Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

13. července 1903

4

Císlo 189

5 article

jených států; ostatek usadil se v Argentině Brasilii, Transvaalu, ano i v Australii. Naproti tomu emigrace Židů z ruského Polska od roku k roku se zmenšuje. Roku 1881 Židů v Rusku bylo 111% peta v těch guberniích, kde jim dovoleno bydleti. O té doby jich tam 1 peto. ubylo. Za to v ruském Polsku počet jejich vzrostl ze 14 pet. na 14 pet. všeho obyvatelstva. Velké umenšení počtu židovského obyva- telstva pozoruje se zvláště v gubernifch podolské. mohylevské a kovenské. Z 18—19 pet. spadi na 12—14. Z toho vyplývá, že Židé v posledních dvou desítiletích tlačí se z Ruska na Západ, jenž jes jim duševně bližší a v ohledu hospodářském jest jím polem, na kterém nemají soupeře. Francouzsko-anglické sbratření. »Temps« uveřejňuje článek, inspirovaný patrně z paláce ministerstva zahraničních zále- žitostí, který jest odpovědí na různá mínění významu, rozsahu a důsledcích londýnské ná vštěvy presidenta Loubeta. List praví: Žá- doucího výsledku docíleno; francouzsko-anglické sblížení jest hotovou skutečností; Francie Velká Britanie mohou mezi sebou bez obmezení udržovati styky jako »spřátelené ná- rody«. Po vylíčení historie snah, jež vedly k to muto sblížení a po konstatování, že k nim z vdal podnět král Eduard, list pokračuje

Žid Loubet Eduard Argentina Brasilia Transvaal Austrálie Polsko Rusko Francie Velká Británie

6 article

»Zahraniční politika třetí republiky jest tak jasna, že přistoupiti můžeme na všechny pod něty, jsou-li upřímnými a na všecky nabídky jsou-li výhodny. Jsouce svým spolkem silni máme ve srozumění se svým spojencem úplnou duševní svobodu, věnovati své přálelství těm, kteří nabízejí nám svoje. Po Italii dává nám dnes své přání a vůli poznávati Anglie, aby učinil se konec politice vzájemného popichování a by přátelsky, rozumně, poctivě a se vzájemnou ochotou upravily se problémy, které se týkajíjí i nás. Jsme ochotni Anglii vyslechnouti a jí od- pověděti. Zde není ovšem místa, probírati tato vyjednávání, která se nulně dostaví; ale jest také bezůčelným, zachovávati o otázkách uměle tajnůstkářství, jejichž důležitost prozrazuje již i zeměpisná mapa. Francie má nářoky, Anglie také; známe její, ona zná naše. Abychom po- ukázali jenom na severní Afriku, ví celý svět, co Anglii můžeme na- bidnouti a čeho můžeme od ní žá- dati. Nechť se jen vyjednávání zahájí a do- spěje se ku přesným závěrům. Politika »status quo« nevedla ještě nikdy k rozhodnutí. Zato však jsou věci, který tvoří počátek nových užitečných podniků«.

Anglie Francie severní Afrika

7 article

Vrchní president v pruském Slezsku. Otázka jmenování nového vrehního presi- denta v pruském Slezsku působí pruské vládě stále ještě potíže. Bývalý vrchní president slezský kníže Hatzfeldt-Trachenberg stal se obětí voleb- ního boje k volbám do říšského sněmu ně- meckého, protože podceňoval rozmach polského hnutí a do Berlina jej popíral. A protože v Slezsku nutno jest na podzim provésti volby do pruského zemského sněmu, nechtějí se v Berlině dožíti v něm porážky, jakou utrpěli při volbách do sněmu říšského, hledají proto na vládní křeslo slezské muže, který by jim pomohl z nesnází. Jaký to má býti muž, napovídají srozumi telně »Münch. N. Nachrichten«, které praví; »Volby do zemského sněmu pruského jsou pro Prusy nepoměrně důležitější, nežli volby do říšského sněmu. A právě nepřímým volebním systémem může vládní aparát vykonávati velký vliv. Při nejmenším musí však v čele myšlenkou polskou ohrožené provincie býti muž, který má sllu a vůli, aby polské živly nenechal pře růsti.« Z velké řady nápadníků na místo vrchníh presidenta slezského, pokračuje zmíněný lis zbyli nyní konečně jen dva, z nichž s jedním bude se sotva vážné počítati. Jest to kníže Lichnowski, adlatus říšského kaneléře, u něhož právě dlí v Norderney. Větší vyhlídky má kandidatura svob. pána Tiele- Winck- lera, ač není vyloučeno, že i jeho jméno bude z kandidátní listiny úplně vymazáno.

Münch N Nachrichten Prus Lichnowski Tiele Slezsko Trachenberg Berlín Norderney Winck

8 article

Bavorské finance. O neutěšeném slavu bavorských finanei v poslední době kolující zprávy se nyní potvr- dily. Jest již jisto, že státní rozpočet Bavorska na správní rok 1904—5 vykazuje schodek 5 millionů marek a že vzroste ještě značně, jestliže loňského roku na podzim se dostavivší zvýšení dopravy zboží i osob na státních dra hách v příštích letech opět klesne. Příjem ba- vorských státních drah vykazuje letos oproti loňsku plus půl millionu měsíčně, tudíž ročně 6 millionů marek, jejichž úbytek, aspoň jen značnější, by byl ve státní pokladně nemile po- cítěn, zejmena když z vělšího tohoto přijmu hraditi se musí půl druhého millionu marek, o které zmenšil se letos výnos daně ze spotřehy Pro bavorskou státní pokladnu jest osud- ným také faktum, že za rostoucího vlivu pru- ského regimu vydaje Bavorska rychle se zvětšují a že vyčerpány jím byly úplně všechny pokladní úspory z předešlých let. A nejsmutnějším při všem je, že při pru- ském nenasytném hospodářství bavorský stální schodek bude se stále zvětšovati. Za těchto trudných poměrů nezbude bavorské vládě nie jiného, nežli sáhnouti ke zvýšení daní, čímž bohaté jindy Bavorsko bude teprve úplně vy- ssáto. Návrh na zvýšení daní setká se však ve sněmovně s tuhým odporem, jak ukázalo se již v minulém jejím zasedání, Vláda jest si tohoto odporu vědoma a proto bude hleděti, by se mu vyhnula tím, že zavede ve všech oborech státní správy největší úspory zejmena chce obmeziti stavbu nových dráh. Sáhne-li také, jak předpovídá, ke zmenšení počtu úřadnictva, pak způsobí si s dalšími svý- mi úsporami nepřízeň u všeho občanstva a za- platí tak svou poddajnost diktátům z Berlína poněkud draho.

Bavorsko Berlín

10 article

Nastoleni biskupa dra. Doubravy. V Hradci Králové, 12. července 1903. (Původní zpráva »Nár. L.«) Po úmrtí biskupa Brynycha bylo mnoho obav že v čelo diécese postaven bude cizinec, některý národnostně vlažný, nebo dokonce českému národu nepřátelský šlechtic. Cisař jmenoval a papež potvrdi za nového biskupa msgra. dra. Doubravu, kanovníka kapitoly sv. Víta v Praze, Čecha rodem a kněze oblí beného, který byl dne 29. m. m. v metropolilním chrámu sv. Víta kardinálem arcibiskupem bar. Skrben- ským na biskupa posvěcen. Minulou sobotu vypravil se na cestu do Hradce v průvodu svých přátel a deputace kanovníků kapi- toly královéhradecké. Ve Velkém Oseku na hranicích své diécese byl dr. Doubrava uvítán deputací městsk rady králověhradecké, sestávající ze starostova ná- městka p. Pilňáčka, továrníka a měst. radyp.

Brynych svatý . Vít doktor Doubrava Pilňáček Hradec Králové Praha Hradec Velký Osek

11 article

Russa. Na všech stanicích až do Hradce Králové byl nový biskup živě pozdravován a vílán úřady i zástupy zvě davého obecenstva. Na nádraží králohradecké dosta- vily se čelné zástupy obecenstva. V čekárně I. třídy shromáždili se mimo členy kapitoly zástupcové stát- ních i autonomních úřadů se starostou panem drem. Ullrichem, representanti škol a depulace dam. Vlak o několik minut opozděný vjel do slanic k 5. hodině. Nový bískup dr. Doubrava vyšel za prů vodu uvítacích deputací z vozu a vkročil do dvouřadl, kde k němu promiuvil uvitací řečí dr. Frýdek, kapi- tulní děkan. Pohnut, děkoval biskup, jemuž pak byli představeni městská rada, zástupcové úřadů a ško Starosta pan dr. Ullrich přál dru. Doubravovi, aby jeho působení rozselo štěstí a mír v celé dieces a zvláště v jeho nové domovině. Biskup odpověděl srdečnou řečí, v níž zvlášt akcentoval, že jen láska ho vede v nový úřad a že jen láska naváže mezi ním a městem pouta přá telská. Podáním ruky dával starostoví dru. Ulrichov ujištění, že své sliby splní.

Russo Ullrich doktor Doubrava Frýdek Hradec Králové

12 article

Po představení a slavném uvítání odeházel bisku dr. Doubrava hustým dvojřadím v průvodu vílajícíeh korporací k východu a v nepřehledné řadě kočárů nastoupil cestu do města. Ulice Pražského předměst byla zdobena prapory. Před domy a v oknech tísnilv se četné zástupy lidu. Za hlaholu zvonů vjížděl nový biskup do města hojně zdobeného. Po slavnostaín požehnání v kostele Panny Marie odebral se pěšky do residence Večer byla v Klicperově divadle slavnostní aka demie, které se zúčastnil dr. Doubrava, kapitola, zá stupcové města Hradce Králové a Chrudimi. Druhý den v neděli 12. t. m. vyšel z kathe- drálního chrámu průvod duchovenstva k residenci aby vzal do svého středu biskupa a doprovedil h pak do kalhedrály. Po příslušných obřadech, modlit bách a různých ceremoniích oslovil biskupa kapitoin děkan dr. Frýdek, načež biskup delší řečí odpovídal Pak skládalo duchovenstvo dlécese svému novému pánu hold, při němž zpíval kůr »Ecce sacerdos ma gnus« od Dom. Lud. Wünsche. Po bohoslužbách doprovázel průvod duchoven stva, úřadů, spolků a obecenstva dra. Doubravu do residence, kde pořádána byla slavná hostina. Tím ukončeny slavnosti, jež provázejí každého nového biskupa. Dr. Doubrava ujímá se biskupského úřadu v Hradci Králové v době, která vyžaduje na správci diecése, aby po desítiletém klerikálně-agitač- ním působení svého předchůdce, výbojného biskupa dra. Brynycha, moudře a spravedlivě napravil, co bylo pokaženo, zejmena aby nikdy nepustil z pa- měti, že je duchovenským hodnostou diecése převal- nou většinou české, hodnostou, který má povinnost nejen k církvi, jejíž je knězem, nýbrž i k vlas ti, jejía je synem. Dra. Doubravu předchází chvalná pověst Možno tedy očekávati, že naděje kladené v jeho pů sobení zklamány nebudou

doktor Doubrava Marie Frýdek Wünsch Brynych Hradec Králové Chrudim Dom Klicperův divadlo

13 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Schönerer o sjednocení německých stran v parlamentě. V sobotu slavena v Chebu upo mínka na pověstný německý Volkstag z r. 1897 na den 11. července připadající. Tentokráte dála se oslava výhradně všeněmeckou frakcí sehöne rerovskou, jakž k tomu teskně poukázal posl Iro ve své zahajovací řeči, řka, že bylo tento- kráte jeho straně jedině vyhraženo oslavu tuto pořádati. Po slavnosti sklížení německých stran na říšské radě mohlo se zajisté očekávati, že tentokráte v Chebu nebude scházeti žádná z těchto sjednocených stran, aby obnovila pro- slulou přísahu ze dne 11. července 1897. Než »ralliance« německých stran, třeba byla v Chebu nepřítomna, zle zakoušela od shromážděných Schönereroveů. Sjednocení stran německých pro- hlásil posl. Iro za vládní švindl, řka, že bude úkolem strany všeněmecké potirati po litiku, sjednoeenými německými stranami podporovanou i skončil vyzváním k lidu, německém, aby proti »velkým německým stranám« provozoval všeněmeckou politiku ve smyslu Bismarkově. Jiří Schönerer za- ťal do německého doubku sjednocení letosv v parlamentě znovu zasazeného ještě hlouběji, řka, že kdyby někdo dnes na svět přišel jako německý politik, musil by býti sjednocení ně- meckých stran rád, ale německý muž, který strany tyto při práci již po celá desetiletí po- zoruje, a viděl, kterak strany tyto německý lid při každé příležilosti zrazují a prodávají, musí proti této »allianci« pozdvihnouti varovného hlasu. Téhož dne, kdy velké německé strany officiálně ohlásily své sjednocení, pravil prý dr. Bärenreither, že sjednocení není namířeno an proti vládě, ani proti Čechům, ani proti Polákům.

Schönerer doktor Bärenreither Čecho Polák Cheb

14 article

Je-li tomu tak, pravil Schönerer, a nehodlá-l bojovat proti »největším nepřátelům Němců« pak je tato jednota zbytečná a nehodlá-li vésti nejrozhodnější boj za německé zájmy až ke ko- nečnému vítězství, jest jednota tato německému lidu nebezpečnou. Spojení velkých německých stran nemá podle Schönerera žádného jiného účele, leč nepřátelům Němců, v první řadě Če- chům, povolovati ústupky na poli národním. Řaditi dra. Körbra k nepřátelům Němců a pro- hlašovati za cíl svatě německé alliance na říš- ské radě — ústupky Čechům na poli národ- nostním, to dokáže jenom tak starý pošetilee, jako Jiří Schönerer, tento politický fraškář z přesvědčení. Co se týče české vnitřní řeči úřadní, dlužno prý nejdříve zákonitě zajistiti německou státní řeč a teprve potom bude možno jednati o případných výjimkách z ní. Parla- montní ministerstvo v dohledné době jest ne- možností. Schönerer povoluje jenom minister- stvo, sestávající jedině z německých úřadníků, ovšem s vyloučením jakéhokoli českého ministra krajana. Porážka takového ministerstva nestála by jakožto první bod na programu všeně- mecké strany. Pakliže v Uhrách vyjednává dnes předseda ministerstva, císařem jmenovaný se synem onoho Košuta, který r. 1848 dynastii sesadil a pakli že se mu činí ústupek samostalné armády uherské, nemá Schönerer se stanoviska svého proti personální unii ničeho. Obzvláště se prudce vyslovil proti sjednoceným německým stranám poslanec Bärnreither, řka, že se německé strany měly postaviti jako jeden muž proti vládě, když odročila sněmovnu, od Čechů »strangulovanou«. Na místě zvolily tyto strany 14 polo- a 4 vrchní bohy a rozešly se v nejlepší míře domů. Německý lid má prý všechnu příčinu, aby hlavu zahalil do smuteč

Němec Čecho Schönerer Košut Bärnreither Uhry

15 article

ního roucha. Jistý trpělivý šedý čtvernožen který na zádech nosí pytle obili a ve mlýno ukájí u koryta hlad a žizeň, je konečně také re álním politikem a může se právem honositi že přináleží k velké německé straně, Bárn- reither skončil prohlášením, že nie neochvěje přesvědčením všeněmecké strany, že jedinou spásou německého lidu v Ostmarce jest při- pojení něm. dědiěných zemí rakou- ských k německé říší. (Bouřlivá, neutu- chající pochvala.) V tom duchu vyzněla i reso- luce, v jejímž závěrku se praví, že všeněmecká strana uznává za jedinou možnou poli tiku toliko snahy, směřující k nejtěsněj šímu připojení Rakouska k něme cké řiši a zřízení středoevropské celné je- noty na ochranu proli americkému nebezpečí. — Ku protičeským bouřím v Podmoklech. Německé časopisy děčínsko-podmokelské po kračují ve štvanicích proti Čechům. „Tetschen Bodeubacher Zeitung“ v úvodníku způsobem přímo nepříčetným chrlí nadávku za nadávkou na národ pacholků, jak ušlechtile národ náš na zývá. „Nordböhm. Volkszeitung“ (všeněm.) pro hlašuje, že příště nebude se již trpěti, aby vy věšován byl v Podmoklech prapor v barváeh zemských. Stane-li se to, bude násílím stržen Dnes jest již nade všechnu pochybnost vyšetřeno že bezprostředním původcem bouří byl obeen starší Eduard Schneider. Ten prvý způ sobil pokřik a doběhnuv do zahradní restaurace

Čecho Schneider Ostmarka Rakousko Podmokly Tetschen Bodeubachry Zeitung

16 article

„Vollsgarten“ zvané, kde měli vojenští vyslou žilci koncert, vyzval shromážděné tam Němee k útoku na nedaleký dům český „Terezu“. Po věstný tento člověk hrál i při bouřich r. 1897 hlavní úlohu, ba postavil se na odpor i vojsku a teprve, když naň důstojník tasil šavli, vzal do zaječích. Oznámená již protičeská schůze konala se dne 10. t. m. ve „Variété“. Účastnilo sej as 600 lidi; byly mezi nimi i ženy a děti Německé časopisy přinesou o ní referáty teprve v úterý večer. Hlavni slovo měli poslanec Schrei- ter a red. Tränka. S potleskem přijato bylo pro- hlášení, že těm majetnikům domů kteří vypovi české rodiny z bytů nahraženobudeušlé nájemné spol kem majitelů domů. Bílo-červený prapo nebude již za žádných okolnosti na budovách trpěn. Stane-li se tak, pomohou si Němci pěst ním právem. Zajímavo bylo tvrzení, že v uli- cích podmokelských ze sta lidí mluví devadesát devět česky. Tvrzení to je ovšem po všeněmecku přemrštěno. Němci sami jím však vyvracejí tv zení své o ryze německých Podmoklech.

Tereza Němec Podmokly Schrei

17 article

České služky prý s dětskými vozíky táhnou uli cemi jako voje husitské s vozy válečnými a ohro- žují německý „Besitzstand“. Čechové přišli do Podmokel teprve prý po r. 1848; před tím byly Podmokly úplně německé (Pozn.: Byl to pouhý dvůr; v něm byli čeští dělníci.) Povolnosti Němeů stalo se, že „český gsindl“ se tu usadil a nyni drží se tu jako lep. Jen nejkrajnějšími prostředky možno jest Podmokly Čechů zbaviti a Německu zachovati. Posl. Schreiter ukazoval dále, jaká pohroma hrozi Budějovicům, bude-li tam prů- myslová škola česká zřízena. Professoři a stu- denti čeští by Budějovice úplně počeštili. Ko- nečně vyzýval týž poslanec německé otce, aby syny své hojněji dávali studovati a aby je měl k tomu, aby věnovali se kariéře úřadnické. Jen tak budou moci Němci území své od českých úřadníků vyčistiti. Dnes prý je z 19.000 úřad- níků v Čechách pouze 4000 Němců. Dil svůj dostali i hrabé Thun a majetník hospodářství

Čecho Posl Schreiter Němec Thun Podmokly Německo hrozi Budějovice Budějovice ko Čechy Dila úřadník

18 article

Podmeklech Dříza. Říd. učitele Charváta dával posl. Sehreiter za příklad německým učitelům věnuje prý všechen svůj prázdný čas národní práci. Jeden z řečníků prohlásil: „Kdybychjá byl purkmistrem v Podmoklech, nařídil bych strážmistrovi, aby s truhlářem a zámečníkem se- jmuli nápis „Česká škola“. Vím, že bych byl z to trestán, ale pokládal bych si za čest, že jsem trpěl pro věc německou. Lid byl by mi za t vděčen a jistě bych byl zase purkmistrem zvo- len.“ Konečně připomínáme, že po kamenován „Terezy“ dostalo se útočníkům Němcem, dosu nezjištěným, zdravé lekce. Týž prohlásil, že čin. jehož se Němci právě dopustili, způsobí jin ostudu v celém světě. Také na schůzi odsuzoval Němec Osvald pusté štvanice proličeské. Byi však ukřičen a umlčen právě jako onen spra- vedlivý Němec před „Terezou“. — Francouzský tisk o slavnostech Hu sových. O slavnosti položení základního kamene pomníku Husova přinesly nejen ruské, ale francouzské listy řadu zpráv a článků. Témět všechny velké žurnály francouzské uveřejnily noticky, zaslané naší »Correspondance tehěque« jejíž činnost se tentokráte neobyčejně osvědčila.

Dříza Charvát Tereza Němec Osvald Hu Husův Podmokly Český škola

19 article

Kromě toho některé žurnály, zejmena »L Temps« a »Le Voltaire« měly zvláštní obšírnější zprávy o Husově slavnosti v Praze Posledně jmenovaný žurnál strany radikální téže strany, jejíž jiný orgán »Le Radical« pro půjčuje se lživým a nejapným útokům na Čechy a prohlašuje je za klerikály, přináší nadšený článek »Slavnosti pražské« z péra svého spolu pracovníka pana J. V. Sersa, jenž přijel do Prahy ke slavnostem Husovým a k seznání našeho života politického. Dojmy své zazna- menává pan Sers velmi srdečně a svěže. Nadšení pro velkou dobu českého bojeo svobodu myšlení a svědomí zračí se v jeho dopisu, v němž líčí český kult památky Hu- sovy a Žižkovy. Pan Sers uvádí jednotlivé episody ze slavnostních dnů pražských, jež jej okouzlily svým demokratickým a svobodomysl- ným rázem. Nejobšírněji mluví o Jiráskově dramatickém obraze »Jan Žižka«. Pravi, že Ji- rásek je »českým Sienkiewiezem« a stručně uvádí děj hry, jejíž velkolepý úspěch za- znamenává, jakož i skvělou, historicky věrnou výpravu a uvádí, že představitel role Žižkyp. Vojan, jeden z nejpovolanějších herců českých, hrál, ačkoliv v den premiéry ztratil svou dce- rušku, čímž projevil umělecký heroismus a svou roli tlumočil s »nevyrovnatelným mistrovstvím«. Pan Sers připomíná též ovaci lidu učiněnou Jiráskovi před divadlem o večeru premiéry. Po tom líčí francouzský žurnalista velkolepou mani- festaci na Staroměstském náměstí a uvádí ze- jmena řeči dra. Grégra a starosty dra. Srba. Konečně zmiňuje se o své rozpravě s drem. Kramářem, s jedním z nejznámějších poslanců říšské rady, superiorním politikem, k němuž je obrácena pozornost všech, kdo se zabývají poli- tikou mezinárodní.« — Výkonný výbor ústavověrného velko- statku měl včera za předsednictví hr. Osvalda Thuna schůzi, ve které se zabýval otázkou

L Temps Voltaire Husův Sersa Sers Hu Jiráskův Žižek Žižkyp Vojan Jirásek Grégr Srba Osvald Thun Praha Čechy Žižkov staroměstský náměstí

20 article

Národní rady německé. Předloženy byly stanovy. Rozpředla se o nich dlouhá de bata. Výkonný výbor souhlasil v tom, že ještě celá řada otázek musí býti zodpověděna, než bude možno, usnésti se o přistoupení velko- statkářů k Národní radě. Z té přičiny jmenoval prozatím výbor jen delegáty do Národní rady. zplnomocnil však také hr. O. Thuna, preláta Hellmera a dra. Bärnreithera, aby s ostatními německými stranami vyjednávali stanovách. Bylo jednohlasně vysloveno přesvěd- čení, že bude každé německé straně v Čechách zajištěn přístup k Národní radě a výbor vyslovil se také proti vyloučení křesťansko-sociální strany — Ozobní. MUDr. Karel Beneš, pokladniční a praklický lékař na Král. Vinohradech, bude od 15. četvence do 6. srpna meškati mimo Prahu a bude ho zastupovali po dobu tu p. MUDr. Ouido Hall na Král. Vinohradech, Slovenská ul. č. 5 n. — Pan Jan Pelda, ředitel spolkového cukrovaru v Mlad Boleslavi, zvolen byl za ředitele rolnického akciového cukrovaru v Bohušovicích u Terezína na místo dosa- vadního řed. p. Vincence Schmidta, který jmenován byl centrálním ředitelem cukrovaru a panství hraběte Šlika v Kopidlně. — Zkoušce ze všeobecné a státní účtovědy podrobili se dne 10. t. m. pánové JUD Joseí Musil, okresní tajemník v Čáslavi a Sta nislav Fügner z Králové Dvora; byli uznán jednohlasně způsobilými. — Promoe. Pan MUC. Joca Ž. Milosav jevič z Drugovce u Smedereva v Srbsku bude dne 14. července 1903 o 12. h. pol. na universitě Karlo- Ferdinandově v Praze za doktora veškerého lékařstv veřejně prohlášen. — Rodinné zprávy. Slečna Kristina Císa- řova a pan Jos. Frič, stavitel v Písku, slavili budou svůj sňatek dne 14. t m. o 11. hod. dopl. v Telhřimově.

O Thun Hellmer Bärnreither MUDr Beneš Král Ouido Hall Pelda Schmidt Šlik Musil Fügner Ž Milosav Císa Jos Frič Čechy Praha Mlad Boleslav Bohušovice Terezín Kopidlno Čáslav Drugovka u Smederevo Srbsko Písek spolkový cukrovar univerzita KarlaFerdinandov Král Dvůr

21 article

— Zemský výbor království českého učinil v se- zení svém ze dne 8. července 1903 za předsednictví nejvyššího maršálka zemského kn. Jiří Lobkovice mimo jiné tato usnesení: Schváleno vyloučení obce Psova ze zdravotního obvodu Štědré a příkázání jej ke zdravot. ohvodu žlutickému. Jmenován třetím ná- měsíkem komisaře zem. výboru při hypoteční bance pro král. české přísedíci zem. výboru dr. Josef He- rold; zástupci zem. výboru ve správní radě akciové společnosti místní dráhy Mělník—Mšeno jmenován rada zem. výboru dr. Ludvík Vaněk a stavební rad želez, oddělení Fr. Wieser; ve výboru pokračovacíe škol průmyslových jmenováni: v Zamberku MDr. E Valenta, obvodní lékař, v Staších P. Jos. Škopek, fará v Kraslicích Ant. Kinzl, maj. hotelu, v Kadani Vinceno Uhl, knihkupec; v Teplé dr. Zinkul, zem. poslane a lékárník; ve výboru pokračovací školy obchodní Kraslicích Heřman Fuchs, továrník a v kuratoriu zim- ní hospod. školy v Berouně Jos. Špaček ml., rolník Trněném Újezdě. — Pálý zokolský den na výslavišti. Sokolské dn mají svoji příta zlivost a zaručený úspěch. Je to slet bratrských jednot en miniature, spojený vždy s vla- steneckým posláním a účelem. Předchůdcové včerej šího dne zanechali po sobě skvělou stopu; den včerejší čestně se k nim přidruží třeba že Jupiter Plu- vius zakončil slavnost sprškou. Děšť nikťerak včer neuškodil; program slavnosti byl již vyčerpán, když začlo krápat. Okolnost, že sokolský den pořádán byl v prospěch českých menšin a že spojena slavnost s ve- řejným cvíčením ženských tělocvičných jednot, sla- kala na tisíce návštěvníků na nezastaveně prostory výstaviště. Sokolské jednoty odebraly se průvodem na výslaviště, každá ze svého stanoviště zvláště. Byly t tělocvičné jednoty Sokol pražský, župa Barákova, župa

Lobkovic doktor Josef He Vaněk Wieser Valent Škopek Kinzl Uhl Zinkul Heřman Fuchs Pla Barákův Mělník Mšeno Francie Kadaň Beroun Jos Trněný Újezd místní dráha výbor pokračovací škola Stachy P . Jos Anta výbor pokračovací škola obchodní Kraslice Sokol pražský

22 article

Jungmannova, podbělohorská a středočeská. Průvod způsobil ulicemi, kudy se ubíral živý interes a po zdravy obecenstva. Na výslavišti, jehož turnikety pro šlo mnoho tisíc návštěvníků, rozprodil se čilý, rušný a srdečný život. Přitažlivým bodem byl průmyslový palác, v jehož pravém křídle na 180 členek tělocvič ných jednot ženských bezvadně provedlo nejsloži tější cvičení s kůžely a na nářadí. Produkce vesměs byly velice pěkně a přesně; také bouřlivý pollesk, jenž pozdravil cvičící a při dalších výstupech je ne- opouštěl, nasvědčoval, že obocenstvo uznává a obdi- vuje rozkvět myšlénky sokolské v řadách našich pan a dívek. Vedle pestrého obrazu, jaký poskytovala cvi- čení, byly to hudební a pěvecké produkce, jež uváděly výkony svými krev do čilejšího tempa. Pěvecké sdru žené kroužky Sokola pražského, hradčanského, hole- šovického, žižkovského a smíchovského se vyzname- naly mohutným přednesem četných sborů, jež zapěly v hudebním pavillonu před průmyslovým palácem Tamburašské odbory Sokola staroměstského a karlin- ského stržily za své produkce bouře pollesku. Be- seda „Dalibor“ z Hradčan vyznamenala se svými roz- tomilými produkcemi hudebními, pěveckými a dekla- matorními, jež uspořádány v pavilloně měšťanského pivovaru plzeňského. Produkce byly dílem rázu umě- leckého, dílem zábavného. Na prostorách výstavních pro obecenstvo promenující účinkovaly neúnavné hu- dební sbory Pehelův a Kotkův. Před průmyslovým palácem provedl kapitán vzduchoplavby pan Hůlk své hry, jež od prvopočátku jsou znamenitou atrake všech slavností. Škoda, že k páté hodině se zakabonil a děšť, který po chvíli se snesl, zahnal promenujíei obecenstvo do restaurací nebo průmyslového paláce Ale i přes tuto „nepřízeň“ nebe, dopadl sokolský den k úplně spokojenosti jak přečelných účastníků tak pořadatelstva.

Jungmannův Dalibor Pehelův Kotkův Be Hradčany Sokol pražský Sokol staroměstský

23 article

— Žonský výrobní spolek český v Praze kona včera odpoledne ve vlastní budově v Resslově ulie 32. valnou hromadu. V nepřítomnosti starostky si Elišky Krásnohorské, která dlí v lázních, zahájilo schůzi pí. Patočková a vřelou vzpomínku věnoval zasloužilé starostce. Na to sl. Lukešova přečetla ob sáhlou zprávu výroční, dopodrobna vyličující půso- bení spolku v roce minulém. Hlavní činnost spolku se soustřeďuje v péči o jeho obchodní a pokrač. prů- myslovou školu divčí, která obsahuje: školu obchodní o 3 ročnících Gjedinou trojtřídní v Rakousku); litern odbor o 2 ročnicích; školu jazyků, v níž se v čelných odděleních vyučuje frančině, ruštině a němčině; školu kreslicí o 2 ročnících a malířský atelier; oddělení sbo- rového zpěvu a hry klavírní; školu ručních prací sice praci drobných, umělého vyšívání (s kreslením vzorů na látky), šití na stroji, šití a přistřihování prá- dla, šití a přistřihování šatstva, k němuž se pojívají

Krásnohorská Patočková Lukešův Gjediný Praha Resslův ulie 32 Rakousko

24 article

zvláštní kursy pro braní míry a kreslení střihů; kursy pro úpravu klobouků. Pro žačky obchodní jest zave- deno psaní na stroji, těsnopis a cvičná písárna, kde se učí praktickým pracím kancelářským. Min. roku navště- vovalo školu úhrnem 706 žaček, z těchto 252 nále- želo škole obchodní, jejíž I. a II. ročník opatřeny jsou pobočkami. Bezplatného vyučování dostalo se 187 žačkám. O absolventky školy stará se tato bezplatnou svou poplavárnou, jež m. r. zprostředkovala žadatel- kám 75 míst a zaměstnání. Ředitelkou školy jest ji po 17 roků slečna Johanna Kuffnerova: učitelský sbor skládal se z 56 osob a sice z 10 učitelů, 35 učitelel a 11 assistentek. Úřadní dozor vykonávají dva c. k inspekloři. Spolek snaží se dosíci vyšší subvence stál- ní zvláště k tomu účelu, aby mohl své učitelstvo lépe než dosud honorovati. Čelkový náklad na vydržování školy ohnáší nyní K 57.978.61 ročně, z čehož připadá K 35.221 na platy osobní a ostatek na výdaje věcné

Kuffnerův Čelková

25 article

Kromě subvencí a školného jsou příspěvky členů dary příznivců hlavním pramenem k uhražení výdajů Členů měl spolek 76 zakládajících, 2153 přispívajících a 266 podporovatelů (pánů). Za udržení i získání člen- stva děkuje spolek zasloužilým svým sběrateíkám jichž proň působilo 90. Zvláště dopomohl spolku k mi- mořádnému příjmu letošní bazar, jehož činným účast- nicím výbor vřele děkuje a jehož čistý výtěžek obnáše 11.029 K 44 h. „Ženské Listy“ vycházejí nákladem spolku jednou měsíčně v ročníku již 31. S knihovnou spolkovou spojena jest veřejná čítárna ženská, bez platně přístupná v každé nedělní a sváteční odpoledne Mimo tyto své nejvlastnější účely založil spolekna

Člen K 44 h

26 article

trvalé uciění památky slavně zakladatelky svě „Se severočeský fond „Karoliny Světlé“, jenž dospěl na obnos 4000 K a po prvé úrokem svým posloužil svému účelu, zimnímu totiž obdarování chudě školní mládee v Pasekách Dolních a ve Světlé pod Ještědem. Spolek též hodlá zbudovati jednoduchý žulový pomník Karo lině Svěllé v sadech Karlova náměstí, na místě měst- skou radou pražskou ochotně přiřknutém, a sbírá l účelu tomu příspěvky. — Sl. Lukešova dále přečtl přípis sl. Krásnohorské, v němž vřele děkovala všem příznivcům a podporovatelům spolku. — Předsedající pí. Patočková vyslovila díky sl. Lukešově za obezřelné vedení správy spolku. — Slečna Johanna Kuffnerova podala zprávu školní a také jí vysloveny diky výboru za působení na škole. — Následovaly volby. K návrhu pí. Patočkové byla akklamací za starostku spolku zvo- lena opět sl. Eliška Krásnohorská. Valná hromad usnesla se, aby zpráva o volbě sl. Krásnohorské byl sdělena telegraficky zároveň se srdečným pozdravem

Karolina Světlá Lukešův Krásnohorská Patočková Kuffnerův Patočka Ještěd Karlov náměstí severočeský fond spolek

27 article

Rovněž akklamací byly zvoleny následující dámy de výboru: Bauerová Maric. Bayerová Anna, Čelakovski M? Domazlická K., Chudobová T., Kheilová Zd., Ko- týnková B., Kresslová A., Kropsbauerová M., Kuřákovi M., Kvíčalová M., Lamblová E., Lhotová Št., Moučkov M., Patočková J., Pavlíčková B., Poková Ant., Reicher- tová A., Sechovská M. a Tomsová K.; za revisorky účtů dámy Čeháčová L., Pavlásková M. a Wiehlová M — Studentské výpravy. Vzhledem k neštěstím která se v poslední době přihodila na turistických výpravách do vysokých hor, upozorňuje pořadatel studeniských výprav, Jaroslav Karásek, c. k. učite tělocviku v Brně, že ani na první výpravě do Solné ko mory a na Královské jezero, ani na druhé výprav do Benátek a slovinských Alp není nikde ani namáha- vých pochodů horských, tim méně lezení po horách ani jakéhokoliv nebezpečí vůbec. Na první výprav vyjede se 17. července, na druhou 1. srpna Paroplavba po Vitavě mezi Prahou a Štěcho vicemi. Následkem příznivého stavu vody jezdí par níky opět po celé trati až do Štěchovic (Šv.-janské proudy) dle jizdního řádu.

Anna Kheilová Kvíčalová Lamblová Lhotová št Antonín Tomsová Pavlásková Karásek vysoký hora Brno Benátky Alpy Praha Štěchovice Čelakovski M Pavlíčková B Bauerová Marica Chudobová T kotýnková B Kresslová A Kropsbauerová M Moučkov M Patočková J Reichertová A Sechovská M dáma Čeháčová L Wiehlová M

28 article

— Nebezpečí požáru. Na nádvoří továrny na oleje firmy Pereles a Taussig v čís. 42 v Palackého tříd v Karlíně v noci na včerejšek po 2. hodině zapařily se drtiny olejem nasáklé a vzňaly se. Oheň zničil dv sudy s drtinami a trochu dříví. Dělníci ze sousední Rademachrovy továrny zpozorovali oheň a povolal hasiče, kteří přijeli z karlinského a pražského obec- ního dvora. Za přispění hasičů oheň záhy byl uhašen. Škoda není značná — V bezvědomí nalezen na dlažbě. Policejní hlídka před 2. hodinou v noci na včerejšek ulicemi páté části procházející, nalezla ve Vězeňské ulici na dlažbě ležeti mladíka, který nejevil žádnéhio vědomí. Hlídka dala mladíka odvézt do židovské nemocnice, kde za nedlouho byl vzkříšen. Byl to 18letý dělník Karel Vojtíšek v Libní č. 309 bydlící. Vyprávěl, ž na cestě z hostince domů byl několika neznámými muži napaden a holemi bez příčiny tak nemilosrdně zbit, že pozbyl vědomí. Vojtíšek byl v nemocnici po- nechán v léčení. Pátrání po neznámých útočnících bylo zavedeno — Kočí pod vozem. Frant. Šmírl, 18letý koč z Jelení ulice č. 196-IV. včera na nákladním voze vezl pomník do Velvar. Nedaleko Velvar osudnou náhodou spadl s kozlíku, ale měl ještě tolik duchapřítomnosli. že zvolal na koně „Prr!“ Skutečně také zůstali konř státi zrovna v tom okamžiku, když kolo přiskříplo kočímu pravou nohu. Kolemjdoucí vyprostili kočiho z nepříznivé situnce a po první pomoci byl Šminl odvezen do pražské všeobecné nemocnice.

Taussig Palacký Rademachrův Hlídek Vojtíšek František Šmírl Šminl Karlín Libeň jelení ulice Velvary Perele všeobecný nemocnice

29 article

— Vylovená mrtvola utonulé. Nedaleko továrny Kubinzkého v Iolešovicích byla včera ráno z Vllavy vytažena asi 40 roků stará žena neznámého dosud jména a po ohledání lékařem p. drem. Královcem byla odvezena do pathologického ústavu. Utonulá byla prostřední postavy, měla oválový obličej, tmave vlasy, šedé oči, tupý nos, na pravé tváři měla jednu. na levé tváři dvě velké bradavice, zkažené zuby. Na sobě měla modrý šat, s bílými kvítky, modro-bíle pruhovanou zástěru, bílou košili s monogramem F. G.- hnědo-šedě kvítkovaný šátek na hlavě, staré obnošené botky šněrovací, bez ponožek. Mrtvola ležela ve vodě asi den. Pátrání za účelem zjištění jména bylo z vedeno. — Záhadný případ. Nedaleko Motola Byla dnes před 3. hod. ranni nalezena u potoka 16letá služk Jesefa Kasalova, zaměstnaná v Šumavské ulici n Král. Vinohradech. Služka ležela u potoka tak, že hlava spočívala až k ústům ve vodě a tělo bylo na břehu. Služku, která byla v bezvědomí, odvezli d všeobecné nemocnice. Patrně byla někde v zábav a průvodčí zanechal ji v této podivné situaci. — Konec alkoholistky. Marie Špreňanová, 32lel žena pekařského pomocníka z čís. 913 v Žižkově, byl oddána nemírnému pití lihovin. Dne 11. t. m. muž vrátil se z práce domů a nalezl ženu úplně opilou leželi na záchodku. Poněvadž jí nemohl vzkřísit, dal ji odvézt do všeobecné nemocnice, kde včera zemřel za příznaků otravy alkoholem. Mrtvola byla pře- vezena do pathologického ústavu. — Z nočního života v páté části. V rozpul svého mládí poznala rozkoše zahálky a vášnivě s jim oddala. Karolina Kotábova 17 jar života svého čítá a už se probrodila vším tím bahnem necudnosti, které ji na vždy vyhostilo z řad slušně společnosti.

Jesef Kasalův Špreňanová Kotábův Vllava Královec Motol můj Královský Žižkov d všeobecný nemocnice všeobecný nemocnice

30 article

Zlé družky namluvily jí, že se jí mnohem lépe po- vede, když budo zahálel a ona se dala svésli. Ve dne spí a v noci bdí. Protlouká se různými noč- ními špelunkami, prolévá tam hrdlo rosolkami i pi- vem, kouří při tom jako výměnkář a z takového způ- sobu života má radost Karolina Kotábova. Když t neskončí na pryčně separace, na tajném oddělení ne mocnice dojista. V sobotu večer Kotábova dlela v ho- stinci „u Boučků“ v Kaprové ulici. Tentokráte pro- lévala hrdlo pálenkami tak statečně, že už o půlnoci byla opilá. Dostala se s některými hosty do sporu a aby ukázala, že nepatří do pokolení slabých, po- čala hostům na hlavy házeti sklenice. Nikdo ji ne- mohl zkrotit, proto posláno pro hlídku. Té se Ko- tábova zalekla. Jakmile se policisté objevili na zá- praží, Kolábova vyrazila ze dveří a pádila do sou- sedního domu čp. 42, kde se chtěla ukrýti u známé pariaje. Na útěku rozbila však tabuli ve skleněnýc dveřích a utrpěla řeznou ránu na všech prstech prav ruky. Zkrvácenou odvedla hlídka na ulici a odtu v obecní košatince odvezena do separace, kdež ji léka zraněnou ruku obvázal — Odsouzený zšílel v žaláři. Dělník Frant. Tu recký, 28 roků starý, do Chodova příslušný a v Ra- dlicích bydlící, několik let života svého strávil v nu- ceném pobytu v trestnici na Pankráci a přivykl ovzduší žaláře tak, že na svobodě necítí se dosti šťast- ným. Letos na jaře, když se příroda probouzela k novému živolu, bylo Tureckému teskno tak, ž za každou cenu chtěl se dostati do žaláře. Šel na Karlovo náměstí a žebral tak, aby ho policista viděl.

Kotábův Bouček ko Kolábův František Kapr ulice Chodov Ra Pankrác Karlův náměstí Šela

31 article

Když byl Turecký zatčen, dopustil se zločinu uražení Veličenstva. Dne 6. dubna byl Turecký pohnán přo trestní senát, klerý mu vyměřil trest těžkého žaláře v trvání 10 měsíců. „Tak málo?“ zalkal Turecký po rozsudku. Není vyloučeno, že už tehda v hlavě Tu- reckého nebylo vše v pořádku. Sotva že pobyl v ža- láři tři měsíce, byl v novoměstské trestnici předvčírem náhle stižen choromyslností a z nařízení soudních lékařů byl prostřednictvím bezpečnostního oddělení převezen do zemského ústavu pro choromyslné

nařízený soudní lékař

32 article

— Trkavý aulomobil. Mrška, jakoby trucoval svému strojvůdci. Ať kolo ústrojí otáčel v pravoč v levo, ať trubkou dával znamení nebo ne, benzi- nový vehikl s obrovskými pneumatikami vrážel jako potrhlý do všeho, co bylo na ulici. Automobil č. 18 jel předvčírem odpoledne z Karlína do Prahy. Když přijel na Poříčí, vrazil do nákladního vozu a jen tk tak, že se udržel smíchy. Sotva že styk obou vozide uveden byl do dřívějších kolejí, rozjel se automobil. sledován zraky čelného obecenstva. A už zas byl malér. Automohil srazil se s motorovým vozem elel- trické dráhy č. 29 a tentokráte pneumatikový vchikl utrpěl pohromy, neboť byl značně poškozen. Moto- rový vůz dokázal, že je důkladnější konstrukce. Takt řidič automobilu, karlínský jeden občan, byl při tem lehce na hlavě poraněn. Tato pouliční příhoda ovšem měla v zápětí značné shromáždění diváků obého po- hlavi — Drobné místní zprávy. V hostinci p. Karla Ptáka v č. 8 v Plzeňské třídě na Smíchově v sobolu večer k vůli zaplacení útraty vznikl spor mezi vý- pomocným číšníkem Aloisem Marešem ze Smíchova č. 205 a hostem neznámého jména. Ostatní hosté ujali se číšníka a neznámého chtěli spráskati. Aby ne známého před výpraskem uchránil, chtěl ho Mare rychle pustiti ze dveří, leč při léto ochotě byl stíže mrzutou příhodou. Vrazil totiž rukou do skleněných

Pták Mareš Karlín Praha Mota Smíchov Mar