Strana 4. Číslo 247.

a v v

VFSTrv.

Dne 8. září 1900

zůstal státi; rovněž tak není vyloučen, kdo z dáli nebo ve skrytosti nebo jiným způsobem přihlíží, který nikterak nepřispívá k zostření souboje. 6. Kdo souboj dovolují nebo mu nezabraňují, po- kud jsou to představené osoby. Církev také trestá v souboji padlé tím, že jim nedovoluje křesťanského pohřbu, a to podle všeobec- ného práva také tehdy, když soubojovníci před smrtí dali na jevo známky pokání nebo na jiném místě zápasu umrou. Podle zvláštního práva ve vídeňské arcidiecési (Provinc. synoda r. 1858, Tit. IV., cap. 14.) pak jsou zbaveni pohřbu křesťanského, když soubojovníci v zápase samém umrou a nedají známky pokání. Tak přísny jsou zákazy vojenské a církevní,a přece se tyto zákony nezachovávají. Následky toho pak se v dohledné době shledají.

Zprávy církevní.

Církevní slavnost. Dnes se koná památka narození Panny Marie. Písmo sv. o narození Rodičky Boží nejedná, ústní podání pak uvádí jako rodiče Mariiny sv. Jáchyma a sv. Annu a jako rodiště Na- zaret, kam se byli uchýlili potomci kmene Davidova. Zítra pak oslavujeme jméno Panny Marie, které se různě vykládá. Tak znamená slovo Maria 1. osví- cenou a osvěcovatelku, což se jeví v její přednostech, 2. hořkost mořskou, neboť kromě milostí dostala údělem též hojně útrap, 3. hvězdu mořskou, která svým životem a významem svítí v dobách smutných, 4. tolik jako paní, neboť Panna Maria jest nejsvě- tější z paní, zrcadlem všech ctností, a konečně 5. tolik jako vládkyně. Roku 1683 obléhali Turci Vídeň, která zdála se býti již ztracena. Vojevůdce, král Sobleski, však přispěchal na pomoc. Dne 12. září byl přítomen mši sv., při které ministroval a přijal Tělo Páně, načež jel řadami vojenskými a volal: »Mužně ku předu pod ochranou Marie. Maria budiž naším válečným heslem.« Sobieski osvobodil Vídeň a zachránil nejen Rakouska, nýbrž i celé Evropy od poroby turecké. Na poděkování ustanovil papež Iunocenc XI., aby v celé církvi se slavila památka jména Panny Marie první neděli po slav- nosti její narození. Zprávy římské. Dne 4. září přijal sv. Otec v soukromé audienci msgry. Joria, arcibiskupa z Ta- renta, Finoiu, biskupa z Catauzaru, Angela Fivrinila, biskupa z Pontremoli. Řím má opět slavnostní ráz jako v první polovici tohoto jubilejního roku. Četné skupiny poutnické ubírají se do chrámu sv. Petra. Svěcení a bířmování v Týně-Rovensku. Dnes 9. září t. r. bude vysvěcena v Týně-Rovensku vdp. farářem J. Turkem nová budova pro školu mě- šťanskou a obecnou. — Dne 13. září t. r. bude zde udíleti sv. biřmování J. Exc. ndp. dr. Schöbl, biskup litoměřický a bude dále ve vikariátě ve visitaci ka- nonické pokračovati, ač právě v této době se na ško- lách v Rovensku a v Libuni nevyučuje. —- O slav- nosti Posvěcení chrámu bude zde nový hlavní oltář z dílny Bušků na Sychrově za četné účasti ducho- venstva tatobitského od ndp. biskupa konsekrován. Oltář ten jest dílo umělecké, slohu gotického. Obraz představuje sv. Václava, rozdávajícího almužnu. Poutní slavnost. Dnes 8. t. m. v den Naro- zení Panny Marie a 9. t. m. v den JJména Panny Marie bude se ve farním chrámu Páně sv. A polináře konati slavnost Marianská s tímto pořádkem : oba dny o půl 7. hodině ráno mše sv. provázená varha- nami, o půl 11. hodině slavná mše sv. Odpoledne ve 3 hodiny sv. požehnání, při němž zpívány budou oblíbené devítnikové litanie, svatohorský Zdrávas pak píseň k Panně Marii. Pobožnost. V neděli dne 9. t. m. koná bra- trstvo Panny Marie Lurdské v klášterním chrámu P. sv. Voršily svou pobožnost o půl 3. hodině odp. Pouť na Tetín k sv. Ludmile. Kře- sťansko-sociální vzdělavací a vzá- jemně se podporující spolek českých žen a dívek pro království české pořádá za vedení vsdp. kanovníka dra. Josefa Buriana a dp. Em. Dlouhého-Pokorného v neděli, dne 16. září 1900 pouť na Tetín k sv. Ludmile, které se súčastní také slavná Svato- václavská Jednota a slavná Jednota katolických tova- ryšů. Odjezd zvláštním vlakem z Prahy (nádraží císaře Františka Josefa) dne 16. září 1900 v 5 hod. 54 min. ráno, ze sta- nice na Král. Vinohradech v 6 hod., ze stanice vyšehradské v 6 hod. 5 min., ze- stanice smíchovské v 6 hod. 13 min. Příjezd do Berouna o půl 8. hod. ráno. V Berouně seřadění průvodu. Cena jízdního lístku tam i zpět s pamétním obrázkem sv. Ludmily 88 krejcarů čili 1 koruna 76 haléřů. Lístky u nádražní pokladny v den pouti se vydávati nebu- dou. Pro dítky od 4 10 let jest potřeba celý lístek. Návrat v týž den z berounského nádraží o čtvrt na 8. hod. večer, příjezd do Prahy o půl 9. hod.

večer; vlak zastaví na uvedených nádražích. O dru- žičky se prosí. Jízdní lístky prodávají P. . členky výboru: Praha, Staré Měste paní Anna Lavová, Martinská ulice (Pražská tržnice), slč. Marie Hasmanova, Jilská ulice č. 445; Nové Mě- sto: pí. Reg. Miklová, Marianská ulice č. 12 (vedle lékárny), pí. Frant. Šmídová, Vyšehradská třída č 25, pí. Marie Feuchtnerová, na Poříčí č. 1934; Malá Strana: pí. Anna Svobodová, Thunova ul. č. 196, pí. Marie Horová (obchod květinami) u Montágů; Letná: pí. Marie Blažková, Vinařská ulice č. 495; Karlín: pí. Petron. Klingerová, Komenskéno ulice č. 14, pí. Anna Weinertová, Žižkova el. fobchod po- travinami); Smíchov: pí. Ant. Havránková, Ty- lova ul. č. 9, sič. A. Kozova, Švarcenberská třída (smíšený obchod); Žižkov: pí. Anast. Cmíralová, Rokycanova ul. č. 485, pí. Anna Bezuchová, Cim- burkova ulice č. 376; Olšany: pí. Víl. Vanda- sová, hostinec na Smetance; Král. Vinohrady pí. Kat. Plzáková, Dobrovského ul. č. 15, pí. Kettne- rová, Rubešova ul. č. 1 (závod zlatnický), pí. M. Remy, Hálkova ul., slč. Ottilie Zobelova, Kramerlova ulice č. 6; Vysočany: pí. Bar Reichertová, Ne- rudova ulice. České ženy a dívky, jakož i muži všech stavů zvou se opět k hojné účasti! Zdař Bůb Oslava Spasitele na sklonku IXX. sto- letí na Chuděnicku. Duchovenstvo 4 farností Chuděnic, Kolovče, Políně a Ouboče (vesměs patro- nátu černínského) usjednotivši se vykonati se svými osadami manifestační průvod na oslavu Spasitele, ur- čilo si k tomu den sv. Andělů strážců a za cíl pouti a místo shromáždění povolením p. hraběte Eugena z Černínů vyvolilo svatyni sv. Wolfganga na vysokém návrší uprostřed lesů nedaleko letního hraběcího sídla »Lázní«. Dle pověsti spočinul na místě tom svatý Wolfgang, biskup řezenský, vraceje se ze země české jež tehdy byla podřízena jeho pravomoci, a z této vý- šiny jí žehnal. Ku poctě jeho byl na místě tom vy- stavěn prostranný a velikolepý chrám, jenž těšil se bohaté návštěvě věřících jak z blízka tak i z dálí, neboť dle záznamu v pamětní knize až 40 zpověd- níků bylo při něm zaměstnáno. V době josefinské však chrám zrušen, a nyní pouze vysoká věž s pa- vlačí hlásá jeho bývalou slávu. Ježto pak lid i po rozboření slavného chrámu zachoval úctu k sv. Wolf- oangu, dal vystavěti vysokorodý p. hrabě Eogen Černín zvláště na popud své zbožné choti kapli s ol- tářem a obrazem sv. Wolfganga, který jest výtvorem malířského umění Její Jasnosti paní hraběnky a tím zajisté vyhověl zbožnému přání lidu z celého okolí. Sv. Wolfgang na vysokém návrší jako prst k nebi pozdvižený panuje celému okolí. Dne 2. září oživla tato samota příchodem dvou tisíců poutníkův, kteří v průvodu 7 kněží k 10. hodině po klopotném stou- pání do vrchu sem přibyli a celé návrší zaplnili. Žel Bohu, že již ráno bylo deštivé počasí. Nepře- hledné zástupy uvítal dp. farář z Chuděnic Karel Eoglmann pozdravem křesťanským, jejž dále rozvedl, vzpomenul dob dávných a jako oživení jich dne pří- tomného. Po té přednesl slavnostní kázání dp. farář z Kolovče Václav Helfert, který pojednal o lásce Božského Srdce Páně k člověčenstvu. Po té sloužil dp. farář z Poliny František Krondl v kapli sv. Wolf- ganga slavnou mši sv. za asistence vpp. kaplanů Se- verina Trachty a Jana Ševce. Zpěv řídil dp. farář Englmann za přispění obětavého a zasloužilého pana řídícího Tykala z Políny. Ke 3. hodině shromáždily se zástupy na návrší sv. Wolfganga, aby vyslechly marianské kázání vp. Adolfa Milky, kaplana z Po- líny. Po kázání modlil se dp. farář z Oboče Bedřich Vodička za assistence zmíněných již vpp. kaplanů litanie o Božském Srdci Páně spolu s modlitbou zá- světnou k témuž Srdci a ukončil slavnost udělením požehnání Nejsvětější Svátostí Oltářní. Od počátku až do konce byl přítomen vysokorodý pan hrabě Eugen Černín se svojí chotí. Jak krásný to příklad věřícímu lidu! Zvláště povzbuzující byla pokora těchto vznešených posluchačů, kteří stáli mezi pro- stým lidem venku, a zvláště obdivuhodná byla sta- tečnost p. hraběte, který vzdor deštivému počasí se- trval venku s hlavou nepokrytou. Slavnosti účastnil se též p. Schalek, řiditel panství chudenického s ně- kterými úředníky.

47. sjezd německých katolíků v Bonnu.

Počátek tohoto v každém ohledu velikolepého sjezdu, který je spojen také se skvělou výstavou křesťanského umění, oznámen byl v neděli večer slavnostním vyzváněním všech zvonů města nádherně vyzdobeného. Celé zástupy katolíků valily se do veliké slavnostní, za účelem sjezdu zvláště upravené dvorany, kterouž naplnily až do posledního místečka. Dámy usadily se na galerli. Nadešlo hluboké ticho, když předseda místního komitétu, posl. dr. Ruegenberg, ujal se slova. Pravil, že katolíci z Německa sešli se opět, aby po- dali důkaz, že jednota mezi nimi panující jest povzne- šena nad prostor i čas, a že také zde, jako o prvních

křesťanech, platí slova: Vizte, jak vzájemně sé mi- lují. Ceká nás vážná práce, stojíme však v Bonnu pod ochrannou královny pokoje, jež bade s námi. Potom vital vrchní purkmistr Spiritus účast- níky sjezdu jménem městských úřadův a přál praefm sjezdu, zvláště na poli sociálním, nejlepšiho zdarů. Vrchní farář Neu přivítal přítomné jménem katolíků v Bonnu, kteří se radují, že na prahu dvou století mohou pohostiti své bratry u víře, Následevaly pak skvostné výkony silného zpě- váckého spolku bonnského, načaž bylo zvoleno před- sednictvo sjezdu, a sice byli zvoleni: prvním před- sedou hr. Praschma ze Slezska, druhým posl. K. Trimborn z Kolína n. R. a třetím mladý hrabě Droste z Vischeringu. Vprvním utavřeném shřomáždění kteréž konáno bylo v pondělí, podával hr. Droste z Vischeringu zprávu o změnách v komitétua také o jeho schůzích. Že zprávy té dlužno uveřejniti toto: Geuorální sjezd v Nise měl přebytek 4000 marků. Pro sepsání zprávy o dějinách generálních sjezdů nebylo dosud nalezeno žádné síly. Pozměňo- vací návrhy úkolův, jež měly tohoto roku býti pro- vedeny, odročují se až do příštího generálního sježdu. Pro poutnickou výpravu do Říma zřízen byl zvláštní ústřední výbor ve Frýburce. Posl. dr. Porsch navrhl pak, aby sjez1 bež porad ve výboru schválil již za dřívějšíčh let opět opět přijatý návrh i resoluči, jež nepotřebuje býti na sjezdu katolíkův nikterak odůvodňována. Sjezd skládá tento návrh jako znamení lásky a nezměnitelné věr- nosti k nohoum sv. Otce. Resoluce zní: »Letošní jubilejní rok církve katolické dává 47. generálnímu sjezdu katolíků z Německa podnět, aby se zvlášt- ním důrazem protestoval proti situaci sv. Stolice v Římě od r. 1870, která jest pro katolíky všeho světa, jako také pro osobu sv. Otce opravdu ne- snesitelna. Generální sjezd prohlašuje svůj úplný a bezpodmínečný souhlas s okružníkem, jejž vydal náš slavně panující papež dne 5. srpna 1898 k bi- skupům, k duchovenstvu a lidu italskému, zvláště pak s těmito jeho slovy: »Italští katolíc nemohou, právě proto, že jsou katv- líky, zříci se žádostí, aby jejich nej- vyšší vrchní hlavě zcela a plnö vrá- cena byla potřebná neodvislosta pravá skutečná svoboda, kteráž jes nezbytnou podmínkou svobody a ne- odvislosti katolické církve.« Sjezd spa- třuje v postavení a úloze papežství zvláště důležitého činitele pro zabezpečení míru mezi křesťanskými ná- rody a považuje sv. Stolici v první Jadě za schopnu, aby jako rozhodčí soudce působila v zájmových spo- rech národův a států, jak táž sv. Stolice úspěšné učinila ve světových dějinách již tak často.« Večer zahájil první veřejné generáln shromáždění hr. Praschma, poukázav v svém proslovu na jednotu katolíkův. Arcibiskup Si- mur z Kolína n. R. tlumočil díky, jimiž němečtí katolíci jsou povinni Vykupiteli za mnohé jeho po- žehnané skutky. Kanovník Stiegele z Rotterburgu mluvil o Kristu jako o kotvici světových dějin v mi- nulosti, přítomnosti a budoucnosti. Zemský poslanec dr. Porsch z Vratislavi je- dnal o římské otázce, načež továrník Rogeno z Harrenu blíže Cách, mluvil jako poslední řečníko obchodu a řemeslu na křesťanském základě. Řečník vzdal při tom vřelé díky činnosti katolických kupe- ckých sdružení. Zrovna tak jako nezměnitý je základ, kolísavé jsou hospodářské poměry; jest proto pocho- pitelno, jestliže vznikají obavy, že všecko jde jaksi z klihu. Může se to díti však jen tehdy, jestliže po- míjen jest mravní činitel, kterýž ovládá všecky hmotné činitele. Jest proto naší úlohou, abychom zachovali křesťanský základ nebo pečovali o jeho znovuobnovení. Řečník doporučoval potom vydatnou svépomoc, spo- lečenstevní spolupůsobení a využitkovávání sociálních zařízení Řemeslníci poznávají prý dnes, že nemají žádné příčiny, aby zahazovali pušku do žita. Také kupci mohou společenstevně ještě mnohého dosíci, přemohou-li nedůvěru a závist koukurrenční. Sociální oprava a hospodářský pokrok vzájemně se podmiňují. Prof. Willmann z Prahy, jenž měl mluviti v nejbližší veřejné schůzi, následkem nemoci nepřijel. Za to přijel na sjed vůdce katolického středu dr. Lieber, a sice s chotí a synem. (Pokrač.)

Zprávy denní.

* Ke katolickému sjezdu v Lublani. Česká strana katolická národní bude na tomto siezdě zastoupena chefredaktorem »Kat. Listů« P. Fr. Žundálkem, který sjezd pozdraví jazykem slovin- ským. Bylo by záhodno, aby naše korporace a spolky zaslaly pozdravné telegramy sjezdu na adressu: »Ka- toliški shod, Lublaň. Styky s ostatními slo- vanskými katolíky mají dojista nemalou důležitost pro vzájemnost slovanskou, poněvadž se jimi šíří