Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

20. února 1903. Císlo 50.

slal do Peči Hilmi paša. To jediné Arnautům po stačilo, aby je vyhnali. Považovali je za „re- formy“, a reforem Arnauté nechtějí. V Skoplji tři Arnauté na ulici napadli na po- mocníka kosovského valije. Je to Daniš effendi, katolík. Ve svou hodnost byl dosazen r. 1896, jakoby za tím účelem, aby hájil zájmy křesťanů. Nepustili ho k ničemu a on se o nic nedral. Je to dobrý staříček, který s pravou východní flegmou přijímá turecké i arnautské insulty. Když takte zacházejí s náměstkem místodržitelovým,eo mohou očekávati obyčejní lidé. V Skoplji byl zmařen pumový attentát n budovu soudní a policejní. Doutnák byl už za- pálen, ale ještě v čas jej zpozorovali. Mysli se na Arnauty nebo hulharské komity. Nechytli nikoho. Turečtí vojáci ode dávna prodávají tabák který fasují. V posledním čase událo se mnoho případů, že křesťané, kteří takový tahák., kou- pili, těžko se roznemohli, ano, někteří i ze mřeli. To budí podozření, že tabák byl pro kře stany preparován — jedem. V Skoplji mešká, cirkus jakéhosi. Řeka. Arnauté cirkus za bílého dne přepadli a zničili Policie zavřela — Řeka. Zcela v duchu re- ferem. Ve zbrojení se pokračuje. Turci považuj vojnu za jistou. V kosovském vilajetu mobiliso- váno dosud 11 praporů redifů. Na bulharskou i srbskou hranici posilají posily a střelivo. Na- proti Vranji poslány dva prapory redifů. Ještě větší připravy dějí se ve vilajetech solunském bitoljském a janinském. Všude čpi prachem!

Dojčin. Telegramy. Z Paříže, 19. února. Včera a dnes došly již odpovědi spojených velmoci na reformní návrhy Rakouska a Ruska. Projevují veskrze souhlas s podanými návrhy a slibují účas spojených velmocí při důrazných krocích, jež mají se státi u Porty. Návrhy budou předloženy turecké vládě v sobotu officiálně velevyslancem rakouským a ruským a budou počátkem příštiho týdne uveřejněny. — Italský velevyslanec Mala spina, jak se telegrafuje z Říma, obdržel rozkaz, aby podporoval u Porty kroky spojených velmoe sa účelem důkladných oprav v Makedonii. Z Cařihradu, 18. února. (C.-B.) Sultán vy- slovil dik bulharskému knížeti za opatření proti makedonskému výboru. Podobný dík z slala Porta bulharské vládě. Ze Soffe, 19. února. (C.-B.) Sobrán vyslovilo vládě po dvoudenní debatě (o dotazu Takova po opatřeních proti makedonskému vy- boru) valnou většinou d ův ěru.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna- Schůze 205. (Původní a telel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, dne 20. února. Zákon, kterým se rozmnožuje počet rekrut na r. 1903 o 22.000 mužů, přijat byl o půl1. hodině ranní 217 hlasy proti 108. Z rokování saměho možno zachytiti pozo- ruhodných momentů několik. Poslanec El- dersch mluvil celé tři hodiny. Že pro tohoto sociálního demokrata jako přívržence strany antimilitaristické především militaristická řeč dra. Luegra byla vděčným polem útočným. netřeba podotýkati zvláště. Ostrou toninou mlu- vil o veliteli X. sboru přemyšlského G al góczym a jeho soudruzi stupňovali příkrý soud jejž pronesl o známém tom generálu. Přisedící zemského výhoru dolnosrakou- ského Leopold Steiner žádal, aby se posky toval Maďarům při dodávkách vojenských jen podil rovnající se jich přispěvku na společné záležilosti.

Rádi konstatujeme, že mluvčí konservativ- ního velkostatku za království české hr. Deym uhodil také na politicko národní struny, domá- haje se důrazně rovného práva pro všechny ná- rody v armádě. Ukázal po této stránce na hi- storii, která je svědectvím a důkazem, kterak mebylo založeno a udrženo Rakou- sko — jak Němci tvrdí — jen jimii, ný- brž krví národů neněmeckých. »Žá- dáme — pravil řečník. — důtklivě, aby se stejně nakládalo se všemi národy, aby respek- tován byl jich jazyk a jich individualita.« Ovšem si přejeme, by páni z historické šlechty na říšské radě osvědčovali svá slova skutky a své smýšlení dokazovali postavením vůči vládě, proti které jest národ český v po- siei krajně válečné, které však klub konserva- tivního velkostatku povoluje nejen rozpočeta vojáky, nýbrž také disposiční fond. Ministr hr. Welsersheim prohlásil, že 12. ročník již nyní není povoláván ke cvičení a dušoval se naproti nedůvěře dra. Herolda, že jest jeho zvykem plniti své sliby a že dostoji svým slibům, ba že udělá více ještě, nežli sli- bil. Kdo však ručí nám, že ministr vojenství dovolí ministru zeměbrany, předpokládaje, že tento bude míti vůli k tomu, plniti po přijetí předlohy, co zaručoval před její přijetím? My Čechové zejmena stali jsme se k slibům ještě slavnějším již otrlými ...

Posl. Mallik zaručil se, že bude mlu- viti pouze hodinu. Slevil z času toho dokonce tři minuty. Malé posluchačstvo rozveselil něko lika kotrmelci řečnickými. Pravíl na př. : »So- eiální demokraté pořádali lezení o závod ústy dra. Luegra.« Po druhé pak křičel: »Prote- stuji proti tomu, aby se mi moje vlastní slova dělala v hubě.« Po něm sněmovna, jen skrovně navštivená, naplnila se. Posl. Schuhmeier nemě nikdy takový kruh jako dnes. 200 lidí sledo- valo jeho polemiku proti řečníkům křesťansko- sociálním. O půl 11. hod. konala se porada u předsedy hr. Vettra, na které bylo rozhodnuto, že se celý zákon odbude, resoluce v to počí- taje, ještě dnes a že sněmovna se odebéře po- tom na masopustní prázdeň. Sociálně-demokratický řečník strhl však diskussi o předmětu tak vážném a dalekosá- hlém, jakou jest předloha, kterou se rozmnožuje lelošní kontingent vojenský o 22.000 mužů, na úroveň rozpravy o starých kabátech a roztrha- ných kalhotách. Sotva zpravodaj většiny výboru Popowski mluvil několik minut, ozvaly se se všech stran hlasy: »Konec, konec !« Rozmn- zený referent skutečně skončil, což uvítáno bylo potleskem se všech stran. O půl 12. hodině noční začalo za velkého rozruchu hlasování. Poslanec Seiti z navrhl, ahy konalo se dle jmén o minoritním návrhu Sehuh meierově na zavedení dvouletě presenční služby Tento formální návrh byl podporován také po slanci českými. Potom navrhl poslanec Udrža hlasování dle jmen o § 1. předlohy. Také tente návrh byl dostatek s podporován. Konalo se tedy hlasování dle jmen dvoje.

Před hlasováním vyšli všichni Slovine a Chorvaté, všichni polonofilstí Rusové a moravští poslanci dr. Hruban a P. Sto jan. Dr. Koudela jest nemocen. Pro dvouletou službu hlasovali Čechové, polští poslanci oppo siční, ruští radikálové, Všeněmci, Vlachové, so eiální demokraté a dr. Ofner. Dvouletá služba presenční zamítnuta 213 proti 109 hlasům. Hlia sovalo tudlí ž cel kem 322 poslanců. Proto že před seda hrabě Vetter nehllasuje, s chá- zeli 102 poslancie Z českých poslanců při hlia s- vání sch á zeli Bromovský, B'rdilik (omluvil se u praesidia nemocí), Vátc ll a Hrubý, Klofáč a Prášek. O 12. hod. noční začalo hlasování druh o § 1. předlohy dle návrhu výboru, kterýmse stanoví počet rekrutů na letošek. Paragraf ten přijat byl 217 proti 108 hlasům. Při tomto hlasování scházeli poslanci Bromo vský, Brdlík, Václav Hrubý a Práše k. Na ministerských lavicích setrvali až do konce m.-p. dr. Körber, který sám zapisoval do početní knížky, hr. Welsersheim, dr. Wittek, bar. Call a dr. Pientak, jenž jest po- slancem. Schválen potom také návrh poslanee Chiariho, by nováčkové na r. 1903 bylí zařa ďování teprve až bude branný zákon schválen parlamentem uherským. Obě hlasování dle jmen ukázala zajímavý zjev: pro kontingent vojenský hlasovali jen ně- mecké strany lidové a Poláci. Vše- chny ostatní strany slovanské a s nimi V lla- chové hlasovali proti němu. Zahájena potom rozprava o 39 resolucích. Mluvili posl. M allik a Daszy nski. Tento princezně koburské. O půl 2. hod. návrh na konec sckůze z mítnut. Schůze trvá a jest úmysl vyřídití před lohu o odvodu na r. 1903 také ve 3. čtení. Příšti schůze bude v pátek 27. února.

Z Vídně, 19. února. (C.-B) Předseda hr. Veller zahajuje schůzi v 11 hodln 15 minut dopoledne. Mezi dlošlými spisy jsou dotazy posl. Práška a spol. po státní podpoře pro hospodářev okresích libáňském a jičínském, po týrání vojákůvu 6. dragounského pluku; — Sehnal a a spol. po vydání statutu pro úřadníky tabákové režie; — Dyka a spol. po vybírání daní v politickém okresu klatovském: — Bechra a spol. po zadávání do- dávky sukna pro námořní důstojníky: — Schrei- tera a spol. po zřízení pošty resp. úpravě rurální pošty v horním Ebersdorfu; — Kliemannaa spol. po odpisu státní půjčky 62.000 K, povolené obci krýrské v r. 1877) stižené povodni; — Alv. Hanicha a spol. po procesu s chebskými výtrž- níky ze dne 30. července 1902; — Kliiemanna a spol. po výnosu politických úřadů proti připou- štění mladistvých osob k návštěvě hostincův a ve- řejných tanečních zábav; — Schönerera a spol. po oboru působnosti ministra dra. Rezka: — Wal z a spol. po známém vojenském cvičení ve Štyrsku z krutého mrazu; — Nowaka, Prada a spol. p národnostním ohraničení biskupských diécesí v Če- chách, zřízení nového biskupství v Chebu a čistě německých kněžských seminářů v Chebu a Litomě- řicích; — Kindermanna a spol. po nejrychlejším splnění žádosti Němců v Čechách za zřízení čistě německých železničních ředitelství, a to ještě pře další sestátňovací akcí; — Prada a spol. po bez- odkladném zřízení zvláštního německého poštovního a telegrafního ředitelství pro německé kraje v Če chách Sněmovna rokuje dále o hranné předloze.

Posl. Eldersch odůvodňuje zevrubně stanovisko své strany proti militarismu ainstituci stálého vojska. Broje proti militarismu, pravil, že strana jeho nalezá se v dobré společnosti ruského cara a předčítá ně která místa z jeho manifestu pro odzbrojení. Sociální demokracie spatřuje však v militarismu také nebez pečí pro mír národů a právě jistý člen její ve Francii mluvil nikoliv bez úspěchu proti myšlence odvety Ukazuje k tomu, že více než 70 procent branců po vinných k odvodu v roku 1901 nebylo schopno. V té číslici zračí se bída a degenerace lidu nesnesitelnými břemeny a špatnou výživou sešlého. Odkud má pak bráti sílu a chuť k hájení domácí hroudy ? Ovšem nechceme, aby lid byl neozbrojen, dokud instituce smírčího soudu nebude stálá, ale žádáme ozbrojení lidu. Jak mnoho lisíc mužů užívá se ke službám, které se službou ve zbrani nikterak nesouvisí, jako sluhů důstojnických k podřízeným pracím a j. Kdyby všichni byli přidržení ke službě ve zbrani, ministn zemské obrany nemusil by požadovati ani o muže víc. Avšak ani vojáků pro parádu nepotřebujeme. Chceme jen, aby vojáci byli obeznámení s tím, čeho třeba k obraně vlasti, neboť velmocenské postavení Rakouska s mnohých stran předstírané, ve skutečnosti není. Ani zápletky na Balkáně nemohou tvořiti ne- bezpečí pro mír. Konstatuje, že zástupci lidu pozbyli úplně vlivu na armádu. Dokud nebudou spiněny po- žadavky, které sociální demokraté deset let činí, bu- dou rázně bojovati proti zvýšení vojenských břemen. Vojenská správa odůvodňuje vyšší počet nováčků nedostatečným stavem vojska. Stav setniny zvýšen byl z 80 na 94 mužů. Proto vyskytly se nedostatky. pro které často způsobem naprosto nezákonitým byli přidržování záložníci k delší službě.

Výhody slíbené ministrem měšťáckým stranám u uvědomělého obyvatelstva neučiní žádného dojmu Námitky ministrovy proti dvouleté službě dokazují. že je nepřítelem této opravy. Poněvadž vojenská správa prohlašuje nynější stav v míru za minimum. je nebezpečí, že po zvýšení počtu nováčků, kter prohlašuje se při tříleté službě za nezbytné, pro zavedení dvouleté služby bude žádáno další značné zvýšení. Posuzuje ostře ukvapené projednávání předlohy ve výboru a ve sněmovně a polemisuje ostře s drem Luegrem. Pravil-li, že obyvatelstvo jest přítelem voj- ska, jest to pravda potud, že je přítelem vojáků právě té okolnosti, že sociální demokraté se ujímají vždy uliskovaných a týraných vojáků, je děkovati. že jejich osud poněkud se zlepšil. Ale se soustavou militarismu obyvatelstvo nesouhlasí. Kritisuje ostře jednání křesťanských sociálů při branné předloze, přednáší dlouhou řadu stížností. mezi nimiž uvádí křiklavé případy týrání vojáků. zejmena v obvodu 10. sboru. Posl. Eldersch: Židovský záložník Liebhard hlásil se polsky »jesteme místo »hier« a byl od- souzen k třínedělnímu žaláři. U tohoto polského židn je jistě vyloučeno, že hlásil se tak z politických i ná- rodních důvodů. (Veselost.) Jeho žena dostala za jeho vazby chriení krve. Hr. Galgóczy, v jehož obvodě se případ udál, odepřel prosbě jeho, by se mohl ode brati k smrtelně nemocné ženě. Také prosbě Lieb- hardtově, aby se mohl zúčastnití pohřbu své ženy. nebylo vyhověno. (Hlučná nevole.) Posl. Pernerstorfer: Galgóczy jest krvežíznivee Ať někdo řekne, zda tento Galgóczy není bidný lump Místopředseda Kaiser: Prosím, aby řečník neby vyrušován.

Posl. Eldersch: Jsem s tímto vyrušováním úplně spokojen. (Veselost.) Posl. Pernerstorter: Galgóczy jest nelid- ská povaha, hanebný člověk první h řádu, jest bídný lump Místopředseda Kaisor: Uděluji důtku poslanc Pernerstorferovi Posl. Eldersch: Prohlašuji, že Galgóczy jest ne ničemnější pohodný, kterého jsem viděl v Rakousku (Hlučný potiesk a pochvala u sociálních demokratů. Místopředseda Kaiser: Udělují důtku poslane Elderschovi. Posl. Riogan: Pryč s tím chlapem ! Pryč s tím chlapem Posl. Pernerstorfer: A takový chlap má čelne vojenské postavení. Člověk, kterému žádný čestny muž neměl by podat ruky.

Místopředseda Kaisen: Pan poslanec Perners torfer nemá sloval Posl. Eldersch: Konstatuji, že jest hanbou potupou pro polský klub, kterýž při každé příleži tosti dělá prodavačské služby vladě, že nedoved tohoto surového žoldnéře uklidit. Posl. Fernerstorfer: Tohoto bídného chlapa. Posl. Eldersch: V Javorově přepadli tři důstoj níci hulánští mladou dívku a když ji otec bránil dostal ránu. Řečník. čte list polského vojína, který pro nesnesitelné ztýrání dohnán byli k sebevraždě Poručík tehdy vyslovil se, že dovede »polské prase dressirovat. Posl. Seita: Ale polský klub hlasuje pr předlohu. Místopředseda Kaiser opětně zvoní a chce, aby bylo ticho. Posl. Eldersch končí svou téměř třihodinnou řel prohlášením, že sociální demokraté budou mobiliso vati obyvatelstvo, aby učinilo měšťácké strany zodpo vědnými za povolení této předlohy a provedení slibo ministra zemské obrany.

Vyčítá li se straně řečníkově českými radikály že neprovozovala obstrukci proti předloze, poukazuje k tomu, že byla naděje, že zvýšení počtu nováčk bude většinou zamítnuto a že předloha bude pak uzákoněna čl. 14. Protože socialní demokraté nevěř slíbům ministrovým, budou hlasovati proti tomuto vojenskému požadavku a proti všemu. (Pochivala mezi sociálními demokraty.) Posl. bar. Morsey horlil proli předčasnému pen sionování a zaměstnavání takých ještě statných pen sistů v civilní správě státní. Bude hlasovati pro před lohu, troufaje, že bude vyhověno projeveným přánín i steskům, až vojsko v miru bude rozmnoženo. Vel mocenského postavení říše nelze vzdáti se pro z hraničný obchod. Také zámořský obchod mohl by vzkvětati, kdyby Uhry nevzpíraly se rozmnožení lod stva. Přeje spolku s Německem, ale je také povděčen přátelství s Ruskem, aby mohly rozřešití se velké politické otázky na Balkáně. Lituje, že otálelo se s rozvojem branné moci. Dovozuje nutnost armádn jednoty a jednotné armádní řeči. Němčina nemůžesi osobovati nějakého nadpráví jako armádní řeč a na druhé strané nemohou ji považovati za národní ben práví. Jednota armády je zárukou vlasti a proto pro testuje proti tupení vojska a černožlutých praporo v Uhrách. (Hlučná pochvala ve středn.)

Posl. Steiner protestuje proti hrozbám, že branná předloha, nebude li přijata parlamentem, provede se § 14. a obyvatelstvo pozbude výhod, jež naslibaval ministr zemské obrany. Tyto mohly býti již obsa ženy v nové předloze. Vypočílává hlavní požadavky a brojí proti ob tížným branným cvičením záložníků, jichž mnoho stalo se neschopnými k svému občanskému povo- lání. Předkládá resoluci o pořízení nového zákonao ubytování a náhrady obcím a rád by, aby nový trestní řád obsahoval určitá pravidla o souboji a ři zení před soudem čestným bylo náležitě napraveno Chce, aby politické úřady měly právo prohlížeti vo jenská vězení. Vytýká, že vojenské nemocnice ne vynovují oprávněným nárokům a prolestuje, že na bosenských brancích dělajl se po kusy s očkováním tuberkulosy. Posl. Fres!: Zmínil jsem se o tom již loni ale ministr to popřel. Posl. Ste iner přimlouvá se za správné roz- dělení dodávek mezi Rakousko a Uhry dle kvotního poměru, za nový taxový zákon a za opatřování ne zámožných záložnických rodin v čas, kdy jich ži vitel je povolán k vojsku. Posl. hr. Deym odvolává se na výborové pro hlášení své strany a prohlasuje, že bude hlasovati pro předlohu. Jeho strana považuje za vlastenecko povinnost v zájmu dynastie a velmocenského posta vení říše zachovati brannou moc na výši situace v náležilém poměru ke vzrůstnjlcím armádám ostat- ních státův, aby zachoval se mlr.

Vzhtedem k nutnému schválení předlohy vysky tuje se otázka, jak by se dle možnosti zmenšila břemena obyvatelstva. Přimlouvá se za větší ochotu vojenské správy při vojenských dodávkách, zejmena nadržováním společenstvům, za úlevy při branných cvičeních, při nichž mělo by se dbáti na žně a z osvobození živítelů rodin. Je slušno a přiměřeno prý rakouským tradicím, aby v armádě zacházelo s stejně se všemi národnostmi. Žadá, by se šetřilo národních citů. Třeba vystavovali společnou armádní řeč za nedotknutelnou, musíme přece žádati se vším důrazem, aby se národních citů ve službě i mimo ni šetřilo a dbalo, pokud to možná. Samotnému vojsku prospěje smírné jednání. Přimlouvá se za povznešení náboženského smýšlení. Otázka dvouleté služby vojenské není dosud řešitelna; třeba vyčkati výsledků i zkušenosti v jiných státech. Konečně opakuje, že jeho strana bude hlasovati pro předlohu zvlášť se zřetelem k nejistotě poměrův na jihu říše. (Pochvala.j Posl. Biankiní (nejprv chorvatsky, potom něme- cky) prohlašuje, že jeho strana bude hlasovati proti předloze, protože nuzná Dalmacie nesnese nových břemen. Líčí, jak vláda zanedbává tuto část říše a poukazuje na škody, zejmena od vinné klausule. Ná- rodní práva chorvatského obyvatelstva, jež tvoři zemi většinu, šlapou se. Jen silné chorvatské státní území může napomáhati vážnosti říše na Balkáně Avšnk jakou politiku vláda provozuje, patrno z vy- stupování bána hr. Khuena, jenž v Zemuní a. Kruše dolu jevil se jako zástupce Uherska a ne Rakouska. Řečník kritisuje vlašskou politiku vlády a vlašskou propagandu. Touží na pomaďařování chorvatsko slovinských plukův a končí, že Rakousko mělo by spíše smířiti své národy a postarati se o zmírnění jich hospodářské bídy a ne žádati nové výdaje na vojsko.

Posl. Hueber přimlouvá se, aby maloživnostníci dostali větší podíl na vojenských dodávkách. Liči význam výdělkových a hospodářských společenstev a případnou jich důležitost při dodávkách. Maloživ- nostníci naléhají též, aby dodávky zadávaly se na několik let. Očekává od ministra ochotu v tom směru a závazné prohlášení jménem celé vlády. (Pochvaln Ministr zemské obrany hr. Welsershcim — jako vždy jindy — slibuje, že uváží zevrubně dané pod něty a ubezpečuje, že jeho řeč není pouhými slovy Neslibuje mnoho, ale co slíbí, prý splní. Předpo- slední branné cvičení odpadne, pokud to bude zvý- šením braneckého kontingentu možná. Bude se míti ohled zvláště na mladší ročníky. Vynasnaží se po- kud možná, aby materiál bral se přímo od výrobců aby dostávalo se předčasných dovolených zejmena zemědělcům a živitelům rodin. Slibuje revisi usta- novení o tělesných trestech. Předpisy o nábožen ských povinnostech budou se přesně zachovávati. O soubojové otázce vysloví se jindy, rovněž o dvou leté službě, o níž při nejbližší vhodné příležitosti podá náležilý výklad. Předloha o zaopatření vdov a sirotků je vypracována: 88 33. a 34. branného zá- kona rozšíří se při této reformě. Zatím bude nalé- hali na možné úlevy. O zrušení pevnostních reversův uvažuje se. Taxový zákon bude revidován, nejnižš třídy taxy zrušeny, ale přední zvýšeny. Nový trestní řád vojenský bude založen na principu veřejnosti koniradiktorickém řízení, obraně a ústním řízeni. Osobám povolaným k vojenským oddílům na větší vzdálenost se cestovné nahradí.

Potom odůvodňoval ministr předlohu rozmnože ním dělostřelectva, zavedením houfničných batterií potřebným sesílením námořnictva, a sliboval hoj nější dovolené. Chiarův návrh na doplnění § 2. vlád přijímá. Ministr popírá, že vláda vyhrožovala § 14. neměla prý proč. Doufala, že parlament povolí. Pro zkoumala předlohu co nejbedlivěji a pojala do ní, co bylo nejnutnější a neodkladné. Kdo budou hlasovati pro předlohu, mohou býti jisti, že dosáhli, co bylo možného. Ziskali si prý zásluhu o obyvatelstvo

odvrátili škodu, jež by nebyla minula, kdyby se zá kon neuskutečnil. Zmíniv se o povaze a určení voj- ska, žádal za schválení předlohy v zájmu říše. (Po chvala.) Posl. Frasl popíná, že branecký kontingentí ra kouský je slubší než jinde a vytýká zevrubně odmí- tavé postavení své strany proti předloze. Poukazuje na týrání mužstva, sebevraždy vojenské a dohazuje statistícky, že v žádném ovropském vojsku nestane se tolík sebevražd, jako v Rukousku. To se odvrátí jen, bude-li se vyhovovati stížnostem mužstva a na- ležitou dohlídkou. Touží na bovkotování české spo lečnosti a českých spolků vojenskými velítelstvy. V ministrových vývodech pohiřešuje odpověď na čelné afféry s českým hlášením »zde«, jež jsou řadou sy stematických urážek českého národa. A to se děje ve vojště, kde jsou dvě třetiny Slovanů. Rozbírá vývody různých řečníkův a postavení sociálních de- mokratů, již neobstruovali předlohu proto prý, že by se byla uzákonila § 14. Tak zanáší se du parla- mentu absolutismus, tak jednají stálí obhajcí parla- mentarismu a konstitutionalismu! Arcii taková svo- boda s 8. 14. povoluje se pouze germanisačnímu kahinetu Körbrovu. K čertu s vládou, jež nemůže prosadití předloňu. Řečník uvažuje směšnou taktiku velkých států, jež schůzejí se na protianarchistícké a cukerní konference a ne na schůze proti mil- tarismu.

Vlády nebojí se tak zahraničného nepřítele jako zmáhající se demokracie ve vlastních státech. Před stírá se též ochrana zámořských osad obchodních Bylo by lip, aby se postaraly o obživu, damácíei lidí. Hospodářské poměry lidí zlepší se, až se zlene vojenská břemena. Chce-li býti Rakousko velikým silhým, musí dbáti, aby byl posílen lid, dělníci. Opakuje konečně se vším důrazem, že jeho stran je proti předloze. (Pochvala mezi řečníkovým přátely ) Ke Kathreinovu návrhu debata uzavírá sea hlavními řečníky zvolení poslanci Rotter (pro) a Malik (contra). Posli Hotter přednesl řadu stížností na vojenskou správu, zejmena týrání vojáků. Kritisoval ostře vo- jenské dodávky a jejich centralisační systém, zaslá- vaje se malých živnostníkův a žádaje, by vojenské potřeby uhražovaly se v tuzemsku. Chceme — praví ke koncii — vojensky a hospodářsky silné a samo- statné. Rakousko, avšak vláda nesmí přepínati své požadavky, aby nevznikla v lídu nespokojenost. (Hlučná pochvala a potlesk mezi Poláky.) Posl. Malik není spokojen s vývody ministra zemské obrany. Lituje, že nerokovalo se před před lohou o cís. nařízeních o branneckých kontingen tech. Je povděčen, že odstoupil ministr bar. Krieg hammer a zbrojmistr Kober byl rehabilitován. Usiluje, by se předložil už jednou nový branný zákon s trvalým branneckým kontingentem.. Vytýká klerikálům, že se jim jedná spíše o rozmnožení je jich moci než o nábožnost ve vojsku. Brojí proti potupným trestům a zanášení polítiky do vojska.

Doráží na sborového velitele Sucovalého, jeho jed nání o německé zpěvácké slavnosti, boykotování různých místností v Hradci Štyrském, přimlouvá se za lepší vědecké vzdělání vojenských lékařů a před- kládá různé resoluční nůvrhy. Všeněmci — konč řečník — budou hlasovati protí předloze. Posl: Udržal (k věcné poznámce): Vůči p. dr. Luegroví budiž zde konstatováno na poučenou, že nepochopil smysl mé řeči, ve které jsem uvedl za příklad boj uherský z r. 1848. Nechválil jsem uher skou revoluci, ale také jsem ji nehanil. Jisto však jest, že vělšina bojů za svobodu byla vybojována vojsky národními a to za všech časů a u všech ná- rodů. Vídeňský starosta měl by býti poněkud opatr- nější při posuzování uherské revoluce, neboť byla to právě Vídeň, která stála tenkráte na straně Maďarů ba byla jim ve všem příkladem. Loyální Vídeňlác oběsili cís. ministra hr. Latoura, ale: Slované, spe- ciálně Jihoslované spolučně s Rusy zachovali Řa kousko. Příště tedy, pane měšťanosto, opatrněji s va ším známým farisejstvím. (Pochvala na lavicích č ských). Posl. Březnovský (k věcné poznámce): Minisk zeměbrany k různým steskům zde proneseným n to, že vojenská správa nebeře ohled při dodavkácl vojenských na maloživnostníky, tvrdil, že dostává se jim 44% dodávek z kůže. Jako člení komise, kter tyto dodávky rozděluje, konstatuji, že již po třikráte byl přijat můj návrh v této komisi, aby maloživnost níkům dostalo se 50% dodávek. Ačkoliv tento návrk byl vždy přijat jednohlasně, přece do dneška dostáv se maloživnostníkům pouze 25o, velkovýrabcům 75 0 Tvrzení p. ministra nezakládá se tedy na pravdě (Pochvala na lavicích česk ých). Posl. Pospišil (k věcné poznámce) prohlašuje, že kdyby se povolily vojenské odznaky Maďarům, mu- sily by se povoliti také království českému.

Po věcné opravě posl. Zázvonky měl doslov posl. Schuhmeiez jako zpravodaj menšiny. Ministrovy vývody ho neuspokojily, až na ten, kde pravil, že vojsko je pro všecnny státní občaný. Tím lišil se výhodně odi vídeňského purkmistra, jenž chce po- užiti polovice vojska proti státním občanům.. Dále polemisoval s posl. Pastorem a jeho slova způsobil nejednou veselost v celé sněmovně; dále se řečníky velkostatkářským a klerikálním a konečně s drem. Luegrem, jenž desavouoval mluvčího křesťanských socialů ve výboru. Stýskal si na konkurenci vojen- ských hudeb a konečně žádal, by se přijala příslušná resoluce a jeho minoritní návrh. (Hlučná pochvala mezi sociálními demokraty.) Minoritní votum posl. Schuhmeiera byl zamítnuto 213 proti 107 hlasům a § 1. návrhu výbo- rového schválen 217 protí 108 hlasům. Dodatečný návrb posl. Chiariho příjat rovněž po nůvrhu výboru. načež ujal se slova posl. Mallik jako zpravodaj men- šiny k nesolucím. Interpellace poslance Březnovského a spol., po- daná na radě říšské dne 18. února 1903. Následkem instančních rozhodnutí provádí před- stavenstvo okresní pokladny nemocenské na Smíchiově nové volby delegátů a zástupců zaměstnavatelů, při čemž přesně dle předpisu § 29. stanov. pokladničních se řídí. Volby jsou rozděleny na 19. volebních skupin a provádějí se týdně v neděli v určité obci skupiny volební, o čemž okresní hejtmanství na Smíchov vždy v čas vyrozuměno bylo V 15 volebních skupinách byly valby bez překážky provedeny, aniž by se těchto úřad byl zúčastnil Teprve k volbě ve volební skupině obcí na Zli- chově dne 25. ledna 1903 dostavil se z nenadání okr. komisař Karel Haisinger a sdělil, že k volbě přivezme 2 důvěrníky.

Když ale starosta pokladny k tomu poukázal, že jcst to nepřístojným a proti stanovám, protože volbu jedině představenstvo předsevzíti má, odpověděl: Ale já to chci míti, já si je povolám a vy můžete proi tomu podati protest. Ba jednomu z důvěrníků dovolil komisař nahlížei do seznamu volebního Protest byl ihned u c. k. místodržitelství pro krá- lavství české pod č. 21603 podán a o tom c. k. okresní hejtmanství na Smíchově vyrozuměno Nicméně určil tento komisař při nejbližší volb v Košířích dne 1. února 1903 opět 2 důvěrníky. Výměry (příl. A a B v opise) a sice ze dne 10 a 17. března 1900 č. 9761 a 13567 rozhodlo c. k. okres- ní hejimanství na Smíchově, že povolání důvěrníko k volbám delegátů za účelem dohledu ku prováděn voleb zákonem odůvodněno není, protože dle § 29. pokl. stanov provádění voleb jedině představenstvu pokladničnímu za intervence dozorčího úřadu přiná- leží a jest tedy počínání si jmenovaného komisaře ne- zákonité. Podaný protest není do dnes vyřízen, ačkoliv představenstvo za rychlé rozhodnutí žádalo. Poněvadž ale by se mohlo toto počínání si p hlavní volbě na Smíchově dne 22. února 1903 zástup- cem dozorčího úřadu opakovati a tím zajistě jen po horšení bati nepokoje povstati mohly, dovolují si pode psaní Jeho Excellence pana c k. ministerského pre sidenta tázati se 1. Jest Vaší Excellenci tolo počínání si okresníh hejtmanství na Smíchově, respektive jeho zástupce známo? 2. Odpovídá toto počínání si vykonávajícímu právu dozorčího úřadu a 3. jest Vaše Excellence ochotna neodkladné opa- tření učiniti, aby se to neopakovalo a aby dozročímu úřadu důrazně zákonní meze stanoveny byly? Vídeň, 17. února 1903 (Následují podpisy)

XX. výroční valná hromada Staroměstského občanského klubu v Praze. Tiše a skromně jako v užším kruhu ro- dinném oslavil včera večer Staroměstský klub dvacetileté výroči své působností, jubileum po etivé a úsilovné práce, věnované zájmům vlasti a občanstva. Valnou schůzi zahájil a řídil st- rosta klubu pan dr. Jan Podlipný. Po schválení zápisu. o poslední loňské valné hromadě podal jednatel p. dr. J. Ma- zánek obsažnou, pečlivě sestavenou a vzlelně sepsanou zprávu o činnosti klubovní nejen v posledním roce správním, nýbrž i v celém minulém dvacetileti, v niž vzpomenul zejmena, že Staroměstský klub jest první politickou orga- nisací toho druhu. Před 20 lety nebyly poměry v Praze a zvláště na Starém městě zrovna utě- šené. Netečnost tqhdejších kruhů na radnici vlažné jich vystupování ve věcech občanských i národních těžce neslo občanstvo staroměstské a proto usneslo se na schůzi, konané dne 15. února 1883, založiti Staroměstský občanský klub, ač se tomu t hdy bránili někteří přítomni členové representace radniční. Ustavující valná hromada konala se 11. října 1883. Po přikladě staroměstského zakládány pak kluby jiné v Praze i na venkově a brzy se rozvinula značná orga- nisace politická až po tuto dobu skoro úplně zanedbávaná. Za minulých 20 let bylo v klubu staraměstském věnováno různým důležitým otáz- kám národním, politickým i hospodářským n šest set schůzí Pan jednatel vzpomenul významného mo- mentu, že všechny přípravné práce, zahájení první, desáté i dvacáté valné hromady vykonal milý starosta klubovní p. dr. Podli pný.

(Výborně!) Není zajisté zapotřebí zvučnými slovy promlouvati o zásluhách jeho o klub, tu mluví fakta sama. Dr. Podlipný byl vždya jest dosud duší Staroměstského klubu. (Hlučny souhlas a potlesk.) Dále žaluje se ve zprávě jednatelské, že těžiště politiky české přesouvá se na půdu vi- deňskou a lidu uhírá se vždy více příležitust vysloviti se o svých podmínkách existenčních národních. Na den 18. března vypsána jest nová volba říšského poslance za Staré město na místo odstoupivšího p. Bělského a bude tak voličstvu poskytnuta možnost vysloviti své mi- nění a porokovati o nynější politice. V tomto správním roce konal klub celkem 26 schůzí to 15 výhorových a 11 členských. Zpráva jednatelská byla jednomyslně schvá- lena a jednateli p. dru. Mazánkovi vysloven po návrhu p. Zikana za hlučného potlesku dik po- vstáním. Starosta dr. Podlipný přičinil k ní ně- kolik slov pokud se týče jeho osoby. Vyslovii srdečný dík za laskavé uznání své činnosti (Na zdar !) a pravil, že činil a činí vše jen z lásky pro Staré město a občanstvo pražské. Jest-lí se snažení jeho ve mnohém podařilo, nepřipisuje zásluhu toho sobě, nýbrž okolnosti, že na lezl půdu žírnou, dobrou, která potřebovala jen při- činění. Nalezl mnoho přátel, kteři mu poroz- uměli a jej v boji za dobrou věc podporovali V tom záleželo vítězství. Vzdává všem přálelům, kteří pochopili snažení jeho a kteři věrně stál při praporu kluhu, vřelý dík. Budou li všichni i nadále konati svou povinnost, bohdá že pěkné doby, které bývaly na Starém městě kdysi, zase oživnou. (Výborně! Potlesk.) Potom přednesl pokladník pan Em. Ed.

Fatka zprávu pokladní, jež byla po vyslech- nuti zprávy revisorů účtů podané p. Frühau- fem rovněž jednohlasně schválena a výboru uděleno absolutorium. Po návrhu pp. Berán ka a Humla vysloveny všem členům správního výboru za posledních 20 let, zvláště pak v roe právě minulém povstáním diky. Provedenými na to volbami byli s potle- skem zvoleni předsedou klubu opět pan dr. Jan Podlipný, jeho náměstkem pan Jal. Zikan, obchodník, do výboru ppo: František Bejlek, obuvník, Em. Ed. Fatka, velko- obchodník, Jan Mareš, vrchní úřadník, dr. J. Mazánek, lékař, Al. Náhlovský, krejčí, dr. J. S. Novák, advokát, dr. K. Pl ik, advokát u Karel Prochá z ka obuvník. Pře- hlížiteli účtů pp.: Karel Červenkra, mlynář a Jaroslav Frühauf,, obchodník a předsedou smírčího soudu pan dr. Emil S tel z er, advokát. Na to následovab rozhovor o poltře bách Starého města. Referenty byli pp. Al. Náhlovský a Fr. Bejillen k..

Pan Náhllo vský dovodil, že potřeby Starého můsta jsou chorobou, kterou Slaré mě- sto dosud trpí. Hlavní vadu lze vyjádřiti jedním slovem: odilliid nění m. Beznadějnosti ne- třeba se však oddávatí, naděje kyne. Staré mě sto bývalo kdysi nejdůležitější. a nejslavnější částí Prahy. Zasluhuje proto, aby bylo povzne- seno, aby bylo potřebám jeho vyhověno, aby se stalo opět tím, čím bývalo. Dřive než vzrostl předměstí pražská a Nové město bylo rozšifo- váno, bývaly veškery úřady na Starém městě Později však bylo Staré město opuštěno, at konečně došlo k assanaci páté čtvrti. Nyní, když se provádí, trpí Staré město úbytkem domů obchodů. Staré město nemá spojení s ostatními čtvrtmi a přece je nutně potřeba, aby nabyl opět svých tepen. životních, aby byly zřízeny komunikace, které by vzbudily nový život. Nej- pilnější žádostí jest zřízení nového mostu assa- načního. Bez Starého města nebyla by Praha Prahou. Nezhývá než této potřebě vyhověli, aby bylo Staré město opět středem královského hlav- ního města, srdcem. královské Prahy, jako celá Praha jest hlavou království českého. To se může státi jen tehdy, jest-li ze středu obyva- telstva pražského bude se důrazně žádati, aby komunikace, které Staré město potřebuje, byla zřízena, aby byl upraven přístup se všech stran do středu města. Je třeba při tom arci mlti zřetel k tomu, aby Staré město zůstalo ve své typičnosti jako bylo dříve, aby při své maleb- nosti a kráse vyhovovalo, však všem poža- davkům moderním a esthetickým. (Výhorně Potlesk.) Pan Bejlek promluvil o potřebách Sta- rého města se stanoviska živnostenského a litoval, že dosud nepodařilo se odstraniti trvající vady snaď proto, že se volání po nápravě neozývá ze šírokých mass. Horujíce pro zvelebení Staréh města horují Staroměstátí pro zvelebení Prahy