ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 9d828fa0-738b-11dc-ac30-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Strana 6.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
2 ledna 1908. Císlo2
#4 alto_textblock #4
tnické, v tom směru dalo by se u nás ještě velmi mnoho vykonati. Ku předním největším závodům polygrafickým u nás náleží Česká grafická akc. společ. „Unie“ která jest největším závodem toho druhu v zemích koruny české „Unie“ trvá již osmý rok, její akciový kapitál činí 1.750.000 korun a činila průměrná divi- denda ročně 20 korun. Závody „Unie“, v nichž za- městnáno již na 500 personálu, stále se rozšiřují letošním rckem postavila „Unie“ na pozemcích při svém reprodukčním ústavě novou rozsáhlou tříp- trovou budovu, nejmoderněji zařízenou pro svcu knihtiskárnu a nakladatelství. Závody „Unie“ zabý- vaji se všemi obory umění polygrafického, zejména má „Unie“ největší chemigrafii v zemích koruny če- ské. Další význačné české závody pro průmysl poly- grafický jsou: V. Neubert na Smíchově a Ví Pick a synové na Smíchově, k nimž druží se velká česká firma chemigrafická Husník a Häusle v Žižkově, jejíž dlouholeté působení získalo jí jména firmy prvého řádu. Také tyto firmy vykazují v mi — ka. nulém roce pozoruhodný pokrok.
#5 alto_textblock #5
C. r. ANT. NYDRLE
#6 alto_textblock #6
Lihovarství zemědělské i průmy slové.
#7 alto_textblock #7
Stoupající vlna zemědělské i průmyslové konjunktury v roce 1907 vynesla na svůj vrch i lihovarství, jež spojujíc úzce obě ty veliké skupiny výrobní na poli a v továrně v obou směrech mohlo těžiti z několika příznivých, navzájem se doplňujících událostí. K osvětlení výrobních poměrů saháme po úřadních datech z Předlitavska za poslední kampaň od 1. září 1906 do 31. srpna 1907, která sice úplně se nekryje s kalendářním rokem právě uplynulým, o němž celoroční pře hlídku zde máme vykonati, ale vystihujíc spo lehlivě osm měsíců našeho zpravodajského ob dobí a doplněna jsouc výsledky předešlé kam paně i tržní statistikou za poslední čtyři měsíce podává zaokrouhlený obraz lihovarského prů myslu na prahu roku nového. V královstvích a zemích na říšské radě zastoupených vkročili jsme do kampaně 190 až 1907 se zásobou 264.206 hl alkoholu, jen o něco menší než rok přod tím. Soubor něko- lika zvýšených položek výdajných absor- boval do 31. srpna 1907 onen přebytek až na 180.000 hl, strávil tedy z obvyklého stocku alkoholového 84.000 hl a byl hlavní příčinou nepolevujícího zpevnění cen lihových na sklonku roku minulého. Zvláštní náhodou shoduje s toto minus s úbytkem výroby, podrobené dani spotřební. V kampani 1905-6 vyrobeno 1,609 211 hl »» 19067 „ 1,525 934 v posledním roce výrobním méně o 83.277 hl alkoholu, kteréžto množství scházelo v době o dno 1. září 1907 nikoliv snad jen následkem menší výroby, ale náhodným vyrovnáním zvýše- ných položek spotřebních. Plastičtěji vystoupí tylo rozdíly seřaděním hlavních pramenů odbytových v obou předchá- zejících kampaních a vyjádřením všech výdajo v hektolitrech alkoholu: Výrobní rok V kamp. 1905. Druk 1906/7 proti roku min. 1905/6 spotřeby lihoviny . . . 1,001.907 1,028.444 + 26.537 29.253 44! 26.699 ocet . . . . + 26.09 konlingent . . 1,031.501 1,057.69 + 30.710 6.141 36.851 lihoviny . . . + 10.374 273.875 denaturace . . 263. 501 — 75 199 193.747 268.916 export . . exkontingent . 538. 588 souhrn . . . 1,570.189 1,562.170 — 8.019 (kont. a exkont.) Vůči nepočítané zde výtratě výrobní, skladní, dopravní a rafinační, která obnáší kolem 30.000 heklolitrů a dochází vyčíslení v rozdílu mezi skutečnou a knihovní zásobou, celoroční úbytek 8019 hektolitrů alkoholu nemění mnoho na celkovém schodku asi 84.000 hektolitrů, jenž nemoha při nekorigovaných dosud zásobách před čtyřmi měsíei prozatímně zjištěných definitivně zde býti uveden, obnáší bezmála právě tolik, o výroba v posledním roce poklesla. Probíráme zde jen lihovary podléhající kon- sumní daní z lihu, poněvadž produkčn dani podrobená výroba ostatních menších pod- niků lihovarských (palfren slivovice a tak zv kotlových pálenek vůbec), činí v různých kořal kách ročně pouze 15—20.000 hl. alkoholu a tudíž na váhu nepadá. Ale země koruny uherské pů- sobí touto drobnou, tam mnohem vydatnější vý robou někdy velmi citelně na pitnou spotřebu jihu u nás, stlačujíce ji pravidelně za hojné úrody švestek v Zalitavsku silnějším k nám pří- vozem lihovin, produkčně jen nepatrně zdaně- ných. Na podzim r. 1906 bylo tomu naopak: levně vyrobená slivovice byla od nás vyvážena do Uher a tato újma na domácím alkoholu byla ještě zvýšena naprostou naší neúrodou švestek r. 1907. Tento zdánlivě nepatrný moment spolu- působil též při trvalém narůstání cen lihových. Ku přípravě lihovin (obyčejných kořalek, likérů, extraktů) a léků bylo v posledním roce zdaněno o 57.247 hl. alkoholu více, k čemuž nejvíce přispěla skrovná výroba kotlových pále- nek před i za Litavou, jejichž úbytek musil být nahrazen z tak zv. konsumních lihovarů. Tím aspoň jednou zřetelně bylo prokázáno, jak důle- žitou souřadnicí při vytváření cenové křivky jest přezíraná dosud přímá výroba kořalek v pálen- kách kotlových, která u nás, jak již bylo řečeno. číselně nikdy mnoho neznamenala, ale z Uher množstvím až 100.000 hl. dosahujícím naše ceny rdousila a zhusta o nich rozhodovala. Ani v ra- kousko uherském vyrovnání nebyla tomuto zhoub- nému vlivu věnována náležitá pozornost, ačkoliv invase laciných lihovin uherských z kampaně 1905 až 1906 byla ještě v čerstvé paměti a podobný úkaz častěji by mohl se opakovati. Řešení této otázky bylo právě tak důležito, jako zaveden možnost korektur kontingentovaných a přece o prvou není vyrovnáním ani zdaleka tak po- staráno jak o měnivou úpravu celkového kontin- gentu alkoholového. Kdežto roku 1905/6 bylo o vyšší sazbě 110 K zdaněno jen 6141 hl. alkoholu, stouplo v následujícím roce zdaňování exkontingentu na 36851 hl, čímž přibyl státní pokladně ne- čekaný přijem 737.020 K. O tuto zásluhu děli se dva činitelé: příznivé rozpětí cen kontingentu a exkontingentu vlivem trhu světového a snaha domácích rafinérů po částečné aspoň emancipaci od sdružovaného kontingentu zemědělského. Toto úsilí jmenovitě vzplanulo v prvních dvou měsí- cích běžící kampaně, kdy 27.630 hl alkoholu pro pilnou spotřebu bylo vzato — a o 20 k výše zdaněno! — z exkontingentu, aby snad proveden byl důkaz, že kontingent není takovou
#8 alto_textblock #8
504.47
#9 alto_textblock #9
— 34. 115
#10 alto_textblock #10
výsadou pro konsum, jak hospodářské lihovary na tom si zakládají. Ale onen pokus, provedený několika chy- trými a neústupnými hlavami, selhal nadobro potrestá citelně své původce, kteří donuceni jsouce již ke kapitulaci, pozdě ovšem nahlížejí. že sami se připravili o slušné množství stále cennějšího exkontingentu, jež s nebývalým pro- spěchem mohlo býti exportováno neb denaturo- váno a teď po celý rok jim scházeti bude. Po- tvrzuje se tím dávné rčení, že proti proudu těžko plovati, a plyne z toho nové poučení, že tvrdohlavost není výhradou lebek českých. K vývozu nadvýroby přes hranice říšské nebyla nikdy tak lákavá příležitost, jako v po- slední kampani. Hamburský záznam přestoupil 30 marek, pařížský záznam dostoupil 40 franků a tyto dva majáky světového trhu lihového marně k sobě vábí naše exportéry. Jestliže již roku předešlého vývoz z Předlitavska poklesl 75.199 hl, bude lelos schodek ještě větší. Pa- sivnost exportní bilance proti jiným létům jest sice značně vyššími cenami částečně paralyso vána, ale zůstane vždy přiznáním málomocnosti, že za tak příznivych okolností export lihu ra- kouského nevzmohl se ani na to množství, jež zpravidla do ciziny odsunováno bylo a to s vět- ším nákladem výrobním a za nižší ceny světové. Spotřeba kontingentovaného nezdaněného lihu k výrobě octa, jež dříve při lacinější su- rovině exkontingentní činila ročně 40.000 bl. ustálila se a také v posledních dvou letech s ne- patrným rozdílem udržela se na 30.000 hl alko- holu na důkaz, že lihovému octářství valně s nevede a že v soutěži s tresti oetovou z desti- lace dříví křečovitě musí se namáhati, aby ještě více nepokleslo. Octáren ubývá, ba i větší pod niky zanikají. Záchranu může přivoditi jen zvrácení ne blahého ustanovení z r. 1898, když by totiž na ocet zase brán byl lih exkontingentní jako po deset let před tím. Odhližíme-li od kontingentu na ocet zpotře- bovaného, vyčíslíme pitnou spotřebu alkoholu sečtením obou množství pro lihoviny po 90 110 K zdaněných. Proti úhrnnému, jestě rok platnému kontingentu 1,017.000 hl alkoholu, jenž onu pitnou spotřebu přibližně má vystiho- vati, dopočítáme se r. 1905/6 — 1,008.048 h! čili o 8952 hl méně, v posledním pak roce 1906/7 1,065295 hl čili o 48.295 h l více, tedy za dva roky průměrného zvýšení 48.295 — 8952 = 39.343 hl čili ročně skoroo 20.000 hl alkoholu více, o kleréžto množství příští souhrn kontingentní měl by zvětšen býti, aby odpovídal skutečnému konsumu lihovin. V rakousko-uherském vyrovnání byla sta- novena jiná formule, totiž průměr dvouleté spo třeby kontingentu vůbec (tedy nejen na lihoviny, nýbrž i na ocet); tímto postupem dospěli by chom k číslu ještě vyšáímu 27.649 b (1,031.601 + 1,057.697 = 1,044. 649
#11 alto_textblock #11
1,044.649 — 1,017.000 = 27 649) a kdyby chom připočítali exkontingentní alkohol na liho viny zdaněný, vyšla by o 49.145 hl vělší po- třeba kontingentu. Vzhledem k labilnosti dat spotřebních ne půjde se zajisté s korekturou kontingentu tak daleko a zůstane snad při původním úmyslu vlády, zvýšiti předlitavský kontingent jeno 20.000 hl, aby nově zřízených 70 lihovarů ze- mědělských dostalo as po 300 hl, na ostatníeh kontingentech individuálných nemusilo ničeho býti měněno a ono celkové, mírné zvýšení kořa- lečnímu konsumu a lihovým cenám příliš ne- škodilo. Potěšitelným jest přírostek 10.374 hl ve spotřebě lihu denaturovaného k účelům techni- ckým (k pálení a osvětlování, pro živnostníky. v továrnách chemických atd) Poněvadž však z Uher bylo k nám v dena- turovaném lihu přiveženo o 23 700 hl alkoholu více než v tomtéž druhu tam vyveženo, stoupla u nás v jediněm roce tato spotřeba o 34.000 h a učinila denaturaci nejvýnosnějším způsobem zužitkování lihu exkontingentního, za nějž vy- získá se aspoň čistých 43 K při ceně 50 K za lih denaturovaný. Denaturace lihu zůstává vý- hradnou doménou lihovarů průmyslových, a ml- chání všeobecného prostředku denaturačního jest právem několika málo firem; již po několik let bylo zemědělským lihovarům vřele doporučováno, aby denaturace se ujaly a exkontigentní svou výrobu tímto způsobem lépe zpeněžily. Spíše však tam dochází ke zpracování lihu na ko- řalky než ku přirozenějšímu denaturování, vý- nosnému zejmena při skrovném kontingentu. Ceny kontingentovaného lihu ne- vymrštily se do výše dočasným snad vzpruže- ním více méně náhodným, nýbrž soustavně zve- daly se vytrvalým tlakem několika mocných faktorů od měsíce k měsíci až k vrcholnému v Praze záznamu 60 K, ve Vídni o 2 K vyš- šímu, jímž končí rok 1907 a s neochabujíeí pevností jest zahajován rok nový. Přese všechny emancipační snahy zeměděl ských lihovarů českých, aby jejich výrobek oce- ňován byl v přirozeném středisku a shromaž dišti, v Praze, průmyslovým lihovarům a ra fineriím lépe se zamlouvá lihová bursa víde ská, dle jejíž záznamů podnes většina lihu se prodává. Z těchto záznamů vybíráme střední hod- noty obou sloupců: peníze a zboží, a uvádíme v korunách průměrné ceny měsíčn í pro celý rok 1907: leden 40 12, únor 42.18, březen 43.79, duben 45.69, květen 48 95, červen 56 63, čer- venec 57.39, srpen 58 51, září 60.43, říjen 61.76, listopad 62 08, prosinec 62.19. (Dokončení.)
#12 alto_textblock #12
Ze světových trhů obilních. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) T. Počasí bylo v minulém týdnu převahou mí- né, z části deštivě. Bylo by již na čase, aby obil dostalo se sněhové pokrývky, aby mrazy mu neuško- dily. Na jihovýchodě Evropy nastaly již mrazy baz sněhu a podobné zprávy docházejí i z Ruska. Na zá- padě Evropy jsou poměry podobné, jako u nás. V do- brém stavu jsou pole ve Francii, která má i na příští sklizeň nejlepší vyhlídky. Z Argentiny došla zpráva, že po přerušení sklizně dešti jest přívoz opět bohatší. Deště sklizni neuškodily. Zprávy z Indie a Australie nezní jednolně, doplňují se však. Z Indie oznámeny deště, avšak sever trpí ještě suchem proto v Australii učiněny nákupy pro indický účel Australie sama očekává značný pokles výnosu. Vy- vozní přebytek bude činiti asi 4—5 mil. hl oproti loňskému 12—14 mil. bl.
#13 alto_textblock #13
Další průběh obchodu na svěfovém trhu bude se říditi dle toho, potrva-li neobyčejně velký vývoz z Ameriky, resp. budou-li překonány obtíže trhu peněz. Potrvají-li značné vývozy ze Severní Ameriky tak dlouho, až laplatské státy počnou se svými zá- silkami, jsou oblíže zásobování pro tuto kampaň pře- konány, což bude platiti zvláště tenkráte, nenastane-l v Evropě zhoršení vyhlídek sklizňových. Ke konei kampaně jscu domácí dovozy vždy ochotnější, oče- kává-li se dobrá sklizeň. Prozatím vývozy z Ame- riky jsou rekerdní. Skorem 21/4 mil. hl. pšenice vy- vezeno v minulém týdnu. Poněvadž ostatní vývozní země měly menší sklizně, zasláno pro Evropu dosud pouze 64 mil. hl. oproti 70.5 mil. hl v roce minulém V uplynulém týdnu svátečním byly obraty n Bursách nepatrné. Příznivě působily na tendenci pouze zprávy z Argentiny. Když tam bylo deštivo byla laplatská nabídka zdrželivější, smýšlení přízni- vější a kursy poněkud zpevnily. Když však nabídk argentinských vývozců stala se ochotnější, znovu po- volily. Nový York znamená ke konci na úrovní pře- cházejícího týdne. Znamenána byla pšenice pohotová 107/%—108; na květen 113°/2—114; na červenee 106*/%—107 mar V Anglii řídily se trhy americkou lendencl. Na francouzských bursách, které obchodovaly jen po tři dny, byl obchod nepatrný. Nabídka pře- važovala a poněvadž vyhlídky na přístí sklizně jsou dobré, povolily kursy. Paříž znamenala dodávku na leden-duben 23.15—22.95, na březen-červen 236 až 23.45 fr. V Německu projevováno málo Eoupěchtivosti poněvadž potřeba ke svátkům byla již uhražena. Po- kles nabídky nezpůsobil proto zpevnění. Berlín zna- menal pšenici na červenec 224.50—223.25 mar. Na našich trzich vyčkává se k větším obchodům vyjasnění tržní situace. Nechuť k obchodům jest všal následek vysokých cen, kleré nezdají se býti sklizňo vými poměry plně cprávněny a zdají se býti vyvo lány zdrželivostí producentů. Obchod, klerý jinak při podobných situacích mohl by dovozem cizího zboží přispěti značně k správnému tvoření cen, vidí se být vysokými cly ve své činnosti obmezován a vyčkává rovněž, jako konsum. Pohotové zboží bylo následkem malé poptávky o 5—10 hal. levněji nabízeno, zůstal však nepovšimnuto, poněvadž slevy neposlačovaly Lhůty byly v Pešti následkem příznivého počasí pre podzimní selbu ochablé. Znamenána byla pšenice n duben 13.30—13.20, na říjen 11.17—11.— Vývin cen na trhu žita ukazuje nejlépe,ž lelos rozhoduje spekulativní činnost producentů. Zdo chybělo nejdéle nabídky, ceny dosáhly výše jak v nouzovém roce, když však počal se vypláceti do voz, byla domácí nabídka rychle povolnější a lev nější, Ceny poklesly. Nyní přestal se opěl vyplácet dovoz. V Pešti znamenalo žilo na duben 12.14 a 11.96, na říjen 9.94—9.75. Berlín zůstal uhájen, po něvadz jest oblížno, kupovati žito z Ruska Berlín znamenal na červenec 210—211..25 mar. Na trhu ovsa zmenšuje mírně počasí poplávk konsumu. Poptávka proto silně povolila. Poněvadž majitelé nenaléhají na obchod, oslabily ceny jer málo. Berlín zramenal na květen 176.50—176 5 mar., Pešť na duben 8.50—8.44. Letošní světová sklizeň kukuřice činí 1122 mil, hl oproti 1303.7 v roce minulém a 1183 mil h v r 1905. Nejvělší úbytek má Argentina se sklizn 35 mil. hl proti 58 resp. 46.5 mil. hl, pak Bulhar- sko, Srbsko, Rusko a Turecko, kdežto u nás, ve Španělsku a ve Francii byly sklizně dobré. Severn Amerika měla při výnosu 872.5 mil. hl pouze prů- měrnou sklizeň. Obchod s novou kukuřicí jest ještě málo rozvinut a poněvadž zásoby starého zboží jsou skcrem vyčerpány, měl Nový York smýšlení pevné a sice na květen 667/2—68/4, na červenec 67x/4 cenlu. V Berlíně byl trh stálý a končí záznamem 150 ma oproti 149.75 mar. před týdnem. U nás nemůže s obchod řádně rozvinouti pro obtíže dopravní. V Pešti znamenáno na květen 7.37—7.31. Odbyt mouky není příznivý. Potřeba ke svát- kům kryta hlavně ze starých uzávěrek. Nové konsu odmítá, poněvadž zdají se mu požadavky mlýnů v- sokými. I odbyt imavých mouk povolil a počínají se z nich tvolit zásoby. Smýšlení pro krmnou mouku a otruby jost chabé. Na trzích zahraničních nebylo stýšlaní jednotno Nový York znamenal stále 4.60 dol. ze Spring Wliral Clears. V Anglii jen s náma- hou ceny uhájeny. Paříž byla povolná. Fleurs de Paris znamenána na leden-duben 30 80—30.35, na květen-červen 31.10—30.70 fr.
#14 alto_textblock #14
Z trhů peněžních. Nároky na cedulové ban- ky ke konci roku byly veliké. Příbližné zprávy máme zatím jen o banee rak.-uherské říšské německé. Ve Vídni eskontováno během posledních dvou dnů směnek za 38 mil., v Pešt za 34 mil. K. V r. 1906 vykazoval poslední pro sinec zdaněný oběh bankovek 130 mil. K, v roce minulém zdaněná cirkulace byla asi podstatně vyšší. Na Říšskou banku v Berlíně či- něny nebývalé nároky lombardní, takže účet lombardu vykáže fenomenální vzestup. Také směnečná podání byla velká, takže se počítá s oběhem zdaněných bankovek na 700 mil. mk. — Velké nákupy zlata v posledních dnech se strany Banky anglické sesilují očekávání, že banka již dnes ve čtvrtek sníží úrokovou sazbu. Z pražského trhu obilního. Předvčerejší burse měla chabý průběh a podléhala vlivu z Pešti ozná- mených poklesů cen pšenice a žita. Koupěchlivos pro pšenici jest ochromena, přece však mohly se po- slední ceny slabě uhájiti. Majitelé nenaléhají příli na prodej, poněvadž ceny pšenice nepoklesly v Pešt tak jako cony žita. Úřadní záznam 11.95—12.50 z 77—81 kg nebyl změněn. Značně nepříznivější byl situace trhu žila. Po dosavadní živosti není stopy obchod jest velmi obmezen, smýšlení jest velmni cha- bé. Na počátku bursy došlo k několika obratům p cenách o 15—20 hal. levnějších, pak drobily se ceny dále, a když odpoledne oznámen pokles v Pešti 30 hal., oznámeny obchody za ceny o 30—35 hal nižší. Za těchto okolností byly ceny velmi rozdílny a znamenáno z Prahy 11.60—11.90, z Milevska 11.35 Malšic 11.15, Pacova 11.20, Vlašimi 11.35—11.5 76 kg z Rakovníka 11.75, Benešova 11.50—11.60 Votic 11.40—11.50, Bystřice 11.50, Golč. Jeníkova 1125, Leštiné 11.25, Heřmanic-Sedlce 11.60. V ob- chodě s ječmenem chybí jakákoli podnikavost, vývo jest nečinný, dle zpráv z ciziny zdá se býti málo vyhlidek na zlepšení, pokud není plavba znovu zahá- jena. Z Prahy znamenáno merkantil 8.90—9.05, střed ní 9.10—9.20, primu a výběr až 9.60, ze Zákolan 9.15—9.40, Vrbné 9.20—9.40, Nymburka 8.90—9.20 . Brodu 9.10—9.35, Pardubic 8.90—9.10, Hospo zína 9.35, Oužic 9.15, Bystřice 8.75, Volic 8.70—8. 80 Benešova 8.75—8.95, Tábora 8.85—9.25. Oves čini výjimku, ceny docílily při slabé nabídce zvýšen o 5—10 hal, a trh končil za zpevněné tendence Z Prahy bylo placeno 8.10—8.30, ze Slaného 8.35 Bystřice 7.90, Votic 7.95, Sudoměřic 7.85, N. Cerekve 7.75, Tábora 7.85—8.—, Leštiné 7.65, Golč. Jenikov 7.70. Po kukuřici jest malý kupní zájem při mírném obratu placena z Vídně 7.50. Víka znamenala nezmě něně z Prahy 9.10—9..30. Také pro mák se tržní si tuace nezlepšila, při malé tržbě bylo lze docíliti 37— 38 K z Prahy. Pevné smýšlení v obchodě s červeným jetelem se udrželo, nabídka nestačí poplávce, kupe byli nuceni povoliti zvýšení o 1—2 K za 50 kg. Star zboží znamenalo 35—63, nové 70—92 za 50 kg Ostatní druhy jetele v cenách nezměněny při klidném smýšlení. Krmná mouka a otruby jsou z Pešti na- bízeny za nižší ceny a také u nás ztratily úplni dřívější pevné smýšlení. Finanční hospodářsiví státní v r. 1907. O výš loňských přebytků ve financích státních nelze si uči- miti dosud spolehlivějšího úsudku. Přes to však lze míti za to, že přebytky loňské budou mnohem niž š než v r. 1906. Přímé daně vynesly prý — cilu jeme „Frmdbl.“ — jen asi o 5—6 mil. K více než v r. 1906; nepřímé dávky částečně vykázaly nepříznivější výsledky než v r. 1906, ale speciálně výnos daně z kořalky značně stoupl. U stát ních podniků, zvláště drah, vzestup hrubýci příjmů stále potrval, současně však vzrostly i výdaje U monopolu tabákového lze počílati s příjmen asi 246 mil. K proti 241 mil. K v r. 1906. Výroba surového železa va Spoj. stálech. C do výroby surového železa dosáhla v r. 1907 Uni rekerdu. Ještě přede dvěma měsíci převládal názor že roční produkce dosáhne cifry 27 milionů tun oprot
#15 alto_textblock #15
95.3 mil. tun v r. 1906. Od té doby však následken finanční krise nastal neobyčejně prudký pokles vý roby v železářském průmyslu, tak že již v listopadu vyrobeno o 300.000 tun méně než v témže měsíe 1906. Následující cifry znamenají výrobu v jedno- tlivých měsících od ledna do listopedu (v tunách) 1906 2,068.983 1,904.032 2,165.632 2,073.222 2,098.746 1,990.733 2,013.402 1,927.496 1,976.692 2,196.808 2.187.665 22,.597. 411 thrnem . . 24,079. 496 Výroba v prosinci činila nejvýše 1,250.000 tun oprol 2,236.153 tun v roce minulém, t. j. poklesla oprot říjnu skorem na polovinu. Následkem toho bude činiti celková výroba surového železa v roce 1907 25,329.426 tun čili, připočtemeli výrobek při dře- věném uhlí 25,829.426 tun oproti 25,307.191 tun v roce 1906. V r. 1905 činila výroba 22,922.300 tun v r. 1904: 16,497.033 tun, r. 1903: 18,009.252 tun 1902: 17,821.301 tun a r. 1896: 8,623.127 tun Za deset let výroba se tedy ztrojnásobila. V lednu 1908 poklesne výroba asi na nejnižší úroveň od 1904. Rak.-uh. kartel suporfosfálový, jenž koncen 1907 vypršel, byl po dlouhém a obtížném vyjedná- vání za dosavadních podnínek o 5 let prodloužen. Z outsiderů nepřistoupil nově ke kartelu žádný Na trati společnosti slální dráhy mezi Vidní Podmokly byly v posledních dnech opětně se svo- lením gener. inspekce odstraněny některé signály k pomalé jízdě, tak že jich ze 138 do dneška zrušeno již 113. O zrušení dalších 7 signálů se právě jedná tak že v celku zůstane nyní v platnosti již jen 18 ta- kových signálů. Nové zvýšení cen cukerních. Komitét rafinerií usnesl se vzhledem k opětně stouplým cenám suro- vého cukru zvýšiti cenu rafinády pro domácí odbyt pro zbylé joště neprodané množství z poslední pe- riody liberační o 12 kor. Ceny zní nyní na 711/2 K z továrny, jak jsme již sdělili, 72 K franko Praha a 721/2 K franko Vídeň. Toto zvýšení má pro prvou ruku význam jen nominální, ježto všechny mafineri asi celou poslední kvotu uvolněnou již umístily. N novou liberaci se zatím nepomýšlí. Výslodky plavebních společnosti v r. 1907. Jak v odborných kruzích se praví, nelze rok 1907 označiti jalo příznivý pro paroplavební společnosti. Vysoké ceny uhlí a jiných materialit, zdražení všech potravin a spojené s tím zvýšení služného a mezd všech slu žebních kalegorií u plavebních společností, to všecko působilo nepříznivě na výsledky těchto podniků. P tom ještě tu a tam vypukající konkurenční boje zne- možnily docela využitkovati lepší konjunkturu do- pravní. Pokud se týče rakouské plavby a v první řadě rak. Lloydu, lze již dnes říci, že minulý rok nepřinesl jim alespoň nepříznivý výsledek. Ačkoliv rak. Lloyd trpěl také uvedenými okolnostmi, přece prospělo mu, že mohl vypustiti svě pasivní linie. východoafrickou a syrsko-koramanskou; že prove- dená reorganisace přivodila značné zlevnění režie umožnila účelné využití loďstva. Zákon o premiích na stavbu lodí mohl dosud pro krátkost doby mále působiti a za letošní rok nebude asi žádná premi vyplacena. Po vybudování nových loděnic v Men- Ialcone a San Rocce se tyte poměry zajisté změní. Stabilimento tecnico zabýval se letos pouze stavbou válečných lodí, při čemž práce trpěla zdlouhavým dodáváním materiálu domácími ocelárnami. Lloydový arsenal dodal pro vlastní potřebu vedle několika men- ších lodí tři velké parníky s nosností úhrnem as 20.000 tun. Návrat vystěkovalců z Ameriky. V poslednícl lýdnech mluví se mnoho o hromadném návratu v stěhovalců z Ameriky, ktarý vyvolán byl krisí ta- mější, resp. způsobeným jí všeobecným obmezováním průmyslové výroby. Udávány při tom cifry, klene vzbuzovaly dojem, jakoby byl nastal skutečný útěl vystěhovalců z Ameriky, vystěhovalců, kteří připra- veni za ocenánem o chleba, vracejí se do vlasti bez prostředků, aby zde přeplnili trh práce svou nabíd- kou. Jak dovozuje nynií orgán brémských rejdařo jsou tyto zprávy značně přehnány. V každém roce vracejí se tisíce vystěhovalců před Vánocemi z Ameriky domů, aby svátky ztrávili mezi svými a aby mrtvějš zimní měsíce přestáli v levných poměrech domova Mimo to není také správným názor, že většina vra- cejících se vystěhovalců jest úplně ochuzena. Pravý opak jest pravdou, neboť v Americe jest střádán u dělníka pro doby horší skutečně vžitým zvykem Co pak se počtu vracejicích se vystěhovalců týče. byly udávané cifry namnoze značně přehnány. Mlu vilo se o půl milionu vracejících se dělníků a tento proud neměl brzy ustati. Dle úřadní americké stati- stiky činil počet navrátivších se vystěhovalců od1 ledna do 5. prosince 1907 483.442, do 7. listopadu vrátilo se 363.778, takže v listopadu opustilo Ame- riku asi 120.000 osob. Statistika k 10. říjnu udává počet 313.705 vrátivších se, k 5. září 258.268, z če- hož vysvitá, že v září vrátilo se asi 55,000, v říjnu 50,000 osob. Celkem činí počet vrátivších se od po- čátku září do počátku prosince asi 225.000. V roce 1906 činil počet vrátivších se vystěhovalců do 5. září 198.297 t. j. asi o 60.000 méně, než v téže době roku 1907: do 5. prosince 1906 stoupla cifra na 315.706 t. j. o 167.736 méně než v roce 1907. Ostatně v po- sledních týdnech prosince proud vracejících se ochabl, což orgán rejdařů vysvětluje tim, že vystě- hovalcům jedná se namnoze o to, aby Vánoce ztrá- vili v kruhu rodiny a příbuzných, Ač tedy údaje zde reprodukované značně opravují zprávy, které o vra- cení se vystěhovalců byly šířeny, přece je zřejmo, že v Americe není práce již tak hledána, jako dříve. Oproti roku 1906 návrat vystěhovalců v posledních Iech měsících vzrostl asi o 100.000 — není to cifra přílišná, ale je přece důležitým symplomem Nedoslatek železničních vagonů. V souvislosti s touto dobatou pojednáno bylo též o akci spolku pro průmysl cukrovarnický. V Čechách pro odklizení ne- dostalku nákladních vagonů, při čemž bylo zdůvod- něno, aby tato snaha nesla se též k tomu, by dobo vykládací jednestranně od správy drah na 6 hodin zkrácená byla opět přiměřeně upravena, an akc. cu- krovary zvláště při zavádění nových typů vagon-- vých o nosnosti až 200 metr. centů nemohou na- prosto jí zachovati v době přejímání řepy. V téte plíčině byla odhlasována tato resoluce: Akciové cu- krovary v král. českém upozorňují se tímto, aby do- lazníky, zaslaně výborem spolku pro průmysl cukro- varnický v Čechách, týkající se nedostalku vagonů neprodleně vyplnily, při čemž zejména zvláštní zku- šenosti a stesky jednotlivých továren buďtež uve- deny. Akční komitě akciových cukrovarů se zmoe ňuje, by vhodným způsobem na místech kompetent ních k tomu působilo, by tyto nepřístojnosti, průmys cukerní zvláště v domě kampaně citelně postihující bezodkladně byly odklizeny. Dohoda rakonských a německých železáren Před nedávnem bylo oznámeno, že dohoda o vzá- jemné ochraně odbytu, uzavřená mezi rakouskými a hornoslezskými železárnami, vyprší koncem r. 1907 a že jedná se o její prodloužení. Rakouské železárny mají ještě jednu dohodu s německým železá řským průmyslem, a sice s důsseldorfským svazem oceláren která platí ještě na několik let a která uvolňuje ně- meckým železárnám konkurenci železničním mate riálem, polotovary a nosiči. Dohoda s hornoslezskými podniky týká se však všech výrobků železářského průmyslu. Prodloužení její naráží na obtíže proto, že homoslezské podniky nejsou samy sjednoceny. Jed- ná se nyní o dohodu mezi nimi a až bude docílena. bude i úmluva s rakouskými železárnami prodlou
#16 alto_textblock #16
1907 2,205.40 2,045.069 tn 2,225.175 2.219. 242 2.295.505 2,234 375 2,255.66 2.250.410 2,183.487 2,336.972 1.828.125
#17 alto_textblock #17
e
#18 alto_textblock #18
sr e o
#19 alto_textblock #19
p
#20 alto_textblock #20
vel
#21 alto_textblock #21
žena.
#22 alto_textblock #22
Trhy na zboží.
#23 alto_textblock #23
Kovy. z. V Praze, 1. ledna. Londýnský záznam stříbra ze dne 31. pros. 1907 činil 24.87 penny za stand. unci, při současném kursu londýnské devisy K 241 30, činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 86.92. M ě čilská pevná, pohotová 62.— liber šterl., na tř měsíce 62.75 lib. šterl. — Cín pevný, pohotový 123.50 liber šlerl., na 3 měsíce 124.50 liber šterl. Olovo pevné, španělské 141/2, anglické 143/% liben šterl. — Zinek klidný, obyčejné známky 19.50 lib šterl., zvláštní známky 207/2 lib. šterl. — R tu ť 825 lib. šterl.
#24 alto_textblock #24
O osnově nového řádu stavebního. (Z přednášky arch. Ant. Balšánka v pracovní tech- nické komisi klubu nár. strany svobodomyslné.) III. Poněvadž není časově možno veškerá usta- novení kriticky probírati, všimněme si stručně oněch, která vykazují oproti st. ř. závažnější změny Část I. 1. Přehledné plány v měřiiku 1:7200 zříditi se mají pro obce, Velkou Prahu tvořící, nejdéle ve 2 létech. Dle § 3. obsahovati mají: 1. plochy zastavitelné a nezastavitelné; 2. označení 3 pásem stavebních, způsob a účel zastavění jednotlivých pásem; 3. hlavní komunikace; 4. přesné výšky důležitých bodů § 4. Zastupitelstva jednotlivých obef mohou podati stavebnímu sboru (§ 175.) ná- vrhy pro vypracování přehledného plánu. Slavební sbor opatří sdělání přehledného plánu; zejména náleží mu vypsati na vypraco- vání přehledných plánů veřejný konkursa rozhodnouti o došlých návrzích po vyslechnutí znalecké poroty, kterou sám zvolí. 2. Upravovací plány. § 5. Upravovací plány jednotlivých obel zřídí se v měřitku 1: 720 ve 2 dílech: první obsahuje vše, co jest nad zemí, druhý pod zemí; v oddílu A vypočteno vše, co obsahovati má jako evidenění plán polohy, v oddílu B jako plán regulační a to: 1. úpravu dosavadních a budoucích částl obce, zřízení komuníkací, náměstí a sadů ; 2. pásma slavební, způsob zastavení a vy- značení míst pro veřejné budovy. Také ustano- vení přípustných výšek se žádá; 3. navržení čáry uliční i stavebn (rozlišují se proti nynějšímu řádu stav.). § 6. nařizuje, aby dokonale vyhověno bylo zájmům veřejným, zejména potřebám komuni- kace, ohledům zdravotním, včasnému opatření míst pro nová náměstí, sady a budovy veřejné, požadavkům estetickým, zvláště zachování staro- bylých památek a starého rázu jednotlivých částí obce, zejměna i v půdorysu veřejných prostranství, jakož i zachování starých a zjed- nání nových zajímavých prospektů. Také budiž co nejvíce omezena jednotvárnost při každé úpravě obce, zejména vhodným střídáním ulie přímých, lomených a křivých. § 8. Stavební pásma. I. souvislé zastavění v čáře uliční, II., » se zahrádkami na- před i v zadu, nebo domy rodinné a vily (volná soustava), III. domy od sebe oddělené v zahradách. (Není dosti precisováno.) § 9. Plány upravovací buďtež vypracovány nejděle za 6 roků od schválení přehledného plánu § 13. a buďlež opatřeny vysvětlivkami odůvodňovací zprávou. Bližší ustanovení o sdě- lání a úpravě jich vydá zemský výbor. Veškerá tuto citovaná ustanovení jsou vlastně zákonitým rámcem pro rozšíření a za- atavění Velké Prahy, vystihujíeí správni všecky její potřeby a požadavky. Že pořízením jednotného přehled- ného plánu dosavadní zlořády pustošení a hyzdění pražského okolí pominou, leží na bíle- dni. Celá mizerie stavu nynějšího vlastně spo- čívá v tom, že nemůžeme se na jednotný plán zmoci; tím též pominou rozpory mezi hmot- nými zájmy jednotlivých obcí. Zdálo by se zvláštním, že opatření plánu přehledného náleží stavebnímlu sboru. Vidím i v tom, že Z. V. správně a bystře postihl nynější situaci. Kdyby Velká Praha tvořila skutečný, jedi- ný správaí celek, bylo by ustanovení toto nepochybně znělo zcela jinak, ježto opatření plánu přehledného pro jednu obec by jistě ne- činilo zvláštních obtíží. Za dnešních poměrů však, kde sloučen předměstí pražských s Prahou snad se nedočká- me, aspoň ne v dozírné době, a sloučení obcl venkovských taktéž nedá se očekávati na ráz. jest to zajisté jediný možný prostředek, v krátké době k určitému cíli dojíti. Námitka, že jest to snad obmezováním samosprávy, nebyla by správná, jelikož sta- vební sbor sestávati má z delegát všech zůčastněných obcí, který m zároveň býti druhou instancí sta- vební. Také veškerá ustanovení, týkající se plánů upravovacích, jednotlivými obcemi pořizova- ných, dlužno vítati, ježto obsahují veškeré dosa- vadní zkušenosti o výstavbě měst. Novým jest odd. B. 3., odlišující čáry uliční od stav ebních, zajisté se zřete- lem na různost pásem. V § 6. spatřujeme pak zákonitou ochranu starého rázu a starých pa- mátek při sdělávání plánů upravovacích. Moment ostetický akcentován tu neobyčejně důrazně postaven na roveň ostatním zájmům veřejným. Důležité jest ustanovení § 8. o pásm ech stavebních. Zajímavo jest, co konstatuje důvodová zprá- va Z. V., že totiž již při sdělávání nynějšího řádu stavebního hleděno bylo o zřízení pásem staveb ních, že k němu však pro odpor obcí předměst- ských a též vlády, která v něm spatřovala obme- zení práva vlastnického, nedošlo. Praví se tam dále: Neníť správno a radno, aby pro všechny části města platila stejná usta- novení; ve starších částech nutno míti zřetel na dosavadní poměry, na cenu pozemků a proto musí tu býti dovoleno využitkovati je více, než tam, kde se počíná zastavovati.
#25 alto_textblock #25
Porovnáme-li poměry jinde a u nás, se- známe, že třeba jest mnoho doháněti; z me- škáno bylo mnoho, mnoho též zka- ženo v ohledu zdravotním i estetickém, avšak vždy lépe jest i pozdě činiti opatření, než ne- činiti ničeho. Nelze ovšem žádati ve velkém městě, aby volná soustava byla všude prováděna, ale tolik lze žádati od zákonodárství, aby poskytlo mož- nost, by i ve větších městech a v blízkém jich okolí nemajetné nebo nebohaté vrstvy obyvatel- stva mohly si opatřiti takové byty, které ve zdra- votním ohledu lépe vyhovují, než jak docíliti se dá za nynějších poměrů — — — — a dále shledáváme nutnost nápravy, aby zvláště upravovacími plány zamezena byla možnost vy-