Strana4.

ŽENSKÝ LIST

Číslo 16.

na hlavě a zježily se, když od okna utrhla se okenice a spadla dolů. V okně ukázal se měsíc. Uchopil jsem ženu, vzal ji do náručí a vy- nesl z obydlí předkův. Procitla teprvé druhý den večer. »Zrcadlo! Dejte mi zrcadlo!« pravila, přišedši k sobě. »Kde jest zrcadlo ?« Celý týden potom nejedla, nepila, nespala, štále jen prosila, abychom jí přinesli zrcadlo. Plakala, rvala si vlasy s hlavy, zmítala seboua konečně, když lékař pravil, že mohla by zemříti vysílením, že stav její je nejvýše nebezpečný, tu přemohl jsem svůj strach, spustil se opět dolů a přinesl jí prababičino zreadlo. Spatřivši je, za- jásala štěstím, pak je uchopila a zrakem se do něho zabořila. A uplynulo již více než deset let a ona stále hledí v zrcadlo, ani na okamžik nemůže seod něho odtrhnouti. »Zdaž jsem to já,« šeptá a na tváři její ihned s růměncem vzchází výraz blaženosti a nadšení. »Ovšem jsem to já. Vše lže kromě toho zrcadla. Lhou lidé, lže muž! O, kdybych byla

dříve sebe uviděla, kdybych byla věděla, jaká vskutku jsem, nikdy nebyla bych se provdala z toho člověka! Není mne hoden! U nohou mých leželi by ti nejkrásnější, nejurozenější rytíři. Jednou, stoje za ženou, maně pohleděl jsem v zrcadlo a — poznal tu strašnou tajnost. — V zrcadle spatřil jsem ženštinu báječné krásy. jaké neviděl jsem v celém svém životě. Byl to div přírody, harmonie krásy, vzácnosti, lásky. A čím to? Čím moje nehezká, neobratná žena v zrcadle zdála se tak krásnou? Čím? Tím, že křivé zrcadlo zkřivilo škaredý obličej mé ženy na všechny, strany a touto přeměnou jeho rysů stal se ku podivu krásným. Minusa minus dalo plus. A nyní my oba, já i žena, sedime před zrcadlem a neodlučujíce se od něho ani na chvilku, hledíme do něho: nos můj leze na le- vou tvář, podbradek se rozdvojuje a rozestupuje stranou, ale tvář ženy mé jest okouzlující a zbě- silá, nerozumná vášeň mnou lomcuje. »Ha, ha, ha!« směji se divoce já. A žena šeptá sotva srozumitelně: »Jak jsem krásná!«

Různé

zprávy.

Naše První Dělnická Výstava se blíží! Jen několik dnů dělí nás již od slavnostního otevření výstaviště, na němž se nyní horečně pracuje, aby vše bylo v čas hotovo. Ve všech koutech rozsáhlého průmyslového paláce hemží se značný počet pracov- níků. Bedny s výstavními předměty se přivážejí a vybalují. Také na fontáně a dělnickém domku kva- pem se pracuje. Čím více vystupují obrysy výstavy v určitějším světle, tím milejší a dražší se nám stává a tím napjatěji čekáme na její otevření. Jsme jisty. že soudružky budou s výs avou plně spokojeny! Jen to si přejeme: aby jich co nejvíce výstavu navštívilo! Nechť není ani jediná uvědomělá žena dělnická v celé Praze a širokém okolí, jež by několikráte naši První Dělnickou Výstavu ne- navštívila a nechť každá vzdálenější sou- družka, jíž to poměry jen trochu dovolí, neopomene přijeti a shlédnouti ten obrovský kus práce, jejž zde obětavost našich lidí provedla. Taková přiležitost na- vštíviti Prahu, shlédnouti její krásy a zajímavosti a při tom navštíviti výstaviště v Královské Oboře, jež poprve bude několik týdnů náležeti jen nám, se tak brzy nenaskytne. Proto nechť soudružky vy užitkují přihodné doby a potěší nás svojí návštěvou, jež nám bude tím milejší, s čím většími obtížemi bude spojena. My už se o to postaráme, aby sou- družky naše pamatovaly na Prahu a První naši vý- stavu dělnickou vzpomínkami co nejlepšími a přiči- níme se o to, aby pobyt jejich v Praze byl co nej- radostnější. O noclehy se nikdo starati nemusí a jídla a nápoje budou obstarány co nejlevně,i. Nuže, soudružky milé, zveme Vás upřimně k nám do Prahy, na naši výstavu a předem Vás všechny, jež přijdete, co nejsrdečněji

vítá me! Nechť žije První Dělnická Výstava v Praze viditelný pomník solidarity organisovaného dělnictva Ke sjezdu strany. Jak jsme minule již oznámily. bude se ve dnech 7., 8. a 9. září tohoto roku konati v Praze pátý řádný sjezd českoslovanské soci álně demokratické strany dělnické, na němž mimo jiné nalézá se také referát soudružky Bož. Toužilové: Agitace mezi ženami. Debata o tomto bodě. jakož i celý průběh sjezdu, má pro nás organisované ženy zajisté velmi značný význam a ježto dle orga- nisačního řádu máme i my právo účastniti se sjezdu jako delegátky, apelujeme na soudružky, aby všade tam, kde v politické organisaci strany jsou četně za- stoupeny, hleděly prosaditi vyslání delegátky na sjezd. Ženy v dělnických organisacích v Rakousku. Podle výroční zprávy odborové komise rakouské na- lézalo se r. 1901 v odborových organisaci ch v Rakousku vedle 113.672 mužských členů 5378 žen ve všeodborových spolcích vedle 5.948 členů 1232 členek a v dělnických vzděla- vacích spolcích vedle 23.056 mužů 3318 žen- takže ve spolcích dělnických úbrnem stávalo r. 1901 vedle 142.676 mužů 9.928 žen. Pro vdovy a sirotky svých členů vyplatila vr 1901 organisace knihtiskařů a písmo- lijců v Rakousku 73.789.62 korun a sice na pod- poře vdov 10.747 K, na podpoře sirotků 23.565.80 K a na pohřebném 39.476.82 K. Organisace kni- hařů pak vyplatila téhož roku vdovám svých členů úhrnem 5.76085 korun podpor. Kolik krajní nouzea bídy odstranilo se těmito obnosy, po krejcarech členy uvedených organisací střádanými Úplné zařízení slušného přibytku, jaký bysi jistě každá dělnická hospodyně přála, uzří návštév- nice naši První Dělnické Výstavy v Praze v domku,