#1
alto_textblock
#1
huslavová právě doma spořitelní knižky se vklady
6000 zl. a skvosty v ceně aspoň 1000 zl.
Oba darebové ke všem svrchu uvedeným činům
se přiznávají.
Kvalifikace Mařincovy dotkli jsme se již
dříve. Nebyla to první krádež, kterou starý »žebrák«
byl dohodil. Již dříve označil jim ještě jiné adresy
zámožných osob, u nichž by bylo radno »zaklepati«.
Tak dohazoval Hálovi a Zemanovi také bohatého
jednoho barona v domě č. 885 na Smíchově, kde
Mařinec častokráte chodil »fechtem«.
Mařinec byl také prostředníkem při prodeji ukra-
dených skvostů. Po krádeži u manželů Havlasových
přinesl celý uzel různých skvostů do kořalny Žofie
Löwyovy v Košířích a prodával je za babku. Nepo-
chodil však, neboť bystrý zrak kořalečnice postřehl
že z uzlíku vyčuhuje také — »šperhák«.
Delikty, ze kterých veřejná obžaloba viní zloděj
ský trojlístek, jsou:
u Václava Hály: zločin veřejného násilí dle
§ 81. tr. z., zločin nedokonané vraždy prosté dle
§ 8., 134., 135. odst. 4. tr. z. a zločin těžkého uško-
zení na těle dle § 152. a 155. tr. z.
u Josefa Zemana: zločin veřejného násilí dle
§ 81. tr. z.;
u obou kromě toho: zločin krádeže dílem doko-
nané, dílem nedokonané dle S§ 8., 171., 173., 174-I.
174.II. lit. b) a d) a 176-II. lit. a) tr. z.;
u Prokopa Mařince: zločin nedokonané krá-
deže dle 88 8. a 171., 173., 174.I., II., b) a d); zlo
čin nedokonaného svádění ke krádeži dle §§ 9., 171.
173. a 174 II. b), d); zločin účastenství na krádež
dle S§ 185. a 186. lit. a) tr. z. a přestupek žebroty
Hála i Zeman stíháni jsou dále pro nedovolený
návrat, prvý pak ještě pro přestupek zbrojního pa
tentu.
Svědků je k líčení předvoláno celkem 29.
*
a
Porotní líčení dnes zahájené řídí rada
vrchního zem. soudu p. dr. ryt. Patera. Jako vo-
tanti zasedají v senátu pp. rada z. s. Fliedera
adj. dr. Polák.
Hájení obviněných ex offo převzali: Hály p. dr.
Freund, Zemana p. dr. Pevný, Mařince p. dr.
K. Heller.
Žalobu vede substitut st. zást. p. Halle r.
V porotě zasedají pp.: Antonín Beneš, rolník
v Chabrech, Filip Bunzl, soukromník v Karlíně,
František Himel, zednický mistr ve Slaném, Jan
Novák, hostinský v Kročehlavech, Vilém Prokeš,
rolník v Hostivaři, Rudolf Storch, knihkupec v Kar-
líně, Josef Šesták, rolník v Liboci, Otakar Tunkl,
hospodářský správce v Dubči, Bohumil Voleský
majitel slévárny v Karlíně, Karel Zadák, uzenář
v Praze, Václav Zajíček, majitel domu v Praze,
Josef Živec, povozník na Krát. Vinohradech; za
porotce náhradního p. Gustav Pač, architekt na
Smíchově.
Jak již ani jinak očekávati se nedalo, jest porotní
síň, místnost to již tak nezdravá a dusná, »sensace«-
chtivým obecenstvem v pravém slova smyslu nabita.
Zejmena příslušnice něžného pohlaví zastoupeny
jsou opravdu imposantním procentem . . . V čekárně
pak nakupeno svědků tolik, že jen stěží lze se jimi
prodrat.
Obviněný trojlístek rozsazen tím způsobem, že
do první řady židlí, na něž usedli Hála a Zeman,
vsunuto ještě křeslo jednoho vězeňského dozorce.
Druhý kollega jeho bdí nad Mařincem, jemuž vyká-
záno místo v řadě druhé.
#2
alto_textblock
#2
Generalie obviněných vykazuj material aosti
pestrý. Vysvítá z nich, že Hála — který nasadiv si
okuláry, pílně pročítá spis obžalovací — trestán byl
od r. 1871 celkem 29krát, Zeman 21krát, Mařinec
27krát. Zeman i Hála byli již před drahnými léty
z Prahy vypovězeni navždy.
O 1/210. hod. dop. zahájeno čtení obžaloby.
#3
alto_textblock
#3
Poslední zprávy.
#4
alto_textblock
#4
Z Londýna, 21. března. (C.-B.)
V horní sněmovně odpověděl státní
sekretář zahraničných záležitostí markýz of
Landsdowne na příslušný dotaz, že se
anglicko-ruský spor v Tjencinu týká dosti
rozsáhlého území na levém břehu řeky
Pejho, jež bylo minulého podzimku Rusy
obsazeno a na něž činí Rusko nyní nároky.
Anglická vláda zvěděla prý teprve později,
že mezi činskou vládou a ruskými vojen-
skými úřady byla uzavřena smlouva, dle
které má býti ono území obsazeno Rusy.
Mělo se za to, že území ono náleží správě
čínské severní dráhy. Dnes vyrozuměl an-
glický velevyslanec v Petrohradě anglickou
vládu, že ruský ministr zahraničných záleži-
tostí navrhuje anglické vládě, s výhradou
prozkoumání práva vlastnického oběma vlá-
dami, aby bylo vojsko ze sporného území
odvoláno. Podobný rozkaz že vydá také
ruský ministr války. Anglie vyslovila s ná-
vrhem tím souhlas a dala pokyn anglickým
vojenským úřadům, aby vojsko odvolaly,
čímž jest spor vyřízen.
Z Londýna, 21. března. (C. - B.
V dolní sněmovně tázal se Ashmead
Bartlett, zdali se ujištění, dané ruským
ministrem zahraničních záležitostí dne 6.
ledna ve příčině rusko-čínské smlouvy man-
džurské, týká smlouvy dne 22. listopadu mi-
nulého roku uzavřené mezi ruskými a čín-
skými místními zástupci v Port Arthurua
nikoliv hlavní smlouvy, jež byla uzavřena
dne 6. ledna v Pekině. Cranborne od-
větil, že vláda má za to, že ono ujištění
vztahuje se na všechny smlouvy, mezi Ru-
skem a Čínou ve příčině Mandžurska uza-
vřené.
Balfour prohlásil, že vstup na trůn
krále Edvarda bude papeži oznámen
písemně a nikoliv zvláštním vyslancem.
#5
alto_textblock
#5
Boje v Číně.
Z Pekina, 21. března. (C.-B.) Na po-
radě, které se zúčastnil také hr. Waldersee,
bylo usneseno, že generálové Barrow a
Vojak odvedou anglické a ruské vojsko ze
sporného území tjencinského dnes v 5 hod
#6
alto_textblock
#6
ráno a ze se kladení koleji zastaví az do doby,
kdy bude sporná otázka diplomaticky vyřízena.
Z Tjencina, 21. března. (C.-B.) 1 hod.
odpol. Angličtí námořní vojácia
Rusové stojí dosud na sporném
území proti sobě.
Francouzští důstojníci prohlásili, že si na-
léhavě přejí, aby byl spor anglicko-francouzský
urovnán. Generál Vayron odebere se dnesz
Pekina do Tjencina a nařídí tam asi vyšetřo-
vání, jež generál Barrow žádá následkem
skutečného útoku na anglické důstojníky.
Ze Šanchaje, 22. března. (C.-B.) »North
China Daily News« oznamuje z pramene prý
spolehlivého, že císařský dvůr odebere se
v polovině dubna do Sianj anu (provincie
Hupe), kdež hodlá zůstati až do odchodu spo-
jeneckého vojska z Pekina. Usnesení to dlužno
prý pokládati za protest proti opevnění vysla-
nectev.
#7
alto_textblock
#7
Zúřadních zpráv.
Věstník osobní. Právní praktikant Tomáš
Brázdil jmenován byl bezplatným auskultantem
pro markrabství moravské.
Místo při evidenci katastru daně po-
zemkové uprázdněno jest v Žatci a obsadí se pří-
padně další místo evidenčního geometra II. třídy
v XI. stupni hodnostenském. Nadgeometři a geometři,
chtějící, aby v stejné hodnosti do Žatce byli přesa-
zeni, a uchazeči o místo geometra II. třídy, podejte
žádosti řádně doložené, zejmena též s doklady o
technickém vzdělání a znalosti jazyků do 3 neděl
předsednictvu finančního ředitelství pro království
české v Praze.
Splácení pokut. Se žádostmi za povolení
lhůtního uplácení peněžných pokut má se dle výnosu
ministerstva vnitra stejně nakládati jako s jinými
žádostmi za zmírnění trestu. Hledě k předpisům
ministerského nařízení ze dne 31. ledna 1860 nepři-
sluší tudíž rozhodovat o takových žádostech první
stolici, nýbrž tomu nadřaděnému úřadu, jenž ustano-
ven, aby rozhodoval o žádostech za zmírnění či pro-
minutí trestu. Ostatně je přiměřeno, aby hovělo se
podobným žádostem jen ve zvlášť pozoruhodných
případech, neboť by jinak ztrácely tresty na své pů-
sobivosti.
Schválené učebnice. Algebra pro vyšší
třídy středních škol českých od dra. Em. Taftla.
5. Ign. Soldátem přepracované vydání. V Praze
1901, nákladem »Spolku českých materialistů«. Sou-
časné užívání dřívějšího vydání se vylučuje. Minist.
výnos z 20. února t. r. — L. J. Dušek a F. V.
Putzger: Historický školní atlas k starým, středním
a novým dějinám v 35 hlavních a 64 vedlejších ma-
pách. 2. nezměněné vydání, schválené nyní mimo
pro střední školy též pro ústavy učitelské.
Přespolní pošty zavedeny budou dnem 21.
t. m. v obvodech poštovních úřadů v Dobrušcea
Bolehošti v okres. hejtmanství novoměstském n. M.
Statistika o školství. Výroční zprávu
školní zemské rady o stavu národního školstvív
v království českém za školní rok 1899—1900 ob-
jednati lze za 60 h. ve výpravně této rady.
#10
alto_textblock
#10
o Canovu, který byl přítelem jejího zemřelého otce a od
kterého měla drahou památku, pozůstávající z mramoro-
vého medaillonu, na kterém byla ona sama vyobrazena
v dětství jako amorek s motýlkem v ruce.
Odešli jsme z pavillonu teprve tehdy, když tam
zavítal Foma Bogdanovič, který se tam objevil každodenně
o druhé hodině a v jehož společnosti nebylo lze ani ho-
vořiti ani čísti. Vkradl se obyčejně tichounce a hned se
na nás vrhl; vyskočili jsme a vyrvavše se mu z rukou
utíkali jsme do zahrady, kde, jak se samo sebou rozumí,
nás nemohl dohoniti svýma kratičkýma nožkama, a proto,
vraceje se ke své neteři, hrozil nám se smíchem, že nás
dá schytati a zavře nás do sklepa. Zmizeli jsme s Vasou
v hlubině stromořadí nebo jsme odešli do vesnice. Vasa
používal svého času nyní svobodněji než dříve. Anna
Vasiljevna jej zastávala celé odpoledne u otce, a i sa-
mému Erazimu Ivanoviči bylo dle všeho tak dobře, že
přítomnost synova nebyla vždy nutnou; posílal ho
sám často pryč, když zůstal Vasa příliš dlouho v jeho
pokoji. Lev se Sylvou a my jsme šli někdy až několik
verst od Bogdanovska, buď do lesa nebo na druhý konec
jezera chytat ryby. Z dáli zaznívající hlas zvonu nám pak
připomněl oběd, a tu jsme uháněli domů. Po obědě, když
nebylo již tak horko, šli jsme se učiti. Vasa odešel ke
Galečce učiti se u Keretiho frančině; já jsem si ve svém
pokoji sedl ke Korneliu Nepotovi nebo jsem řešil nějakou
matematickou otázku, což mne vždy zmučilo, díky ne-
trpělivé povaze Keretiho, u kterého moje vrozená ne-
schopnost k cifrám se obracela v konečnou tupost.
Ale nejkrásnější pro nás doba začínala večer, když
Erazim Ivanovič usnul ve svém křesle a my nikým ne-
vyrušováni sedli jsme s Vasou do jeho útulného pokoje
#11
alto_textblock
#11
k otevřenému oknu a jali jsme se pod zeleným sklem
malé lampy čísti »svého přítele«. Tímto jmenem míníme
Schillera. V Německu ho pročetl Vasa celého se svým
theologem a nyní mne s ním seznamoval. Můj bože,
nyní, kdy neustále temněji a temněji se blíží soumrak
mého života a věje to od něho ledovým, vše pronikajícím
chladem, i nyní, jako v ony nezapomenutelné večery bije
mé srdce, když vzpomínám na ty první, nejlepší dojmy
mého mládí! Nevinná ústa Vasova mne zvala s sebou do
čarovného, neznámého mně po tu dobu světa, kde vše
kolem mne dýchalo rozkoší, láskou, kouzlem, a já ho
sledoval s nadšením.
Bůh, člověčenstvo, svoboda a slova víry uchvátila
veškerou mou mladou duši; každá stránka básníkova
mluvila o této svaté důvěře! Vasa byl celý proniknut
jejich krásou. Schiller mu byl jakýmsi božstvím . ..
— Ach, Vaso, pravil jsem mu jednou — pročetli jsme
právě »Rukojemství«, — cítím, že od té doby, co spolu
čítáme, stal jsem se docela jiným. Nerozuměl jsem dosud
ničemu, byl jsem chlapcem, ale nyní jsem člověkem
a cítím, že hodným člověkem, Vaso. Jak šťastně zde nyní
spolu žijeme; chtěl bych tak ztráviti celý svůj život. Rci
sám, nalehal jsem, není-li nám zde dobře?
Usmál se. Velmi dobře — pokud . . . promluvil.
— A všichni zde jsou šťastni, pokračoval jsem na-
dšeně; žijeme zde tak pospolu, tak přátelsky, i Anna
Vasiljevna i Erazim Ivanovič i tvoje matka !
— Moje matka . . . opakoval.
Podepřel si hlavu do obou dlaní a díval se na mne
dlouho.
—
Ji se strašně stýská, Borisi! řekl konečně.