1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v pátek dne 20. února 1903
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Ilsty
před plácíl sei
v Praze v aduinisteat
as měsíe
ns čtvrt leta . . .
s dvojí donášken
na měste
na čtvit leta . ..
ve filislkách
na měsíe .
Toštou:
na tvrt leda “ . .
s dvojí zásllkoe
na tr
Praha
6
article
n čvrt leta . . . : 1l K co
7
article
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Nový rozmach německých
trhačů země české!
Ještě dusí plíce ten oblak nevonného dýmu
sebechvály, jímž dali sobě němečtí pokro-
káři a nacionálové podkouřit za své
»obětovné a vlastenecké« hlasování pro roz-
množení břemen válečných —
hle, již gentlemani presentují vládě Körbrově
svůj nestydatý účet za tuto »patriotickou
oběť« svou. Neméně než třemi interpellacemi ve
sněmovně a krom toho ještě současným cíděním
klik ministerských kanceláří zahájila včera kom-
panie německých irredentistů znovu své úsili
o protizákonné, násilné rozsápání jednoty
království českého rozdvojeníu
veškeré státní a clrkevní sprá vy
země dle hranic národních na ryze
německou a českoněmeckou. Pověstný liberecký
výtečník Prade podal se společníky svými
interpellaci k ministru obchodu v příčině
»jednoho z nejdůležitějších požadavků Němců
v Čechách«, aby jim totiž pro »německé
územi«, jež pokřtili »Deutschböhmen«, bylo
zřízeno německé poštovní a tele-
grafní ředitelství se sídlem v Liberci.
Němec
Praha
Čechy
Liberec
8
article
Interpellanti chtějí zvědět, zdali vláda tento
jejich kardinální požadavek uznává za
oprávněný a je-li ochotna učiniti neprodleně
vše ku provedeni jeho? — Druhá
interpellace, podaná posl. Kindermannem
a spol., dotírá opět na svědomí ministra železnic.
Jde možno-li ještě o důležitější a nalehavější
požadavek pánů Němcův, totiž po ryze ně-
meckém ředitelství státních dráh
pro uzavřené německé území. I tu
má vláda Körbrova dáti pánům odpověď, je-li
ochotna splniti tento »velenutný požadavek«
Němcům v Čechách bez prodlení a sice
ještě před zahájením zamýslené další sestátňo-
vací akce železniční v Čechách a na Moravě.
Pánové mají velice na pilno. Třeti interpellace
podaná posl. Nowakem ministru vyučování
a kultu nalehá zase na národní rozhra-
ničení biskupských diécesí v krá-
lovství českém, na založení nového něme-
ckého biskupství v Chebu a na zří-
zení ryze německých kněžských semi-
nářů v Chebu a v Litoměřicích.
Kindermann
Němcův
Körbrův
Němec
Nowak
Čechy
Morava
Cheb
Litoměřice
9
article
Mohlo by se za to míti, že je na tomt
vlčím hladu dosti; ale není. Když už jsou
v té trhací ráži od telefonů, telegrafů, železnie
a pošt až do těch seminářů od Chebu až po
Litoměřice a Libercc, jakž by mohli zapome-
nout na starou bolest svou, na národní roz-
trhání soudní správy v Čechách dle
oblastí národních? Tu přece dosáhli již za
punktací vídeňských před desíti léty nařízeními
ministra hr. Schönborna poměrně nejnadějněj-
ších zaslíbení pro budoucnost. Národní rozdě-
lení c. k. vrchního soudu zemského pro terri-
torium německé a české, ordonanční vyloučeni
22 německých obeí z okresu polického a zři-
zení německého soudního okresu teplického čili
wekelsdorfského, aby byla Němeům opatřen
potřebná oblasť pro budoucí ryze německý
krajský soud v Trutnově: to byly zajisté velmi
tučné Plenerovy úspěchy za éry punktační le
1892—1893, než aby neměla troufalo s
a lačnost německých jeho epigonů dnes
ještě z nich hledět ssáti starý tuk tlapy medvědi.
»Tolik jsme přece jen my Němci punkta-
cemi vyzískali, že byl hlavní požadavek náš po
národním rozdělení Čech a po zřízení německého
uzavřeného území vládou rakouskou konečně
uznán!« utěšoval Arnošt Plener na troskách
videňských punktaci své truchlicí kombattanly
když jsme první obstrukcí svou na sněmu če-
ském ze dne 17. května 1893 rozbili konstrukei
toho německého kraje pro německý krajský soud
trutnovský a tím celé punktační »vyrov
nání« definitivně rozkotali.
Však potřená tehdy »trutnovská saň« Wol
fovou masti znovu obživla a dnes rivál Wolfův
professor Bachmann, provázený Schückerem.
ve Vídni obchází ministerské kanceláře, aby
znovu hnul tou hadí spletí st ru t n o v s k
Schönborn
Němec
Plener
Wolfův
Bachmann
Schücker
Cheb
Litoměřice
Libercce
Čechy
Trutnov
Vídeň
10
article
otázky«, aby znovu vymahal na vládě brzké
zřízení ryze německého krajského soudu
v Trutnově po starém přání wolfiánův:
obvod nového německého krajského soudu to
hoto má býti zeměpisným monstrem. Odlehlé
Králiky mají k němu náležet, ale zcela blízké,
přímo sousední okresy české úpický a polický
mají z něho býti vyloučeny a přivtěleny k
Hradci Králové!
Takovými, hle, presenty chtějí Němci míi
od vlády Körbrovy zaplaceno své hlasování
pro brannou předlohu. Rozumí se pak ovšem,
že dobrý příteliček a patron jejich pan dr.
Körber jakožto ministr spravedlnosti uznal tuto
choutku Bachmannů a Wolfů po ryze nč-
meckém krajském soudě trutnovském, na
nějž dal do státního rozpočtu již
vložit poukázku na 140.000 korun, »zcela dů-
vodnou«, dodav toliko, že bude prý vůbec
třeba v Čechách zřídit ještě několik krajských
soudův a že bude snahou jeho vše skoncovat
příznivě; avšak odborný chef v ministerstvu
spravedlnosti, dvorní rada Homma musil přec
jen pány Němce upozornit, že jakkoliv pří-
pravné práce jsou již podniknuty, přece jen
otázka vyloučení Úpice a Police z obvodu
tohoto příštího krajského soudu trutnovského
jest — povahy národnostní a nemůže
býti tudíž rozhodnuta pouze cestou ad-
ministrativní se stanoviska res-
sortního . ..
Králik
Němec
doktor
Körber
Bachmann
Wolf
Trutnov
Hradec Králové
Čechy
Úpice
Homme
11
article
To si také myslime, že nemůže
Starobylá a nade všechnu pochybnost vyvýšena
jest zajistě svoboda vlasti naši, že ni kdo
nemá práva rušiti a měniti je j
zřízení soudní a spřávní, než to-
liko řádný český sněm v souhlase
s králem českým. Neodvážili se oloupiti
nás o toto právo sebeurčení zcela ani nejzary-
tější odpůrci státu českého, nýbrž i v těch cen-
tralistiekých zákonech říšských z let 1868
1873 obmezili moc ústřední vlády
aspoň příkazem, chce-li hnouti i jen jediným
okresem v Čechách, na Moravě neb ve Slezsku.
že musí ministr spravedlno st
dříve sobě opatřiti a vymoci dobre
zdání sněmů těchto zemí. —
K čemu tedy navádějí dnes ti Bachmannov
a Schückrové ministra spravedlnosti dra. Körbra,
když v kanceláři jeho žebroní, aby přes hlavu
sněmu českého, pouhou ordonancí libovůle
ministerské, vykrojil jim v Čechách potřebné
německé území pro ryze německý krajský soud
trutnovský? K ničemu menšímu než ke spáchánt
zločinu proti platným zákonům, než k bezpráví.
o němž vědí dobře, že by si ho národ český
vida v něm počátek násilného dělení a trhání
vlasti své, nikdy libiti nedal.
Veškeré tyto trhací interpellace a deputace
Němců zdejších nejsou než schválnou, po-
horšlivou demonstrací, kterou chtějí
němečtí nepřátelé vlasti a národa našeho dosíci
toho, aby vláda Körbrova snad v tísni a sta-
rosti své o osud rakousko-uherských předloh
vyrovnacích neučinila nám Čechům nějakých
ústupků bytelných. Honem tedy ji hrdlujío
splnění celého jídelního lístku Wolflánů a Schö-
nererovců až do těch německých biskupstvía
do toho německého krajského soudu trufnov-
ského. Jaká to mizerná, nemravná, ba podlá
hra na úkor zemského míru, na úkor blahobytu
a klidu obou národů společné trpící vlastil
Němec
Čecho
Čechy
Morava
Slezsko
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. února. (Krise v halič
ském mistodržitelství.) „N. Fr. Pr.
popírá slovy svého lvovského zpravodaje pověsti
o brzkém odstupu hr. Pininského z úřadu místo-
držitelského; ale polské listy pověsti potvrzuji
a dodávají k nim, že zřídlo nespokojenosti s hr.
Pininským nenachází se ve Lvově, nýbrž ve
Vídni, v polském kole. Ve Vídni pokládá se dle
zpráv „Nové Reformy“ odstoupení hr. Pinin-
ského za nevyhnutelné, a příčinou odstou-
pení jsou prý stále se množící stesky a žaloby
na slabost nynějšího místodržitele, za jehoz
správy vázne prý povážlivě veškero politicke
úřadování. Otázkou tou zabývalo se prý polské
Praha
Francie
Lvov
Vídeň
13
article
kolo v pondělní schůzi, jeho usnsení se však
tají. Týž list vykládá na jiném místě příčiny
proč jest polské kolo s hr. Pininským nespoko
jeno. Místodržitel nevyhověl polským šlechticůn
za loňské polní stávky. Tábor konservativný ne
byl nikdy přátelsky nakloněn hr. Pininskému.
od doby stávek vznikla však mezi stančíkya
místodržitelem celá propast, kterou se hr. Ppi-
ninský nejen nesnažil překlenouti sliby neb zá-
vazky ve smyslu těch přání, jež k němu vznášena
od statkářů, nýbrž naopak ještě ji prohloubil
svou lhostejností k oněm přáním, z nichž ně-
která prohlásil dokonec i za nemožná. Tím
ovšem vzbudil hr. Pininski proti sobě hněv mocné
strany krakovské, která se nyní snaží odstraniti
ho a nahraditi svým stoupencem, jako před ro-
kem odstranila zemského maršálka hr. Stanisl.
14
article
Badena a nahradila jej hr. Ondř. Potockým.
V Praze, 18. února. (Opevňován
Lvova.) Ve Lvově vzníkla před nějakým ča-
sem pověst, že vojenská správa pomýšlí na nové
opevnění hlavního města haličského, čímž oby
vatelé lvovští byli ovšem málo potěšeni. Obavy
lvovské nepokusil se rozprášiti žádný úřadní list
rakouský; povinnost ta svéřena — ku podivu —
poloúřadnímu časopisu v německé říši, „Ham
burger Nachr.“ Tento list věnoval lvovským
východohaličským pevnostem dva obšírné člán-
ky, v nichž vysvětluje důležitost opevnění a chlá-
cholí zároveň lvovské obyvatelstvo, že mu z no-
vého, moderního opevnění nevzejde žádná hmot-
ná škoda. Opevnění Lvova má se prý státi na
způsob opevněného tábora, tak že jednotlivé
tvrze (forty) budou zřízeny několik kilometrů
cesty za obvodem města. Opevnění Lvova dle
mínění německého listu jest nezbytno jako do-
plněk celé sítě tvrzí a opevnění, objímajíc
územi mezi městy Haličem, Přemyšlí, Samborem
a Zaleščiky. Význam těchto opevnění potvrzen
prý nedávno lvovským procesem s ruskými vy
zvědači, kteří prodávali ruské vojenské správě
jejich plány.
Baden
Potocká
Nachr
Praha
Lvov
Halič
Přemyšl
Sambor
15
article
Lvovské lísty se pozastavují nad touto péč
bismarkovského časopisu o válečnou sílu R-
kouska a poněvadž pověsti o chystaném opev
nění Lvova nebyly dosud vyvráceny, jsou v po
chybnostech o tom, je-li pravda, co o věci píše
německý list, který by v tom případě byl o vo
jenských věcech rakouských lépe informován
než listy rakouské, aneb není-li zpráva „Hamb
Nachr.“ pouhá denunciace, kterou se má v Ru
sku vzbuditi nedůvěra k Rakousku právě v před
večer událostí balkánských.
Z Vídně, 18. února. (Vojenské cvi
čení při 27° mrazu.) Velitel lubenského pra-
poru zemské obrany dal 23. ledna večer při
mrazu 27° rozkaz ke cvíčebnímu pochodu
nechal svěřené sobě vojsko tábořiti celou noe
v poli v sněhových boudách, v nichž teplota vy-
kazovala 10° mrazů. Následkem tohoto nočního
cvičení asi 40 vojáků se rozstonalo a jeden
z nich zemřel zánětem plic. Poslanci Walz
Posch chtěli podati ve sněmovně dotaz k mi-
nistru zemské obrany, jak může lubenský velitel
ospravedlniti potřebu takového cvičení. Hrabě
Welsersheim požádal je však, aby s dotazem
sečkali, až obdrží zprávu o výsledku vyšetřo-
vání, jež už v té věci nařídil, poněvadž chce na
dotaz odpověděti ihned. Dotaz tedy zatím o
ložen.
Hamb Nachr
Walz Posch
Welsersheim
Lvov
Rakousko
Vídeň
16
article
Z Krakova, 17. února. (Samostatnos
Ilaliče.) Prof. Glabiňski vydal před nedávnem
brožuru o samostatnosti Haliče, v níž dokazoval,
že finanční a hospodářské síly Haliče by úplně
stačily na vedení samostatné správy, kdyby
Halič byla odloučena od ostatního Rakouskaa
stala se zvláštním správním územím, a že by
samostatnost dopomohla nejsnáze k rozvoji ha
ličského průmyslu a obchodu, jichž nedostatel
téžce se nese. O brožurce té mnoho se v Halič
psalo a píše dosud. Většina haličských listů ne-
srovnává se s názory Glabiňského v tom, že by
nynější finanční síla Haliče stačila na kryti všech
výloh, spojených se samostatnou správou. Ale
ani jeho nadějím do rozvoje haličského průmyslu
a obchodu nevěří. Glabiňski dovolává se rozkvětu
polského průmyslu v ruském Polsku. Ale na to
právem odpovídá „Gl. Nar.“, že poměry v Ru-
sku a v Haliči jsou zcela různé. Polský průmysl
v Rusku má širé pole odbytu po celé ruské
profesor
Glabiňski
Krakov
Halič
Rakouskao
Polsko
Nara
Rusko
Samostatno Ilalič
17
article
říši, sáhá daleko na východ, až do Číny a do
Indie, kdežto Haliči se podobných podmínek
zhola nedostává. „Polská společnost v Haliči —
píše „Gl. Nar.“ — jest chudobná a nesnesla by
zvýšení daní, nezbytně potřebného na kryti všech
výloh spojených se samostatností. Ani vyhlídk
do lepší budouenosti nezdržela by steskůa
nářků. Při tom pak všechny nespokojené živly
všichni nepřátelé „polské vlády“ užili by oka-
mžitě příležitosti, aby mohli kořistiti z nevě-
domosti mass lidových, jež by zpracovali ve
svůj prospěch a tím by zmařili sebe lepší úmysly
vlády. Také však průmysl, jejž bychom vytvo-
řili velikou obětavostí, jsa spoután obchodním
smlouvami, zbaven trhů, vydán těžkému kon-
kurenčnímu zápasu s bohatým a rozvitým prů-
myslem západním, rozvíjel by se tak zvolnaa
tak těžce, že by sotva v daleké budouenosti
mohl nám přinésti nějaký zisk. Tak jeví se ná-
vrh prof. Glabiňského při střízlivém pozorováni.
Čína
Indie
Halič
Nara
18
article
Dle našeho mínění jest ještě velice nezralýa
vymáhá nejen důkladných rozprav, ale i při-
pravné práce.
Ze Záhřeba, 16. února. (Štěpán Radič
opět odsouzen.) Okresní soud v Mitrovici
odsoudil v pátek po přelíčení, o němž podána
minule již zpráva, publicistu Štěpána Radiče
k těžkému vězení na jeden měsíc pro pobu-
řování proti maďarské národnosti
Pobuřování dopustil se dle rozsudku tím, že před
přednostou stanice pravil: „Mn. Chorvatsko vy
chovalo a proto bráním chorvatský národ před
maďarským barbarstvím.“ Tento výrok obsahuje
prý v sobě tacite tvrzení, že Maďaři Chorvaly
utlačují a chovají se k nim barbarsky nesprave-
dlivě. A v tom spočívá bouření proti maďarské
národnosti. Přitěžující pro Radiče byla okolnost
že byl již pro podobný přestupek třikráte trestán
polehčující pak okolností, že se nacházel v pa
trném rozčilení. Radič podal proti rozsudku nul
litu, státní zástupce se odvolal z nízkého výměre
trestu.
Radič
Mitrovic
Maďar
Chorvala
Záhřeb
Chorvatsko
okresní soud
19
article
Balkán.
Balkán.
Bělehrad pro Nevesiňce.
Sbírka ve prospěch hercegovských Neve
siňců, kterou v Bělehradě podnikl komitét děv
vynesla 4628 dinarů, jež paní Marica Rajkovi
čevá ihned poslala srbskému spolku v Mostaru
„Gusle“, aby je mezi strádající rozdělil.
Řekové v Makedonii.
I rozhodující kruhy athénské velmi živěs
zajímají makedonskou otázkou. Řecký tisk ne-
vstále připomíná Bulharům, že nejsou v Make-
donii sami. Kazazis, professor university athén-
ské, měl veřejnou přednášku o Řecích make-
donských. Mezi jiným uvedl, že ve vilajetu solun-
ském Řekové mají 2 gymnasia s 23 professory
a 225 žáky, 526 jiných mužských i ženskýeh
škol se 726 učiteli a učitelkami a 30.177 žáky.
Ve vilajetu bitoljském jsou 4 řecká gymnasia
s 20 professory a 314 žáky, a 384 jiných ško
s 517 učitelskými silami a 23.145 žáky. Poče
Řeků makedonských udává na 400.000. Kře-
sťané makedonští většinou uznávají cařihrad-
ského patriarchu za svou hlavu. Řeckých biskup
jest 18, bulharských 5, srbští 2. Byť Řekové ne-
byli v Makedonii nejsilnější počtem, přece jsou
silni starou kulturou, průmyslem a obchodem.
Z toho prof. Kazazis dovozoval, že křesťan-
ské národnosti v Makedonii musej
se spolu dohodnouti, aby rozřešením
makedonské otázky všichni získali, a nikoli jen
jedna křesťanská národnost na úkor druhých.
Mělo se již dávno státi. Žádná z křesťan
ských národností neměla zahajovati akci na svů
vrub, bez dorozumění s druhými. Nedohodnou-li
se před rozřešením makedonské otázky, poku
se týče reforem, budou se spolu třit i potom,
a kdyby cizím národem, který z toho bude mli
prospěch, nebyli již Turci, bude to někdo jiný
ale cizinec to bude.
Konsulské zprávy.
Konsulské zprávy podávají následující po
drobnosti o posledních bitkách v Makedoni
mezi bulharskými povstaleckými četami a ture
ckým vojskem.
Řek
Bulhar
Kazazis
Turek
Balkán
Bělehrad
Mostar
Makedonie
Kře
Marica Rajko
univerzita athény
20
article
V drobném prodejit
raaní čílo o selě . . . za s
odipolední .
. . . za 2h
Va flialkách na venkově-
10h
ranní číslo. . . . .
odipolodní
. . . . . . . 3k
Inserát
plati ze hetově vapře
Fřečplncení a inserty přljímná vdmini-
strace v Marisnslé ulici č.3
Tam uacházrjí ne též ro dlakee
tlskárna s ezpedíce , Národnich ldi tae
Rakopivy se novrnerji
Virginie
Marisnslý ulice
21
article
V okolí Ochridy četa 30 mužů pod velením
Papakrista byla skoro úplně pótřena? 4' byli ubiti,
5 raněno, 17 zajato.
Ve vsi Rěsně spojilo se několik četiček v
větší o 50 m. Turecká setnina pobila se s nimi.
Bili se den a noc. Dva padli, 3 byli raněni. Ostat-
ním podařilo se s přispěním obyvatelstva unik
nouti takořka před očima vojska.
Jiná četa svedla s tureckým vojskem bitk
na Grebenu a byla přinucena vzdáti se.
Jiná se ukrývala ve vsi Kreševu. Turecké
vejsko ji vypátralo a přepadlor Četa ztratila vět-
šinu mužů.
Dva povstalci byli vysláni svým vůdeem,
aby na železnici v okoli Bitolje vytrhali koleje.
Dali se do práce, ale jedoucí vlak je překvapil
a roztrhal.
Ochrid
22
article
Turecká zvěrstva v Makedonii.
Ve vsi Gabrově na Džumajsku mnoho domů
bylo vydrancováno, mnoho žen a dívek zná-
silněno. Potom byly nuceny tančit choro, a která
plakala, byla bita, aby zpívala veselé písně.
Ve vsi Gramadě na Džumajsku nebylo dran-
cováno, ale sedláci byli krutě zbiti, aby vydale
uschované pušky. Protože žádných neměli, ne-
mohli vydati. Aby se spasili, koupili pušky od
svých sousedů mohamedánů a odevzdali je ko-
misi. Potom teprve měli pokoj.
V Strumském Čifliku mnoho lidí uteklo.
kteří neutekli, byli zbiti. Ženy a dívky znásil-
něny, domy vyloupeny-
V Troskově okolo 50 domů vydrancováno
20 mužů zbito. Jeden umřel pod ranami, jeden
vojákem zastřelen.
Ves Srbinovo patří k těm, které nejvíce zku-
sily. Vojáci i bašibozuci páchali největší ukrut-
nosti. Chrám byl poskvrněn a vyloupen. Mnoho
občanů nemilosrdně zbito, ženy znásilněny.
mnozí prchli. Ubito 8 osob (2 muži, 2 ženy a4
děti). Ulice při chrámě vypálena.
Ve vsi Bystrici 30 domů vypáleno, ostatn
vydrancovány.
Troskův
Makedonie
Vesa Srbinovo
23
article
Náš dopis ze Soluna.
Zaslán dne 16. ún.
V posledním čase Hilmi paša obdržel z Caři-
hradu telegrafický rozkaz, aby ještě jednou se
pokusil Arnauty po dobrém získati pro reformy.
Hilmi paša bez prodlení pozval do Skoplje
všechny arnautské pohlaváry z Peči, Giljenu,
Prištiny, Prizrena, Mitrovice, Nového Pazaru.
Rugova, Beranů, Djanovice atd. Z posledních
třech okresů nechtěli přijíti, prohlašujíce, že jsou
vůbec proti všem reformám. Všech arnautských
pohlavárů sešlo se do Skoplje 30. Každý byl po
bradu ozbrojen a provázen četnou ozbrojenou
družinou přes to, že Hilmi paša zapověděl oso-
bám stavu občanského nositi zbraň. U Hlilmi
paše konána porada, jež byla velmi dlouhá a
bouřlivá. Hilmo paša plýtval pěknými slovy i
hrozbami, sliby, řády, ponězi. Konečně většina
pohlavárů prohlásila, že přijímají reformy, ale
s podmínkou, že budou provedeny jen v nejnut-
nější míře a tak, aby jimi nebyli uraženi ani
Turci, ani Arnauté.
Hilmi paša
Rugov
Beran
Djanovice
Turek
Peč
Giljen
Priština
Prizren
Mitrovice
Nový Pazar
Soluna
carhrad
24
article
Úsnešení toto odporuje dřívějšímu usnešení
arnautských pohlavárů, jež každé reformy šma-
hem a zásadně zamitlo. To se vysvětluje tím, že
Hilmi paša pozval si z arnautských pohlavárů.
o kterých měl jistotu, že budou jeho „důvodům“
přístupni. Hilmi paša hleděl jen k tomu, aby se
mohl v Cařihradě vykázati, že splnil rozkaz,
který mu byl dán. Co takové usnešení lidí pod-
řízeného významu, za kterými jde málo ná-
roda, znamená, je na bíledni. Neznamená nic
víc, nežli že Turci klamou i sebe, aby mohli
klamati jiné. Usnešení je docela bezcenné,
zvláště když se ještě přihlédne ku podmince, aby
reformy byly pouze na oko, pro forma,
Zajímavo je, že mezi pozvanými pohlaváry
byli také pověstní zločinci Rustem, Kabaš, Ala
a j., kteří dávno si zasloužili, aby je hrdelný
soud odsoudil na „sto a jeden rok“, jak se t
v Turecku praktikuje.
Události v kosovském vilajetě jsou velmi
vážné. Sděluji je bez poznámek.
Z Peči Arnauté vyhnali tři vyšší turecké
úřadníky: státního žalobce, policejního prefekta
a předsedu hrdelného soudu. Tyto úřadníky po-
Hilmi paša
Turek
Al
Cařihrad
Turecko
Rust
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a V Praze, 18. února. (Hra z veřejného
života v několika veselých aktech, však se
smutným koncem.)
Praha
27
article
(ohromní zástupové lidu obojího pohlaví a všech
možných stavů.)
Tribun lidu. Nepřišel jsem, abych.
lidé český, starou tě opět krmil frází a místo
chleba prázdná ti slova nabizel. Vždyť na nose
ti vidím, že dost máš již fádního vlastenčení
po jiné a sytější stravě že se ohližíš. Nestačí
člověku jen rovné právo k velikosti, moci, slávě
především je třeba peněz, zámožnosti, jež
přední podmínkou je svobody. Neb kdo hla-
dem trpí a na dvěře jiných nucen klepat, vždy
otrok je. Spasná teď v záři novoty se leskne
myšlenka. Rozmnožte statky, povzneste se ho-
spodářsky! Zní povel geniův, jenž nad nám
bdi a šepce rady v kritické chvili v ucho naše.
Pracujte, zvelebujte, shromažďujte! Tak roste
skrovná hřivna vaše, až ve hromadu vzroste
zlata. Pak šťastni budete. (Jásavý souhlas všude.)
Lid: Buď genius náš velebenl
Prorok: Dovolte, abych především po
ložil vavřín na skráň genia. I já, jenž v bu-
doucnost patřím, nevidím pro vás jinou spásu,
než pracovat a hospodářsky mohutnět. Vždyt
přece známo je, jaký to rozdíl mezi tím, kdo
plný měšec má a kdo světem se s prázdnou
kapsou protlouká. Sbírejle hlasy mezi těmi, jež
statky tvoří a ty v jedno sloučit snažte se, at
vrstvy výrobní se v jedno spojí a silou veške-
rou nechť hájí zájmy své i zájmy národa. Kdo
vyrábí, sem pod prapor náš! Při tom nechť žije
národ a slavná nechť je vlast!
Lid: Nechť výrobní žijou stavy, žije ná-
rod, vlastl
28
article
Veliký sad před palácem práce.
Výrobný lid všech odvětví.
Prorok: Výrobný lide. Živnostníci, rol
níci! Vězte, že tak, jako dosud dál to nejde
Jest celá spousta různých zájmův, jež ve dva
velké houfy dělí vás. Rolníky jiný poutá zájem,
než vás řemeslníky. Rolník šťastným, co mo
žná drahé-li obilí, řemeslník proti tomu si přáti
musí, by potraviny a poživatiny levné byly
Uvažoval jsem o věci vážně i také důladněa
dospěl k radě upřímné, by ve dva veliké jsme
se rozdělili tábory: v tábor živnostníků i tábor
sedláků. Přátelé zůstaneme i po tom rozdělení,
navzájem budeme si pomáhat neb poutem pev-
ným bude nám šťastná vlast.
Lid výrobný: Ať žije šťastná vlast.
(Na to se rozdělili ve dvě velké velké skupiny
z nichž jedna odtáhne v levo, druhá v pravo.)
Obrovská dvorana živnostníkův.
Zástupci řemesel ve velkém počtu.
Prorok: Že pustili se sedláci s živnost-
níky drobet do sebe, což na tom. V boji se
pruží duch a ocelem se stává sval. V boji s
rodí spása, boj život jest a klid je smrt. Však
mezi námi duchové se bouří též. Živnostník
aneb řemeslník je pojem přiliš široký, ve rámee
ten se všichni, jak jsme zde, za žádnou cenu
vtěsnat nedáme. A že se nedáme, je příčina,
že jak bychom si přáli, věc nejde v před. Ne
zbývá nic, než v oborech různých pracovat
Ne tříštit se, však práci dělit, je veliký a prin-
cip uznaný. Co, táži se, má obecně společ
ného se zlatníkem pokař, co se dlaždíčem ku-
chař a s vlásenkářem zahradník?
Svoji k svému! Veliký rozstup mužů
práce! V jinou stranu obráběč kovů, v jinou
obráběč dřeva, v jinou ti, již oděv zhotovují
a také ti, již pokrmy vyrábějí. A všicci ostatní
Ovšem, že jedni nebudeme potírati dru-
hých, nýbrž že pevným pojítkem všech ná-
bude blaho národa l
Řemeslný lid: Ať žije národ. Každý
v řadu svou!
29
article
Velké nádvoří v budově řemesel oděvových.
Prorok: V poslední době smutné udály
se věci. Krejčí se setkali s kožešníky a čepi
čáři a kloboučníky. Teď oheň zuří nám nad
hlavou. Nezbude nic, než abychom, co v jedno
se nedá spojit, rozdělili. Nechť jeden v pravo
jde, a druhý v levo, když nemožno jim spolu
žít. Každý nechť sám se snaží a sám užívá
plodu práce své. Je pravda, nač se děli
s druhým, jenž pracoval snad méně a méně
přispěl v poklad společný. Co na tom, v růz-
ných-li snažiti se budete dílnách, když mysl
naše k jednomu spěti bude cíli; by spokoje-
ným, mocným stal se národ nášl
Lid oděvnický: A šťasten národ náš!
Síň ve spojeném společenstvu krejčovském.
Prorok: Zdá se mi páni, že většina n
práci odkázaných, jež statky vyrábí a pilno
rukou zlato kruší nedostí, či nedobře pocho
pila, co je organisace. Rve se to na vzájema
v dáli vidím vlast, jak slzy roní. Stavovský in-
teres dnes heslem dne — tak naříká. A vy již
zase přicházite, abyste opětně se rozdělili. Že
nemožno, by v jednom sdružení byl krejčí pro
muže se krejčím pro ženy. Nu buďsi. Spon
největším je nepřítelem práce, nechť tedy roz
chodem se odklidí. Stane se. Ticho všude
mrtvé ticho.
Výborová síň v budově společenstva mužskýcl
krejčů.
Krejčí
30
article
Prorok: Mně hlava brní, jakobych v ní
na tisíce měl mravenců. Co toho příčinou ? Jak
tázati se mohou? Na místě, aby každý na vyká
zaném působišti klidně pracoval a aby všichni
na mysli měli povznesení celku, šourá se ve
společnosti naší příšera, jež otravuje vše, co
zdravé a v šťávy života vlévá jed! Na místě,
aby jeden se srazil vedle druhého, ne soused
se sousedem a ne láska žezlem vládne teď, ale
hnusné sobectví. A vám i nejužší spolek není
po chuti, vy ještě dále dělati se chcete? Na ty
již šijí kabáty, na vestáře a kalhotáře ? Co vede
vás k tomu? Snad prospěch výroby ? Veliká
mýlka to: vás k tomu vede zášť! Už tedy jděte
si a každý snaž se, by to nedopadlo s ním snad
hůř, než ve stavu, v němž je dnes.
Shromáždění rozděli se ve tři proudy.
31
article
Genius národa českého v noci
na Petřině.
Pěkné to vypadá v té české vlasti. Hle, jak
tam na druhé straně zuby cení — obluda interes
stavovský. Prokletý okamžik, kdy první krok
učinil přes pomezi tě země, v níž slibně tak se
vývíjel vonný kvítek shody národní a ke slasti
lásky. Co jest dnes ten národ ? Spousta trosek,
jež v divokém víru navzájem se potírají a ničí.
Sta různých inleressů, jako sta jedovatých hadů
chrlí teď oheň v to, co zůstalo. A konec všeho
bude strašně — nie.
Zahalená v šedé roucho po-
stav a, jež prodrala se stromovím, stane pře
geniem.
Geniu s uleknut: Kdo jsi?
Postava: Jsem Cleo a chápu žalost
Genius: Posaď se vedle mne.
Cleo: Na chvilenku, má povinnost v ko-
vovou desku historii rýt.
Genius: Rei, co v hrozné této chvíli
činit máme?
Cleo: Jak dlouho jsi Čechů geniem ?
Genius: Teprve lustrum jedno. Před
mnou několik strážných duchů lidu tohotose
zbláznilo.
Cleo: Co činit máš? Nic. Lid ten je ne-
přístupný dobré radě, on poučení čerpá jen ze
škody své. Vyčkej ještě, až hodně bude v něm
na padrť lebek rozbitých, až těsněji ten lid
v pouto sevře nepřítel, až žal a smutek po všem
kraji sítě rozestře. Pak teprv český lid se pro-
budí a na novo do opětné se pustí práce, by
Čecho
Genius
Cleo
Rei
Lido
33
article
znovu počal tam, kde dávno před tím byl — —