Strana 4.

16. července 1903. Císlo 192

tvory s hroznými drápy a svíticíma očima. Choma odulává i na dále, svěcenou křídou kreslí okolo sebe kruh a pevně setrvává na místě. I zavolá kouzelnic konečně na pomoc Vije, který, když student dobro- volně nechce se mu vzdáti, vrhá se na Choma s hrozivě vztýčenýma ramenoma. Choma mimoděk chystá se k obrané a při tom pohledne do očí Vijo- vých, jichž víčka dvě příšery nadzvedají; nesnase toho pohledu a klesá zchvácen k zemi. Tím zpečetěn také osud čarodějnice, jež nepochodivši, rovněž musí odevzdati se zničení hrobu. Když ráno vstoupí do kostelíka ďáček sloužit panychidu, může pokleknonti již jen k modlitbě nad vychladlou mrtvolou potul ného studenta. Jak vidět, není to látka nikterak dramatická k opernímu zpracování vábila zajisté oba skladatele jen svým fantastickým, mnoho pittoreskního přináše jícím rázem. Librettista p. František Khol pořídi divadelní přeměnu povídky celkem obratně. Snad mohi do předehry raději pojmonti předchozí události podmiňující děj, čím by se bylo získalo větší roz- manitosti scénické; nebeť takto mohla by vlastně předehra — duchové vypravují si v chrámku, co se sběhlo, a radí se, co činili — bez závady splynouti v jedno s vlastním aktem. Než i tak jeví zpracován pěkný amysl pro převádění děje z epické formy vy pravovací v živoucí dramatickou, pokudi to ovšen křehká látka povídková vůbec připouštěla. Spisovate zápasí ještě místy s veršem, ale má tu také místa kde šťastně a lehce zachycuje národní tón balladi cký a která svědčí, že není bez poetického talentu Prácičkou Kholovou zahůjen byl zároveň nový pod nik nakladatelského družstva Máje, sbírka »Operní texi y Máje« Hudba Karla Mnora má zajímavou fysiognomii

Dovede zreadliti náladu a jsou zejmena tóny ponuré chmurné, fantasiické až k dábelskému a sabbatov orgastické oblastí, kde dýše se ji nejvolněji. Tkv v ní po té stránce dosti osobitého. Má také vášeň Místa, kde čarodějka se svým štábem divých žen, bludiček a rusalek láká Chomu, sálají smyslným žárem a melodika Moorova nabývá tu bujné plnosti a krevnatosti. Pro divadelní účin jeví skladatel dosti otevřeného smyslu, a kresba ve větších, působivých liniích není mu cizí. Nesloužilo by však dalšímu vývoji vlohy skladatelovy k prospěchu, kdyby za- víral oči před vadami, jež dosud jako zbytek sko- řápky lpí na jeho zpěvoherní prvotině. Jeho hudba je při všech svých přednostech také dostí amosfní a ráda upadá v jedn tvárnost. Librelto na mnoha místech přímo vybízelo k lyrickému, tu písňovému, tu balladickému propracování, čím celek byli by získal členitosti, rozmanitější architektury. U. Karla

Moora orchestr ještě povážlivě převažuje zpěv, který postrádá často plastiky, poněvadž bývá nezřídka veden v polohách pěvcům nedosti příznivých a po- něvadž deklamace, zhusta chybná a proti slovnému i větnému spádu hřešící, ještě velice jej tíží.. Tak stává se, že melodickou i deklamační linií zpěvu zatopuje orchestr, tím spíše, že při dosti plné poly- fonit, která mu přidělena, zvukově držen je velice kompaktně a téměř ustavičně pracuje plnou parou svého smyčcového tělesa. Forte převládá a sesilováno jest na určitých místech fantastického reje — tam ovšem nikoli bez účinu — náležitým nákladem plechů. Nicméně instrumentační hutností touto, která nemnoho jednotlivých barev nástrojových exponuje a střídá, upadá celek do značné jednotvárnosti, která stupňuje se ještě nevelikým výběrem rythmických útvarů. Přes to přese vše vidím v Moorově prvém kroku na jevišti mnoho sympatického, mnoho, co slibuje do budouena, až vloha Moorova ozdravíz některých, skoro řekl bych secessních zvláštností, možnoli pojem ten přenésti na hudbu, a plně se rozvine.

Hráno bylo velmi pěkně. V první řadě vynikla slečna Slavikova jako čarodějnice — ovšem zcela fortelná a svůdná čarodějka; jí po boku přičinili se o zdar díla pp. Pták, Šír. Pollert, z půvabných les ních panen zvláště sič. Kubátova. Režie p. Polákova učinila pro výpravu všech těch šlaků a běsů, co mohla. Jedině »ohromný výtvor prostonárodní obraz- nosti« dle slov Gogelových, Vij sám nedopadl ani maskou ani hlasemi úměrně hrozným představám. jež má buditi. Byl spíše k smíchu. Úspěch novinky kterou nacviči kapelník pan Anger, měl přímo bout- livý ráz. Jsem žádostiv, kolik bude míli intensity a setrvačnosti toto náhlé vzplanutí. Autorům jest roz- hodně povzbuzením na další dráze. Pravým kontrastem »Vijovi« jest dobromyslná buffa Grisarova »Dobrou noc, pane. Pantnione !- Leccos na ní zvetšelo od té doby, co jsme jí nevi- děli, ale zůstal jí věren klíč jejího úspěchu: smích jejž dovede rozhlaholiti od podlahy až ke stropu di- vadla. Spočívá v něm snad mnoho naivního, ale kdo má čas uvažovati, když vidí, jak soused kucká se smíchy, a když tobě samému podbírá to bránice Smích je nakažlivý, poddáš se mu, směješ se s se- bou — a zalím již slabší stránky díla mají vyhráno. Z francouzské tvorby našlo by se ještě mnoho tako- vých rozmarných dřobností, a dosud u nás nezná- mých; nemusilo by se pak sahati k operetám, kle- rým beztoho v ovzduší Národního divadla se nedaří. Provedení bylo dosti rozmarné — zvláště paní Hájková, Fabianová a pan Polák i pan Pták vyvíjel mnoho hbitosti — jenom mluvenému slovu místy citelně se škodilo.

Ze soudní síně. K alféře svatováclavské záložny. Msg. Drozd jemuž ani vyšetřovací vazba neubrala embonpointu a brunátné barvy v obličeji, podnikl těchto dnů něko likeré vycházky do kanceláře vyšetřujícího soudce rady z. s. p. Kurše ve II. patře staré soudní budovy Tentokráte měl však společnost. Předvedeni kromě něho současně též bývalí funkcionáři padlé záložny Kohout a Bílý. Trojlístek měl dlouhé „audience- předevčírem dopoledne i odpoledne a včera dopoledne znova Předevčírem k večeru byl předvolán k výsle- chu také bývalý účetní záložny Hercík. — Drozd, vycházeje předevčírem dopoledne z kanceláře, liboval si a prohodil: „Už to bude brzo, už se to rapidně blíží ke konci!“ — Dle dosavadního stavu věcí nelze však na prognosu Drozdovu příliš spoléhati. Dokud nebudou se svým posudkem hotovi účetní znalci, je jakákoli předpověď i lhůtě porotního procesu nemož- nou.

Ze soudů cizfcl.

Trafikautky nesmějí půjčovati noviny. Někter trafikantky a prodavačky novin holdují nemístněmu a nedovolenému zvyku, půjčovati noviny, které jim ku prodeji byly svěřeny. Že jednání toto dle trestního zákona je podvodem, bylo těchto dnů zakusiti jedné trafikanice vídeňské, která byla pohinána pro přestupek podvodu před okresní soud, protože půjčovala v ranních hodinách noviny za náhradu 2 haléřův a vracela je pak administrátorovi jako ne- prodané. Kdo tím byl poškozen je na bílední. Obža- lovaná dušovala se před soudem, že půjčila noviny jenom v několika případech a že neměla dokonce podvodného úmyslu. Soudce: Ať bylo tomu jak chtělo, vy jako prodavačka jste do jistě míry vlastně důvěrnicí závodu, který vám své zbo lrž svěřuje. Vydávání novin vyžaduje velikých výdajů. Noviny musí hraditi náklad na sazeče, na tisk, na redaktory a korrespondenty, platiti nájem a daně a k tomu všemu vracejí se pak jako makulatura exempláře, na nichž jste vy vydělávala. Je to správné? — Svědkovi, který udal; že přede dvěma léty vypůjčil se — od trafikantky několikrát noviny. připomenul veřejný funkcionář: „Kdyby váš čin neby již promlčen, byl byste také vy obžalován pro s polu- vinu na podvodu.“ Obžalovaná byla odsouzena posléze k pokutě 50 korun, po případě do vězeni na tří dny a akta budbu postoupena kromě toho ještě okresnímu finaněnímu ředitelství k dalšímu řízení proti trafikanice, které nebude-li jí cestou milosti pro- vinění její prominuto, bude odňata konce sse.

Zázračná „doktorka“. Zajímavý trestní proces, jenž novýmaje dokladem pořekadla, že hlouposte lidská nevymře, konám těchto dnů u krajského soudu ve Welsu. Hrdinkou jeho byla manželka respieienin, Anna Miedauerová, která na svou zaříkací melhodu nachytala celou řadu hejlů, zvláště v Bavořích. Praxi voji provozovala šejdířka jednoduchým způsobem. Položila pacientům ruce na hlavu, odříkávala svoje modlitbičky, zatím co nemocný modlil se několikráte otěenáš a vyznání víry, při čemž nesměl nas i konee nikdy řící „Amen“. Tyto „kury“ prováděla Miedaue rová pravidelně jenom v době uhývání měsíce. Aby docílila ještě přiznívějšího výsledku, věšela na ne- mocně zvláštní v hadříkách zabaleně amulely s mo- dlitbičkami a prodávala jim též masti a „poutnickou vodu“. Sedmiletou konopnou přízí léčila Miedauerová také dobytek. Přízi, kterou musilo zhotoviti s edmi- hradské děvče, bylo před užitím nutmo pěc na cibulce atd. Šejdířka, jejímuž „lékařskému umění“ holdoval také jeden bavorský soudce byla pro zločin podvodu odsouzena na dva mě síc do žaláře- Svědomilý sondni vykonavalel. Sledliák: „Ale pane exekutor, co si vlastně přejete? Vždyť ta sle- píce už je vlastně zabavena!“ — „Máte pravdu, pan- táto, a leona kdákala. Počkám si hned' taky na vejeel

Věstník živnostenský a dělnický. * Hostínští o zrušení nemocenské pokladny pro samostatné hostinské a výčepníky. Dne 23. července koná se na Žofíně mimořádná valná hromada Spo- lečenstva pražských hostinskýchi a výčepníků, na nít nejdůležitějším bodem bude jednání o zrušení ne- mocenské pokladny. Tato pokladna byla zařízena v červnu r. 1900, ale od doby její založení ozývají se proti ní stesky, že nevyhovuje účelu, ke kterému byla založena. Hostinští si stěžují, že pokladna ne vyhovuje členstvu ani v nejmenším, ale za to jim ukládá neslýchaná břemena poplatková. Členové jsou většinou přesvědčení, že se pokladna minula svým posláním, neboť poličkuje humanitu i tím, že nakazuje lékařům; aby vážné nemoci uznávali za nepatrné a při tom odbývá je lionorářem přímo že- bráckým. Z té příčiny žádají členové zrušení tátn pokladny a na místo ní zřízení starohního fondu pod správou společensíva, proti čemuž se předsta- venstvo pokladny vzpírá. Poněvadž se a této strany čeká silná sgituce, konalo včera odpoledne sdružení hostinských a výčepníků na Kr. Vinohradech a ve

Vršovicích poradnou schůzi v hostinci pa Šindeláře, k níž byli přizváni i důvěrníci z Prahy a ostatních předměstí. Schůze, které předsedal p. Nohl a vee, vyzněla jednomyslným usnesením, aby ne mo- cemská pokladnabyla zrušemaa aby se co nejvíce agitovalo v kruzích hostinských pro tuto myštenku. O poměrech v nemocenské pokladně,o nichž obšírně a veřejně bude promluveno ve valně hromadě dne 23. července na Žofíně, promlouvali pp. Svatoň, Nekvapil, Šefr, Havelka, Vodík, Líbal Souček, Šic, Němeček, Vošahlik, Siegl a Rejseku Na konec byly jednohlasně přijaty některé taktické ná- vrhy a usneseno, aby se v denních listech upozor- nili zaslány majitelé koncessí, kteří provozují živ nost podsadních, že pokladna právě na ně se odvo- lává, že oni jsou příživníky, nemocenskou pokladnu vynžitkujícími, a aby tudíž se co nejhojněji do valné hromady dostavili a veřejně projevili své zkušenosti Na valné hromadě může hlasovati pouze ten, kdo má legitímační lístek, který dostane ul společenstva.

Sportovní věstník. Z oyklistského ruchu- ** O velkou letní cenu v Pařiží na závodišti »Buffalo« závoděno v neděli a zvítězi! Meyers, před Ine a Bourottem. Větší soutěž shromážděna týž den v Kodani, kdež vybojovány předběhiy velké cenya v těchto zvítězili Arend, Buisson, Ellegard, Schilling Bixio, Vane den Borm, Rütt a Bader. ** Dnes(ve čtvrtek) pořádán jest ve Vídni match tří, kterého zůčastní se černoch Major Taylor, Jac- quelin a Seidl. Bude tudiž poslední závod na dráze v Prateru důstojným ukončeními slavných dnů zá- pasů cyklistických, na dráze této pořádanýcl. ** Walthour, jeden z nejlepších jezdců Ameriky na dlouhé vzdálenosti, při závodě na 15 mii v Nov. Yorku postavil nový světový rekord' časem 17 m 24/ vt. (24.135 km). Mimo to utvořil též nový svě- tový rekord na 1 angl. míli (1609 m) časem 1 m 7 vt. V závodě tom porazil pak Leandra a Fran- couze Guicha da. Athletika a sportovníc h ry. ** Pushballový zápas sehraje vídeňský fontbal- lový klub »Wieden« proti mužstvu pražskému. Tak anpoň oznamují listy vídeňské, kdežto v Praze není nic ještě známo. ** Frištenský porazil v Brně opět Hitzlera (za 23 minuty) při zápasech pořádaných v Besedním domě. Frištenský vítězství děkuje opět obrovské své sile. Brněnské listy vytýkají vesměs Hitzlerovi bru- tální způsob zápasení. Týž den zápasil též amatér Fiala(l) proti professionelovi Bergmannovi a vítězem zůstal poslednější za 42 m.

Věstník spolkový. Sehůze. Dnes 16. července: Beseda »Čelakov- skýe v Praze má o 1/29. hod. več. členskous schiůzi. Z Umělecké besedy. Pp. členové se upo- zorňují, že hudební archiv jest od 15. července de 30. srpna t. r. uzavřen. Doplněk k hudebnímu kata- logu byl nově sestaven a vylištěn a bude po prázd- ninách za nepatrný poplatek pp. archivářům pro- dáván. V knihovně spolkové úřadovati se bude v let ních měsících do odvolání v pondělí, ve středu a v pátek od 6.—8. hod. več. Místo spolkového kan- celářského sluhy uděleno bylo p. Frant. Jelínkovi na Smíchově; ostatní žadatelé se vyzývají; by si pří- lohy svých žádostí v kanceláři Uměl, besedy (Řetě- zová ulíce č. 5) v úřadních hodinách od 5.—7. odp. co nejdříve vyzvedli. Za nového člena přijat byl pan Václav Velezs, učítel při měšť. škole v Berouně,- Den příští schůze správního výboru bude v čas oznámem

Papež nemocen. Z Říma, 15 července. (C.-B) Oknu pa- pežova pokoje byla otevřena toprve o 28. hod. ráno. Dle »Messagiera« papež dlouho bděla volali často k sobě komorníka Centru, jako by chtěl od něho něco žádati, ale nemolil to pak určiti. Na naléhavé prosby požil trochu kávy, bouillonu a tokajského vína. Od 144. do 4 hodin dávány injekce. Vzduch v pokoji mísem s ky- slikem Od 11. do 1. hod. v noci papež spa dosti dobře; několikráte mluvil nesouvislá slova, ale když Centra jej volal, nabyl opět vědomí. »Popolo Romano« praví, že o 4. hodině ranni byla rozšířena pověst, že papežův stav velmi se zhioršil. Ale tato pověst se nepotvrdila. Z Říma, 15. července. (Č.-B.) Ve zprávě vydané o 91 hodině dop. se praví: Běliem noci papež spal několik hodin. Tepů 82, dechů 30, teploty 36.2 st. V celkovém stavu papežově nenastala nijaká změha. Podepsáni: Mazzoni, Lapponi. Z Římaj 15. červenco. (C.-B.) Dnešní ná- vštéva Lappona a Mazzona u papeže byla krátká. Lékaři spokojili se zjištěním všeobecného stavu. Papež byl v posteli, zdálo se, že cítí úlevu. S lékaři promluvil několik slov. V noci a ráno požil něco potravy. Lékaři myslí, že d me nenastiává ještě bezprostřediní ne- bezpečí. Ač dnešní zprávas nezní pessimi- sticky, neupokojila osobnosti ve Vatikánu, jež jsou připraveny, že nastane katastrofa. Z Říma, 15. července. (»Stefani«.), Stav papežův jest jako dios uid. Lékaři zjistili ráno, že celkový stav spánkem v nocij jenž byl více jakousi spavostí než spánkem, poněkud se zlepšil. Nehledic k nálilým. komplikacím memií be zpirtostiř'edinílno melbi erzi pe čti. Duch úplně se opět vyjasnil! Když papež běliem noci zpozoroval, že Lapponi a Centra stále

bděli, zavolal je a pravil, že cíti se volnějším a chce spetí. Doložil: »Jděte spat a poslech- něte!« Lapponi odpověděl: »Nyní sv. Otče, jest na Vás, poslouchati.« Papež počal pak dřimati. Aby se zabránilo, by v pohrudnici znova se tvořící tekutina nezůstala v dutině prsní v ta- kovém množství, aby mohla působiti znepokoju jící příznaky, lékaři ji odstranili velikou Pravaz- skou stříkačkou, která má velmi tenkou jehluo Odstranili asi 100 gramů tekutiny, aniž provedli ještě jedhou nabodiutí. Pupež nie nepozoroval. poněvadž lékaří mu řekli, že vstřikují léky. Lehké zlepšení od včerejška večer nastalo nepochybně odstraněním tekutiny. Papež požívá velmi málo potravy. Rád příjímá jen potravu tekutou; hustou odmítá. Lékaři dávali mu včera maso, ale on poživ několik kouskův, ostatní odmítl. Občas dělá jako by spal, chtěje dopřáti přítomným odpočinku, nebo nařízuje, aby ne- chali jej samotna, že chce spáti.

Dr. Lapponí opustil o 9. hodině Vatikán, aby navštívil svou nemocnou dceru, zůstal ho- dinu doma a vrátil se o 1y11. hodině zase do Vatikánu. k. Z Kolina m. R., 15. července. Římský korrespondent „Kölnisehe Ztg.“ dovídů se z nej lepšího pramene, že umírání papeže může trvati ještě několik dní. Lékaři vzdali se vší na děje. Největší obtíže působí nečinnost ledvin nedostatečná výživa: a. Z Říma, 15. července. Papež již n opouští lože. Nenastane-li ochrnutí, očekávaj lékaři dloulé umírání. Osobností v okol papeže jsou velmi znaveny. m. Z Berlina, 15. července. „Local-An- zeiger“ sděluje, že nástupcem zesnulého msgr Volpina v sekretariátu konklave bude jmenován msgr. Miarini, který náleží k nejdůvěrnějším přátelům státního sekretáře Ram polly a byl by mocnou oporou jeho papežské kandidatury. a. Z Říma, 15. července. Noc na dnešek strávil papež poněkud klidněji. Tělesných sil mu sice stále ubýváj ale obtíže při dýchání a srdeční slabost ulevily. Lapponi, který pro- dlel u papežova lůžka celou noc, prohlásil, že duševní stav nemocného kromě chvilkového sdřímnutí jest zcela jasný, ale paměť že značně ztrácí. Zavolá-li lékaře nebo kanovníka, nemůže se často upamatovati, co jim chtěl. Několik slov která ještě papež promluví, vyráží ze sebe s ob tížemi Včerejší bolesti však úplně zmízely.

Zdravotní stav papežův se od včerejška ne- z horšil. V pracích pro konklave se však přes to chvatně pokračuje. Ze Sixtinské kaple odstraňuje se dnes lešení, zřízené v ní k vůli opravě stropu. Myslí se proto, že konklave bude se konati v ní a nikoli v Sala Regia. — Z Milána se sděluje, že kardinál Ferrari jest churav ae že lékař zakázal mu veškeru práci. a. Z Říma, 15. července. Pravnuk papežův, hrabě Michele Plecci z Carpineta, v roz- mluvě s jedním žurnalistou prohlásil, že on jeho rodina byli hrabaty Camillem, Ludovikem a Ricardem od papožského dvora neustále od- strkováni a že zmíněně příbuzenstvo papeže se- kvestrovalo jaksi pro sebe. Hrabě Michele přibyl sem se svým otcem Ferdinandem vyžádat si aspoň požehnání od papeže, ač-li jim vůhec ne- bude přístup do Vatikánu zakázán. a. Z Řima, 15. července. Nic nerna svědičuje bezíprostřední kata strofě. Sil sice stále ubývá a zdá se, že život papeže zhiasne bez bolesti. Z Říma, 15. července. (C.-B.) V 7 hod. večer vydaná zpráva oznamuje: Během dne ne- pozorován v celkovém stavu papežově žádny zvláštní zjev. Sil neubylo. Dechi, tep a teplota jsou skoro beze změny: dechů 30, tepů 84. teploty 3614°. Podepsáni« Rossoni, Lapponi, Mazzonii Z Říma, 15! červenec. (C.B.) Prof. Rosson a Mazzoni přibyli v 5.40 liod. odp. do Vatikánu, aby spulečně s drem. Lapponeme navštívil papeže. n. Z Berlína, 15. července. »Berl. Tage- blatt« oznamuje z Říma: Zdá se potvrzovati, že Rampolla zamýšlí podporovati kandida- turu Gottilay který jeho smýšlení nejvíce z kardinálů vyhovuje. Kdyby byl Golti zvolen papežem, dostal by Rampolla v odměnu z svou podporu bezpochyby důležitý úřad »Pro- paganda fide«. Boj o papežský stolee svede se mezi Got'tem a Vanutellem. Konklave zúčastní se asi 60 kardinálů.

Z Říma, 15. července. (»Ag. Stefani«.). Na zprávu odpoledhí, že stav papežův se nezměnil zmenšil se nával obecenstva do nádvoří damuš ského. Před. 7. hod. več. přibyli již postupně kardinálové a zástupcové zahraničních velmoe do Vatikánu pro zprávy o stavu pacientově. Professori Rossoni a Mazzoni neočekávaně ob- jevili se o 36. hod. več. ve Vatíkáně. Jejich neočekávaný příchod a dlouhý poby v komnatě papežově zavdaly podnět k pověsti. že odnímati mu budou opět tekutinu z plie Lékaři však doufají, že nové operace nebude zapotřebí, když tekutina odnímá se denně Pra- vazskou stříkačkou. Když lékaři přibyli do Vatikánu a papež spal, čekali téměř hodinuv předsíni, nežii procitl. Za čekání sdělil dr. Lapponí prof. Rossoniovi a Miazzonovi, že papez za dne několikráte zdřimnl a při procftnutí že byl vždy při úplném vědomí a požil trochu potravy. Když lékaři vstoupíli do komnaty, papež je poznal a uvílal je slabým hlasem. Lékaři jej prohlédli a shledali, že jeho zdravotní stav od rána se nezměnil, jenom že slabost jeho se zvětšila. Lékaři se domnívají, že kata- sitrofa bezprostředně ještě ne- hrozí, avšak ze je neodvr atmou.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Řeč německého poslance. Z Vídně, 15. července. Na schůzi seliského spolku korutanského v Celovci mluvili též poslanci Tscharrea dr. Lemisch. Posl. Tscharre útočíl prudce na Miaďary a prohlásil, že ho- spodářska rozluka mezi Rakouskem a Ulerskem jest jedině správnou politikou a v tom směru že musí se pracovati. Reč svou skončil slovy: »Od Maďarů musíme se učiti, že jen nepowolnosit, nik oli však důvěra ve sliby měnících se vllád přináší v politice trvalé úspě- cehy. Němečti poslanci nednspějů nikdy k podobným výsledkům jako Maďaři, protože většinou jsou příliš měkcí a plni ohledů Naše snahy nesmí směřovati k tomu, aby chom se stali vládní stranou. Na této kluzké půdě němečtí vůdci vždy sklouzli.. Nedávný pokus, sjednotiti německé strany, byl míněm dobře, ale sloučením tím může se jen tehdy něčeho dosíci, podaří-li se sloučiti všecky nynější strany kromě Schönererovců a udr žeti je pohromadě.

Sitnace v Uhrách. ch. Z Pešti, 15. července. Večer koná se schůze u posk Koršuta. Po dnešním prohlášení předsedy ministerstva, který na otázku opposice odpověděl nejasně a vybý- bavě, není pochyby, že v o bistru kcie se bude pokračovati- ch. Z Pešti, 15. července: V posln- necké sněmovně byla dnešní řeč minister ského předsedy hr. Khmena vykladána v ten smysl, že sněm uherský bude roz puštěn. Z některých stran se však takový úmysl vlády popírá. Nepokoje v Chorvatsku. č. Ze Záhřeba, 15. července. Dnes nalezena opět puma, obsahujíef kilo- gram dynamitu. Položena byla na ná městí poblíže domu malíře Vukovee, v jehož prvém patře bydlí bývalý poslane a záhřebský vrchní župan Kovačevič. č. Ze Záhřeba, 15. července. Před seda klubu strany národní hr. Štěpán Fr dödy svolal na čtvrtek dne 16. t. m. n 5. hodinu odpolední členskou schůzi s po- známkou, že projednávati se budou důle- žité věci.

Ze Srbska. sa. Z Bělehraďu, 15. července: Mi nistr vojenství generál Atanackoviča ministr staveb plukovník Alexandr M ašín jmenováni byli čestnými pobočníky krále Petra. (Jmenováním tínto zlomeno ostří všem poznámkám, činěným proto, že v den výročí králových narozenin nebyl po- výšen žádný důstojník, který měl účasť na krveprolití ze dne 11. června. Pozn. red.) Ruská opatření proti židům. n. Z Berlína, 15. července. »Tage- blatt« dovídá se z Petrohradu: Správa ky- jie vské gubernie obdržela úkaz, jímž se všem židovským řemeslníkům, kteří nemají výučného listu, zapovídá v Kyjevě pobyť za účelem provozování živnosti. Policii naří- zeno, aby v 7 dnech provedla revisí žídov- ských řemeslníků a v dalších 14 dnech všechny židy, kteří nemají výučného listu. ze židovské části města vypověděla. Německo-říšský list o rakouské armádě. Z Berlína, 15. července. »Kreuz Ztg « ve zvlaštní stati o vývoji politi- ckých událostí v Rakou s ko- Uhersku dovozuje, že poměry stále se v něm horší a že »nekonečné politické boje počínají dotýkati se již i ar mádya otřásati její spojitosti tak vážně, že příťe Rakouska jen s obavami (l) hledi budoucnosti vstříc.« List poukazuje zejmena k událostem maďarským a ostře obrací se proti snahám po zavedení mateř štiny neněmeckých národů v armádě rakou ské jako řeči služební. Je prý jisto, že do budou-li sobě Uhří maďarského jazyka při velení, domohou se požadavku te hož i Čechové. A tomu prý nutno zájmu jednoty armádní zabrániti.

Nepokoje v Persii. G. Z Vídně, 15. července. »N. F Presse« dovídá se od perského vyslanectví »V Tebrisu vypukly nepokoje, podnícené ulemou Hadži-Mirzou-Hassanem, který dů věry obyvatelstva docílil padělkem listiny, sepsané kněžími v Kerbale, posvátném to pohřebním městě perském. Mirza Hassana lid v Tebrisu pokusily se přinutiti úřady ke zrušení nového celního tarifu, propuštění belgických správních úřadníkův a k vylou- čení Arménův a Evropanů z perských trhů. Císařská vláda však zakračila a zpravivši obyvatelstvo o šmejdech Hassanových, vy- pověděla ze země jeho i spoluvinníky. Nyní zjednán znenáhla již všude klíd. Jenom Ispahanu a Jezdu, kde bohoslovci rovněž demonstrovali, bylo přísně zakročeno a sesí- leny vojenské posádky.« Chamberlainova celní politika. w. Z Londýna, 15. července. Pří vrženci Chamberlainovi jsou znepo- kojeni záměrem unionistických přátel svo- bodného obchodu, uvéstí v dolní sněmovně na přetřes fiskální reformu a opřeli se tomu rozhodně, protože není ještě sebrán materiál. Balfour prý k debatě ve věci této sotva svolí. V politiekých kruzích se včera vyprá- vělo, že by tento Balfourův odpor zavinil další rozklad ve straně unionistů.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 15. července. (C.-B.) Ministr orby bar. Giovanelli odjel včera večer do Krakova. Uherští ministři Vlasics a Lan přibyli sem jako zástupci ulierské vlády na dnešní pohřeb říšského ministra Kaflave. Včera večer přibyl sem za týmž účelem též bbčanský adlatus bosenské zemské vlády bar. Kučera. Uherská sněmovna. Z Pešti, 15. července: (C.-B. uh.) Nez přešla sněmovna k jednacímu pořadu, posl. Barabaš (košutovec) ujal se slova k do tazu, svědčícímu předsedoví ministerstva. Půlosma měsíce — pravil — přičiňovali jsme se, abychom zjednali ve vojště platnost ma- ďarské řečí a maďurskému velení. Nový mini- sterský předseda řídí kabinet jíž 14/4 dní a stojíme dosud před nekonečnou programní debatou. Země trpí takými nepříznivými po- měry. Každy je si vědom, že tento stav musí přestati, že práva národa musí nabýti úplné platnosti. (Eljen! na krajní levici.) Neupu- stíme od boje, dokud nedosálineme svého cíle. Jest naši vlasteneckou povinností, koři- stíti z nepříznivé situnce vlády. Většina za váděla zemi třicet let. (Odpor v pravo.) Minvo zákonný stav vyžaduje velkých ehělí, ale bez nich se ničeho nedosáhne. Není třeba revo- luce, musíme jen klásti parlamentní odpora touto zbraní zvítězíme. Důvěřujeme svému králi, jeho moudrosti a úctě k ústavě. Úče- lem celé akce je zabezpečiti národ před ne- bezpečím možné budoucnosti. Národ může býti silný, jen bude-li vojsko národní. Ne- máme strachu z hrozeb; strašidlo absolu- tismu nás nepoděsí. Absolutísmus nechce nikdo. Řečník vyzývá minist. přeďsedu, aby určitě prohlásil, zavede-li se ve vojště ma- darské velení a učinrli se národní ústupky.

(Hlučné eljen! na krajní levici) Posl. Polony i prohlašuje, že poslanci musí hájiti práva národa a jeho přátelé po- vedou nejkrutší boj za národní práva. Jeho strana zastaví boj proti kabinetu jen, povolí-l ministerský předseda žádané národní ústupky. Očekává o řeči, praporech a odznacích ve vojště prohlášení rovné zárukám a brojí, že zamýšlenou opravou vojenského procesu má se vpašovati do armády zákonná sankce němčiny. Pojednav o garančním zákoně Szel- lově, žádá za náležité objasnění. (Pochivala v levo.) Posl. Bokanyi, uváděje jakýs výrok předsedy ministerstva, žádá, by jej opakoval ve veřejné schůzi. Po řečech posl. Mezössye a Rat- kaye, jenž byl vyrušován různými výkřiky, nastala přestávka v debatě.

Když bylo rokování obnoveno, minist předseda Khuen praví, že ve své progra- mové řeči uvedl přímo a jasně své stano- viště, jež v rozpravách se stranami vzato s uspokojením na vědomí a tvoří zákla jednomyslného usnešení strany neodvislosti, aby odstranily se překážky řádného parla- mentního jednání. Jen po tomto usnešení převzal nynější svůj úřad. (Výkřiky; hluk v levo.) Vrací se k věci pouze proto, že vyličo- vala se tak, jako by podmínkám nebyl vy- hověl. Stran otázky, jež vyskytla se po usnešení strany neodvislosti, prohlasil už, že stane se aktuální, až se bude rokovat o reformě branného zákona a toto prohlášení vzato na vědomí v poradách s vůdci stran. Nesrovná- valo by se s mužnou slušností říci víc než stalo se v oněch rozpravách. (Hlučná po- chvala v pravd; hluk v levo.) Proto musí setrvati na tomto stanovišti, jež sdílejí s ním jiní. (Četná vyrušování se strany opposice.) Z oněch projevů soudil, že může bezpečiti se na jednomyslné usnešení. O vojenské otázce opakuje, že přijal za své v plném rozsahu prohlášení dřívejší vlády. Vláda zjedná platnost přáním, dají li se vložiti do branného zákona a nebudou na odpor po- vaze věci. Odvolává se na dřívější svá pro- hlášení, že považuje za svou povinnost pod- porovati všecky snahy, jež srovnávají se s jeho politiekým vyznáním víry, zákony a povahou branné organisace. Vláda, bude ráda a vřele podporovati snahy, jsou-li provedné.

Ohledně kardinálního práva národa na jeho řeč nynější, vláda zaujímá totéž stanovisko, jako vláda dřívější. Nerad by se kdy odvolával na korunu, neboť dle ústavy je zodpovědna vlada,a proto nemůže schvalovati přání, aby odvolá- val se ve svých vývodech na to, zda ko- runa s ním souhlasí nebo ne. Zde mluví na svou zodpovědnost. (Hlučná pochvala v pravo; hluk v levo) Vážnosti koruny po- užije pouze k posílení svého stanoviště. Další uvažování o podané otázce nepovažuje za včasné ani správné, neboť nesrovnůvalo by se to také se zájmy země. Proto nedá se donutiti k příslušnému vyjádření nijakou enunciací. (Hluěná pochvala v pravo; velk vřava v levoo) Na hrozbu opposice, že bude pokračo- vati ve svém odporu, praví, že nejedná se o podanou otázku, ale o to, čí vůle ve smyslu ústavy má platiti. (Četné výkřiky.) Pošl Beötly prohlnšuje, nestanes li se po jeho vůli, že beze strachu sáhne k ultima ratio: co znamená ta fráse? To není tak zvaná neškodná obstrukce. Poslanec praví zeela určitě, že mu napadují dni r. 1848. Že těší se minulostí, hledě na nynější po- měry. Posl Holló: Zas viní se národ, ž chee revoluei ! Také tehda tak činil chorvat- ský bám. (Velký hluk v levo-) Min předseda hr. K huen pokračujee Nerozuměl li posl Beöthy slovy ultima ratio revoluci (Posl. Ugron: Jistě že ne l), beru to rád na vědomí. Posl. Ugron: My neděláme absolutis- mus, nýbrž vy!

Min. předseda hr. Khuem: Tůto alter- nativu převzali již na mnoze dnešní řečníci a proto soudím, že s těmi projevy sluší po- čílati. Pomyslím li na tuto alternatívu, jest mi úzko kolem srdce a krev mi stydn v žilách. (Hlučná, dlouhotrvající pochvala eljenování v pravo; hluk v levo.) Jsem pře- svědčen, že národ nechce revoluci, ani abso- lutísmus. (Dlouho trvající pochvala a potlesk v pravo.) Posl. Ugron: To je pravda Min. předseda hr. Khuen: Maďárský národ bude hájiti svá práva i bez těchto prostředků a zabezpečí platnost vůle většiny. Národ chce pokoj a obnovení zákonného pořádku, vjež se jednáním opposice stávají pochybnými. (Vřava v levo.) Jsem přesvědčen, že vůle národa nabude platnosti. (Dlouho trvající pochvala v pravo. Min. předsedovi gratulují mnozí poslanci. Velká vřava v levo.) Posl. Beöthy — zatím co pravice delší dobu provolává: »Ať žije ministr- presi- dent« — prohlašuje, že nepřimlouvá se ani za revoluci, ani za absolutismus. Nepocho- puje, co ministr president myslil pod even- tualitou, při pomyšlení na niž je mu úzko kolem srdce. Myslil lí tím boj, volá na něho: »U Filippi !« (Hlučná pochvala v levo.) M. p. hr. Khuen: Posl. Beölhy řekl, že shledáme se u Filippi. S kým.? S ná- rodem a na ten já spoléhám. (Hlučná po- chvala a potlesk.) Posl. Košut prohilašuje, že on a jelo strana budou bojovati vší mocí proti vládě, dojdeli k velbám do poslanecké sněmovny- Boj bude tím ráznější, budeli sněmovna roz- puštěna za mimozákonného stavu. Další debata odročena na zejtřek.