školy v Praze, promluvi
o zřízení odborné školy klempiřské. Pan J. Ka mel-
ský referoval dále o odborové organisaci živno-
stenské a o zřizování obvodových odborných spole
čenstev klempiřských v král. českém i na Moravě
Pan Jan Fučíkovský zabájil rokování o pomě-
rech stavebního klempířství, o úpravé ofertního ří-
zení na veřejné práce stavební, otazce cen slaveb
ních prací klempiřských a zajištění stavebních po
hledávek živnostenských.
Po rozpravě, svědčící o značném zájmu účast-
níků sjezdn o zmíněné otázky, byla ve smyslu pro
nesených referátů přednesena následující resoluce
»My dne 15. srpna 1908 na manifestačním sjezdu
v Praze (ve dvoraně »Merkuro«) shromáždění mistři
klempiřšti vyslechnuvše jednotlivé referáty a po pro
vedené debatě usnášíme se na následující resoluci
I. V otázce slarobního a invalidního pojišťování
živnostenského, jakožto záležitosti veškerého živno-
stenstva se týkající, připojujeme se jednomyslně a
bezvýminečně k resoluci, dnes na všeobecném sjezdu
živnostnictva českoslovanského v Praze (v koncertní
sini na výstavě) přijaté a prohlašujeme, že společně
s veškerým živnostnicivem ke splnění tohoto poža-
davku pracovati budeme. II. Pokud odborného škol-
ství se týče, pokládáme toto za jednu z předních
potřeb stavu řemeslnického a živnostensvého. Jmeno-
vitě citime potřebu tu ve vlastním odboru, kde cel-
kové požadavky se stanoviska odborového neustále
stoupají, tak že bez řádně upraveného školství ne-
byto by možno jim vyhověti a tím také konkurenci
ciziny se ubrániti. K výpravě tohoto odborového
školství dovoláváme se právem pomoci státu, země
i obcí a sice v těchto určitých směrech: aby v Praze
při c. k. státní průmyslové škole projektovaná od
borná škola klempiřská a instalatérská v nejkratší
době skutečně zřízena byla. K radě král. hl. města
Prahy vznášíme pak důtklivou prosbu, aby otázce
postavení nové budovy pro c. k. průmyslovou školu
Holešovicích věnovala co největší pozornosta
upřimnou snahu, jelikož se stavbou této nové
b dovy pro c. k. státní průmyslovou školu
těsně spojeno je zřízení odborné školy klem pířské.
Dalsa důležilý požadavek v otázce odborného školství
spočívá v řadné výpravě učednických škol pokračo
vacích, hlavně v tom směru, aby pěstováno bylo
praktické vyudování odborně. Žádáme v té příčině
sněm království českého, aby této záležitosti, pro ře-
mesiné odbory nadmíru důležité, věnoval bedlivou
pozornost a aby při tom pamatoval na důležitýa
po té stránce dosud vždy odstrkovaný odbor klem
pítský.
III. Uznávajíce za nevyhnutelné, aby mistři
klemplřští v Čechách i na Moravě spojeni byli mimo
ve své všeobecné organisaci živnostenské také
v pevnou organisaci odburovou. Jako jedinou cestu
k tomu vedoucí pokládáme zřizování obvodových
odborných živnostenských společenstev klempiřských,
jež by pak spojena byla v zemskou jednotu klem-
pířských společenslev. »Jednoté mistrů klempiřských
z Čech, Moravy a Slezska« ukládáme, aby vykonala
všechny k tomu potřebné práce a úřadní kroky ke
zřizování dotyčných společenstev a zavazujeme se,
že činnost »Jednoty« v tomto směru v jednotliv ých
obvodech ze všech sil podporovati budeme. Přislušné
úřady, korporace zemské jednoty živ. společenstev
jednotlivá společenstva žádáme, aby dotčenou čin
nost »Jednoty mistrů klempířských« podporov aly
s ohledem na důležitosl, kterou akce tato pro odbor
klempířský má.
IV. Pokud se týče poměru stavebního klem-
plřství, obracíme se především ke všem kolegům
v povolání, aby sami působili k tomu, aby poměry
ty byly utěšenější, nežli tomu je až dosud. Předně
mají tak činiti opravdovým, důstojnosti stavu živ-
nostenského odpovidajícím ceněním vlastní práce
zachováváním kolegiální solidarity při ucházení se
o práce. Tato v zájmu vlastní budoucnosti musí
se diti na základě správné kalkulace. K tomu při-
spěti mohou i úřady, korporace a obecní represen-
tace úpravou ofertního řízení, při čemž by svévolné
snižování cen bylo znemožněno, jelikož totéž vede
jednak k nedokonalé práci, jednak k nesprávným
nespořádaným poměrům vůbec. Dále prolestujeme
co nejrozhodněji proti provádění veřejných staveb
tím způsobem. že zadávány jsou tak zv. jenerálním
podnikatelům, čímž stav živnostenský ve velké miře
jest poškozován.
Rovněž vznášíme veřejný apel k celé soudné
veřejnosti, aby již konečně došlo k uskutečnění zá
kona v příčině zajištění stavebních pohledavek
živnostenských, kterýžto požadavek jest zajisté spra-
vedlivý, ježto právě menší a střední živnostuíci stále
přicházejí k citelným škodám, jež v mnohých přípa-
dech celou existenci jednotlivých živnostníků zničily.
— Konečně dožadujeme se živnostenských úřadů,
aby vůči častému zasahování jiných živnostníků
osob vůbec neoprávněných do práv živnosti klempířské,
které právě u opravných prací klempířských v nej.
větší miře bují, dle své povinnosti postupovaly, ježlo
touto nepřístojností odbor klempířský v největší mite
jest poškozován.
Pan Huňáček z Místku sdělil, že na sjezdu
živnostnictva moravského prohlásil ministr Prašek,
že když nebude zavedeno pojišťování živnostnictva,
že se neuskuteční ani pojištění dělnictva. Pan Šte
Ian přimlouval se za zavedení všeobecného po-
jišléní.
Resoluce byla jednomyslně schvá-
lena.
Po jednání zasedli účastníci ke společnému
obědu, načež podnikli procházku Prahou. Večer byl
slavnostní schůze redakčního výboru »Českého klem-
píře«.
#7
alto_textblock
#7
Manifestační sjezd mistrů kameni-
ckých z Rakouska.
Ve velké dvoraně rastaurace žofínské sjeli se
mistři kameničtí ve značném počtu. Dostavili se
mimo to zástupcové obchodnici komor, městské rady
král. hlav. města Prahy, Král. Vinohradů, Smíchov
a Žižkova, vynikající odborníci, deputace odborných
spolků kamenických, Ant. Siřiště za obchodní
živnostenskou komoru v Praze a za výkonný výbot
výstavní, posl. Krejčík za obch. a živn. komoru
v Praze, měst. rada F. Hodek za měst. radu praž-
skou, V. Jeřáhek za měst. radu smíchovskou, posl.
Pavlíček, ředitel odborné školy sochařské a kame-
nické v Hořicích, c. k. dvorní kameníci z Vídně
Schäftner a E. Hauser, c. k. dvorní a měšťanský
kameník J Cingroš z Plzně a j.
Pozdravné telegramy zaslali a omluvili se: mi-
nistr Fiedler, president Ant. Řivnáč, president ob-
chodní a živn. komory v Plzuí Houdek, náměstek
starosty kr. hl. města Prahy Jos. Jirousek, posl.
Neumann ze Smíchova, dr Preis, prof. Hrázský, Jos.
Dürich. P. F. Frejčí, Čech, Schuster. Possl, Stojan, vl.
rada Hotowetz, místodrž, rada Strachotinský, pres.
obchodní a živn. komory v Liberci Neumann. Ad.
Mabler ze Světlé, mag. sekretář Vlk, mistr kame-
nický Uzel atd.
Jednání zahějil usítáním přílomných p. Ždárský
předseda sjezdu, poukázal na důlažitost sjezdu, jeho
účel a chystanou akci směřující k nutnému p vzne-
sení živnosti kamenické.
Poděkoval všem přitomným za účast a požádav
za věnování bedlivé pozornosti jednání sjezdovému
a pracím v sekcích, zahájil sjezd.
Pan Maške z Rádlu uvítal účastníky německé
národnosti a projevil přání, aby příslušníci obou
národností svorně pracovali ke společněmu prospěchu.
Panovníkovi zaslán holdovací telegram, rovněž
arciv. Frant. Ferdinandu z Este.
Jako generální řečník za českou sekci ujal se
slova p. F. Šmejkal z Břevnova. Vypočetl body
jež mají býti na sjezdu projednány v hlavních
rysech, pokud vymezený čas připustí. Podrobně bude
jednáno v sekcích, jež mají schůzí o 7. hod. večen
na výstavišti. Pojednal o úpravě podávání dobrých
zdání obchodními a živnostenskými komorami, zvaní
mistrů kamenických do městských a obecních ko-
misí pro sdělávání podmínek k zadávání prací
kamenických, o placení rozpočtů stranami, zákaru
vydávání živnostenských listů neoprávněným ucha-
zečům, o zákazu provádění živnosti kamenické
staviteli, o pokutování výrobce i objednatele př
zjištění neoprávněného provozování, uzavření pro-
vozoven po třetím pokutování, o nekalé soutěži, za-
stoupení v obchodních a živnostenských komorách
Za německou sekci pojeďnal o tomto thematu pan
E. Suchomel z Ústí n. Oel.
Na to přednesí pan Kuja! volné návrhy, za
slané sjezdu p. Čeřovským a Brzobohatým, jednající
o rozvržení okrskového provozování živnosti kame-
nické, dále pan T. Šídlo o zamezení vydávání živno-
stenských listů bez předložení průkazu způsobilosti
Pan Holub nastínil a stručné odůvodnil návrh
na utvoření kartelu mistrů kamenických
Návrhy tyto přednesl německy pan Urban
z Olomouce.
Pan Racek tlumoči díky radě král. hlav. města
Prahy za pohostinnost a provolává jí »Na zdar !e-
Pan městský rada Hodek jménem rady měst
ské víta účastníky.
Pan ředitel Weinzettel z Hořie vybízel účast-
níky, aby pracovali k zušlechtění a vzrůstu láse
k výtvarům kamenick ým.
Pan c. k. dvorní kameník Schäf!ner z Vídně
prohlašuje, že němečtí mistří rádi přišli na sjezd do
Prahy, aby tu porokovali se svými českými kolegy
o společné práci. Radí k rozšiření organisace na
celé Rakousko k obraně proti organisacím dělnickým
a k společné práci za zlepšení neutěšených poměrů
mistrů kamenických.
Na to zvolena česká a německá sekce pracovní
po 15 čienech, jež program sjezdu podrobné úvaze
podrobí a o výsledku podá zprávu.
Zdařilou schůzi sjozdu ukončil pan předseda
Zďarský vřelým poděkováním po. zástupcům jed-
notlivých korporací, řečníkům a všem účastníkům
Mistopředseda Jednoty pan Maške německy podě-
koval německým i ostatním účastníkům za věnování
pozornosti a vybídl k další úspěšné práci, vzdal dlky
pp. zástopcům komory, městu Praze a Jednotě za
uspořádání.
Ke konci pronáší p. Kovář z Chlumu přání
aby prones-né řeči na povznesení stavu kamenické
ho, existenci mistrů a jich rodin staly se skutkem
Provoláním přatelského »Na zdar !« a »Hoch!
ukončena schůze.
Po uk nčení sjezdu odebrali se účastníci do do-
lejšího sálu žofínského ke společnému obědu, jenž
byl velice animovaný a při němž předními hodno-
stáři proneseny nadšené přípitky; uspořadaní tabule
a příprava chutných jídel paní restauratérkou Krát-
kou došly náležité pochvaly účastníků
O 3. hod. odpolední vsedli hosté do připravených
vozů elektnické dráhy u Narodního divadla, aby od-
jeli na výstaviště k odborné prohiídce vrtání
obrábění kamene strojem pomucí stlačeného vzduchu.
Obec pražská propůjčila pro hosty z ciziny salonní
Na výstavišti sešli se účastníci před pavi-
lonem keramiky, kde přivitaní byli jménem výkon-
ného výstavního výboru p. presidentem Leonem
Bondym a odešli ku provedení vrtaní kamene a ku
prohlidce výstavy. V 7 hod. večerní sešly se sekce
v pavilonu obchodní komory ku podrobným pracím
#8
alto_textblock
#8
vůz.
#9
alto_textblock
#9
sje zdovým.
#10
alto_textblock
#10
Sokolský slet v Prostějově.
Zvl. telet. zpráva vlastního zpravodaje »Nár. Listů-
#11
alto_textblock
#11
Uvítání účastníků a hostů.
Po srdečném vzájemném představení pří-
tomných hostí zahájil řadu přípitků náměstek
starosty města Prostějova p. Emanuel Sk á la
vřelým uvítáním a pozdravením hostů z Čech
a dálné ciziny. Jmenovitě vyjádřil svoji radost
nad příjezdem bratří Poláků (Sláva ! Na zdar 1),
zástupce ruského národa a člena dumy p. Ivana
Kljuževa a nad přítomností dávného přítele
českého národa p. Prévosta z Paříže konče
svůj přípitek, provázený burácejícím souhla sem,
přáním, aby tyto styky byly trvalé a pro nás
radostné a významné, jakož i pro všechny
ostatní národy slovanské užilečné. (Výborně!)
Jménem českého Sokolstva děkoval člen
předsednictva bratr dr. Karel Heller za so-
kolské uvitání a pobratimské pohostinství: »My
všichni, pravil, ze srdee rádi spěchali jsme
k vám, abychom ve vašem kruhu pookřáli
stiskli vám ruku. Mohu vás plně ujistiti, že ti-
sice a tisíce těch, kteří s námi jeti nemohli,
citi s námi. Dnes mysl všeho Sokolstva českého
zalétá sem na družnou Moravu, ba všichni lidé,
pokud upřímně s námi eltí a praeují, obracejí
dnes pozornost svoji do pěkného města na české
Hané, do českého Prostějova. (Výborně !)
Když opouštěly naše čety královské naše
město, onu jitřenku slovanského porozuměnía
slovanské vzájemnosti, tu nesčetně zástupy já-
sajícího lidu loučily se s námi nevídaným dosud
způsobem a posilaly vám všem, bratří, opravdové
a srdečné pozdravy. Nuž, tedy dovolte, abych
jmenem tohoto lidu českého a Sokolstva tlumoči
vám sokolský pozdrav, jakož i v zastoupení
předsednictva České obce sokolské svojí radost
nad tím, že sešli jsme se tu opět staří a dobři
přátelé nejen věci sokolské a české, nýbrž také
véci slovanské. Vyslovůji vřelé potěšení a radast
nad přítomností zástupeů polské organisace so
kolské, pozdravuji zástupce bratrského národa
ruského p. K liužev a, pak pozdravují dáv
#12
alto_textblock
#12
ného francouzského přítele českého národa pana
Prévosta. Nechť žije, nechť vzkvétá svatí
věc sokolská a vyroste v nejkrásnější a nej-
vznešenější ideu všech Čechů, nechť mohutn
vzájemná láska Slovanů!« (Hlučný, dlouhotrva-
jící potlesk.)
Starosta Svazu polského Sokolstva pa
Fiszer uvítán dlouhotrvajícím potleskem
voláním, tlumočil pozdrav jménem polského So-
kolstva a kladl město Prostějov za vzor všem
městům, děkuje vřele obyvatelstvu jeho za ne
očekávané uvítání. Ukončil vřelým přáním, aby-
chom společně kráčeli nejen za krásnou ideou
sokolskou, nýbrž i všeslovanskou tak, jak na-
značeno na pražském všeslovanském kongresu.
(Czolem! a hlučný pollesk.)
Francouzský host p. Prévost pozdravi
slovanský prapor slovy, že barva modrá jes
symbolem moudrosti, červená znamená energ
a bílá poctivost. Vyslovil potěšení nad tím, že
i dcery národa českého staví se v šiky sokol
ské a ukončil slovy: Viděl jsem Sokoly v Pa-
říži a v Praze, kéž je uvidím i v Petrohradě
Varšavé (hlučný potlesk).
Jménem Čechů vídeňských promluvil dr-
Lenoch, který kládl důraz na vzájemnos
všech členů veliké rodiny slovanské.
Dále mluvil za Rusy člen ruské dumy p
Kljužev, který srdečně pozdravil nové hnut
všeslovanské. Za sokolskou župu severomora-
skou promluvil bratr dr. Smrčka z Olomouce.
jenž přesvědčivými slovy upozornil na důležitost
severní Moravy, která spojuje Čechy s jižnlmi
Slovany a prosil o pomoc a ochranu pro men-
Dále promluvil posl. Kalina, jehož slova
o významu sokolské práce pro české menšiny
vzbudila neutuchající souhlas a jeho výzva
k další činorodě práci opravdové nadšení. Po-
sléze dr. R. Fišer z Olomouce vzpomenul
r. 1848, který přinesl nám nové dvé ideje
demokratickou a slovanskou vzájemnost.
Všichni shromáždéní setrvali ještě delšt
dobu pohromadě v srdečné zábavě, načež se
rozešli, aby přítomni byli velkolepému průvodu
Sokolstva na cvičišté.
#13
alto_textblock
#13
šiny.
#14
alto_textblock
#14
Průvod Sokolstva z města na
evičiště.
Mobutným a v Prostějově nevídaným
dojmem působil sokolský průvod, v jehožto řa
dách se ubíralo na 5000 příslušníků armády
sokolské. Imposantní průvod řadil se již o
jedné hodiny odpolední v ulici Rejzkově, Ra-
deckého a Havličkově a zařazeny v něm byly
župy dle vzdálenosti svojí od Prostějova. Člen-
stvo ubíralo se v průvodu čtyřstupem a pořa
průvodu, který nadšeně byl všude vítán obe-
censtvem, přeplňujícím všechny ulice, byl tako-
výto: Zahájila jej jízda sokolská, za níž se
ubíralo vzpomenuté již předsednietvo a výbor
Č. O. S., na to hosté z ciziny, pak župa dolno-
rakouská, župy z Čech a sice: plzeňská, šn
mavská, Sladkovského, Jeronymova, Husova
Rokycanova, podřipská, krkonošská, podkrko
nošská, ještédská, Fügnerova, Žižkova, blanická,
Čížkova, budečská, Barákova, Jungmannova,
pobělohorská, pražská, středočeská, Havtičkova.
Tyršova, orlická a východočeská. Za nimi pak
župy moravské: moravsko-slezská, západo-mo-
ravská, pernštýnská, Palackého, Jiřího, Komen
ského, hostýnská, středomoravská, Chelčického
hanácká a severomoravská. V průvodu zařazený
byly kromě toho čtyři hudby. Když dospěl
předsednietvo Č. O. S. k radnici, průvod se
zastavil a starosta Č. O. S. dr. J. Scheinen
vřelými slovy poděkoval starostovi města Pro
stějova dru. Horákovi za ochotu a lásku
s jakou celé město a obyvatelstvo věci sokolsk
výchází vstříc a prosil ho, aby i na dále o
i obyvatelstvo tuto oddanost k ideám sokolským
zachovali.
Starosta dr. Horák ujistil jej jménem
městské rady, že vždy, pokud Prostějov bude
v rukou českých — a to bohdá zůstane na
vždycky — bude míti repraesentace másta v
prvé řadě na starosti rozkvét a rozvoj Sokol
stva. Taktéž za žírnou Hanu ujistil okresn
starosta p. Frantíšek Hosek Sokolstvo svým
sympatiemi, načež za bouře potlesku hnul s
průvod dále a kolem 4. hodiny dospěl na evi-
#15
alto_textblock
#15
čiště.
#16
alto_textblock
#16
Veřejné cvičení
Dávno ještě nedospěl průvod ke cvičišti
když tribuny jeho, zřízené ku přijatí 30 000
diváků, ze dvou třetin byly již obsazeny. Amf
thestrální jejich stavba byla polohou i směrem
obrácena k ložím, což živě připominalo již se
zemí srovnanou arénu letenskou. I obraz, jaký
skýtal pohled s žurnalistické lože po pestře se
vlnícím moři hlav, živě uváděl na pamět lon
ské petropavelské dny v Praze. Nedlouho p
čtvrté hodině dle ruchu a šumu v obecenstvu
tisnícím se před branou cvičiště, dalo se sou
diti, že průvod se blíží. Jásot a bouřlivý, da
leko se rozléhající potlesk to potvrdily! Mihl
se nám divákům na tribuné sokolská jizda,
pak defilé řad sokolských, les praporů a ko
nečně příval obecenstva na tribuny, jež do po
sledního místa ve chvilce byly obsazeny, zvě
stoval, že Sokolstvo došlo k cíli svého průvoda
do šaten a k východišti na cvičiště. Převlékáni
a řadění evičenců vyžadovalo delší doby. Ko
nečně znamením trubkou ohlášeno, že vše již
připraveno k vykročení na cvičiště. Stalos
tak na povel náčelníka župy severomoravské
bratra Ferd. Uhra.
Semknuté řady cvičenců, vedené náměsíken
náčelníka Č. O. S. bratrem Rudolfem Bílkem
a členy technického odboru bratry Sekyrou
a Ottou Havlem vyrazily přesné o 5. hodině
odpolední na cvičiště za jasného, slunného, ale
poněkud větrného počasí. Když objevily se prtvní
18tistupy cvičenců za zvuků sokolského pochodu
hudby Kmochovy, byly uvítány nadšenými sal-
vami potlesku, který rozléhal se se všech tribun
a loží. Zejména hosté dávali svůj podiv nad
skvělým divadlem nepokrytě na jevo. 18tistup
rozdělily se ve dva devítistupy, které kráčely
k hlavní tribuně. Byl to úchvatný obraz! Uply-
nulo již 10 minut a stále ještě chrlily vehody
nové a nové řady cvičenců. Tu obracejíse
první řady, kráčejí protichodem a zabírují v okn-
mžiku celé rozsáhlé cvičiště, které podobalo se
v té chvíli modrému moři, na němž si pobrává
bělostná vlnka v sněhobilém živůtku a obnaže-
ných paží. Všichni cvičenci kráčejí s hlavou
vztýčenou. hrdou, pružným a bezvadným kro
#17
alto_textblock
#17
kem v řadách přesně vyrovnaných, a došedše
ke druhému konci evičiště rozdělují se v šest
šestistupů a ve vzorném zákrytu jdou čelem
obráceni ke hlavní tribuně. Pro oči zvláště ma-
lebným podíváním byly mihotavé protichody
jednotlivých proudů.
Na dané znamení ohromná masa 2160 cvi-
čenců na ráz jako jeden muž se zastupu je a
hned na to pozdravena jest novými bouřlivými
salvami pollesku. Proti tribuně stojí šest semknu
tých šestistupů, každý po 61 řadách. Zavzn
trubka náčelníka Uhra a v jediném momente
rozestupují se cvičenci třemi poskoky. Obecen-
stvo jásá, nadšené volá a jeho applaus se stup-
ňuje, když všichni cvičenci bleskurychle na po-
vel připažují. Zaznívají první fanfáry Pospišilovy
hudby a ukazovatelé předovičují prostá evičení.
sestávající z pěti oddělení. Jsou to nové a dosuo
necvičené sestavy, jichž esthotická krása, lad-
nost, jakož i složitá skladba plně se vyrovnaj
nezapomenutelným cvičením V. sletu všesokol-
ského. Těžko popisovati, jakým mohutným do-
jmem působily na prostého, nezvyklého diváka.
Vždyť v Praze, kde každoročně konají se veliká
neb aspoň větší cvičení sokolská, bylo vyško-
lené obecenstvo velikolepou harmonií pohybů
přimo ohrumeno. Zde na krásné Hlané, nedá se
takřka vystihnouti, co děje se v duši diváků, co
odehrává se v hrudích a cítíme pouze z radostně
zarosených očí, jak nadšení jejich se stupňuje.
My, kteří jsme byli svědky nezapomenutelné
olympiády pražské, cítíme mohutnou ozvěnu
dojmu. Po stránce techrieké v příčině těchto
prostých evičení dlužno zvláště vytknouti, že
byly v prvním oddíle jednotné, kryjící se a
obloukovité pohyby napjatých paží vzorně pro-
vedeny. Ve druhém oddíle zvláště se líbily
vzorné výpudy, úsečné obraty a bluboké dřepy.
zejména však úchvatné předklony ze vzpažení.
lody pozorovatelé překvapeni byli hrou barev
medrých trikotek a bělostných živůtků s dvoj-
rámcem nahých, železně utužených paží. Ve
třetím oddělení vyniklo zvláště cvičení hlubo-
kými úniky (podpoi dřepmo a zánožmo v před)
se vztyčenými hlavami a čelem i oblouky jedno-
litě provedenými. Mobutně působilo vzpažení.
provázené vztýčeným pohybem hlavy, kdy muž-
ná statnost korunována jest hrdou, vzpřímenou
šíjí evičence.
Také pohyby a postoje, které tvořily zákla
čtvrtého oddělení, dařily se neobyčejným způso-
bem a tvořily nové a nové obrazy nekonečné
krásy. Vrcholem všeho pak po stránce technické
i esthetické bylo oddělení páté oním skvostným
podporem ležmo, kdy na temné půdě mizí 1000
těl evičenců, ocelové paže poklesají, pružné tělo
se snižuje a skoro splývá se zemí, aby ve vte-
řině opět přišlo v jiné postoje a pohyby. Tím
byla prostná cvičení zakončena a za nesmírného
potlesku obecenstva v řadách opět vzorně vy
rovnaných odcházelo Sokolstvo, aby učinilo
místo cvičením vzorných družstev, z nichž zvlá-
ště vyznamenala se Praha (bradla), Plzeň
(hrazda) a ve středu cvičiště župa středomorav-
ská (baton). Pak následovala cvičení ženských
odborů s ozdobenými obručemi. Cvičení to nové
a vyšlo ze samého Prostějova. Jeho význačnou
známkou bylo, že odpovídalo ženské ladnost.
spojující evičení prostá s tanečními, elegantním
pohyby a cviky. Cvičenky počtem asi 700 cvi
čily úchvatně při zvucích moravských národních
písní a odměněny byly nadšenou pochvalou di-
váctva. Při společných cvičeních žup, které po-
dávaly vrcholné ukázky ve cvičeních na nářadi
i bez nářadí, vynikly zejména pražské župy ob-
tížnými cvičeními pěti sestav kuželů, které vše-
chny provedeny bez oddechu v jednem celku.
Tím veřejné evíčení včerejšího dne bylo zu-
končeno a zanechalo dozajista v diváctvu neza-
pomenutelný dojem. Všichni účastníci vzácné
podívané s nadšením se vyslovovali o diseiplině
a přimo vzorném secvičení všeho Sokolstva.
Večer provedena na cvičišti tak zvaná „vese-
lice“ — různé obyčeje hanácké představovány
tu junáky a dívkami v národních krojích. Vedle
toho v zahradách, zejména pak v Národním
domě, uspořádány srdečně, celou Sokolskou
obcí navštívené zábavy. Dnešního dne v ranních
hodinách odjedou čeští účastníci sletu do Kro-
měříže k odhalení desky Karla
Havlička. Nechť návštěvy tyto přispějí k utu-
žení a společnému postupu obou sesterských
zemí zejména ve směru osvětovém a hospodář
#18
alto_textblock
#18
ském
#19
alto_textblock
#19
Praha a vítkovické závody.
(Hlas ostravských Čechů v záležitosti milionové do
davky rour pro pražský vodovod.)
V příštím témdni má býti rozbodnuto, komu
bude zadána třímilionová dodávka litých rour
pro výtlačné potrubí společné vodárny Prahy
a okoli. Přirozeno, že tato otázka vzrušila celou
veřejnost naši, poněvadž jde o to, mají-li to do-
stati zkartelovaně železářské firmy rakouské nebo
firma francouzská. Dodávka tato má význam jak
hespodářský tak národnostní. Společné firmy
rakouské jsou dnes representovány vítkovickými
závody, kteréž dotyčný kartel utvořily, rozhodu-
jící vliv v něm mají a největší část výroby ze
společných dodávek na ně připadá. Vítkovické
závody jsou však zběsile germanisujícím závo-
dem Ostravska a Slezska a tu přirozeno, že o
českých kruhů pražských, ať rozhodují v obecní
radě nebo ve společné vodárně, musíme žádati
aby tyto germanisující závody nepodporovaly mi-
lienovými dodávkami. Dlužno konstatovati, že
vítkovické závody v posledních letech upust
od své hospodářské politiky a postavily se
v čelo pusté, řvavé a vášnivé protičeské agitace
a že se neostýchají dopouštěti i skutků proti-
zákonných, aby český živel na Ostravsku a Slez
sku úplně podlomily. V posledních letech nepři
jaly závody ani jednoho českého úřadníka a dá
vají přednost úplně nekvalifikovaným silám ně
meckým před českými odborníky, mistrem v zá
vodě se nikdo nestane, kdo se úplně nezaproda
němectví, za dělníka nevezmou žádného odeho-
vance z českých škol. Kdo je zaměstnán ve vit
kovických závodech, musí se pod ztrátou exi-
stence prohlásiti za Němce. Jde-li o soupis
sestavování národních katastrů, vyplní se archy
v závodech a všichni zaměstnaní jsou označen
za Němce a nikdo nesmí se proti tomu ozvat.
nochce-li přijíti o existenci. Následkem toho
z 20.000 obyvatelů ve Vítkovicích bylo posledně
v českém katastru jen 500 osob, ačkoli Vítko-
vice ze 7/s jsou obydleny českým a polskýmli-
dem. Jestliže se někteří přihlásili do českého
katastru, musili to dodatečně odvolat. Veške-
rý slovaneký lid, zeměstnaný ve
#20
alto_textblock
#20
Vítkovických závodech, musí svě
děti posílati do německ, ch škol.
Při letošním soupise dětí dostalí
všichni mistři oběžník, podepsa-
ný drem. Landauerem, aby vypá-
trali, zda by někteřírodičové pře
jen neposlali děti do škol český ch.
Byla vypátrána celá řada podobných „provini-
ců“, ti pak byli předvoláni do závodních ka-
celáří a tam jim přikázáno, že děti musí posílt
do škol německých. Jak rafinovaně dovedou pra-
covati proti školním zákonům, nejlépe dosvěd-
čuje velkým nákladem zřízená soukromá zá-
vodri škola německá ve Vítkovi-
cích, která je určena jen pro děti
české, neznalé vyučovacího jazy-
ka německého. Tyto totiž nemohou bíti
dle Perkova zákonu přijaty do veřejných něme-
ckých škol a proto pro ně závody zřídily sou-
kromou školu úplně na své útraty. A do
této školy musojí čeští, v závodech zaměstnaní
a od nich odvislí rodičové své šestileté děti po-
sílat. A nejen ve Vítkovicích, ale i v okolních
obcích, úplně českých, kde bydlí jich lidé, zři-
zují a podporují školy německé pro české děti.
České škole zabraňují kde mohou, nechtějí při-
pustit rozdělení české školy ve Vítkovicích, zři-
zení měšťanské školy a pod. Jde-li kde o volby
do obecního zastupitelstva, tu své lidi nejsprost-
ším způsobem znásilňují, vedou je k urně ve-
lební a před jich dozorci musejí odříkat něme-
ckou listinu volební (na Moravě je ještě ústní
hlasování). Takovým způsobem udržují řadu če-
ských obcí německými a připravují půdu pro
Němectví pro ostatní dosud české obce na
Moravě i ve Slezsku. Státní úřady jsou proti nim
bezmocny. Chtějí-li dobýti české obce, ať ve
Slezsku nebo na Moravě, ohlásí tam daň za
různé své lidi a těmte je přiznáno volební právo
třebas v obci nebydlí. Jestlíže policejní úřad-
ník postaví se proti jich nezákonnostem na sta-
novisko právní, denuncují ho urážlivě a jestliže
se tento proti tomu žalobou brání, tedy je po-
výšen do vyšší dietní třídy a přesazen s pod-
mínkou, když žalobu odvolá (případ dra. Eisa).
I soudnictví musí jim přisluhovati a šmahem
vždy rozhodovati ve prospěch závodů ať v ohle-
du politickém, nebo hospodářském. Každý soud-
ce musí si vzíti jen ty znalce, které závody
určí a kteří jsou v jich službách. A jestliže se
některý tomu opře, tedy ho denuncují ze stran-
nictví (případ dra. Goliatha). Vítkovické zá-
vody jsou suverenními a této své
moci využitkují k národnostnímu
zničení důležitého kraje ostrav-
ského a slezského, A bylo by osudným
krokem, kdyby obce pražské nebo správní rada
vodárny úplně klidně přes tyto okolnosti přešl
a také se propůjčila za nástroj vílkovických ger-
manisátorů. Všechny předstírané výhody jseu
malicherny proti tomu, že ani pražské kruhy
by se neodvážily vzepříti šíleně germanisujícím
závodům vílkovickým. Dodávku pražskou ne-
smějí dostati závody vílkovické. Nemá-li zpup-
nost jich ještě více vyrůsti a nemá-li býti veškerý
zoufalý boj Čechů ostravských a slezských úplně
pedlemen. V rozhodujících kruzích pražských
se bere zřetel na kruhy vládní a na ostatní ve-
škeré české zkartelované železárny. Tyto však,
že trpí veškeré toto řádění vítkovických, berou
na sebe spoluzodpovědnost a právě rozhodným
činem pražských kruhů, když sáhnou k cizině
k vůli dodávce, musí přijíti vláda a ostatní kruhy
ku poznání, že vítkovickým musí býti zabrá-
něno v dalším štvaní a běsnění proti všemu če-
skému. Praha musí promluviti a zaslati se
trpící české větve na Ostravsku a ve Slezsku.
Tolik pochoponí musíme se dožadovati po če-
ských kruzích pražských. Celá česká veřejnost
sdílí s námi tento názor a jsme přesvědčeni, že
jak obec pražská, tak vodárna za-
mezí v každém případě tomu, ab
jich dodávky dostaly závody vítko-
vické, poněvadžbyto bylo pro celé
Ostravsko a Slezsko osudným.
#21
alto_textblock
#21
Denní zprávy.
— „L'Assietle au Beurre“, „Bohemia““
roury pro pražský vodovod. Pařížský satyrický
týdenník obrázkový „L'Assiette au Beurre“
uchystal sešit, věnovaný českým menšinám a
uherským Slovákům, v českém a francouzském
jazyce s textem od poslanců Hudce a Soukupa.
s ilustracemi od stálých francouzských spolu-
pracovníků listu, mezi nimi od Steinlera a Rou-
billa, také náš Aleš přispěl silnými, bezprostřed-
ním, nehledaným citem dýšícími jadrnými kres-
bumi. Německé listy už vítají zvláštní slovanský
sešit „L'Assiette a. B.“ jizlivými poznámkami.
„Bohemii“ nelíbí se titulní list, představujíe
pruského orla, rdousícího slovanského dělníka.
nelíbí se jí ani ostatní stránky, kteréž prý majl
všechny protiněmeckou tendenci, rovněž není
kasiňáckému orgánu vhod, že slovanský sešit
„Assictty“ tištěn v ohromném nákladu a že roz-
šířen bude po celé Francii i Anglii. Projev svého
rozhořčení končí „Boh.“ chudozubým vtipem
tohoto znění: „Tedy přece jeden úspěch
měly horoucí české námluvy o přízeň francouz-
ských bratří. Dostanou-li ještě francouzské vodní
roury, je vlast zachráněna.“ Nuže, „Bohemia“
může být ujištěna, že jsme velmi vděční za
„L'Assictte“ a podle poprasku, jaký způsobila
v německém kasině, bude její účinek znamenitý.
„Boh.“ a ostatní tisk německý ještě před něja-
kým desetiletím byl téměř výhradným potrubim
zpráv z Čech vedoucím a sever i západ informu-
jícím; co jím prýštilo, jména čisté vody věru ne-
zasluhovalo. Na štěstí podařilo se uepati tyto
— roury a veřejnosti francouzské i anglické ote-
vřeny docela jiné prameny poučení o vnitřních
poměrech v Rakousku a v Čechách. Co z „Boh.
mluví, toť právě vztek, že byla učiněna přítrž
této její znočišťovací činnosti. Že je raněna také
ve své pochybné cti, jako orgán železářského
kartelu, který se chvěje zimnicí profitu na do-
dávku vodních rour pro pražshý vodovod, jest
rovněž pochopitelno. Německý tisk, sloužící
zájmům kartelářským vůboc, domnívá se, že
jim nejlépe prospěje závody v nadávkách slo-
vanské Praze a jejímu českému obyvatelstvu.
Od té doby, co na veřejnost pronikly zprávy
o francouzské ofertě a možnosti jejího přízni-
vého vyřízení, snesl se na Prahu lijavec něme-
ckého bláta. Těžké injurie německé jsou zname-
nitým přívažkem k českým sympatiím pro Fran-
cii a železárnu v Pont Mousson. Kdyby správní
rada společné vodárny rozhodla ve prospěch
irancouzské nabídky, mohlo by se řici, nejen z