ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 5b29f6d0-75a6-11dc-a78d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Strana 10
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
16. srpna 1908. Číslo. 295.
#4 alto_textblock #4
Lékařská hlídka.
#5 alto_textblock #5
Do lázní a v lázních. Píše prol. dr. Lad. Haškov ee,
#6 alto_textblock #6
I.
#7 alto_textblock #7
Stesky na mnohé lázně a ústavy léčebně, nemocnými pronášené, jsou běžny a jsou také někdy odůvodněny. Chybe vězí jednou v nedo- statečném zařízení, příliš prosté úpravě jeho i celého života lázeňského, jindy nedostatek krajinných krás a procházkového rozpětí, jindy špatná kuchyně vadí a konečně někdy ne dosti taktuplné chování se majitelů laiků neuspoko- jujo tou měrou návštěvníky, jak je si právem přáti. Naproti tomu znalost, potřeba i vkus obe- censtva se jemní a zvětšuje rostoucím blaho- bytem a vzděláním, ale i poznáváním cizích krajů vzdálených a dalekých. Toho musí si býti majitelé lázeňských podníků vědomi, zvláště když vzmáhajíeím se internacionalismem a po- kleslostí národního citu oprávněné heslo „Svůj k svému“ netěší se té oblibě, jaká jemu patří. Péče o koncentaci českého kapitálu do če- ských rukou, resp. heslo „Svůj k svému' nenalézá u nás v lázeňském léčebnictví toho ohlasu, ja- kého by si bylo přáti v zájmu českého hospodář ského sesílení a nezřidka i v zájmu věené po třehy nemocného samého. Řekl jsem již v prvých větách, že chybuj zde oba interesenti: obecenstvo i majitelé léčeb- ných míst a jich řidiči. Jest litovati, že na jařo a v létě proudy českého obecenstva vyhledávají léčení a zetavení v cizích krajích. Nejeden ná- vštěvník nád v stejná mista opět se vrací. Kdyby spočetl finančník přibližnou sumu českého ka- pitálu, jaký tu z rukou českých přichází do ru- kou cizíeh, z husta bez věcné potře by pro zdraví, našel by překvapující sumu kdyby k ní připočetl výdaj těch, kteří ze sku- tečné potřeby vyhledali cizí lázně, užasl by nad sumou kapitálu, kterým oslabuje se hospodářská zdotnost česká a posiluje cizl. Jest nutno u nás poučovati v té příčině obe- censtvo i pozorným činiti lékaře. Vypravuje s fakt, že jeden lékař, který z vlastenceké po- hnůtky nakoupil akeií jednoho českého podniku a do zásuvky uzavřel, vydatně ordinoval v bo- haté své klientele cizí vody v chorobách, v nichž se i voda uvedcného českého podniku doporu- čuje a pije. Oboconstvo dlužno dostatočně po- učovati o takové potřebě a ceně lázeňského po- bytu, jaká jemu jen přísluší a upozorniti na to. aby při vyjíždkách svých přihlédulo také k ozna- čenému národohospodářskému momentu. Máme ve vlastech svých krásných míst s dostatek a kdo právě není vášnivým ctitelem turistiky alp- ské nebo nepotřebuje mořského podnebí, ten najde ve vlasti naši místa nevyrovnaně krásná. Místa ta pohodlně, moderně, dobře a účelně za- říditi a lékařsky věcně správně opatřiti, jest první povinností majitelů, kteří vždy mají radu bráti u kompetentních lékařů. Jsem toho mínění, že obeconstvo má právo požadovati možné a dosažitelné všechno tak, jak se mu toho jinde dostává. Hory a moře se snésti nedají, ale čistota, ladná úprava, moudra zábava, slušné chování a dobrá kuchyně jest pežadavkem bez odmluvy oprávněným. Český člověk má právo za své peníze chtiti v domácích lázních totéž, čeho se mu dostane v cizině a destati se mu toho může. Jest potřebí, aby ři- diči a majitelé lázní i jich sprráveové vůbec různé kraje zcestovali, hodně lázní a ústavů cizích ne- jen viděli, ale něco v nich i pobyli, aby se ná- zorně o potřebách obecenstva a povinnostoch lázní přesvědčili, když dnes obecenstvo jest bez odporu velmi zcestovalé a věci znalé. Jen tak pozná se zařízení, vedení a chování jinde a sblíž se potřeba zkušenějšího českého obecenstva s tím, čeho se mu i od našich lázní může a ma právem také dostati. Hodně odborného rozhledu. vzdělání všestranného a společenské jemnosti jest třeba vždy míti. Ozval-li se v poslední době stesk, že je již mnoho českých lázní a varuje-li se před zřizo- váním nových lázní v obavě před eventuální ne dostatečnou rentabilitou, myslím, že obávaná nedostatečná rentabilita nebyla by zaviněna tak množstvím lázní, jako vadami vnitřními, o nichž není zde místa se rozepisovati. Píši slova tato k výstraze i nápravě, přeje soustředění českého kapitálu v českých rukou a přeje vydatně heslu „Svůj k svému“ z nejvlast- nější potřeby národní. Mimo jižní stanice v době zimní, Alpy a moře, kde pobyt jen lékař má určovati, netřeba uchylovati se našim lidem vůbec do cizích lázní, ať máme na mysli choroby nervové, ženské. srdoční či jiné. Pro drobné cestování máme v Čechách, na Moravě a v Tatrách plno pře- krásných míst. Pro klidný letní útulek není mimo vlasti naše krásnějších míst, jak již pra- veno. Za účelem léčehným máme již českých lázní dostatek a některé z nich jsou dobře a řádně vypraveny.
#8 alto_textblock #8
II.
#9 alto_textblock #9
Doba, kdy školním lékařstvím byly pomů cky fysikální therapic podceňovány neb nevší mány, anebo kdy bujný rozkvět fysikální thera- pie (olektrotherapie, hydrotherapie, fototherapie. mechanotherapie atd.) seitl se jen v rukou hoto- vých šarlatánů a vydřiduchů, začiná mizeti Kritické nazírání zmocnilo se lékaře i nemoc- ného, třeba k úplnému vědeckému vyjasnění v nejednom oboru fysikální therapie bylo ještě hedně daleko. Lékař snaží se užiti vody, olek třiny, vzduchu i pohybu dle principu vědeckého. dhaje fysiologie i pathologie těla a fysikálních vlastností prostředku léčebného. Na druhé straně nemocný není tak nevšímavý, aby nepostřehl jalovost a bláhovost počínání, které nemá pev- ného plánu léčebného a nemá jistoty o diagnose i o podstati choroby a kdy plán léčebný ovládá vůle a rozmar nemoeného, který diktuje brzo onu, brzo tu léčebnou proceduru a to pochopitelně beze zdaru, anepo aby dále nopostřehl, že se zdánlivou vědeckou přísností ordinována byla. jak se dle sdělení nemocného v jednom sana- toriu cizím stalo, k večeři studená telecí pe- čeně proto, že prostě od oběda zbyla. Majorita nemocných v lázních, pokud ne- běží o choroby výměny látek, jež mají sve přesné vědocké indikace, neb o choroby ženské kde rovněž vypěstovány jsou přesné methody. rekruují se z neurastheniků a nervosních a vůbee nervově chorých. U těchto nemocných třeba však přísně individualisovati a příčiny choroby. které jsou nesčetné, uvážití a především správ- nou diagnosu učiniti. Toprv pak možno a úspě-
#10 alto_textblock #10
Jeliem léčiti a tu učiníme zkušenost, že ceniti máme nejen fysikální therapii, ale i medikamen a že nesmíme podceňovati psychotherapii, které se nikdy nedbá, čímž někdy se i nemoenému škodí. Může zodpovědnosti té dostáti fušér ne- lékař, dokonce v ehorobách nervových neznalý? Neznáme ještě fysiologický účin léčebných složek v methodách fysikálních obsažených ani všechny tyto složky úplně nám jasny a zná- my nejsou. Na druhé straně nelze srovnávati organismus lidský s přístrojem fysikálním Mimo to jednotlivé organismy liší se ještě tou měrou svými zvláštnostmi, že nelze na každý organismus jako takový i při stejné empirické generalisovati dosud nabyté a cenné empirické poučky a zkušenosti fysikálně-therapeutické. takže tím více třeba přísné individualistace v kaž- dém případu. Dosud různé ústavy a lázně, ačkoli obsa bují fysikálně therapeutické prostředky i účinem svým někdy protichůdné, jak z prospektů vidíme. slibují vyléčiti jedny a tyže choroby, jmenovite nervové. Jeden léčí stejné studenou, druhý teplou vodou, jeden alkoholem, druhý abstineneí a pod. Jest také vadou, že se fysikální therapii obírají mnozí nedostatečně znali v chorobách nervových, ačkoli jsou tyto choroby velmi častým léčebným předmětem fysikální therapie. Zté příčiny dosud nenabyla fysikální therapie té dů- věry, jaké zasluhuje. Ale i laikové povážlivě bý- vají znepokojováni nezdary a zklamáním, při- voděným následkem svrchu vylíčených všech nedostatků. Mstí se také někdy neodůvodněné odmítání modikamentosní léčby, jak se děje ně- ktorými fysikálními therapeuty. Máme-li vážně fysikální therapii na mysli, třeba býti obezná- menu nejen s jednotlivými způsobami léčeb- ného upotřebení fysikálních prostředků a jich dosud známých fysiologieko-chomických účinků, alo i zvláště a především s povahou a podsta- tou, chorob samých, najmě nervových, mezi něž čítámo i valnou část ehorob záměny látek a valnou část chorob žaludečních, srdečnícha jiných a nesmíme spustiti se zřetele i ostatni celou therapii. Třeba v léčení fysikálními pro- středky vycházeti ze zásady: „Kolik indi- viduí, tolik chorob a tolik léčeh- ných způsobů“ a po případě neváhati sá- hnouti i k medikamentu. Potřebu individualisace zmíněné chci uká- zati na jednom příkladu. Jest známo, jak protichůdné názory panují mezi hydrotherapouty v příčině působení lázní na tlak krevní, a jak mnozí překvapeni bývaji nostejným tu účinkem u různých individuí a do- konce někdy roztrpčeni jsou nezdarem tam, kde se ho nenadáli, najmě očekávavše úlevy u neura- stheniků po lázních tlak krevní snižujících a dočkavše se opaku. Příčinu vězi v tom, že se neprávem generalisují zkušenosti, nabyté u jed- něch nemocných na druhé a že se opomíjí zí- skati si v každém případě vlastní zkušenost a vlastní orientaci. Některé chorobné příznaky, na př. jako bolost hlavy, tlak a zaujetí v hlavě, bolosti v šíji, závrať, poruchy spánku, neklid, rozčilení a jiné. mohou býti někdy náslodek trvale zvýšenébo tlaku krevního, ale nemusí. Léčení těchto symplomů bývá vděčným a častým objektem fysikální therapic, na př. galvanisace blavy. Ale chybili bychom, kdybychom se domnívali dle ustáleného klamného mánění, dlo něhož neura- sthenik jeví z pravidla zvýšený tlak krovní, že. má-li vyjmenované příznaky, jeví též a prinri zvýšený tlak krevní a že příznaky ty a prior jsou následek zvýšeného tlaku krovního. Chybil bychom, kdybychom bez předběžného vyšetřo- vání a uvážení všech možných příčin choroby hned jali se používati jen prostředků, tlak krevní snižujících. Shledámoť nemocné, kteří jeví všechny tyto příznaky, kteří nemají zvýšený krevní tlak a u nichž přiznaky tyto mají zcela jiné příčiny a dle toho dlužno je také zcela ji- ným, přiměřeným způsobem léčiti, nežli prostým fysikálním prostředkem, tlak krevní snižujícím. Pochopujeme, jak důležita je v therapii těchto symptomů individualisace nemocných a jak zvlášť ve fysikální therapii dlužno obírati se především nemocnýma nešablo- novitě nemocí. Avšak opatrností, sem spa- dajících, jest i více. Třeba důtklivě upozorniui na to, že nesmíme na tlak krevní v celém orga- nismu souditi z jedné zkoušky, vzaté z napěti stěny cévní na ruce, nýbrž dlužno vždy teprve z několikerého šetření přesvědčiti se u nemoe- ných o stavu tlaku krevního, nežli užijeme u nich prostředků, tlak krevní modifikujících. Není zde místa objasňovati blíže pohnůtky tohoto počínání. Možno však se zminiti o něklerých fy- siologických ustálených poznatcích přece. Tlak krevní za normálních poměrů jev u každého jistou stálost, přibývajícím věkem se větší, mění se v různé denní době, najmě k ve- čeru se větší, poloha těla i končetiny mají na tlak krevní vliv, dýchání a tlak na stěny břišní jej modifikují, není stálého poměru mezi rych- losti a jakostí tepu a tlakem krovním, mírnou svalovou prací a psychiekým vzrušením tlk stoupá, lázně a nápoje různé tlak modifikují. V nourastheniích shledal jsem, že tlak krevní ani ve stejných klinických formách neu- rasthenie není konstantní a že vykazuje sub- i supranormální čísla. Prvá objovují se častěji ve formách asthenických, druhá ve formách affektivních. Význam kolísání tlaku krevního u neurastheniků obecně se přehání a nemáté váhy, jaká se jemu přikládá věci neznalými. U neurastheniků shledáváme vyšší i nižší tlak krevní a bolesti hlavy, závrať, nespavosta jiné příznaky pozorují se u nemocných s vyso- kým i nizkým tlakem krevnám. Poměry tlaku krevního nejsou úměrné se stavem spánku. Nespavost objevuje se za nízké- ho i zvýšeného tlaku krevního, z čehož opět plyne, že zvýšený tlak sám o sobě, jak se ně- kteří autorové domnívali, není výhradní příčinou nespavosti. Nelze odváděti různé pathologické jevy nervové pouze od fysikálních změn a poučky tyto dlužno i v therapii míti na mysli. Nesmíme opouštěti ani zde vitální biologické stanovisko v neurologii, které nám diktuje dále neopovrhovati ani ve fysikální therapii, potřeba-li se ukáže. prostředky psychickými neb chemickými, najmě medikamentem a neupadati nikdy v řemeslnou léčbu nemoci, nýbrž léčiti individuum. Nenáhlé nebo krátko trvající i značné změ- ny tlaku krevního cévní aparát mozkový regu- luje tak, že mozek z krevního kolísání tak lehko škody nedozná. Ovšem však při trvale zvýšeném neb dlouho trvajicím nadměrně vysokém tlaku
#11 alto_textblock #11
krevním, Erouží-li v krví alkohol, nikotin, rtuí. olovo, toxiny a loukomainy různé, utrpí zajisté stěna cév a tudiž i hmota mozková jisté újmy. Kdy a jak se tak stává a jakými známkami chorý stav se již prozradí, vymyká se z rámce téte orientační populární črty a jest věcí úvahy zku- šeného lékaře. Účel náš jest poukázati na váž- nost fysikální therapie i obtížný její úkol. Vidíme, jak komplikují se různě některé otázky, jichž předem musí si býti therapeut vě- dom, nežli k léčení nemocí neb symptomů při- kročí a nežli určitých prostředků užije a jak přisnou individualisací a osobní všestrannou vědomostí musí sám odčiniti nejednu nehotovost a neujasněnost ve vědeckém poznání, má-li s úspěchem a pravým porozuměním léčiti. Jako organismus někdy kolisání tlaku krevního je lho- stejné, tak naopak násilné, therapeuticky vadné zasahování do změn tlaku krevního u některých individuí setkává se s velkou nepříjemností a známe toho truchlivé doklady, kdy nemocní sami se léčili. Jsou individua, která velice citlivě rea- gují na náhlé násilně změny kolísání tlaku krev- ního. Mnohému by byl ušetřen nejeden nezdar i katastrofální příhoda, odyby bylo předem dbáno individuality jeho. V horkých lázních neb raše- lizných třeba opatrně s neurastheniky a hystori- ckými zacházeti. Bývají často stiženi zde tluče ním srdce, úzkostí a mdlobou a roztrpčeni ne právem fysikální therapie zanechávají. Pouka zuji k věci té všeobecně, nechtěje ani přihlížeti ku potřebám těchto indikací u některých nemoe- ných neb dokonce k diagnostickým omylůma záměnám prosté neuralgie psychického původu s rheumatickými bolestmi, abych odůvodnil, že nikdy fušer laik nemůže se zabývati fysikální therapií, nýbrž výhradně zkušený, svědomitý léknř. Úkol fysikálního therapeuta je veliký čestný, fysikální therapeut mu s být předevšim výborným lékařem vůbee, výborným internistou, neurologem a psychologem zvlášť. Nemá jen dbáti řemeslného výcviku ve fysikálních mothodách, jimž se každý hravě při- učí a jež má také vykonávati nazvíce sám, ne- má-li se fysikální therapie zvrhnouti v řemeslo vědy a lékaře nehodné.
#12 alto_textblock #12
Poučná hlídka
#13 alto_textblock #13
Oeleltronech. B. Nevšímalová.
#14 alto_textblock #14
Ministr Briand pravil nad mrtvolou Berthe lotovou v Pantheonu loni 25. března: „Le sa- vant doit etre un généralisatuer, non simplemen un spěcialiste. V duchu tohoto principu snaží se systémy filosofické, vědy přírodní i náboženské o syn- thésu fakt svých domén, o jednotný názor na ně, o jednoticí hypothesy a theorie svých zjevů. Ideálem jest nejzazší možnost obstrakce, sjedno cení v nejširších hranicích. Nejde o to, rozhodbvati principiální otázky zdali má hledání, získávání, klassifikace oceňování fakt větší význam ve vědě než spoku- lace, než smělá koncepce hypothes a důmyslná stavba theorií. Jost jiste, že myslícímu duchu lidskému jest nevyhnutelně třeba těchto dru- hých; nespokojuje se prostým poznáním, že něco existuje, chec věděti vždy proč a k če- mu; nestačí mu znáti pouhou existenci zjevu, chce jeho výklad. Pomáhá si mythem nebo ještě chuději, kde není mu lze jinak, ve vědě řešt své záhady hypothesami a theuriemi. Jedním z takových fakt, na které stále a všude narážíme, ktoré je kolem nás i v nás (č námi nebo po matorialisticku spiše naopak?) jest hmota. I problémem, který důrazně žádá o řešení, jest její původ a podstata. Různé obory duchové v různých dobách řeší jej různě dle svých schopností a dle svého vkusu. Několik slov o tom, jak nejmoderněji to činí vědy fysické. Fysik, chtěje poznati konstifuci hmoty, vy- chází od pojmů kontinnity nebo dískontinuity, nepřetržité souvislosti nebo náhlého přechodu a diskretnosti jednotlivých těles; na nich buduje hypothesy o nepřetržitém vyplnění prostoru hmoto-dynamistické a plerotistické nebo hypo- thesy o rozpojitých, nejmenších částicích hmoly — atomistické. Atomismus zvítězil nad dyna- mismem; hmota jako celek jest bádankou ne- možně ohromnou, jest nutno ji děliti do nej- zazších mezi myslitelně, nejmenších částic z jejich chování vysvětlovati její vlastnosti. Tak dušla fysika k molekulám, které jí chemie ještě rozdělila v atomy; dálšího dělení nedokázala. Atom byl dogmaticky hraničnou možností děli- telnosti, filologicky sankcionovanou — a t - mo s. Atomy si představovali buď jako trojroz- měrná tělíska nosmírně nepatrné velikosti — takovými již starý Demokritos vysvětloval vesmír, tvrdě, že není nic mimo prázdný proster a atomy, které se různí tvarem a rozměry; vše- chno že vzniká jejich pohybem a srážením — nebo lépo jako nekonečně nepatrné, bo- dové středy silové. Dnes již není atom onou krajnosti, za niž nebylo lze jíti; na jeho místo vtlačil se jiný, tisickrát menší než nejlehčí atom vodíkový, su- verénní činitel v řadě fenomenů — clektron atom prahmo ty. Lze si připomenouti, jistě onen elektron sta- rých, onen asěm egyptského původu, tu podivuhodnou kovovou slitinu, stojící pod ochra- nou samého Jova, z níž řečtí a římští alehy- misté tajemnými manipulacemi znali vyrobiti čisté zlato nebo stříbro a na niž se připinaly theorie filosofických škol o prvotní hmotě, která jest identická ve všech tělech, ale která dostáva svou aktuální formu připojením základních kva- lit, vyjádřených čtyřmi elementy. Nu, moderní elektron jest ovšem něco n- konečně jiného; jeho historie je mnohem mladší a jeho jméno jiného původu, ale theorie o pra hmetě dovedl rovněž probuditi. Nebude sna nezajímavo říci něco o jeho podstatě a proje- vech. Jeho přítomnost byla uznamenán.. ponejprv v roztocích solí, které dovedou věsti galvanick proud, rozkládajíce se při tom — v elektroly tech; Grottbuss předpokládal, že na elektrodách v elektrolytu, kde proud vstupuje a vystupuje, usazují se částečky hmoty, nabité positivní nebo negativní elektřinou; Faraday nazval takovou částečku hmoty, vedenou proudem na elektrodu. ion; Maxwell pak dokázal určitou konstantn hodnotu náboje pro jednotlivý jon a Stoney na- zval to elementární kvantum elektrického náboje na ion vázané olektronom. Jest žedy elek
#15 alto_textblock #15
lových.
#16 alto_textblock #16
tron částečka olektřiny, jejíž massa jest zlomkem chemického atomu, elementární kvantum hmoty plus elementární kvantum elektřiny; ion pak jest jedno nebo vícenásobné elem. kvantum které určitou silou může býti volně posunuto; jádrem jeho jesť vždy kladný nebo záporný elektron. Ten může míti svou vlastní hmotu pak je to elektronion, nebo může na něj být vázána hmota chemiekého atomu: v tom při- padě jmenuje se atomion; jestliže je zatížen masou neutrálních atomů a molekul, říká se mu molion. V elektrolytech děje se při procházení gal- vanického proudu volný pohyb ionů v tom smy- slu, že kladné či kationy se přitahují k zápor- nému polu, kathodě, záporné aniony k anodě; jsou podstatou, jak jest patrno, elektrického proudění. Jinak poněkud jest tomu v plynech: tady překonávají jony mnohem menší odpor a mohou tedy na volnější dráze nabýti značně větších rychlostí; jest evidentní, že rychlost bude tím větší, čím plyn bude více zředěn; následkem jí pohybují se iony přímočaře, říkáme dle ana- logic světla, že v paprscích. Z kathody indukovaného proudu v trubici z níž vzduch jest vyčerpán až ke hranicim vakua, letí iony třetinou rychlosti světelné; jsou to známé paprsky kathodové, „matiěre r- diante“ Crookesova, složené ze záporných elek- tronionů; silou, která je uvádí v pohyb, jes rozdíl napětí na elektrodách. Víme, že dovedou roztaviti platinu, která jim stojí v cestě, uvésti v pohyb hroty, rozzářiti skleněnou stěnu, na kterou dopadají, působiti na fotografickou desku. Víme však také, že nárazem na pevné těleso kovové zrcadlo na př., způeobují olektromagne- tické impulsy či vlny nesmírně nepatrné délky které se šíří rychlosti světla jakožto nevidítelné záření do prostoru i skrze hmoty pevně, pronika- jice je dle stupně jejich hustoty a víme, že to bylo v prosinci r. 1895, kdy poprvé náhodou se projovily experimentatorovi rozzářením rámee z platinokyanidu barnatého, na nějž dopadly Není třeba připomínati, že tím experimentatorem byl W. C. Roentgen, studující v temné mísinosl kathodové paprsky v Crookesově lampě, obklo- pené krabicí z černého kartonu — historie X paprsků jest jistě dosti otřelá. Čím větší byla rychlost narážejících katho dových paprsků, a ta roste se stoupajícím na- pětím elektrod a klesajícím tlakem plynu, tím kratší jest dělka vyzářeného elektromagnetického impulsu, vyzářené vlny světelné; v Roentgen. lampách je tlak plynu nesmírně nízký a napětí elektrod jde do tisíců Volt; jest pochopitelno. že elektroniony z kathody Rlampy překotnou rychlostí letící dopadnouce na anodu či anti- kathodu, vyprovokují z ní záření vln ještě kral- ších, nežli jsou nejkratší světelné vlny, vlny světla ultraviolového, které již samo se vymyká vnímání našich smyslů; proto ovšem ani Rpa- prsky nevzbuzují z naší sítnice pocitu světla Proto také dodnes nepodařilo se jich zlomiti. odraziti, ohýbati a polarisovati; nemají s sebou olektrického náboje jako paprsky kathodovéa nelze jich ani magnelickým ani elektrickým po- lem uchýliti. Ale mají jinou zajímavou schop- nost: dopadem na pevná tělesa budí opět nové záření, sekundární paprsky Gagnacovy a ty jsou zcola analogní kathodovým; nejde totiž o nie jiného, než o uvolnění olektronionů z těles pev- ných při dopadu X paprsků, kterým se tím ná- razem ovšem udělí i příslušná rychlost. Aka- thodové paprsky dovedou opět buditi X pa- prsky — podivuhodný cyklus změn, cyklus transformací energie, které neubývá! I těžší a pomalejší atomiony vyskytují se ve společnosti jmenovaných dvou druhů paprsků a to ve formě záření, které se v Rlampě šíři otvorem v kathodě (kanálem) do prostoru zaní a má odtud své nesalonní jméno paprsků kaná- Ale není vždy třeba komplikovaných zaří- zení, pramenů elektřiny, transformatorů, ohrom- ných induktorií a vakuových lamp pro vznik těchto paprsků překvapujících vlastností. Příroda sama dovede je produkovati a zdánlivě bez kon- ce, s neutuchající intensitou. Ten zázrak jest realisován látkami radioaktivními a znám od Beequerlova objevu záření uranového (1896) který vedl manžely Curieovy v Paříži ku podrob- nému zkoumání rud uranových, zejměna jáchy- movského smolince. Srovnáváním aktivity mine- ralií dospěla pí. Curie ke konklusi, že jde tu o jakousi látku sui generis, o níž praví pan Curie: „Nous sommes parvenus prouve, que ce corps constitue un élément nouvoau — tedy o nový prvek, radium. Radium, jak známo, vysílá tři druhy iono- vých paprsků: a-paprsky analogické kanálo- vým, avšak asi 10krát rychlejší, 6-paprsky analogické kathodovým a y analogní Roent- genovým. Nejenom však světlo, nýbrž i teplo vydává radium; toplota 1 grumu radiumbromidu je stále o 5° vyšší než teplota ololí; gram radia produ- kuje za hodinu asi 100 gramkalorií, to znamená tolik tepla, že by se jím ohřálo 100 gr. vody o 1° nebo 1 gr. vody o 100 stupňů. — (Jest dobře možno si mysliti, že obromné a miliony let trvající vyzařování tepla sluncem má původ v substancích radioaktivních — známé chemi- cké procesy stačily by toliko asi na 5000 le ) Odkud a v čem je tato schopnost radin? Za constituens hmoty akceptovali jsme elektrony; poznali jsme, že atom není zjevem jedno- duchým, jest spíše jakýmsi solárním systemem en miniature, s centrem, kol něhož kroužo ostatní částečky; vše je v pohybu, vylučujícím jakoukoliv stabilitu. Atomy radia jsou v tomto stálém neklidu; diskretní jejich součástky, pravděpodobně posi- livní a negativní elementární kvanta, mění své vzájemné polohy a z tohoto pohybu resultuje to, co chemie sotva se odvážila tušiti, že by kdy viděla: transformace prvků. Vidělať v prvku substanci neproměnnou, nejjednodušší, nenašla nikde proměny prvků, jejich atomy byly stejnocenné, měly svou char- akteristickou váhu a čarové spektrum. Poněkud jinak bylo, když duchaplný Mendělejev ukázal na periodický system prvků, přirozenou řadu prvků. danou atomovými vahami a periodické vracen vlastností příbuzných prvků v jednotlivýcb sku- pinách řady. Znamenají snad prvky různé modi- fikace prahmoty? Jen kvantitativně různé? Bylo by velmi na snadě souditi tak dle toho, jak b sorbují jonové paprsky, totiž pouze dle svýel mnohostných poměrů.
#17 alto_textblock #17
A dnes je jisto, žo radioaktivita nevyjadřuje nic jiného, než rozpad a znovutvoření nebo pro- měnu dílků chemických atomů; tato spontannt proměna pak že bývá nejčastěji provázena spon- tanním vysíláním elektrických paprsků (jako u radia, thoria, polonia, aktinia), které jsou výra- zem pro energii, uvolněnou rozpadem prvku. A jsou známy produkty transformace radia: jed- nou z fásí proměny jest emapace, povahy plynné, též aktivní t. j. schopná, rozkládati plyny v iony, emanace přechází v aktivní indukei, která má charakter hmoty pevné, usazuje se na jiných hmotácb a aktivuje je. Existují i fáse inaktivní, podstatou jejich jsou částečky alfa- paprsků, které ztratily svou rychlost, ukládají na sobě záporné elektrony a stávají se dle svého specifického náboje neutrálními částkami vodíku nebo helia. To jest tedy sensační objev pře- měny radia v helium. Rozpad prvků radioaktivních děje se ve smyslu od složitějšího k jednoduššímu a děje se pravděpodobně s kolosálními změnami ener- gie, kterými pochopitelně nemůže experimentator dle libosti manipulovati. Nobylo by však správno domnívati se, že aktivita, t. j. vlastnost epontanní proměny, pro- vázené spontanném vývojem energie, jest privi- legiem určitých látek; i v atomech ostatních prvků jest pohyb, jehož časová změna vede k in- stabilitě a radsoaktivní proměně; že se nepro- jevuje, toho důvodem je rozdil kvantitativní: menší radioaktivní konstanta. V tem smyslu tedy propracovala fysika po- jetí hmoty; poznala její konstrukci do mezí ne- konečně jemných, došla k elementárním kvan- tům elektřiny a hmoty, elektronům a předpo- kládá, že jejich nábojem, polohou a pohybem jest určen stav étheru, tohoto moderního impon- derabile, z jehož pohybu a stavu vysvětluje, ve jménu snahy po jednotném pochopení, zjevy magnetické, elektrické i světelné. Nové poznatky nezůstaly ovšem výhradným majetkem nečetného kruhu (heoretiků; i užito discipliny se jich chopily, hledíce jich upotřebiti k svému prospěchu. Jest to zejména medicina. která k účelům diagnostiky a therapie užívá fenomenů, plynoucích z povahy a vlastností Především počítá s iony, které má lidské tělo samo; jeho šťávy totiž jsou zředěnými roz- toky solí, obsahují tedy volné iony. Ty je možno uváděti v pohyb způsobením elektrického pólu uvnitř těla; elektrotherapie, na tomto základě zbudovaná, posunuje je volně proudem galvani- ckým, rezvlňuje sinusoidálním a rozechvivá proudem faradickým, výboji proudů vysokého napěti a vysoké frekvence, způsobujíc tak zá- važné změny ve výměně látek v organismu. Po- tom dává působiti na tkaň lidského těla elek- tronům a ionům mimo tělo produkovaným, tož paprskům ionovým. Různé pohltitelnosti paprsků roentgenových užívá k diagnostice, kde jde o to, aby byly prozkoumány tkaně normálně nevidi- telné a zakládá tak nové odvětví kliniekých method vyšetřovacích: skiaskopii a skiagrafii. Novou methodu léčebnou zavádí v radiotherapi a pracuje tu zvláště paprsky světla ultraviolo- vého (Finsen), X paprsky a radiovými. Vychází od předpokladu, že jistě není lhostejný drobné buňce živé hmoty, ať už je diferencována v mi- kroba nebo součástku tkaně tělesné, nepřetržitý dopad drobounkých etherových vlnek, příletu- jících v paprseíeh a narážejících jako příboj na břehy moře. Jsou tak nepatrné, že žádná ne- padne mimo; rozrušují a ničí živou hmotu. Hubí bakterie a destruují pathologickou tkaň; léčí proto infekční vyrážky kožní, léčí rakovinu a ně- které nádory; nejvíce jim podléhají bílé buňky krevní. Ale ovšem je jim lhostejne, zdali je vy- sazena jejich působení tkaň pathologická nebo normální — neušetří žádné a v tom je jejich nebozpečenství. Dovedou i způsobiti rakovinu v zdravém materialu, jako chorobný zničí. Dnes není ještě s naprostou jistotou vyzkoušena vhodná a příslušná míra dosování. Tu je therapie na- mnoze posud ve stadiu hledání; pracuje se té- měř výhradně paprsky ultrafialovými a roent- genovými. Na III. Roentgenkongresu, který se konal o velikonoční pondělí letošního roku v Berlině za předsednictví dra. Albers-Schönberga z Ham- burku, bylo roferováno o dosavadních zkušeno- stech s X paprsky v lékařství. Krásné výsledky jak po stránce diagnostické, zejména pokud se týče poranění a chorob kostí a stavu vnitřních orgánů — srdce, plic, žaludku, ledvin atd, tak po stránce therapeutické povzbuzují k další usi- lovné práci na poli radiologie, která ve všech oborech mediciny nabývá nemalého významu.
#18 alto_textblock #18
ionů.
#19 alto_textblock #19
Hlasy z obecenstva. Borové a lithnatné léčební zřídlo
#20 alto_textblock #20
SALVATOR osvědčuje se při chorobách ledvinových a měchýřových, při dně, cukrovoe, katar- rhalních afekclch. Přírodní železa prostá kyselka. Hlavní sklad v Praze má: Robert Ender, 11901 Frant. Kunerle.
#21 alto_textblock #21
M. U. DEA. FRANT. HAMZv = Sanatorium pro dítky skrofulosní = V LUžl.
#22 alto_textblock #22
13756
#23 alto_textblock #23
a Henneber- rovo hedváb 64 1 K 5ohal. oč. vyplac.s vyelené.
#24 alto_textblock #24
Pruhované- Čtverečkov. Shantung- Eedvah
#25 alto_textblock #25
Vaockr okn
#26 alto_textblock #26
Továrna na hedváhí Henneberg v Curychu.
#27 alto_textblock #27
11945
#28 alto_textblock #28
Důležite k pamatovánl!
#29 alto_textblock #29
když při obstarávání svého Pochodíte nejlépe, oděvu pro podzim a zimu obrátite se na nejstaršl český závod
#30 alto_textblock #30
se suknem a modními látkami
#31 alto_textblock #31
1459 V. Butta v Praze, Husova tř., 157-I., který má již veškeré novotiny látek na obleky svrehníky a zimníky, dále látky na damské kostý- my na skladě a prodává tyto za ceny nejlevnější Přesvěděte selli Vzorky franko-
#32 alto_textblock #32
firmy