1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 262. ze dne 22. září 1904.
3
article
= Záplava na jevišti. Z Londýna se oznamuje
Zcela neobyčejná, před tím nikdy necvičená scéna
udála se v úterý večer ve zdejším Lyric Theatru.
Při prvním aktu féerie »The Earl and the Girl«, aniž
kdo byl varován, počaly se se sufit pojednou říti
spousty vody. Byla to jako záciona z vody. Voda
promočila herce před rampou a div nesrazila se
židle dirigenta Hamisha Mac Cunna. Také několik
diváků v prvních řadách bylo postříkáno, ale čle-
nové orchestru byli promočeni až na kůži a bubny
byly tak promoklé, že musily být přineseny nové.
Příčinou této podivné nehody byl nový automatický
přístroj dešťový, jenž zaveden v divadlech na rozkaz
okresního zastupitelstva londýnského. Jakým způ-
sobem se stalo, že deště spustily, není ještě známo.
Déšť trval skoro šest minut, až se podařilo přístroj
zarazit. Obecenstvo se při tom znamenitě bavilo.
Kapelník Mac Cunn vypravoval: »Obával jsem se,
aby se obecenstvo neleklo a nedomnivalo se, že
hoří, pročež navzdor dešti vytrval jsem na svém
místě. Můj orchestr byl lépe na tom. Hudebníci
mohli aspoň uprchnout.« Přes tuto podivnou zápiavu
hrálo se dále, jakoby tato povodeň náležela ke kusu.
Hamisha Mac
Mac Cunn
Londýn
the Earl and the girl
4
article
= Vesničané vyhnali četníky a dva z nich zra-
nili. Z Lamie se nám oznamuje: Slavné řecké soudy
odsuzují vinné i nevinné, jak se jim to právě hodí,
ale málokdo dbá jejich rozsudků anebo upadnou
rozsudky jejich i v zapomenutí. Zdejšímu krajskému
soudu napadlo v neblahé chvíli ukázati, že vláda
má tolik moci, by rozsudky byly plněny a odeslal
oddělení četníků za velení jednoho důstojníka do
vesnice Aga, by zatkli odsouzené rolníky. Smělost
ta překvapila vesničany, ale myslili z počátku, že
četníci jen žertují a chtějí uloviti jen několik slepic
nebo podsvinčat. Když však viděli, že tentokrate
vzorná branná moc nepřišla za tímto účelem a že
nechce tropiti žerty, srotili se a počali četníky ka-
menovati a krátce potom někteří ozbrojivše se puška-
mi, počali na ně stříleti, tak že dva ranili. Násled-
kem toho práskli četníci do bot a důstojník vida, že
mu hrozi nebezpečí, následoval jejich dobrého pří-
kladu. Takovým způsobem byl splněn rozsudek
soudu a cela záležitost vyřízena, neboť vesničané
si zapověděli podobné návštěvy, oznámivše telegra-
ficky ministerstvu, že budou hlasovatí při příštích
volbách pro opposičního poslance, budou-li je soudy
obtéžovati
5
article
= Krvavá rvačka mezi Vlachy v Londýně. Pro-
davači zmrziiny na ulicích londýnských jsou skorem
výhradně Vlaši, kteří v letních měsících vydělají
v Londýně dosti peněz, aby mohli doma tráviti zimu
ve sladké zahálce. Před policejním soudem západního
Londýna bylo zjištěno, že tito prodavači zmrzliny,
kteří vesměs bydlí v italské čtvrti, dělí se ve dvě
strany, jež se zuřivě potírají, až konečně těchto dnů
došlo ke krvavé srážce na ulici. Jedna z nich se jme-
nuje Ceppolové, druhá Mancinové. Anglický soudce
vyslechl klidně velmi živé výklady členů obou ne-
přátelských stran vlašských a prohlásil pak, že se
do rovnání jejich sporů nemůže pouštět. Zajímavé
při tomto líčení bylo, že dle vlastních výpovědí těchto
Vlachů mají v saisoně z prodeje zmrzliny týdně čistý
zisk 3—10 lib. št. Tím se ovšem vysvětluje, pro
dávají mlhavému Londýnu přednost před svou krás-
nou vlastí.
Vlach
Ceppolová
Londýn
6
article
= Pověstný bandita zatčen. Z Phoenix, Ariz.
se oznamuje: V létě 1895 zavraždil James C. Dunham
poměrně zámožný sadař z Los Catos Valley, v okrest
Santa Clara, Cal., svoji manželku a dítě, svého tchána
najatého muže a konstébla a prchl potom do hor
Zločin spáchán byl za okolností velice brutálních
ačkoliv Dunham považován byl vždy za muže se
značným vzděláním. Byl pronásledován četami úřad-
níků i občanů a na jeho dopadení, živého či mrtvého
vypsána cena mnoha tisíc dollarů. Avšak Dunhamovi
který hrozbami vynutil si od farmářů na pobřež
pacifickém potravu a koně, podařilo se všem nástra-
hám šťastně uniknouti. Za několik měsíců později na-
lezena byla mrtvola muže v horách salinaských, o níž
se mělo za to, že náleží stíhanému vrahovi, avšak
žádná odměna nebyla za nález ten vyplacena. Rok
na to oznámil úřadům bývalý dělník Dunhamův, že
viděl ho v Sonoře, ale vypravování jeho nenalezlo
víry. — Onehdy ráno dostal guv. A. O. Brodie telegran
od kap. arizonských rangerů, F. Rynninga, oznamující
že se mu podařilo a jeho mužům zatknouti Dunnama
v Douglasu a že jejich zatčenec doznal, kdo vlastně
jest. Zatčení jeho povedeno beze všech potíží. Dun-
bam operoval v dolech sonorských pod přijatým jmé-
nem a hranice překročil za tím účelem, aby nakoupil
James
Dunham
Cal
Dunhamův
A O
F Rynning
Dunn
Phoenix
Arizstán
Los Catos Valley
Santo Claro
Douglas
7
article
= Markýz padělatelem. O této historii, o jejíž
sensačních obratech jsme se již několikráte zmínili
oznamují se nové překvapující a pravdivé prý no-
vinky. Již minulého léta bylo vypravováno, že špa-
nělský markýz de Casa Riera jest šejdířem, který
titul a milliony vylákal skutečnému markýzovi. Proti
rozšiřovatelům těchto pověstí podána žaloba a ně
kolik jich odsouzeno pro utrhání na cti. Za to však
protivníci markýzovi pátrali po jeho minulosti a ob-
vinili jej z padělání a vylákání dědictví. Nyní tvrdí
se, že markýz zapleten byl také do afféry Humber-
tových. Půjčoval prý svoje rentové úpisy Humberto-
vým, aby mohli být ukonejšeni důvěřiví věřitelé.
Vypravuje se dokonce, že markýz de Casa Riera hrál
úlohu jednoho z Crawfordů. Také jakýsi španělský
biskup jest prý zapleten do této afféry, o které do-
cházejí nejdobrodružnější a částečně také patrně lživé
= S trakařem po Spojených státech. Z Denveru
se oznamuje: »Celá práce moje spočívá v tlačení
kolečka před sebou,« pravil D. P. Evans z Clevelandu
onehdy ráno v St. James hotelu. Minulé noci přibyl
sem z Clevelandu, kteréž místo opustil 2 května
s 32liberním trakařem a dlouhou cestou před sebou.
Bude kráčeti až do San Franciska, Los Angelos, New
Orleansu a Savanah, pak do New Yorku a zpátky
do svého domova v Clevelandu. Evans jest členem
bohaté rodiny a platí své sázky. Posledně vsadil se.
že Herrick neporazí Johnsona 50.000 hlasy v guver-
nerských volbách státu Ohio. Ježto pak Herrickova
většina páčila se na 113.000, musí Evans buď složit
vsazených 35.000 dol., anebo objeti s trakařem ko-
jít Casa
Rier
Crawford
Evans
James
Herrick
Johnson
Herrickův
Humber
spojený stát
Denver
Cleveland
St
San Francisko
Los Angelos
New Orleans
New York
Ohio
Humberto
13
article
Kubín Václav, syn dělníka, 2 dni, 329—VIII. Červený
Josef, syn kožešníka, 18 měs., 429—VIII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Krátký Prokop, soukromník,
35 roků. Laube Rudolf, kovář 46 roků. Mohl Jiří, dr.
universitní professor, 37 roků. Rezková Terezie, po-
rodní bába, 49 roků. — U Milosrdných sester:
Dvořákova Barbora, služka, 21 rok. Hyblerová Aloisie,
dělnice, 30 roků.
Dne 16. září 1904: Schulhofová Marie, vdova
po továrníku, 76 roků, 1933—II. Frischova Hedvika,
dcera podomního obchodníka, 1 rok, 149—V. Davidek
František, syn hokynáře, 4 neděle, 701—VII. Lukeš
Eduard, soukromý úřadník, 28 roků, 1553—II. Ko-
týnek František, syn mlynářského pomocníka, 41/% r.
209—III. Matuchova Anna, žákyně, 16 roků, 566—III.
Kreman Ludvík, městský zvěrolékař, 34 r., 717—VII.
Kuželovský Václav, gymnasista, 17 roků, 248—V. —
Ve všeobecné nemocrici: Gabrielová Marie,
vdova po dělníku, 55 roků. Komberčova Johanna, stu-
dující filosofie, 27 roků. — U Milosrdných Era-
tří: Bořinský Jan Hubertus, člen řádu, 84 roky. —
V josefovské nemocnici: Prossnitz Gabriel,
72 roky.
Dne 17. září 1904: Kunzová Kiaudina, vdova
po c. k. nadporučíku, 56 roků, 997—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Čtvrtek František, nádenník,
51 rok. Feckl Josef, truhlář, 54 roky. Müiler Karei,
zedník, 55 roků. Skřivanová Barbora, manželka tru-
hláře, 36 roků. Wieseová Terezie, vdova po hrnčíři,
58 roků. Živcová Anna, manželka horníka, 40 roků. —
U Milosrdných sester: Schwarz Josef, zedník,
45 roků. — V c. a k. vojenské nemocnici:
Kušl Matěj, záložník, 30 roků
Král. české zem. divadlo v Praze.
Kubín
Josef
Laub
Jiří
Rezková
Hyblerová
Frischův
Hedvika
V Davidek
Lukeš
František
Matuchův
Anna
Ludvík
Václav
Komberčův
Johann
Skřivanová
Barbora
Král
ko
milosrdný Era
Praha
Kunzová Kiaudina
Müiler Karei
Wieseová Terezia
Anno
Dvořákův Barbora
Schulhofová Marie
Gabrielová Marie
Bořinský Jan hubertus
Prossnitz Gabriel
Čtvrtek František
Schwarz Josef
Kušl Matěj
14
article
Národní divadlo.
270. hra v předpl.
Ve čtvrtek 22. září.
(2. čtvrtka.)
Cyklus dvaceti původních oper českých.
XVIII.
— Po třinácté: —
EV A.
Zpěvohra o třech dějstvích. Slova (dle dramatu G.
Preissové »Gazdina robas) i hudbu napsal J. B.
Foerster. Dirigent Moric Anger. Režisér Adoli
Krössing.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o- 7. hod.
Konec o 1/210. hod.
Eva
zpěvohra
G Preiss
Foerster
Anger
Adoli Krössing
národní divadlo
21
article
i mezi soudci vojenskými.
Dalek toho, aby žebronil, nešťastník naopak sama
ještě více obviňoval.
Při tom chvílemi propukal u vzlykot srdcelomný.
Nežádal žádného slitování pro sebe.
Dokonce ani neučinil — aspoň nikoli z vlastního
popudu — zmínky jakékoliv o strašlivé scéně, jež se byla
odehrála mezi ním a Verissenem ve skladišti nábojů tvrze,
kteréž tento chtěl vyhoditi do povětří, čemuž právě jen
Soler byl krajním napjetím sil zabránil.
»Jsem vinen! Zasluhuji trest!«
Slovy těmi Soler končil před soudem doznání
o zradě svojl.
Dalek
Soler
23
article
»Jest tomu tak, jak jsem byl řekl. Nikdo nevybízel
mne k porušení povinnosti.«
»Nuže, neznal jste útočníka z bezonské silnice,
vraha . . .«
»Nikoli, pane plukovníku !«
»Avšak znal jste tedy aspoň osoby, jimž jste ode-
vzdal dokumenty v ministerstvu vojenství ukradené . ..
Musil jste přece znáti lidi, kteří vás platili?! Chcete tedy
podati nám zprávy o nich, chcete nám říci, co o nich
víte?«
»Nevím nie !«
»Kolika osobám — řekněte aspoň — odevzdával
jste dokumenty z ministerstva odnesené?«
»Jen jedné jediné!«
»Hraběti Stackovi?«
Předseda líčení ukázal obžalovanému potvrzenku,
kterouž byl tento kdysi v předsíni Juanina bytu hraběti
Staekovi podepsal a již tam Ficelle byl se stolku vzala
v šat svůj uschoval.
Při tom pak president se tázal:
»Tato potvrzenka na obnos přijatý psána jest vámi.
Jest to zřejmě rukopis váš. Přiznáváte to?
Obžalovaný zamumlal málo zřetelně cosi, což zdálo
se ale svědčiti, že pravosti rukopisu nepopírá.
Plukovník pokračoval:
»Nuže, musil jste znáti tedy i pana z Felzenu, když
jste od něho plat bral?«
»Ano. Ale nevím, jmenuje-li se muž ten z Felzenu.«
»Toť možno!.. . Přejděmež dále.«
Předseda líčení jal se nahlížeti po několik okamžiků
v objemný svazek protokolů, kterýž ležel před ním.
Zaprodání nopříteli.
Musil
Stack
Staek
Ficelle