Ročník XXXXIII

V Praze, ve čtvrtek dne 16. července 1903.

Číslo 192.

Na ranní n odpol. listy předplácí sei v Praze v alninlstrati na měsíe na čtvrt leta s dvojí čenálke na mřelc ki na čtvit liatn ve sliak4ch: 2 K 9ot na měsíc . . . Pošteu: na můsle na čtvrl iota . . . . 9 K o s drojí zlsilkoe ::ke 5a moěsíe na aivrt lela

Branná šaráda. Ihned na počáktu loňského podzimního zasedání rady říšské, v měsíci říjnu vytasila se vojenská správa s odchylnou brannou před- lohou, jež sice zachovávala posavadní počet re- krutů, ale zamýšlela rozmnožiti počet mužstva v činné službě povoláním náhradních záložníků prvních tří ročníků, a sice počtem 20.000 mužů, z nichž na tuto polovinu říše připadalo 11.450 mužů. Předloha tato stala se podnětem zápasů, kteréž vlastně dosud nejsou vyřízeny. Náslodkem všeobecného odporu v parlamentních kruzích uherských odvolala dosti rychle vojenská správa tuto svou první předlohu, ale nahradila ji novou, v níž se zvyšuje počet nováčků ze 103.100 mužů na 121.000, a tato opravená druhá branná před loha byla sice schválena radou říšskou s vý- hradou, že se tak stane i v Uhrách, tam však způsobila opposice proti ní takový tuhý odpor že mu za oběť padl nejen oblíbený předseda ministerstva Szell, ale i „věčný“ ministr hon- védů baron Fějerváry, a nový předseda mini- sterstva, bývalý bán chorvatský hr. Khuen-Héder- váry učinil s vůdcem opposice Košutem úmluvu. že spokojí se s posavadním počtem no- váčků pro rok letošní, tedy 103.100 mužů z obou polovin říše, tak že se bude jednati již o třeti předloze pro letošní odvod v Uhrách. Nová vláda uherská však na třetí týden zápoli marně s opposicí o své programové prohlášení, a nemá dosud nejmenší naděje, že dospěje ku pra- videlné činnosti a ku pravidclnému odvodu. Zatím ohlásil nový ministr honvédů Koloss- váry, že přichystána jest správou vojenskou změna branného zákona na základě dvouleté činné služby se stoupajícim počtem rekrutů a zvýšením počtu vojska v míru.

Stojíme tedy od polovice loňského roku ve znamení otázky branné a máme-li na pa- měti, že odpor Maďarů má za účel dosažení ná- rodních ústupků a že vojenská správa podstatě požadavků těch houževnatě se vzpírá smíme říci, aniž bychom přeháněli, že kone i výsledky této akce jsou na ten čas nevypočíta- telné. Tento stav branné otázky jest způsobilý, za- vdati podnět k velmi vážným politickým úvahám a my chceme tuto dnes se lotknouti pouze ně- kterých její stránek. Otázka branná zapadla do veřejných záleži tostí způsobem dosti neočekávaným, máme-li na mysli program vládní. Od tří let namáhalo se to- tiž ministerstvo dra. Körbra, aby zallačilo otázky národní na vedlejší koleje a aby do popředí postavilo otázky hospo dářské. Na našich zástupcích žádány sebezapření oběti mravní, přímo nemožné, a důležitost ho- spodářských zájmů manifestována byla přímo dramaticky effektním zakončením úmluv vyrov- nacích mezi Szellem a drem. Körbrem v noci syl- vestrovské! Avšak správa vojenská svými branným předlohami způsobila na celé čáře situaci, kteráž dosvědčuje, jak slabé byly základy vládního pro- gramu, veřejně hlásaného. Národní po- žadavky ocitly se totiž především v Uhrácl z kolejí vedlejších na hlavní trati, a k nevyříze ným otázkám hospodářským: vyrovnání s Uhra- mi, novému celnímu tarifu a obnově obchodníc smluv zahraničných přistupuje nová hospodář- ská otázka zvýšeninákladů na vojs ko. A tak na podzim, až se sejde — sejde-li se ještě — rada říšská, bude státi před nevyří zenou předlohou brannou, před změnou bran- ného zákona a přede všemi její národními a fi- nančními důsledky!

Možno zvolati tu obdobou slov německého císaře Viléma I.: „Jaký to obrat říze- ním správy vojenskél Vojenská správa vystoupila tedy počínaje druhou polovicí října roku minulého jako zcela zvláštní činitel, jenž dovede dáti vládám i par- lamentům zcela nový, netušený směr činnosti. Dle vývoje otázky branné, výše stručně vy- psaného, nedá se přesně dosud určiti, pokud vo- jenské správě předem bylo známo, jak její poža- davky budou působiti na ostatní soubor záleži- tostí veřejných a na parlamentní činitele zákono- dárně. Několikerá změna jejího formálníh stanoviska zdála by se tomu nasvědčovati, že vojenská správa nenadála se takových potíží. jaké se vyskytly zejmena v Uhrách, za to však stoupající věcná část požadavků jejís každou formální změnou stanoviska nevylučuje myšlénku, přivoditi stůj co stůj vyjasnění par- lamentních poměrů. Setrvá-li pak vojen- ská správa, co se týče národních požadavků maďarských, na svém posavadním zamítavém stanovisku, není nemožné, že vyjasnění parla- mentní nadejde ve způsobu záporném, totiž těžkou krisí samého parlamentarismu.

Pověděli jsme tuto opětně, že vývoj dualismu ve směru personální unie vlastně již byl zahájen jednostrannou úmluvou hr. Khuena- Hédervára s Košutem; zásadné vyhovění poža- davkům maďarským při změně branného zákona bylo by pak již velikým krokem na cestě ku personální unii, z něhož by musili všichni náro- dové této poloviny říše, zvláště pak my Če- chové, učiniti důsledky na prospěch své vlastní budoucnostil Nemá-li nás tudíž vývoj otázky branné pře- kvapiti, musí naši poslanci příště trvati na tom, aby jak změna branného zákona, tak i nový vojenský trestní řád projednány byly nej- prvé v Uhrách, a to tím spíše, že důvěra jejich v nevyřízenou dosud v Uhrách předlohu brannou byla těžce zklamána, ba že zdůrazňo- váním jednoty řeči armádní se stal přím pokus, uvéstije vomyl! Neméně vážnou než politické stránky otázky branně bude při změně branného zákona otázka finanční, otázka zvýšených ná- kladů na udržování většího počtu vojska v době míru. Ministr honvédů Kolossváry snažil se sice vylíčiti otázku tuto jakožto zcela neviňoučkou. ba hleděl přímo způsobiti dojem, že náklad na rozmnožený počet vojska nevzroste. Stačí však pouhé registrování následujících okolností, aby se zjistilo, že ohlášená změna branného zákona bude míti v zápětí značné roz- množení nákladů na vojsko. Již samo zásadné snížení služby tříletén dvouletou při stejném pečtu vojska v míru vyžadovati bude ročně o polovinu vyšš počet nováčků, aby síla dvou ročníků činné služby rovnala se síle tři ročníků posavadních.

Náklady, spojené s udržováním počtu mužstva v činné službě po tři léta budou tedy s oustře- děny na dvě léta, jinými slovy za dvě léta vydá se na mužstvo branné tolik, jako se vydalo dosud z a tři létal Ale ministr honvědů oznámil dále, a seznei jsme to též z branných předloh posavadních, že nynější počet vojska v míru zdá se býti správě vojenské nedostatečný a že musí býti zvýšen ročně nejméně asi o 20.000 mužů. Za tři léta by zvýšení činilo tedy 60.000 mužů v činném vojsku (nehledě k zemské obraně), a zachová-l se tento poměr při službě dvouleté, připadlo by na rok zvýšení o dalších 30.000 mužů. Vzroste tudíž náklad na vojsko dále ještě o potře- by těchto 30.000 mužů. Tím však zvýšení nákladů neni ještě vyčer páno. Výcvik rozmnoženého mužstva bude vy- žadovati většího počtu důstojníků a hlav ně poddůstojníků — náklad na ně bude tedy tvořiti další položku výdajnou. Souměrně s tímto rozmnožením počtu vojsk vmíru porostou i náklady na jeho výzbroja uniformy, na jeho ubytování a pod., zkrátka, roční náklady na udržování vojska v době míru vzrostou mnohem více, než ministr honvédů Kolossváry předpokládá, třeba měl pravdu, že v přechodných létech náklady ty budou stoupati znenáhla. Ale kolik bude oněch přechodných let? Rozmnožení břemene vojenského na krvi i na penězích však se chystá v době neurovna- ných otázek hospodářských, a kde jsou záruky že záležitosti hospodářské se dostanou do pravi- delných poměrů ještě před budoucím odvodem jenž se má již vykonati podle změněného bran- ného zákona, jak Kolossváry též pověděl? Hle, co podivných záhybů a co nejasnosti v sobě chová akce branná, zahájená správou vojenskou loni v říjnu! Není to opravdu branná šaráda

Politické zprávy domácí.

Nové nepokoje v Chorvatsku. Z Varaždína oznamují: Náhlé soudy jen ještě více podnítily nenávisť selského oby vatelstva k úřadům a Maďarům, tak že je se báti nových výbuchů. V Beduji sedláci po debně jako v Kamenici nutili některé sou- sedy, aby v kostele veřejně odpřisáhli své ma- daronství. Vedli je do kostela, ale dvéře kostelní se před nimi zavřely. Žandarmerie pokoušela se rozptýliti zástup sedláků, jichž bylo na 300 Když se jí to nepodařilo, vypálila, a hned tř těžce a 15 lehce raněných válelo se v krvi Z těžce raněných jeden zemřel. Hned na to vy pukly selské bouře v Jerovei, Voce, Cvět líně a Kelemnu. Zde sedláci vztýčili dva chorvatské prápory a chtéli je dáti v kapli po- světiti. Maďarony vyhledávali, žádajíce, aby své maďaronství odpřisáhli. Také svého faráře po važovali za maďarona a proto si přivedli faráře z Jalzabetu, aby jim vykonal žádané obřady! Při trhlo vojsko, něchota, a pálilo. Někteří sedlác padli mrtví, někteří ranění. Do Beduje byl ze Záhřeba poslán auditor, aby vyšetřil, nepro vinilo-li se vojsko předčasnou palbou na ostro V zlatarském okrese byl prohlášen vyjí mečnýstav. To jsou nejnovější události, kter ve Varaždíně znova vyvolaly veliké rozčilení.

Kvašení mezi Židy v Haliči. V Haliči pozoruje se neobyčejné rozčilení mezi židovským obyvatelstvem, mající původ nesvědomité agitaci některých Židů, kteří mezi souvěrci roznášejí pověsti, že polští kněží roz- dávají a rozdávatí i prodávati dávají židovským dětem jedovatá eukrátka „Glos Narodu“ píše, že jeden z bohatých židovských kupců v Krakově tvrdil v jeho redakci, že v Tarnově jistý kanovník taková cukrátka rozdával a že to mělo za ná- sledek smrť několika židovských dětí. List vyzývá úřady, aby si povšimly této agitace a zakročily proti ní v čas. V Haliči je mnoho Židů nevzdě- Ianých a fanatických. Lživé pověsti snadno by je mohly svésti ke skutkům, které by křesťanské obyvatelstvo považovalo za provokaci. Pozdě by potom bylo naříkati na násili! Před novou stávkou sekáčů v Haličl. Loni stávka sekáčů v Haliči nabyla neobyčej ných rozměrů a letos, podle polských listů, schy luje se k ní zas. Agitátoří chodí ode vsi ko vsi a rozhazují brožuru Cegliňského, jež vybízí se káče k stávce. Bylo jí už rozhozeno 15.000 výt Agitace má také náboženský a národní ráz.

Kyrilometodějský den v Dalmacii. Také ve Spljetu byl svátek kyrilomelodějský stkvěle oslaven. O 1/412. byla sloužena staro- slovanská mše ve františkánském kostele. Při tomny byly všechny chorvatské spolky, městsk zastupitelstvo a zástupy lidu. Po mši se všichn odebrali do divadla, kde starosta města Milič mě přednášku o významu sv. Kyrila a Metoděje pr Slovanstvo a o jejich posvátném odkazu všemu slovanskému potomstvu: o národním slovanském obřadu. Posluchači dávali na jevo hlučný souhlas Večer byla lidová slavnost v městském sadu stkvěle osvětleném. Také v Šibeníku den kyrilometodějský by národní svátkem. O 1/49. dopol. vyšel veliký zá stup lidu, před nímž kráčela hudba, do městskýel ulic a táhl do kostela na staroslovanskou mši Večer byl velký koncert.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. července. Okružník ruského ministra osvěty. O tomto okružníku byla již podána telegra fická zpráva, že ukazuje na nedostatek kázně žá kovstva, a nařizuje školním úřadům, aby jí více dbaly. Protože okružník kreslí obraz poměrů n ruských zvláště vysokých školách, je zapotřeb blíže si povšimnouti jeho obsahu. Bývalo, že žáci celé třídy stavěli se na

odpor nařízením školních úřadů; bývalo, že žác- dopouštěli se hrubých nájezdů na učitelé, do stali-li špatné známky nebo důtky; ano bývalo že žáci vrhali se na učitele přímo pěstí; jsou ko nočně důkazy, že mezi žáky starších ročníků vode se protivládní propaganda, svádějící je až ke zločinům. Učitelé a školské ústavy obyčejně bývaj slabi v boji s tímto zlem. Žákům nebývají ve zná mosť uvedena ani pravidla o školské kázni. Žáci zvláště mimo školu, smějí si volně pouštěti uzdu aniž je kdo napomene nebo pokárá. Je tedy nevyhnutelno uvésti především škol- ským úřadům na paměť, že na nich jest, aby studující mládež přidržovaly k lepšímu pořádku a kázní. Ovšem není sporu o to, že náprava ne- přivede se pouhým trestáním. Avšak školské úřady nesmějí upadnouti ani v opak a povolo- vati žákům ve všem. Ne přísností, ani přílišnou povolností, nýbrž srdečnou pečlivostí o mravné zdokonalování studující mládeže přivedou peda gegové žádoucí nápravu. Současně je třeba v mlá- deží probouzeti cit osobné zodpovědnosti za v konané skutky, a je-li nevyhnutelno trestati, tresty nepřevyšujte viny a budiž přihliženo k možnosti polepšení. Pěkné je místo ministrova okružníku, kde se mluví o tom, kterak pedagogové mají působiti na náboženský cit žákův a vzdělávati jej. Oni přede- vším sami musejí dávati příklad křesťanských ideálů a tiché trpělivosti, již musí míti každý, kdo slouží bližnímu. Pedagogové, mluvice žákům o bohu a náboženství, vystříhejte se všeho, co by bylo braním jména božího nadarmo a co by žáky vedlo k licoměrství. Pedagogové stopujtež du- chovný život svých chovancův a pozorují-li, že u nich z jakékoli příčiny vzniká mravná rozhára- nost, přispějtež jim náboženskou útěchou, jíž je upokojíte a zbodříte.

Požadavky ruských Židů. „Osvobožděnie“, orgán židovských emigran- tů z Ruska, v Štuttgartě vycházející, podává po- drobnosti o tom, jak pořídila židovská deputace u min. Pleva, k němuž přišla z příčiny proti židovských bouři v Kyšiněvě. Židé přednesli ná- sledující požadavky: 1. aby vláda vydala nový okružník o bouřích kyšiněvských, protože prvý uveřejněný ve „Vládním Věstníku“, sváděl na Židy vinu, že bouře vyvolali a nepokáral dosti ci- telně nedbalosť politických úřadů; 2. aby vedle přísné důlky dostalo se kyšiněvským úřadům přísného trestu, načež aby do Kyšiněva byli do- sazení úřadníci, ke kterým by židovské obyva- telstvo mělo důvěru; 3. aby ministr vymohl de- putaci slyšení u cara, aby mu tyto požadavky mohla přednésti ústně spolu se žádosti, aby z své kapsy nahradil škodu, již kyšiněvští Židé bouřemi utrpěli; 4. aby ruská vláda přísně stíhala ruské listy, které píšou c Židech nepříznivě; 5. aby vůbec položení Židů v Rusku zlepšila.

Deputace se vyslovila, že zejmena co se týče peněžité náhrady z kapsy carovy doufá, že ca- rem oslyšena nebude, protože on, byť nepřímo, je vinníkem bouří kyšiněvských. V Kyšiněvě totiž kolovala pověst, že „ear dovolil bíti Židy“ Na židovské postuláty ministr odpoveděl Vláda nemůže vydati nový okružník v příčině Ky - šiněva, protože již prvý byl tak sepsán a zredi- gován, aby Židě cítili příchylnost vlády. Car ny nikoho v slyšení nepřijímá, je tudíž pochybno zdaž by přijal židovskou deputaci. Pominuv ostatní petita mlčením, ministr se vyjádřil: Jste v Rusku jinorodci, proto byste měli býti skromni. Vláda stále myslí na to, jak by Židům svou přízeň osvědčila, a tyto dni ohlásí, že se jim olevírá nových 135 obcí, na něž se jim rozšiřuje právo bydlení. Židům dostane se ještě jiných úlev, „ale,“ dodal ministr, „musíte poučovati židovskou mládež, své syny i dcery, že mladá Rus nedá se revolučnou agitací židovskou ani za- strašiti, ani rozložiti. Vládě je známo, že Židé v těch guberniích, kde jest jim dovoleno obývati. tvoří 90% revolucionářů. S revolucionáři ruská vláda vyjednávati nebude, třeba byli Židé. Ne- zdržíte-li svou mládež od revolučných rejdů, učiní vláda proti Židům taková opatření, že se jim život v Rusku stane nesnesitelným a budou nuceni z Ruska se vystěhovati do poslední nohy.

V drobném predeji ranni čialo o sohě . . . a nh pdsolotnn Ve nlialkách na vakko rammní čcsla odpolední. Inseráty platí se hokově rapře Přečplacení a inserty přijbmná věmisi- strace v Mariasaké ulici č.3 Tam nachásejí se t4ž rrdakee tiskárna a ezpedise , Nálodnich Listu“ Rakopisy se novraceji

Lekce polskému duchovenstvu v Prusku. „Kraj“ dává smutné vysvědčení polskému duchovenstvu v Prusku, pokud se týče jeho vla- stenectví. Píše: Jest nepopíratelno, že ducho- venstvo velmi těžko zhřešilo proti národu na- šemu. Jest nepopíratelno, že valná čásť polského duchovenstva pracuje proti zachování polského jazyka a národnosti, odsuzujíc snahy a to jako hřišnou agitaci velkopolskou. V mnohých farno- stech omezili polská kázání, přípravy k přijmute svátosti jazykem polským, že polské kněžstvo má nechuť k polským spolkům a že denuncuje ty své spolubratry, kteří působí vlastenecky, začež bývají z trestu přesazeni. A úřady církevní cho- vají se tak, jako by Poláci v Prusku již neměli žádného práva. či jakoby jich již nebylo. Lid pol- ský pozbyl důvěry v duchovenstvo a dal tomu srozumitelný výraz volbami. Duchovenstvo při- pravuje národu zlý osud, ale také samo jím bude postiženo. Lid pozbývá důvěry k vlastním du- chovním a chodí nebo jezdí až do Haliče, aby vykonal pobožnost anebo přijal svátosti. Do Haliče také zanáší peníze na mše, tak že nevlastene- cké duchovenstvo je za své odpadlictví citelně pokutováno. Pověstný pastýřský list kardinála Koppa, hrozící vyobcováním a nepřipuštěním k svátostem lidí, kteří odporují poprušťovací po- litice císaře Viléma, zůstal beze všeho účinku na katolické ovečky polské národnosti. Neobrátí-l se zbloudilé duchovenstvo k národu v čas, ne- zbytně nastoupí rozlom s katolickou církví.

Z Francie. Před nedávnem utvořil se za předsedni etví člena institutu Anatola Leroy - Beaulieu zvláštní výbor, který chce pracovati pro uza- vření smlouvy anglo francouzské, kterou by byl zřízen stálý smirčí soud k vyřizování všech sporných otázek mezi oběma zeměmi. Výbor obrátil se na ministra zahraničních zále- žitostí Delcasséa, právě se vrátivšího s pre sidentem Loubetem z Londýna, se žádostí, aby použil nynějších příznivých poměrů, vládnoucíeh mezi oběma sláty, k zavedení takového soudu rozhodčího. Výbor předložil příslušné návrhy, vypracované prvními právníky obou zemí. Ze- jmena v kruzích obchodních s dychtivostís očekává ulvoření podobného zřízení, jež by mír- ným způsobem vyrovnávalo sporně záležitosti obou států. Již nyní vyslovilo se 40 obchodních městských komor a 17 přístavů francouzských pro utvoření podobného smírčího soudu anglo- francouzského. Podobným způsobem pro tuto myšlenku se vyslovilo 76 obchodních komor anglických. Mnozllitují, že podobný mechanis- mus neexistoval již v době, kdy vznikl konflikt fachodský a že hned nebylo odstraněno napjetí, jež by bylo bezmála vedlo k válce. Očekává se zvědavé, jak Delcassé odpoví na tento návrh. »Petit Parisien« oznamuje, jak se telegra- fuje z Paříže, že asi 70 členů parlamentní skupiny smírčích soudů vyhovělo pozvání ob- chodního výboru anglické dolní sněmovny. Mezi účastníky jednání z francouzské strany je též Waldeck-Rousseau. V anglických kruzích chtějí lélo společné poradě parlamentní z obou zemi, určené na 23. t. m., dodati zvláštního významu. Pro účastníky bude aranžována hostina, jíž zúčastní se též ministerský předseda Balfour.

Nový volebni řád v Sasku. Zpráva v ranním čísle uveřejněná, žev Sasku provede se změna volebního řádu do zem- ského sněmu se potvrzuje. Drážďanský „Local- Anzeiger“ ve věci té sděluje: Ministerská rada, konaná za předsednictví krále a u přítomnosti ko- runního prince se usnesla, svolati zvláštní komisi ze členů zemského sněmu, jež radila by se o otázce změny volebního řádu do zemského sněmu. Komise sejíti se má ke konci léta. Zdá se že vláda chce novou volební předlohu sněmu po dati již v příštím zasedání. Saské ministerstvo vnitra vykonalo k této změně přípravné práce a zabývalo se zejmena peměrem počtu voličů třetího volebního sboru daní, jež odvádějí, s počtem a výší daní voličů druhého a prvého sboru volebního. Práci tuto dokončilo již v dubnu a předloží ji nyní zmíněné komisi, by na základě jejím pracovala,

FEUILLETON. —a. V Praze, 15. července. Z pochůzek po Čechách a po světě sousedním. Psal mi včera přítel dlouhou epištolu z ostrova Wightu a ptalse mne, jak mohu nejkrásnější dny saisony trávit zahrabán do problematiekých půvabů české ves- nice, střílet tam vrabce a pít kyselě mléko teplé pivo, aneb i teplé mléko a kyselé pivo. Velectěný příteli a pane! Chaeun á son gout. — Nechci nijak tvrditi, že jsem již bla- seován a že mne nudí, co ostatní lidi baví nejsem také affektovaným ctitelem oněch krás ven kova, jež tak drasticky umějí persiflovati fran- couzští canseuři, ale svěži les, řeka, dobrá česká kuchyně a krůpěj studeného třeba obyčejného piva — nepopírám, že bych dal plzeňskému přednost, kdyby ho bylo — dnes mi milejš než Ostende, Trouville i Emže a Norderney se svým comfortem, s nestydatými účty, s kandi dáty bankrotu, světovými gaunry a gaunerkami a s ostatní fashionable garniturou. Nemysli si, že člověk na vesničce je bez zábavy. Není tomu tak, zejmena ne tam, kde je nádraží. Denně pět vlaků tam a pět onam. To znamená pět návštěv. Pětkrát máš příležitost kontrolovat, kdo edjel a kdo přijel. Konduktéři přinášejí novinky tak teplé, jako o páté hodině ranní housky. Pro všechno, co se v obci a na deset kilometrů v obvodu přihodí, je nádraži velikým a přírozeným reservoirem.

A jaké jiné ještě a zvláštní zábavy posky tuje nádražíl Na přiklad. Dvěma párkům koroptviček, láskou spjatým zalibilo se upraviti si manželský stánek na — nádraží, dva kroky od kolejí. Zvířátka tak plachá uhnízdila se na místě, kde tolik rušného ne- pokoje a hluku a odkud by snad odmetena byla kdyby řidič parostroje právě v těch místech, kde se usadila, páru vypustil. Jeden párek seděl na 23, druhý na 17 vajíčkách. A nechť je zahříval on neb ona, kdo chtěl, mohl milostpána neb milostpaní bez okolků rukou pohladit. Očička ovšem se jim koulela strachem, na doklad k tomu, že láska k dětem přemůže u zvířete i hnutí nejmocnější, že pře- může — pud. Pozoroval jsem párky mnohdy celou ho dinu — tak dlouho, až namanula se mi oše- metná myšlénka, že jednoho dne některou z ko- roptví sám se světa sprovodím a — sním. Kde jinde nalezli byste zábavu tohoto druhu? A oba párky šťastně mlaďátka vyseděly. Však s rodinami svými nezůstaly dlouho »při kolébce«. Jakmile se dovedly malinké koropt- vičky rozbatolit — a to bylo druhého dne po vylihnutí — opustily hnízdo a ztratily se bůh ví kam. — — A něco jiného. Asi před půldruhým rokem usmyslil si párek králíků, docela obyčejných králíků, zba- vili se potupného jha otroků a býti ve stáji pod žlabem ve věčném nebezpečí zašlápnutí n- motorným kopytem hysterické kobylv. trávi bídný život z kradeného chrástu a polouschlého

»Kdyby aspoň si vážili našeho masa, ale na otázku: jiš králika? sotva desátý přisvědčí Jakoby maso naše bylo jako z kočky nebo z v verky,« zahučel jeden z králiků a druhý mu přisvědčil. I řekli si, že prehnou a na svobodě ž založí »králičí republiku«. Napadlo jim ovšem ihned, že bude »contradictio in adjecto« ta jetich »králičí republika«, ale přes to myšlénku provedli. Jednoho krásného jitra, když všechno ješt spalo a jenom čeledín se vracel bůh ví z jakýeh spádů, použili okolnosti, že nechal dvéře otevřen a frnk! z chléva přes hnůj na dvůr a ze dvora humny do poli. Vůkol všude svatý klid jen tu i tam se probouzely husy ze sílícího spánku, což na jevo dávaly spokojeným a pro vy cvičené hudební ueho libezným kejháním. Pe na štěsti nezahájil dosud ani jediný svou zá- služnou činnost, chytit každého, kdo šel vesnicí. za kalhoty, a psů králici nejvíce se báli. Neznajíce cesty a stezky ocitli se na svém rozrušujícím putování konečně na témž nádraží c0 — koroptvičky. Jásali nad tím, co viděli poněvadž je ukrutný pojal strach, zalezli d hromady velkého kamení, v němž ledabylým skládáním utvořily se díry, jež v případě nej horším sloužiti mohly za útulek — republiky o níž párek snil. Co si usmyslili, provedli a dnes jest hro mada kamení slušnou obci králičí, sestávají bez mála ze dvou set příslušníků.

A ku podivu! Jejich původně pestré ko žichy mění se znenáhla v couleur zaječí, zákon o mimikry nabývá u nich platnosti. Pod vlahým paprsky svobody a při svěžím jeteli v soused ství, k němuž jako dessert požívají nyní mléčná zrnéčka nezralých ječných i pšeničných klasů. daří se jim výborně. Tak výborně, že sedláe ze sousedstva již jim závidí. Závisť je českou vlastnosti a selskou zároveň, divte se tedy Tím vysvětliti se dá, proč i já, jakkoli mi n nejmenší škody nezpůsobili, odhodlal se přispět k jejich vyhubení. Číhal jsem na králíky vždycky, když časně z rána plížili se ze své residence do vůkoli po kořisti. Při této příležitosti pálil jsem do nich z flobertky a po každě jsem jich několik, řeknu hrdě — skolil. Nenáležím sice k žádnému králikovému klubu, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že mi nechutnali. Nejlíp na paprice neb smažení jako kuřata. Zábava speciální, není-liž pravda? A takých mám mnoho. Mám ve své zahrádce jedenadvacet švestko- vých stromů, správněji řečeno, stromků. Devě z nich nemá ani švestičky, za to na ostatníeh jedenácti jich visí dobře spočtěno — 285 Jedna třelina z nich dojista spadne, tak že jieh tam zbude tak asi 190. Dvakrát dáme je na talíř k snědku, z některých stanou se švest- kové knedlíky. Nedejž bůh, aby strhl se ně- jaký orkán, aby udála se strž mračen anek aby na konec je rozmlátily kroupy — nebo pojíštěn nejsem.

Velmi pěkně daři se mým růžím. Právě rozvíjí se Ramblerka, la France již odkvetla, rovněž Maréchal Nielka, kdežto Krügrova již po druhé bohatě nasazuje poupata. »Jako by byla z porcelánu.« — Jde li kdo kolem uměle zhotovené růže z pálené hlíny, řekne zase : jako by byla přirozená. Ryviz je už očesán. Bylo ho šest kil, právě tolik, co stačí na zavaření. Když jsme ho trhali, vyvinula se z práce té malá rodinná slavnos s nejedním tklivým momentem. Báječně prospívá mi řetkvička a ještě bá- ječněji kedlubny a karfiol. A jak chutná, když je venku ze zahrádky. Ostatně jsem povznes své zelinářství do té míry, že mohu již dávat ze své úrody presenty. Kedluben a karafiátů mám vůbec nejvic. To že k sobě se nehodí? A jak! Dle toho co víe loho či onoho poutá, rozpoznáte cha- rakter. Někoho víc zajímá, dělácli zelí hlávky. nasazuje-li již karfiol růže a kapusta-li nevy- bíhá, než vešky na růžích, větší či menší plnost karafiátů, pestrost cinerarií, a velikost kvetoucích gladiol — je povaha střízlivá a realisticky za- ložená, kdežto pěstitel květin pohybuje se z pra- vídla ve světě transcendentálním. Když všeho toho si všímáte, o všem pře- mýšlíte a uvažujete, přesvědčíte se, že vyplníte-li ostatní mezery časové příslušnými obědy, svači- nami, večeřemi atd., koupáním, veslováníma lawntennisem, dlouhou chvílí na venkově se ukousati nemusíte.