ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ff2ae310-71f1-11dc-ab27-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 21, person 25, work 1, org 1
1 masthead
V Praze, v úterý dne 13. září.
Praha
2 masthead
K číslu 253.
3 masthead
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
4 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
5 title
NARUDN
6 article Válka.
Válka. Obléhání Port Arturu. Z Tokia, 12. září. Vojáci, kteří po mar- ných útocích na portarturské tvrze nazpět byli povoláni, vypravují hrůzné podrobnosti o sta vu věcí před pevností. Mnoho japon- ských vojáků osleplo účinkem prachu z nehašeného vápna, jehož Rusové do hradebních a střeleckých příkopů hojně nahá- zeli. — Ježto se v bombardování ustavičně po- kračuje, není možná všechnu spoustu mrtvých pohřbívati. Následkem toho leží všude hromady mrtvol. — V Japonsku vzmáhá se opposice proti vládě, jež potlačuje všechny zprávy o marných japonských útocích na Por Artu. Baltické loďstvo odplulo. Z Petrohradu, 12. září. Baltické lod- stvo ruské, jemuž velí admirál Rož děstvenskij, odplulo včer ao 2. hodině odpolední na dálný Vý. chod. O zásobování tohoto loďstva uhlím je s dostatek již postaráno. Rusko zakoupilo a najalo již před delší dobou anglické a německé parníky, jež na různých místech okeanu s ná- kladem uhlí baltických válečných lodí očekávají, aby se uhlim zásobily. Zejmena uzavřela ruská vlada smlouvu s »Hambursko-americkou linif« kterouž se tato společnost zavázala, že bude jakožto komissionář uhlí v anglických přístavech zakupovat a je válečným lodím ru- ským dodávat. Číňané obsazují prý území Japonci dobyté. Z Londýna, 12. září. (C.-B.) »Standardu« telegrafuje se z Tjencina: Činské vojs ko postupuje s této i oné strany velké zdi do Mandžurska. Obsadilo již dva břehy řeky Ljao. Tyrdí, žel je toto vojsko vysláno, aby obs a dilo, jakožto čínskou državu
Artur Rus děstvenskij Zejmen Číňan Japonec Tokio Petrohrad Rusko Londýn Ljao
7 article
území, jehož Japonci dobyli. Něme- čtí důstojníci byli vysláni, aby zjistili, zdali se věc skutečně tak má. Ježto čínské vojskov pozadí horstva postupuje, není lze počet jeho ani odhadnouti. Otužilé japonské vojsko na bojiště. Z Tokia, 12. září. Co den odcházejí nové oddíly vojska na bojiště, nyní hlavně ze sever- ního ostrova Jesso. Vojenská správa soudí, že tam narozené a vzrostlé mužstvo nejlépe dovede snášeti útrapy n astáv ající zimní války. Kuroki zaskočen? Z Tjencina, 13. září. (»Daily Mail«). Ge- nerál Linevič s 50.000 mužů táhna z Vla- divostoku, přerušil spojení generál Kurokia s Fenvančenem. Japonci se připravují k nové bitvě. Z Kupance, 12. září. (C.-B.) Japonci jsou velice zklamáni tím, že se plán jejich armády nezdařil, dle kterého chtěli sobě vynutiti roz- hodný boj u Ljaojanu, aby nynější ruskou ar mádu mandžurskou zničili. Japonci dopravují zatím každým možným způsobem posily a zá- soby na sever. U ústí Lina a na jeho přítocích používají k tomu člunů, kdežto na všech sil- nicích a cestách jest dopravováno obilí a náboje na nesčetných ručních kárách domorodci. Mar- šálek Oyama rozbil svůj hlavní stan v Ljaojanu, jenž se proměňuje vůčihledě v moderní japonské město. Všechny známky svědčí o tom, že Ja- ponci chtějí svésti, po případě si vynutiti co nej- dříve rozhodující bitvu na ruském území. K bitvě té dojde asi severně od Mukdenu. Japonci, kteří už dříve z povahy jednotli- vých zranění soudili, že Rusové střílejí patro- nami „Dum-Dum“, tvrdí, že je to nyní už do- kázáno, poněvadž bylo v Ljaojanu několik pa- tron „Dum-Dum“ nalezeno. Okolnost, že některé ze železničních mostů nejsou dohotoveny, byla příčinou domněnky, že Rusové ničí železniční trať, která je však úplně neporušena. Rusové mají patrně za to, že se
Japonec Kurokia Fenvančen Lin Oyama Rus Tokio Vl Kupance Mar Ljaojan Mukden Daily Maila
8 article SIY.
SIY. Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedlice.
9 article
opět vrátí. Vyvěsili podél železniční trati vy- hlášky, v nichž se čínské obyvatelstvo pod tre- stem napomíná, aby železniční trať nepoškozo- valo. Japonské podezřívání. Z Londýna, 12. září. (C.-B.) Japonské vy- slanectví uveřejňuje tuto zprávu z Tokia: Dle zpráv z mandžurské armády byly nalezeny mezi kořistí, učiněnou u Ljaojanu, dva druhy patron »Dum-Dum«, jež se hodí pro ruské ruč- nice modelu 1890. Některá zranění našich lidí budí podezření, že byla způsobena takovými patronami. (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Londýn Tokio
10 title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
11 article
Zemské sněmy.
12 article
Z Vídně, 13. září. Sněmy zemské nesejdou se tentokráte ve stejném terminu. Krajinský sestoupí se 27. září. Bude-li se tam pokračovat v obstrukci, která je provozo- vána klerikálními Slovinci již několik let, bude sněmihned uzavřen. Hornorakou- ský sněm bude konati první schůzi 3. října. Dr. Körber a němečtí nacionálové. Z Vídně, 13. září. O parallelkách české a polské v Opavě a Těšíně vyplýtvalo se již více řečí a černi tiskařské, než tyto ústavy zasluhují a dnes sděluje »Zeit« v této záležitosti, že dr. Körber pohrozil prý německým nacionálům slez- ským uveřejněním jich vlastního souhlasu. Pravil prý:—»Již několik let nalezala se tato záležitost u zemské školní rady slezské. Vláda dále čekati nemohla. Mám v ruce list, ve kterém němečtí poslanci prohlašují, že zřízení poboček považují za lepší rozřešení. Ovšem žádáno jako kompensace poštovní ře- ditelství v Opavě (!). Ale nemohu přece kom- pensovat školu s nějakým poštovním úřademl Potrvají-li útoky proti vládě, budu nucen ve- řejně dovolávati se dorozumění s Němci.«.
doktor Körber Němec Vídeň Opava Těšín
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z francouzského humoru. Jednoho dne, když byl Johnson pozván k tabuli u slavné mistriss Macauley, začalo se mluvit o rovnosti mezi lidmi. Dáma mínila, že tato rovnost je právem všech lidí. Johnson, byv otázán, co tomu říká, odpověděl co možná nej- stručněji, v naději, že změní se směr rozmluvy, která ho nudila. Ale když viděl, že nic tím ne- svedl a že mistriss Macauley prohlubuje víc a více otázku, pospíšil si s jídlem, zvedl se kvapně od stolu a zavolal lokaje, aby si sedl na jeho místo. — „Co děláte, doktore?“ tázala se pře- kvapena paní domu. „Madame, uskutečňuji rov- nost, kterou vy hlásáte. Bedřich, král švédský z domu Hessen- Kassel, jel kdysi vesnicí, v níž měl jej pastor oslovit. Ale tento obávaje se, že panovník, na- sycený komplimenty a řečmi lichotníků, nedo- přeje mu žádné pozornosti, uminil si přivítati jej zpěvem několika veršů své skladby. Král velmi překvapen poslouchal s velkou pozor- ností, a jelikož se mu to líbilo, řekl pastorovi: „Bis!“*) Tento nedal se prosit, a panovník velmi spokojen dal mu 50 dukátů. Nyní pastor. ukláněje se hluboce, řekl také: „Bis!“ a králi se vtip tak líbil, že dar svůj zdvojnásobil. Jean Lang byl německý právník, velmi duchaplný. Jakýsi Španěl vychloubal se mu kdysi lahodou své mateřštiny a vysmíval se tvrdosti německého jazyka. „Zdá se mi,“ řekl, „že slyším hřmíti, když slyším mluvit německy a myslím, že bůh užil toho jazyka, když vy- háněl naše první rodiče z ráje, aby je více po- strašil.“ „Snad,“ odpověděl chladně Lang, „ale jest pravděpodobno, že had užil jazyka španěl- ského, jehož sladkostí se vychloubáte, aby Evu Dáma tázala se žertem mladého muže, přišel-li by na její pohřeb, kdyby zemřela dříve, než on. „Oh, zajisté, madame, s velkou radostí.o
Johnson Bedřich Bis Lang Španěl bůh Eva Kassel dom Hessen
14 article
Komorník Bedřicha Velkého měl rozkázáno vstoupiti vždycky v pět hodin ráno do jeho lož- nice, vzbuditi jej, spal-li ještě, a stáhnouti jeho přikrývku, nechtělo-li se mu vstávat. Jednou poručil panovník, aby nechal jej sluha déle spát, ale tento odpověděl: „Znám Vás příliš dobře; vyhnal byste mne, kdybych Vás po- slechl.“ Kdosi tázal se jednoho filosofa: „Mám se oženiti nebo zůstati svobodným, abych žil spo- kojeně?“ „Dělejte z toho, co thcete,“ odpověděl mu filosof, „vždy budete litovat. Kdosi žádal úřad nějaký od Viléma, pru- ského krále. Tento tázal se žadatele, odkud je. „Z Berlína,“ zněla odpověď. — „Nemám tedy nic pro vás,“ řekl král, „protože žádný Ber- líňan za nic nestojí.“ — „Vaše Milost odpustí,“ odpověděl žadatel, „v Berlíně jsou také hodní lidé a já znám zrovna dva.“ — „A kde to jsou?“ tázal se král. „První je Vaše Milosta druhý jsem já.“ Král zasmál se té odpovědi a místo mu udělil.
Velký Vilém Berlín
15 article
Známo bylo přátelské přijetí, jakého do- stalo se cizincům, kteří přišli navštíviti Voltaira na jeho zámek. — Jeden příchozí, jemuž licho- tilo přivítání, projevil, že má úmysl zůstati 6 týdnů v tomto zámku, který zdá se mu roz- košným. — „Pane,“ řekl mu, směje se pán zámku, „vidím, že nechcete se podobati Don Quichottovi; ten měl hospody ze zámky, ale vy máte zámky za hospody.“ svedl.“ Opilý voják potkal generála na koni, za- stavil jej a drže koně za uzdu, tázal se, jaká je jeho cena. Generál, vida před sebou opilee, dal jej dovésti do kasáren, a druhého dne tázal se ho, co chtěl mu dáti za koně. „Pane,“ odpověděl voják již střízlivý, „ten, který chtěl včera ku- povat, odešel dnes už časně ráno.“ Lakonická závěť jistého majitele státních rent z r. 1793 zní: Ve jménu Otce, Syna ! Ducha sv.: Nemám nic, jsem mnoho dlužen, zbytek odkazuji chudým. *) Opakovatl Řemeslník jakýsi měl dva syny, z nichž jeden byl velmi líný a rád hodně dlouho spal, druhý pak byl přičinlivý a v práci vytrvalý. Tento, vyšed kdysi časně ráno, našel sáček, v němž bylo mnoho peněz. Donesl jej otci, a ten ukazuje sáček druhému svému synu, jenž byl ještě na loži, řekl: „Hleď, jaký jsi lenoch; toto našel tvůj bratr, že tak časně vstal.“ — „Drahý otče,“ odpověděl syn, „kdyby ten, který ztratil sáček, byl zůstal tak dlouho na loži, jako já, nebyl by ho ztratil.“ Kdosi tázal se jistého člena anglického par- lamentu, proč nikdy neřeční. „Eh,“ odpověděl tento, „je zde tolik mých kollegů, kteří mluví; musí býti tedy také někdo, kdo poslouchá.“
Voltaire