Ročník XXXXI.

v Praze, v ponděli dne 13. července 1903.

Číslo 189.

Ka ranní a edpel. fisty přerl. lání se v Praze v adptlnisiraei zo nlěsíc . . . . . . 2 ua čtvet lata . . . . 6 K —l s dvejí čonáškou so miěsl nčvtleta . . . . 7 K 50h va slsehi a K mo na miě č io Poštou: a mnesl a . . . . K o sdvojí ziellkou kei na něs k ztvrí leta . .

Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Předtuchy. Z Vídně, 13. července. Dr. Rezek odjel včera večer do Išlu k audienci na roz loučenou. Dnes dopoledne bude přijat císa- řem ve slyšení, Velmi pessimisticky pohlíží orgán hr Stürgkha do politické budoucnosti a to plným právem. Na prahu příštího zasedán čihá opět strašidlo obstrukce. Opět je cesta zatarasena a první prací po letních prázd- ninách bude, ji uvolniti. Proto nemůže ani po uspokojivém ukončení kabinetní krise proniknouti pocit uvolnění. Nejistota zůstává známkou situace. List myslí, že se sněm království če ského na podzim nesejde, protože po eely podzim bude zasedati říšská rada.

Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 12. července. (C.-B) Ministu zahraničních záležitostí hr. Golucho wsk odejel dnes ráno na letní-pobyt přes Paří- do Vittelu ve Francii. Z Petrohradu, 12. července. (C. - B V oběžníku ministra osvěty, zaslaném kurá- torům učebních okresů, upozorňuje se na klesání kázně na středních ško- lách a částečně také na městských školách. Ministr poukazuje na případy zjevné vzpoury proti školským úřadům, jakož i na případy protivládní propagandy, činěné žáky vyšších tříd a dává zároveň učitelskému sboru po- kyny, jak se má zachovati. Z Lissabonu, 11. července. (C.-B. Byl podepsán dekret ve příčině stavby dráhy z Lourenco-Marquezu ke hranicím země Svazů a ve příčině stavby přístavu v Lourenco Marquezu. z Washingtonu, 12. července. (C B. Roosevelt poděkoval telegraficky srdečně králi anglickému za telegram, zaslaný mu 9. července a vyslovil mu zároveň dík za pro- jevy přátelství krále a lidu anglického vůči americkým námořním důstojníkům.

Voliěstvo uherské proti obstrukci. Z Pešti, 12. července. (C.-B) Uherská tisková kancelář oznamuje z Velkého Varadu, že tam dnes asi 500 voličů bez rozdílu stran konalo schůzi, v níž byla jednomyslně přijata resoluce, kterou se protestuje proti obstrukci v parlamentě. Protest má býti ve formě adresy doručen poslanci Bara bášovi s vyzváním, aby obstrukce za ka- ždých okolností byla zastavena a aby umožněno bylo vydání zákonů, čelících k ná- rodnímu pokroku a hmotnému i mravnímu blahobytu národu. Adresa bude posl. Bara- bášovi ve středu doručena. O polednách sem posl. Barabůš přijel. Vjezd jeho do města byl klidný Z Pešti, 12. července. (C.-B.) Uherská tisková kancelář oznamuje z Velkého Va- radu: Na Ladislavově náměstí shromáždilo se odpoledne několik tisíc lidí. O půl páté dostavilo se sem voličstvo liberální strany, sestouplé v řadách. — Opposice ztropila značný hluk a volala »abcůg«. Za krátk nastala srážka mezi oběma tábory, při čemž jeden z liberálních voličů byl krvavě zbit, jeden z členů opposice těžce zraněn. Posl.

Barabáš, jenž svou řeč za provolávání »eljen« promluvil s balkonu hotelu, ve kte rém se ubytoval, prohlašoval k socialistům, že byl vždy upřímným přítelem malého muže a předbojovníkem za všeob. a tajné hlaso- vací právo. Prohlášení toto uvítáno bylo socialisty provoláváním »eljen«. V příčině branných předloh prohlásil poslanec, že op posice jest odvoláním jich utišena, že však se min. předseda hr. Khuen národním po- žadavkům opřel, čímž opět rozvířena bouře veřejného mínění. Řečník a jeho přátelé ne- žádají, aby národní požadavky byly nepro- dleně splněny, očekávají však, že se jim mi nisterský předseda nebude stavěti na odpor Za řeči byl posl. Barabas policejním úřadníkem upozorněn, že lid počíná býti hrozivým, takže prý policie vidí se nucenou shromáždění rozpustiti. Poslanec Barabas skončil na to svou řeč poznámkou, aby mu voličové ponechali na starosti, rozhodnouti se vždy dle nejlepšího přesvědčení pro pra vou cestu jeho politických cílů. Na to počal se lid rozcházeti velm nepokojně. Policie zakročila a zatkla dvanác osob. Dav odebral se na to před budovu městského hejtmana a žádal, aby zatčení byl neprodleně propuštěni. Zatím objevilo se na nádvoří policejní budovy půl setniny vojska, a uzavřela ulice kolem policejní úřadovny Dav setrval až do půl sedmé hod. v ulicích. Ač smýšlení jest všeobecně rozčilené, má se za to, že se žádné bouřlivé scény již opako- vatí nebudou.

Narozeniny krále Petra. Z Bělehradu, 12. července. (C.- B.) Za příčinou narozenin krále Petra konány byly v celé zemi slavné bohoslužby a jiné slavnosti. Dopolední velké mše v katedrále zúčastnili se král, ministři, sbor diplomatický, představení civilních i vojenských úřadůa četné obecenstvo. Na to bylo v novém ko naku velké přijímání diplomatického sboru, ministrů, představených úřadů atd. Úřadní list uveřejňuje řadu povýšení ve vojsku, jakož i amnestii duchovním, odsou- zeným církevními soudy.

Rusové v Číně. Z Londýna, 12. července. (C. B. »Reuterova kanc.« oznamuje z Port Arthuru ze dne 9. t. m. přes Čifu: Stojí zde asi 30.000 mužů vojska. Dalších 16.000 přibude železničními vlaky. Jeví se neobyčejný ruch ve výcviku vojáků a námořníků. O účelu zdejší porady prohlašují úřadníci, že ruský ministr války byl přítomen, aby získal infor- mace o ruských zájmech na dálném Vý- chodě. Chce prý uvažovati o společné správě sousedních držav Ruska ve Východní Asii. Vyšší úřadníci rozhodně odsuzují řeči nižších důstojníků o válce. Mnoho admirálů a gene- rálů jest v Port Arthuru. Zdá se, že Rusové jsou překvapeni protipůsobením Ameriky v Číně. V Port Arthuru ustavilo se sdružen pod jménem »Ruská společnost bán- ska a na zpracování dříví ve východní Asii.« Dle jména jest spo lečnost obchodní, ale ve skutečnosti státn institucí. Jest majitelkou dřevařských kon- cessí na Yalu a zamýšlí stavěti v Charbinu Nučvanu a Mukdenu pouliční dráhy a za- vésti elektrické osvětlení. Společnost najala také inženýry k prozkoumání uhelných dolů v Mandžursku.

Křížová cesta opravy volebního řádu pro sněm moravský. V Prostějově, 9. července 1903. Známý národní organisátor moravský a ny též poslanec na sněmu zemském, MUDr. Ondřeh Přikryl v Prostějově, má neocenitelnou vlast- nost, jež jest příčinou úspěchů, které provázej záslužnou práci jeho, s důkladností jemu vlastn hledí vždy každou otázku národní a politickou, na kleré pracuje, prozkoumati až na dno; pátrá po historii otázky tě, po příčinách, jež zavinily dosavadní neňspěchy naše a ovládaje pak cely materiál pamětí úsilně vypěstovanou přikročí ener gicky k řešení a činu. Tak postupoval při obec ních a sněmovních volbách v Prostějově, při vol bách, jimiž získán a udržen byl mandát do rady říšské za skupinu měst Olomoue Prostějov a slejně tomu bylo při pověstných volběch do obchodn a živnostenské komory olomoucké roku 1902 Zvolen byv na podzim minulého roku za město Prostějov za poslance na sněm zemský, pusti se ihned do studia nejdůležitějších otázek národ- ních a politických, jež sněmu jest v budoucnost řešiti a přirozeně upoutána byla pozornost jeho v prvé řadě historil volebního řádu na sněm zemský, v němž — můžeme říci — ztělesněn jest křivda a bezpráví na českém lidu moravském páchaná a v němž tkví kořen všeho zla na Moravě. Výsledek práce Těto podává obsažnějse studie MUDra. Přikryla, nesoucí název této zprávy za prameny sloužily nejen spisy politicko histori cké, nýbrž také neuveřejněné listiny z archivu zemského, jakož i protokoly sněmovní a zákony o volení do sněmu i do obeí, zejmena téždo obel s vlastním statutem.

Čilý výbor politického spolku prostějov- ského, zavádějící právě v život rozpravové ve čery o běžných otázkách politieko-národních získal rozpravu MUDra. Přikryla pro jeden z ve čerů těch, konaný dne 8. t. m. za četné účast členů i hostů ze všech politických organisae místních; zastoupeny byly vedle strany svo bodomyslné též strana staročeská, klerikální národně sociální i sociálně demokratická. V prvém večeru mohl býti probrán pouze úvod historický do r. 1848, pak zajímavé období 1848—1849 doba Schmerlingova a pak další převraty až do r. 1873. Podáme zde stručné úryvky, jimiž jednotlivá období jsou zvláště charakterisována Až do r. 1848 trval zemský sněm stavov- ský, sestávající ze stavu prelátského (11 členů) panského, rytířského a ze zástupců královských měst, jež měla dohromady jen 1 hlas; měst nekrálovská a venkov ovšem neměl zde zastou pení. K vyzvání panovníkovu v březnu 1848 měl sněm podati návrhy, aby se dostalo lepšího zastoupení stavu měšťanskému; stavovský sněm nejen ochotně vyhověl tomu, nýbrž v kvělnu odhlasoval nový prozatímný řád volební, jímž stanoveny tři dosavadní kurie (velký statek, mě- sta, venkov) a další kurie: zástupci university olomoucké. Pravidelně každé město na každých 3000 obyvatel dostalo 1 poslance, tak že města měla 77 zástupců (Brno 15, Prostějov 3 atd.) obce venkovské volily dle děkanátů vždy na 15.000 jednoho zástupce.

Právo volební v obou kurifch těchto bylo podmíněno pouze tím, aby volič platil jakoukoli daň přímou nebo vykázal 200 zlalých příjmů byl samostatným (dělnictvo tedy vyloučeno); mimo to bez zřelele na daň dáno právo volební členům obecních výborů a intelligenci (doktorům. učitelům, duchovním atd.). Na elaborátu tomto patrno, že jest to kompromis názorů starších (zachováno privilegium velkostatku, zaveden zastoupení zájmově) s ideami nové doby, jež přinesla právo volební i lidu poddanému, zru šila rozdil měst královských a poddaných, dal právo volební osobám s vyšším vzděláním zvláštní zastoupení universitě (5 poslanců).

Charakteristickým jest též to, že sněm neustou- pil od svého usnesení, že ve venkovských obeích má připadati jeden poslanec už na 15.000 duší, ač vláda chtěla teprve na každých 20.000 duší a tato stavovská korporace, uži- vajíc sice němčiny, ponechala všude přednost češtině, na př. na všech tiskopisech a že mezi jinými učinil Petr rytíř Chlumecký, bratr nynějšího zlého ducha barona Jana Chlume- ckého, návrh, aby byla vyslovena rovnost jazyka českého s německým v církvi a škole, úřadě i při soudech; a zástupce města Olomouce horoval pro »úetu ke každé národ- nosti a rovné právo českého jazyka s něme- ckým; každé nucení ke germanisaci by bylo tyranstvím, nesrovnávajícím se se svobodou.« Vytknouti dlužno, že sněm uváděje ve volební řád zastoupení zájmové, nedal zvláštního z- stoupení obchodním komorám, výslovně pouka zuje, že stav obchodnický a živnostenský vůbec má dostatečné zastoupení v kurii městské. Na základě tohoto »prozatímného« voleb ního řádu sešel se po rozpuštění sněmu stavov ského prvý novodobý sněm morav- ský (od 31. května 1848 do 24. ledna 1849). jenž měl sestaviti novou ústavu země. V jed- nání komise k tomu určené i plena sněmovního zračí se zvláštní ono ovzduší roku 1848. Nebot po tuhém odporu německých poslanců městskýeh přijata zásada, že má se v zemi voliti j e den poslanec na každých 10.000 obyva tel a tak odstraniti zastoupení zájmové. S po slanci za venkov horlivě tu bojovali velkostal káři: ryt. Chlumecký, který tvrdil, že zastou pením zájmů nejsou zabezpečena práva lidu zastoupení příčí se zásadám demokracie a řádu S Chlumeckým souhlasili nejen hr. Beleredi, ale i Salm, d'Elvert, Oberleithner, ryt. Manner, hr.

Dubský, vesměs oteové největších odpůrců snal národa našeho po tom, co otcové oni národu dávali. — Dále stanoveno, že sněm se scház každý rok v květnu, nejsa tedy odvislým o libovůle té které vlády; dále že zemský hejlma má býti znalý obou řečí zemských a může býi dán v obžalobu dle zásad platných pro ministr a že členově zemského výboru by dleti mají v Brně. Bohužel sněm na zá kladě tohoto řádu volebního nebyl nikdy svolán — nastalať doba reakce a absolutismu Bachova. Teprve po pádu Bachově dostalo se jako jiným zemím též Moravě nového řádu voleb ního oktrojírkou Sehmerlingovo ze dne 26. února 1861, která jest nejlepším vzorem řádu nanejvýš nespravedlivého; cílem jeho byla bezohledná germanisace a centralisace. Aby Němcům, tvořícím čtvrtinu obyvatelstva, zabezpečil většinu na sněmě, zavedl opětně za- stoupení zájmů, jež sněm z r. 1848—9 zrušil a doplnil křivdu zavedením kurie obch. komor. Volební právo obmezil v městech a na venkově vysokým censem a rozšiřil právomoc politických úřadů tak, že rozhodovaly o osudech volby Počet poslanců stanoven na 100 a sice 30 z kurie velkého statku, 31 z měst, 6 za ob chodní komory a pouze 31 za venkovské obce, takže v kurii télo připadal 1 poslanec až na 52.000 duší! Nejvíce v ruce vládní odevzdal velký statek; měl tam býti prvotně censu 1000 zl., ale pak by byla většina autonomisti- cká; proto dán příkaz sesloupiti s censem tak, až bude zabezpečena majorita německo ústa- vácká; té se dopočítáno při censu 250 zl., který také prohlášen oktrojirkou. Vedle toho mistodržilel- tu- sestavoval volební listiny, s ám pak rozhodoval o reklamacích proli nim poda ných a sám mohl z úřadní moci listiny opra- vovati až do dne volby. Města spoutal vysokým

censem: v Brně 20 zl., jinde 10 zl. přímé daně; na venkově volitele rozdělil nikoliv dle faktického, nýbrž dle domorodého obyvatelstva, takže nyní velké české obce s 10.000 obyvatel mají tolikéž voličů jako jině obce s 1000 obyvatel. Křivdu svoji korunoval Schmerling raffinovaně strannickým seskupením volebníeh okresů. V kurii městskou nezařadil důležitá místa česká (Rožnov atd.); jiná česká města nepřirozeně připojil k německým, takže co nej více získal skupin německých. V kurii venkov- ské dal okresům německým 1 poslance na př na 41.000 obyv., v českých až na 70.000,b 86.000 obyv. Stejně raffinovaně sestavil skupiny, ktere měly voliti ze sněmu zástupce na radu říšskou, jen aby byly české hlasy utopeny (na příklad Prostějov a Přerov připojeny k německým mě stům severomoravským, stejně venkovské obce) Drahocenný elaborát Schmerlingův měl být zachován ustanovením § 64, že řád ten po uplynuti prvního období nesmí býti změněn jinak, leč kvalifikovanou většinou. Z toho plyne pro nás hrozná prognosa, že volební řád může býti změněn buď dohodou stran nebo jen oktrojírko u. Proti Schmerlingovu řádu ovšem poslanci čeští zahájili boj dosud trvající, podporován byvše šlechtou a preláty autonomistického smý šlení. Ale marně; stáliť proti nim nejen ústa váci, ale i nová strana střední. Za ministerstv Belerediova r. 1865 propadl opravný návrk dra. Pražáka přes přímluvu vládního zástupce Když pak r. 1867 nastala většina autonomisti cká, prosadil dr. Pražák na čas návrh, aby vo lební řád mohl býti změněn prostou většinou ale užitek z toho sebrali Němci. Neboť přičině- ním Beustovým provedeny byly pak nové volby za nejhoršího znásilnění českého lidu.

Lid strašen a pronásledován; ve Zdoun kách vydán ferman: »Od c. k. okresního úřadu se nařizuje představenému obce, aby táž obec volila pana okresního z Kroměříže.« Agitaci z dvorních kruhů ztracena kurie velko- statkářská, ztraceno 5 městských skupin. Češt poslanci nastoupili trpný odpor, čehož využili Němci ke změně volebního řádu a zemského zřízení ve směru centralisticko-německém; ze- jmena nově vřadili některá místa v kurii měst- skou, aby svě mandály zabezpečili — vše to téměř bez debaty. A pak po nových volbách bezohledně zrušovali volbu českých poslancůa prohlašovali Němce za zvolené; bezohledný Sturm svými lstivými sofismaty směle šlapa právo a zákon. Za Hohenwarta stal se, jak známo. pokus vyhověti aspoň poněkud českým přáním také v oboru volebního řádu; sněm tehda naby. většiny autonomistické, kdežto Němci voleb těe neuznávali a Jan Chlumecký podal protest prot volbě v kurii velkostatkářské, poněvadž prý vli stiny vřadění byli též užívatelé statků duchov- nich, ač prý tam patří jen majitelé, kdežto za Schmerlinga také oni užívatelé byli v listinách

Vůbec nejasnosti řádu Schmerlingova byly vždy kalnou vodou, v níž Němci pod ochranou švýci vlád vždy hojně lovili. V prvém zasedání podána byla vládní osnova volebního řádu, který po- nechal sice kurie a dal právo vírilní oběma bisku- pům, ale zrušil kurii obchodních komor, za niž dal 5 poslaneů velikému průmyslu; počet po- slanců rozmnožil na 106, počet poslanců zu venkov z 31 na 38. Pronikavě byly v osnově změněny okresy volební (tak asi, jak jsou upra- veny pro volby na radu říšskou za Auersperga) navrženy volby přímé i v kurii venkovské, upra- veno řádné řízení reklamační, právo volební sta- noveno bez odvislosti na řádu volení do obcí v kurii velkostatkářské určen census 400 zl. v městské kurii pak 10 zl, v Brně, a 8 zl. resp- 5 zl. v jiných městech; u voliče měla se sečí távati veškerá daň jeho, třeba v různých ob- jektech nebo způsobech rozdělená — zkrůtka. návrh byl pro nás přiznivější a vůbec jasnější. zaváděl pak též volbu tajnou a jakousi garanci správné volby. Do sněmu by mimo 2 biskupy přišlo 30 poslanců velkostatkářských, 44 čeští a 30 německých. Referent sněmovní dr. Pražák uznal sice výhody návrhu, ale vytkl též řadu ne- dostatků a odbor sněmovní usnesl se, že se dalš- jednání má odročiti, aby mohl býti sebrán po- třebný materiál. — — A zatím brzo potom

Hohenwart padl a s ním i jeho návrh. Něm jinak a rychleji dovedli využiti situace jim pří- znivé, což dokázali ihned potom za ministerstva Auersperg Lasserova, kdy při nových volbách ztratili autonomisté kurii statků nesvěřenskýcl a Češi několik skupin městských i venkovských; dalších několik voleb českých bylo bezohledně zrušeno. Řád volební změněn opět za abstinence Čechů ve směru nám nepřátelském a právo vo- lební ve městech i na venkově obmezeno na vyšší poplatníky. Okresy volební opět změněny tam, kde se Němci cítili ohroženými anebo kde doufali, že skupiny nové dobudou. — O dalších zajímavých vývodech podáme zprávu po příští schůzi Politického spolku, kde ostatek studie bude přodnešen. Připomínáme, že prvá část studie byla vyslechnuta s nevšední po- zorností a že takto zajisté nejlépe docilí se řádno politické výchovy našeho lidu.

Letošní česká města výstavní. III. V úvalu vysočiny českomoravské v západn části Moravy ve skupině brtnické na středním toku řeky Jihlavy rozloženo nyní hbitě se roz- víjející město Třebíč na transversální dráze z Okřiska (za Jihlavou) do Brna. Starožitné památně město, záležející z vlastní staré, jindy opevněné části a ze 7 předměstí, pořádá ve dnech srpnových krajinskou výstavu pro západn Moravu a dle příprav bude i výstava ta dá- stojnou manifestací probudilého českého živol v západní Moravě. Jak těžce bylo českým občanům třebíčským vybojovati si ve své domovině samostatného bytí, o tom nejlépe svědčí houževnatý boj o roku 1871 o gymnasium tamější s tehdejší ko terií německou a židovskou vedený. V každém sice městě moravském vznikly o střední školu českou nechutné spory, ale typickou jest mim boj o střední školu v Hranicích, kronika o vzniku české střední školy v Třebíči. Roku 1871 bylo na základě patentu císař- ského otevřeno české nižší gymnasium, které však bylo ihned tak Němci napadáno, štvaním ve Vídni, že již v listopadu 1873 proměněn byl ústav ten na německý, s českými pobo čkami při první a druhé třídě. Aby se německý ústav udržel, otevřena jest r. 1875 přípravka v níž se měly dítky české učiti německy; při- pravka trvala do roku 1880. Když tedy i tento pokus ukázal se marným, otevřena teprve para relka česká při třídě třetí, roku následujícího při třídě čtvrté. Dne 24. července 1885 vy hlášeno gymnasium třebíčské za české s něme ckými pobočkami. Vyšší třídy gymnasijní ole vřeny byly zprvu nákladem obce, až konečně dne 7. června 1886 povolen i na ně náklad státní a nařízením ze dne 29. července 1887 vyhlášeno, že vyšší státní gymnastum v Třebíči bude normálním s obligátním kreslením a že zůstane ústavem českým, jehož německé pobo čky se postupné uzavřely.

Čtrnáct let urputného boje proti německé dobývačnosti o jedinou školu, toť obraz pro nuše národní uvědomění na Moravě významný. Mezi budovami památnými vyniká ve ve- škerém světě uměleckém známý záme c ký a farní chrám Nanebevzetí P Marie, bývalá basilika benedik tinského kláštera, nejznamenitější pa- mátka pozdního slohu románského, přecházejí cího do gotiky v zemích českoslovanských. Na dile tom jest patrna secesse slohu románského a při nejpřisnějším provedení myšlénky základné, románské, má tolik neobyčejných zvláštnosti. výtečných podrobností, vyplývajících z celku a konečně takovou hojnost a rozmanitost ozdob, jemným uměleckým citem utvořených, že po celé střední a západní Evropě není mu rovného a že čítá se k nejskvělejším výtvorům slohu ro- mánské ho. Basilika tato jest vzorem přechodního díla z románského do gotického slohu a vyniká zvláštností neobyčejných konstrukcí báňovitých, gotických kleneb nad presbyteriem vedle již zminěné přebohaté ornamentiky až do román- ského rokoka zabíhající. Nad lomenými oblouky, otvírajícími se do postranných lodí, jest ve výšt na každé straně šest úzkých oken románských. V severní části chrámové jest nejznamenitějšl čásť celé budovy, krásný toliž románský portál s bohatou ornamentikou na archivoltách i n sloupích v portálové špaletě. V řadě památných budov vyniká na ná- městí »Černý dům« ve starém slohu renaissan- čním ze 16. století, sgrafittovými obrazy n celém průčeli ozdobený. V drobném prodejíi rnaní čí-lo o sobě . . . za 6 . nazh odpoleční Ve filialkách na renkově ransí čhalo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 3h Inserát plaší se hotově zapřeá. Přečplasení a inserty přijímá zdnisi- strnce v Marianské ulici č.3. Tam nzchárejí se též rodakee tiskárna n ezpedice „Národnich Listi“ Rukopisy se novraosji.

Obyvatelstvo třebíčské a okolní počítá se k Horákům, jejichž nářečí líší se od obecné če- štiny jenom základním znakem moravských nářeči vůbec, totiž nepřehlasovaným a, u, ou, jatelina, čepica, čepicou, do koša, za našou stodolou; také i se velmi často pohleuje V průmyslu jest vydělávání koží po továrni- cku v Třebiči nejživější; zároveň též provozuje se po továrnicku i domácí prací výroba zbožt obuvnického, který se dováží do Německa, Švý- carska a Nizozemi. Vzkvétající město západní Moravy s uměle- ckými památkami tak vzácnými, s rozvětveným průmyslém, bude zajisté na cestách našich prázd- ninných eilem návštěvy. Třebíč za svou námahu a za svou neunavnou práci zasluhuje ocenění důstojného, jehož se jí dostane hojnou návštěvou výstavy.

Politické zprávy domácí. V Praze, 12. července. (Odstoupeni dra. Rezka.) Dnešní úřadní noviny vídeňské otiskují na předním místě úřadní části dva vlastnoruční listy panovníkovy: známý list, adresovaný dru. Rezkovi, jímž se sprošťuje úřadu ministerského a dává do disponibilitya list dru. Körbrovi, jímž se sděluje, že bylo vyhověno žádosti dra. Rezka, aby byl sproštén svého úřadu. Vídeňské denní listy zabývají se vesměs Rezkovou demissí. Pojednávají o ní dle toho, jak jsou blizky dru. Körbrovi. »Fremdenblatt« a »N. W. Journ,« otiskují ve volném zpraco- vání patrně zprávu, zaslanou jim samým drem. Körbrem. Uznávají předem nevšední schopnosti odstouplého českého ministra, ale dodávají ihned, že jeho odstoupení nebude míti nijakého vlivu na změnu vládního směru, poněvadž dr. Körben zůstane věren své nestranné () politice a bude se snažiti i dále, aby získal jak Němce taki Čechy plodné parlamentní práci. Rozumí se, že dr. Körber není si vědom žádného hřichu, který by byl dra. Rezka vyhnal z jeho kabinetua proto dává ve zmíněných dvou listech prohlá- siti, že dra. Rezka k demissi přinutila pouze vrikavá politika české delegace.

»Neues Wiener Joúrnal« připojuje k svému diktandu ještě zvláštní mravné naučení pro če- skou delegaci. Jsou prý zbytečny obavy, že nyni, když dr. Rezek vystoupil z kabinetu, na- stane nová éra persekucí proti Čechům. Doby persekucí kterékoliv národnosti minuly a nikdy se prý nenavráti. Ale také prý je na vždy uzavřena epocha, ktera přinášela Čechům ná- rudní ústupky na účet Němců (D). Čechové, at jsou příště svými ministry v kabinetě zastoupeni nebo nejsou, domohou se prý příslušného jim vlivu v parlamentě a ve státě jen tehdy, když vstoupí na půdu fakt a své požadavky uvedou v souhlas s reálnými potřebami lidu i stálu. Orgán dra. Körbra zapomněl jen dodati, kdo bude rozhodovati o tom, jsou-li naše požadavky reálné neb nejsou. Jiné listy buď zjevně neb zahaleně proje- vují svou radost nad tím, že z kabinetu zmizel nenáviděný jimi ministr pro Čechy. »Ostd. Rundschau« radi dru. Körbrovi, aby honem ze státního rozpočtu škrtnul úvěr na české mini- sterstvo, aby nikdy více nemohlo býti ob- sazeno. Upřímný je »W. Morgen- Z'g.«. Praví: »P červnové české obstrukci byl Rezkův osud zpe- četěn. Muselo se světu ukázati, ž e Körbrův kabinet jest od nynějška německý.« Co tomu asi řekne parlamentní zástupce polského kola v kabinetě, dr. Pietak? Zajímavou směsici pokrytectví, drzostia urážek snesla ve svém úvodníku »N. Fr. Presse«.

Chválí osobní vlastnosti Rezkovy, uráží mimo- chodem dra. Kramáře pro jeho sympatie ruské a francouzské, ráda by se radovala z odchodu Rezkova, ale nesmí, poněvadž pořád ještě tu zůstává česká deputace, která přes to prý, že jest v opposici, požívá všech výhod vládní strany (!). O dru. Rezkovi píše, že byl jediným politickým ministrem v Körbrově kabinetě. »Rezek jest nápadný toho příklad« — praví — »jaký jest rozdil mezi českým a německým úřadnickým ministrem. Německý úřadnický ministr musí zapříti svou národnost (), kdežto český ministr má za účel a za povinnost dobyti svému národu co nejvíce výhod. Proto byl dr. Rezek ministrem politickým, jediným v celém Körbrově kabinetě, s nímž se počítalo v politice. Cítil to a proto nejednou bylo vedle politiky Körbrovy znáti také zjevné popudy politiky Rezkovy.« Chváli dále Rezkovo umění, jak získával pro své myšlénky veřejné mínění. Čechové prý odehodem Rezkovým ztrá- cejí velmi mnoho, poněvadž působil mnoho pro Čechy a velmi málo pro ministe stvo, poněvadž byl výtečný Čech, ale špatný ministr. Jeho šefem nebyl prý ministerský předseda, nýbrž pražský předseda strany, k němuž dojížděl vždy v kritických okamžicích. Tento politický ministr tedy zmizel. Ale radost nad jeho odchodem kali pisateli ta okolnost, že dr. Körber chtěj nechtěj bude na podzim přinucen kousnouti opět do kyselého jablka a vyjednávati s Čechy, chce-li míti parlament a chce li se dočkati projednání oněch předloh, jež se vyříditi musejí, nemá-li spolu s vlašťovkami odejiti tam, kam ho nyní předchází dr. Rezek.

Politické zprávy zahraničné. Židé v Rusku a Polsku. Zajímavý, číslicemi podepřený článek o po- hybu židovského obyvatelstva v Rusku a v ru- ském Polsku podal před několika dni »Varšavský Dnevník«. Emigrace Židů z Ruska přibývá od roku k roku. R. 1900 se jich vystěhovalo 51.627, při čemž většina (49.580) obrátila se do Spo-