ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 ff320f00-71f1-11dc-8ac4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 20 celkem · entity: person 37, org 9, place 11, work 8
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 253. ze dne 13. záři 1904.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Na předních strážích před Ljaojanem. Ludovic Nardeau, válečný dopisovatel pařížského »Journalu« líčí ve svém dopisu ze dne 25. července život před- ních stráží ruských před Ljaojanem: »Život na před- ních strážích«, praví, »je plný starostí a rozčilení Potraviny často nedocházejí anebo mohou býti do- dány teprve pak, když vojsko musilo již svoje po- stavení změnit! Celé náklady černého chleba mu- sily být okamžitě spáleny, neboť když došly, byly úplně zplesnivělé a prosyceny jedy, vzniklými roz- kladem! Tedy nic k jídlu, leda špatné potraviny, jež jen s největším namáháním lze dostat od potutel- ných mandžurských sedláků, kteří před příchodem Rusů všecko vyklizejí a potraviny skrývají! Vyhla- dovělé vojáci cpou si žaludek velkými zelenými okur- kami a ležíce na břiše srkají zahnívající vodu z mo- čálů, na níž plyne zelenavé bahno a v níž se hemží odporné živočišstvo. Potraviny a nápoje zkaženy zuří úplavice, není píce pro koně, kteří zhubenělí ohryzují rákosí, z něhož zrobeny ploty a střechy bídných čínských chýží. Žádný klid; noční alarmo- vání, kde dlužno koně dvakrát neb třikrát sedlat a opět odsedlat; nenadálé srážky harcovníků obou vojsk, smrt tolika mladíků, kteří padají na pokraji háje neb ve vesnické uličce jako odstřelení vlci. Skličující me- lancholie polí, rozkládajících se do dálky mnoha mil.
Rus Ludovic Nardeau
3 article
prší li, prší a stále prší, když záplava bahna strhává stany a vysychajíc zanechává hromady špíny a hni- lobných látek. Ale nebývá vždy smutno u předních stráží: znají tam nouzi a hlad, ale ty nebývají ni- kterak trvalé. Často nají se tu člověk velmi dobře a někdy se i dokonce pobaví. Dne 14. července n př. uspořádán u předních stráží prvého sboru, snad 4000 metrů od nejbližšíenepřátelské hlídky, vojenský koncert. Na úpatí staré korejské věže hrála voj. hudba a čiperné její zvuky ozývaly se tišinou mandžurské roviny; leckteré ohlasy z Montmartru laškovaly ve- selými nápěvy, leckterá melodie odrhovačky letěla přes tato pole, na nichž smrt má hojnou žeň. Ja- ponci zajisté slyšeli tyto zvuky ruské voj. hudby... Spo- lečenství života, solidarita v nepřátelství, stálá vý měna styků tvoří se nutně mezi předními hlídkam obou vojsk. Japonské přední hlídky slyší veselou ru- skou hudbu a hovoří o ní. Japonští dělostřelci po- zorují ruskou četu, jež zvolna se plíží po rovině, aby pošinuté sbory opatřila potravinami, číhají, při- blíží-li se dosti blízko, aby jí poslali v bok několik granátů. Při neustálých šarvátkách zápolí Rusovéa
Montmartre
4 article
Japonci neustále o menší posice: brzy zmocní se jich ten, brzy onen. Obhlížejí místa, jež byla chvíli před tím ještě obsazena nepřítelem; táborové ohně jeho ještě dýmají, prohlížejí se pytle a zavazadla, jež tu zanechal a nalezají se tu tisíceré překvapující věci. Tvrdí se, že Japonci jedí toliko rýži. Ale kterak to, že v torbách všech padlých, raněných nebo zajatých Japonců lze nalézti malou zásobu masitých konserva chleba? A kterak byli vystrojeni všemi nutnými věcmi k válečné výpravě! Každý voják má síťs jemnými očky, do níž před spaním strčí hlavu. Tak může spát, aniž by byl obtěžován komáry nebo mou- chami, jež jsou jednou z hlavních pohrom Mand- žurska.5, co všecko lze nalézti v torbě japonského vojáka! Obrazy hezkých gejší a tu a tam velmi na- turalistické ženské akty. Pak lékárnické zboží — to- nické prostředky ve značném množství — někdy
Japonec Mand
5 article
japonské oděvy, starobylé národní roucho z pestrého hedvábí, do něhož se Japonci v táboře odívají jako do nedbalek, aby se zotavili po hrozné tísni těžké vojenské uniformy. Ačkoli jde o Japoncích pověst, že jsou neobyčejně střídmí, přece nalezli ruští důstoj- níci v polních láhvích Japonců kořalku. Často též nalezeni ve vesnicích japonští vojáci tak zpití, že ne- mohlí svůj oddíl následovat na dalším pochodu.« = O významu vozby omnibusů pro život v lon- dýnských ulicích podávají názorný obraz čísla, jež uveřejňuje London General Omnibus Company o vozbě v první polovici letošního roku. V době této dopravilo 1407 omnibusů, jež urazily 16.5 millionů angl. mil, celkem 108 millionů pasažerů. Proti témuž období minulého roku vzrostl tudíž počet placených jízd o 140.000, proti prvnímu půlletí 1902 o 2.2 mil- lionu. Dalšímu neustálému vzrůstu dopravy a vyšším nárokům na rychlost a spolehlivost dopravy hodlá společnost vyhověti zařaděním automobilových omni- busů s pohonem petrolejovým nebo parním, jež bu- dou zavedeny v době nejbližší.
Japonec London General omnibus Company million
6 article
= Dobrodružný únos. Milenci nejsou nikdy na rozpacích, jde-li o to, dosíci té, kterou milují. Únos milenky v automobilu, když rodičové odpírají svo- lení, není již novinkou; originálnější již jest únos v ambulančním voze, jenž v těchto dnech provedenv New Jersey. Mladá dáma byla zamilována do mla- díka, ale rodičové její nechtěli o sňatku ani slyšet, poněvadž jim mladík byl příliš chudý. Ale dívka vě- děla si rady: simulovala sebevraždu a musili v nej- větším kvapu hledat lékaře. Zcela náhodou nalezli lékaře před domem: byl to milenec »sebevražednice«, jenž byl tak zakuklen, že ho nikdo nepoznal. Pro- blásil, že případ je povážlivý a nařídil, aby paci- entka byla převezena do nemocnice. Brzy potom přijel před dům ambulanční vůz a mladá dívka byla pečlivě do něho vložena. Otec nechtěl své dítě opustit a chtěl jeti s sebou. Avšak lékař se tomu rozhodně opřel, poněvadž prý to je proti předpisům. Sám odjel s vyvolenou svého srdce v ambulančním voze ke kostelu, kdež již čekal kněz, jenž párek ihned oddal. Páni rodičové musili se sami zasmát povedenému kousku a dodatečně se smířili. » Ve válce a v lásce jest každá lesť dovolena,« praví an- glické přísloví.
New Jersey
7 article
= Upřímná nabídka. Známý německý básník Karel Herioszsohn, jenž se narodil 1. září právě před sto lety v Praze a jehož romány z českých dějin těší se v českém překladu dosud značné oblibě v nejšir- ších vrstvách našeho čtenářstva, bydlel v Lipsku právě pod pokojem mladika, jenž v čelných svých prázdných chvílich neustále hrával na flétnu. Jako všichni začátečníci měl také on svoji zamilovanou píseň, kterou pro svoje potěšení a k nemalé hrůze básníkově hrával často po celé hodiny. Byla to citu- plná píseň »Do Sevilly«. Konečně měl toho básník až po krk a odhodlal se, že touhyplného mladíka z domu vyštve. Když neunavný hudebník zase na své flétně putoval do Sevilly, napsal mu Herloszsohn následující šlechetnou nabídku: »Jsem Vaší touhou po Seville nanejvýš dojat a navrhuji Vám tudíž pro případ, že byste hodlal brzy cestu nastoupit, že Vám zaplatím první stanicí až do Lešna.« Tyto řádky ne- minuly se úspěchem. Rozhorlený flétista odstěhoval se, ne sice do Sevilly, ale ze sousedství básníkova.
Herioszsohn Praha Lipsko Sevilla Lešno
8 article Zemřeli v Praze.
Zemřeli v Praze. Dne 6. září 1904: Loužecký Jan, typograf, 5 roky, 433—I. Němcová Marie, manželka dozorce, 67 r., 136—IV. Šrutová Josefa, služebná, 58 roků, 772—VII. Procházkova Klementina, dcera úřadníka, 32 roky, 735—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Fulín Josef, soustružník, 19 roků. Rohanová Marie, man- želka dělníka, 34 roky. Zdvihalová Marie, dělnice, 50 roků. — U Milosrdných sester: Schulzová Anna, vdova po sluhovi, 89 roků. Pouchová Marie, býv. služka, 74 roky. Klouda Jan, krejčí, 53 roky. Dne 7. září 1904: Mejkal Josef, syn poštovního úřadníka, 26 dní, 1355—II. Olmer Jaroslav, syn ho- stinského, 2 roky, 685—VII. Vejdovský Jan, jirchář, 61 rok, 451—VIII. — Ve všeobecné nemoc- nici: Veverková Marie, manželka drožkáře, 79 roků. Čermáková Magdalena, vdova po kamenníku, 54 roky. U Milosrdných sester: Málková Marie, vdova po dělníku, 83 roky. Kulhánek Jan, horník, 64 roky. — U Alžbětinek: Pitková Františka, vdova po kollektantovi, 79 roků.
I Němcová Marie Josef Rohanová Zdvihalová Kloud Jan Olmer Jaroslav Vejdovský Čermáková Magdaléna Kulhánek Praha Procházkův Klementinum Pouchová Marie Mejkal Josef Loužecký Jan Fulín Josef Schulzová Anno Veverková Marie Málková Marie U Alžbětinka Pitková František
9 title
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král Praha
10 article Národní divadlo.
Národní divadlo. V úterý 13. září.
národní divadlo
11 article
261. hra v předpl. (1. čtvrtka.) Cyklus dvaceti původních oper českých. XIV.
12 article
Tajemství. Komická opera o 3 dějstvích. Složil Bedřich Smetana. S textem od Elišky Krásnohorské. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Po prvním dějství přestávka. Konec před půl 10. hod. Začátek o 7. hod.
Smetan Eliška Kovařovic Robert Polák
13 title
Aréna na Smíchově
Smíchov
14 title
V úterý 13. září.
15 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V úterý 13. září. Začátek o 3/48. hod. 45. hra organisace nár. sociální v Praze- VII. Debora. Činohra o 4 jedn. Dle Mosenthala upravil J. J. Kolár. Režisér Bohdan Lachman. (blíže Palackého mostu). Začátek o 7. hod.
Debora Mosenthal Kolár Lachman Palacký Praha lidový divadlo organizace národní . sociální v Praga
16 article
Syčáci. Fraška se zpěvy o 4 odděl. Napsal Karel Costa. Pro české divadlo upravil Josef Kubík. Hudbu složil J. z Weinzieriů. Režisér Josef Kubík. na Král.
Fraško Costa Kubík Král Weinzieria
17 title
Historické drama o 5 jednáních od dra. Miroslava Krajníka.
Krajník
18 article Pištěkovo lidové divadlo vinohranech.
Pištěkovo lidové divadlo vinohranech. V úterý 13. září. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po 2.: Jan Roháč z Dubě.
Roháč Pištěkův lidový divadlo
19 article
Ve vězni vzmahala se ale tím více touha mluviti, čím měné kdo na něj mluvil neb se ho dotazoval. I pokračoval: »Ano, má-li člověk děti, jest to věru ukrutné, ne- smí-li jich spatřiti!« »Vy že máte děti? O tom jsem nikdy neslyšel.« »A přece . . . Dvě mám . . . Dvě dcerušky . .. Však malé ještě.« Rochemond, pocítiv tentokrát soustrast upřímnou, prohodil spíš pro sebe »Ubohé dívky !« A zamlčev se, policejní agent dodal teprve po chvíli ; »Proč jste nežádal za svolení, byste je směl viděti, by vám byly předvedeny?« »Nechtěl jsem sám . . . K vůli nim jsem ne- chtěl . . .« »Pochopuji to . . . Bože milosrdný, pomyšlení na ně mne sama tíží.« A Rochemond jal se přecházeti živě po celé šíři kobky žalářní. Byl skutečně hluboce pohnut — pohnut nikoli osu- dem Haigrovým, nýbrž osudem obou dětí, osudem ženiným, kteréž nemohly za vinu otcovu a manželovu. A policejní agent podléhal tím' více citům těm, čím méně se jim vzpíral, nevzpíral se jim pak, poněvadž cítil, že tak zároveň podporovány jsou záměry jeho Pocítil, že opět mu přeje štěstí při jeho úkolua že okolnost ona může jen prospěti jeho snaze a jeho úmyslu. Náhle stanul uprostřed kobky
Rochemond
20 article
Policejní agent podíval se vězni bystře a dlouze do očí Potom pravil: »Nedělejte hloupého !« »Jak to míníte vlastně?« »Můj bože, k čemu vám to říkat! . . . Přece osoby . . . jež vás platily . . . mají měšce hodně hlu- boké a vliv . . . důkazem jest, že včera odevzdáno bylo tu pro vás . . . u žalářníka . . . pět set franků, posla- ných poštou . . . ale bež označení zasílatele!« »Pravda.« Rochemond znal však dobře odesílatele: bylťě jím on sám! I dodal, směje se: »Nejznamenitějším ovšem jest, že jest na vás pla- titi pokutu poštovní!« »Jakou pokutu!« »Ale, můj bože, což nevíte, že není dovoleno posí- lati peníze bez výslovného označení? . . . A jelikož odesílatel není znám, jest na vás platiti z pěti set franků těch pokutu, kterou ostatně žalářník také již zadržel pro poštovní erár.« »To jest mi jedno !« »To si myslím! . . . Nu, ale abych domluvil: ponechte si pro sebe, co víte . . . Budou vám jistě po- zději vděčni za to a odmění se vám as!« »Později! . . . Vám se snadno mluví! . . . Ale což, budu-li odsouzen . . . k smrti?« A bídník zachvěl se od hlavy k patě. »Především to jest ještě velice nejisto ! . . Leč i kdybyste byl odsouzen k takovému . . . trestu nej- vyššímu . . . jest tu ještě milost . . . když jest člověk Zaproaáni nepčitelí.
Rochemond Al