1
masthead
V Praze, v úterý dne 13. září.
Praha
3
masthead
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Obléhání Port Arturu.
Z Tokia, 12. září. Vojáci, kteří po mar-
ných útocích na portarturské tvrze nazpět byli
povoláni, vypravují hrůzné podrobnosti o sta vu
věcí před pevností. Mnoho japon-
ských vojáků osleplo účinkem prachu
z nehašeného vápna, jehož Rusové do
hradebních a střeleckých příkopů hojně nahá-
zeli. — Ježto se v bombardování ustavičně po-
kračuje, není možná všechnu spoustu mrtvých
pohřbívati. Následkem toho leží všude
hromady mrtvol. — V Japonsku vzmáhá
se opposice proti vládě, jež potlačuje všechny
zprávy o marných japonských útocích na Por
Artu.
Baltické loďstvo odplulo.
Z Petrohradu, 12. září. Baltické lod-
stvo ruské, jemuž velí admirál
Rož děstvenskij, odplulo včer ao
2. hodině odpolední na dálný Vý.
chod. O zásobování tohoto loďstva uhlím je
s dostatek již postaráno. Rusko zakoupilo a
najalo již před delší dobou anglické a německé
parníky, jež na různých místech okeanu s ná-
kladem uhlí baltických válečných lodí očekávají,
aby se uhlim zásobily. Zejmena uzavřela ruská
vlada smlouvu s »Hambursko-americkou linif«
kterouž se tato společnost zavázala, že
bude jakožto komissionář uhlí v anglických
přístavech zakupovat a je válečným lodím ru-
ským dodávat.
Číňané obsazují prý území Japonci
dobyté.
Z Londýna, 12. září. (C.-B.) »Standardu«
telegrafuje se z Tjencina: Činské vojs ko
postupuje s této i oné strany velké
zdi do Mandžurska. Obsadilo již
dva břehy řeky Ljao. Tyrdí, žel je
toto vojsko vysláno, aby obs a
dilo, jakožto čínskou državu
Artur
Rus
děstvenskij
Zejmen
Číňan
Japonec
Tokio
Petrohrad
Rusko
Londýn
Ljao
7
article
území, jehož Japonci dobyli. Něme-
čtí důstojníci byli vysláni, aby zjistili, zdali se
věc skutečně tak má. Ježto čínské vojskov
pozadí horstva postupuje, není lze počet jeho
ani odhadnouti.
Otužilé japonské vojsko na bojiště.
Z Tokia, 12. září. Co den odcházejí nové
oddíly vojska na bojiště, nyní hlavně ze sever-
ního ostrova Jesso. Vojenská správa soudí, že
tam narozené a vzrostlé mužstvo nejlépe dovede
snášeti útrapy n astáv ající zimní války.
Kuroki zaskočen?
Z Tjencina, 13. září. (»Daily Mail«). Ge-
nerál Linevič s 50.000 mužů táhna z Vla-
divostoku, přerušil spojení generál
Kurokia s Fenvančenem.
Japonci se připravují k nové bitvě.
Z Kupance, 12. září. (C.-B.) Japonci jsou
velice zklamáni tím, že se plán jejich armády
nezdařil, dle kterého chtěli sobě vynutiti roz-
hodný boj u Ljaojanu, aby nynější ruskou ar
mádu mandžurskou zničili. Japonci dopravují
zatím každým možným způsobem posily a zá-
soby na sever. U ústí Lina a na jeho přítocích
používají k tomu člunů, kdežto na všech sil-
nicích a cestách jest dopravováno obilí a náboje
na nesčetných ručních kárách domorodci. Mar-
šálek Oyama rozbil svůj hlavní stan v Ljaojanu,
jenž se proměňuje vůčihledě v moderní japonské
město. Všechny známky svědčí o tom, že Ja-
ponci chtějí svésti, po případě si vynutiti co nej-
dříve rozhodující bitvu na ruském
území. K bitvě té dojde asi severně od
Mukdenu.
Japonci, kteří už dříve z povahy jednotli-
vých zranění soudili, že Rusové střílejí patro-
nami „Dum-Dum“, tvrdí, že je to nyní už do-
kázáno, poněvadž bylo v Ljaojanu několik pa-
tron „Dum-Dum“ nalezeno.
Okolnost, že některé ze železničních mostů
nejsou dohotoveny, byla příčinou domněnky, že
Rusové ničí železniční trať, která je však úplně
neporušena. Rusové mají patrně za to, že se
Japonec
Kurokia
Fenvančen
Lin
Oyama
Rus
Tokio
Vl
Kupance
Mar
Ljaojan
Mukden
Daily Maila
8
article
SIY.
SIY.
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedlice.
9
article
opět vrátí. Vyvěsili podél železniční trati vy-
hlášky, v nichž se čínské obyvatelstvo pod tre-
stem napomíná, aby železniční trať nepoškozo-
valo.
Japonské podezřívání.
Z Londýna, 12. září. (C.-B.) Japonské vy-
slanectví uveřejňuje tuto zprávu z Tokia: Dle
zpráv z mandžurské armády byly nalezeny
mezi kořistí, učiněnou u Ljaojanu, dva druhy
patron »Dum-Dum«, jež se hodí pro ruské ruč-
nice modelu 1890. Některá zranění našich lidí
budí podezření, že byla způsobena takovými
patronami.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Londýn
Tokio
10
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
12
article
Z Vídně, 13. září. Sněmy zemské
nesejdou se tentokráte ve stejném terminu.
Krajinský sestoupí se 27. září. Bude-li se
tam pokračovat v obstrukci, která je provozo-
vána klerikálními Slovinci již několik let, bude
sněmihned uzavřen. Hornorakou-
ský sněm bude konati první schůzi 3. října.
Dr. Körber a němečtí nacionálové.
Z Vídně, 13. září. O parallelkách
české a polské v Opavě a Těšíně
vyplýtvalo se již více řečí a černi tiskařské, než
tyto ústavy zasluhují a dnes sděluje »Zeit« v
této záležitosti, že dr. Körber pohrozil
prý německým nacionálům slez-
ským uveřejněním jich vlastního
souhlasu. Pravil prý:—»Již několik let
nalezala se tato záležitost u zemské školní rady
slezské. Vláda dále čekati nemohla. Mám v ruce
list, ve kterém němečtí poslanci prohlašují, že
zřízení poboček považují za lepší rozřešení.
Ovšem žádáno jako kompensace poštovní ře-
ditelství v Opavě (!). Ale nemohu přece kom-
pensovat školu s nějakým poštovním úřademl
Potrvají-li útoky proti vládě, budu nucen ve-
řejně dovolávati se dorozumění s Němci.«.
doktor
Körber
Němec
Vídeň
Opava
Těšín
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z francouzského humoru.
Jednoho dne, když byl Johnson pozván
k tabuli u slavné mistriss Macauley, začalo se
mluvit o rovnosti mezi lidmi. Dáma mínila, že
tato rovnost je právem všech lidí. Johnson, byv
otázán, co tomu říká, odpověděl co možná nej-
stručněji, v naději, že změní se směr rozmluvy,
která ho nudila. Ale když viděl, že nic tím ne-
svedl a že mistriss Macauley prohlubuje víc a
více otázku, pospíšil si s jídlem, zvedl se kvapně
od stolu a zavolal lokaje, aby si sedl na jeho
místo. — „Co děláte, doktore?“ tázala se pře-
kvapena paní domu. „Madame, uskutečňuji rov-
nost, kterou vy hlásáte.
Bedřich, král švédský z domu Hessen-
Kassel, jel kdysi vesnicí, v níž měl jej pastor
oslovit. Ale tento obávaje se, že panovník, na-
sycený komplimenty a řečmi lichotníků, nedo-
přeje mu žádné pozornosti, uminil si přivítati
jej zpěvem několika veršů své skladby. Král
velmi překvapen poslouchal s velkou pozor-
ností, a jelikož se mu to líbilo, řekl pastorovi:
„Bis!“*) Tento nedal se prosit, a panovník
velmi spokojen dal mu 50 dukátů. Nyní pastor.
ukláněje se hluboce, řekl také: „Bis!“ a králi
se vtip tak líbil, že dar svůj zdvojnásobil.
Jean Lang byl německý právník, velmi
duchaplný. Jakýsi Španěl vychloubal se mu
kdysi lahodou své mateřštiny a vysmíval se
tvrdosti německého jazyka. „Zdá se mi,“ řekl,
„že slyším hřmíti, když slyším mluvit německy
a myslím, že bůh užil toho jazyka, když vy-
háněl naše první rodiče z ráje, aby je více po-
strašil.“ „Snad,“ odpověděl chladně Lang, „ale
jest pravděpodobno, že had užil jazyka španěl-
ského, jehož sladkostí se vychloubáte, aby Evu
Dáma tázala se žertem mladého muže,
přišel-li by na její pohřeb, kdyby zemřela dříve,
než on.
„Oh, zajisté, madame, s velkou radostí.o
Johnson
Bedřich
Bis
Lang
Španěl
bůh
Eva
Kassel
dom Hessen
14
article
Komorník Bedřicha Velkého měl rozkázáno
vstoupiti vždycky v pět hodin ráno do jeho lož-
nice, vzbuditi jej, spal-li ještě, a stáhnouti jeho
přikrývku, nechtělo-li se mu vstávat. Jednou
poručil panovník, aby nechal jej sluha déle
spát, ale tento odpověděl: „Znám Vás příliš
dobře; vyhnal byste mne, kdybych Vás po-
slechl.“
Kdosi tázal se jednoho filosofa: „Mám se
oženiti nebo zůstati svobodným, abych žil spo-
kojeně?“
„Dělejte z toho, co thcete,“ odpověděl mu
filosof, „vždy budete litovat.
Kdosi žádal úřad nějaký od Viléma, pru-
ského krále. Tento tázal se žadatele, odkud je.
„Z Berlína,“ zněla odpověď. — „Nemám tedy
nic pro vás,“ řekl král, „protože žádný Ber-
líňan za nic nestojí.“ — „Vaše Milost odpustí,“
odpověděl žadatel, „v Berlíně jsou také hodní
lidé a já znám zrovna dva.“ — „A kde to
jsou?“ tázal se král. „První je Vaše Milosta
druhý jsem já.“ Král zasmál se té odpovědi a
místo mu udělil.
Velký
Vilém
Berlín
15
article
Známo bylo přátelské přijetí, jakého do-
stalo se cizincům, kteří přišli navštíviti Voltaira
na jeho zámek. — Jeden příchozí, jemuž licho-
tilo přivítání, projevil, že má úmysl zůstati
6 týdnů v tomto zámku, který zdá se mu roz-
košným. — „Pane,“ řekl mu, směje se pán
zámku, „vidím, že nechcete se podobati Don
Quichottovi; ten měl hospody ze zámky, ale vy
máte zámky za hospody.“
svedl.“
Opilý voják potkal generála na koni, za-
stavil jej a drže koně za uzdu, tázal se, jaká je
jeho cena. Generál, vida před sebou opilee, dal
jej dovésti do kasáren, a druhého dne tázal se
ho, co chtěl mu dáti za koně. „Pane,“ odpověděl
voják již střízlivý, „ten, který chtěl včera ku-
povat, odešel dnes už časně ráno.“
Lakonická závěť jistého majitele státních
rent z r. 1793 zní: Ve jménu Otce, Syna ! Ducha
sv.: Nemám nic, jsem mnoho dlužen, zbytek
odkazuji chudým.
*) Opakovatl
Řemeslník jakýsi měl dva syny, z nichž
jeden byl velmi líný a rád hodně dlouho spal,
druhý pak byl přičinlivý a v práci vytrvalý.
Tento, vyšed kdysi časně ráno, našel sáček,
v němž bylo mnoho peněz. Donesl jej otci, a ten
ukazuje sáček druhému svému synu, jenž byl
ještě na loži, řekl: „Hleď, jaký jsi lenoch; toto
našel tvůj bratr, že tak časně vstal.“ — „Drahý
otče,“ odpověděl syn, „kdyby ten, který ztratil
sáček, byl zůstal tak dlouho na loži, jako já,
nebyl by ho ztratil.“
Kdosi tázal se jistého člena anglického par-
lamentu, proč nikdy neřeční. „Eh,“ odpověděl
tento, „je zde tolik mých kollegů, kteří mluví;
musí býti tedy také někdo, kdo poslouchá.“
Voltaire