Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 6.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

20. června 1905. Číslo 16z.

4 article

mocní užívati saccharin, nedala se zjistiti již po nedělích ani stopa po cukru. Z toho je dovoleno uči- niti závěr, že kdo diabetikem není, požíváním saccha- rinu se diabetikem teprve stane. Za to však cukr, jak bylo prokázáno, nejen v praxi pokusy prováděnými vojenskou správou Německu, nýbrž také nejnovějšími výzkumy prof. dra. Stoklasy, jest jedním z nejcennějších zdrojů energie těla lidského i zvířecího. TTyto pronikavé a nevyvrátitel- né výsledky nejnovějšího bádání opravňují nás žádati jednak energicky a nepovolně za naprostý zákaz ob- chodování se saccharinem i pro účely lékařské, a jednak za podporování spotřeby cukru v každém směru. To se však může státi prozatím jen a nej- účinnějším způsobem, bude-i daň ze spotřeby cukru snížena.

profesor doktor Stoklasa Německo

5 article

Jak velice jest požadevk tento oprávněn, vychází z fakla, že, kdežto my trváme na dani K 38.— za 1 q, říšský sněm německý zabýval se již v březnu letošního roku opětným snížením daně ze spotřeby cukru o další 4 mk. tudíž na 10 mk. z jednoho a, a jen prozatím na žádost cukrovarníků německých nepřistoupil. Daň cukerní má silnější vliv na utváření cen. Jek velice pak opět toto utváření cen působí na spotřebu cukru, vychází z toho fakta, že stoupnui čen cukru v Německu v roce 1904—5 bude míti dle odhadů za následek zmenšení konsumu bílého zboži proti r. 1903—4 o 1.7 mill g. Na základě těchto svých vývodů dovoluji si jmé nem předsednictva doporučiti co nejvřeleji k přijel následující resoluci : „Valně hromady Ústředního spolku pro prů mysl řepového cůkru v rakousko-uherském moe nářství a Spolku pro průmysl cukrovarnický v Če chách, konané dne 19. června 1905 v Praze, pro- hlašují vzhledem na sociální životní poměry a exi- stenční podmínky širokých vrstev našeho obyvatel stva, jež tvoří jeho převážnou většinu, a vzhileden na výsledky nejnovějších bádání domácích i zahra- ničních učenců, že 1. Požívání cukru dlužno pevažo vati jak se stanoviska výživy, tak i se stanoviska hygieny za nepostráda- telné a nutné, že je třeba tudíž spo- třobu jeho pokud možno nejvíc usnadňovati a proto co nejmenší mu zdanění podrobiti.

Německo Praha

6 article

2. C. k. vláda prosí se tudíž opětně co nejna- léhavěji, aby jak v zájmu vlastním tak i v zájmu hospodářsky těžce stísněného obyvatelstva co nej- dříve daň ze tpotřeby cukru a to co nejvíce snižila. 3. Na základě dokázaných toxických účinků saccharinu ve zdravém a ještě více v nemocném těle prosí se c. k. vláda, aby v zájmu zdravotních i hygienických opatření pro obyvatelstvo jakékoliv obchodování se saccharinem, jakožlo nanejvýš škodlivým a nebezpečným jedem, za- kázala. 4. C. k. vláda prosí se co nejnaléhavěji, aby z účelem zabránění podloudnictví se s accha- rinem na zemských hranicích učinila opatření, aby se dala našemu pohraničnímu obyvatelstvu. zejmena horskému obyvatelstvu, zvl. v Krušných horách a v Krkonoších, jakož i na Šumavě, dále pak na hranicích Tyrolska příležitost konsumovati l ev- nější cukr. Současně opakujeme svou opětně již přednese- nou naléhavou prosbu, aby c. k. vláda pečovala o to, aby stále ještě kvetoucímu podloudnictví se seccharinem učiněna byla vydatnějším a přísnějším střežením hranic co nejdříve přítrž. Za poutavé své výklady odměněn byl řečník hlučným potleskem. Navržená jím resoluce byla pal jednohlasně schválena a jelikož byl tím jednací pořad vyčerpán, skončil předseda p. bar. Stummer z Ta- varnaku schůzi přáním, aby příští shromá ždění konalo se za poměrů cukrovarníkům příznivějších.

Stummer krušný hora Krkonoše Šumava Tyrolsko

7 article

Vývoz drůbežnických produktů z rakousko-uhersk říše. Podává Jos. Jeřábek, pokladní adjunkt země- dělské rady, jednatel zemského spolku drůbežnického Při sledování statistiky nelze přehlědnouti, že bez- mála o 38 millienů korun vykazuje v roce 1904 rakousko uherská říše větší výtěžek z vý vo z vajec, než-li z vývozu hovězího dobytka. Vzdor ruské a egyplské soutěži na světovém trhu s vejci jest až posud vývoz vajec z naší říše velice uspo- kojujíci. Tak vyvezeno bylo v roce minulém z naší říše v ajee: do Hamburku . . za obnos 1,825.000 korun do Německé říše . . . 87,013.000, do Švýcar . . . . . . 4,259.000 do Francie . . . . » 568. 000 , do Belgie . . . . . » 1.335,000 , do Nizozemska . . . . 1,397.000 . do Velké Britanie . . . 8,823.000. 178 000 do jiných zemí . . . » tedy úhrnem za 105,468 000 korun. Z vývozu toho připadlo na německou říši 80% a na Velkou Brilanii 10% a zbytek na ostatní. Poněvadž v roce 1900 vyvezeno bylo vajec toliko za 99,262. 000 korun, zvětšil se tedy vývoz vajec během lří rokův o více jak 6 millionů korun. Bíl ku a žloutku vyvezeno v roce minulém 1226 q za cenu 98.000 korun, peří draného 45.625 q z cenu 19,913.000 korun, peří jiného a brků 5516 q za cenu 2,096.000 korun, drůbeže živé 4633 q za cenu 834.000 korun, drůbeže zabité 44.878 q za cenu 4,937.000 korun, Vývoz péři draného, z něhož připadá na německou říši 91%, stoupnul oproti roku 1900 o více jak šest millionů korun. Naproti tomu klesnul vývoz drůbeže živě. Této bylo v roce 1901 vyvezeno za 10,014.000 kor., kdežto v roce 1904 toliko za 834.000 K, zde klesl tedy vývoz o více jak 9 millionů korun. Do- voz vajec do naši říše obstaralo v roce 1904 Rusko obnosem 30,941.000 K, Rumunsko obnosem

Jeřábek Švýcar Bíl Hamburk Francie Belgie Nizozemsko Velká Británie Rumunsko

8 article

1,142.000 K, Bulharsko obnosem 902.000 K, Turecko obnosem 736000 K, Italie obnosem 321.000 K, Srb- sko obnosem 241.000 K, jiné země 144.000 K, tedy úhrnem 34,427.000 K. Z dovozu tohoto připadá 9090 na Rusko. BIlku a žloutku bylo přivezeno 2015 q za 121.000 K, pěří draného bylo přive- zeno 17.166 q za 5,100.000 K, péří jiného brků bylo přivezeno 6749 q za 2,565.000 korun, drůbeže živé bylo přivezeno 59.266 q za 5,334 000 K, drůbeže zabité bylo přivezeno 2234 q za 223.000 K. Porovnáme-li vývoz 133,256. 000 K a dovoz 47,770.000 K, seznáme, že v roce 1904 obnášel vývoz 85,486 000 K. Tento skvělý finanční efekt měl by povzbuditi naše zemědělee kintensivnějšimu chovu drůbež e vůbec.

Srb Bilek Bulharsko Turecko Rusko

9 article

Výnos z drůbežnictví značně by se — a ťo zejmena v naší vlasti — zveličil, kdybychom vedle vajec byl sto vyvážeti žírnou drůbež, zejmena ranné husy. Po- dle stále stoupajících životních potřeb dá se nekla- mně souditi, že drůbež jatečná bude na trzích stále více a více hledána a dobře placena, proto bylo by chybou, kdyby naši zemědělci nevěnovali patřičné pozornosti chovu i výkrmu drůbeže vůbec. K učin- nější práci na poli tohoto hospodářského odvětví po- bádají nás svými obdivuhodnými úspěchy cízí státy. zejmena Amerika, Rusko, Anglie a Francie. Ačkoli Rakousko má větší vývoz nežli Francie, předce trži tato za vyvežené drůbežnické produkty poměrně více, nežli říše naše. Příčina vězí v tom, že francouzská drůbež objeví se na trhu nejdříve a jest co do kva- lity nejlepší. Země rakouské nemohou se však po stránce chovné i produktivní k Francii rovnati, ne- boť tamní příznivé klimatické podnebí a jistý smě v chovu podporují skvělé její výsledky! Našemu drů- božnictví velice by prospělo, kdyby cizokrajná ple- mena různých ne ustálených barevných odstinů tvarů přestala se k nám dovážeti, neboť různé odru dy mají různé vlasinosti, kterými se domáci chov

Amerika Rusko Anglie Francie Rakousko

10 article

začasté poškozují. Jest tedy na povolaných činitelích. aby nezaváděli mnoho různých plemen, ale raději se starali, aby chov drůbeže v naší vlasti provozoval se racionelněji, nežli dosudl Z thů obilních. Počasí bylo v týdnu minulém příznivé, poněvadž se dostavily časté a vydatné de ště, jež se rozprostíraly téměř po všech čáslech země a byly vzrůstu rostlin velice na prospěch. Teplota nebyla při tom příliš horká, což šlo tvoření se zrní rovněž velice k duhu. Stav osení je také všude velmi uspokojivý. Rovněž v cizině jest až na jižní Rus stav osení dobrý. Na trzích zahraničních bylo při slahém obchodě téměř všude smýšlení stálé. V Ame rice zůstaly ceny z počátku celkem nezměněny, ale později na nepřiznivější zprávy z jihozápadu stouply asi o 1 ct. Dovozů z vnitra Ameriky ubylo a také beztak už skrovné zásoby patrné se opět zmenšily. V Anglii byly sice obraty malé, ale ceny zůstaly celkem nezměněny. Ve Francii smýšlení na příznivý průběh počasí ochablo. Majitelé byli povolni a ceny pšenice i mouky o půl franku klesly. Na trzích ně- meckých bylo nepatrné kolísání cen, ale ceny přece jen o něco zlaciněly. Na všech ostatních trzích kon- linentálních je smýšlení klidné, obraty jsou slabé. ale ceny se mnoho nezměnily. V Pešti byly chlebo viny nalehavě, ale pícniny jen slaběji nabízeny, ale smýšlení o všech druzích bylo mdlé a ceny povolo valy. Jenom kukuřice dodržela nezměněně. O pšenici bylo smýšlení po celý týden chabé a ceny povolo valy. Obraty činily asi 100.000 qu a ceny proti týdnu minulém asi o 40—45 h klesly. S žitem byl obchod jen nepatrný. Nabídka byla sice mírná, ale nalehavá, kdežto zájem byl nepatrný. Při smýšlení trvale mdlém klesly ceny asi o 40 h a znamenaly K 13.50—13.70.

Rus Anglie Francie Pešť

11 article

Nově žito na červenec znamenalo o 10—15 h nad termínový kurs a na srpen o 10 h pod terminový kurs. Ječmen na kroupy a ke krmení domácí i ciz byl skrovně nabízen, ale kupci chovají se odmílavě a smýšlení zůstalo chahé a ceny klesly asi o 25h. Znamenal K 14.— až 14.25. Pro oves byla koupě- chtivost slabá a ceny proti týdnu předešlému asi 30 h levnější. Dle barvy a čistoty placen byl z Pešti K 12 60—14.20. Ceny kukuřice dodržely nezměněně na K 15 65—15.75, ale obchod byl slabý. České doly a čeští konsumenti uhli. Vzhledem k této lokálce ze dne 15. t. m. sděluje se nám : Jest politování hodný zjev, že se nezdařilo převésti doly »Frauenlob« a »Prokop« do českých rukou. Cose pak dodávek pro elektrické podníky týče, je věru zvláštním úkazem, jak se nerespektuje česká těžba.

Prokop Pešť Český dol

12 article

Největší spotřebu svého uhli kryje elektrárna z dolu »Richard«, který patří majiteli, jenž v poslední době. když v Čechách zbohatl, přesídlil do Drážďan. Uhlí toto je jedno z nejhorších, jaké vůbec v bnědo- uhelné pánvi jest a proto musí býti také laciné ale vzdor jeho láci nechce je ani jediný soukromý podnik pražský, neboť ve skutečnosti je dražší, nežli jiné známky, které jsou dražší zdánlivě, ale vzhle- dem k své hodnotě přece jen levnější. Dovoz jest stejně drahý, jak špatného tak i dobrého uhlí, proto každá dobrá známka jest následkem toho po- měrně levnější. Nejlepší důkaz by se provedí, kdyby se na př. v zimě topilo po 14 dní jen samotným uhlím z dolu »Richard« a pak snad správní rada elektrických podniků prohlédne a nebude tuto známku kupovati, ani kdyby jim ji p. Baldauí zadarmo dával z dolu, proto že tato známka samotná je na- prosto nezpůsobilou pro podobné závody. Proč pak drážďanské elektrárny nekupují ničeho z dolu »Ri chard« ? Jest opravdu nejvyšší čas, abychom se ho- spodářsky na vzájem podporovali a ne ubijeli.

Richard Ri chard Čechy Drážďany

13 article

Ruské finance. Dle pokladníčních výkazů o stát- ních příjmech a výdajích od 1. ledna až do 1. března 1905 vykazovaly řádné příjmy 342,939.000 rublů (o 9,514.000 rublů měně než v roce loňském) a řádné výdaje 333,070.000 rublů (o 16,856.000 rublů měně než v r. loňském). Mimořádně přijmy v období tom činily 80,434.000 (o 79,894.000 rublů více než v sou- dobí loňském) a mimořádná vydání 169,362.000 ru- blů (o 135.426.000 rublů více než loni). Normální stavební smlouva pro velejné budovy a stavební podniky. Při jednání o veřejných dodávkách a žádoucí reformě tohoto zřízení přihlédnuto v Jednotě ku povzbuzení průmyslu v Čechách nejprve k tomu. kterak přispěti ke zdokonalení celého řízení o veř. stavbách. Bývajíť i stavitel i jeho řemeslní subkontra- henti nejenom nezbylnostmi formalit, ale i složitosti a průtahy přejímání, kollaudace, uznávání a pouka- zování až do výplat někdy tak zdržování, že trpí co nejcitelnější újmou, kteráž — běží-li o větší sumy — snadno může stavitele neb řemeslníka těžce poškoditi.

Čechy

14 article

Tyto obecně známé závady činí konkurování o roz- měrnější a tudíž výnosnější práce nadmíru nesnad- ným, odstrašujíce menšího živnostníka, jenž do práce investuje mnohdy celé své závodní jmění, nebo anga- žuje se i svým úvěrem. Ale i větším a bohatším sta- vebním živnostníkům bývá podník znesnadňován, je- lkož začasté celá jejich kalkulace roztříští se o úskalí platebních průtahů, jež stravují úroky a zisk. Tyto svizele a těžkosti jsou však i na úkor stavebnikův, obmezujíce jim výběr offerentů, zdražujíce a priori offerty a vedouce k nemilým často důsledkům. Lze pak obtíže ty nejlépe vyrovnati vsunutím finančního prostředníka mezi stavebníka a stavitele, a to ve způ- sobě potentního veřejného ústavu peněžního neb úvěr- ního, jenž financuje provádění stavby tak, aby stavitel a vedle něho i subkontrahenti v souhlasu s poslupem prací v krátkých lhůtách na účet stavebníkův byli též postupně splátkami conto vypláceni a tím stále při své finanční zdalnosti udržováni: závěrečné pře- jímání, kollaudace a zúčtování i výplata pak aby byly v kráfké, smlouvou přesně stanovené lhůtě prováděny.

15 article

Tyto zřetele byly vodítkem při dotyčných úradách, pro něž sdělána základní osnova smlouvy, která nejen v opětných přetřesech a poradách za východisko pro- nikavé a zdravé reformy zadávání veřejných staveb uznána, nýbrž pokusmo i v praxi již se výborně osvědčila, byvši už konkretisována při některých stavbách, prováděných státní správou. — Ze všech těchto příčin schválila Jednota osnovu smlouvy po zevrubných, za součinnosti zkušených odborníků pro- vedených úradách a předkládá ji státním i samospráv- ným úřadům i sborům s nejvřelejším doporučením, aby ji všeobecně přijaly a užívaly při zadávání všech veřejných staveb, jichž provádění zavedením této smlouvy bude zbaveno ochromujících obtíží a ocitne se v zdravém proudu užitečného rozvoje, prospěšného pro všecky zúčastněné strany a tudíž i pro dobro obecně. — Osnova tato jest otištěna v časopiseckém orgáně Jednoty průmyslové a sice ve vydaném právě červnovém čísle „Obzoru národohospodářského“ i do- poroučí se všeobecnému povšimnuti.

16 article

Trhy peněžní. x. Z Vidně, 19. června. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Císařský vlastnoruční list novému uherskému předsedovi ministerstva působil na zdejši bursu dosti příznivým dojmem a to tím více, jelikož také z Pešli byl ohlášen příznivý účinek jeho. Obě kreditky a akcie státní dráhy málo seslabily. Cifry o odbytu karfelovaných železáren oživily jen pře- chodně obchod v železářských hodnotách, v dalším průběhu jevila se však silná potřeba realisační. Po- zoruhodné bylo značné stoupnutí hirtenberských akcií, které obnášelo téměř 20 korun. Akcie zbro- jovek neupevnily se ve zlepšení, kterého docílily na předběžné burse. Haličské karpatky byly slabší. rovněž dunajské paroplavební, kdežto akcie severní dráhy byly vyšší. Charakteristickým momentem byly rozsáhlé zpětné nákupy uherských zástavních listů a také 41/2% zástavních listů, které poprvé dostaly se na zdejší trh. Uherské renty byly vyšší. 3% priority jižní dráhy byly slabší. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn, 21/2— 213/120. x. Z Vídně, 19. června. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Večerní buraa. Kreditky 662.—, po —.— uherské kreditky 778.50, anglobanka 308.50, bankovní jednota 652.75, unionka 541.50, länderbanka 45 4.25 slátní dr. 665.50. —.—, jižní dráha 86.50, polab. dr. 445.75, severozápadní dráha 432.50, turecké tabákové 362.50, rýmavsko muráňské 549.—, alpinky 527 75. květnová renta 100.40, uherská korunová 97.35, turecké losy 142.50, marky za hotové 117..45, ultimu 117 42, na duben —.—. Smýšlení lepší. x. Z Vidně, 19 června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První čísto značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 198.95. 199.15 Alsterodam na delší lhůty —.—, —.— Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.

Vídeň Amsterodam Brusel slátní doktor

17 article

—. Německo šeka kr. lh. za 100 mk. 117.371/2, 117.571/2, Německo na delší ihůly Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 240.25, 240.45, Londýn na delší lh K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.— ——, Iialie šek a krštké ibůty za 100 lir 95.60. 95.721/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. lb. za 100 rublů ——.— —.—, Pelrohrad delší ih. —.—. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 tr. 95.45, 95.60. Paříž delší th. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.30, 95.421/2, na delší lhůty —.— —.—, Švýcary šek a kr. Ih. 95.30, 95.421/2, na delší lhůty —.—

Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia

18 article Z Vídně, 19. června. (Bávěrečné úřad

Z Vídně, 19. června. (Bávěrečné úřad kursy.) Únorová renta . 100. g5 Ivovskočernovická 585.— spol. st. dr. rak.-uh. 664.— květnová . . 100 4 červenc. 100 30 jižní dráha 86.10 říjnová , štyrskohr.-köfl. . 444. — 100 90 severní dráha . 58 10.— rakouská s zlalá 119.70 432.— » kor. 100 50 rak. severozáp. dr. uherská » zlatá 117 75 pardubická dráha » kor. 97.35 445.95 polabská dráha 93.05 rak. invest. renta 358.— česká sev. dráha . uher. » » buštěhradská A 4o zást. listy Hyp 1075.— banky král. č. - pražsko - ducheov. 31/2% zást. 1. Hyp. duchcov.- podmok banky král č. . 2312. — ústecko-tepl. dr. 4% kom. dluhop. 990.— dunaj. paroplaveb Zem. banky kr. č. 672.— rakonský Lloyd 4% žel. dl. úpisy 362.— turecká tabák. rež Zem. banky kr.č. 572.— rak. zbrojovka státní losy 1860 Rudolfova hut po 500 zl. . . 157.65 526 55 alpská montan. sp po 100 zl. . 191.— rým.-muráň. spol 547 75 státní losy 1864 293 50 527 — Poldina hut losy úvěrního úst. 2655 — praž, želez. sp.. vídeň. l. komun. 537.— česká montan. sp. 1550.— tisské losy . .. 167 90 455.— Daněk . . . turecké losy . . 142 25 261.50 západočeská ubl rak.-uh. banka . 1645.— severočeská uhl. rak. úvěrní ústav 661 25 646.— mostecká uhl. sp b. anglo- rakouská 308.— vídeň. stavební sp vídeňská unionka 541.— 1010 —- hirtenberské . . b. pro země rak. 453 50 Schodnica . . . 625.— uh. úvěrní banka 778.— haličsko-karpatské 942 — bank. jednota 552.25 pešťská vagonka r. úst. pro úv. poz 1014.— devisa německa . 117.43 Česká průmyslová » pařížská . 95.45 416 — banka. . .. » curyšská . 95.3 roln. úvěr. banka 414 60 „ londýnská 240 20 česká b. Union

doktor Lloyd Rudolfův Poldin Daněk Vídeň buštěhradský A 4 úvěrní banka

19 article

88 80 100 45 100.25 100.25

20 article

247.— dvacetifrank . . 19 13 Živnost. banka. marka papírová . 117.43 králodvor. cement. 945.— rub . 253 5 Eskontní sazby 215/16—31/2 procanta. Při trvalém obchodním klidu drobily se kursy Jenom hirtenberské stoupaly.

21 article

Pražská bursa. V Praze, 19. června. (P'ův. zpráva »Nár. Listů«. Při dosti pevném trhu jevil se na dnešní burse čilý zájem jak pro hodnoty ukládací, tak i pro akcie jednána zlatá rakouská renta za K 119.771/2, dále placeny 4% zástavní listy české hypoteční banky za K 100.95, 31/2% zástavní listy téže banky za 95.35, 3% obligace společnosti rakouských místníeh drah za K 84.60 a akcie živnostenské banky za k 246.—. Dále podáváno akcie české banky Union 247.—, akcie strojírny Daňkovy 456.—, akcie hospo- dářské úvěrní banky K 412.—, akcie zajišťovací banky K 225.50 peníze. Otficiální záznamy znějlá

Praha živnostenský banka zajišťovací banka Union 247

22 article Zástavní listy české byp. banky 5 %

Zástavní listy české byp. banky 5 % 31/2 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl. Mel. úpisy » » » (ve zl. » » » » (v K) Žel. . » . Dlužní úpisy České prům. banký Dlužní úpisy Ústřední banky českých spotitelen . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banký Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29 » » hal. zem. banky 41/2 Fom. dl. úpisy » » » Železnič. Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 41/, 49 0 », Rak.uherské banky 40 * Dolnorak. hyp. ústavu 4% 31/2 0 Kom. dl. úp.. » 3 1/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30 Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 (ve stř.) 4.2 0 Dubnová » » Květnová „ „ (v pap.) 4 0 Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 49% korunová renta . . 4 %. „ investiční » . . 3 1/92 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . » Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka .» Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka . .» Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . .» Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . s Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . .» Česká báňská společnost . . . a Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech „ tov. orient. cukrov.

Hal Dolnorak Daňkův Rustonův Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost 0 Dubnová

23 article Z Petrohradu, 19. června. (Zpráva Zivnost. banky.

Z Petrohradu, 19. června. (Zpráva Zivnost. banky. Dnes svátek. Z Berlína, 19. června. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«. (Druhé číslice značí záznam ze dne 17. června. 41/2procentní ruská renta 1905 95.— (95.—), 4pro centní ruská renta 1902 89..60 (89.60), 4procentní rusk konsolidační renta 1889 89.10 (—.—), 31/zprocentn ruská zlatá renta 80.60 (81.20), petrohradská diskontní banka —.— (—.—), petrohradská mezinárodní banka 148.50 (14775), ruská banka pro vnější obchod 134.40 (135.—) Z Berlína, 19. června. (0 1 hod. 15 m. odpol. Kreditky 207.90, státní dráha 142.75, lombardy 18. 50 Smýšlení slabé. Z Berlina, 19. června. (C.-B.) Kreditky 207 70 berl. obchodní 169.90, darmštadtská banka 140.80 německá banka 238 90, diskonto komand. 189 90 drážďanská banka 156.—, národní banka 131.80 státní dráha 142.70. lombardy 18.50, Kanada 149 20 Gotthard —.—, dráha Henri 117.20, bochumské 251.20, dortmundské 89 b0. Lauřina buť ——.— Consolidace —.—, gelsenkirchenské 228.90, harpenské 213.50, Hibernia —.—, Packet 150 20, Lloyd 122. 40 dynam. trust 183.90. Smýšlení bez obchodu. Z Frankiurtu, 19. června. (Telegr. závěr. kursy. Úvěrní akcie 208.10, akcie společnosti státní dráhy 142.80, lombardy 18 50, papírová renta —.—, stří brná renta 101.—, zlatá renta 102.—, uherská zlatá renta 99.45, uh. korunova renta 97.40, 4% rak. korun. renta 100.60. Smýšlení slabší. Z Frankturtu, 19. června. (Dodat. bursa.) Úvěrn akcie 208.10, státní dráha 142.80, lombardy 18.50. Z Paříže, 19. června. (Počáteční bursa.) Bpro renta 98.85, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.

Henri 117.20 Lauřin Lloyd 122 Petrohrad Berlín Kanada Paříž diskontní banka mezinárodní banka 148.50 darmštadtský banka německý banka drážďanský banka národní banka Hibernia Packet 150 20 zpráva Zivnost . banka Gotthard

24 article

Z Paříže, 19. června. (Telegr. závěrečné kursy Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.70 3/proc. renta —.—, italská renta 106.35, rakousku pozemkový úvěrní ústav 1373, státní dráha 718.— lombardy —.—, cheky na Londýn 25.17, rakou ská zlatá renta 100.80, uherská zlatá renta 100.40 otomanská banka 609.—, tabáková režie 393 —, tu recké losy 133.75. Smýšlení udržené.

Paříž Londýn

25 article

Tthy na zboži Pražská plodinová bursa, 19. června. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenic česká 1904 78—81 kilogramů K 10.10, 10 30, uherská 00—00 kg —.—, —.—, moravská O—0 kg. —.— rak. jakosť O—0 kg —.— až —.—, vadná —.— nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská — kg —.—, —.—; žito české 1904 73 —-76 k 8.30—8.50; české 8.35 až 8.50, moravské 0.— —.—: ječmen výběr 0.—, 0.—, první jakost 0.—, 0 —, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.— ječmen k seti 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry chlík 1904 8.—, 8.05. prima 1904 8.—, 8.05, merkantilní 7.90, 0—, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —, 0.— kukuřice uberská 0.—, 0.—, cizozemská 7.90, 8.20 cingnant. 1905 K 950, 9.60; vikev česká —.—, —- haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, poban ka 0.—, 0.—. proso 0.—. 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše ničná mouka č. 0 K 30.30. 31.—, č. 1 29.30, 30.— č. 2 28.30, 29 —, č. 3 27.25. 28.—, č. 4 26 50, 27.— č. 5 25.75, 26.—, č. 6 24.25, 25.—, č. 7 22 —, 23 — č. 8 16.50, 17.—. Žitná mouka č. 1. 24..50, 25.—, č.Il 23.—, 24.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 16 —, 17 — Pšeničné otruby jemné 13.80, 14.—, hrubé 13.80 14.—, otruby žitné 14.—, 14.20, krupice 30 30, 31.— prach 14.—, 14.20, tluč —.—, —.——, kroupy: č. 4/0 B. 39.— 40.—, čís. 3/0 39.—, 40.—, čís. 2/0 38.——, 39. — čís. 0 37.—, 38.—, čís. 1 35.—, 36.—, čís. 2 34.— 35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.—, čís. 30.—, 31.—, čís. 6A 31.—31.50, čís. 7A 27.— 23.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.— zlom 22.50, 23.75.

plodinový burza moravský O — 0 kg cingnant

26 article

Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 11.—, 12.50, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 10 25, 11.75, ke krmen 0 —, 0.—, čočka 1904 17.75, 24 — Semsna. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 26 — 27.—, modrý ruský 25 —, 25.50, kmin český —.— —.—, holandský 32 —, 33.—, jetel bílý 47.—, 62 — žervený 1904 61.—, 69 —, červený 1904 (prostý ko- kotice) 72.—, 79.—, švédský 55.—, 73.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—- lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus ——, řepka zimní 1904 13.90, 14.10. Beno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 42C, 4.40, nelisované 4.20, 4.40, cizí 0 — 0.—, sláma cepy mlácena 2.—, 2 20), ke krmení 1 80 1.90, ke stlaní 1.80, 1.90, cizí 0.—, 0.—. Sušené ovocs. Ceny za 50 kg: Švestky české —.—, merkantil. 10.50, 10.75, bosenské 110/ 120 11.50, 12.—, 95/100 13.50, 14.50, 80/85 19.50, 20..50. 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višné —. —.—, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 35.—, křl žaly —.—, —.— Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 4.— 4.35, k jídlu cízí —.—, —.—, kpálení lihu 0.—. 0.— Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sadlo ui 75.50, 76 50, sadlo amer. —.—, —.—, lůi —.—, —.— ObIli.

K C Bena kg kg : Švestka

27 article

T. Z Vídně, 19. června. (Telel. zpr. » Nár. Listůl.«) Plodinová bursa. Na pešťském termínovém trhu nebylo sobotní stoupnutí kursů trvalé, nebot dnes jest ohlášena opětně vlažná tendence. Násled- kem nepříznivých zpráv o stavu osení nastalo na zdejším trhu vyčkávací smýšlení. Chleboviny byly povolněji nabízeny, avšak bylo málo koupěchtivosti takže nebylo možno konstatovati většího prodeje Všeobecně zachovává se vyčkávací stanovisko a jed- notlivé vegony, které byly v pšenici a žitě prodány. nemohou ani pro obchod, ani pro utváření cen pla- titi za nějaké měřítko. Kukuřice byla klidná, avšak nezuěněna. V ovsu byl malý obchod se strany kon- sumu a ceny nakloněny jsou k povolnosti. Ječmen byl chabý a o 2 h lacinější nežli v sobotu.

Ječmen Vídeň

28 article

Znamenaly: Pšenice tisská nová 9.—, 9.45 stará —.—, —.—, slovácká nová 8.70, 9.—, stara —.— —.—, z Moravského pole nová 9.—, 9. 20 rumunská 0 —, 0 —. Žito slovácké nové 7.40 7.60, z okoll Pešti nové 7.30, 7.55, z jižní dráhy nové 7.25, 7.45, dolno-rakouské 7.40, 7.55, české 0.—-, 0.—. Ječmen moravský 0.—, 0.— , ze stani 0.—, 0.—, dolnorakouský 0.—, 0.—, ze stanic 0.— 0.—, slovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.— severo-uherský 0.—, 0.—, tisský 0.—, až 0.— pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 7 10, 7.50. — Kukuřice uherská 8.—, 8.25, nová 0.—, 0.—, kuku- řice cinguantinská 8.55, 9 —, laplatská 0.—, 5.— americká 7.80, 8.—. — Oves uherský špatnější 6.45 6.55, vybraný 6.80, 7.70, prima 0 —, 0.—, českýa moravsky 0.—, 0.—. Repka pohotová —.—, —.— Z Vídně, 19. června. (Závěr.) Pšenice tisská 9.— 945, pšenice banátská 8 65, 910, slovácká 8.70 9.—, smýšlení chabě. — Žito slovácké 7.40, 7.60 pešťské 7.30, 7.55, smýšlení mdlé. — Ječmen mo- ravský 8.25, 8.75, smýšlení mdlé. — Kukuřice uherská 8.—, 8 35, cinquantinská 0.—-, 0.—, smýšlen klidn. — Oves uherský, 6 55, 6.90, prima 6.80, 7.15.

Repka Ječmen Pešť Vídeň slovácký 7.60 65

29 article

Smýšlení chabé. Počasí: zamračeno. Z Pešti, 19. června. (Telegr.) Pšenice na říjen 15 58, 15.60, žito na řijen 12 68, 12.70, oves na říjen 11.02, 11.U4, kukuřice na červenec 15.—, 15.02, na květen 1906 11.—, 11.02. — Nabídky pšenice mírné. koupěchtivost lepší, smýšlení klidné. Obraty činily 24.000 q. Ceny pšenice skrovnějších druhů o ně kolik h klesly, jemných nezměněny. Žito a oves bez obchodu. Trh terminový byl zahájen na lepší zprávy o stavu osení smýšlením mdlým. Později však kursy stouply na úhrady, ale na konec na realisace opěl povolily. Počasí zamračené. Z Pešti, 19. června. (C.-T.-B.) Závěrečné kursy. Pšenice chabá, na říjen 15 46, 15.48, žito chabé na říjen 12.56, 12 58, oves chabý, na říjen 10.98 11.—, kukuřice chabá, na červenec 14.96, 14.98, na květen 10.98, 11.—, řepka chabá, na srpen 24.— 24 20. Počasí: zamračeno. Z Hamburku, 19. června. (Telegr.) Pšenice klidná holštýnská 177.—, 178.—, žito klidné, meklenburské 152.—, 157.—, žito ruské klidné, 115.—, 116 — Počasí.: krásně. Z Berlína, 19. června. (Telgr.) Pšenice chabá, na červenec 173.—, na záři 171.25, na prosinec 173.50 žito chabé, na červenec 151.25, na záři 144.25. na pro sinec 145.50, oves mdlý, na červenec 138.50, n září 137.25, kukuřice stálá, na červenec 126.25, n září 121.25. Počasí: krásné. Z Paříže, 19. června. (Telegr.) Závěrečné kursy.

Pešť Hamburk Berlín Paříž

30 article

Oves stálý, na červen 18..85, na červenec 19.15, n červenecsrpen 18.70, na září prosinec 16.75, žito klidné, na červen 16.—, na červenec 15 75, na čer venec srpen 15.25, na září-prosinec 15.10. pšenice stálá, na červen 23.60, na červenec 23.75, na čer- venec-srpen 23.15, na září prosinec 21.75, mouka stálá, na červen 30.65, na červenec 30.65, na čer venec-srpen 30.30, na září prosinec 29.20. Počas horké. Z Paříže, 19. června. 3.15 hod. Závěr. (C.- T.-B. Oves, smýšlení stálé, na červen 18..85, na červene 19 15, na červenec-srpan 18.70, na září-prosinec 16.75. žito, smýšlení klidně, na červen 16.—, na červenec 15.75, na červenec srpen 15.25, na září- prosinec 15.10 pšenice, smýšlení stálé, na červen 23.60, na červenec 23.75, na červenec-srpen 23 15, na září-prosine 21.75, mouka, smýšlení stálé, na červen 30.65, n červenec 30.65, na červenec-srpen 30 30, na září prosinec 29 20. — Počasí: horko. Z Londýna, 19. června. (Obilní trh.) Ciz zemská a anglická pšenice pevná, o 9 d. dražší kukuřice pevná při dobrém obchodě, mouka klidná ceny nezměněny, oves chabý, o 3 d. levnější, mouka měslská a řepka nezměněná. Laplatska kukuříce pevná za 25 š. d. Dovoz pšenice 20.000 q.

Paříž Londýn pšenice

31 article Peníze] Zboži

Peníze] Zboži 103.50 1045 101 5 102 25 100.75 100.75

32 article

100..50 101.2 100.25 100.25 100.25 100.25 100 . 25 100. 75 100. 70 100.75

33 title

100.7

34 article

101.75 100.— 100 — 93.9 99 8 101.35 99.80 101.70 99.50 99 40 99 35 101 15 99.10 100.70 100.40 94.50 100.30 94.50 190.— 84 05 100.85 100 90 100.40

35 article

100.30 100.90 100 90 100 85 102.30 100. 55 102.70 100.50 100.40 100 35 100.— 101 70 101.40 95.50 101.30 95.50 100.85 101.05 101.10 100.60 100.55 119.95 100. 70 93 30 247.50 418.— 551.— 420.—

90

37 article

100.35 119 72 100.50 93.1u 247.— 416.— 225 50 550.— 412.— 660.— 570.— 445.— 455.— 246.50 610.— 460.— 1560 175.— 660.— 195.— 532.—- 26 65 260.—

38 article

246.— 590.— 456.— 1550 170.— 640.— 370.— 180- 527.— 2653 250.—

39 article

Cukr. —n.— V Praze, 19. června. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) Surovina. Dnešní náš trh zahájen jak v pondělí obvyklo vyčkávavě teprve na první chabě znějící depeši hambur- skou podáváno rovněž při chabém smýšlení za vohotové zboží K 26.70 a za říjen- prosine K 26.65 z Ústi. V poledne ceny ty o dalšte 5 hal. poklesly, ana depeše magdeburská se tá seslabila. Londýn byl chabý, odpolední Ham- burk přinesl směr klidný, avšak pro některé lhůty dalši ústup záznamův o 5 a 10 fen. Naše bursa končí tendencí klidnou a cena pohotového zboží stoupla na K 26.85, kdežto za novou kampaň znamenáno jako dopoledne K 22 .65 v paritě ústecké. Na trhu s bilým zbožím při slabém obchodě jest cena K 71.— za stanic továrních beze změny. Úfadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. z 100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 26 85, 27.—, z Ústí nad Labem přístaviště 26.85, 27 —, z Prahy 26.30, 26.70. z Prahy- Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolfna 25.65, 26.05 z Pardubic 25.25, 25.65, z Kralup 26.25, 26.65. — Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem stanice prosinec —.—, z Ústí z přístaviště na leden —.— —.—, na kampaň 1905.6 říjen prosinec 22.65, 23.— Z Hamburku na květen —.—, —.—. Zadní vý- robek z Ustí n. L. basis 82% —.—, —.—, basi 88% —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg pohotově zboží: rafináda I. 71.—, 71.50, ra- náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální ——.—, —.— cukr kostkový v bednách I. 72.50, 73.—, cukr kost kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučk v pytiích —.—, —.—, centrilugální pilé transito k do dání z Terstu 33.75, 34.25; zboží lhůtové rafináda na listopad srpen —. —,

B Cukr Praha Londýn Ham Ústí nad Labe Karlín Pardubice Kralupy ústit nad Labe Ústí 1905.6 říjen Hamburk Terst kg Kolfn 25.65

40 article

Poslední telegramy. První čislice peníze a druhá zbožl. Z Hamburku, 19. června. 5 hodin 45 minu (C-T. B.) Na čarven 23.3), 23 60, na červenec 23 50. 23.60, na srpen 23.75, 23.80, na září —.— na říjen 20.25, 20.35, na listopad 19.65, 19 80, na prosinec 19.80, 19.85, na leden 19 90, 20. 05, na únon 19.95, 20 10, na březen 20.05, 20.15, na duben 20.10 2025, na květen 20 30, 20.35. Smýšlení stálé. — Počasí: horko. Z Mapdoburku, 19. června. 5 hodin 45 minut (C.-T.-B.) Na červen 23.30. 23.70, na červenec 23.60 23.75, na srpen 23.75, 23.80, na říjen 20. 30), 20.40, na říjen prosinec 19.90, 20.—, na leden březen 20.—, 20.15. Smýšlení klídné. Počasí: krásně. Z Paříže, 19. června. 3 hod. 15 min. (C T. -B.) Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Na červen 33.50, na červenec-srpen 331/2, na říjen-leden 30.50, na leden-duben 301/2. Surovina klidná, 29 50, 29 75. Rat- náda 66.50, 67.—. — Smýšlení stálé. — Počas hork Z Londýna, 19. června. 3 hod 30 mín. (C.- T.-B.) Na červen 11/61/2, 11/9, na srpen 11/9, 11/9 12, na říjen-prosinec 9/101/4, 9/11, na leden březen 9/11, 9/1154. Smýšlení vleklé. Obrat — pyllo.

Hamburk na říjen Paříž Rat Londýn CT C T

41 article

Káva. Z Hamburku, 19. června. O 10. hodině — minut (Telegr.) Santos good averagu, na září 36.75, na na prosinec 37 25, na březen 37.75, na květen 38.—. Smýšlení stálé. Z Hamburku, 19. června. O 2. hodině 30 minut. (Telgr.) Kava na září 36.25, na prosinec 36.75, n březen 37.25, na květen 37 75. Smýšlení stálé. Z Hamburku, 19. června. O 5. hod. 30 min (C.-T.-B.) Smýšlení vleklé, na září 36.—, na pro- sinec 36.50, na březen 37.—, na květen 37. 50. Z Havru, 19. června. O 12. hodině. (Telegr.) Káv na červenec 43.50, na září 44 —, na prosinec 44.50. na březen 45.—. Smýšlení stálé. Z Havru, 13. června. O 3. hod. 30 min. (C.- T. B. Smýšlení stálé, na červenec 43 25, na září 43.75 na prosinec 44 25, na březen 44. 75.

Hamburk Havre

42 article

Lih. V Praze, 19. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů.-) Ceny lihu zůstaly dnes nezměněny a znamenáno dl polohy a stanice za zboží kontingentované K 38. až K 39.—, za zboží nekontingentované K 25.50 a Otnicialní záznamy znějí kontine nekonting čistěný lih z Prahy fransito 131.75 132.75 —.— —.— 39 — 40.— lih z bramborů z Prahy 38.— 39.— z trati Kolin-Pardubice- z trati Kolin-Něm. Brod 38. — 39.— z trati Praha-Podmokly 38.— 39.— —.— —.— z dráhy Františka Josela 38.— 39.— —.— —.— lih z melasy z Prahy J2 38.50 39.— 25 50 26.— z trati Praha-Podmokly) 37.50 38.— 24.50 25— Z Vídně, 19. června. (Telefgram. »Nár. Listo . ) Ceny se nezměnily a znamenaly za pohotové kontin- gentované zboží K 42.— až K 42. 20. Z Hamburku, 19. června. (Telegr.) Lih klidný na červen 21.—, na červen-červenec 21.—, na č venec-srpen 21.—, na srpenezáří 21.—. Z Paříže, 19. června. (Telegr.) Lih pevný, n na červen 55.50, na červenec 51.50, na červene- srpen 53.75, na září- prosinec 44.50. Z Paříže, 19. června. 3 hod. 15 min. (C.- T.-B.) Smýšlení pevné, na červen 55.50, na červenec 54.50 na červenec-srpen 53.75, na září- prosinec 44.50. Melasa. V Praze, 19. června. (Povodní zpráva »Nár. Le Trh s melasou jest beze změny a podáváno dle po lohy a stanice za melasu pobotovou i nové kampan K 5.50 až K 5.75 za 1. Osmosová voda ceněna až 12 hal. za 1 proe. polarisace.

Josel Praha Kolin Pardubice Německo . Brod Podmokly Vídeň Hamburk Paříž Praha J 2 Kolin

43 article

Řepka. Z Pešti, 19. června. (Telegram.) Repka na srpen za 100 kilogr. 24.— až 24.10. Olej řepkový. V Praze, 19. června. (Pražská bursa.) Řep- kový olej čistěný, pohotový až do června 1905 frank sud za hotové K 63.—, 65.—, na červenec březen 1906 65.—, 66. — 100 kg. Z Berlina, 19. června. (Telegram.) Olej řepkov klidný, na říjen 48.60, na prosinec 48.90. Z Hamburku, 19. června. (Telegram.) Řepkov olej klidný, 49. — Z Paříže, 19. června. (Telegram.) Repkový oleh chabý, na červen 50.—, na červenec 50.—, na čer- venec-srpen 50.—, na září-prosinec 50.50. Z Pařiže, 19. června. 3 hod. 15 min. (C.- T. B.) Smýšlení mdlé, na červen 50.—, na červenec 50.— na červenec-srpen 50.—, na září-prosinec 50.50 Pokrutiny V Praze, 19. června. (Pražská bursa.) Po- krutiny na cele vagony pohot. a do června K 16.— 17.— a do července-prosince 15.—, 15.50 100 kg- Petrolej. V Prane, 19. června. (Pražská bursa.) Z náklad celého vagonu zboží pohotového s 20% tary za 100 kilogr.: haličský dle jakosti 37.75, 38.— na závěr —.—, známka I. 38.75, 39.— Z Hamburku, 19. června. (Telegram.) Petrole, stálý, 5.80.

Řepka Repková Pešť Praha Řepy Berlín Hamburk Paříž Petrol kg

44 article

Chilský ledek- Z Hamburku, 19. června ve 2 hod. 27 min. odpo ledne. (Telegr.) Zboži pohotové mk. 10 35, 10.401 na červen mk. 10.35, 10421/2, na září-fijen mk 9.521/2, na listopad mk. 9 621/2, na únor-březen 190 mk. 9.721/2. Trh stálý Z Hamburku, 19. června. (Telegr.) Ve 2 hod 55 min. odpol. Trh stálý. Zboží pohotové 10 40, n září 9.55 mk. Při otevření paroplavby 9.771/2 mk. Bavlna a příze bavlněná. Z Liverpoolu, 19. června. 1 h. 45 m. Obraly činily 7000 žoků. Denní dovoz 56.000 žoků. — Dodavky na červen 4.85, 0.—, na červen-čer- venec 4.85, 0.—, na červenec-srpen 4.84, 0.—, n srpen-září 4.85, 0.—, na září říjen 4.85, 0.—, n říjen-listopad 4 85, 0.—, na listopad-prosinec 4 85, 0.—, na prosinec-leden 4.85, 0.—, na leden únor 4.84, 0.—, na únor-březen 4.85, 0.—. Tenders4. Smýšlení stálé. Trhy masné a dobytči. V Praze, 19. června. Na dnešní dobyteí trh bylo přihnáno 499 kusů hovězího dobytka mezi tím bylo 284 kusů českého, 158 kusů halič- ského, 52 kusů uherského a srbského, 5 buvolů. Krniný dobytek český prodal se kg za 64 až 88 h, výminečně 90 hal. bez potravní daně ; haličskí

Hamburk Liverpool Praha