ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 ff7bc230-71f1-11dc-a57f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 23 celkem · entity: person 63, place 24, work 10, org 7
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 262. ze dne 22. září 1904.
2 title
Rüzné zprávy.
3 article
= Záplava na jevišti. Z Londýna se oznamuje Zcela neobyčejná, před tím nikdy necvičená scéna udála se v úterý večer ve zdejším Lyric Theatru. Při prvním aktu féerie »The Earl and the Girl«, aniž kdo byl varován, počaly se se sufit pojednou říti spousty vody. Byla to jako záciona z vody. Voda promočila herce před rampou a div nesrazila se židle dirigenta Hamisha Mac Cunna. Také několik diváků v prvních řadách bylo postříkáno, ale čle- nové orchestru byli promočeni až na kůži a bubny byly tak promoklé, že musily být přineseny nové. Příčinou této podivné nehody byl nový automatický přístroj dešťový, jenž zaveden v divadlech na rozkaz okresního zastupitelstva londýnského. Jakým způ- sobem se stalo, že deště spustily, není ještě známo. Déšť trval skoro šest minut, až se podařilo přístroj zarazit. Obecenstvo se při tom znamenitě bavilo. Kapelník Mac Cunn vypravoval: »Obával jsem se, aby se obecenstvo neleklo a nedomnivalo se, že hoří, pročež navzdor dešti vytrval jsem na svém místě. Můj orchestr byl lépe na tom. Hudebníci mohli aspoň uprchnout.« Přes tuto podivnou zápiavu hrálo se dále, jakoby tato povodeň náležela ke kusu.
Hamisha Mac Mac Cunn Londýn the Earl and the girl
4 article
= Vesničané vyhnali četníky a dva z nich zra- nili. Z Lamie se nám oznamuje: Slavné řecké soudy odsuzují vinné i nevinné, jak se jim to právě hodí, ale málokdo dbá jejich rozsudků anebo upadnou rozsudky jejich i v zapomenutí. Zdejšímu krajskému soudu napadlo v neblahé chvíli ukázati, že vláda má tolik moci, by rozsudky byly plněny a odeslal oddělení četníků za velení jednoho důstojníka do vesnice Aga, by zatkli odsouzené rolníky. Smělost ta překvapila vesničany, ale myslili z počátku, že četníci jen žertují a chtějí uloviti jen několik slepic nebo podsvinčat. Když však viděli, že tentokrate vzorná branná moc nepřišla za tímto účelem a že nechce tropiti žerty, srotili se a počali četníky ka- menovati a krátce potom někteří ozbrojivše se puška- mi, počali na ně stříleti, tak že dva ranili. Násled- kem toho práskli četníci do bot a důstojník vida, že mu hrozi nebezpečí, následoval jejich dobrého pří- kladu. Takovým způsobem byl splněn rozsudek soudu a cela záležitost vyřízena, neboť vesničané si zapověděli podobné návštěvy, oznámivše telegra- ficky ministerstvu, že budou hlasovatí při příštích volbách pro opposičního poslance, budou-li je soudy obtéžovati
5 article
= Krvavá rvačka mezi Vlachy v Londýně. Pro- davači zmrziiny na ulicích londýnských jsou skorem výhradně Vlaši, kteří v letních měsících vydělají v Londýně dosti peněz, aby mohli doma tráviti zimu ve sladké zahálce. Před policejním soudem západního Londýna bylo zjištěno, že tito prodavači zmrzliny, kteří vesměs bydlí v italské čtvrti, dělí se ve dvě strany, jež se zuřivě potírají, až konečně těchto dnů došlo ke krvavé srážce na ulici. Jedna z nich se jme- nuje Ceppolové, druhá Mancinové. Anglický soudce vyslechl klidně velmi živé výklady členů obou ne- přátelských stran vlašských a prohlásil pak, že se do rovnání jejich sporů nemůže pouštět. Zajímavé při tomto líčení bylo, že dle vlastních výpovědí těchto Vlachů mají v saisoně z prodeje zmrzliny týdně čistý zisk 3—10 lib. št. Tím se ovšem vysvětluje, pro dávají mlhavému Londýnu přednost před svou krás- nou vlastí.
Vlach Ceppolová Londýn
6 article
= Pověstný bandita zatčen. Z Phoenix, Ariz. se oznamuje: V létě 1895 zavraždil James C. Dunham poměrně zámožný sadař z Los Catos Valley, v okrest Santa Clara, Cal., svoji manželku a dítě, svého tchána najatého muže a konstébla a prchl potom do hor Zločin spáchán byl za okolností velice brutálních ačkoliv Dunham považován byl vždy za muže se značným vzděláním. Byl pronásledován četami úřad- níků i občanů a na jeho dopadení, živého či mrtvého vypsána cena mnoha tisíc dollarů. Avšak Dunhamovi který hrozbami vynutil si od farmářů na pobřež pacifickém potravu a koně, podařilo se všem nástra- hám šťastně uniknouti. Za několik měsíců později na- lezena byla mrtvola muže v horách salinaských, o níž se mělo za to, že náleží stíhanému vrahovi, avšak žádná odměna nebyla za nález ten vyplacena. Rok na to oznámil úřadům bývalý dělník Dunhamův, že viděl ho v Sonoře, ale vypravování jeho nenalezlo víry. — Onehdy ráno dostal guv. A. O. Brodie telegran od kap. arizonských rangerů, F. Rynninga, oznamující že se mu podařilo a jeho mužům zatknouti Dunnama v Douglasu a že jejich zatčenec doznal, kdo vlastně jest. Zatčení jeho povedeno beze všech potíží. Dun- bam operoval v dolech sonorských pod přijatým jmé- nem a hranice překročil za tím účelem, aby nakoupil
James Dunham Cal Dunhamův A O F Rynning Dunn Phoenix Arizstán Los Catos Valley Santo Claro Douglas
7 article
= Markýz padělatelem. O této historii, o jejíž sensačních obratech jsme se již několikráte zmínili oznamují se nové překvapující a pravdivé prý no- vinky. Již minulého léta bylo vypravováno, že špa- nělský markýz de Casa Riera jest šejdířem, který titul a milliony vylákal skutečnému markýzovi. Proti rozšiřovatelům těchto pověstí podána žaloba a ně kolik jich odsouzeno pro utrhání na cti. Za to však protivníci markýzovi pátrali po jeho minulosti a ob- vinili jej z padělání a vylákání dědictví. Nyní tvrdí se, že markýz zapleten byl také do afféry Humber- tových. Půjčoval prý svoje rentové úpisy Humberto- vým, aby mohli být ukonejšeni důvěřiví věřitelé. Vypravuje se dokonce, že markýz de Casa Riera hrál úlohu jednoho z Crawfordů. Také jakýsi španělský biskup jest prý zapleten do této afféry, o které do- cházejí nejdobrodružnější a částečně také patrně lživé = S trakařem po Spojených státech. Z Denveru se oznamuje: »Celá práce moje spočívá v tlačení kolečka před sebou,« pravil D. P. Evans z Clevelandu onehdy ráno v St. James hotelu. Minulé noci přibyl sem z Clevelandu, kteréž místo opustil 2 května s 32liberním trakařem a dlouhou cestou před sebou. Bude kráčeti až do San Franciska, Los Angelos, New Orleansu a Savanah, pak do New Yorku a zpátky do svého domova v Clevelandu. Evans jest členem bohaté rodiny a platí své sázky. Posledně vsadil se. že Herrick neporazí Johnsona 50.000 hlasy v guver- nerských volbách státu Ohio. Ježto pak Herrickova většina páčila se na 113.000, musí Evans buď složit vsazených 35.000 dol., anebo objeti s trakařem ko-
jít Casa Rier Crawford Evans James Herrick Johnson Herrickův Humber spojený stát Denver Cleveland St San Francisko Los Angelos New Orleans New York Ohio Humberto
13 article
Kubín Václav, syn dělníka, 2 dni, 329—VIII. Červený Josef, syn kožešníka, 18 měs., 429—VIII. — Ve vše- obecné nemocnici: Krátký Prokop, soukromník, 35 roků. Laube Rudolf, kovář 46 roků. Mohl Jiří, dr. universitní professor, 37 roků. Rezková Terezie, po- rodní bába, 49 roků. — U Milosrdných sester: Dvořákova Barbora, služka, 21 rok. Hyblerová Aloisie, dělnice, 30 roků. Dne 16. září 1904: Schulhofová Marie, vdova po továrníku, 76 roků, 1933—II. Frischova Hedvika, dcera podomního obchodníka, 1 rok, 149—V. Davidek František, syn hokynáře, 4 neděle, 701—VII. Lukeš Eduard, soukromý úřadník, 28 roků, 1553—II. Ko- týnek František, syn mlynářského pomocníka, 41/% r. 209—III. Matuchova Anna, žákyně, 16 roků, 566—III. Kreman Ludvík, městský zvěrolékař, 34 r., 717—VII. Kuželovský Václav, gymnasista, 17 roků, 248—V. — Ve všeobecné nemocrici: Gabrielová Marie, vdova po dělníku, 55 roků. Komberčova Johanna, stu- dující filosofie, 27 roků. — U Milosrdných Era- tří: Bořinský Jan Hubertus, člen řádu, 84 roky. — V josefovské nemocnici: Prossnitz Gabriel, 72 roky. Dne 17. září 1904: Kunzová Kiaudina, vdova po c. k. nadporučíku, 56 roků, 997—II. — Ve vše- obecné nemocnici: Čtvrtek František, nádenník, 51 rok. Feckl Josef, truhlář, 54 roky. Müiler Karei, zedník, 55 roků. Skřivanová Barbora, manželka tru- hláře, 36 roků. Wieseová Terezie, vdova po hrnčíři, 58 roků. Živcová Anna, manželka horníka, 40 roků. — U Milosrdných sester: Schwarz Josef, zedník, 45 roků. — V c. a k. vojenské nemocnici: Kušl Matěj, záložník, 30 roků Král. české zem. divadlo v Praze.
Kubín Josef Laub Jiří Rezková Hyblerová Frischův Hedvika V Davidek Lukeš František Matuchův Anna Ludvík Václav Komberčův Johann Skřivanová Barbora Král ko milosrdný Era Praha Kunzová Kiaudina Müiler Karei Wieseová Terezia Anno Dvořákův Barbora Schulhofová Marie Gabrielová Marie Bořinský Jan hubertus Prossnitz Gabriel Čtvrtek František Schwarz Josef Kušl Matěj
14 article
Národní divadlo. 270. hra v předpl. Ve čtvrtek 22. září. (2. čtvrtka.) Cyklus dvaceti původních oper českých. XVIII. — Po třinácté: — EV A. Zpěvohra o třech dějstvích. Slova (dle dramatu G. Preissové »Gazdina robas) i hudbu napsal J. B. Foerster. Dirigent Moric Anger. Režisér Adoli Krössing. Po prvním dějství přestávka. Začátek o- 7. hod. Konec o 1/210. hod.
Eva zpěvohra G Preiss Foerster Anger Adoli Krössing národní divadlo
21 article
i mezi soudci vojenskými. Dalek toho, aby žebronil, nešťastník naopak sama ještě více obviňoval. Při tom chvílemi propukal u vzlykot srdcelomný. Nežádal žádného slitování pro sebe. Dokonce ani neučinil — aspoň nikoli z vlastního popudu — zmínky jakékoliv o strašlivé scéně, jež se byla odehrála mezi ním a Verissenem ve skladišti nábojů tvrze, kteréž tento chtěl vyhoditi do povětří, čemuž právě jen Soler byl krajním napjetím sil zabránil. »Jsem vinen! Zasluhuji trest!« Slovy těmi Soler končil před soudem doznání o zradě svojl.
Dalek Soler
23 article
»Jest tomu tak, jak jsem byl řekl. Nikdo nevybízel mne k porušení povinnosti.« »Nuže, neznal jste útočníka z bezonské silnice, vraha . . .« »Nikoli, pane plukovníku !« »Avšak znal jste tedy aspoň osoby, jimž jste ode- vzdal dokumenty v ministerstvu vojenství ukradené . .. Musil jste přece znáti lidi, kteří vás platili?! Chcete tedy podati nám zprávy o nich, chcete nám říci, co o nich víte?« »Nevím nie !« »Kolika osobám — řekněte aspoň — odevzdával jste dokumenty z ministerstva odnesené?« »Jen jedné jediné!« »Hraběti Stackovi?« Předseda líčení ukázal obžalovanému potvrzenku, kterouž byl tento kdysi v předsíni Juanina bytu hraběti Staekovi podepsal a již tam Ficelle byl se stolku vzala v šat svůj uschoval. Při tom pak president se tázal: »Tato potvrzenka na obnos přijatý psána jest vámi. Jest to zřejmě rukopis váš. Přiznáváte to? Obžalovaný zamumlal málo zřetelně cosi, což zdálo se ale svědčiti, že pravosti rukopisu nepopírá. Plukovník pokračoval: »Nuže, musil jste znáti tedy i pana z Felzenu, když jste od něho plat bral?« »Ano. Ale nevím, jmenuje-li se muž ten z Felzenu.« »Toť možno!.. . Přejděmež dále.« Předseda líčení jal se nahlížeti po několik okamžiků v objemný svazek protokolů, kterýž ležel před ním. Zaprodání nopříteli.
Musil Stack Staek Ficelle