#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIiI
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v neděli 27. prosince 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 356
#4
alto_textblock
#4
v ll slall
#6
alto_textblock
#6
n s-
#7
alto_textblock
#7
Naranni avečerní lisly
předplácí se
V Praze v adlministrani
na měsíe
na čtvrt lota . . . . 6 K —k
s dvojí donáškou-
na měsíc. . . . . . 2 K 50h
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve fliálkách
na měsíc. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt iota ! . . . 9 K o0
s dvojí zásilkou
na měsle
na tvrtíeta: : k e
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . za sh
večerní . . . . . . . za 4 k
Va filiálkách na venkově
ranní číslo . . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 6 h
#11
alto_textblock
#11
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplscení a inserty přijím
udministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se tel
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl
#12
alto_textblock
#12
Dnešní čísle pro Prahu ie a 14 stranácb.
#13
alto_textblock
#13
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v pondělí dne
28. prosince v obvyklou ho-
dinu polední.
#14
alto_textblock
#14
Protivníci, s nimiž není řeč.
K letošním vánočním hodům upekl
Pp. německý ministr dr. Gustav Schreine
a jeho duševní blíženec dr. Bachman
pro veřejnost německou několik polemických
vánoček z těsta českoněmeckého sporu, jež
vystavili ve sloupcích »Bohemie«, »Neue Fr.
Presse« a vídeňského »Tagblattu« na odiv.
Šlo jim o to, aby dodali Němcům
v Čechách kuráže, nám ale nahnali strachu
z věcí příštích. Aby Němci zdejší snad ne-
ochabli ve svém dočasném furoru proti nám
aby snad nevytanula jim na mysli konečně
otázka, nepoškozují-li také sebe samých
když umiňují se na postulátech tak mon
strósních a k vůli jim maří již po léta
hříšně všechnu plodnou práci sněm
českého, což musí dříve či později od-
stonati též německý lid, ba celá říše —
vynasnažují se pp. Bachmann a Schreiner
jednak o to, aby obratem kopí svedli vinu
celého sporu na nás Čechy, jednak aby ně-
mecké požadavky vylíčili jako zcela skromné
a splnitelné bez újmy jednoty správya
celistvosti království českého, zvěstujíce zá-
roveň Němectvu v Čechách, kterak pr
všichni ostatní Němci v Rakousku, ani kře-
sťanských sociálů nevyjímaje, věc jeho pod
porovati budou proti nám, takže musí na
konec zvítězit děj se co děj.
Německý ministr Schreiner v »Bohemii«
pláče nad hrobem vídeňských punktací zr
1890. Kdyby prý se tehdejší vláda Taaffova
nebyla tolik bála odporu Mladočechů a punk
tace stůj co stůj proti nim provedla, bylo by
prý dnes Němcům v Čechách už hej. Ná-
rodnoštní rozhraničení soudních okresů bylo
by provedeno, německé jazykové území bylo
by tím sestrojeno a ustaveno a otázka o uží-
vání jazyků při státních úřadech v Čechách
byla by pak na základě toho rozdělení zemé
v čásť německou a národně smíšenou hravě
rozřešena. Ale zlí Mladočeši punktace ony
rozbili a napotom po deset leť v širých vrst
vách českého lidu takorou prudkou agitae
proti všakému rozpoltění země české udržo
vali, že vlády potomní si netroufaly nikdy
více svolati onu rozhraničovací komisi př
vrchním soudu zemském v Praze, jež byla
již tolik okresů rozdělila. Za to prý v do-
bách tísní neopatrné vlády vídeňské dopou-
štěly, aby čeští úřadníci a soudcové zaváděli
češtinu i do vnitřního úřadování — což po-
pudilo německé soudce k odvetě, k odmítání
českých podání u německých soudů, tedy
k odboji proti Stremayrovu nařízení, jehoz
právní platnost Němci nikdy neuznali. Spor
stojí prý nyní tak, že Češi požadují, aby
prvé, než přikročí k nějakému jednání o do-
hodě, bylo rovné právo češtiny aspoň ve
vnějším úřadování se stranami uznánoa
zajištěno v celé zemi. Avšak toho pry
němečtí poslanci nikdy nepři-
pustí, aby Čechům byla přiznána pře-
dem výhoda bez každéhokoliv
jejich ústupku, aby pak s podstatně
zmenšeným zájmem vstoupili ve vlastní vy-
jednávání. — Nemají tedy dle pana Schrei-
nera pokusy Bienerthovy o smír Čechůa
Němců a tím o sjednání solidní koalice
jejich ve vládě a v parlamentě potud
žádné vyhlídky na úspěch, pokud »všemi
vládami zbýčkaní Češi« (l) se neod-
#15
alto_textblock
#15
řeknou všech svých nároků na výsadv
a nebudou na ně požadovati žádných
záloh před konferencí. — V tom prý jsou
pak s Němci českými všichni ostatní Němei
rakouští dnes za jedno. —
Možno-li ještě zpupněji a perfidněji
vede si v »Neue Freie Presse« poslanec dr.
Bachmann. Jakoby nebyli němečtí chau-
vini v Liberci, Teplicích, Chebu atd. stokráte
ve svých vlastizrádných resolucích volali po
národním i státoprávním rozpoltění Čecha
po zřízení v nich zvláštní, samostatně ně-
mecké země o názvu »Provinz Deutsch-
böhmen« — zalhává pan dr. Bachmann
směle: »Němci nepožadovali a nepožádají
nikdy ničeho, čím by politická jednotaa
nedílnost království byla ohrožena.« Poža-
dují prý pro sebe jen národní samosprávu,
a své národní státní úřadnictvo, dále přimě-
řený svůj podíl v zemských úřadech
zrušení libovolného, státní my-
šlence rakouské odporného jazy-
kového nařízení Stremayrova a to« vše
jen, abychom jich déle nemohli ovládat,
přelstívat a vykořisťovat! Nepovolíme-li pak
jim my Čechové tyto nepatrnosti, »pak —
hrozí pan dr. Bachmann doslovně —
můž trvání boje nynějšího vésti
toliko k vyhlazení všeho če-
ského v německém území země.«
Přibijme především tento vánočn
výrok p. Bachmannův in perpetuam memo-
riam! Nepokrytě tedy hrozí nám jeden z ně-
meckých vůdcův dr. Schreiner nesmíři
telným bojem za pomoci ostatních rakouských
Němcův, neodřekneme-li se před prahem
konferencí vyrovnacích výslovně svého ná
roku na rovné právo jazyka svého ja-
kožto zemského jazyka v celém královstv
českém; druhý německý vůdce Bachmann
pak nám současně brozí: nevyhovíme-li
všem německým diktatům, neobětujeme-li
jim to Stremayrovo nařízení — ale bude-
me-li se jím dále opírat: pak že se nám
Němci odemstí »ůplným vyhla ze
ním všeho českého v německém
území čemě české.«
Tážeme se: může politické vydě-
račství ještě obnaženěji za bílého
dne se ukazovati, než v těchto dvou proje-
vech obou dnešních pohlavárů německých
poslancův ?—
Co by tomu řikala každákoliv vláda
rakouská, kdyby se stalo obráceně a naš
vůdcové pronesli heslo: »Neustanou-li ně
mečtí poslanci brojit proti státnímu právo
království českého, odemstíme se úplným vy-
hlazením všeho německého v české oblasti
země české ?
Kde to jsme? Kde to žijeme? Národu
domorodému, který od tisíci let tuto vlast
svou vzdělává a hájí, který dobrovolně po-
volal na trůn panující dynastii a založil tím
Rakousko, upírá se od menšiny německé
od potomků z někdejších přistěhovalců, i to
pouhé rovné právo jeho jazyka na c. k. ra-
kouských soudech a úřadech v třetině země
české, ačkoliv on je přiznává plně
jazyku německému té menšin
ve svých krajích a je hotov zaručiti je v zá-
kladních zákonech své ústavy zemské. Ba
hůře ještě: hrozí se výslovně odemstou nej
krutější: svěřepým vyhlazením naši ch
klldných rodáků, ve zněmčených kra-
jích naší vlasti usedlých, pakliže před
německým pychem nekapitulujeme a své
dobré rovné právo domovské v třetině vlasti,
zaručené zemskými i říšským
základními zákony, neobětujem
a ve psí nedámel
Zač nás mají ti zpupní Schreinerové
Bachmannové? S takými odpůrci ovšem
#16
alto_textblock
#16
žádný rozumný a poctivý Čech
nemůže se spouštět ve vyjednávání
o součinnost v koalici parlamentní a
kabinetní. Dříve musí těmto kohoutům
pangermanským spadnouti hřeblnek, dříve
musí se vláda rakouská postarat o zlomení
jejich vlastizrádné obstrukce
proti sněmu českému změnou
jednacího řadu sněmovního, dříve musí
veškerou energii moci státní ulájit pröti nim
autoritu platných zákonů říš-
ských a zemských, zaručujících če-
skému jazyku zemskému rovně právo s ně-
meckým ve všem veřejném životě
pak, jedině pak možno mluviti o čestném
vyjednávání o řešení otázky česko-německé.
dříve však nel
#17
alto_textblock
#17
Útok na presidenta Falliéresa
#18
alto_textblock
#18
V pátek dne 25. prosince dopoledne roz
nesla se Paříži a odtud záhy i po jiných mě-
stech evropských zpráva, že president republiky
francouzské Falliéres stal se oběti útoku.
Zpráva byla značně přehnána, neboťo
»oběti« nemohlo býti řeči a útok omezil se na
několik políčků, kterými presidenta napadl muž.
dle všeho nacionalista smýšlení royalistického
Celá aťéra vylíčena jest telegrafickými zprá
vami takto:
Z Paříže, 25. prosince. (K. k.) Čišník ka-
várenský Jean Mattis přibližil se dnes ráno
na Place de 1'Etoiles k presidentu Falliére-
sovi, jenž se procházel ve společnosti gene-
rálního tajemníka Ramondona a plukovníka Las-
sona.-Mattis uchopil presidenta za krk a udeřil
jej několikráte do tváře a začal mu rváti bradou
Byl ihned Ramondonem a Lassonem stržen
k zemi a pak zatčen. U útočníka byla nale-
zena medaile s obrazem generála Mereiera, me
daile »Patrie Francaise«, lístek žlutého syndi
kátu a sbírka kolků s obrazem vévody orlenn
#19
alto_textblock
#19
ského.
#20
alto_textblock
#20
Další zpráva ze včerojška zni;
Z Pařiže, 26. prosince. U Mattisa bylo n-
lezeno mnoho protivládních brožur a členský
listek »Aclion Frangaise«.
Maltis prohlásií, že si čin dobře rozvážil
Napřed presidenta pronásledoval, pak je
předešel, obrátil se a jednou rukou je
spoličkoval, kdežto druhou sou
časně rval za bradu. Když přesiden
couvl, Mattis padl a strhl jej k zemi na sebe
il. že nechtél preszlenla zabíti. Jak
se zdá, není útočník dasevně úplně normální.
Z Paříže, 26 prosince. Maltis udržoval o
několika měsíců styky s royalistický m
výbory. Jeho bytný, jenž o jeho politickýeh
stycích ničeho nevěděl, sdělil, že Mattis platl
pravidelně nájsmné a že si hledal práci.
Z Paříže, 26. prosince. Generální tajemnik
Raynondon tázán na podrobnosti, vypravo-
val: »President, je ž byl v dobrém rozmaru,
konal obvyklou procházku pěšky až k Avenue
des Champs Elyseés a nepozoroval nic nápad-
ného. President, téměr úplně nepozorován, při-
šel až k části Place del' Etoile, do které úst
Avenue de Jéna a Avenue Marseau, když muž,
jemuž nebyla věnována žádná pozornost, se
náhle zastavil asi 3 metry od presidenta, v pra-
vém slova smyslu na něj skočil a jej násilna
oběma rukama sevřel. President byl při tom
škrábnut na uchu, jeho hůl se přelomila na dva
kusy. Útočník byl ihned sražen k zemi a stále
křičel, že nemá zbraní, že chtěl presidenta jen
zatáhnouti za bradu. Byl dvěma agenty, oby-
čejně presidenta provázejícími, zatčen. President
Falliěres bez nejmenší známky rozechvěníse
procházel dále a posnídal s dobrou chutí.
* . s
Z Paříže, 26. prosince. (K. k.) Veškeř
ministři, jakož i předsedové obou sněmoven
#21
alto_textblock
#21
Matii
#22
alto_textblock
#22
odebrali se do paláce Elysejského, aby tlumočil
presidentovi své rozhořčení nad atentátem. Také
většina velvyslanců, vyslanců a diplomafickýeh
zástupců dostavila se do paláce Elysejského
Německý velvyslanec kníže Radolín odebral se
do ministerského praesidia, kde rovněž tlumočil
poněvadž ministerský předseda Clemenceau ne-
byl přítoman, chefovi jeho kanceláře své roz-
hořčení nad atentátem a své sympatie pro pre
sidenta Falliéresa.
#23
alto_textblock
#23
Řeč lzvolského v dumě.
(O vnější politice Ruska.)
#24
alto_textblock
#24
Z Potvohradu, 25 prosince. (P. t. a.)
Konečně došlo v dumě k řeči ministra zahrani
ních záležitesli Izvolského. Jeho řeč několikráte byla
již předem ohlášena a připojeno k ni i určilé dalum
ale teprve přodevčírem byla proslovena před hustě
obsazeným domem sněmovním.
Jak známo, s velikým napjetím byla očekávána
a s ještě větší dychtivostí čekány pro-
jevy stran, s politikou Izvolského nesouhla-
sících.
Ministr Izvolský, aby seznal smýšlení stran
pozval si ve středu večer zástupce jejich k sobě
Z těch se dostavili za okťabristy Gučkov, z
umírněnou pravici P. Balašov, za na c io-
nalisty A. P. Nausov, za stranu mírné ob-
novy N. N. Lvov a za polské kolo Dmovský.
Zástupcově krajní pravice prof. Jazygin a kadelo
Miljukov odepřeli na základě usnesení svých
stran zúčastniti se konference. sě i
Ministr I zvolský vysvětlil shromážděným slav
ruské politiky, přečell jim text okružního telegramu
(viz „N. L.“ z 24. prosince t. r) a žádal je, aby v
schůzi dumy nečínili snad zbytečných obuízí
vnější politice. Současně vyslovil přesvědčení, že de-
baty nebudou míti ráz, který by mohl míti škodlivý
táe
vliv na zájmy ruské politiky.
Přítomní poslanci přislíbili vyhovět této žádosti
lakže v oposici zbyli jen zástupci krajn
pravice, sociální demokraté a kade ti
O schůzi dumy a řečí Izvolského ďodala „P
ř
trohradská tel. agentura“ túlo zprávu:
Lože diplomatů a žurnalistů byly hustě obs
zeny, zalerie přeplněny.
V loži ministerské byl přítomen celý kabine.
Hned po zahájení schůze vstoupil ministr z
hraničních záležitostí A. P. Izvolský na tribunu
Z pečátku vyličoval politickou
#25
alto_textblock
#25
v sitnace na Dálném Východěc e
Optimismus, se kterým mínulé zimy poukazova
v dumě na utváření se věcí v Tichém oceánu
se osvědčil. Smlouva americko-ja po nská je
novým vítaným článkem v řelěze meziná-
rodních smluv za účelem zachování statu quo na po-
břežích Tichého oceánu, k zajištění svobodného ob-
chodu mezinárodního a k ochraně integrity a neod-
vislosti Číny. Může s bezpěčností tvrditi, že
po této stránce netřeba očekávati žádných
zápletek. O smlouvě a nglicko-ruské, kieráz
je nutným a přirozeným doplňkem rusko-japon-
ské, chce ministr jen tolik říci, že v perských
zmatcích přestála již velmi vážnou zkoušku
Ve příčině Persie usiluje politika ruská o z
chování historických a přátelských vziahů a ruských
zájmů obchodních, zvláště v severních provincslel
Persie.
Každé porušení inlegrity a neodvislosti Persie
všeliké vměšování se do jejich vnitřních zálozitosu
je Rusko naprosto daleko. Avšak musí si důlklivě
pláti, aby tam zavládal pevný politický a socián
pořádek. Právě na těchto zásadách spočivá sinlouva
s Anglil, se klerouž Rusko perské záležitosti projed-
nává úplně jednemyslně. Oba státy jsou nyní cchotny
Persti pomoci a dáti ji dobře míněné rady. Rychlé
vyjasnění je pro Rusko tím důležitější, protože úči
nek zrise perské se pociťuje nejvice v sousel ním
#26
alto_textblock
#26
Aserbajčanu, kdež obchod ruský cilelně trpí. Rusko
sáhne ke všem opatřením, jimiž disponuje, aby tyto
zájmy chirá nilo
#27
alto_textblock
#27
Smlonva anglieko-ruská
týkající se přesně určených konkretních clázek, je
pro Rusko velmi důležitá též se stanoviska všeobec-
ného, prolože zjednává mezi oběma mocnost-
mi vztahy úplně přátelské a důvěry-
plné, čímž umožňuje souhlasný postup též v otaz-
kách jiných. Za příklal toho mohou býti uvedeny
též vyskytnuvší se olázky balkánské.
S hlubokým povděkem ministr konstatuje, ze
jeho stálé snahy, upevnili
#28
alto_textblock
#28
alianění poměr k Francii,
byly korunovány úspěchem: Rusko a Francie jednají
ve všech olázkách politiky světově úplně souhlasně.
To však Rusku nikterak nepřekáží, udržovati též
s jinými mocnostmi slyky přálelské a zcela a úpl-
ně se připojiti k názoru knížete Bůlowa, že po-
litíka ruská nijak nečelí proti Něme-
cku, že naopak mezi Ruskem a Německem zůstávají
zachovány staré vztahy přátelské. Ministr může též
potvrditi ujištění říšského kaneléře Bölowa, že mezi
Ruskem a Anglíí není ani veřejné, ani
tajné smlouvy, namířené proti zájmům
Německa. Poslední
#29
alto_textblock
#29
sblížení Ruska s Italií
je přirozeným následkem společných zájmů obou ze-
mí na zachování územního statu quo na Balkáně, ja-
kož i na polilické a hospodářské neodvislosti států
balká nských.
Tento souhlas názorů ukázal se za otázky drah
balkánských, když Italie stejně jako Rusko encrzi-
cky vystoupila na prospěch dráhy jaderské. Ministe
přikládá sblížení s Italií velikou cenu, je pře-
svědčen, že podstatně přispěje ku pokojnému a spra-
vedlivému řešení nejdůležitějších otázek jednacího po-
řadu. Hlasy: Výborněl
#30
alto_textblock
#30
Ministr zasazoval se o tuto úmluvu, jsa přesvě-
čen, že Rusku je treba pokojného rozvoje sil. (Volánít
Výborně!), zároveň však pevné víry, že Rusko nesmí
se vzdáti role veliké evropské mocnosti. (Pochvala)
Poslední leta dokázala, že Rusko je důležitým či-
nitelem rovnováhy a že jeho oslabení, třebas jen do-
časně, neprospivá zájmům míru. (Pochvala) P'oslední
éta dokánala, že Rusko je důležilým činilelem rov-
nováhy a že jeho oslabení, třebas jen dečasné, ne-
prospívá zájmům míru. „Zvláště nebe z peč-
no“, zdůrazňuje ministr, „bylo by oslabení
Ruska kmenům slovanským a jejich or-
ganismu státnímu Důkaz, že společnost ru-
ská nezapomněla na tradice Ruska, podává všeobecná
pozornost, jež byla obrácena k roli diplomacie rusk
v otázce makedonských oprav.
Ještě patrněji jevilo se zachovávání (radic při
otázce dráhy sandžacke, která Rusku dala
podnět rozhodně a nezišlně zasaditi se o zájmy stštů
balkánských. Při tom se ukázalo, že Rusko může při
tom počítati na podporu několika jiných států. Stejně
rezhodně a nezištně jednalo Rusko v otázce oprav
mnakedenských.
#31
alto_textblock
#31
O reformním hnutí v Tarecku
pravil ministr: V červenci sběhla se událost, která
úplně změnila všeobecnou siluaci politickou na Bal-
káně. V Turecku byla ústava obnovena
a novému tureckému zřízení státnímu dána byla za
podklad rovnoprávnost obyvatelstva křestanskéhoa
mohamedánského.
#32
alto_textblock
#32
Duma ví, jak ruská vláda chovala se k (ěto udá-
losti společně s ostatními mocnostmi, kteréž si přejí
pokojného rozřešení krise na poloostrově Balkán-
skěm. Ministr zdůrazňuje, že též na poloostrové Bal-
kánském poměry zřejmě příznivě se utváfily. Je to
snad první případ v dějinách, že Rusko mo-
hlo ve své akci vůči tureckým událostem pěčí-
tati na jednomyslnost též oněch moenosti, kleré dřive
se chovaly vůči Rusku nedůvěřivě a nepřícnivě
#33
alto_textblock
#33
FEUILLETON
#34
alto_textblock
#34
V Praze, 26. prosin ce.
6— (Kronika.) Vzdycky se někdo
najde, komu je stará věc ještě novinkou ! Při-
cházíme tak na svět, jeden po druhém! Jsou,
kdo vidí poprvé snih, neviděli ještě komelu.
neslyšeli »Prodanou nevěstu«.
Onehdy, za pohnutých dnů, přišla v sou-
sedství služka s nalehavou otázkou na svoji
velitelku.
— Prosím jich, milostpaní, co je to
vlastně »stanný právo«? Povidají, že bude
každý desátý zastřelen, koho postihnou na
ulici !.
— Hleď si svých věcí, do toho ti ni
není! konejšila velitelka.
Ale děvčeti nešla tak rychlo z hlavy
starost o veřejné záležilosti.
— Jen bych ráda věděla, opakovalas
jak se to pozná, který je zrovna desátý ? ..
Všceko ostatní zdálo se už divčině jasno
a v pořádku ! Jen toho »desátého« jak poznají
kdyby chtěl někdo povědět!
Něco bylo ostatně nápadno všem ! Jaks
najednou, z čista jasna v ulicích vymetlo, vy
prázdoilo, utišilol
Všecky vyblášky byly marny. Napomínky
vůdeů, zaklinačky a provolačky »nejlepšíeh
mužů«:
— Lidičky, neshlakujte se, zachovejte
klid, zůstaňie pokojně doma!
Všecko marno.
Hodina bumlu ubodila, Příkopy ucpány
obecenstvem. A už je citit napjetí, elektřina
proudí od těla k tělu, jiskry přeskakují od
hlavy k hlavé.
Povážlivé těleso, zástup! Nikdo neví co a
jak, nějaké dotknuti někým někde a těleso
#35
alto_textblock
#35
vybuchne! A už se zdálo, že to jinak neskončí
Mladí páni v barevných čepičkách chtějí mermo
mocí výprask?
Mohlo by se jim přihodit
A přec se nepřihodilo l
Věci dopadly zcela jinak.
Situace rázem se změnila. Všecka hrozi-
vost latam. Ani stopy po ní nezbylo. Jako když
vitr foukne. A všechen zástup, na oko tak
mohutný a imposantní, kam se poděl? Kam,
se svým »hněvem oprávněným?« Frnk! Jako
když do vrabců střelí. A vůkol už jen samý
klid a pořádek a svrchovaná upokojenost
#36
alto_textblock
#36
mysli?
A jak to přišlo?
Malý fysikální pokus! Čtvrtka potištěného
papíru přibitá na nárožich! A jak zatočila my-
slemi davu! Přičina a účinek! Pouličný dav
jsme vlastně »my«! Chtěli jsme ukázati, co
vlastně jsme a jak je nám svatá »naše věce
A tu je lžička morálky ! Sami jsme vlastně po-
mohli ukázat, jak málo je potřebí, abychom
se svojí »svatou věcí« — zalezli za pecl
#37
alto_textblock
#37
A jiná shoda!
V pražských ulicích náhle a dokonale ukli
zeno a téhož dne telegramy oznamují z Vídně
veliká bouřo v parlamentě! Proč bouře
K vůli »stannému právu« v Praze.
Jak to? Pražská olektřina se vybíjí — ve
Vídní ?
— Nu, ano, v parlamentě! K čemu pak
máme parlament? Je tam přec zaručena —
volnost slova ! . ..
— Tedy »bouře«, která se provozuje jen
kde to — nic nestojí?
— Bodejť ! Snad se nedáme k vůli barev
ným čepičkám — postřilet !/ . . .
Zajisté, bylo by nerozumné ! Ale bouře,
níž je předem známo, ať hrom bije, jak chce.
#38
alto_textblock
#38
že přece žádný blesk — neudeří? Divadeln
bouře! A divadelní bouře kdož pak — se leknet
A vskutku! Nikdo se nezalekl, Barevné
čepičky nejméně! Procházejí se dnes tak vesele,
jako kdy před tíml
A provozovat bouře, kterých se nikdo ne-
zalekne? Či to snad néjaká obrana »drahé
svaté věci«?
— Nebude přec národ lhostejně přihlíže
ku provokaci, dovolte ! . .
Zajisté nikoli! Jen žádnou lhostejnost ! Ale
jestli bránit, tedy — vydalně ! Nemyslite?
A tak se dostává ke slovu roz va ha
Uhájit svoji věc fysicky? Nemožno! Doba
fysické obrany minula. Každý pokus tím směrem
znamená předem nezdar. Bouři na ulici potlačí
branná moc státu, bouři v parlamentě zparaly.
suje »bouře« — protější strany. Výsledekje
vždy sklamání, trapný pocit slabosti, malomoci.
A pocit slabosti deprimuje. A postup, který
ve vlastních řadách budí pocity slabosti a ma-
lomoci je — nejhorší postup. Nejhorší, protože
podlamuje v télese jedinou silu, která by ještě
mohla zaručit vllězství ! Sílu — mravní! Bu
zvitězí národ svou mravní silou anebo podlehne.
— Mluvená řeč ! Nevěcné obraty l
Tedy věcněji!
Neohrožuje bytost národa nějaký Něme-
ček s barevnou čepičkou nebo s hloupou pis-
ničkou, ale obrožuje národní život němec t ví.
které se do něho dere se všech stran. Třeb
se bránit tam, kde nebezpečí je skutečné.A
nebezpečný je vliv némectví, jeho slovo,
jeho duch, kterému se odevzdává národ třeb
potichu a nevědomky.
A možno li skrytému nebezpečí čelit silou
fysickou?
Jak čelit?
Kdyby jednoho dne ze všech českých do-
mácností, rodin, bytů jedneckých, domů, ústavů,
míst veřejných jako na povel, nějakým poky-
#39
alto_textblock
#39
nem mocným, vymetena byla jenom s tá č á s
němectví, kterou je všechen náš život dosu
znešvařen, jen tolik, co je ve snadném dosabu
osobního i zákonného práva každého jedince,
zdaž by nebylo skvělejší vítězství, než kdyby tisíc
majitelů barevných čepiček zároveň dostalo n
ulici výprask?
A vítězný den by nezůstal osamocen
Prvnímu následoval by druhý, třelí. A řada ben
konce! Den za dnem, krok za krokem důsledne
a soustavně veden až ke konečnému plnému
triumfu! Byl by to triumf hromadné — mravní
sily národa
Jak jej zaručit
#40
alto_textblock
#40
— Mravní síly! Mravní síly! A člověk
přec není upleten jenom z nitek — kategorického
imperativu! Má svoji krev, svoje nervy! A ná-
rod neměně! S tím třeba počitati!
Zajisté! Tedy malý rozpočet s nervy!
Na Přikopech uepáno. Kolem kasina kor-
don bodáků. Naproti na chodníku dav zpívá
»Kde domov můj?«.
— Co tady v tou písní?
— Zástup ulevuje tak svým cítůml
— Jakým citům?
— Inu, rád by dal na jevo, že tuje
pánem na své půdě! Ale proti bodákům ? Co
pak svede ! Tak si aspoň — zpívál
— A co to pomůže?
— Nie nepomůže, ale . . . uleví se . .
Tedy okázalý projev — slabosti! A tváři
ve tvář svému odpůrci projevovat svoji slabost
a bezmoc! Taktická chyba nejhorš!! A ještě
hůře! Stát proti odpůrci a dát pocítit svoji
slabost a bezmoc řadám vlastním?
Zoufalá taktika ! Přímo sebevražedná!
A hnát na bodáky?
Teprv nesmysl! Bláznovství! A kdyby ne-
bylo bláznovství a byla aspoň naděje úspěchu:
#41
alto_textblock
#41
rozumno-li hnát na bodáky, když co je drž
jsou — naši vlastní lidé?
— Eh! Zřízenci moci ! . .
Arci, zřízenci! Ale »moc« ? Kde je vlastní
podstata moci? Či se všecko všudy netlačí
k moci a nenabízí svoje služby? Ústřední
aparát, vojsko, zřízení veřejné, vláda, nejsou-li
to všude naši lidě? A neprohlašuje-li se za po-
litickou moudrost, abychom co možná nejvíe
míst osadili svými lidmi? A není proto
všechen zápas mezi stranami, že jedna přes
druhou se tlačí, aby dostala do rukou mocen-
ského aparátu — kliku?
Polovina národa ve službách moci a druh
polovina má za to do ní — blt?
Pěkný zmalek smyslů! A což pak ješto
z národa zbude?
A přece je úkol národa zjevný! Kulturná
oxistence! Všecky kulturné síly a prostředky
národa postaveny do služeb jeho vlastní idey,
tedy i jeho — státní moc?
Ejhle, vlastní problém národní politiky !
Získat moc státu idei národní! Dobýt jí
silou fysickou nelze. Jaká druhá »slla« zbývá?
Není vyhlídky na úspěch mimo postup,
jemuž žádný »náhlý soud«, žádný kordon,
žádné řady bodáků nemohou bránit, mimo hro-
madný postup — sil mravních!
A hromadný postup je-li tu možný bez »moc-
ného pokynu«, bez vedení, bez potřebných
nitek a drátů, které zabezpečují souvislust
tělesa?
Ustrojit mravní síly národníh
celkul
Jediná cesta k vítězství!
Není možna úspěšná politika národa mimo
organisaci — mravních sil národa! Základní
podminkal
A jak máme o ni postaráno?
#42
alto_textblock
#42
r n