Strana 2.

ŽENSKÝ LIST

Číslo 16

Ale třeba že nebezpečí reakce opětně bylo zapuzeno, musí nám býti jeho smělý nájezd dobrým po- učením. Zejména silné procento demonstrujících žen pro věc klerikalismu musí nám opět a opět uvědomiti nebezpečí, jaké se v ne- uvědomělosti velké části žen skrývá a musí nás vésti k tomu, abychom úsilovnou osvětovou prací mezi že- nami znemožnily, aby snad jednou také u nás klerikalism hlavní své záštity nabyl mezi ženami. Proto vzhůru k soustavné a rázné činnosti vzdělavací a organisační mezi ženami, jež na volání »Ať žijí sestry!« musí se naučiti odpovídati slovy francouz- ských soudruhů a soudružek: »A bas la calotte!« — Pryč s kněžskou če- picíl« Liga A5.

Soudružky! Nezapomínejte při příležitostech, zábavách a schůz- kách na agitační fond.

O tovární práci vdaných žen. Píše Josef Veselý.

II.

V předešlém článku naznačili jsme příčiny které ženy k tovární práci nutí a zahrnuli v to i stručné posudky o této práci. Zbývá ještě je krátce doplniti a tak podati jádro zmíněného již pojednání spisovatelky H. Fürthové. Při tovární práci vdaných žen padá v prvé řadě na váhu otázka mateřských jejich úkolů. Z tohoto ohledu měli by továrnícia národohospodáři povinnost, pečovati o zlepšení pracovních poměrů žen, kdyby se nenechali vésti pouze zištnými ohledy. Vždyť se nehrozí ničeho jiného, nežli pokusů a snah, ženu z tovární práce vyloučiti a horlivě dokazují, jakých ztrát by tímto opatřením utrpěl průmysl a veškeren národ na výrobnosti a pracovních silách. Že tyto ztráty stejně dnes národ i průmysl trpí vinou špatných poměrů, za jakých ženy jsou nuceny pracovati, nikterak nechtí nahlédnouti. Za to zprávy továrních inspektorů pádně do- kazují klesající pracovní zdatnost špatně živených, nedostatečně na zdraví chráněných, do úmoru vysilovaných dělnic, číselně na př. dokazují, jak v rodinách dělnických řádí úmrtnost dětí. V Hessensku, kde průměrně umírá 13.5 % všech dětí, zemřelo v průmyslových krajích ze 1422 dětí 424, počítaje v to i mrtvě narozené.

Ze 447 manželských dětí dělnic jedné velké pruské továrny na doutníky zemřelo 220 dětí, což činí 49%, ze 34 nemanželských 17 (50 procent). Nedostatečná ochrana porodní je též velice na újmu zdravi žen pracujících v továr- nách. Mnohé ženy nuceny jsou pracovati až do posledního okamžiku před porodem a krátce zase po něm, čímž jsou u nich probouzeny a rozvijeny choroby, hlavně plicní ledvinové, které v slabém jejich orga- nismu dřímaly. Jiné zlo souvisící s tovární prací žen je za- nedbaná domácnost. Žena pracující v to- várně nemá na příklad tolik volného času, aby mohla muži i dětem a též i sobě připraviti řád- nou teplou stravu. Všichni se musí spokojiti s jí- dlem na kvap upraveným, ohřívaným, ba i stu- deným. Následky toho u celé rodiny se jeví ve špatném trávení a v žaludečních ne- mocech, které v značném počtu případů vy- kazují nemocenské pokladny. Ale i jinak domá- cnost v továrně pracující vdané ženy je ochuzo- vána. Ztrácí svůj půvab a přitažlivost jak pro muže, tak i pro děti a míjí se svým úkolem jak výchovným, tak i mravním. Všechny tyto skutečnosti vedou řečenou spi- sovatelku k těmto stručným závěrům: Mluviti o vyloučení žen ztovárenje nesprávno. Nepřipouští to ani právo a snaha žen po samo- statné výživě a konečně i nutnost tuto vyhledá- vati. Mluviti takto za dnešních poměrů je tím nesprávnějším, vždyť nedostatečný výdělek mužův nutí mnohde ženu stejně přispívati k uhra- žení domácích potřeb. I kdyby za těchto poměrů domácnosti své se cele věnovala, trpěla by tím tato opětně hmotnými a z toho četně plynoucími jinými nedostat ky. A zkušenost učí, že zákaz tovární práce nebo nemožnost této vede ženu znovu k práci do- mácké, t. j. k práci opět pro továrníka, za- městnavatele, jenže provozovanou doma. Práce tato je mnohdy ještě horší, nese sebou často jiná, ba větší zla, než pravidelná práce tovární. Nanejvýše dalo by se tedy mluviti o vylou- čení po případě obmezení z takové práce, jež je organismu ženy naprostoškodlivou a nepřiměřenou. Po případě připouštěti ženy k pracem zdraví škodlivým teprvé v určitém, dosaženém věku. Za každých okolností je však třeba poskytnouti ženě co největší porodní ochrany. Budiž osvobozena od práce nejen určitý čas po porodu, ale i před porodem, ovšem se stálým příjmem. Za tím účelem navrhuje na př. jeden würtemberský tovární inspektor zřizování t. zv. mateřských pokladen, které by mohly zá- roveň pečovati i o řádné ošetřování kojenců a dětí vhodnými k tomu zařízeními. Zlům, které z tovární práce vdaných žen plynou pro domá-