ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fd484840-70b0-11dc-8022-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 64, person 47, org 12, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, v pátek dne 20. února 1903
Praha
3 masthead
Číslo 50.
4 article
Na ranní a odpol. Ilsty před plácíl sei v Praze v aduinisteat as měsíe ns čtvrt leta . . . s dvojí donášken na měste na čtvit leta . .. ve filislkách na měsíe . Toštou: na tvrt leda “ . . s dvojí zásllkoe na tr
Praha
5 article
sk ke
6 article
n čvrt leta . . . : 1l K co
7 article Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách. Nový rozmach německých trhačů země české! Ještě dusí plíce ten oblak nevonného dýmu sebechvály, jímž dali sobě němečtí pokro- káři a nacionálové podkouřit za své »obětovné a vlastenecké« hlasování pro roz- množení břemen válečných — hle, již gentlemani presentují vládě Körbrově svůj nestydatý účet za tuto »patriotickou oběť« svou. Neméně než třemi interpellacemi ve sněmovně a krom toho ještě současným cíděním klik ministerských kanceláří zahájila včera kom- panie německých irredentistů znovu své úsili o protizákonné, násilné rozsápání jednoty království českého rozdvojeníu veškeré státní a clrkevní sprá vy země dle hranic národních na ryze německou a českoněmeckou. Pověstný liberecký výtečník Prade podal se společníky svými interpellaci k ministru obchodu v příčině »jednoho z nejdůležitějších požadavků Němců v Čechách«, aby jim totiž pro »německé územi«, jež pokřtili »Deutschböhmen«, bylo zřízeno německé poštovní a tele- grafní ředitelství se sídlem v Liberci.
Němec Praha Čechy Liberec
8 article
Interpellanti chtějí zvědět, zdali vláda tento jejich kardinální požadavek uznává za oprávněný a je-li ochotna učiniti neprodleně vše ku provedeni jeho? — Druhá interpellace, podaná posl. Kindermannem a spol., dotírá opět na svědomí ministra železnic. Jde možno-li ještě o důležitější a nalehavější požadavek pánů Němcův, totiž po ryze ně- meckém ředitelství státních dráh pro uzavřené německé území. I tu má vláda Körbrova dáti pánům odpověď, je-li ochotna splniti tento »velenutný požadavek« Němcům v Čechách bez prodlení a sice ještě před zahájením zamýslené další sestátňo- vací akce železniční v Čechách a na Moravě. Pánové mají velice na pilno. Třeti interpellace podaná posl. Nowakem ministru vyučování a kultu nalehá zase na národní rozhra- ničení biskupských diécesí v krá- lovství českém, na založení nového něme- ckého biskupství v Chebu a na zří- zení ryze německých kněžských semi- nářů v Chebu a v Litoměřicích.
Kindermann Němcův Körbrův Němec Nowak Čechy Morava Cheb Litoměřice
9 article
Mohlo by se za to míti, že je na tomt vlčím hladu dosti; ale není. Když už jsou v té trhací ráži od telefonů, telegrafů, železnie a pošt až do těch seminářů od Chebu až po Litoměřice a Libercc, jakž by mohli zapome- nout na starou bolest svou, na národní roz- trhání soudní správy v Čechách dle oblastí národních? Tu přece dosáhli již za punktací vídeňských před desíti léty nařízeními ministra hr. Schönborna poměrně nejnadějněj- ších zaslíbení pro budoucnost. Národní rozdě- lení c. k. vrchního soudu zemského pro terri- torium německé a české, ordonanční vyloučeni 22 německých obeí z okresu polického a zři- zení německého soudního okresu teplického čili wekelsdorfského, aby byla Němeům opatřen potřebná oblasť pro budoucí ryze německý krajský soud v Trutnově: to byly zajisté velmi tučné Plenerovy úspěchy za éry punktační le 1892—1893, než aby neměla troufalo s a lačnost německých jeho epigonů dnes ještě z nich hledět ssáti starý tuk tlapy medvědi. »Tolik jsme přece jen my Němci punkta- cemi vyzískali, že byl hlavní požadavek náš po národním rozdělení Čech a po zřízení německého uzavřeného území vládou rakouskou konečně uznán!« utěšoval Arnošt Plener na troskách videňských punktaci své truchlicí kombattanly když jsme první obstrukcí svou na sněmu če- ském ze dne 17. května 1893 rozbili konstrukei toho německého kraje pro německý krajský soud trutnovský a tím celé punktační »vyrov nání« definitivně rozkotali. Však potřená tehdy »trutnovská saň« Wol fovou masti znovu obživla a dnes rivál Wolfův professor Bachmann, provázený Schückerem. ve Vídni obchází ministerské kanceláře, aby znovu hnul tou hadí spletí st ru t n o v s k
Schönborn Němec Plener Wolfův Bachmann Schücker Cheb Litoměřice Libercce Čechy Trutnov Vídeň
10 article
otázky«, aby znovu vymahal na vládě brzké zřízení ryze německého krajského soudu v Trutnově po starém přání wolfiánův: obvod nového německého krajského soudu to hoto má býti zeměpisným monstrem. Odlehlé Králiky mají k němu náležet, ale zcela blízké, přímo sousední okresy české úpický a polický mají z něho býti vyloučeny a přivtěleny k Hradci Králové! Takovými, hle, presenty chtějí Němci míi od vlády Körbrovy zaplaceno své hlasování pro brannou předlohu. Rozumí se pak ovšem, že dobrý příteliček a patron jejich pan dr. Körber jakožto ministr spravedlnosti uznal tuto choutku Bachmannů a Wolfů po ryze nč- meckém krajském soudě trutnovském, na nějž dal do státního rozpočtu již vložit poukázku na 140.000 korun, »zcela dů- vodnou«, dodav toliko, že bude prý vůbec třeba v Čechách zřídit ještě několik krajských soudův a že bude snahou jeho vše skoncovat příznivě; avšak odborný chef v ministerstvu spravedlnosti, dvorní rada Homma musil přec jen pány Němce upozornit, že jakkoliv pří- pravné práce jsou již podniknuty, přece jen otázka vyloučení Úpice a Police z obvodu tohoto příštího krajského soudu trutnovského jest — povahy národnostní a nemůže býti tudíž rozhodnuta pouze cestou ad- ministrativní se stanoviska res- sortního . ..
Králik Němec doktor Körber Bachmann Wolf Trutnov Hradec Králové Čechy Úpice Homme
11 article
To si také myslime, že nemůže Starobylá a nade všechnu pochybnost vyvýšena jest zajistě svoboda vlasti naši, že ni kdo nemá práva rušiti a měniti je j zřízení soudní a spřávní, než to- liko řádný český sněm v souhlase s králem českým. Neodvážili se oloupiti nás o toto právo sebeurčení zcela ani nejzary- tější odpůrci státu českého, nýbrž i v těch cen- tralistiekých zákonech říšských z let 1868 1873 obmezili moc ústřední vlády aspoň příkazem, chce-li hnouti i jen jediným okresem v Čechách, na Moravě neb ve Slezsku. že musí ministr spravedlno st dříve sobě opatřiti a vymoci dobre zdání sněmů těchto zemí. — K čemu tedy navádějí dnes ti Bachmannov a Schückrové ministra spravedlnosti dra. Körbra, když v kanceláři jeho žebroní, aby přes hlavu sněmu českého, pouhou ordonancí libovůle ministerské, vykrojil jim v Čechách potřebné německé území pro ryze německý krajský soud trutnovský? K ničemu menšímu než ke spáchánt zločinu proti platným zákonům, než k bezpráví. o němž vědí dobře, že by si ho národ český vida v něm počátek násilného dělení a trhání vlasti své, nikdy libiti nedal. Veškeré tyto trhací interpellace a deputace Němců zdejších nejsou než schválnou, po- horšlivou demonstrací, kterou chtějí němečtí nepřátelé vlasti a národa našeho dosíci toho, aby vláda Körbrova snad v tísni a sta- rosti své o osud rakousko-uherských předloh vyrovnacích neučinila nám Čechům nějakých ústupků bytelných. Honem tedy ji hrdlujío splnění celého jídelního lístku Wolflánů a Schö- nererovců až do těch německých biskupstvía do toho německého krajského soudu trufnov- ského. Jaká to mizerná, nemravná, ba podlá hra na úkor zemského míru, na úkor blahobytu a klidu obou národů společné trpící vlastil
Němec Čecho Čechy Morava Slezsko
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. února. (Krise v halič ském mistodržitelství.) „N. Fr. Pr. popírá slovy svého lvovského zpravodaje pověsti o brzkém odstupu hr. Pininského z úřadu místo- držitelského; ale polské listy pověsti potvrzuji a dodávají k nim, že zřídlo nespokojenosti s hr. Pininským nenachází se ve Lvově, nýbrž ve Vídni, v polském kole. Ve Vídni pokládá se dle zpráv „Nové Reformy“ odstoupení hr. Pinin- ského za nevyhnutelné, a příčinou odstou- pení jsou prý stále se množící stesky a žaloby na slabost nynějšího místodržitele, za jehoz správy vázne prý povážlivě veškero politicke úřadování. Otázkou tou zabývalo se prý polské
Praha Francie Lvov Vídeň
13 article
kolo v pondělní schůzi, jeho usnsení se však tají. Týž list vykládá na jiném místě příčiny proč jest polské kolo s hr. Pininským nespoko jeno. Místodržitel nevyhověl polským šlechticůn za loňské polní stávky. Tábor konservativný ne byl nikdy přátelsky nakloněn hr. Pininskému. od doby stávek vznikla však mezi stančíkya místodržitelem celá propast, kterou se hr. Ppi- ninský nejen nesnažil překlenouti sliby neb zá- vazky ve smyslu těch přání, jež k němu vznášena od statkářů, nýbrž naopak ještě ji prohloubil svou lhostejností k oněm přáním, z nichž ně- která prohlásil dokonec i za nemožná. Tím ovšem vzbudil hr. Pininski proti sobě hněv mocné strany krakovské, která se nyní snaží odstraniti ho a nahraditi svým stoupencem, jako před ro- kem odstranila zemského maršálka hr. Stanisl.
14 article
Badena a nahradila jej hr. Ondř. Potockým. V Praze, 18. února. (Opevňován Lvova.) Ve Lvově vzníkla před nějakým ča- sem pověst, že vojenská správa pomýšlí na nové opevnění hlavního města haličského, čímž oby vatelé lvovští byli ovšem málo potěšeni. Obavy lvovské nepokusil se rozprášiti žádný úřadní list rakouský; povinnost ta svéřena — ku podivu — poloúřadnímu časopisu v německé říši, „Ham burger Nachr.“ Tento list věnoval lvovským východohaličským pevnostem dva obšírné člán- ky, v nichž vysvětluje důležitost opevnění a chlá- cholí zároveň lvovské obyvatelstvo, že mu z no- vého, moderního opevnění nevzejde žádná hmot- ná škoda. Opevnění Lvova má se prý státi na způsob opevněného tábora, tak že jednotlivé tvrze (forty) budou zřízeny několik kilometrů cesty za obvodem města. Opevnění Lvova dle mínění německého listu jest nezbytno jako do- plněk celé sítě tvrzí a opevnění, objímajíc územi mezi městy Haličem, Přemyšlí, Samborem a Zaleščiky. Význam těchto opevnění potvrzen prý nedávno lvovským procesem s ruskými vy zvědači, kteří prodávali ruské vojenské správě jejich plány.
Baden Potocká Nachr Praha Lvov Halič Přemyšl Sambor
15 article
Lvovské lísty se pozastavují nad touto péč bismarkovského časopisu o válečnou sílu R- kouska a poněvadž pověsti o chystaném opev nění Lvova nebyly dosud vyvráceny, jsou v po chybnostech o tom, je-li pravda, co o věci píše německý list, který by v tom případě byl o vo jenských věcech rakouských lépe informován než listy rakouské, aneb není-li zpráva „Hamb Nachr.“ pouhá denunciace, kterou se má v Ru sku vzbuditi nedůvěra k Rakousku právě v před večer událostí balkánských. Z Vídně, 18. února. (Vojenské cvi čení při 27° mrazu.) Velitel lubenského pra- poru zemské obrany dal 23. ledna večer při mrazu 27° rozkaz ke cvíčebnímu pochodu nechal svěřené sobě vojsko tábořiti celou noe v poli v sněhových boudách, v nichž teplota vy- kazovala 10° mrazů. Následkem tohoto nočního cvičení asi 40 vojáků se rozstonalo a jeden z nich zemřel zánětem plic. Poslanci Walz Posch chtěli podati ve sněmovně dotaz k mi- nistru zemské obrany, jak může lubenský velitel ospravedlniti potřebu takového cvičení. Hrabě Welsersheim požádal je však, aby s dotazem sečkali, až obdrží zprávu o výsledku vyšetřo- vání, jež už v té věci nařídil, poněvadž chce na dotaz odpověděti ihned. Dotaz tedy zatím o ložen.
Hamb Nachr Walz Posch Welsersheim Lvov Rakousko Vídeň
16 article
Z Krakova, 17. února. (Samostatnos Ilaliče.) Prof. Glabiňski vydal před nedávnem brožuru o samostatnosti Haliče, v níž dokazoval, že finanční a hospodářské síly Haliče by úplně stačily na vedení samostatné správy, kdyby Halič byla odloučena od ostatního Rakouskaa stala se zvláštním správním územím, a že by samostatnost dopomohla nejsnáze k rozvoji ha ličského průmyslu a obchodu, jichž nedostatel téžce se nese. O brožurce té mnoho se v Halič psalo a píše dosud. Většina haličských listů ne- srovnává se s názory Glabiňského v tom, že by nynější finanční síla Haliče stačila na kryti všech výloh, spojených se samostatnou správou. Ale ani jeho nadějím do rozvoje haličského průmyslu a obchodu nevěří. Glabiňski dovolává se rozkvětu polského průmyslu v ruském Polsku. Ale na to právem odpovídá „Gl. Nar.“, že poměry v Ru- sku a v Haliči jsou zcela různé. Polský průmysl v Rusku má širé pole odbytu po celé ruské
profesor Glabiňski Krakov Halič Rakouskao Polsko Nara Rusko Samostatno Ilalič
17 article
říši, sáhá daleko na východ, až do Číny a do Indie, kdežto Haliči se podobných podmínek zhola nedostává. „Polská společnost v Haliči — píše „Gl. Nar.“ — jest chudobná a nesnesla by zvýšení daní, nezbytně potřebného na kryti všech výloh spojených se samostatností. Ani vyhlídk do lepší budouenosti nezdržela by steskůa nářků. Při tom pak všechny nespokojené živly všichni nepřátelé „polské vlády“ užili by oka- mžitě příležitosti, aby mohli kořistiti z nevě- domosti mass lidových, jež by zpracovali ve svůj prospěch a tím by zmařili sebe lepší úmysly vlády. Také však průmysl, jejž bychom vytvo- řili velikou obětavostí, jsa spoután obchodním smlouvami, zbaven trhů, vydán těžkému kon- kurenčnímu zápasu s bohatým a rozvitým prů- myslem západním, rozvíjel by se tak zvolnaa tak těžce, že by sotva v daleké budouenosti mohl nám přinésti nějaký zisk. Tak jeví se ná- vrh prof. Glabiňského při střízlivém pozorováni.
Čína Indie Halič Nara
18 article
Dle našeho mínění jest ještě velice nezralýa vymáhá nejen důkladných rozprav, ale i při- pravné práce. Ze Záhřeba, 16. února. (Štěpán Radič opět odsouzen.) Okresní soud v Mitrovici odsoudil v pátek po přelíčení, o němž podána minule již zpráva, publicistu Štěpána Radiče k těžkému vězení na jeden měsíc pro pobu- řování proti maďarské národnosti Pobuřování dopustil se dle rozsudku tím, že před přednostou stanice pravil: „Mn. Chorvatsko vy chovalo a proto bráním chorvatský národ před maďarským barbarstvím.“ Tento výrok obsahuje prý v sobě tacite tvrzení, že Maďaři Chorvaly utlačují a chovají se k nim barbarsky nesprave- dlivě. A v tom spočívá bouření proti maďarské národnosti. Přitěžující pro Radiče byla okolnost že byl již pro podobný přestupek třikráte trestán polehčující pak okolností, že se nacházel v pa trném rozčilení. Radič podal proti rozsudku nul litu, státní zástupce se odvolal z nízkého výměre trestu.
Radič Mitrovic Maďar Chorvala Záhřeb Chorvatsko okresní soud
19 article Balkán.
Balkán. Bělehrad pro Nevesiňce. Sbírka ve prospěch hercegovských Neve siňců, kterou v Bělehradě podnikl komitét děv vynesla 4628 dinarů, jež paní Marica Rajkovi čevá ihned poslala srbskému spolku v Mostaru „Gusle“, aby je mezi strádající rozdělil. Řekové v Makedonii. I rozhodující kruhy athénské velmi živěs zajímají makedonskou otázkou. Řecký tisk ne- vstále připomíná Bulharům, že nejsou v Make- donii sami. Kazazis, professor university athén- ské, měl veřejnou přednášku o Řecích make- donských. Mezi jiným uvedl, že ve vilajetu solun- ském Řekové mají 2 gymnasia s 23 professory a 225 žáky, 526 jiných mužských i ženskýeh škol se 726 učiteli a učitelkami a 30.177 žáky. Ve vilajetu bitoljském jsou 4 řecká gymnasia s 20 professory a 314 žáky, a 384 jiných ško s 517 učitelskými silami a 23.145 žáky. Poče Řeků makedonských udává na 400.000. Kře- sťané makedonští většinou uznávají cařihrad- ského patriarchu za svou hlavu. Řeckých biskup jest 18, bulharských 5, srbští 2. Byť Řekové ne- byli v Makedonii nejsilnější počtem, přece jsou silni starou kulturou, průmyslem a obchodem. Z toho prof. Kazazis dovozoval, že křesťan- ské národnosti v Makedonii musej se spolu dohodnouti, aby rozřešením makedonské otázky všichni získali, a nikoli jen jedna křesťanská národnost na úkor druhých. Mělo se již dávno státi. Žádná z křesťan ských národností neměla zahajovati akci na svů vrub, bez dorozumění s druhými. Nedohodnou-li se před rozřešením makedonské otázky, poku se týče reforem, budou se spolu třit i potom, a kdyby cizím národem, který z toho bude mli prospěch, nebyli již Turci, bude to někdo jiný ale cizinec to bude. Konsulské zprávy. Konsulské zprávy podávají následující po drobnosti o posledních bitkách v Makedoni mezi bulharskými povstaleckými četami a ture ckým vojskem.
Řek Bulhar Kazazis Turek Balkán Bělehrad Mostar Makedonie Kře Marica Rajko univerzita athény
20 article
V drobném prodejit raaní čílo o selě . . . za s odipolední . . . . za 2h Va flialkách na venkově- 10h ranní číslo. . . . . odipolodní . . . . . . . 3k Inserát plati ze hetově vapře Fřečplncení a inserty přljímná vdmini- strace v Marisnslé ulici č.3 Tam uacházrjí ne též ro dlakee tlskárna s ezpedíce , Národnich ldi tae Rakopivy se novrnerji
Virginie Marisnslý ulice
21 article
V okolí Ochridy četa 30 mužů pod velením Papakrista byla skoro úplně pótřena? 4' byli ubiti, 5 raněno, 17 zajato. Ve vsi Rěsně spojilo se několik četiček v větší o 50 m. Turecká setnina pobila se s nimi. Bili se den a noc. Dva padli, 3 byli raněni. Ostat- ním podařilo se s přispěním obyvatelstva unik nouti takořka před očima vojska. Jiná četa svedla s tureckým vojskem bitk na Grebenu a byla přinucena vzdáti se. Jiná se ukrývala ve vsi Kreševu. Turecké vejsko ji vypátralo a přepadlor Četa ztratila vět- šinu mužů. Dva povstalci byli vysláni svým vůdeem, aby na železnici v okoli Bitolje vytrhali koleje. Dali se do práce, ale jedoucí vlak je překvapil a roztrhal.
Ochrid
22 article
Turecká zvěrstva v Makedonii. Ve vsi Gabrově na Džumajsku mnoho domů bylo vydrancováno, mnoho žen a dívek zná- silněno. Potom byly nuceny tančit choro, a která plakala, byla bita, aby zpívala veselé písně. Ve vsi Gramadě na Džumajsku nebylo dran- cováno, ale sedláci byli krutě zbiti, aby vydale uschované pušky. Protože žádných neměli, ne- mohli vydati. Aby se spasili, koupili pušky od svých sousedů mohamedánů a odevzdali je ko- misi. Potom teprve měli pokoj. V Strumském Čifliku mnoho lidí uteklo. kteří neutekli, byli zbiti. Ženy a dívky znásil- něny, domy vyloupeny- V Troskově okolo 50 domů vydrancováno 20 mužů zbito. Jeden umřel pod ranami, jeden vojákem zastřelen. Ves Srbinovo patří k těm, které nejvíce zku- sily. Vojáci i bašibozuci páchali největší ukrut- nosti. Chrám byl poskvrněn a vyloupen. Mnoho občanů nemilosrdně zbito, ženy znásilněny. mnozí prchli. Ubito 8 osob (2 muži, 2 ženy a4 děti). Ulice při chrámě vypálena. Ve vsi Bystrici 30 domů vypáleno, ostatn vydrancovány.
Troskův Makedonie Vesa Srbinovo
23 article
Náš dopis ze Soluna. Zaslán dne 16. ún. V posledním čase Hilmi paša obdržel z Caři- hradu telegrafický rozkaz, aby ještě jednou se pokusil Arnauty po dobrém získati pro reformy. Hilmi paša bez prodlení pozval do Skoplje všechny arnautské pohlaváry z Peči, Giljenu, Prištiny, Prizrena, Mitrovice, Nového Pazaru. Rugova, Beranů, Djanovice atd. Z posledních třech okresů nechtěli přijíti, prohlašujíce, že jsou vůbec proti všem reformám. Všech arnautských pohlavárů sešlo se do Skoplje 30. Každý byl po bradu ozbrojen a provázen četnou ozbrojenou družinou přes to, že Hilmi paša zapověděl oso- bám stavu občanského nositi zbraň. U Hlilmi paše konána porada, jež byla velmi dlouhá a bouřlivá. Hilmo paša plýtval pěknými slovy i hrozbami, sliby, řády, ponězi. Konečně většina pohlavárů prohlásila, že přijímají reformy, ale s podmínkou, že budou provedeny jen v nejnut- nější míře a tak, aby jimi nebyli uraženi ani Turci, ani Arnauté.
Hilmi paša Rugov Beran Djanovice Turek Peč Giljen Priština Prizren Mitrovice Nový Pazar Soluna carhrad
24 article
Úsnešení toto odporuje dřívějšímu usnešení arnautských pohlavárů, jež každé reformy šma- hem a zásadně zamitlo. To se vysvětluje tím, že Hilmi paša pozval si z arnautských pohlavárů. o kterých měl jistotu, že budou jeho „důvodům“ přístupni. Hilmi paša hleděl jen k tomu, aby se mohl v Cařihradě vykázati, že splnil rozkaz, který mu byl dán. Co takové usnešení lidí pod- řízeného významu, za kterými jde málo ná- roda, znamená, je na bíledni. Neznamená nic víc, nežli že Turci klamou i sebe, aby mohli klamati jiné. Usnešení je docela bezcenné, zvláště když se ještě přihlédne ku podmince, aby reformy byly pouze na oko, pro forma, Zajímavo je, že mezi pozvanými pohlaváry byli také pověstní zločinci Rustem, Kabaš, Ala a j., kteří dávno si zasloužili, aby je hrdelný soud odsoudil na „sto a jeden rok“, jak se t v Turecku praktikuje. Události v kosovském vilajetě jsou velmi vážné. Sděluji je bez poznámek. Z Peči Arnauté vyhnali tři vyšší turecké úřadníky: státního žalobce, policejního prefekta a předsedu hrdelného soudu. Tyto úřadníky po-
Hilmi paša Turek Al Cařihrad Turecko Rust
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a V Praze, 18. února. (Hra z veřejného života v několika veselých aktech, však se smutným koncem.)
Praha
26 article
České forum
27 article
(ohromní zástupové lidu obojího pohlaví a všech možných stavů.) Tribun lidu. Nepřišel jsem, abych. lidé český, starou tě opět krmil frází a místo chleba prázdná ti slova nabizel. Vždyť na nose ti vidím, že dost máš již fádního vlastenčení po jiné a sytější stravě že se ohližíš. Nestačí člověku jen rovné právo k velikosti, moci, slávě především je třeba peněz, zámožnosti, jež přední podmínkou je svobody. Neb kdo hla- dem trpí a na dvěře jiných nucen klepat, vždy otrok je. Spasná teď v záři novoty se leskne myšlenka. Rozmnožte statky, povzneste se ho- spodářsky! Zní povel geniův, jenž nad nám bdi a šepce rady v kritické chvili v ucho naše. Pracujte, zvelebujte, shromažďujte! Tak roste skrovná hřivna vaše, až ve hromadu vzroste zlata. Pak šťastni budete. (Jásavý souhlas všude.) Lid: Buď genius náš velebenl Prorok: Dovolte, abych především po ložil vavřín na skráň genia. I já, jenž v bu- doucnost patřím, nevidím pro vás jinou spásu, než pracovat a hospodářsky mohutnět. Vždyt přece známo je, jaký to rozdíl mezi tím, kdo plný měšec má a kdo světem se s prázdnou kapsou protlouká. Sbírejle hlasy mezi těmi, jež statky tvoří a ty v jedno sloučit snažte se, at vrstvy výrobní se v jedno spojí a silou veške- rou nechť hájí zájmy své i zájmy národa. Kdo vyrábí, sem pod prapor náš! Při tom nechť žije národ a slavná nechť je vlast! Lid: Nechť výrobní žijou stavy, žije ná- rod, vlastl
28 article
Veliký sad před palácem práce. Výrobný lid všech odvětví. Prorok: Výrobný lide. Živnostníci, rol níci! Vězte, že tak, jako dosud dál to nejde Jest celá spousta různých zájmův, jež ve dva velké houfy dělí vás. Rolníky jiný poutá zájem, než vás řemeslníky. Rolník šťastným, co mo žná drahé-li obilí, řemeslník proti tomu si přáti musí, by potraviny a poživatiny levné byly Uvažoval jsem o věci vážně i také důladněa dospěl k radě upřímné, by ve dva veliké jsme se rozdělili tábory: v tábor živnostníků i tábor sedláků. Přátelé zůstaneme i po tom rozdělení, navzájem budeme si pomáhat neb poutem pev- ným bude nám šťastná vlast. Lid výrobný: Ať žije šťastná vlast. (Na to se rozdělili ve dvě velké velké skupiny z nichž jedna odtáhne v levo, druhá v pravo.) Obrovská dvorana živnostníkův. Zástupci řemesel ve velkém počtu. Prorok: Že pustili se sedláci s živnost- níky drobet do sebe, což na tom. V boji se pruží duch a ocelem se stává sval. V boji s rodí spása, boj život jest a klid je smrt. Však mezi námi duchové se bouří též. Živnostník aneb řemeslník je pojem přiliš široký, ve rámee ten se všichni, jak jsme zde, za žádnou cenu vtěsnat nedáme. A že se nedáme, je příčina, že jak bychom si přáli, věc nejde v před. Ne zbývá nic, než v oborech různých pracovat Ne tříštit se, však práci dělit, je veliký a prin- cip uznaný. Co, táži se, má obecně společ ného se zlatníkem pokař, co se dlaždíčem ku- chař a s vlásenkářem zahradník? Svoji k svému! Veliký rozstup mužů práce! V jinou stranu obráběč kovů, v jinou obráběč dřeva, v jinou ti, již oděv zhotovují a také ti, již pokrmy vyrábějí. A všicci ostatní Ovšem, že jedni nebudeme potírati dru- hých, nýbrž že pevným pojítkem všech ná- bude blaho národa l Řemeslný lid: Ať žije národ. Každý v řadu svou!
29 article
Velké nádvoří v budově řemesel oděvových. Prorok: V poslední době smutné udály se věci. Krejčí se setkali s kožešníky a čepi čáři a kloboučníky. Teď oheň zuří nám nad hlavou. Nezbude nic, než abychom, co v jedno se nedá spojit, rozdělili. Nechť jeden v pravo jde, a druhý v levo, když nemožno jim spolu žít. Každý nechť sám se snaží a sám užívá plodu práce své. Je pravda, nač se děli s druhým, jenž pracoval snad méně a méně přispěl v poklad společný. Co na tom, v růz- ných-li snažiti se budete dílnách, když mysl naše k jednomu spěti bude cíli; by spokoje- ným, mocným stal se národ nášl Lid oděvnický: A šťasten národ náš! Síň ve spojeném společenstvu krejčovském. Prorok: Zdá se mi páni, že většina n práci odkázaných, jež statky vyrábí a pilno rukou zlato kruší nedostí, či nedobře pocho pila, co je organisace. Rve se to na vzájema v dáli vidím vlast, jak slzy roní. Stavovský in- teres dnes heslem dne — tak naříká. A vy již zase přicházite, abyste opětně se rozdělili. Že nemožno, by v jednom sdružení byl krejčí pro muže se krejčím pro ženy. Nu buďsi. Spon největším je nepřítelem práce, nechť tedy roz chodem se odklidí. Stane se. Ticho všude mrtvé ticho. Výborová síň v budově společenstva mužskýcl krejčů.
Krejčí
30 article
Prorok: Mně hlava brní, jakobych v ní na tisíce měl mravenců. Co toho příčinou ? Jak tázati se mohou? Na místě, aby každý na vyká zaném působišti klidně pracoval a aby všichni na mysli měli povznesení celku, šourá se ve společnosti naší příšera, jež otravuje vše, co zdravé a v šťávy života vlévá jed! Na místě, aby jeden se srazil vedle druhého, ne soused se sousedem a ne láska žezlem vládne teď, ale hnusné sobectví. A vám i nejužší spolek není po chuti, vy ještě dále dělati se chcete? Na ty již šijí kabáty, na vestáře a kalhotáře ? Co vede vás k tomu? Snad prospěch výroby ? Veliká mýlka to: vás k tomu vede zášť! Už tedy jděte si a každý snaž se, by to nedopadlo s ním snad hůř, než ve stavu, v němž je dnes. Shromáždění rozděli se ve tři proudy.
31 article
Genius národa českého v noci na Petřině. Pěkné to vypadá v té české vlasti. Hle, jak tam na druhé straně zuby cení — obluda interes stavovský. Prokletý okamžik, kdy první krok učinil přes pomezi tě země, v níž slibně tak se vývíjel vonný kvítek shody národní a ke slasti lásky. Co jest dnes ten národ ? Spousta trosek, jež v divokém víru navzájem se potírají a ničí. Sta různých inleressů, jako sta jedovatých hadů chrlí teď oheň v to, co zůstalo. A konec všeho bude strašně — nie. Zahalená v šedé roucho po- stav a, jež prodrala se stromovím, stane pře geniem. Geniu s uleknut: Kdo jsi? Postava: Jsem Cleo a chápu žalost Genius: Posaď se vedle mne. Cleo: Na chvilenku, má povinnost v ko- vovou desku historii rýt. Genius: Rei, co v hrozné této chvíli činit máme? Cleo: Jak dlouho jsi Čechů geniem ? Genius: Teprve lustrum jedno. Před mnou několik strážných duchů lidu tohotose zbláznilo. Cleo: Co činit máš? Nic. Lid ten je ne- přístupný dobré radě, on poučení čerpá jen ze škody své. Vyčkej ještě, až hodně bude v něm na padrť lebek rozbitých, až těsněji ten lid v pouto sevře nepřítel, až žal a smutek po všem kraji sítě rozestře. Pak teprv český lid se pro- budí a na novo do opětné se pustí práce, by
Čecho Genius Cleo Rei Lido
33 article
znovu počal tam, kde dávno před tím byl — —